o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 25. listopadu 2021, č. j. 6 C 69/2021-104,
Mgr. Petra Kubáčová · Rozhodnutí ze dne 31. 3. 2022
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Aleny Zemkové ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a o vzájemném návrhu na nahrazení projevu vůle
o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 25. listopadu 2021, č. j. 6 C 69/2021-104,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 23 813 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.
1. Okresní soud v Nymburce (dále jen„ soud prvního stupně“) nahradil výrokem I. shora označeného rozsudku projev vůle žalobkyně k uzavření kupní smlouvy se žalovaným v tomto znění:
Kupní smlouva uzavřená podle § 2128 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi těmito stranami:
[právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, sp. zn. C [číslo],
(dále rovněž jako„ [příjmení] prodávající“ na straně jedné)
a
[příjmení] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa],
(dále rovněž jako„ [příjmení] kupující“ na straně druhé)
I.
Předmět koupě
[příjmení] prodávající je podle svého prohlášení a dále na základě příslušného nabývacího titulu podílovou spoluvlastnicí nemovité věci, zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] jako pozemek parcelní číslo stavební [anonymizováno], součástí je budova [adresa], objekt k bydlení, dále pozemek parcelní [číslo] – zahrada, přičemž [příjmení] prodávající vlastní ideální jednu polovinu uvedených nemovitostí.
II.
Obsah kupní smlouvy
[příjmení] prodávající se zavazuje Straně kupující odevzdat a umožnit nabýt do jejího vlastnictví svůj spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech uvedené v č.l. I. této smlouvy (dále jen„ Předmět koupě“), a to se všemi právy a povinnostmi, součástmi a příslušenstvím podle stavu dnešního, jak je oběma smluvním stranám znám, v těch mezích a hranicích, jak [příjmení] prodávající Předmět koupě vlastnila a užívala, nebo k tomu byla oprávněna a [příjmení] kupující se zavazuje Předmět koupě včetně všech práv a povinností, součástí a příslušenství převzít a zaplatit Straně prodávající sjednanou kupní cenu, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy.
III.
Kupní cena
(1) Smluvní strany se dohodly, že kupní cena bude 300 000 Kč, slovy: tři sta tisíc korun českých (dále pouze„ Kupní cena“).
(2) Smluvní strany ujednávají, že Kupní cena bude Stranou kupující uhrazena Straně prodávající na účet č. …………………………….
(3) Smluvní strany dále ujednávají, že návrh na vklad vlastnického práva k Předmětu koupě ve prospěch Strany kupující do katastru nemovitostí bude podán Stranou kupující.
IV.
Prohlášení stran
(1) [příjmení] kupující prohlašuje, že se před podpisem této smlouvy seznámila s věcným stavem Předmětu koupě.
(2) [příjmení] prodávající prohlašuje a zaručuje se za to, že:
a) je vlastníkem Předmětu koupě, Předmět koupě není ve společném jmění manželů a vlastnické právo k Předmětu koupě není předmětem žádného soudního sporu;
b) na Předmětu koupě neváznou nedoplatky daní, správních poplatků a jiných dluhy;
c) na Předmětu koupě neváznu zástavní práva, podzástavní práva, věcná břemena, předkupní práva, práva stavby, ani jakákoli jiná práva ve prospěch třetích osob, např. práva plynoucí z nájmu, podnájmu, pachtu, výprosy, výpůjčky, užívání či obdobného právního vztahu;
d) ode dne podpisu kupní smlouvy neučiní nebo neumožní žádná právní jednání, kterými by právní či faktické postavení Strany kupující k Předmětu koupě bylo nepříznivě dotčeno nebo omezeno;
e) proti ní nebylo zahájeno jakékoli soudní řízení či řízení před správním orgánem, které by se týkalo dispozičního práva k jejímu majetku nebo by jinak ovlivňovalo její majetek a že proti ní není vedena exekuce, vedeno insolvenční řízení či veden soudní výkon rozhodnutí a zákaz disponovat s Předmětem koupě jí nebyl uložen soudem v rámci předběžného řízení.
V.
Závěrečná ustanovení
(1) Smluvní strany přijímají práva i závazky vyplývající z této smlouvy a podle ní lze v katastru nemovitostí na příslušných listech vlastnictví pro [územní celek], [katastrální uzemí] vyznačit skutečnosti touto smlouvou nastalé.
