o zaplacení 28 787 Kč s příslušenstvím

1. Okresní soud v Kladně rozsudkem ze dne 2. 8. 2023, č. j. 10 C 103/2023-46, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 787 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), a v téže lhůtě jí nahradit na nákladech řízení 9 910 Kč k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).

2. Soud prvního stupně učinil skutkový závěr, že účastnice uzavřely dne [datum] pojistnou smlouvu pro pojištění majetku podnikatelů (pojištění živelní, pojištění přerušení provozu, pojištění elektronických zařízení, pojištění strojů) a o pojištění odpovědnosti s počátkem pojištění dnem [datum] s ročním pojistným ve výši 82 089 Kč, splatným k [datum] za rok 2022. Žalovaná pojistné za rok 2022 nezaplatila, a to ani v dodatečně poskytnuté lhůtě do [datum], ačkoliv byla žalobkyní upozorněna na riziko zániku smluvního vztahu. Proto byla smlouva mezi žalobkyní a žalovanou ke dni [datum] ukončena. Do dne [datum] smluvní vztah trval, proto má žalobkyně nárok na úhradu pojistného až do dne ukončení smlouvy; za rok 2022 tedy na úhradu pojistného od [datum] do [datum].

3. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § [číslo] odst. 2 a 3, § [číslo], § 2782 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a žalobě na zaplacení pojistného vyhověl. Obranu žalované nepovažoval za důvodnou. Žalovaná jako vlastník měla od začátku pojištění pojistný zájem na pojištění a samotná skutečnost, že v rámci trestního řízení nemovitosti zadržuje stát, nemůže mít na pojistný zájem žalované - zájem na ochraně svého majetku - vliv. Není významné ani to, že po dobu trestního stíhání nemůže žalovaná s nemovitostmi disponovat. Trestní stíhání rovněž není argumentem: buď bude žalovaná zproštěna viny a bude moci ve výkonu svého vlastnického práva nerušeně pokračovat nebo bude uznána vinnou, dojde-li v souvislosti s tím ke změně vlastníka, bude to pouze k tíži žalované. Po žalobkyni nelze spravedlivě žádat, aby nevyžadovala placení pojistného, sjednaného na základě řádné pojistné smlouvy. Uzavřením pojistné smlouvy došlo k fikci prokázaného pojistného zájmu žalované, přičemž zánik pojistného zájmu u žalované nebyl zjištěn. U žalované nedošlo ani analogicky k zániku pojistného nebezpečí. Podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), přiznal soud prvního stupně žalobkyni úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti běžného pojistného. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přisoudil žalobkyni náklady spojené s uplatněním nároku ve výši 1 200 Kč.

4. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal úspěšné žalobkyni jejich náhradu ve výši 9 910 Kč. Tvoří je odměna za 3 úkony po 300 Kč podle § 11 odst. 1 a § 14b, 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b), odměna za 2 úkony po 2 260 Kč podle § 7a, § 11, 2 paušální náhrady po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b), náhrada za ztrátu času za 4 půlhodiny po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), cestovné ve výši 520 Kč za cestu k jednání dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět (průměrná spotřeba paliva 4,6 litru [číslo] km, cena pohonných hmot 44,10 Kč litr, paušální náhrada 5,20 Kč/km, ujeto celkem 72 km), soudní poplatek ve výši 1 152 Kč a podle §137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty.

