o odvolání žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 12. července 2023, č. j. 5 C 69/2015-1689,

1. Okresní soud v Kutné Hoře (dále jen „soud prvního stupně“) shora uvedeným rozsudkem přikázal do vlastnictví žalovaného stavbu garáže, dosud neevidovanou v katastru nemovitostí, nacházející se na části pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] v obci [adresa], katastrálním území [adresa] (výrok I.), do vlastnictví žalobkyně přikázal práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním spoření č. [tel. číslo] uzavřené s [právnická osoba]. (výrok II.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na vyrovnání podílu ze zaniklého společného jmění manželů [částka] do tří měsíců od právní moci rozsudku (výrok III.), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala vypořádání obchodního podílu ve společnosti Vecule s.r.o., nyní [jméno FO], s.r.o., IČO [IČO], dále návrh žalovaného na vypořádání příjmů žalobkyně za období od roku 2004 do roku 2008 a finančních prostředků žalobkyně na účtech č. [č. účtu] a č. [č. účtu] (výrok IV.), zamítl návrh žalovaného, jímž se domáhal po žalované zaplacení částky [částka] (výrok V.), rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.), rozhodl o tom, že [jméno FO] republice se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII.), a nakonec rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VIII.).

2. Po provedeném dokazování a na základě nesporných tvrzení účastníků soud prvního stupně uzavřel, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno dne [datum]. Ke dni [datum] bylo společné jmění účastníků zúženo tak, že veškerý majetek nadále nabytý některým z manželů měl tvořit výlučný majetek tohoto manžela, majetek nabytý společně oběma měl tvořit výlučné jmění každého z nich rovným dílem, závazky vzniklé oběma manželům společně měly náležet do povinností každého z manželů rovným dílem. Účastníci nabyli do společného jmění manželů kupní smlouvou ze dne [datum] spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemcích parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] a rodinném domě č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], přičemž jednotku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] v [adresa] prodali smlouvou ze dne [datum] [jméno FO] za kupní cenu [částka] (z toho částka [částka] byla zaslána na účet žalovaného č. [č. účtu]) a jednotku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] v [adresa] prodali smlouvou ze dne [datum] [jméno FO] za kupní cenu [částka] (z toho částka [částka] byla zaslána na účet žalovaného č. [č. účtu]). Soud prvního stupně dále konstatoval, že čistý příjem z prodeje bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] činil [částka] a byl rozdělen tak, že částka [částka] byla zaslána ze shora uvedeného účtu žalovaného na účet žalobkyně č. [č. účtu] a částka [částka] zůstala na uvedeném účtu žalovaného; čistý příjem z prodeje bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] činil [částka] a byl rozdělen tak, že částka [částka] byla zaslána ze shora uvedeného účtu žalovaného na účet žalobkyně č. [č. účtu], částka [částka] zůstala na bankovním účtu žalovaného. Za trvání manželství účastníci nabyli objekt garáže na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], účastníci učinili nespornou její cenu ve výši [částka]. Ke dni [datum] měla žalobkyně uzavřenu pojistnou smlouvu č. [hodnota] u MetLife Europe d.a.c., která byla ke dni [datum] ukončena; hodnota podílového účtu ke dni [datum] činila [částka]. Dále měla žalobkyně uzavřenu smlouvu č. [tel. číslo] u [právnická osoba]., se zůstatkem [částka]. Účastníci jako dlužníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru s Hypoteční bankou a.s. s tím, že k datu [datum] činil závazek [částka] a byl refinancován tak, že částka [částka] byla poskytnuta účastníkům na základě smlouvy o stavebním úvěru ze dne [datum] uzavřené s [právnická osoba]., a částka [částka] byla půjčena účastníkům [jméno FO] a [jméno FO]. Žalovaný uhradil za období od [datum] do [datum] celkem [částka], dne [datum] žalobkyně splatila úvěr částkou [částka] a dne [právnická osoba]. 2013 doplatila meziúvěr částkou [částka]. V období od dubna 2009 do srpna 2011 žalobkyně přispívala žalovanému na splácení úvěru částkou [částka]. Žalovaný nabyl kupní smlouvou ze dne [datum] do svého vlastnictví pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jeho součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], za kupní cenu [částka] a kupní smlouvou ze dne [datum] nabyl do svého vlastnictví spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrální území [adresa], přičemž kupní cena činila celkem [částka], žalovaný dne [datum] uhradil část kupní ceny ve výši [částka]. Dne [datum] bylo žalovanému vydáno povolení na stavební úpravy domu č. p. [Anonymizováno] ve [adresa], a to na rekonstrukci krovu včetně střešního pláště, na novou podlahovou konstrukci podkroví, vybudování nového schodiště do podkroví, opravu podlah, stavební úpravy prvního nadzemního podlaží a zesílení podlahy ve druhém nadzemním podlaží. Pokud jde o rekonstrukci domu č. p. [Anonymizováno] ve [adresa], z výslechu svědků soud prvního stupně zjistil, že na rekonstrukci domu se v roce 2012 podílel [jméno FO] a [jméno FO], [právnická osoba] dodával [jméno FO]. [jméno FO] dělal pokrývačské a klempířské práce, peníze přebíral vždy v hotovosti, stálo to [částka]. [jméno FO] dělal vazbu na uvedeném domě jako subdodávku pro [jméno FO], peníze dostal nejdříve od [jméno FO], poté od účastníků po realizaci zakázky. Soud prvního stupně dále zjistil, že žalovaný nabyl kupní smlouvou ze dne [datum] vůz tov. zn. Ford Galaxy, za kupní cenu [částka]; dne [datum] hradil zálohu na kupní cenu vozidla ve výši [částka], zbývající část kupní ceny splácel prostřednictvím úvěru u [právnická osoba] a před jeho splacením dne [datum] vozidlo prodal. Dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce s [jméno FO] a [jméno FO], na jejímž základě jim byla poskytnuta částka [částka]. Dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce s [jméno FO], na jejímž základě jim byla poskytnuta částka [částka], kterou se účastníci zavázali vrátit do [datum]. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud prvního stupně vzal za prokázané, že půjčka byla účastníkům poskytnuta dvakrát po [částka], částka [částka] byla účastníky vrácena v hotovosti, v případě druhých [částka] bylo dohodnuto, že tato částka bude zaslána paní [jméno FO], neteři svědkyně. Svědkyně [jméno FO] potvrdila, že [jméno FO] půjčila účastníkům [částka] – [částka], ona si také půjčila [částka] od [jméno FO], a tyto peníze jí přišly v roce 2006 na účet od žalovaného, který takto vracel půjčku [jméno FO]. Z výslechu otce žalobkyně [jméno FO] soud prvního stupně zjistil, že rodiče žalobkyně účastníkům půjčili v hotovosti [částka] s tím, že peníze budou vráceny, až budou prodány byty účastníků; peníze byly vráceny v roce 2012 na účet, [částka] bylo vráceno v několika splátkách otci žalobkyně, [částka] bylo zasláno bratrovi žalobkyně, který otci žalobkyně půjčil [částka] na nákup vozidla. Z výslechu bratra žalobkyně [jméno FO] soud prvního stupně zjistil, že s manželkou půjčili účastníkům částku [částka] v souvislosti s nákupem nemovitých věcí ve [adresa], peníze byly bezhotovostně vráceny, svědek potvrdil, že stejnou částku půjčil svému otci na nákup auta a peníze mu byly podle dohody vráceny sestrou. Soud prvního stupně dále z provedených důkazů zjistil, že společnost Vecule s.r.o. byla zapsána do obchodního rejstříku dne [datum], dne [datum] byl jako jediný společník zapsán žalovaný, který byl také jediným jednatelem společnosti; dne [datum] společnost změnila obchodní firmu na java soft s.r.o. (nyní [jméno FO], [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno][Anonymizováno]). Smlouvou o převodu podílu ze dne [datum] žalovaný převedl obchodní podíl ve společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno] své dceři [jméno FO], a to bezúplatně. Žalovaný byl od [datum] jednatelem společnosti [jméno FO], s.r.o., od stejného dne byl také společníkem s 60 % obchodním podílem, dne [datum] koupil zbývající obchodní podíly a dne [datum] celý obchodní podíl převedl [jméno FO] za [částka]. Soud prvního stupně dále zjistil, že notář [tituly před jménem] [jméno FO] vystavil za sepis smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů částku [částka], tato částka byla žalovaným uhrazena dne [datum].

3. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 143 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). V první řadě vzal v úvahu skutečnost, že účastníci smlouvou ze dne [datum] zúžili do budoucna rozsah svého společného jmění, přičemž ve vztahu k věcem tvořícím dosavadní existující společné jmění vypořádání neprovedli. Z tohoto důvodu masu společného jmění manželů tvořily finanční prostředky účastníků získané prodejem dvou bytových jednotek v celkové výši [částka], přičemž na tomto závěru podle soudu prvního stupně nic nemění ani praktické nakládání s těmito prostředky rozdělením na jednotlivé účty účastníků. Soud prvního stupně v této souvislosti konstatoval, že finanční prostředky byly mezi účastníky rozděleny tak, že žalobkyně získala částku [částka] a žalovaný částku [částka], každý z nich měl při vypořádání právo na jejich polovinu, a proto je žalobkyně povinna žalovanému uhradit částku [částka]. Součástí společného jmění účastníků se stala stavba garáže, neevidovaná v katastru nemovitostí, na části pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], jejíž hodnota byla určena částkou [částka]. Účastníci se v průběhu řízení shodli na tom, že má být přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného, soud tuto jejich vůli respektoval s tím, že je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku [částka]. Soud prvního stupně při vypořádání také zohlednil, že žalobkyně měla ke dni zúžení společného jmění uzavřeny dvě pojistné smlouvy u MetLife Europe d.a.c. a [právnická osoba]., a jejich zůstatky při vypořádání zohlednil. Soud prvního stupně se dále zabýval požadavkem žalobkyně na vypořádání obchodního podílu žalovaného ve společnosti Vecule s.r.o. (nyní [jméno FO], s.r.o.) a dospěl k závěru, že není důvodný, neboť ke dni rozhodování žalovaný již nebyl vlastníkem tohoto podílu a žalobkyni nesvědčí ani právo na vyplacení poloviny hodnoty podílu v této společnosti, neboť v řízení bylo prokázáno, že peněžní prostředky na zakoupení obchodního podílu byly žalovanému poskytnuty [jméno FO], absentuje tak zásluhovost žalobkyně na nabytí obchodního podílu žalovaným. Důvodným neshledal ani požadavek žalovaného na vypořádání příjmů žalobkyně za období let 2004-2008 a finančních prostředků na účtech žalobkyně č. [č. účtu] a č. [č. účtu]; konstatoval, že požadavek na vypořádání příjmů žalobkyně učinil žalovaný až [datum], tedy po více než třech letech od zániku majetkového společenství, přičemž uvedl, že nelze přitakat žalovanému v jeho přesvědčení, že v tomto podání pouze upřesňoval své návrhy, které učinil již v roce 2015. Soud prvního stupně vysvětlil, že ve vyjádření k žalobě v roce 2015 žalovaný pouze uvedl, že příjmy žalobkyně za období let 2004-2008 a 2009-2015 přesáhly celkem [částka], což směšoval s tím, co bylo převedeno na účet žalobkyně, a následně dospěl k tomu, že bude třeba, aby žalobkyně prokázala, že žalovaný použil prostředky společného jmění na jeho výlučný majetek. Ani v obecné rovině však tuto položku k vypořádání nenavrhl, jeho vyjádření neobsahuje ani základní opěrné body jeho pozdějšího tvrzení. Pokud jde o zůstatky na účtech žalobkyně, v řízení bylo prokázáno, že byly zřízeny až po modifikaci společného jmění účastníků dne [právnická osoba]. 2009, k okamžiku existence majetkového společenství účastníků se zde žádné prostředky nenacházely. U požadovaných vnosů do společného jmění manželů soud prvního stupně vyšel z principu, že pokud po zániku manželství každý z účastníků plnil na společný dluh, představují tyto částky jejich vnos do společného majetku. Ve vztahu k vypořádání plateb účastníků na společný závazek vůči [právnická osoba] spořitelně, a.s., soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobkyně po zúžení společného jmění na tento závazek uhradila celkem [částka] (na účet žalovaného [částka], bance [částka] a [částka]), žalovaný uhradil částku [částka]. Soud prvního stupně proto konstatoval, že žalobkyně má z tohoto titulu nárok na vypořádání ve výši [částka]. V případě půjčky od [jméno FO] a [jméno FO], rodičů žalobkyně, uplatnil žalovaný řádně a včas svůj návrh na zaplacení poloviny z toho, co na společný závazek uhradil, a to dne [datum] částku [částka], [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], přičemž podle soudu prvního stupně tyto platby v roce 2011 neměly žádnou časovou souvislost s prostředky získanými účastníky z prodeje bytových jednotek a jednalo se o výlučné prostředky žalovaného a platba z [datum] byla hrazena z prostředků společného jmění manželů, proto je podle soudu prvního stupně žalobkyně povinna nahradit žalovanému [částka]. Po zúžení společného jmění účastníků došlo k uzavření půjčky s [jméno FO] a [jméno FO], na jejímž základě byla účastníkům poskytnuta částka [částka], a tyto prostředky byly vráceny z účtu žalovaného ve dvou platbách po [částka] dne [datum] a [datum]. V tomto případě se však závazek nestal součástí společného jmění, platbou ze dne [datum] plnil na svou část dluhu a platbou ze dne [datum] z prostředků náležejících do společného jmění (neboť se tak stalo poté, co na jeho účet byly připsány prostředky za prodej společné bytové jednotky) ze společných prostředků na výlučný závazek žalobkyně a má tak vůči žalobkyni nárok na zaplacení částky [částka]. Pokud jde o požadavek žalovaného na zaplacení částky [částka] z titulu úhrady společného závazku účastníků vůči [jméno FO], soud prvního stupně vyšel z toho, že se jednalo o společný závazek účastníků vzniklý za trvání manželství smlouvou ze dne [datum], který byl uhrazen ještě před modifikací společného jmění účastníků dvěma platbami, nejprve v hotovosti částkou [částka] a poté bezhotovostně na účet [jméno FO] v roce 2006, na základě dohody smluvních stran. Důvodným neshledal soud prvního stupně ani požadavek žalovaného na zaplacení částky [částka] z titulu úhrady společné půjčky od rodičů žalovaného, neboť v řízení nebylo uzavření smlouvy, poskytnutí peněz či jejich vrácení prokázáno. Žalovaný dále žádal po žalobkyni uhradit polovinu z toho, co žalovaný ze svých výlučných prostředků uhradil na pojištění domácnosti, platby za spotřebované energie, vodné, platby pro Společenství vlastníků jednotek Starokolínská, televizní a rozhlasové poplatky v celkové výši [částka], soud prvního stupně však uzavřel, že žalovaný neunesl břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k tomu, že by tyto finanční prostředky ze svého na úhradu tvrzených závazků vynaložil. Pokud jde o vnosy v podobě hrazení investic do domu č. p. [Anonymizováno] ve [adresa], který byl ve výlučném vlastnictví žalovaného, z prostředků společného jmění, soud prvního stupně dospěl k závěru, že stavební práce na výlučném majetku žalovaného sice probíhaly za trvání manželství, avšak v době, kdy již účastníci zúžili rozsah svého majetkového společenství, a proto nebylo možné vyjít z domněnky společného jmění. Bylo na žalobkyni, aby prokázala své tvrzení, že žalovaný použil prostředky z prodeje bytových jednotek, soud prvního stupně však provedenými důkazy zjistil v zásadě pouze tu skutečnost, že rekonstrukce domu proběhla, o povaze prostředků, které byly za práci zaplaceny, to však ničeho nevypovědělo. Na účtu žalovaného zůstala po realizaci prodeje majetku ve společném jmění částka [částka] a na účtech žalobkyně částka [částka], žalovanému tak nezůstal jeho zákonný podíl, současně došlo ke smísení výlučných prostředků a prostředků náležejících do společného jmění na bankovních účtech, což podle soudu prvního stupně neznamená, že je třeba na platby z takových účtů nahlížet jako na plné či částečné platby ze společného jmění. Z těchto prostředků žalovaný hradil úvěr u [právnická osoba] spořitelny, a.s., závazek ve výši [částka] vůči [jméno FO] a [jméno FO], [částka] na závazek vůči [jméno FO] a Dagmaře [jméno FO], přičemž tyto platby se uskutečnily podle soudu prvního stupně v jednoznačné souvislosti časové i věcné s tím, že účastníci prodali majetek ve společném jmění a z něho hradili společné závazky. V době, kdy žalovaný rekonstruoval dům č. p. 75, dosahovaly jeho příjmy dle zpráv finančního úřadu kolem [částka] ročně, soud prvního stupně proto uzavřel, že investice žalovaného byly hrazeny z jeho výlučných prostředků, neboť v době rekonstrukce nemovitých věcí měl dostatečné příjmy a kupní cenu hradil z hypotečního úvěru. Tyto závěry pak soud prvního stupně uplatnil i ve vztahu k požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka] vynaložené v souvislosti se založením společnosti [jméno FO], s.r.o., investic do rekonstrukce pronajatého prostoru a za nájem za období od března 2013 do září 2013 ve výši [částka]. Po právu neshledal ani požadavek žalobkyně na vypořádání částky [částka] jako vnosu do koupě vozidla tov. zn. Ford Galaxy, neboť v řízení bylo prokázáno, že část kupní ceny ve výši [částka] uhradil žalovaný ze svého účtu č. [č. účtu] a stalo se tak ve chvíli, kdy žalovaný dosud neměl na účtu prostředky z prodeje druhé bytové jednotky a pokud by se jednalo o finanční prostředky z prodeje první bytové jednotky, po úhradě dalších společných závazků mu zbývala pouze částka odpovídající jeho zákonnému podílu. Ke stejnému závěru dospěl soud prvního stupně i ohledně požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka] jako poloviny z toho, co měl žalovaný ze společných prostředků uhradit na kupní cenu spoluvlastnického podílu na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p.[Anonymizováno][Anonymizováno], a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Po zohlednění všech uvedených skutečností uložil soud prvního stupně žalobkyni zaplatit žalovanému na vypořádání částku [částka] ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku.