(2) Pro případ, že by katastr nemovitostí odmítl na základě této smlouvy provést vklad vlastnického práva, zavazují se smluvní strany tuto smlouvu nahradit, a to nejpozději do 15 dnů ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí katastrální úřadu Straně kupující, smlouvou novou, případně písemným dodatkem, tak, aby byly odstraněny překážky pro provedení vkladu a byl při tom zachován co nejvíce obsah a smysl této smlouvy.
(3) Smluvní strany prohlašují, že tato smlouva byla sepsána podle jejich pravé, svobodné a vážné vůle, nikoliv v tísni, z nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti, a že vzájemná plnění smluvních stran nejsou vůči sobě v hrubém nepoměru.
(4) Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu smlouvy všemi účastníky.
(5) Tato smlouva se vyhotovuje ve třech stejnopisech, přičemž každý účastník smlouvy obdrží po jednom vyhotovení a jedno vyhotovení opatřené úředně ověřenými podpisy smluvních stran obdrží [příjmení] kupující, přičemž bude podáno spolu s návrhem na vklad vlastnického práva k Předmětu koupě ve prospěch Strany kupující příslušnému katastrálnímu úřadu.
………………………..………………. x [právnická osoba] [příjmení] [příjmení]
Soud prvního stupně dále shora označeným rozsudkem zamítl výrokem II. žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k pozemku st. P. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a k pozemku [parcelní číslo], vše v [katastrální uzemí] (dále jen nemovitosti) a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady řízení 54 554 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce (výrok III.).
2. V odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti s tím, že každý z účastníků vlastní podíl o velikosti ½. Žalobkyně jej nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s [jméno] [příjmení], bratrem žalovaného, jako prodávajícím (dále jen„ kupní smlouva“), s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí k [datum]. Žalobkyně neměla zájem ve spoluvlastnictví setrvávat, svůj podíl nabídla ke koupi žalovanému, avšak bez odezvy, nemovitost nelze reálně rozdělit, a proto žalobkyně požadovala její přikázání do svého výlučného vlastnictví. Žalovaný tvrdil, že nabyl podíl v roce 1997 na základě dědického řízení, a i podle jeho názoru nelze nemovitost reálně rozdělit. Žalovaný měl za to, že prodejem podílu jeho bratrem žalobkyni došlo k porušení jeho předkupního práva, k jehož využití mu [jméno] [příjmení] nikdy neučinil nabídku. Žalovanému byl pouze v listopadu 2019 doručen dopis s označením odesílatele [jméno] [příjmení], ale v obálce byly jen dva prázdné papíry formátu A4. Žalovaný namítl vůči žalobkyni relativní neplatnost kupní smlouvy a vyzval ji k převodu spoluvlastnického podílu, v řízení uplatnil vzájemný návrh na nahrazení projevu vůle žalobkyně uzavřít s ním kupní smlouvu o převodu spoluvlastnického podílu na nemovitosti o velikosti ½ za kupní cenu 300 000 Kč. K vzájemnému návrhu žalobkyně uvedla, že žalovanému byla zaslána řádná nabídka k uplatnění jeho předkupního práva, na kterou v zákonné lhůtě nereagoval.