5. Proti rozsudku podala včas odvolání žalovaná, která se domáhá jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně zamítnutí žaloby. Namítá, že dopisem odeslaným [datum] sdělila žalobkyni, že zanikl pojistný zájem žalované, pojistné nebezpečí a z důvodu porušení smluvních podmínek žalobkyní ujednaných v pojistné smlouvě pojistná smlouva dne [datum] expirovala a žalovaná nemá zájem na jejím pokračování. [ulice] výpověď z pojistné smlouvy byla nadto sdělena žalobkyni e-mailem již dne [datum] v reakci na e-mail zástupce žalobkyně ze dne [datum], v němž odmítla plnit ze škodní události. Smluvní vztah tak zanikl dne [datum]. Splněna byla i časová podmínka podle čl. 8 1. pojistné smlouvy, který odkazuje na čl. 2 odst. 2 všeobecných pojistných podmínek ve vztahu k počátku období od [datum]. Pojištění vzniklo dne [datum], ne dne [datum], jak uvádí soud. I kdyby nedošlo k výpovědi pojistné smlouvy, zaniklo by pojištění nezákonným vzetím jediného statutárního zástupce do vazby a nezákonným zajištěním nemovitostí a výnosů z nemovitostí dne [datum], protože zanikly pojistný zájem i pojistné nebezpečí. Vlastnický vztah k předmětu pojištění nemůže být pouze formálním naplněním plynoucím ze zápisu v katastru. Musí být doprovázen faktickou možností vlastnický vztah naplňovat, což se od [datum] nedělo. Dispoziční práva vlastníka byla omezena, nebylo možné vybírat nájemné, prodat či převést nemovitosti. Tyto skutečnosti soud prvního stupně bagatelizuje. Jeho úvaha o zájmu na pojištění je obrácením smyslu pojištění a je ve zjevném rozporu s ústavním pořádkem – čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky. Žalovaná proto již v září 2021 informovala policejní orgán, aby pojištění zajistil sám. Soud prvního stupně se nevypořádal se zánikem pojistného nebezpečí. Těžko si lze představit existenci pojistného nebezpečí ve vztahu k žalované, pokud nemohla legálně nemovitosti pronajímat a přestala být jejich faktickým vlastníkem. V období od [datum] až [datum] nebyl prokázán pojistný zájem. Byl-li v tomto období jediný statutární zástupce držen ve vazbě, neexistuje důkaz o tom, že by žalovaná vůbec byla odpovídajícím způsobem žalobkyní informována. Touto námitkou žalované se soud nezabýval, ač nebyla-li upomínka úhrady pojistného řádně žalované doručena, nemohlo dojít ke vzniku povinnosti zaplatit dlužné pojistné. Pokud § 2804 o. z. stanoví pro zánik pojistné smlouvy interval k úhradě dlužného pojistného ne kratší než jeden měsíc,„ velkorysý“ interval téměř 4 měsíců, který zvolila žalobkyně, byl evidentní snahou„ vymáčknout“ z žalované ještě nějaké peníze. Rozsudek obsahuje i jiné formální vady, např. chybně uvádí počátek pojistného období od 1. 1., že se jednalo o pojistné za rok 2022, ačkoliv počátek pojistného roku byl od [datum].

6. Ve vyjádření k odvolání žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Žádný dokument ohledně ukončení pojistné smlouvy z listopadu 2021 nebyl žalobkyni doručen.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v napadené části i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není ve věci samé důvodné.

8. Podle § 2761 o. z. pojistný zájem je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události.

9. Podle § 2762 odst. 1 věta první o. z. pojistník má pojistný zájem na vlastním majetku.

10. Podle § 2765 o. z. zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl.

11. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

12. Podle § 2783 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy (odst. 1). Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční (odst. 2).

13. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

14. Podle § 2810 o. z. pojištění zaniká zánikem pojistného zájmu, zánikem pojistného nebezpečí, dnem smrti pojištěné osoby, dnem zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce nebo dnem odmítnutí pojistného plnění.

15. Odvolací soud vyšel při svém rozhodování ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, vyjma zjištění o počátku pojistného roku, původně sjednaného pojistného, době, za kterou se žalobkyně domáhá pojistného.

16. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně poskytl účastníkům před skončením posledního jednání neúplné poučení podle § 119a odst. 1 o. s. ř., jak vyplývá ze zvukového záznamu jednání ze dne [datum], který má přednost v případě rozporu před protokolem o jednání (srovnej § 40 odst. 2 věta čtvrtá o. s. ř.), jsou podle § 205a písm. e) o. s. ř. odvolacím důvodem i skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně. To navíc za situace, kdy bylo účastníkům poskytnuto soudem prvního stupně i neúplné poučení podle § 118b o. s. ř., takže řízení před ním nebylo ani koncentrováno, jak rovněž vyplývá z výše uvedeného zvukového záznamu. Odvolací soud se proto zabýval až v odvolacím řízení uplatněnými tvrzeními žalované o výpovědi pojištění, skončení pojištění na základě oznámení žalované uplynutím doby a důkazy, které ke svému tvrzení žalovaná navrhla až v odvolacím řízení.

17. Podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil odvolací soud dokazování dále uvedenými důkazy, které navrhly žalovaná a žalobkyně až v odvolacím řízení. Z nich zjistil:

18. Z e-mailové zprávy [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], likvidátorovi žalobkyně, ze dne [datum], že s ohledem na vyhýbání se žalobkyně pojistnému plnění za škodu na předmětu pojištění, čímž porušila smluvní podmínky sjednaného pojištění, informuje, že nemá zájem pojištění pro následující období prodloužit.

19. Z dopisu [jméno] [příjmení], jednatele žalované, adresovaného žalobkyni, že proto, že dne [datum] došlo k zajištění předmětu pojištění pro trestní řízení, a že ze strany žalobkyně došlo k opakovanému neplnění závazků plynoucích z pojistné smlouvy, již v březnu informoval, že nemá zájem prodloužit uzavřenou pojistnou smlouvu [číslo] pro následující období. Zajištěním nemovitostí toto rozhodnutí posílilo. S poukazem na sdělení z března toho roku a zánik pojistného zájmu a pojistného nebezpečí vyplývajících z usnesení policejního orgánu ze dne [datum] považuje pojistnou smlouvu za expirovanou.

20. Z evidence osob ve výkonu vazby, trestu či zabezpečovací detence, že [jméno] [příjmení] byl vězněn od [datum] do [datum] ve Vazební věznici Praha Ruzyně, [ulice a číslo], [obec a číslo].

21. Z přehledu předpisů a plateb žalobkyně k pojistné smlouvě [číslo] že za pojistné období [datum] až [datum] je evidován dluh na pojistném 28 787 Kč.

22. Odvolací soud zopakoval podle § 213 odst. 2 o. s. ř. dále uvedené důkazy, z nichž soud prvního stupně neučinil žádná či neúplná skutková zjištění. Z nich zjistil:

23. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], uzavřené [právnická osoba], [IČO], jako pojišťovnu a žalovanou jako pojistníkem, že byla uzavřena na pojištění majetku podnikatelů (pojištění živelní, pojištění přerušení provozu, pojištění elektronických zařízení, pojištění strojů) a odpovědnosti. Její nedílnou součástí a přílohami byly pojistné podmínky, včetně všeobecných pojistných podmínek. Pojištěným byla žalovaná, oprávněnou osobou žalovaná. Bylo sjednáno pojištění pro nemovité věci v k. ú. [část obce] (pozemky parc. [číslo] stavba [adresa] v [obec]). Bylo sjednáno živelní pojištění pro případ poškození, zničení, případně vznik nákladů ve smlouvě uvedenými pojistnými nebezpečími (např. požár, povodeň, vichřice, zemětřesení), pojištění přerušení provozu s pojistným nebezpečím pro případ finančních ztrát způsobených přerušením provozu z důvodu pojistných nebezpečí ve smlouvě uvedených (např. požár, povodeň, vichřice), pojištění majetku pro věcné škody a finanční ztráty pro uvedená pojistná nebezpečí (např. zemětřesení, náraz dopravního prostředku, působení kouře), pojištění elektronických zařízení pro uvedená pojistná nebezpečí (např. požár, výbuch, povodeň), pojištění strojů pro shora uvedená pojistná nebezpečí a pojištění odpovědnosti pro blíže specifikovaná pojistná nebezpečí. Pojištění bylo sjednáno na dobu jednoho pojistného roku počínaje dnem [datum] s tím, že uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, pojištění nezaniká a prodlužuje se za stejných podmínek o další pojistný rok, pokud pojistník nebo pojišťovna nesdělí druhé straně pojistné smlouvy nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistného roku, že na dalším trvání pojištění nemá zájem (automatická prolongace). Počátek dalšího pojistného roku (datum obnovy) je stanoven na 18. 12. každého roku (čl. 8). Sjednáno bylo jednorázové roční pojistné ve výši 88 268 Kč, které bylo splatné do [datum] a nadále vždy do 1. 1. běžného roku.

24. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] k pojistné smlouvě uzavřené [právnická osoba], [IČO], jako pojišťovnou a žalovanou jako pojistníkem k pojistné smlouvě [číslo] že se mění ustanovení pojistné smlouvy a to tak, že se ujednává roční pojistné ve výši 82 089 Kč, které bude hrazeno v jedné splátce do [datum] a dále vždy do 1. 1. běžného roku. Dodatek pojistné smlouvy nabývá platnosti dnem jeho podpisu a účinnosti od [datum].