4. Soud prvního stupně se dále zabýval návrhem žalovaného, aby mu žalobkyně zaplatila [částka], přičemž tuto částku tvořil požadavek na zaplacení částky [částka] jako poloviny z výlučných prostředků žalovaného na závazky žalobkyně ([částka] na penzijní připojištění žalobkyně, [částka] na stavební spoření u Wüstenrot a [částka] na životní pojištění žalobkyně), částky [částka] jako poloviny z rozdílu toho, co v období od [datum] do [datum] bylo převedeno z účtů žalobkyně č. [č. účtu] a č. [č. účtu] na účet žalovaného č. [č. účtu] ve výši [částka] a z tohoto účtu žalobce na uvedené účty žalobkyně ve výši [částka], částky [částka] jako poloviny z toho, co v období od [datum] do [datum] žalobkyně čerpala z účtu žalovaného č. [č. účtu] platebními kartami na její jméno. Soud prvního stupně uzavřel, že není vnosem, co bylo z výlučného majetku jednoho z manželů vynaloženo na výlučný majetek druhého, při vypořádání společného jmění manželů k tomu nelze přihlížet a takto uplatněný nárok není možné zahrnout do vypořádacího podílu. Soud prvního stupně dospěl dále k závěru, že svou povahou se jedná o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, který byl žalovaným uplatněn společně s návrhem na vypořádání společného jmění účastníků, přičemž podle soudu prvního stupně žalovaný svá tvrzení v tomto směru doplňoval a definitivně se tak stalo podáním ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně při jednání dne [datum] uplatnila námitku promlčení, posoudil soud prvního stupně nárok žalovaného na vydání bezdůvodného obohacení jako nedůvodný; k bezdůvodnému obohacení mělo dojít za dobu zúžení společného jmění manželů, tedy za dobu od [datum] do [datum], žalovaný řádně uplatnil svůj nárok až podáním učiněným vůči soudu dne [datum], proto soud prvního stupně konstatoval, že je promlčen a nebylo tak nutné provádět další dokazování ve vztahu k otázce, zda byla žalobou uplatněná pohledávka splatná a kdy její splatnost nastala.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně s ohledem na povahu řízení a s odkazem na závěry vyjádřené Ústavním soudem v nálezu sp. zn. IV. ÚS 404/22 tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, přičemž uvedl, že neshledal žádné důvody, pro které by se měl odchýlit od uplatnění § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

6. O nákladech státu rozhodl soud prvního stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a § 150 o. s. ř. Uvedl, že v řízení vznikly státu náklady v celkové výši [částka], které spočívají v zaplaceném znalečném ve výši [částka], svědečném ve výši [částka] a odměně za zastupování žalovaného v řízení ve výši [částka] ustanoveným zástupcem. Soud prvního stupně při rozhodování o nákladech státu vzal v potaz, že řízení má povahu tzv. iudicium duplex, že předmětem vypořádání byla i řada položek, ohledně nichž bylo řízení zastaveno, že žalobkyně od počátku žádala po žalovaném zaplatit na vypořádání částku [částka] a na svých tvrzeních setrvávala a že žalovaný, který byl po významnou část řízení osvobozen od soudních poplatků, teprve v průběhu řízení svá tvrzení upřesňoval či měnil. Za významné považoval soud prvního stupně i to, že o návrhu na vypořádání společného jmění účastníků je rozhodováno po více než osmi letech, a to i z důvodu odročování jednání na žádost účastníků či přerušení řízení. S ohledem na všechny uvedené okolnosti nakonec uzavřel, že ve věci jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, a proto státu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

7. Nakonec soud prvního stupně konstatoval, že žalovaný uplatnil vůči žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka], z tohoto návrhu však dosud nebyl vybrán soudní poplatek, a proto soud prvního stupně rozhodl o povinnosti soudní poplatek ve výši [částka] zaplatit.

8. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba účastníci.

9. Žalobkyně výslovně napadla výrok III. rozsudku soudu prvního stupně a namítala, že se soud prvního stupně nezabýval jejími v řízení vznesenými námitkami a právními rozbory. Měla za to, že soud prvního stupně zcela nelogicky nevzal v úvahu rovnost stran a uzavřel, že žalovaný poslal na účet žalobkyně částku [částka] a sám si ponechal pouze [částka], aniž by se dále zabýval tím, že žalobkyně během své rodičovské dovolené skoro celou takto obdrženou kupní cenu ve výši [částka] do čtvrt roku zaslala žalovanému na bankovní účet zpět a že žalobkyně zcela prokazatelně z kupní ceny získané za prodej bytové jednotky uhradila na společný závazek vůči [právnická osoba] spořitelně, a.s., částku [částka]. Soud prvního stupně se tedy podle žalobkyně nezabýval tím, jak bylo s celkovou kupní cenou ve výši [částka] po jejím připsání na bankovní účty žalobkyně a žalovaného nakládáno, jak si tyto prostředky mezi sebou účastníci přeposílali a jak je definitivně rozdělili. Soud prvního stupně se podle žalobkyně nezabýval ani tím, že žalobkyně byla na rodičovské dovolené s posledním společným nezletilým dítětem, měla pouze minimální finanční příspěvek, který nepokryl v plném rozsahu ani měsíční náklady žalobkyně a tří nezletilých dětí. Žalovaný byl povinen plnit i svou vyživovací povinnost, což nečinil, a soud prvního stupně se touto skutečností nezabýval. Žalobkyně shrnula, že z částky [částka] bylo použito [částka] na úhradu společných závazků účastníků vůči rodičům a bratrovi žalobkyně a bance a částka [částka] byla užita na výlučný majetek žalovaného. Rozdíl ve výši [částka] byl podle žalobkyně použit na chod společné domácnosti v [adresa]. Pokud jde o finanční prostředky ve výši [částka], byly podle žalobkyně použity ve výši [částka] na úhradu společných závazků vůči [právnická osoba] spořitelně, a.s., ve výši [částka] na výlučný majetek žalovaného a rozdíl ve výši [částka] na chod společné domácnosti v [adresa]. Soud prvního stupně podle žalobkyně pominul, že žalovaný řádně nesplnil své povinnosti tvrzení a důkazní, ač na to v řízení upozorňovala, nesplnil ani svou vysvětlovací povinnost, co se týká nabývání věcí do jeho výlučného vlastnictví, ač časově spadalo do doby získání kupních cen z prodeje společných bytových jednotek. Namítla, že soud prvního stupně neprovedl všechny jí navržené důkazy, nevyslechl žalobkyni ani žalovaného. Podle žalobkyně soud prvního stupně rozhodl jednostranně, překvapivě, nepředvídatelně a neobjektivně, a bez jakékoliv logiky zvýhodnil žalovaného. Z uvedených důvodů žádala, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, případně rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

10. Žalovaný napadl svým odvoláním výrok III., V. a VIII. rozsudku a namítal, že soud prvního stupně nesprávně kvalifikoval částku [částka] jako bezdůvodné obohacení a v návaznosti na to mu uložil zaplatit soudní poplatek ve výši [částka]. Uvedl, že tento svůj nárok vždy považoval za svůj vnos z výlučných prostředků do společného jmění manželů, proto požadoval pouze polovinu z vynaložených částek, neboť předpokládal, že žalobkyně tyto prostředky použila k uspokojování potřeb rodiny. Zdůraznil, že účastníci spolu v době od zúžení společného jmění do konce jejich manželství žili, měli spolu děti, společně podnikali. Žalovaný tvrdil, že až na konci tohoto období začal zjišťovat, že žalobkyně zřejmě zneužívá přístupu k jeho účtu, a to jak prostřednictvím výběrů, tak prostřednictvím převodů z jeho účtu na její účet. Pokud by se však jednalo o bezdůvodné obohacení, jak to vyhodnotil soud prvního stupně, mohl by žalovaný požadovat celou takto vyčerpanou částku, nikoliv pouze polovinu z ní. Žalovaný uvedl, že tyto částky konzistentně uváděl již na počátku řízení, nejpozději v podání z dubna 2015, nebyl však soudem prvního stupně vyzván, aby je podrobněji specifikoval. To se změnilo v roce 2019, kdy žalovaný jednoznačně své nároky z plateb a převodů specifikoval v podání z července 2019 a pokud následně docházelo k drobným úpravám těchto nároků, bylo to ve prospěch žalobkyně, neboť vynechal některé spornější platby či převody a nezapočítal poplatky banky. S ohledem na uvedené nemohl být jeho nárok promlčen. O tom, že by jeho výše uvedený nárok na vypořádání vnosu do společného jmění manželů mohl být posouzen jako nárok z bezdůvodného obohacení, se žalovaný dozvěděl až v okamžiku doručení rozsudku; soud prvního stupně podle přesvědčení žalovaného selhal při poučení, jak nahlíží na jím vznesený nárok a způsobil tím jeho neúspěch v této části řízení. Žalovaný připomněl, že poučovací povinnost soudu souvisí se zásadou předvídatelnosti soudního rozhodnutí a její porušení může pro účastníka znamenat nejen neúspěch ve věci, ale i porušení práva na spravedlivý proces. Žalovaný nesouhlasil s tím, že neunesl břemeno tvrzení a důkazní k částce spočívající v uhrazení společných závazků z výlučných prostředků žalovaného ve výši [částka], přičemž na žalobkyni požadoval úhradu jejich poloviny, neboť veškeré převody uvedl do přehledných tabulek a odkázal na výpisy z účtu žalovaného. Z uvedených důvodů navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích změnil, případně aby ho v rozsahu odvoláním napadených výroků zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Žalobkyně k odvolání žalovaného uvedla, že souhlasí s právním názorem soudu prvního stupně, že žalovaný v průběhu několika let trvajícího řízení neplnil své povinnosti tvrzení a důkazní, jím tvrzené částky byly v každém podání jiné a nikdy z jeho podání nebylo zřejmé, z čeho se tyto částky skládají. Řádným splněním povinnosti tvrzení není podle žalobkyně předkládání tabulek bez jakéhokoli bližšího rozboru a odůvodnění. Pokud jde o částku [částka], žalobkyně odkázala na svá předchozí podání, v nichž podrobně rozebrala převody mezi účty účastníků, zejména po inkasování kupní ceny za prodej bytových jednotek účastníků. Uvedla, že ač žalovaný v průběhu řízení tvrdil, že za trvání manželství vše hradil výhradně sám, z výpisů z účtů je zřejmé, že od zúžení společného jmění manželů do doby prodeje první bytové jednotky to byla naopak žalobkyně, kdo převáděl své finanční prostředky na účty žalovaného, byla to tedy žalobkyně, kdo dotoval žalovaného. Podle žalobkyně jí z prostředků z prodeje společných bytových jednotek zbyla pouze minimální částka a byl to žalovaný, kdo se na její úkor po celou dobu obohacoval, když tyto finanční prostředky investoval zejména do svých nemovitých věcí ve [adresa]. Součástí vyjádření k odvolání žalovaného žalobkyně opakovaně učinila i svou rekapitulaci nakládání se společnými finančními prostředky oběma účastníky.

