o vypořádání společného jmění manželů,

1. Okresní soud [adresa]-západ (dále jen „soud prvního stupně“) shora uvedeným rozsudkem ze společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalobce přikázal pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v obci a katastrálním území [adresa] (výrok I.), do výlučného vlastnictví žalované přikázal pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], dále jednotku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], která se nachází v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] na pozemku parc č. st. [Anonymizováno], vše v obci a katastrálním území [adresa], včetně spoluvlastnických podílů ve výši [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na společných částech uvedené budovy a na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] (výrok II.), do výlučného vlastnictví žalované přikázal osobní automobil tov. zn. Citroën C3 Picasso, reg. zn. [SPZ] (výrok III.), do výlučného vlastnictví žalobce přikázal pohledávku z titulu smlouvy o běžném účtu vedeném u [právnická osoba]., č. [č. účtu], z titulu smlouvy o běžném účtu vedeném u [právnická osoba]., č. [č. účtu], a z titulu smlouvy u [právnická osoba]., č. [č. účtu] (výrok IV.), do výlučného vlastnictví žalované přikázal pohledávku z titulu smlouvy o běžném účtu vedeném u [právnická osoba]., č. [č. účtu] (výrok V.), do výlučného vlastnictví žalované přikázal pohledávku z penzijního připojištění žalované u [právnická osoba]. (výrok VI.), do výlučného vlastnictví žalované přikázal majetkovou hodnotu z titulu smlouvy o investičním životním pojištění Rytmus Allianz u [právnická osoba]. č. [hodnota] (výrok VII.), do výlučného vlastnictví žalované přikázal majetkovou hodnotu finančního produktu žalované u [právnická osoba]., [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], Stock Small Caps, č. účtu [č. účtu] (výrok VIII.), do výlučného vlastnictví žalované přikázal majetkovou hodnotu finančního produktu žalované u [právnická osoba]., [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], [jméno FO], č. účtu [č. účtu] (výrok IX.), do výlučného vlastnictví žalované přikázal majetkovou hodnotu finančního produktu žalované u [právnická osoba]., [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] Konzervativní Mix FF, č. účtu [č. účtu] (výrok X.), do výlučného vlastnictví žalované přikázal pohledávku ze stavebního spoření vedeného u [právnická osoba]., č. [č. účtu] (výrok XI.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na vypořádání částku [částka] do dvou měsíců od právní moci rozsudku (výrok XII.), zamítl návrh žalované na vypořádání částky [částka], na vypořádání investičního pojištění žalobce u MetLife, vozidla [jméno FO] [jméno FO] a pohledávky z penzijního připojištění žalobce u [právnická osoba]. (výrok XIII.), zamítl návrh žalobce na vypořádání odklonů žalované ze společného jmění manželů ve výši [částka] (výrok XIV.), zamítl návrh žalované na disparitu (výrok XV.) a nakonec rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok XVI.).

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel z toho, že manželství účastníků bylo uzavřeno [datum] a rozvedeno [datum]. Účastníci jsou vlastníky pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 a parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa], a dále jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v bytovém domě č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na společných částech domu a na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] (dále jen „bytová jednota č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]“). Účastníci nabyli do společného