o zaplacení 90 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 22. srpna 2023, č. j. 121 C 14/2022-52,

1. Okresní soud v Kladně (dále jen „soud prvního stupně“) shora uvedeným rozsudkem uložil žalovanému zaplatit žalobci [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok II.), a nakonec uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok III.).

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [Anonymizováno], a že tyto nemovité věci v období od [datum] do [datum] užíval společně s [jméno FO] žalovaný, aniž by jim k užívání svědčil právní titul, a aniž by za užívání některý z nich zaplatit žalobci úhradu. Obvyklá tržní cena nájmu činila k [datum] částku [částka] bez poplatků za energie a jiných nákladů spojených s užíváním domu a zahrady. Žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky do [datum], na tuto výzvu nereagoval.

3. Po právní stránce věc soud prvního stupně posuzoval podle 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný spolu s [jméno FO] užíval v období od [datum] do [datum] nemovité věci žalobce, aniž by mu k tomu svědčil jakýkoli titul, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohacoval a je proto povinen žalobci poskytnout peněžitou náhradu za získané bezdůvodné obohacení ve výši odpovídající měsíčnímu nájemnému z nemovitých věcí, které činilo [částka]. Soud prvního stupně uvedl, že žalovaný zůstal po celou dobu řízení nečinný, nevyjádřil se k žalobě, nedostavil se k jednání, ač byl řádně a včas předvolán, a tvrzení žalobce o užívání nemovitých věcí v rozhodné době nerozporoval. Žalovaný a [jméno FO] jsou vůči žalobci zavázáni solidárně a žalobce jako vlastník nemovitých věcí se může domáhat bezdůvodného obohacení v celém rozsahu po kterémkoli z nich, eventuálně požadovat po některém z nich jen část (k tomu soud prvního stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Z uvedených důvodů soud prvního stupně požadavku žalobce na uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku [částka] vyhověl. Uvedl, že splatnost dluhu je v tomto případě dána výzvou věřitele dle § 1958 o. z., a proto bylo možné přiznat žalobci právo na úrok z prodlení pouze za období od [datum], neboť žalobce poskytl žalovanému lhůtu k zaplacení do [datum]. Ve zbývajícím rozsahu úroku z prodlení z dílčích částek soud prvního stupně zamítl.

4. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobci, který byl podle soudu prvního stupně úspěšný takřka v plném rozsahu svého nároku, právo na plnou náhradu nákladů řízení.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Namítl, že ačkoli má z důvodu podání dovolání ve věci žaloby na určení vlastnického práva stále trvalé bydliště na adrese [adresa], má na [právnická osoba]., zřízeno ukládání zásilek. Předvolání na jednání se k němu nedostalo, bylo vhozeno do schránky trvalého bydliště a žalobce ho o předvolání neinformoval, ani mu předvolání nepředal. Do nemovitých věcí nemá žalovaný přístup, neboť jeho matka [jméno FO] spolu se svým právním zástupcem nemovité věci dne [datum] předala se všemi klíči žalobci. Vzhledem k tomu, že nebyl o jednání vyrozuměn, nedostavil se k němu a nemohl se ani obhajovat, ani předložit a navrhovat důkazy na svou obranu. Žalovaný dále uvedl, že stejný žalobce podal dvě žaloby za jiné období proti jeho otci [jméno FO], a to ve stejné výši [částka] za měsíc. Soud prvního stupně otci žalovaného rozsudky č. j. [spisová značka] a č. j. [spisová značka] uložil zaplatit pouze [částka] za měsíc a žalobci nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný dále uvedl, že žalobce na domě na adrese [adresa], nechal svévolně a záměrně odstranit střešní krytinu, čímž do domu začalo zatékat, v domě se objevila plíseň a dům začal být obyvatelný pouze z části. Žalovaný ze všech uvedených důvodů navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc k dalšímu projednání.

6. Žalobce k odvolání žalovaného uvedl, že žalovaný podal své blanketní odvolání k jiné spisové značce, ke správné spisové značce své odvolání doplnil (podal) až [datum], tedy opožděně a odvolání by tak mělo být odmítnuto. Dále žalobce uvedl, že důvod, který žalovaný uvedl ke své pasivitě v řízení, není relevantním odvolacím důvodem, je jen na žalovaném, aby si zajistil doručování zásilek z adresy evidovaného trvalého pobytu, pokud se na ní nezdržuje. Pokud jde o námitku vztahující se k řízením vůči otci žalovaného, žalobce upozornil, že se jedná o odlišná řízení, se zcela odlišným skutkovým základem a právním hodnocením, a uvedená řízení a jejich výsledek nemají vliv na toto řízení. Totéž platí o sejmutí střešní krytiny na předmětných nemovitých věcech.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