12. Oba účastníci v průběhu odvolacího řízení uvedli, že dům žalovaného č. p. 75 ve [adresa] začali užívat v roce 2009, v roce 2011 se do něho přestěhovali a užívali ho společně až do léta 2013, kdy se žalobkyně odstěhovala. Pokud žalovaný pracoval v Praze, až do prodeje společných bytových jednotek je užíval k bydlení či přespávání.

13. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání účastníků jsou částečně důvodná.

14. Podle § 206 odst. 1 o. s. ř. podá-li ten, kdo je k tomu oprávněn, včas přípustné odvolání, nenabývá rozhodnutí právní moci, dokud o odvolání pravomocně nerozhodne odvolací soud. Podle odst. 2 téhož ustanovení bylo-li však rozhodnuto o několika právech se samostatným skutkovým základem nebo týká-li se rozhodnutí několika účastníků, z nichž každý jedná v řízení sám za sebe (§ 91 odst. 1) a odvolání se výslovně vztahuje jen na některá práva nebo na některé účastníky, není právní moc výroku, který není napaden, odvoláním dotčena. To neplatí v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl výslovně dotčen, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání poměru mezi účastníky. Podle odst. 3 právní moc ostatních výroků není dotčena také tehdy, jestliže odvolání směřuje pouze proti výroku o nákladech řízení, o příslušenství pohledávky, o lhůtě k plnění nebo o předběžné vykonatelnosti rozsudku.

15. Podle § 212 písm. c) o. s. ř. odvolací soud projedná věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí. Tímto rozsahem není vázán, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.

16. Rozsudek o vypořádání společného jmění manželů přezkoumá odvolací soud v celém rozsahu bez ohledu na vymezení předmětu odvolacího řízení odvolatelem, ledaže by snad odvolatel brojil jen proti lhůtě k plnění nebo proti výroku o náhradě nákladů řízení. To znamená, že v případě rozsudku o vypořádání společného jmění manželů se nelze odvolat jen proti některým výrokům o přikázání věcí ze zaniklého společného jmění manželů do výlučného vlastnictví některého z účastníků nebo jen proti výroku o zaplacení vypořádacího podílu, aniž by se předmětem odvolacího řízení staly všechny výroky rozsudku okresního soudu, jimiž došlo k vypořádání.

17. Ačkoliv tedy účastníci napadli z výroků, jimiž bylo vypořádáno jejich společné jmění, výslovně pouze výrok III. rozsudku soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně zaplatit žalovanému na vypořádání částku [částka], napadli tím i výrok o tom, co mají účastníci ze společného jmění nabýt při jeho vypořádání (tedy i výroky I. a II.). V tomto směru lze odkázat také např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (dostupné stejně jako dále v textu uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz), který uvedl, že výrok o tom, co má nabýt jeden z bývalých manželů ze společného jmění manželů při jeho vypořádání, a výrok o pohledávce, kterou má na základě tohoto nabytí zaplatit na vypořádacím podílu druhému z bývalých manželů, jsou spjaté výroky, jeden z nich bez druhého ztrácí smysl a nemohou samostatně nabýt právní moci.

18. Odvolacím soudem naopak nebyl věcně přezkoumáván výrok IV., který nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

19. Pokud jde o námitky účastníků, vztahující se k nepřezkoumatelnosti a překvapivosti rozhodnutí, je třeba uvést, že rozhodnutí soudu může být pro účastníka překvapivé a nepředvídatelné jen tehdy, pokud by soud přihlížel při svém rozhodování k něčemu jinému, než co bylo za řízení tvrzeno nebo jinak vyšlo najevo nebo co za řízení účastníci uplatnili, tedy jen kdyby vzal v úvahu něco jiného, než je známo také účastníkům řízení. Žádné ustanovení zákona soudu neukládá, aby sdělil účastníkům svůj názor, jak hodlá věc rozhodnout, aby s nimi svůj zamýšlený názor předem konzultoval nebo aby jim umožnil uplatnit něco jiného pro případ, že by se ukázalo, že jejich dosavadní tvrzení nemohou vést k pro ně úspěšnému výsledku sporu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Obecně platí, že soud je vázán tím, čeho se účastníci svým návrhem domáhají, řízení o vypořádání společného jmění manželů je však řízením, v němž z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky a soud tak jejich návrhy vázán není. Z tohoto pohledu není důvodná námitka žalobkyně, která považuje rozhodnutí za překvapivé pro jeho (z jejího pohledu) jednostrannost a neobjektivnost, která pramení především z jejího nesouhlasu se skutkovými závěry soudu prvního stupně a se způsobem vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Za důvodnou však lze v tomto směru naopak považovat námitku žalovaného, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by soud prvního stupně účastníky seznámil s tím, že na návrh žalovaného na vypořádání částky [částka] bude nahlížet jako na návrh na vydání bezdůvodného obohacení, ač žalovaný své požadavky uplatnil jako vzájemný návrh na vypořádání společného jmění účastníků, a neumožnil jim na tuto skutečnost reagovat.

20. Pokud jde o námitku nepřezkoumatelnosti rozsudku soudu prvního stupně, je třeba dále uvést, že přezkoumatelným, tj. srozumitelným a řádně odůvodněným, je rozhodnutí, jež v souladu s požadavky § 157 odst. 2 o. s. ř. obsahuje stručný a jasný výklad o tom, které skutečnosti měl soud za prokázané a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů, proč neprovedl další navrhované důkazy a z jakého důvodu neučinil žádná zjištění z některých provedených důkazů. Nezbytným požadavkem řádného odůvodnění rozhodnutí je soudem přijatý závěr o skutkovém stavu věci a na něj navazující právní posouzení věci. Vadou, jež by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, by mohl být jen takový nedostatek odůvodnění napadeného rozsudku, jenž by jej činil pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů nepřezkoumatelný (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní). V tomto případě rozsudek soudu prvního stupně požadavkům uvedeným v § 157 odst. 2 o. s. ř. dostál, a z odůvodnění odvolání účastníků je zřejmé, že jeho obsah jim umožnil formulovat výhrady proti jeho závěrům.

21. Odvolací soud při svém rozhodování vycházel zčásti ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování o listinné důkazy, zejména výpisy z účtů, faktury a pokladní doklady, a vyšel podle § 120 odst. 3 o. s. ř. také ze shodných tvrzení účastníků ohledně obvyklé ceny garáže a vedení společné domácnosti a bydlení v domě žalovaného ve [adresa].

22. Ze stvrzenky o předání hotovosti odvolací soud zjistil, že [jméno FO] dne [datum] převzal od žalovaného částku [částka] jako zálohu na pokrývačské a klempířské práce na rodinném domu na adrese [adresa].

23. Z příjmových pokladních dokladů odvolací soud zjistil, že [jméno FO] přijal od žalovaného dne [datum] částku [částka] jako zálohu na rekonstrukci střechy, dne [datum] částku [částka] jako zálohu na rekonstrukci střechy, dne [datum] částku [částka] jako zálohu na rekonstrukci střechy, dne [datum] částku [částka] jako zálohu na rekonstrukci střechy, dne [datum] částku [částka] jako zálohu na rekonstrukci střechy, dne [datum] částku [částka] jako zálohu na rekonstrukci střechy, dne [datum] částku [částka] jako zálohu na rekonstrukci střechy. Z faktury č. 52/12 ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že [jméno FO] vyúčtoval za provedené klempířské a pokrývačské práce na domě žalovaného částku [částka].

24. Ze sdělení [jméno FO] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že [jméno FO] zhotovil na základě objednávky žalovaného krov střechy na domě č. p. [Anonymizováno] ve [adresa] za cenu cca [částka], záloha na materiál ve výši [částka] mu byla předána v hotovosti prostřednictvím [jméno FO], doplatek po odevzdání v hotovosti žalovaným.

25. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. vyúčtovala žalovanému za provedení dodatečných izolací části obvodového zdiva na objektu [adresa], částku [částka].

26. Z dopisu ze dne [datum] společnosti [právnická osoba] odvolací soud zjistil, že žalovaný objednal stropní dílce a jejich montáž za cenu [částka] bez daně z přidané hodnoty s tím, že předpokládaná doba dodání na stavbu byl dohodnuta na [datum].

27. Z faktury č. 12VF00413 ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že společnost [jméno FO] s.r.o. vyúčtovala žalovanému cenu [právnická osoba] dle objednávky ve výši [částka].

28. Z pokladního dokladu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že v [právnická osoba]. byl nakoupen drobný [právnická osoba] za částku [částka], z pokladního dokladu [jméno FO] republika s. r. o. zjistil, že téhož dne byl nakoupen stahovák za [částka] a spony, hmoždinky a šrouby za [částka].

29. Z pokladního dokladu [jméno FO] s.r.o. ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že byl nakoupen [právnická osoba] za [částka]. Z pokladního dokladu [jméno FO] s.r.o. ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že byly nakoupeny ocelové zárubně za částku [částka]. Z pokladního dokladu [jméno FO] s.r.o. ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že byl zakoupen materiál za částku [částka].

30. Z pokladních dokladů ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že u [tituly před jménem] [jméno FO] byl nakoupen [právnická osoba] za [částka] a za [částka]. Z pokladního dokladu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že u téhož prodejce byl zakoupen [právnická osoba] za částku [částka].

31. Z účtenky č. [hodnota] odvolací soud zjistil, že dne [datum] byla u Falco-[právnická osoba]. zakoupena zárubeň za cenu [částka]. Z účtenky č. [hodnota] odvolací soud zjistil, že dne [datum] byl u téhož dodavatele zakoupen [právnická osoba] za cenu [částka]. Z účtenky č. [hodnota] odvolací soud zjistil, že dne [datum] byl u téhož dodavatele zakoupen [právnická osoba] za cenu [částka].

32. Z pokladního dokladu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl nakoupen drobný montážní materiál za částku [částka].

33. Z pokladního dokladu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že u společnosti [Anonymizováno]-[právnická osoba]., byla zakoupena deska Isover za cenu [částka].

34. Z pokladního dokladu č. PP-884/2013 ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že u dodavatele [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [jméno FO] byl zakoupen vrták za cenu [částka].

35. Z pokladního dokladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že u [právnická osoba]. byl zakoupen štuk za cenu [částka].

36. Z daňového dokladu č. [hodnota] PH01107 ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že společnost [jméno FO] s.r.o. vyúčtovala společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o. za [právnická osoba] částku [částka].

37. Z dodacího listu č. 88/05-04-13 ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že společnost [právnická osoba] dodala společnosti java soft s.r.o. ventilátor a jeho příslušenství za cenu [částka].

38. Z faktury č. [tel. číslo] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že společnost Makro vyúčtovala společnosti java soft s.r.o. částku [částka] za nákup kovového regálu.

39. Z faktury č. 652520/12 ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. vyúčtovala společnosti java soft s.r.o. částku [částka] za nákup počítače Lenovo s příslušenstvím.

40. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že dodavatel [jméno FO] vyúčtoval společnosti java soft s.r.o. částku [částka] za nákup a dodání instalatérského a topenářského materiálu do kanceláře na adrese [Anonymizováno] [jméno FO] z [adresa] v Čáslavi. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že tentýž dodavatel vyúčtoval společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o. částku [částka] za WC Geberit. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že tentýž dodavatel vyúčtoval společnosti java soft s.r.o. za dodaný materiál do kanceláře na adrese [Anonymizováno] [jméno FO] z [adresa] v Čáslavi částku [částka].

41. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. vyúčtovala společnosti java soft s.r.o. částku [částka] jako zálohu na dodávku a montáž hliníkových prvků dle smlouvy o dílo č. [hodnota]. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že tatáž společnost jako dodavatel vyúčtovala společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o. za dodávku a montáž hliníkových prvků na [Anonymizováno] [jméno FO] z [adresa] v Čáslavi částku [částka] a zohlednila zálohu ve výši [částka], k zaplacení proto zůstala částka [částka].

42. Z faktury č. 2013/067 ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že [jméno FO] vyúčtoval společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o. za malířské a lakýrnické práce v pobočce Remax v Čáslavi částku [částka].

43. Z faktury č. FV11300554 ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. vyúčtovala společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o. částku [částka] za nákup tiskárny HP a tonerů. Z faktury č. FV11300557 ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. dále vyúčtovala společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o. částku [částka] za počítač LENOVO AIO Edge a HP tiskové kazety.