25. Ze Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti VPPMO-P [číslo] [právnická osoba] (v textu jen„ všeobecné pojistné podmínky“), že pojištění se sjednává na dobu určitou jednoho pojistného roku, který začíná dnem ujednaným v pojistné smlouvě jako den počátku pojištění. Pojištění majetku a odpovědnosti související s vlastnickým právem nezaniká změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví předmětu pojištění, je-li vlastníkem osoba odlišná od vlastníka či spoluvlastníka předmětu pojištění nebo je-li pojistník po této změně nadále vlastníkem či spoluvlastníkem předmětu pojištění. Pojištění se nepřerušuje (článek 2). Pojistné je jednorázovým pojistným, náleží za celý pojistný rok nebo dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno, v případě zániku pojištění z důvodu nezaplacení pojistného. V ostatních případech po zániku pojištění náleží pojišťovně poměrná část pojistného (čl. 4). Písemností se rozumí právní jednání nebo oznámení týkající se pojištění, které je napsáno a podepsáno, v listinné nebo elektronické podobě. Doručují se při osobním styku předáním a převzetím, prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, prostřednictvím akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb na elektronickou adresu se zaručeným elektronickým podpisem nebo s využitím provozovatele poštovních služeb na poštovní adresu, na níž se smluvní strana zdržuje, uvedenou v pojistné smlouvě, prokazatelně sdělenou druhou smluvní stranou po uzavření pojistné smlouvy nebo zjištěnou v souladu s právními předpisy, či prostřednictvím elektronické pošty na elektronickou adresu. Písemnost doručovaná na elektronickou adresu je doručena dnem, kdy byla doručena do e-mailové schránky adresáta, v pochybnostech se má za to, že doručena byla dnem jejího odeslání odesílatelem. Písemnost odeslaná na poštovní adresu s využitím provozovatele poštovních služeb je doručná dnem dojití, v pochybnostech se má za to, že došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li odeslána na adresu v České republice Smluvní strany jsou si povinny bez zbytečného odkladu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování a oznámit si navzájem svou novou poštovní nebo elektronickou adresu. Poruší-li některá smluvní strana bez omluvitelného důvodu tuto povinnost, považuje se toto jednání za zmaření dojití a písemnost doručovaná na poštovní adresu se považuje za doručnou třetí pracovní den po odeslání, nebyla-li odeslána na adresu v jiném státu, a doručovaná na elektronickou adresu dnem jejího odeslání odesílatelem, i když se adresát neměl možnost s obsahem písemnosti seznámit (čl. 7).

26. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum] ve věci pojistné smlouvy [číslo] adresovaného do sídla žalované, že je upomínána o zaplacení částky 82 082 Kč, která měla být zaplacena k [datum] s tím, aby byla zaplacena nejpozději do [datum], jinak pojištění k uvedenému datu z důvodu neplacení zanikne.

27. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum] adresovaného do sídla žalované ve věci pojistné smlouvy [číslo] že se oznamuje žalované, že ke dni [datum] zaniklo pojištění sjednané uvedenou pojistnou smlouvou z důvodu neplacení pojistného a eviduje se nedoplatek pojistného ve výši 28 787 Kč s tím, aby byl zaplacen do [datum], jinak bude uplatněn v mimosoudním a soudním řízení.

28. Z předžalobní upomínky žalobkyně ze dne [datum] na adresu sídla žalované ve věci pojistné smlouvy [číslo] že je za žalovanou evidována pohledávka po splatnosti ve výši 34 240 Kč, která sestává z jistiny 29 987 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 2 438 Kč, poplatku spojeného s vymáháním ve výši 1 815 Kč, a žádá se o zaplacení do [datum].

29. Z podacího lístku, že k poštovní přepravě [obec] poště, s. p., v [obec a číslo], byla předána dne [datum], zásilka, u níž byl uveden jako odesílatel [jméno] [příjmení], U [část obce], [ulice a číslo], [obec a číslo], jako adresát„ Generali [ulice] pojišťovna“ [obec a číslo], [ulice a číslo].

30. Odvolací soud nedoplnil dokazování dalšími účastníky navrženými důkazy (např. další předžalobní upomínka, usnesení policejního orgánu a Vrchního soudu v Praze o zajištění majetku žalované) pro nadbytečnost, když skutkový stav pro rozhodnutí ve věci měl dostatečně zjištěn.