8. Podle § 201 o. s. ř. může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

9. V § 201 o. s. ř. je upravena jednak objektivní přípustnost odvolání (proti kterým rozhodnutím soudu prvního stupně lze odvolání podat), jednak jeho subjektivní přípustnost (kdo je k podání odvolání oprávněn). Odvolání mohou podat jen osoby, které jsou nositeli tzv. subjektivní legitimace; těmi se rozumí osoby, jimž nebylo – objektivně nahlíženo – rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno nebo jimž byla tímto rozhodnutím způsobena určitá, byť i nepříliš významná újma na právech, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupné stejně jako dále v textu uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz). Při posuzování subjektivní legitimace je třeba vycházet z výroku napadeného rozhodnutí a případnou újmu posuzovat pouze z procesního hlediska. V případě, že takovou újmu neshledá, odvolací soud odvolání odmítne podle § 218 písm. b) o. s. ř., i když je podala osoba, která jinak splňuje předpoklady pro podání odvolání.

10. V projednávané věci žalovaný napadl rozsudek soudu prvního v plném rozsahu, avšak pokud jde o napadený výrok II., není k podání odvolání v tomto rozsahu subjektivně legitimován, neboť tímto výrokem byla žaloba částečně zamítnuta, a tedy tímto rozhodnutím mu nevznikla žádná újma. Z tohoto důvodu odvolací soud odvolání žalovaného proti výroku II. napadaného rozhodnutí podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.

11. K námitce žalobce, že odvolání žalovaného bylo podáno opožděně, odvolací soud uvádí, že podání žalovaného, označené jako odvolání proti rozsudku, bylo podáno k poštovní přepravě dne [datum]; rozsudek byl žalovanému doručen [datum], pro zachování lhůty k podání odvolání postačuje, bylo-li odvolání poslední den lhůty odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 o. s. ř.). V textu odvolání žalovaný uvedl, že se odvolává proti rozsudku, který mu byl doručen dne [datum], věc označil číslem jednacím [spisová značka]. Podle odvolacího soudu se v tomto případě jedná o zjevnou chybu v psaní, neboť správné číslo jednací rozsudku je [spisová značka], nicméně kombinace uvedeného čísla jednacího, byť s nesprávným v označení roku zahájení řízení, a dne doručení rozsudku je nepochybné, které věci se odvolání týká a nelze přisvědčit názoru žalovaného, že žalovaný podal odvolání v jiné věci (k jiné spisové značce) a opožděně. Ostatně své pochybení ohledně spisové značky žalovaný nenapravil ani v doplnění odvolání, z jeho obsahu je však nepochybné, že směřuje proti rozsudku, jímž mu bylo uloženo zaplatit žalobci [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení.

12. Odvolací soud vycházel při svém rozhodování ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, na nějž pro stručnost odkazuje, a doplnil dokazování podle § 213 odst. 4 o. s. ř. o listiny týkající se užívání nemovitých věcí žalovaným a obvyklé ceny nájmu.

13. Ze Stanovení obvyklé ceny nemovitostí ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že realitní makléřka společnosti [právnická osoba] uvedla, že obvyklá cena nájmu pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v katastrálním území Hnidousy, činila v období dubna až října 2022 měsíčně [částka], bez poplatků za energie a jiné náklady spojené s užíváním domu a zahrady.

14. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. [č. účtu]-[Anonymizováno], a výslechu znalkyně odvolací soud zjistil, že obvyklé nájemné za užívání shora uvedených nemovitých věcí v období od [datum] do [datum] činilo [částka] měsíčně. Znalkyně uvedla, že nemovité věci jsou od listopadu 2022 neužívané a neudržované, dům nebyl v tomto období větrán ani vytápěn, v interiéru je skládka věcí, pro další užívání je nutná rekonstrukce a modernizace. Znalkyně byla informována žalovaným, že [datum] byla sundána část střešní krytiny, ve sledovaném období však již střecha byla kompletní. Znalkyně uvedla, že v některých pokojích v přízemí byla na stěnách či stropu zaznamenána plíseň, místnost v horním patře však byla suchá, bez známek zatékání, světlá, s kuchyňskou linkou, vhodná k obývání. Znalkyně vyšla při stanovení obvyklého nájemného z porovnání s obdobnými nemovitými věcmi, přičemž vzala v potaz, že se jedná o klidnou lokalitu vhodnou k bydlení, s dobrou dopravní dostupností a že je možné parkovat na pozemku. Jako negativa naopak hodnotila, že dům nemá dokončenou rekonstrukci, že částečná rekonstrukce interiérů byla pravděpodobně prováděna svépomocí a provedení je tak horší, horší a zastaralé je oproti porovnávaným nemovitým věcem i vybavení domu, že vedlejší stavba v zahradě je ve špatném stavu a pronajímatelnost nemovitých věcí žalobce hodnotila jako obecně horší. Stav popisovaný v roce 2022 však uvažovala jako funkční, schopný užívání, před rekonstrukcí, a shora uvedená negativa zohlednila použitím koeficientů při porovnání.