44. Z příjmového dokladu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že TRAN ANH přijal od společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o. částku [částka] jako kauci na nájem v objektu na adrese [Anonymizováno]. [jméno FO] z [adresa] v Čáslavi; z příjmového dokladu ze dne [datum] zjistil, že rovněž přijal částku [částka] jako nájemné a poplatek za služby na téže adrese.

45. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného pro společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o. odvolací soud zjistil, že dne [datum] byla uhrazena částka [částka] za nákup počítače Lenovo, dne [datum] částka [částka] za nákup modemu Lenovo, dne [datum] částka [částka] jako záloha společnosti [právnická osoba]., dne [datum] částka [částka] za topení v kanceláři na [Anonymizováno] [jméno FO] z [adresa] v Čáslavi, dne [datum] částka [částka] společnosti Vidaron za tonery do tiskárny, dne [datum] částka [částka] jako doplatek společnosti [právnická osoba]., dne [datum] částka [částka] za malířské a lakýrnické práce, dne [datum] částka [částka] za instalatéra v kanceláři na adrese [Anonymizováno] [jméno FO] z [adresa] v Čáslavi, dne [datum] částky [částka] a [částka] společnosti Vidaron za počítač, tiskárny a tonery. Dále bylo z výpisu z tohoto účtu zjištěno, že dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] od společnosti [jméno FO], s.r.o., na topení a instalatérský materiál a dne [datum] částka [částka] na malířské práce.

46. Z výpisu z účtu žalobkyně č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., odvolací soud zjistil, že první platba byla na účet připsána dne [datum], konečný zůstatek ke dni [datum] činil [částka]. Na účet byly od jeho založení prováděny platby od společnosti [Anonymizováno]&[právnická osoba] a [právnická osoba] jako mzda žalobkyně, platby od Finančního úřadu [adresa], od [datum] rovněž peněžitá pomoc v mateřství a následně sociální dávky po dobu, kdy byla žalobkyně na rodičovské dovolené. Dále byly z tohoto účtu pravidelně na účet žalovaného č. [č. účtu] zasílány platby ve výši [částka] označené jako „ČMSS“, a to až do [datum], kdy však byla takto převedena pouze částka [částka]. Další pravidelné převody finančních částek byly opakovaně činěny mezi tímto účtem a účtem žalobkyně č. [č. účtu], na účtu č. [č. účtu] byl vždy ponechán pouze zůstatek v řádu několika tisíc korun, z účtu byly rovněž prováděny platby splátek kreditní karty, platby pojistného apod. Dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] od žalovaného z účtu 18967367/2100, téhož dne byla částka [částka] převedena na účet žalovaného č. [č. účtu] a dne [datum] byla na účet žalobkyně č. [č. účtu] převedena částka [částka]. Dne [datum] byla z účtu žalobkyně č. [č. účtu] převedena částka [částka] a téhož dne byla provedena platba ve výši [částka] na účet č. [č. účtu], označená jako „[jméno FO] [jméno FO] splátka dluhu“. Dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] z účtu žalovaného č. [č. účtu] a téhož dne byla převedena na účet žalobkyně č. [č. účtu], dne [datum] byla ze stejného účtu žalovaného převedena částka [částka] a téhož dne byla částka [částka] převedena na účet žalobkyně č. [č. účtu], dne [datum] byla z účtu žalobkyně převedena částka [částka] na účet č. [č. účtu] označená jako „ČMSS: spoření“, dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] z účtu žalovaného č. [č. účtu], částka [částka] a [částka] z účtu žalobkyně č. [č. účtu] a téhož dne byla na účet 5317324401/7960 provedena platba označená jako „ČMSS: splacení“.

47. Z výpisu z účtu žalobkyně č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. odvolací soud zjistil, že první platba byla na účet provedena [datum], konečný zůstatek ke dni [datum] činil [částka]. Na účet byly opakovaně převáděny především finanční prostředky z účtu žalobkyně č. [č. účtu], z účtu byly opakovaně prováděny splátky kreditní karty. Dne [datum] byla z účtu provedena platba ve výši [částka] na účet žalovaného č. [č. účtu] označená jako „Jendovi na okna“, dne [datum] byla na uvedený účet žalovaného převedena částka [částka] označená jako „Jenda“, dne [datum] byla na jeho účet převedena částka [částka] s označením „Jenda“, dne [datum] částka [částka] označená jako „Jenda“, dne [datum] částky [částka] a [částka] bez označení, dne [datum] částka [částka] označená jako „Jenda“, dne [datum] částka [částka] označená jako „Jenda“. Dne [datum] byla na účet žalobkyně převedena žalovaným částka [částka] označená jako „ČMSS“, dne [datum] byla z účtu žalobkyně na účet žalobkyně č. [č. účtu] převedena částka [částka], dne [datum] byla převedena částka [částka] na účet žalovaného č. [č. účtu] označená jako „Jenda“, dne [datum] částka [částka] označená jako „Jenda“, dne [datum] částka [částka] označená jako „Jenda“, dne [datum] částka [částka] označená jako „Jenda“, dne [datum] částka [částka] označená jako „Jenda“. Dne [datum] byla na účet žalobkyně z účtu žalobkyně č. [č. účtu] připsána částka [částka], dne [datum] byla provedena platba na účet žalovaného č. [č. účtu] ve výši [částka] označená jako „Jenda“ a téhož dne byla částka [částka] převedena také na účet žalobkyně č. [č. účtu], dne [datum] byla na účet žalovaného převedena částka [částka] označená jako „Jenda“, dne [datum] byla převedena částka [částka] a [částka] na účet žalobkyně č. [č. účtu], dne [datum] byla na účet žalovaného č. [č. účtu] převedena částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], všechny s označením „Jenda“.

48. Odvolací soud neprovedl v odvolacím řízení navržený důkaz cenovou nabídkou z [datum], smlouvou o dílo na montáž oken ve [adresa] a fakturou z [datum] za stavební práce a dodávky na rekonstrukce ve [adresa], neboť uvedené stavební práce a práce na rekonstrukci nemovitých věcí žalovaného byly provedeny v jiném období, než měli účastníci k dispozici finanční prostředky z prodeje bytových jednotek č. [hodnota] a č. [hodnota] a žalobkyně se vypořádání nákladů na ně vynaložených nedomáhala. Dále odvolací soud neprovedl důkaz e-mailovou korespondencí účastníků z období listopadu 2009, února a června 2010, října 2011 a ledna 2013, výpisy z účtu pojištěnce – žalovaného, zprávou o ambulantním vyšetření, neboť skutečnost, zda a v jakém období účastníci vedli společnou domácnost a že společně užívali dům žalovaného ve [adresa] vyplynula ze shodných tvrzení účastníků, ze stejného důvodu nebylo třeba provést ani výslech dětí účastníků a důkaz informacemi z evidence obyvatel, provedení těchto důkazů by kolidovalo se zásadou hospodárnosti řízení. Dále je třeba uvést, že ani odvolací soud neměl důvod provést důkaz výslechem účastníků, což namítala žalobkyně, neboť důkaz výslechem účastníků lze nařídit tehdy, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a v tomto případě měl i odvolací soud za to, že potřebná skutková zjištění bylo možné učinit z jiných účastníky navržených a soudem provedených důkazů.

49. Po právní stránce vypořádání zaniklého společného jmění účastníků je třeba provést, jak správně uvedl soud prvního stupně, podle § 143 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum], neboť společné jmění manželů zaniklo dne [datum] (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

50. Podle § 143 odst. 1 obč. zák. tvoří společné jmění manželů a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

51. Podle § 144 obč. zák. pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

52. Podle § 145 odst. 2 obč. zák. obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný.

53. Podle § 145 odst. 3 obč. zák. závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně.

54. Podle § 149 odst. 2 obč. zák. zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem.

55. Podle § 149 odst. 3 obč. zák. se při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.

56. Podle § 114 obč. zák. jde-li o právo mezi zákonnými zástupci na jedné straně a nezletilými dětmi a jinými zastoupenými osobami na druhé straně, promlčení ani nepočíná ani neběží, nejde-li o úroky a opětující se plnění. To platí i o právech mezi manžely.

57. Soud může vypořádat pouze ty hodnoty a investice tvořící součást zákonného majetkového společenství manželů, které účastníci učiní předmětem řízení, a to ve lhůtě tří let od zániku majetkového společenství. Tzv. pravidlo tří let brání tomu, aby se účastníci po uplynutí této lhůty domáhali vypořádání věcí, hodnot či závazků, které do té doby nebyly předmětem řízení, ohledně nich nebyly tvrzeny ani žádné skutečnosti a prováděno žádné dokazování, tj. procesnímu postupu, kdy se po uplynutí tří let objeví v řízení zcela nová tvrzení a nové důkazy k věcem (hodnotám či nárokům), které se do té doby nestaly předmětem řízení, nebyly ohledně nich uplatněny ani žádná tvrzení či skutečnosti a ve vztahu k nim nastaly účinky nevyvratitelné domněnky vypořádání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

58. Požadavek vyžadující uplatnění nároků na vypořádání společného jmění manželů do tří let od zániku společného jmění manželů brání tomu, aby se po uplynutí této lhůty účastníci domáhali vypořádání věcí, hodnot či závazků, které do té doby nebyly předmětem řízení, ohledně nich nebyly tvrzeny ani žádné skutečnosti a prováděno žádné dokazování, tj. procesnímu postupu, kdy se po uplynutí tří let objeví v řízení zcela nová tvrzení a nové důkazy k věcem, které se do té doby nestaly předmětem řízení, nebyly ohledně nich uplatněny ani žádná tvrzení či skutečnosti a ve vztahu k nim nastaly účinky nevyvratitelné domněnky vypořádání. Při posouzení toho, co má být předmětem vypořádání, soud vychází z žalobních tvrzení a všeho, co v řízení vyšlo najevo s přihlédnutím k individuálním okolnostem věci. Samotná nesprávná právní kvalifikace uplatněného nároku nemusí v poměrech konkrétního případu být na překážku závěru, že se jednalo o nárok uplatněný k vypořádání včas (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

59. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že za trvání manželství nabyli stavbu garáže, dosud neevidovanou v katastru nemovitostí, která se nachází na části pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], a že tato garáž má být přikázána do vlastnictví žalovaného, který s jejím přikázáním souhlasil (byť souhlas některého z účastníků s přikázáním věci ze zaniklého společného jmění do výlučného vlastnictví není na rozdíl od vypořádání zrušeného spoluvlastnického vztahu základní podmínkou pro tento způsob vypořádání, odvolací soud neměl, stejně jako soud prvního stupně, žádný důvod tuto shodnou vůli účastníků ohledně vypořádání garáže nerespektovat). Účastníci současně učinili v průběhu odvolacího řízení nesporným, že aktuální obvyklá cena předmětné garáže činí [částka]. Dále odvolací soud shodně jako soud prvního stupně rozhodl o přikázání práv a povinností ze smlouvy o penzijním spoření č. [tel. číslo], uzavřené se společností [právnická osoba]., žalobkyni, která smlouvu o penzijním spoření uzavřela, v hodnotě [částka], a shodně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že je namístě vypořádat částku [částka] jako hodnotu životního pojištění žalobkyně ze smlouvy č. [hodnota] u MetLife Europe d.a.c., neboť tento smluvní vztah byl již ke dni rozhodování ukončen. Obě smlouvy byly uzavřeny za trvání manželství, před tím, než byl rozsah společného jmění manželů účastníků modifikován, a odvolací soud shodně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že je nutné zohlednit při vypořádání částky, které byly ke dni zúžení společného jmění účastníků ze společných prostředků účastníků naspořeny.

60. Odvolací soud se dále zabýval jednotlivými požadavky na vypořádání investic ze společného jmění účastníků do výlučného majetku žalovaného, jak požadovala žalobkyně, i tvrzenými vnosy žalovaného. V souvislosti s tím považuje odvolací soud za nutné uvést, že žalovaný skutečně teprve v průběhu řízení před soudem prvního stupně specifikoval a konkretizoval své požadavky na vypořádání, nicméně již ve svém vyjádření k žalobě, které bylo doručeno soudu prvního stupně dne [datum] (a tedy ve lhůtě tří let od zániku společného jmění), žádal, aby bylo při vypořádání zohledněno, co ze svého vynaložil na společné výdaje související s vedením domácnosti účastníků a na splácení úvěru u [právnická osoba] [Anonymizováno], a.s., v celkové výši [částka], co ze svého vynaložil na platby životního pojištění žalobkyně, penzijní připojištění žalobkyně a stavební spoření žalobkyně v celkové výši [částka], žádal zohlednit tvrzené výběry a platby kartou, které měla žalobkyně učinit v celkové výši [částka] a rozdíl mezi převody z účtu žalobkyně a účtu žalovaného ve výši [částka], jenž měl být ku prospěchu žalobkyně, a mimo jiné také žádal vypořádat zůstatky na penzijním připojištění a životním pojištění žalobkyně. Lze souhlasit s tím, že účastníci řízení mají odpovědnost za to, aby všechna podání, jimiž uplatňují své požadavky v řízení, splňovala od počátku formální a obsahové náležitosti dle § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o. s. ř. Pokud tomu tak však není, je na soudu, aby o tom účastníka poučil a pokusil se postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř. vady takového podání odstranit a jestliže se tak nestane, nelze účastníka sankcionovat za to, že vady podání odstraňuje sám v průběhu řízení.