3. Soud prvního stupně vyšel při svém rozhodnutí z následujících skutkových zjištění. Žalobkyně i žalovaný vlastní podíl o velikosti ½ na nemovitosti. Žalobkyně se stala jeho vlastníkem na základě kupní smlouvy, žalovaný na základě dědického řízení v roce 1997 Kupní smlouva byla uzavřena dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující, předmětem koupě byl podíl o velikosti ½ na nemovitosti, kupní cena byla sjednána ve výši 300 000 Kč, rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva pro žalobkyni bylo vydáno [datum], právní účinky vkladu práva nastaly [datum]. Dne [datum] byla na poště [obec a číslo] podána k poštovní přepravě pod č. [anonymizována dvě slova] zásilka adresovaná žalovanému, jako její odesilatel byl uveden [jméno] [příjmení] [jméno] zaslání dokumentů žalovanému požádal jednatel žalobkyně v listopadu 2019 zaměstnankyni [jméno] [příjmení], jednalo se o kupní smlouvu a dokument o uplatnění předkupního práva, který byl psaný na počítači a podepsán u kolonky prodávající, mělo se tedy jednat o podpis [jméno] [příjmení]. Tento dokument měla jmenovaná zaslat výše uvedeným způsobem žalovanému. Listina, kterou žalobkyně v řízení předložila jako listinu, která měla být zaslána žalovanému, není datována, je bez podpisů, je označena jako nabídka spoluvlastníka ke koupi spoluvlastnického podílu a odmítnutí nabídky ke koupi spoluvlastnického podílu předkupníkem, jako prodávající je uveden [jméno] [příjmení], jako koupěchtivý žalobkyně, jako předkupník žalovaný. V listině je obsaženo prohlášení, že prodávající uzavřel s koupěchtivým kupní smlouvu, která má být přílohou, předmětem prodeje je nemovitost, dále že předkupník svého předkupního práva nemá zájem využít, souhlasí s převodem a odmítá nabídku ke koupi spoluvlastnického podílu, kterou mu prodávající činí. Žalovaný vyzval dopisem ze dne [datum] žalobkyni k převodu spoluvlastnického podílu za stejných podmínek, za nichž byl převod realizován z [jméno] [příjmení] na žalobkyni. Žalobkyně sdělila dopisem ze dne [datum], že předkupní právo porušeno nebylo, neboť dne [datum] byl žalovanému zaslán dopis s nabídkou či odmítnutím koupě spoluvlastnického podílu spoluvlastníkem. Žalovaný v dopise ze dne [datum] popřel, že by takovou nabídku obdržel. [jméno] [příjmení] si nepamatuje, že by vedle kupní smlouvy podepisoval ještě jinou listinu, po převodu podílu již nečinil žádné kroky vůči žalobkyni ani vůči žalovanému a není si vědom, že by žalovanému po podpisu kupní smlouvy posílal nějaký dopis. Žalobkyně i žalovaný jsou solventní k vyplacení přiměřené náhrady protistraně, žalovaná na svých webových stránkách inzeruje možnost odkupu zadlužených i nezadlužených nemovitostí, včetně podílů na nich.
4. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti podle čl. II. bodu 4. a čl. VII. zákona č. 163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále podle § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § [číslo], § [číslo], § 2145 a § 2147 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2018 do [datum] (dále jen„ o. z.“), a uzavřel, že žalovanému svědčilo k podílu na nemovitosti převedenému na žalobkyni zákonné předkupní právo. [jméno] [příjmení] vznikla [datum] povinnost nabídnout podíl ke koupi žalovanému, avšak žádnou nabídku mu nezaslal. Soud prvního stupně měl za to, že splnění povinnosti dlužníka nenahrazuje jakákoliv aktivita žalobkyně jakožto koupěchtivého, tj. ani případné zaslání poštovní zásilky žalovanému s žalobkyní tvrzeným obsahem v listopadu 2019. Tato nabídka (i kdyby ji žalovaný skutečně obdržel) by však podle názoru soudu prvního stupně nebyla řádnou, neboť předkupníkovi nebyl ani oznámen obsah kupní smlouvy, ani mu tato nebyla zaslána, tj. nemohl znát celý její obsah a podmínky jejího uzavření. Případné zaslání nabídky v listopadu 2019 by bylo podle mínění soudu prvního stupně učiněno v době, kdy dlužník nebyl schopen zajistit nabytí vlastnického práva předkupníkem, neboť vlastníkem podílu již byla žalovaná. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že předkupní právo žalovaného bylo porušeno, v důsledku čehož má právo vyzvat žalobkyni k učinění nabídky na převod podílu za stejných podmínek, za jakých došlo k uzavření kupní smlouvy, když lhůta stanovená v § 2148 o. z. pro učinění takové výzvy neuplynula. Soud prvního stupně zároveň za popsaných okolností hodnotil návrh žalobkyně na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jako bezpředmětný.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a přiznal je plně úspěšnému žalovanému. Při určení tarifní hodnoty sporu vyšel soud prvního stupně z hodnoty řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve výši 10 000 Kč (neboť hodnotu věci v daném řízení by bylo možné zjistit až znaleckým zkoumáním) a ve výši 300 000 Kč podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu (neboť je známa kupní cena podílu na nemovitosti), přičemž tyto hodnoty byly za účelem výpočtu odměny zástupce za úkony činěné od okamžiku podání vzájemného návrhu podle § 12 odst. 3 advokátního tarifu sčítány. Odměna za jeden úkon právní služby do tohoto okamžiku tedy podle § 7 bod 4 advokátního tarifu činila 1 500 Kč a poté podle § 7 bod 6 téhož předpisu 9 540 Kč. Za účelně vynaložené náklady žalovaného považoval soud prvního stupně odměnu po 1 500 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě ze dne [datum] a účast na jednání [datum]), odměnu po 9 540 Kč za tři úkony právní služby (sepis vzájemného návrhu, sepis vyjádření ze dne [datum], účast u jednání [datum]), šest paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za uvedené úkony, náhradu cestovného ve výši 4 433,60 Kč (za dvě cesty k jednání u soudu prvního stupně na trase [obec] – [obec] a zpět v délce každé této cesty 300 km, při průměrné spotřebě 10 l na 100 km, cenně benzínu 95 oktanů 32 Kč za 1 l a základní náhradě ve výši 4,40 Kč na 1 km), náhradu za promeškaný čas v rozsahu 16 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, náhradu 21% daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 8 600,30 Kč a zaplacený soudní poplatek za vzájemný návrh ve výši 5 000 Kč, celkem 54 554 Kč.
6. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalobkyně. Namítala, že nabídka k realizaci předkupního práva byla vůči žalovanému učiněna, a to jménem prodávajícího, když rozhodně nebylo prokázáno, že by ji on skutečně neučinil. Soud prvního stupně v tomto ohledu ne zcela přesně hodnotil výpověď [jméno] [příjmení], neboť ten nikdy neřekl, že dopis žalovanému nepodepsal či neposlal, pouze uvedl, že si to nepamatuje. Naproti tomu nebylo podle mínění žalobkyně dostatečně vycházeno z výpovědi [jméno] [příjmení]. Podle názoru žalobkyně není rozhodné, kdo nabídku učiní, zaslaná nabídka byla řádná, neboť obsahovala všechny podstatné náležitosti kupní smlouvy. Žádný právní předpis nestanoví lhůtu k podání takové nabídky, v posuzovaném případě byla rozhodně zaslána včas, neboť žalobkyně byla v té době vlastníkem nabízeného podílu. Soud prvního stupně tedy dovozuje její opožděnost bez jakéhokoliv zákonného podkladu. Tarifní hodnotu pro učení výše odměny advokáta nelze dle žalobkyně určit dle znaleckého posudku založeného do spisu, neboť ten nesplňuje požadavky dle § 127a o. s. ř. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
7. Výrok III. rozsudku soudu prvního stupně napadl včas podaným odvoláním také žalovaný. Namítal, že soud prvního stupně nesprávně určil tarifní hodnotu řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Tato měla být kalkulována z částky 400 000 Kč, jež vyplývá z žalobkyní do spisu založeného znaleckého posudku. Není tedy pravdou, že by nebylo možno tento předmět řízení ocenit v penězích, a není vůbec rozhodné, že tímto znaleckým posudkem nebyl v řízení proveden důkaz, postačuje, že je součástí spisu. K odvolání žalobkyně uvedl, že žádnou nabídku k realizaci jeho předkupního práva nikdy neobdržel, v obálce zásilky doručené mu v listopadu 2019 byly pouze dva čisté listy formátu A4. K nabídce byl tak jako tak v souladu s § 2143 o. z. oprávněn pouze [jméno] [příjmení]. Navrhoval, aby odvolací soud výrok III. rozsudku soudu prvního stupně změnil a přiznal mu náhradu nákladů řízení požadovanou v podání ze dne [datum].
8. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnými osobami (účastníky řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.
9. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním, na která odvolací soud v plném rozsahu odkazuje. Odvolací soud zopakoval dokazování listinou nazvanou„ Nabídka spoluvlastníka ke koupi spoluvlastnického podílu“, ze které bylo zjištěno, že mimo jiné obsahuje informaci o uzavření kupní smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní ohledně převodu podílu o velikosti ½ na nemovitosti za cenu 300 000 Kč, prohlášení prodávajícího, že je výlučným vlastníkem tohoto podílu, informaci o tom, že je kupní smlouva přílohou tohoto dokumentu, konstatování, že je předkupník – žalovaný vlastníkem podílu o velikosti [číslo] ve vztahu k celku, a oznámení o možnosti realizovat jeho předkupní právo podle nyní ohlašovaných podmínek a obsahu kupní smlouvy. Uvedené skutečnosti vyplývají přímo z textu listiny, k jejíž pravosti a obsahové správnosti neměli účastníci žádné připomínky.