31. Odvolací soud na základě doplněného dokazování učinil následující skutkový závěr:

32. Žalobkyně ještě pod obchodní firmou [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění majetku podnikatelů a pojištění odpovědnosti, jejímž předmětem byly nemovitosti žalované. Pojištění bylo sjednáno na dobu jednoho pojistného roku, který začínal dne [datum], s prolongací na stejné období vždy s počátkem pojistného roku 18. 12. každého roku, jestliže některá ze smluvních stran nesdělí druhé nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistného roku, že na dalším trvání pojištění nemá zájem. Pojistné bylo sjednáno roční ve výši 88 268 Kč, dodatkem [číslo] k pojistné smlouvě ze dne [datum] došlo ke změně výše pojistného na 82 089 Kč se splatností k [datum] a nadále k 1. 1. běžného roku. Podle všeobecných pojistných podmínek měla být právní jednání nebo oznámení týkající se pojištění vždy napsána a podepsána. Doručována mohla být i na elektronickou adresu či prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na poštovní adresu. Žalovaná dopisem předaným k poštovní přepravě pro žalobkyni dne [datum] sdělila, že nemá zájem na prodloužení pojistné smlouvy z důvodu porušení závazků ze strany žalobkyně a pro zánik pojistného zájmu a pojistného nebezpečí v důsledku zajištění předmětu pojištění pro trestní řízení dnem [datum] O nezájmu prodloužit pojištění pro následující období informovala žalovaná prostřednictvím nepodepsaného e-mailu adresovaného likvidátorovi žalobkyně dne [datum]. Žalobkyně upomenula žalovanou dopisem ze dne [datum], zaslaným na adresu sídla žalované, o zaplacení pojistného k [datum] ve výši 82 089 Kč s tím, že nedojde-li k tomu do dne [datum], pojištění skončí. Dopisem ze dne [datum] na tutéž adresu žalovanou žalobkyně informovala o ukončení pojištění podle sjednané smlouvy k [datum] a vyzvala ji k zaplacení dlužného pojistného ve výši 28 787 Kč. Jediný jednatel žalované byl v tu dobu ve výkonu vazby.

33. Odvolací soud souhlasí rovněž s právními závěry soudu prvního stupně, na které pro stručnost odkazuje. K odvolacím námitkám žalované doplňuje:

34. Zmiňovala-li žalovaná, že se soud prvního stupně s některými jejími námitkami dostatečně nevypořádal, dovolávala se tím nepřezkoumatelnosti jeho rozsudku. Odvolací soud však rozsudek soudu prvního stupně za nepřezkoumatelný nepovažuje. Již jen proto, že žalovaná podala rozsáhlé odvolání, včetně jeho doplnění, s mnoha argumenty, a rozhodnutí soudu prvního stupně tak nebylo na újmu uplatnění práv žalované jako odvolatelky (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).

35. Žalovaná předně namítala, že pojištění sjednané pojistnou smlouvu uzavřenou účastníky dne [datum] zaniklo v důsledku zániku pojistného zájmu žalované a pojistného nebezpečí v souvislosti se zajištěním nemovitého majetku žalované, který byl pojistnou smlouvu pojištěn, policejním orgánem (posléze soudem). S tímto názorem žalované odvolací soud, ve shodě se soudem prvního stupně, nesouhlasí.

36. Právní úprava vychází z toho, že motivem sjednávání pojištění jsou potřeby a účely projevující se jako individuální zájmy zájemců, respektive pojistníků, a existence pojistného zájmu je dokládána především majetkovými důvody. Z ustanovení § 2762 odst. 2 věty první o. z. vyplývá, že pojistník má pojistný zájem na vlastním majetku. Jestliže tedy sjednává žalovaná v projednávané věci pojištění vlastního nemovitého majetku a odpovědnost s ním spojenou, je její pojistný zájem dán implicitně tím, že je současně osobou v roli pojištěného. Jak tedy správně uzavřel soud prvního stupně, bez ohledu na to, zda byla dispoziční oprávnění žalované usnesením policejního orgánu, případně později soudu, omezena, nelze v této skutečnosti spatřovat zánik pojistného zájmu žalované, neboť jako vlastník nemá a nemůže mít žalovaná zájem na tom, aby hodnoty (nemovitosti), které byly pojištěny, byly pojistnou událostí zničeny, zmenšeny či jiným způsobem dotčeny, a to i tehdy, pokud by v důsledku zajištění nemovitého majetku nebylo pojistné plnění aktuálně vyplaceno k rukám žalované. Ostatně žalovaná opakovaně uvádí, že její jednatel byl ve výkonu vazby nezákonně, z jejích projevů lze tedy učinit závěr, že se nedopustil, stejně tak jako žalovaná, žádné trestné činnosti a v případě ukončení zajištění majetku by jistě, došlo-li by k pojistné události, měla zájem o převzetí pojistného plnění. Jestliže pojistný zájem žalované nezanikl, nemohlo z tohoto důvodu zaniknout ani pojištění podle § 2765 o. z. a § 2810 o. z.