61. Odvolací soud konstatuje, že byť obecně z řízení o vypořádání společného jmění manželů nemá být činěn zúčtovací spor, v tomto případě bylo třeba s ohledem na charakter vypořádávaných položek dohledávat jednotlivé finanční transakce provedené účastníky a vycházet z výpisů z účtů obou účastníků, pohybů na účtech a jejich průběžných zůstatků; odvolací soud takto vyšel z důkazů, jež provedl již soud prvního stupně, a jeho skutkových zjištění z účtů účastníků, která odvolací soud doplnil o zjištění v napadeném rozsudku neuvedená (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), a z důkazů provedených v odvolacím řízení, a tato skutková zjištění jsou pro přehlednost uvedena jednotlivě u každé z konkrétních položek.

62. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že finanční prostředky získané prodejem společných bytových jednotek č. 2230/6 (dále jen „bytová jednotka č. [hodnota]“) a č. 2230/7 (dále jen „bytová jednotka č. [hodnota]“), vymezených v budově č.p. 313, 2230 na pozemku parc. č. [hodnota] a parc. č. 748/4, včetně podílů na pozemcích parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. 748/1 a parc. č. 748/4 a na společných částech domu, vše v katastrálním území [adresa], bylo třeba vypořádat jako součást společného jmění manželů, byť byly získány po uzavření dohody o zúžení společného jmění účastníků, neboť se nejednalo o nově nabytý majetek, a zohlednit, co z těchto společných prostředků bylo vynaloženo na výlučný majetek účastníků. Jak uvedl již soud prvního stupně, bytová jednotka č. [hodnota] byla prodána kupní smlouvou ze dne [datum] za kupní cenu ve výši [částka], bytová jednotka č. [hodnota] byla prodána kupní smlouvou ze dne [datum] za kupní cenu ve výši [částka].

63. Žalobkyně se domáhala vypořádání částky, která byla podle jejího přesvědčení vynaložena ze shora uvedených prostředků na pořízení spoluvlastnického podílu žalovaného na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Podle kupní smlouvy ze dne [datum] kupní cena činila [částka] s tím, že částka [částka] byla zaplacena jako kauce ve výběrovém řízení a tato kauce byla použita na úhradu části kupní ceny, zbývající část ve výši [částka] měla být zaplacena do třiceti dnů od doručení výzvy k zaplacení kupní ceny. Žalovaný zaplatil třetinu kupní ceny, odpovídající výši jeho spoluvlastnického podílu. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. vyplývá, že zálohu ve výši [částka] žalovaný zaplatil dne [datum], přičemž tato částka nemohla být hrazena ze společných prostředků účastníků, neboť uvedeného dne byl zůstatek na účtu – [částka]. Tato část kupní ceny tedy byla placena z úvěru žalovaného na jeho účtu, který byl uhrazen dne [datum] ze mzdy žalovaného ve výši [částka]. Zbylá část kupní ceny ve výši [částka], odpovídající jeho podílu na nemovitých věcech, byla uhrazena převodem z účtu dne [datum]. K uvedenému dni činil zůstatek na účtu [částka], neboť dne [datum] byla na účet žalovaného připsána kupní cena za společnou bytovou jednotku ve výši [částka]. Odvolací soud však nemohl přehlédnout, že dne [datum] byla na účet také vyplacena mzda žalovaného ve výši [částka], přičemž z této částky žalovaný dne [datum] použil částky [částka] a [částka] na úhradu svého spotřebitelského úvěru a téhož dne [částka] na úhradu výživného pro dceru [jméno FO]; zůstávaly mu tak výlučné prostředky ve výši [částka] a ty odvolací soud při hodnocení, kolik bylo ze společného vynaloženo na zaplacení kupní ceny shora uvedených nemovitých věcí, zohlednil. Lze tedy uzavřít, že na nákup těchto nemovitých věcí použil žalovaný společné finanční prostředky ve výši [částka], zbylá část ve výši [částka] byla placena z jeho výlučných prostředků a v této části bylo nutné návrh žalobkyně zamítnout.

64. Dále se žalobkyně domáhala vypořádání společných finančních prostředků, které měly být vynaloženy na nákup automobilu tov. zn. Ford Galaxy, který žalovaný nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Kupní cena byla sjednána ve výši [částka], přičemž částka [částka] byla placena z jeho účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., zbývající část kupní ceny byla financována prostřednictvím sjednaného úvěru. Z uvedeného výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že část kupní ceny ve výši [částka] byla hrazena dne [datum], zůstatek na účtu žalovaného ke dni [datum] činil – [částka], následně byla na tento účet dne [datum] připsána z účtu žalobkyně částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] byla připsána částka [částka]. Kromě těchto plateb byla na účet připsána pouze dne [datum] částka [částka] jako úhrada od ČSOB Pojišťovny, a.s., a dne [datum] částka [částka] od společnosti [právnická osoba], přičemž do doby zaplacení kupní ceny za vozidlo byly z účtu provedeny další platby žalovaného (např. splátka úvěru žalovaného na pořízení nemovitých věcí ve [adresa] ve výši [částka] dne [datum], splátka životního pojištění žalovaného ve výši [částka] dne [datum], vklad do společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o. ve výši [částka] dne [datum]). Je tedy zřejmé, že na pořízení uvedeného automobilu ve výlučném vlastnictví žalovaného byly použity společné finanční prostředky účastníků, a bylo třeba je při vypořádání společného jmění zohlednit.

65. Žalobkyně dále tvrdila, že z finančních prostředků získaných prodejem společných bytových jednotek byla do rekonstrukce domu žalovaného č. p. [Anonymizováno] ve [adresa] použita částka [částka]. Žalovaný v řízení nesporoval, že postupně byla provedena rekonstrukce krovu a střechy a úpravy podkroví, bránil se však tím, že byly použity pouze jeho výlučné prostředky a připomínal, že v předmětném období jeho příjmy přesáhly [částka]. Z listinných důkazů nepochybně vyplynulo, že v období, které žalobkyně vymezila tím, že účastníci měli k dispozici finanční prostředky z prodeje bytových jednotek č. [hodnota] a č. [hodnota], rekonstrukce krovu a střechy a zpevnění stropu nadzemního podlaží proběhla. Z provedených důkazů, a to výpovědí svědků, pokladních dokladů, faktur a výpisů z účtu, vyplývá, že na tuto část rekonstrukce bylo vynaloženo [částka]; [jméno FO] vyúčtoval za rekonstrukci střechy, a to klempířské a pokrývačské práce, které probíhaly v letních a podzimních měsících roku 2012, dne [datum] částku [částka], na tesařské práce, které zajišťoval svědek [jméno FO], bylo vynaloženo [částka], z toho záloha placena prostřednictvím [jméno FO] byla hrazena [datum], na stropní panely byla použita částka [částka] a tato byla zaplacena převodem z účtu žalovaného dne [datum] (z této částky následně byla jako sleva vrácena žalovanému na účet částka [částka]), dále byla dne [datum] zaplacena společnosti ISOTEC spol. s r.o. záloha na sanaci ve výši [částka] a dne [datum] doplatek ve výši [částka], společnost [jméno FO] s.r.o. vyúčtovala dne [datum] za [právnická osoba] částku [částka] se splatností [datum]. Pokud jde o částku [částka], která byla zaplacena společnosti ISOTEC spol. s r.o. na základě faktury ze dne [datum], odvolací soud zjistil, že byla hrazena dne [datum], a tedy nelze uzavřít, že by na její úhradu byly použity finanční prostředky z prodeje bytových jednotek č. [hodnota] a č. [hodnota], který se uskutečnil až v červenci a listopadu 2012. Odvolací soud pak z výpisu z účtu nemá pochybnosti o tom, že náklady na rekonstrukci placené v hotovosti byly zaplaceny ze společných prostředků účastníků; zálohy za pokrývačské a klempířské práce byly podle příjmových pokladních dokladů placeny v hotovosti v období od [datum] do [datum], zároveň z výpisu z účtu žalovaného vyplynulo, že dne [datum] byla z účtu žalovaného vybrána částka [částka] (a podle dokladu [jméno FO] zaplacena záloha [částka]), dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka] (podle dokladu byla [jméno FO] zaplacena dne [datum] záloha [částka]), dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a [částka] (a dne [datum] byla [jméno FO] zaplacena záloha [částka]), dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] (a dne [datum] byla [jméno FO] uhrazena záloha ve výši [částka]), dne [datum] částka [částka] (a téhož dne byla [jméno FO] uhrazena záloha ve výši [částka]), dne [datum] částka [částka] a [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a [částka] (a dne [datum] byla [jméno FO] uhrazena záloha [částka]), dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka] (a dne [datum] byla [jméno FO] uhrazena záloha ve výši [částka]). Odvolací soud nemá pochybnosti o tom, že se jednalo o výběry, které souvisely s placením těchto prací (a to i s ohledem na absenci jiných tvrzení žalovaného, na co by byly jinak v předmětném období vybrané částky v této výši použity), neboť je zřejmá souvislost časová a odpovídá i výše z účtu čerpaných částek a placených záloh. Současně je z uvedeného výpisu z účtu žalovaného zřejmé, že na účet byla dne [datum] připsána částka [částka] z prodeje společných bytových jednotek, následně dne [datum] částka [částka] z účtu žalobkyně, dne [datum] částka [částka] z účtu žalobkyně, dne [datum] částka [částka] z účtu žalobkyně, dne [datum] částka [částka] z účtu žalobkyně, dne [datum] částka [částka] z účtu žalobkyně a dne [datum] částka [částka] z účtu žalobkyně. Pokud jde o výlučné prostředky žalovaného, v předmětném období byla na účet připsána dne [datum] částka [částka] od společnosti [právnická osoba], dne [datum] od této společnosti částka [částka], dne [datum] od této společnosti částka [částka], dne [datum] od této společnosti částka [částka], dne [datum] od této společnosti částka [částka], dne [datum] [podezřelý výraz] ve výši [částka], dne [datum] od [právnická osoba] částka [částka]; zároveň byly z účtu v předmětném období hrazeny splátky spotřebitelského úvěru žalovaného v celkové výši [částka], splátky úvěru žalovaného na pořízení nemovitých věcí ve [adresa] ve výši [částka], z uvedeného je tak zřejmé, že na zaplacení prací spojených s rekonstrukcí domu žalovaného ve [adresa] musely být použity společné prostředky účastníků, neboť výlučné příjmy žalovaného, jak žalovaný tvrdil, na úhradu rekonstrukčních prací nepostačovaly. Lze tedy uzavřít, že na rekonstrukci domu použil žalovaný společné finanční prostředky ve výši [částka], zbylá část ve výši [částka] byla placena z jeho výlučných prostředků a v této části bylo nutné návrh žalobkyně zamítnout.

66. Dále je v této souvislosti nutné uvést, že odvolací soud v tomto případě neshledal důvod vycházet ze závěrů znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který určil obvyklou cenu realizovaných stavebních úprav domu ve výši [částka]. Investicí (vnosem) ze společného jmění manželů na výlučný majetek jednoho z manželů se rozumí mimo jiné finanční prostředky, o které se společné jmění manželů skutečně snížilo, proto je třeba zjišťovat skutečnou výši vynaložených investic, a nikoliv hodnotu popsaných stavebních prací a materiálu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soudu není předepsáno, jaké důkazní prostředky má ke zjištění skutečné výše investic použít, tedy zda vyjde ze souhlasných tvrzení účastníků řízení, z dokladů o zaplacení, z výslechů účastníků či jiných důkazů. Není samozřejmě vyloučeno ani to, aby tam, kde je to vzhledem k individuálním okolnostem namístě (velká obtížnost dokázat vynaložené investice a jejich výši), rozsah a výše investic vynaložených na rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví jednoho z účastníků byla za podmínek § 136 o. s. ř. stanovena úvahou soudu nebo znaleckým posudkem, o takovou situaci se však v posuzované věci nejednalo, neboť rozsah a skutečnou výši investic bylo možné prokázat výslechy svědků a listinnými důkazy.

67. Žalobkyně dále žádala, aby bylo při vypořádání zohledněno, co žalovaný ze společných prostředků použil na rekonstrukci kanceláře společnosti [jméno FO] s.r.o. v Čáslavi (na adrese [Anonymizováno] [jméno FO] z [adresa]), pořízení vybavení a na platby nájemného za tuto kancelář, přičemž uvedla, že do založení společnosti byla investována částka [částka], do rekonstrukce pronajatého prostoru částka [částka] (a zde odvolací soud uvádí, že výslovně specifikovala svůj nárok jako náklady na rekonstrukci prostoru, nikoli zakoupení jeho vybavení, včetně počítačů a tiskáren) a na nájemné byla vynaložena částka [částka]. Z provedených důkazů jak před soudem prvního stupně, tak v odvolacím řízení, vyšlo najevo, že rekonstrukce uvedené kanceláře za trvání manželství účastníků proběhla, jak však vyplynulo z listinných důkazů (faktur, účtenek, pokladních dokladů) i výslechů svědků [jméno FO] a [jméno FO], finanční prostředky na rekonstrukci (a vybavení kanceláře), byly účtovány společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o., která je také platila ze svého účtu a pouze jejich část byla následně refundována společností [jméno FO] s.r.o. Totéž platí i pro zálohu na nájemném a platbu nájemného. Z výpisů z účtu žalovaného č. [č. účtu] odvolací soud nezjistil, že by na zaplacení vkladu společníka ve výši [částka] byly použity společné finanční prostředky; z výpisu z účtu je zřejmé, že dne [datum] byl proveden výběr částky [částka], dne [datum] výběr částky [částka], dne [datum] výběr částky [částka], [částka] a [částka]. Společnost vznikla [datum], nicméně pouze z časové souvislosti nelze dovodit, že v hotovosti vybrané finanční prostředky byly na splacení vkladu použity, stejně jako nebylo zjištěno, že by byly použity na úhradu rekonstrukčních prací. Teprve dne [datum] byla z účtu žalovaného provedena platba ve výši [částka] a dne [datum] platba ve výši [částka], obě označené jako „[jméno FO] – půjčka společníka“, požadavek na případné vypořádání takto použitých finančních prostředků však žalobkyně neučinila. Odvolací soud nepřehlíží, že společnosti java soft s.r.o. i [jméno FO], s.r.o., spojovala v daném období osoba žalovaného jako jejich společníka a jednatele, který poskytoval, jak vyplývá z výpisu z účtu, společnosti java soft s.r.o. i společnosti [jméno FO], s.r.o., jako společník půjčky, nicméně jen z této skutečnosti nelze uzavřít, že na zaplacení vkladu společníka, rekonstrukce kanceláře a nájemného byly použity finanční prostředky ze společného jmění účastníků ve výši [částka].