15. Odvolací soud dále provedl listiny týkající se prokázání skutečnosti, že žalovaný v předmětném období nemovité věci užíval (protokol o předání nemovitých věcí, protokol o jednání ve věci vedené soudem prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka]), žalovaný však v průběhu odvolacího řízení prohlásil, že v uvedeném období nemovité věci užíval, proto z uvedených listinných důkazů nebylo třeba činit žádné skutkové závěry.

16. Z provedených důkazů a z vyjádření žalovaného v odvolacím řízení odvolací soud uzavřel, že žalovaný v období od [datum] do [datum] nemovité věci užíval a jak vyplynulo ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], obvyklé nájemné za užívání nemovitých věcí žalobce v uvedeném období činilo [částka] měsíčně, a tomuto zjištění odpovídá i vyjádření realitní kanceláře [právnická osoba]

17. Podle § 46b odst. 1 písm. a) o. s. ř. neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti; není-li taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu nebo adresa místa pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu cizince.

18. Podle § 49 odst. 1 o. s. ř. se do vlastních rukou doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Podle § 49 odst. 2 o. s. ř. nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu. Podle § 49 odst. 4 o. s. ř. nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

21. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení založené na tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění. Obecně lze o obohacení hovořit tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv, nebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Plněním bez právního důvodu je i užívání cizí věci bez platné smlouvy (např. smlouvy o nájmu) či jiného titulu opravňujícího věc užívat, čímž vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Bezdůvodným obohacení, jde-li o demonstrativní výčet skutkových podstat bezdůvodného obohacení v poměrech nové soukromoprávní úpravy, je výslovně majetkový prospěch získaný protiprávním užitím cizí hodnoty (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

22. V první řadě je třeba s ohledem na odvolací námitky žalovaného uvést, že podle § 205a o. s. ř. jsou skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže a) se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu; b) jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; c) jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně; d) jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že odvolatel nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3; e) odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1; f) nastaly (vznikly) až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.

23. Pokud jde o odvolací námitku žalovaného, že nebyl řádně předvolán k jednání soudu prvního stupně a nemohl se proto v řízení bránit, je třeba uvést, že žalovaný v řízení neuvedl adresu, na kterou mu mají být písemnosti doručovány, a jinou adresu k doručování nemá evidovanou ani v informačním systému evidence obyvatel. Z tohoto důvodu postupoval soud prvního stupně správně, pokud žalobu spolu s výzvou k vyjádření i předvolání k jednání soudu prvního stupně zaslal žalovanému na adresu [adresa], tedy na adresu žalovaného evidovanou v centrální evidenci obyvatel jako místo trvalého pobytu. Podle doručenky je zřejmé, že zásilka byla žalovanému doručována do vlastních rukou, žalovaný nebyl na adrese zastižen, zásilka proto byla uložena a připravena k vyzvednutí a po uplynutí desetidenní úložní lhůty byla vhozena do schránky žalovaného. Podle obsahu spisu byl žalovanému na shora uvedenou adresu doručován také rozsudek v této věci a žalovaný ho osobně převzal dne [datum].

24. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný byl k jednání, které se konalo u soudu prvního stupně dne [datum], předvolán postupem souladným s pravidly určenými v § 46b odst. 1 a § 49 o. s. ř. Pokud se žalovaný v místě trvalého bydliště v době doručování písemnosti fakticky nezdržoval, nemá tato skutečnost na účinnost doručení vliv (§ 50d odst. 2 o. s. ř.). Stejně tak nemá na posouzení doručení předvolání k jednání soudu vliv skutečnost, že si žalovaný zřídil službu odnos zásilek a jejich ukládání na pobočce [právnická osoba]., neboť jednak tuto službu zřídil až počínaje [datum], jak vyplývá z obsahu spisu, jednak se jedná o jeho dohodu s [právnická osoba]., která nemůže nahradit pravidla doručování vyplývající z procesního předpisu (o. s. ř.).

25. Žalovaný dále namítal, že žalobce již uplatnil dvě žaloby na úhradu nájemného za jiné období, a to vůči jeho otci [jméno FO], a v těchto řízeních mu byla uložena povinnost platit pouze částku [částka] měsíčně. Dále tvrdil, že žalobce nechal v nemovitých věcech odstranit střešní krytinu, čímž začalo do domu zatékat, objevila se tam plíseň a dům byl obyvatelný pouze zčásti. Žalovaný se jednání soudu prvního stupně, které se konalo [datum] a na kterém mohl být poučen podle § 119a odst. 1 o. s. ř. (a případně též podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř.), nedostavil, ač byl, jak uvedeno shora, řádně předvolán.