37. Pojištění nezaniklo ani zánikem pojistného nebezpečí podle § 2810 o. z. Skutečnost, že pojištěný nemovitý majetek žalované byl zajištěn policejními orgány a žalovaná s ním nemůže volně disponovat, nicméně nadále zůstává jeho vlastníkem, neznamená zánik pojistných nebezpečí, pro které bylo pojištění sjednáno. I nadále mohou být nemovitosti postiženy například vichřicí, povodní a podobně, tedy pojistnými nebezpečími uvedenými v pojistné smlouvě. Tato pojistná nebezpečí nadále trvají, mohou proto ohrožovat pojištěný nemovitý majetek ve vlastnictví žalované.

38. Účastníci si v pojistné smlouvě (v čl. 8) ujednali v souladu s § 2803 odst. 2 o. z. prolongaci pojištění vždy o rok pro případ, že jedna ze smluvních stran nesdělí druhé nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby, že na dalším trvání pojištění nemá zájem. Žalovaná oznámila žalobkyni, že nemá zájem na prodloužení pojistné smlouvy, dopisem předaným k poštovní přepravě [obec] poště, s. p., dne [datum], který v souladu s všeobecnými pojistnými podmínkami (čl. 7) byl doručen žalobkyni třetí pracovní den po odeslání, tj. ve čtvrtek [datum]. S ohledem na skutečnost, že pojistný rok podle ujednání účastníků v pojistné smlouvě začíná vždy dne 18. 12. běžného roku, oznámení žalované o ukončení pojistného vztahu nebylo žalobkyni doručeno nejméně 6 týdnů před ukončením pojistného roku a nemohlo tak vyvolat zánik pojistné smlouvy ukončením probíhajícího pojistného roku.

39. Pokud jde o e-mail žalované žalobkyni, respektive jejímu likvidátorovi, ze dne [datum], tak pro případ, že by byl považován za oznámení učiněné vůči žalobkyni, by sice splňoval lhůtu nejméně šesti týdnů před ukončením pojistného roku, byl-li odeslán dne [datum], nicméně nebyl podepsán, což bylo v rozporu s čl. 7 všeobecných obchodních podmínek; nemohl tak vyvolat důsledky v něm zamýšlené. Považovala-li žalovaná e-mail, stejně jako dopis odeslaný [datum], za výpověď pojistné smlouvy, pak z jejich obsahu (srovnej § 555 odst. 1 o. z.) nic takového nevyplývá, je nepochybné, že jím žalovaná„ jen“ informovala žalobkyni o svém nezájmu prodloužit trvající pojistnou smlouvu o další rok.

40. Namítala-li žalovaná, že dopis žalobkyně ze dne [datum] upomínající o nezaplacené dlužné pojistné a informující ji o ukončení pojištění ke dni [datum] v případě nezaplacení, nebyl doručen žalované, neboť její jediný jednatel byl v tu dobu ve výkonu vazby, pak je třeba uvést, že žalobkyně postupovala v souladu s čl. 7 všeobecných pojistných podmínek, jestliže zásilku adresovala do sídla žalované, nebyla-li žalovanou o jiné doručovací adrese informována. Závěr žalované, že žalobkyně musela z dopisu žalované vědět o tom, že byl jednatel žalované ve vazbě, není správný, neboť žalovaná žalobkyni v dopise odeslaném [datum] nezmínila, že je toho času její jednatel ve výkonu vazby a je třeba žalované doručovat jeho prostřednictvím do příslušné vazební věznice. Takový závěr si žalobkyně nemohla učinit jen ze skutečnosti, že zásilka byla předána k poštovní přepravě v [obec a číslo], kde se Vazební věznice Praha Ruzyně nachází. Nadto je třeba uvést, že pokud by žalobkyně doručovala žalované na nesprávnou adresu upomenutí o zaplacení pojistného s upozorněním na ukončení pojištění pro jeho nezaplacení, pojištění by v souladu s § 2804 o. z. nezaniklo, nadále by trvalo a žalobkyni by tak náleželo sjednané pojistné.