68. Žalovaný se v řízení domáhal vypořádání toho, co zaplatil ze svých výlučných prostředků na platby spojené s užíváním nemovitých věcí účastníků a souvisejících se zúžením společného jmění účastníků, neboť tvrdil, že ze svého zaplatil částku [částka] jako odměnu notáře za sepis smlouvy o zúžení společného jmění, částku [částka] jako pojistné v souvislosti s pojištěním domácnosti účastníků v Praze, částky [částka] jako platby za spotřebu elektrické energie dodávané od [právnická osoba]. do bytové jednotky účastníků v Praze, částky [částka] jako platby pro společenství vlastníků Starokolínská, částky [částka] jako platby za spotřebu elektrické energie ve [adresa], částky [částka] jako platby za spotřebu plynu ve [adresa], částky [částka] jako pojistné ve [adresa], vodné ve výši [částka], televizní poplatky do roku 2012 ve výši [částka] a rozhlasové poplatky ve výši [částka].

69. Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný neunesl břemeno tvrzení o tom, o jaké závazky se jednalo, jaká byla jejich povaha a v jaké byly výši, a důkazní břemeno ve vztahu k tomu, že by tyto finanční prostředky ze svého na úhradu tvrzených závazků vynaložil. Žalovaný jednotlivé požadavky obecně vyčíslil již ve svém vyjádření k žalobě, následně tyto vyčíslil a konkretizoval ve svých dalších podáních, když soudu předložil tabulky, z nichž vyplynulo, jaké jednotlivé platby a za jaké období žádá vypořádat, a provedení plateb vyplývá z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. Přesto však odvolací soud nedospěl k závěru, že by bylo možné požadavku žalovaného vyhovět.

70. Pokud jde o platbu odměny notáři za sepis dohody o zúžení společného jmění manželů, odvolací soud shodně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že za sepis dohody notář [tituly před jménem] [jméno FO] vyúčtoval dne [datum] částku [částka], která byla podle příjmového pokladního dokladu z téhož dne v hotovosti zaplacena (v té chvíli) ještě ze společných prostředků účastníků. [adresa] [Anonymizováno] Kč tedy na sepis dohody vynaložena nebyla (podle výpisu z účtu žalovaného byla tato částka na účet [tituly před jménem] [jméno FO] převedena dne [datum] a zjevně tedy s dohodou o zúžení společného jmění účastníků nesouvisí). Pokud jde o další žalovaným nárokované platby pojistného, spotřeby energií a poplatků, odvolací soud v první řadě považuje za nutné uvést, že účastníci sice notářským zápisem ze [datum] zúžili do budoucna společné jmění účastníků, nicméně z jejich tvrzení i z důkazů provedených v řízení jednoznačně vyplývá, že i po zúžení společného jmění fakticky neoddělili své majetky, oba uhrazovali společné závazky i závazky druhého z nich, převáděli finanční prostředky na účty druhého, společně hospodařili. Oba účastníci uvedli, že od roku 2009 užívali nemovité věci ve [adresa], kam se žalobkyně s dětmi účastníků definitivně přestěhovala v roce 2011, žalovaný ještě po určitou dobu, až do jejich prodeje, užíval bytové jednotky v Praze, kde pracoval. Po prodeji bytových jednotek až do léta 2013 vedli účastníci společnou domácnost ve [adresa]. Žalobkyně po určitou dobu byla na mateřské a rodičovské dovolené, zajišťovala péči o společné děti účastníků, a žalovaný pracoval a ze svého účtu hradil platby související se společnou domácností účastníků, na tento účet však žalobkyně opakovaně převáděla ze svých účtů finanční prostředky. Je nepochybné, že se tak dělo po jejich vzájemné dohodě. Nejedná se o vnos z výlučných prostředků do společného jmění účastníků (masa společného jmění nebyla nijak rozšířena), ale odvolací soud nemá ani za to, se zřetelem na požadavek spravedlivého a rozumného vypořádání, že by charakter těchto plateb odůvodňoval odklon od principů parity při vypořádání společného jmění účastníků. Nakonec je třeba uvést (byť odvolací soud nepovažuje za nutné činit tak u každé jednotlivé částky, že některé žalovaným nárokované platby byly provedeny sice z jeho účtu, na nějž byly v konkrétním období vloženy také společné, nikoli pouze výlučné, finanční prostředky; např. platba za plyn ve [adresa] ve výši [částka] dne [datum], vodné ve výši [částka] a poplatky pro společenství vlastníků jednotek Starokolínská ve výši [částka] téhož dne apod.). Z uvedených důvodů nebylo možné požadavku žalovaného na zohlednění těchto částek, a to ani formou disparity podílů, vyhovět.

71. Pokud jde o vypořádání částky [částka], kterou tvořit požadavek na zaplacení [částka] jako poloviny z výlučných prostředků žalovaného na závazky žalobkyně ([částka] na penzijní připojištění žalobkyně, [částka] na stavební spoření u Wüstenrot a [částka] na životní pojištění žalobkyně), částky [částka] jako poloviny z rozdílu toho, co v období od [datum] do [datum] bylo převedeno z účtu žalobkyně č. [č. účtu] a č. [č. účtu] na účet žalovaného č. [č. účtu] ve výši [částka] a z tohoto účtu žalovaného na uvedené účty žalobkyně ve výši [částka], částky [částka] jako poloviny z toho, co v období od [datum] do [datum] žalobkyně čerpala z účtu žalovaného č. [č. účtu] platebními kartami na její jméno, odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že není vnosem, co bylo z výlučného majetku jednoho z manželů vynaloženo na výlučný majetek druhého, nicméně dále se již s posouzením tohoto nároku žalovaného neztotožnil. Žalovaný totiž tyto své požadavky neuplatnil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení (tedy nárok, který je samostatný a na vypořádání společného jmění účastníků nezávislý), ale žádal jím tvrzené částky vypořádat jako součást zaniklého společného jmění manželů (což potvrdil i ve svém odvolání, kde svůj požadavek kvalifikoval jako vnos ze svých výlučných prostředků do společného jmění) a odvolací soud má za to, že jako návrh na vypořádání společného jmění manželů je také třeba jeho požadavek posuzovat. Z tohoto důvodu se nezabýval námitkou promlčení takového nároku ani argumentací žalovaného, proč jeho nárok promlčený není, ale pouze tím, zda žalovaný uplatnil svůj požadavek na vypořádání ve lhůtě tří let od zániku společného jmění, což bylo splněno, neboť tyto nároky vznesl již ve svém prvním vyjádření k žalobě.

72. Žalovaný žádal, aby bylo zohledněno, co uhradil ze svých výlučných prostředků na životní pojištění žalobkyně ve výši [částka], na penzijní připojištění ve výši [částka], které také žádal vypořádat, a na splátku stavebního spoření žalobkyně ve výši [částka] (2 x [částka]). Odvolací soud v tomto případě vyšel z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. Z tohoto výpisu vyšlo najevo, že ke dni [datum] byl na účtu zůstatek [částka] a při absenci jiných tvrzení vyšel odvolací soud z toho, že se jednalo o společné prostředky účastníků. Ke dni zúžení společného jmění manželů byl na účtu zůstatek ve výši [částka], přičemž dne [datum] byla na účet ještě připsána mzda žalobkyně ve výši [částka]. Dne [datum] byla provedena platba částky [částka] s označením „splátka Wüstenrot [jméno FO]“, je tedy zřejmé, že tato splátka byla provedena ze společných prostředků účastníků, nikoli z výlučných prostředků žalovaného. Dne [datum] byla provedena z tohoto účtu platba ve výši [částka] označená jako „penzijní připojištění PF ČP [jméno FO]“, zůstatek společných prostředků na účtu k tomuto dni činil nejméně [částka], a byť byla v mezidobí připsána na účet mzda žalovaného, odvolací soud vyšel z předpokladu, že při existenci společných prostředků a společných závazků bylo logické, že tyto byly hrazeny ze společných prostředků, nikoli výlučných prostředků žalovaného. Stejně přistoupil odvolací soud také k posouzení platby ve výši [částka], označené jako „splátka Wüstenrot [jméno FO]“, ze dne [datum], neboť k uvedenému datu byly na účtu stále společné finanční prostředky účastníků nejméně ve výši [částka] (za předpokladu, že všechny z účtu provedené úhrady by byly provedeny ze společných prostředků účastníků). Ani tato platba tak nebyla provedena z výlučných prostředků žalovaného.

73. Pokud jde o platby na životní pojištění žalobkyně, odvolací soud vycházel ze stejného principu a z výpisu z účtu zjistil, že pojistné bylo pravidelně placeno z účtu žalovaného, platby byly označeny jako „AVIVA životní pojištění“, s variabilním symbolem č. [var. symbol]. Platby ve výši [částka] ze dne [datum], [datum] a [datum] byly hrazeny ze společných prostředků účastníků, které byly v uvedenou dobu stále na účtu žalovaného (k [datum] stále nejméně ve výši [částka]). Splátky ve výši [částka] dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] byly placeny, s ohledem na zůstatky na účtu, z výlučných prostředků žalovaného. Výjimkou byla platba ze dne [datum], kdy z výpisu z účtu žalovaného vyplynulo, že ke dni [datum] zůstatek na účtu činil -[částka], dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka [částka] od žalobkyně a následující platba ve výši [částka] dne [datum] tak nebyla učiněna z výlučných prostředků žalovaného. Platby pojistného ve výši [částka] ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] byly s ohledem na zůstatky na účtu placeny z prostředků žalovaného, stejně jako platby pojistného ve výši [částka] ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Platby ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] naopak z výlučných prostředků žalovaného hrazeny nebyly, neboť dne [datum] zůstatek na účtu činil -[Anonymizováno] [Anonymizováno], [částka], žalobkyně téhož dne na účet převedla částku [částka] a téhož dne provedená platba pojistného ve výši [částka] nemohla být hrazena z výlučných prostředků žalovaného; dále dne [datum] byla na účet žalovaného převedena částka [částka] z prodeje společné bytové jednotky, dne [datum] byla z účtu převedena na účet žalobkyně částka [částka], na účtu však stále zůstávaly společné prostředky, z nichž byly následně provedeny i shora uvedené splátky pojistného. Z výlučných prostředků žalovaného nebyly placeny ani platby pojistného z března a dubna 2013, neboť ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalovaného částku [částka] a následně byly na účet dne [datum], [datum], [datum] připsány (společné) finanční prostředky z účtu žalobkyně. Z uvedeného je tedy zřejmé, že z výlučných prostředků žalovaného bylo uhrazeno pouze pojistné ve výši [částka] a pouze tento vnos bylo možné zohlednit, ve zbývajícím rozsahu [částka] bylo na místě požadavek žalovaného zamítnout.

74. Dále žalovaný žádal vypořádat částku [částka], kterou vyčíslil jako rozdíl mezi tím, co bylo převedeno žalobkyní na účet žalovaného z prostředků získaných prodejem společných jednotek (celkem [částka]), a tím, co bylo z účtu žalovaného převedeno z těchto finančních prostředků na účet žalobkyně (celkem [částka]), a měl za to, že o tuto částku se žalobkyně vůči němu „obohatila“. Žalovaný však v tomto případě přehlíží, že žalobkyně použila část společných finančních prostředků ve výši [částka] na úhradu společného dluhu účastníků u [právnická osoba] spořitelny, a.s. Což bylo mezi účastníky nesporným), že finanční prostředky opakovaně převáděla na účet žalovaného, který je dále použil mimo jiné na úhradu rekonstrukčních prací na domě č. p. 75 ve [adresa], na nákup automobilu apod. Odvolací soud shora popsal, jak bylo se společnými finančními prostředky nakládáno, žalovaným požadovaná částka [částka] žalobkyni k dispozici nezůstala a není tedy důvod tuto částku při vypořádání společného jmění účastníků zohlednit. V této souvislosti považuje odvolací soud za nutné uvést, že nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o tom, že převodem částek získaných prodejem bytových jednotek č. [hodnota] a č. [hodnota] došlo k rozdělení finančních prostředků mezi účastníky a že každý od této chvíle měl právo nakládat s částkou odpovídající jejich polovině, bez zohlednění toho, že byly finanční prostředky použity např. na úhradu společných závazků apod., a že by z tohoto důvodu měla žalobkyně povinnost zaplatit žalovanému na vypořádání těchto prostředků částku [částka].

75. Žalovaný se dále domáhal vypořádání toho, co žalobkyně čerpala z jeho účtu č. [č. účtu] prostřednictvím platebních karet, a to částky (po upřesnění) [částka] a [částka]. Žalovaný k tomu doplnil, že se konkrétně jednalo o platby kartou v období od [datum] do [datum] a následně výběry z bankomatu v období od [datum] do [datum]. Odvolací soud z výpisu z účtu žalovaného zjistil, že platba ze dne [datum] ve výši [částka] byla provedena, platba ze dne [datum] ve výši [částka] a platba ve výši [částka] ze dne [právnická osoba]. 2009 byla provedena ve prospěch [právnická osoba] v [adresa], platba ve výši [částka] ze dne [právnická osoba]. 2009 byla provedena ve prospěch Lidl, platba ve výši [částka] ze dne [datum] ve prospěch Calzedonia, platba ve výši [částka] ze dne [datum] ve prospěch [právnická osoba], platba ve výši [částka] ze dne [datum], platba ve výši [částka] ze dne [datum] ve prospěch [právnická osoba], platba ve výši [částka] ze dne [datum] ve prospěch Lidl, platba ve výši [částka] ze dne [datum] ve prospěch Lékárny na Rohozníku, platba ve výši [částka] ze dne [datum] ve prospěch [právnická osoba]. Dále žalovaný nárokoval výběr z bankomatu ze dne [datum] ve výši [částka].