26. Poučení podle § 119a odst. 1 o. s. ř. směřuje, jak vyplývá z jeho znění, jen vůči účastníkům přítomným při jednání, přičemž poučení jim může být poskytnuto též tím, že bude poskytnuto jejich zástupci s procesní plnou mocí. Není určeno účastníkům, kteří se z jednání z jakéhokoli důvodu, s omluvou či bez omluvy, nezúčastnili. Odvolatel, který nebyl poučen podle § 119a o. s. ř., protože se k jednání bez omluvy nedostavil (§ [právnická osoba]. ř.), nemůže v odvolacím řízení uplatňovat nové skutečnosti a důkazy ve smyslu § 205a písm. e) o. s. ř. (viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 61/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).

27. S ohledem na uvedené tak odvolací soud nemohl přihlížet k tvrzením, která žalovaný uplatnil poprvé až v odvolacím řízení, ani k důkazům, které k jejich prokázání označil, neboť tak učinil v rozporu s § 205a o. s. ř. Nicméně lze uvést, že výsledek řízení, v nichž žalobce požadoval zaplacení za užívání nemovitých věcí otcem žalovaného, není bez další pro toto řízení podstatný, neboť se jednalo o spory vedené mezi jinými účastníky, podle tvrzení žalovaného se týkaly jiného časového období užívání nemovitých věcí a rozsudky v nich vydané vycházely z jiného skutkového stavu věci. Pokud jde o námitku související se stavem nemovitých věcí, žalovaný svá tvrzení o tom, že dům bylo možné užívat jen částečně v důsledku vlhkosti způsobené odstraněním části střešní krytiny, rovněž uplatnil až v odvolacím řízení. Byť znalkyně tuto skutečnost ve znaleckém posudku výslovně nezohlednila, nelze přehlédnout, že při srovnání s obdobnými nemovitými věci hodnotila nemovité věci žalobce jako způsobilé k užívání, pronájmu schopné, nicméně v horším stavu, před rekonstrukcí, s horším a zastaralým vybavením, což vše zohlednila použitím koeficientů. Odvolací soud proto neměl důvod ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] nevycházet; závěr soudu prvního stupně, že peněžitá náhrada za bezdůvodné obohacení žalovaného ve výši [částka] měsíčně odpovídá tomu, co by bylo vynakládáno v daném místě a čase za užívání obdobného předmětu nájmu, je tak podle odvolacího soudu správný.

28. S ohledem na vše výše uvedené odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně nákladového výroku, na jehož odůvodnění v napadeném rozsudku pro stručnost odkazuje.

29. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.; v odvolacím řízení úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které představuje odměna advokáta za jeden úkon právní služby po [částka] podle § 6, § 8 odst. 1, § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] a [datum], účast na místním šetření dne [datum] a za vyjádření k odvolání, odměna ve výši [částka] za jeden úkon právní služby podle § 6, § 8 odst. 1, § 7 bod 5. a § 11 odst. 3 advokátního tarifu za účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], paušální náhrada hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu za každý z uvedených úkonů právní služby, náhrada za promeškaný část po [částka] dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu za 12 půlhodin strávených na cestě na jednání u odvolacího soudu, cestovné zástupce žalobce z [adresa] a zpět na tři jednání odvolacího soudu, každá cesta 56 km se spotřebou 6,0 l benzínu na 100 km, což při ceně této pohonné hmoty dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. ve výši [částka] za 1 l a základní náhradě dle citované vyhlášky ve výši [částka] za 1 km činí [částka] [([Anonymizováno]/[Anonymizováno],[Anonymizováno] + [Anonymizováno],[Anonymizováno])[Anonymizováno]] za jednu cestu. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení vynaložených na vypracování vyjádření ze dne [datum], neboť tímto podáním byly pouze označeny a zaslány důkazy k prokázání tvrzení žalobce a podání neobsahovalo žádná nová tvrzení ani zásadní právní argumentaci ve věci.

30. Při rozhodování o nákladech státu vůči účastníkům řízení postupoval odvolací soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Z tohoto důvodu rozhodl o povinnosti žalovaného, který byl v odvolacím řízení neúspěšný, zaplatit náklady na znalečné, které bylo znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] přiznáno usnesením odvolacího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve výši [částka] a usnesením odvolacího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve výši [částka], celkem [částka].

31. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla určena podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod, místo plnění nákladů řízení účastníků bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.