41. Měla-li snad žalovaná svou námitkou o tom, že snahou žalobkyně v souvislosti s ukončením pojistné smlouvy až odesláním dopisu dne [datum] bylo„ vymáčknout“ z žalované další peníze, za to, že šlo ze strany žalobkyně o zjevné zneužití práva, které by nemělo požívat ochrany ve smyslu § 8 o. z., tak odvolací soud takový názor nezastává. S žalovanou lze souhlasit v tom, že jestliže pojistné nebylo zaplaceno k [datum], mohla žalobkyně dříve než [datum] vyzvat žalovanou k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním, že nebude-li zaplaceno v dodatečné lhůtě, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Tím by se samozřejmě zkrátilo období, za které žalobkyně mohla po žalované požadovat pojistné. Na druhou stranu však nelze přehlédnout, že po celou dobu, co pojištění majetku a odpovědnosti žalované trvalo, by v případě pojistné události žalobkyně musela žalované plnit. Takže jestliže žalobkyně na jednu stranu prodloužila dobu, za kterou uplatňuje pojistné, prodloužila tím i dobu, po kterou byl majetek žalované pojištěn a takto chráněn před sjednanými pojistnými nebezpečími.

42. Rozhodnutí soudu prvního stupně není v rozporu ani s čl. 2 odst. 4 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, podle kterého každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Povinnost uložená žalované soudem je v souladu se zákonem i se smluvními ujednáními účastníků.

43. Závěrem lze uvést, že jestliže tedy pojištění majetku a odpovědnosti žalované skončilo až dnem [datum], má žalobkyně za období od [datum] do skončení pojištění právo na pojistné.

44. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. podle

§ 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

45. Soud prvního stupně správně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. uložil v řízení neúspěšné žalované povinnost nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady řízení. Jejich výši však nesprávně stanovil. Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v části výroku II. o výši náhrady podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil a v části o platební povinnosti a lhůtě plnění jej podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil. V řízení před soudem prvního stupně vznikly žalobkyni účelně vynaložené náklady v celkové výši po zaokrouhlení 6 776,50 Kč, které sestávají z odměny za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh na elektronický platební rozkaz) po 300 Kč a náhrady hotových výloh po 100 Kč za uvedené úkony právní služby podle 14b odst. 1 odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, z odměny ve výši 2 260 Kč za 1 úkon právní služby (účast u jednání) a 1 náhrady hotových výloh 300 Kč za uvedený úkon právní služby podle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g) za použití § 14b odst. 3, odst. 5 písm. b) advokátního tarifu, náhrady za ztrátu času za cestu k jednání a zapět za 4 půlhodiny po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, náhrady cestovného ve výši 488,33 Kč (paušální náhrada 5,20 Kč/km, cena pohonné hmoty 34,40 Kč, průměrná spotřeba 4,6 l [číslo] km, ujetá vzdálenost 72 km) a podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o. s. ř. náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty z uvedených částek ve výši 976, 1493 Kč a soudního poplatku za žalobu ve výši 1 152 Kč.

46. Žalobkyni nebyly odvolacím soudem, na rozdíl od soudu prvního stupně, přiznány pro neúčelnost odměna a náhrady za doplnění návrhu na elektronický platební rozkaz, neboť potřebné a správné údaje měly být obsaženy již v návrhu.

47. Protože v odvolacím řízení byla žalobkyně úspěšná, přiznal jí odvolací soud za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jsou jimi náklady za zastoupení žalobkyně advokátem, a to odměna za 1 úkon právní služby ve výši 2 260 Kč (účast u odvolacího jednání) a náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč za uvedený úkon právní služby, vše podle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g) a § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a dále podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o. s. ř. náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z uvedených částek ve výši 537,60 Kč, neboť zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Celkem náklady žalobkyně činí 3 097,60 Kč.

48. Odvolací soud nepřiznal žalobkyni pro neúčelnost odměnu a náhrady za stručné vyjádření k odvolání, které se v podstatě netýkalo odvolacích námitek žalované a mohlo být předneseno až při odvolacím jednání.

49. Lhůtu k plnění stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.