76. Jak bylo shora uvedeno, v období února a března 2009 se na účtu žalovaného stále nacházely společné finanční prostředky z období předcházejícího zúžení společného jmění manželů. Prostředky tvořící společné jmění manželů může každý z manželů vybírat z účtu a používat pro běžnou spotřebu. Proto při vypořádání společného jmění manželů soudem nelze přihlížet k částkám, které byly vybrány z účtu, na němž byly uloženy úspory manželů, a spotřebovány za trvání manželství, pokud ovšem nešlo o prostředky vynaložené na výlučný majetek jednoho z manželů nebo o prostředky, s nimiž bylo nakládáno v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Důsledky nakládání se společným majetkem, které je v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák., musí jít k tíži toho z manželů, který s majetkem takto nakládal. V nyní řešené věci účastníci i po zúžení společného jmění manželů vedli společnou domácnost, společně hospodařili, uhrazovali společně náklady rodiny. Nelze přehlédnout, že žalobkyně měla platební kartu k účtu žalovaného zřízenu s jeho souhlasem a čerpala prostředky, které byly s ohledem na svůj charakter bez pochyb použity na úhradu potřeb rodinné domácnosti účastníků, odvolací soud proto neshledal důvod pro to, aby žalobkyni uložil povinnost takto čerpané finanční prostředky nahradit, ani tuto skutečnost případně zohlednit prostřednictvím odklonu od rovnosti podílů při vypořádání.

77. Pokud jde o druhou část výběrů finančních prostředků z účtu žalovaného, kdy podle tvrzení žalovaného žalobkyně prostřednictvím platební karty v období od [datum] do [datum] měla vybrat celkem částku [částka], odvolací soud při posuzování nároku požadavku rovněž přihlédl k tomu, že účastníci v předmětném období společně hospodařili a z výpisu z účtů je zřejmé, že nerozlišovali, kdo a z jakých prostředků platí běžnou spotřebu domácnosti, přičemž výběry nižších částek (zde v rozmezí od [částka] do [částka], ve frekvenci nižší než jedenkrát za měsíc), lze za takové běžné hospodaření, se souhlasem žalovaného, který žalobkyni platební kartu ke svému účtu zřídil, považovat. Pokud jde o vyšší výběry, a to částky [částka] ve frekvenci několika výběrů do měsíce, v období od července 2012 do listopadu 2012, odvolací soud nepřehlédl, že byly učiněny v době, kdy probíhala rekonstrukce nemovitých věcí žalovaného ve [adresa] a kdy náklady na rekonstrukci krovu a střechy byly placeny v hotovosti, jak potvrdili svědkové [jméno FO] a [jméno FO] a jak vyplývá z příjmových dokladů vystavených [jméno FO]. Z výpisu z účtu žalovaného bylo dále zjištěno, jak bylo uvedeno shora v bodu 65. tohoto rozsudku, že v uvedeném období se na účtu nacházely převážně společné prostředky účastníků získané prodejem bytových jednotek, a odvolací soud neměl důvod pochybovat o tom, že žalovaný (neboť žalobkyně v této době pečovala o nezletilé děti účastníků a platby byly vybírány z bankomatu v [adresa]) takto vybíral prostřednictvím karet k účtu zřízených finanční prostředky na rekonstrukci svých nemovitých věcí. Vzhledem k uvedenému nemohl odvolací soud uzavřít, že by žalobkyně finanční prostředky čerpané prostřednictvím platebních karet využila výlučně pro svou potřebu či v rozporu s dohodou s žalovaným a že by tak bylo možné vyhovět požadavku žalovaného na zohlednění těchto částek při vypořádání, a to ani formou disparity podílů.

78. Žalovaný rovněž žádal vypořádat, co ze svého uhradil na společný závazek účastníků ze smlouvy o úvěru, kterou účastníci uzavřeli s [právnická osoba] spořitelnou a.s., na jejímž základě čerpali částku [částka] na refinancování svých předchozích závazků; pokud jde o uzavření jednotlivých smluv o úvěru a čerpání úvěru, odvolací soud vycházel ze správných skutkových zjištění soudu prvního stupně, na něž odkazuje. Žalovaný konkrétně žádal, aby soud při vypořádání zohlednil, že na úvěr zaplatil ze svého účtu č. [č. účtu] částku [částka]. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] odvolací soud zjistil, že na úvěr u [právnická osoba] spořitelny a.s. byly placeny splátky ve výši [částka] a [částka] měsíčně. Platby ze dne [datum], [datum] a [datum] byly placeny ze společných prostředků účastníků, neboť jak již bylo uvedeno, v tomto období byl zůstatek na účtu stále tvořen společnými prostředky účastníků (viz body 72. a 73. tohoto rozsudku). Počínaje dubnem 2009 převáděla žalobkyně každý měsíc na účet žalovaného částku [částka], která odpovídá součtu částky [částka] a [částka], s označením platby „ČMSS“, a v bezprostřední časové souvislosti vždy byla z účtu žalovaného splátka úvěru provedena, nelze tedy uzavřít, že by splátky společného závazku účastníků hradil ze svých výlučných prostředků žalovaný, byť byly prováděny z jeho účtu. Takto účastníci postupovali až do srpna 2011, kdy žalobkyně převedla na účet žalovaného pouze částku [částka] označenou jako „ČMSS“ a část splátky ve výši [částka] byla uhrazena z výlučných prostředků žalovaného. Z výlučných prostředků žalovaného pak byly placeny rovněž splátky za září 2011 až červen 2012, v tomto období žalobkyně na účet žalovaného žádné finanční prostředky určené na úhradu splátek úvěru nezasílala. V červenci a srpnu 2012 byly splátky úvěru provedeny ze společných prostředků účastníků, neboť [datum] byly na účet žalovaného, na němž byl ke dni [datum] zůstatek -[částka], připsány finanční prostředky za prodej společné bytové jednotky ve výši [částka] a mzda žalovaného pouze ve výši [částka], z níž však hradil jiné své závazky. Pokud jde o splátku za září 2012, odvolací soud dospěl k závěru, že tato splátka byla opět hrazena z prostředků žalovaného, neboť ke dni [datum], který předcházel dnu provedení splátky, byl zůstatek na účtu -[částka]. Dne [datum] byla na účet žalovaného připsána od žalobkyně částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a až do [datum] tyto platby činily jediný významný zdroj finančních prostředků na účtu, z něhož byly v tomto období opakovaně činěny výběry hotovostních prostředků v souvislosti s rekonstrukcí nemovitých věcí žalovaného ve [adresa] (viz bod 65. tohoto rozsudku) a z něhož proběhla platba za osobní automobil žalovaného (viz bod 64. tohoto rozsudku). Ke dni [datum] činil zůstatek na účtu [částka], dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka [částka] od společnosti [právnická osoba] a dne [datum] byla z účtu vybrána částka [částka]. Vzhledem k tomu, že v uvedeném období probíhaly výběry související s rekonstrukcí nemovitých věcí ve [adresa], které již odvolací soud při vypořádání zohlednil, v tomto konkrétním případu nebylo možné uzavřít, že by splátka za říjen 2012 nebyla uhrazena z prostředků žalovaného. Ke dni [datum] činil zůstatek na účtu částku [částka], dne [datum] byla na účet žalovaného z účtu žalobkyně připsána částka [částka], následujícího dne byla provedena splátka úvěru ve výši [částka] a [částka] a odvolací soud veden stejnou úvahou jako shora uzavřel, že tato splátka úvěru nebyla hrazena z výlučných prostředků žalovaného. Totéž platí pro splátku z prosince 2012, neboť ke dni [datum] byl zůstatek na účtu žalovaného -[částka], téhož dne byla na účet žalovaného připsána částka [částka] jako část kupní ceny za prodej bytové jednotky účastníků a téhož dne byla z tohoto účtu žalovaného převedena částka [částka] na účet žalobkyně č. [č. účtu]; ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalovaného [částka]. Dne [datum] sice byla na účet žalovaného připsána částka [částka] od společnosti [právnická osoba], nicméně jak bylo uvedeno, na účtu byly v dostatečném rozsahu také společné prostředky účastníků a odvolací soud má proto za to, že splátka úvěru za prosinec 2012 nebyla hrazena z výlučných prostředků žalovaného. Ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalovaného částku -[částka], téhož dne byla na účet převedena částka [částka] z účtu žalobkyně, dne [datum] byla na účet žalovaného převedena částka [částka] od Alianz pojišťovna a.s. a téhož dne naopak provedena platba ve výši [částka] jako splátka stavebního spoření žalovaného, dne [datum] částka [částka] od [právnická osoba] a odvolací soud dospěl k závěru, že splátka úvěru za leden 2013 byla provedena z prostředků žalovaného, neboť na účtu v tom okamžiku nebyl dostatek prostředků společných. Od února 2013 byly prováděny již jen splátky ve výši [částka] a odvolací soud dospěl k závěru, že tyto byly placeny ze společných prostředků účastníků, neboť v období následujícím po zaplacení lednové splátky byla na účet žalovaného dále připsána částka [částka] od Generali pojišťovny a.s., následně byla z účtu dne [datum] zaplacena splátka úvěru žalovaného ve výši [částka], dne [datum] byla převedena částka [částka] na účet žalobkyně č. [č. účtu], dne [datum] byla převedena částka [částka] na účet č. [č. účtu] s označením „spoření fio“, dne [datum] byla provedena platba [částka] jako splátka kreditní karty, byly provedeny dva výběry z bankomatu ve výši [částka] a [částka], dne [datum] byla provedena splátka leasingu ve výši [částka] a ke dni [datum] tak zůstatek na účtu činil -[částka]. Dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka [částka] od žalobkyně z účtu č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] z účtu žalobkyně č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] z účtu žalobkyně č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka] z účtu žalobkyně č. [č. účtu], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka] z téhož účtu žalobkyně, přičemž se jednalo o jediné příchozí platby na účet žalovaného, lze tak uzavřít, že splátky úvěru za období února, března a května 2013 nemohly být v této době placeny z výlučných prostředků žalovaného. Poslední splátka úvěru byla provedena [datum] za situace, kdy na účtu byly k dispozici jednak finanční prostředky žalovaného, neboť dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] od společnosti [právnická osoba] a.s.f a dne [datum] částka [částka] od Finančního úřadu pro Středočeský kraj, jednak dne [datum] z účtu žalobkyně částka [částka] a dne [datum] částka [částka] z účtu žalobkyně; pokud byly na účtu jak společné prostředky účastníků, tak výlučné prostředky žalovaného, odvolací soud uzavřel, že společný závazek účastníků byl placen z jejich společných prostředků, nikoli z prostředků žalovaného. Celkem tak žalovaný ze svých prostředků uhradil na úvěr účastníků částku [částka] a pouze v této části je jeho nárok důvodný. Pro úplnost je třeba k námitce žalovaného, že pokud chtěla žalobkyně zohlednit, co bylo na úvěr placeno ze společného nebo z jejích prostředků, měla takový požadavek v řízení uplatnit a to neučinila, že otázka uplatnění či neuplatnění takového požadavku nemá na posouzení věci vliv. Odvolací soud totiž nevypořádával, co bylo na úvěr zaplaceno žalobkyní nebo jejích prostředků nebo nezohledňoval, co bylo zaplaceno z prostředků společných, ale zabýval se pouze posouzením důvodnosti požadavku žalovaného na zohlednění jeho vnosu z výlučných prostředků do společného jmění, tedy tím, zda skutečně žalovaný jednotlivé splátky uhradil ze svých prostředků.

79. Pokud jde o požadavek žalovaného na zohlednění toho, co ze svého zaplatil na úhradu dluhu účastníků ze smlouvy o půjčce sjednané s [jméno FO], odvolací soud odkazuje na skutková zjištění soudu prvního stupně, která považuje za správná, a z nichž také při hodnocení věci vycházel. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že účastníci splatili dluh [jméno FO] již před zúžením společného jmění ze společných prostředků, nikoli až v roce 2012 z výlučných prostředků žalovaného. Pokud jde o požadavek žalovaného, aby byla v řízení vypořádána také povinnost účastníků platit smluvní pokutu ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], kterou se zavázali účastníci zaplatit v případě, že nesplní svou povinnost vrátit půjčené finanční prostředky včas, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, nebylo možné mu vyhovět. V první řadě je nutné uvést, že pokud žalovaný požadoval vypořádat povinnost k úhradě smluvní pokuty vzniklé za období do prosince 2014, neodpovídal tento požadavek jeho vlastním tvrzením o tom, že částka [částka] byla [jméno FO] vrácena v průběhu roku 2012. Zároveň žalovaný při jednání, které se konalo u soudu prvního stupně dne [datum], konstatoval, že žádnou smluvní pokutu nehradil, v řízení nebylo ani tvrzeno, že by placení smluvní pokuty bylo po některém z účastníků požadováno. Nakonec je třeba uvést, že požadavek na zohlednění smluvní pokuty a případných úroků z prodlení souvisejících s jejím pozdním zaplacením (pokud by byly žalovaným zaplaceny) žalovaný uplatnil teprve podáním doručeným soudu prvního stupně dne [datum] (úroky ještě později), tedy po uplynutí tří let od zániku společného jmění manželů.