10. Podle § 1124 odst. 1 o. z. převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
11. Podle § 2143 o. z. povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým.
12. Podle § 2144 odst. 1 o. z. je-li předkupní právo zřízeno jako právo věcné, opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jenž věc nabyl koupí nebo způsobem postaveným ujednáním o předkupním právu koupi na roveň, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl.
13. Podle § 2145 o. z. věděl-li koupěchtivý o předkupním právu nebo musel-li o něm vědět, platí, že smlouva je uzavřena s rozvazovací podmínkou uplatnění předkupního práva.
14. Podle § 2147 odst. 1 o. z. nabídku učiní prodávající předkupníkovi ohlášením všech podmínek. Při nabídce se vyžaduje oznámení obsahu smlouvy uzavřené s koupěchtivým. Nabídka ke koupi nemovité věci vyžaduje písemnou formu.
15. Bylo prokázáno, že žalovaný byl spoluvlastníkem nemovitosti v době, kdy druhý spoluvlastník – [jméno] [příjmení] – uzavřel se žalobkyní kupní smlouvu, povinnost jmenovaného učinit žalovanému nabídku k realizaci jeho předkupního práva dospěla dnem uzavření kupní smlouvy, tj. [datum]. Jediná písemnost, která byla v následující době žalovanému v souvislosti s nemovitostí zaslána, byla zásilka podaná k poštovní přepravě [datum]. Listina, kterou žalobkyně hodlala prostřednictvím své zaměstnankyně [jméno] [příjmení] takto odeslat, byla nazvána jako„ Nabídka spoluvlastníka ke koupi spoluvlastnického podílu“, a ohledně kupní smlouvy obsahovala pouze informace o tom, mezi jakými subjekty, kdy, ohledně jakého předmětu a za jakou cenu byla uzavřena. Text této listiny co do ohlášení ostatních informací o obsahu kupní smlouvy a dalších okolnostech odkazoval na tuto kupní smlouvu, tu však zaměstnankyně žalobkyně nezaslala. Listina nebyla podepsána.
16. Odvolací soud se ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že pokud povinnost prodávajícíhodospěla dne [datum], tak je třeba posoudit existenci předkupního práva žalovaného a záležitosti s tím spojené podle občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2018 do [datum]. Žalovaný měl tedy právo, aby mu byl podíl převedený na žalobkyni byl převodcem písemně nabídnut ke koupi za stejných podmínek, za jakých k tomuto převodu došlo. K tomu však v dané věci nedošlo. I kdyby totiž byla žalovanému v listopadu 2019 doručena listina, kterou žalobkyně předložila v tomto řízení, jde o listinu, která neobsahuje ohlášení všech podmínek kupní smlouvy, absentuje například způsob a místo splatnosti kupní ceny, či případná další ujednání, jež mohou být součástí převodu podílu na nemovitosti, respektive sdělení, že žádná další ujednání kupní smlouva neobsahuje. Kupní smlouva, na kterou předložná listina odkazuje, nebyla přiložena. Text listiny navíc hovoří o žalovaném (předkupníkovi) jako vlastníku podílu o velikosti [číslo], což neodpovídá skutečnosti. Předložená listina neobsahuje podpisy prodávajícího ani předkupníka a obsahuje zároveň prohlášení o tom, že předkupník nemá zájem své předkupní právo využít nebo že nabídku výslovně odmítá a souhlasí s převodem na koupěchtivého (aniž by bylo uvedeno, že adresát má zvolit, s jakou částí navrženého textu souhlasí) Listina, kterou žalobkyně označila za nabídku realizace předkupního práva žalovanému, není řádnou nabídkou, a nebyla tedy ani způsobilá k započetí plynutí tříměsíční lhůty podle § 2148 odst. 1 o. z.
17. Pokud žalobkyně namítala nesprávné hodnocení důkazů soudem prvního stupně spočívající v tom, že nebyla správně interpretována výpověď [jméno] [příjmení] v tom smyslu, že tento si pouze„ nepamatuje“ podpis listiny pro žalovaného (tj. nikoliv, že nic takového neučinil), a nebyla dána dostatečná váha výpovědi [jméno] [příjmení] co do prokázání zaslání listiny označené„ Nabídka spoluvlastníka ke koupi spoluvlastnického podílu“ v listopadu 2019 žalovanému, tak tyto námitky nejsou způsobilé cokoliv změnit na věcném a právním posouzení tohoto sporu. [příjmení] [jméno] [příjmení] na uvedené listině není obsažen, ze skutečnosti, že možnost svého podpisu kategoricky nevyloučil, nelze provedení podpisu dovozovat. Předložená listina navíc není řádnou nabídkou k realizaci předkupního práva, a skutečnosti, které měly být prokázány výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] by nemohly vést k odlišnému závěru o nedostatečném učinění nabídky k realizaci předkupního práva.