80. Žalovaný se dále domáhal vypořádání svého vnosu na úhradu dluhu ze smlouvy o půjčce, kterou účastníci uzavřeli s rodiči žalovaného, Alenou a [jméno FO]. I v tomto případě odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která považuje za dostatečná a správná, a považuje za správný i jeho závěr o tom, že žalovaný neprokázal svá tvrzení o tom, že ze svých výlučných prostředků po rozvodu manželství uhradil částku [částka]; k vrácení finančních prostředků s odkazem na plynutí času neuvedl žalovaný žádné podrobnosti, nepředložil žádné listinné důkazy, jimiž by splácení půjčky prokázal, slyšení svědkové konkrétní okolnosti neuvedli, matka žalovaného pouze předpokládala, že finanční prostředky byly vráceny, otec žalovaného si přesněji pamatoval pouze to, že finanční prostředky byly vráceny po rozvodu manželství účastníků žalovaným, připustil však, že žalovanému po rozvodu půjčovali nějaké finanční prostředky, což odpovídá tvrzení žalovaného, že rodiče mu postupně poskytli další půjčky, které postupně splácel.

81. Žalovaný dále žádal, aby bylo vypořádáno to, co ze svých prostředků vynaložil na úhradu dluhu ze smlouvy o půjčce uzavřené s [jméno FO] a [jméno FO], rodiči žalobkyně, přičemž tvrdil, že ve třech splátkách uhradil celkem [částka]. Odvolací soud zde vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně o tom, že smlouva o půjčce byla uzavřena za trvání manželství, v roce 2007, a účastníkům byla na jejím základě poskytnuta částka [částka]. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] odvolací soud shodně jako soud prvního stupně zjistil, že dne [datum] byla provedena úhrada ve výši [částka] označená jako „[jméno FO]: splátka dluhu“, dne [datum] úhrada ve výši [částka] označená jako „[jméno FO]: splátka dluhu“ a dne [datum] úhrada ve výši [částka] označená jako „[jméno FO]: splátka dluhu“. Odvolací soud dále z výpisu z účtu žalovaného zjistil, že ke dni [datum] se na účtu nacházely prostředky žalovaného, když dne [datum] byla na jeho účet připsána částka [částka] od společnosti [právnická osoba], dne [datum] se na účtu nacházely rovněž prostředky žalovaného, neboť dne [datum] byla na jeho účet připsána částka [částka] od společnosti [právnická osoba], ke dni [datum] však byly na účtu žalovaného společné finanční prostředky z prodeje bytové jednotky č. [hodnota] a č. [hodnota], neboť ke dni [datum] činil zůstatek účtu -[částka], dne [datum] byly připsány finanční prostředky za prodej společné bytové jednotky ve výši [částka] a mzda žalovaného pouze ve výši [částka], z níž byly hrazeny některé ze závazků žalovaného. Je tak zřejmé, že částka [částka] nemohla být hrazena z výlučných finančních prostředků žalovaného a v tomto rozsahu nemohl být se svým požadavkem úspěšný.

82. Pokud jde o požadavek žalovaného na vypořádání toho, co uhradil na dluh ze smlouvy o půjčce uzavřené s [jméno FO] a [jméno FO], žalovaný tvrdil, že na tento dluh uhradil třemi platbami celkem částku [částka]. Odvolací soud opět vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, z nichž vyplynulo, že smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum], tedy až po modifikaci společného jmění účastníků. Pokud žalovaný žádal vypořádat svůj vnos na úhradu této půjčky jako součást požadavku na vypořádání společného jmění manželů, nebylo možné mu vyhovět, neboť uvedený závazek se součástí společného jmění účastníků nestal a případné finanční prostředky na jeho úhradu žalovaným použité nemohly představovat vnos do společného jmění manželů.

83. Nakonec odvolací soud k argumentům žalovaného o tom, že vydělával a staral se o společnou domácnost, zatímco žalobkyně byla doma s nezletilými dětmi, a že manželství se rozpadlo, neboť žalobkyně nehospodárně nakládala s finančními prostředky, uvádí, že tyto tvrzené okolnosti neshledal důvodem pro to, aby se při vypořádání odchýlil od rovnosti podílů.

84. Obecně je třeba uvést, že pokud se manželé nebo bývalí manželé nedohodnou jinak, nebo pokud se neuplatní § 741 o. z. (fikce vypořádání), platí při vypořádání, že podíly obou manželů jsou stejné. Dále platí, že soud může při vypořádání společného jmění rozhodnout s využitím tzv. disparity (nerovnosti) podílů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), takový postup však musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi případu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Disparita se může vztahovat na veškeré položky náležející do společného jmění manželů či jen na některé z nich, určení výše disparity vypořádacích podílů je na úvaze soudu, zohledňující všechny okolnosti případu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

85. Důvodem k disparitě vypořádacích podílů mohou být negativní okolnosti v manželství, jakož i princip zásluhovosti, případně další okolnosti (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Pokud jeden z manželů pečuje řádně o společnou domácnost, přichází do úvahy disparita podílů v případě mimořádných zásluh druhého manžela o nabytí společného majetku. Odklon od principu rovnosti podílů nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním, ale pouze takovým, které se významněji promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu. Jestliže druhému z manželů nelze vytýkat nedostatek péče o rodinu a – v mezích jeho možností – o společný majetek, je rozhodnutí o disparitě výjimečné a musí být odůvodněno mimořádnými okolnostmi daného případu. Jinak je tomu v případě, kdy jeden z manželů své povinnosti týkající se rodiny a společného majetku bez důvodu přijatelného z hlediska dobrých mravů zanedbával; pak je namístě rozhodnout o disparitě podílů (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Jen výjimečně je možné přistoupit k disparitě vypořádacích podílů i v případě, kdy se negativní okolnost bezprostředně nepromítla do majetkových poměrů. Půjde zpravidla o momenty morálně tak silné, že by to bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby k nim soud při vypořádání přiměřeně nepřihlédl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

86. V projednávané věci bylo možné z tvrzení účastníků dospět k závěru o rozdělení rolí v manželství tak, že žalobkyně bude pečovat o tři děti účastníků a společnou domácnost, což ve svém důsledku umožnilo žalovanému věnovat se jeho profesi, dosahovat vysokých příjmů v zaměstnání a finančně rodinu zajišťovat. V rámci rodinných vztahů vždy funguje určité jedinečné rozdělení tzv. sociálních rolí, které odráží uspořádání vztahů manželů jak mezi sebou, tak i ve vztahu k jejich dětem. Zpravidla některý z manželů vykonává činnost vztahující se k domácnosti v užším smyslu a zajištění péči o ni v rozsahu kvalitativně či kvantitativně jiném než manžel druhý, a to z nejrůznějších důvodů daných predispozicemi druhého manžela, výkonem jeho zaměstnání apod. Není neobvyklé, že v řadě případů lze přičíst vyšší rozsah péče o domácnost, případně i o děti, jednomu z rodičů, aniž by však bylo možné druhému rodiči vytknout nedostatečnou péči o domácnost, rodinu a její členy, stejně tak je obvyklé, že pouze jeden z manželů zajišťuje rodinu po finanční stránce a druhý tento aspekt kompenzuje osobní péčí o domácnost a členy rodiny. Smyslem vypořádání společného jmění manželů pak není postihovat takové rozdělení rolí formou disparity podílů, nejde-li o případy vybočující z běžných fungujících modelů manželství a péče jednotlivých členů o rodinu. Zároveň nebylo z provedených důkazů zjištěno, že by žalobkyně nakládala s finančními prostředky domácnosti nehospodárně, z výpisů z účtů vyplynulo, že značnou část finančních prostředků ze svých účtů převedla na účet žalovaného, případně z nich hradila společné závazky. Odvolací soud tak v konkrétních okolnostech dané věci nespatřuje podmínky pro disparitu.

87. S ohledem na závěry shora uvedené odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně vyjma nenapadeného výroku IV. změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že přikázal garáž, dosud neevidovanou v katastru nemovitostí, která stojí na části pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] žalovanému, práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním spoření č. [tel. číslo] uzavřené s [právnická osoba]., do vlastnictví žalobkyně a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na vypořádání částku [částka], přičemž při vypořádání zohlednil, že žalobkyně získala hodnotu životního pojištění ve výši [částka] a penzijní spoření v hodnotě [částka], žalovaný garáž v hodnotě [částka], a dále že ze společného jmění byla do rekonstrukce nemovitých věcí žalovaného investována částka [částka], do automobilu žalovaného částka [částka] a do nákupu nemovitých věcí žalovaného ve [adresa] částka [částka]. Dále odvolací soud při vypořádání zohlednil, že žalovaný ze svého výlučného majetku vnesl do společného jmění manželů částku [částka] na úhradu dluhu vůči rodičům žalobkyně, částku [částka] na úhradu společného závazku u [právnická osoba] [Anonymizováno] a.s. a částku [částka] na úhradu plateb pojistného na životní pojištění žalobkyně. Pokud jde o ostatní nároky obou účastníků, odvolací soud je neshledal důvodnými a zamítl je.

88. Hodnota společného jmění manželů, kterou bylo v řízení po zohlednění všech shora uvedených okolností třeba vypořádat, v tomto případě činí celkem [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka]) a je třeba zohlednit vnos žalovaného v celkové výši [částka] ([částka] + [částka] + [částka]). Každému z účastníků by se mělo dostat ze společného jmění [částka] [([částka] – [částka])/2]. Vzhledem k tomu, že žalobkyni se dostává majetku v celkové výši [částka], je žalovaný povinen zaplatit jí na vypořádání částku [částka].

89. Po změně rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení před soudem prvního stupně a o nákladech řízení odvolacího.

90. Plénum Ústavního soudu přijalo dne [datum] pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 stanovisko, že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (stejně jako v řízení o vypořádání společného mění manželů), majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Dále uvedl, že v odůvodněných, a spíše výjimečných, případech lze některému z účastníků přiznat právo na náhradu nákladů podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť způsob vypořádání spoluvlastnictví závisí na úvaze soudu. Zvláštními okolnostmi konkrétního jedinečného případu může být např. obstrukční chování některého ze spoluvlastníků, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva. Soud také může zohlednit, zda jde o řízení nalézací či odvolací.

91. Odvolací soud v tomto případě neshledal žádnou z popsaných specifických okolností (postoj účastníků, kteří se neshodli na tom, které položky je nutné v řízení vypořádat a jakým způsobem, nelze bez dalšího hodnotit jako nezájem o konstruktivní vyřešení věci či jako obstrukční chování), má tedy za to, že jsou dány důvody pro postup podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů nemá žádný z účastníků. Současně je třeba připomenout, že žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

92. Při rozhodování o nákladech státu vůči účastníkům řízení postupoval odvolací soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V této souvislosti je třeba uvést, že odvolací soud neshledal žádné specifické okolnosti a důvody hodné zvláštního zřetele, které by ho vedly k závěru, že je namístě takovou povinnost účastníkům řízení neuložit a státu právo na náhradu nákladů, které v řízení platil, nepřiznat. Pokud soud prvního stupně odkazoval na výši nákladů, které byly ze strany státu placeny, je třeba připomenout, že náklady na ustanoveného zástupce, je-li jím advokát, platí ze zákona stát a ten má právo na náhradu těchto nákladů tehdy, kdy by takto zastupovanému účastníku vzniklo vůči druhé straně sporu právo na náhradu nákladů řízení (§ 149 odst. 2 o. s. ř.). V daném případě žádnému z účastníků podle výsledku řízení právo na náhradu řízení nevzniklo, proto nelze žádnému z účastníků povinnost k náhradě nákladů státu ve výši [částka], která byla placena jako odměna a hotové výdaje ustanoveného zástupce žalovaného, uložit. Důvodem pro odepření práva na náhradu nákladů, které stát v řízení platil, není ani povaha řízení, složitost věci či počet položek, které účastníci k vypořádání uplatnili, a není jím ani délka řízení, zvláště za situace, kdy řízení bylo přerušováno na základě shodných návrhů účastníků a jednání byla opakovaně odročována na základě jejich žádostí.

93. V řízení bylo rozhodnuto o přiznání znalečného v celkové výši [částka] a [částka], dále bylo rozhodnuto o přiznání svědečného ve výši [částka] a [částka] (celkem [částka]), žádný z uvedených nákladů nebyl kryt zálohou účastníků. S ohledem na výsledek řízení by měl každý z účastníků nahradit polovinu takto státem vynaložených nákladů, žalovaný však byl v řízení usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], od placení soudních poplatků zcela osvobozen a toto osvobození, byť nebyl posléze žalovanému k jeho žádosti ustanoven zástupce, nebylo žalovanému rozhodnutím soudu odejmuto. S ohledem na uvedené odvolací soud uložil nahradit polovinu nákladů státu ve výši [částka] pouze žalobkyni.

94. S ohledem na osvobození žalovaného od placení soudních poplatků i na odlišné posouzení nároku žalovaného na zaplacení toho, co vynaložil ze svého na placení životního pojištění žalobkyně, stavebního spoření žalobkyně a penzijního připojištění žalobkyně, požadavku na zohlednění toho, co žalobkyně čerpala z účtu žalovaného prostřednictvím platebních karet a rozdílu mezi tím, co bylo z finančních prostředků z prodeje bytových jednotek č. [hodnota] a č. [hodnota] převedeno z účtu žalobkyně na účet žalovaného a z účtu žalovaného na účet žalobkyně, dospěl odvolací soud k závěru, že žalovanému nevznikla povinnost zaplatit soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši [částka] a proto rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se mu povinnost zaplatit uvedený soudní poplatek neukládá.

95. Lhůta k plnění nákladů řízení státu byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud důvody. Pokud jde o lhůtu k plnění povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni vypořádací podíl, i v řízení o vypořádání společného jmění manželů je žádoucí, aby majetkové vztahy mezi bývalými manžely byly vypořádány ve lhůtě co nejkratší. Přesto odvolací soud dospěl k závěru, že s ohledem na výši vypořádacího podílu je namístě obecnou lhůtu k plnění prodloužit na jeden měsíc, což je doba přiměřená k tomu, aby si žalovaný potřebné finanční prostředky opatřil.