18. Žalovanému vznikl nárok na realizaci předkupního práva k podílu o velikosti ½ na nemovitosti za stejných podmínek, za jakých byl tento převeden na žalobkyni, k tomuto převodu žalobkyni dopisem ze dne [datum] vyzval. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když vzájemnému návrhu vyhověl. Správně také dovodil, že za těchto okolností (majetkové společenství účastníků nebude nadále existovat), není návrh žalobkyně na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví důvodný.
19. Odvolací soud pro úplnost dodává, že nepřehlédl, že žalovaný namítl v dopise ze dne [datum] relativní neplatnost kupní smlouvy, jde však o námitku uplatněnou jen vůči jednomu z účastníků dvoustranného právního jednání, takovou námitkou proto k účinnému dovolání se neplatnosti uzavřené kupní slmouvy nedošlo.
20. Věcně správný je také nákladový výrok III. rozsudku soudu prvního stupně. Soud prvního stupně přiznal tuto náhradu správně procesně úspěšnému žalovanému, správně také stanovil dvě odlišné výše odměn za úkony právní služby podle toho, zda je zástupce žalovaného činil v době před podáním vzájemného návrhu, či poté. Předmětem řízení totiž nejprve byla pouze žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, následně i vzájemný návrh na nahrazení projevu vůle žalobkyně. Soud prvního stupně správně určil tarifní hodnotu sporu v každé z těchto fází, tj. nejprve ve výši 10 000 Kč a poté 310 000 Kč (jakožto součtu tarifních hodnot 10 000 Kč a 300 000 Kč podle § 12 odst. 3 advokátního tarifu). Námitka žalovaného, že bylo na místě vycházet při ocenění předmětu sporu dle původní žaloby ze znaleckého posudku, tj. z částky 400 000 Kč, není případná. Znalecký posudek ze dne [datum], [číslo] připojený k žalobě, je z důvodu absence náležitostí podle § 127a o. s. ř. pouze listinou, která není způsobilým podkladem pro spolehlivé určení výše obvyklé ceny spoluvlastnického podílu, a proto odvolací soud, v souladu s ustálenou rozhodovací praxí (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 27. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2209/2015, dostupné na [webová adresa], či nález Ústavního soudu ze [datum], sp. zn. I. ÚS 269/16, dostupný na [webová adresa]) vychází z toho, že za tohoto stavu řízení lze hodnotu podílu zjistit jen s nepoměrnými obtížemi (přičemž nechat zpracovat znalecký posudek na stanovení obvyklé ceny podílu jen za účelem určení výše nákladů řízení je zcela neekonomické a časově neefektivní), takže je třeba postupovat podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu a vyjít z částky 10 000 Kč. Soud prvního stupně nepochybil při určení výše nákladů žalovaného ani jinak.
21. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.
22. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1, 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný (jeho odvolání nebylo vyhověno), odvolací soud mu proto uložil povinnost k náhradě nákladů, které žalovaný (který neuspěl jen s odvoláním do nákladového výroku) vynaložil v odvolacím řízení. Jeho účelně vynaložené náklady představují odměnu za dva úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání a účast na jednání) po 9 540 Kč (z tarifní hodnoty sporu 10 000 Kč + 300 000 Kč podle § 9 odst. 1 a § 8 odst. 1, ve spojení s § 7 bod 6 advokátního tarifu, paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za dva výše uvedené úkony právní služby a náhradu 21% daně z přidané hodnoty ve výši 4 133 Kč, tj. celkem 23 813 Kč Náklady na právní zastoupení spojené s podáním odvolání nikoli ve věci samé, se kterým žalovaný neuspěl, nepovažuje odvolací soud za náklady účelně vynaložené k bránění práva žalovaného. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání jen tehdy, jestliže tento rozsudek závisel na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.) Účastník může podat dovolání do dvou měsíců, jdoucích ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku, u Okresního soudu v Nymburce (§ 240 odst. 1, věta první, o. s. ř.). Dovolání nelze podat jen proti výroku o nákladech řízení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.