jmění automobil tov. zn. Citroën C3 Picasso, reg. zn. [SPZ], a tov. zn. [jméno FO] [jméno FO], reg. zn. [SPZ]; účastníci učinili nesporným, že hodnota každého z vozidel činí [částka]. Vozidlo tov. zn. [jméno FO] [jméno FO], reg. zn. [SPZ], po ukončení životnosti bylo dne [datum] převzato k likvidaci. Na účtu žalobce vedeného u [právnická osoba]. byl ke dni [datum] zůstatek [částka], ke dni [datum] zůstatek [částka], převody v mezidobí byly činěny pouze na účet a z účtu č. [č. účtu]. Na účtu žalobce vedeného u [právnická osoba]. byl ke dni [datum] zůstatek [částka], ke dni [datum] zůstatek [částka]. Podle sdělení [právnická osoba]., měl dispoziční oprávnění k účtu č. [č. účtu] žalobce, do [datum] také žalovaná, aniž by pro ni však bylo nastaveno oprávnění pro [právnická osoba], proto nemohla využívat internetové bankovnictví; zůstatek na tomto účtu ke dni [datum] činil [částka]. Žalovaná vlastní podílové listy otevřeného podílového fondu Konzervativní mix FF, ke dni [datum] v hodnotě [částka], podílové listy otevřeného podílového fondu [jméno FO], ke dni [datum] v hodnotě [částka], a podílové listy otevřeného podílového fondu Stock Small Caps, ke dni [datum] v hodnotě [částka]. Soud prvního stupně dále zjistil, že účet č. [č. účtu] byl založen dne [datum]. Účet č. [č. účtu] je veden na jméno [jméno FO]. Zůstatek na účtu žalované č. [č. účtu] ke dni [datum] činil [částka]. Žalobce uzavřel pojistnou smlouvu se společností MetLife Europe d.a.c., odkupní hodnota ke dni [datum] činila [částka]. Žalovaná ke dni [datum] naspořila na důchodovém připojištění u [právnická osoba]., částku [částka], žalobce ke dni [datum] naspořil na důchodovém připojištění u [právnická osoba]., částku [částka]. Životní pojištění žalované Rytmus Allianz ke dni [datum] činilo [částka], na stavebním spoření měla žalovaná ke dni [datum] naspořenu částku [částka]. Do roku 2014 účastníci hradili všechny náklady z jednoho účtu, poté každý financoval své potřeby ze svého účtu. Společně účastníci bydleli do konce roku 2017. Soud prvního stupně dále uvedl, že žalobce při svém výslechu vypověděl, že v období od [datum] do [datum] vybral čtyřikrát částku [částka] a jedenkrát [částka], odmítl sdělit, co zamýšlel koupit. Platil hlavně v hotovosti, žalovaná spíše kartou, hradil provoz a údržbu domu a zahrady, dokupoval do domu vybavení, nářadí. Žalovaná uvedla, že do roku 2018 hospodařila úsporně, koncem roku své hospodaření změnila, chtěla si něco dopřát, nakoupila si značkové oblečení, dárky pro členy rodiny. Vlastní účet si založila v roce 2014, nevyhovovalo jí hospodaření s jedním účtem, chtěla využívat internetové bankovnictví. Obvyklá cena nemovitých věcí účastníků byla stanovena znaleckým posudkem [jméno FO]. [jméno FO], cena bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] činila [částka], cena pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] činila [částka] a cena pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. 1210/4 činila [částka]. Soud prvního stupně dále vyšel ze zjištění, že dne [datum] uzavřel žalobce jako objednatel a [jméno FO] jako dodavatel smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla stavba rodinného domu na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], cena díla po navýšení činila [částka]. [jméno FO] fakturoval cenu díla postupně, žalobcem bylo zaplaceno za stavební práce a dodaný materiál [částka] v roce 2014, [částka] v roce 2015 a [částka] v roce 2016. Další finanční prostředky byly vynaloženy na zámkovou dlažbu a obrubníky, za pronájem vibrační desky, cement, kamenivo, dopravu materiálu, za dodání tvárnic, kari sítě, montáž plastových oken.

3. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 736 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Při vypořádání nemovitých věcí vyšel soud prvního stupně z dohody účastníků o způsobu vypořádání tak, že bytová jednotka č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] budou přikázány žalované a pozemky parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] budou přikázány žalobci. Soud prvního stupně dále respektoval požadavek, aby vozidlo tov. zn. Citroën C3 Picasso bylo přikázáno žalované, která ho užívá. Pokud jde o vozidlo tov. zn. [jméno FO] [jméno FO], soud prvního stupně uvedl, že v průběhu řízení došlo, a to nikoli vinou žalobce či žalované, k jeho havárii a následné likvidaci. Z tohoto důvodu nebylo možné vozidlo vypořádat, neboť ke dni rozhodování neexistovalo. Dále soud prvního stupně přikázal každému z účastníků pohledávky za bankami a finanční produkty, podle toho, na jméno toho kterého z nich jsou vedeny. Pokud však jde o investiční pojištění žalobce u MetLife Europe d.a.c. a penzijní spoření žalobce u [právnická osoba]., soud prvního stupně návrh na jejich vypořádání zamítl, neboť byl žalovanou uplatněn až po uplynutí tříleté lhůty dle § 741 o. z. Dále se soud prvního stupně zabýval požadavkem účastníků na vypořádání tzv. odklonů, tedy finančních prostředků, které žalobce a žalovaná dle tvrzení druhého z účastníků použili v rozporu s § 714 o. z. nad rámec obvyklé správy společného majetku způsobem, který nepředstavuje uspokojování potřeb rodiny. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že oba účastníci běžně z účtů v jednotlivých měsících i v době, kdy vedli společnou domácnost, vybírali vyšší částky, [částka] i více, několikrát měsíčně, způsob hospodaření se v průběhu let zásadně neměnil. Výběry byly činěny v době, která značně předcházela době rozvodového řízení účastníků, soud prvního stupně proto výběry účastníky označené za odklony nepovažoval, měl za to, že finanční prostředky byly použity pro společné potřeby, pouze s výjimkou částky [částka], kterou žalobce vybral během několika dnů v roce 2018 a o které odmítl sdělit, na co byla použita, přičemž soud prvního stupně zohlednil, že k tomu došlo v době, kdy už manželství nebylo funkční a účastníci spolu nežili. Soud prvního stupně nevzal za prokázané, že žalobce naspořil částku [částka], kterou vyvedl mimo dosah žalované, naopak z účtů zjistil, že z běžného účtu u [právnická osoba]., žalobce převáděl prostředky pouze na spořicí účty u [právnická osoba]. a [právnická osoba]., odkud je opět vracel zpět na běžný účet, žádné významnější prostředky neodcházely na jiný účet, maximálně na účet dodavatele stavby rodinného domu [jméno FO] v souladu s jím vystavenými fakturami. Soud prvního stupně konstatoval, že účastníci sice neměli malé příjmy, ale za trvání manželství byl postaven rodinný dům, na který byly vynaloženy náklady nejen ve výši prokázaných plateb [jméno FO], ale i dalším dodavatelům, a nepochybně byly na stavbu vynakládány i některé hotovostní platby odpovídající výběrům z účtů. Přesvědčení žalované o existenci milionových úspor bylo podle soudu prvního stupně zjevně nesprávné, proto požadavku žalované na jejich vypořádání nevyhověl. Soud prvního stupně uzavřel, že celková hodnota aktiv společného jmění účastníků činí [částka] ([částka] jako hodnota nemovitých věcí + [částka] jako hodnota automobilu + [částka] jako hodnota pohledávek z účtů + [částka] jako hodnota ostatních finančních produktů). Žalované se vypořádáním dostane majetku v hodnotě [částka], soud prvního stupně proto uzavřel, že je žalobce povinen na vypořádání podílů uhradit žalované částku [částka], přičemž zohlednil i částku odklonu ve výši [částka]. Soud prvního stupně neshledal žádný důvod pro to, aby rozhodl o disparitním vypořádání společného jmění účastníků; žalované nic nebránilo, aby včas před uplynutím lhůty tří let od právní moci rozhodnutí označila, že žádá vypořádat penzijní připojištění žalobce nebo jeho životní pojištění, stejně jako to učinil žalobce. Podle soudu prvního stupně není důvodem odklon od paritního vypořádání skutečnost, že žalobce nesdělil, že má zřízeno penzijní připojištění, jde o jinou situaci, než kdyby žalobce uvedl, že připojištění zřízeno nemá a v řízení by vyšel najevo opak, což by bylo možné hodnotit jako nepoctivost. Nebylo možné ani uzavřít, že žalovaná neměla přístup ke společným prostředkům na účtu žalobce u [právnická osoba]., neměla pouze samostatný přístup do internetového bankovnictví, šlo tedy pouze o ztížení přístupu z pohledu hospodaření se společnými prostředky, nikoli však o jeho zamezení, a nejde tak o závažnou okolnost, která by vedla k závěru o nutnosti rozhodnout o disparitě podílů. Oba účastníci podle soudu prvního stupně přispěli k vytvoření nemalých hodnot, které jsou vypořádávány, žalobce se kromě příjmu podílel aktivně na vybudování rodinného domu, proto odvolací soud návrh na rozhodnutí s užitím disparity podílů zamítl.

4. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když podle jeho názoru není možné uvažovat o převážném úspěchu u žádného z účastníků, neboť každému se dostane polovina společného majetku. Soud prvního stupně neshledal žádný důvod pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobci, neboť žalovaná podle soudu prvního stupně nečinila obstrukce vedoucí k prodloužení řízení a navýšení jeho nákladů vinou nespolupráce se znalcem apod.

5. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná, která výslovně brojila proti výroku XII. a XIII. rozsudku soudu prvního stupně. Uvedla, že bývalí manželé žili velice úsporným a šetřivým způsobem, nenakupovali žádné hodnotné a drahé věci, nejezdili na finančně náročné dovolené. Jedinou větší investicí od roku 2014 do rozvodu byla stavba domu a koupě pozemků. Oba měli poměrně velké příjmy. Rodinné finance téměř po celou dobu manželství spravoval žalobce, žalovaná sice měla dispoziční právo k účtu žalobce, nemohla však bez svolení a kontroly žalobce užívat internetové bankovnictví a účet. Žalobce podle žalované tvrdil, že společné prostředky spoří, žalovanou však o investicích a spravování financí neinformoval. Žalovaná tak neměla žádnou možnost zajistit si relevantní podklady ohledně finančních prostředků ve společném jmění a teprve po rozvodu manželství zjistila, že žalobce neustále přesouval finanční prostředky mezi několika účty, pravděpodobně na základě výhod, jako jsou úroky či jiné benefity. Zřejmě tak však činil i proto, aby pohyb finančních prostředků nebyl snadno dohledatelný. Žalobce nepřistoupil podle žalované k vypořádání společného jmění poctivě a nepřiznal, kde naspořené společné prostředky účastníků jsou. Žalovaná vytýkala soudu prvního stupně, že nepřistoupil k doplnění relevantních důkazních prostředků, které by žalované pomohly ukryté finance účastníků odhalit a vypořádat společné jmění manželů vůči ní spravedlivě. Dále žalovaná uvedla, že finanční prostředky odkloněné ze společného jmění manželů učinila včas předmětem vypořádání společného jmění. Soud prvního stupně podle žalované nesprávně vyhodnotil rozsah aktiv společného jmění manželů, když z vypořádání vynechal žalobcovo investiční pojištění MetLife Europe d.a.c., penzijní spoření u [právnická osoba]. a další prostředky. Z dostupných podkladů vyplývá, že součet čistých příjmů účastníků za dobu od roku 2014 do rozvodu manželství činil přibližně [částka], což je částka zřejmá z informativního osobního listu důchodového pojištění žalobce a potvrzení zaměstnavatele žalované. Průměrné výdaje domácnosti dvou osob za uvedenou dobu činí podle [právnická osoba] zhruba [částka], našetřené prostředky za uvedenou dobu tak mohly představovat částku [částka], od níž je možné odečíst částku použitou na nákup pozemku ve výši [částka] a na stavbu domu ve výši [částka], naspořené prostředky by se tak měly pohybovat okolo [částka]. Vypořádávaná hodnota finančních prostředků však činí pouze [částka] a odhadem více než [částka] se předmětem vypořádání nestalo. Podle žalované soud prvního stupně tyto jednoduché a logické výpočty ani částečně nezohlednil, zejména pochybil, pokud jako žalobcův odklon posoudil pouze částku [částka], nicméně žalovaná je přesvědčena, že takto žalobce odklonil dalších [částka], přičemž žalobcem z účtu vybírané částky nebylo možné hodnotit jako běžné uspokojování potřeb rodiny, neboť frekvence a výše výběrů je oproti běžné praxi žalobce příliš vysoká. Žalobce podle žalované nijak neprokázal účel použití těchto částek a soud prvního stupně ho k tomu ani nevyzval. Stejně je podle žalované nutné hodnotit žalobcovy platby prováděné ze společného účtu, které žalovaná konkrétně označila, v celkové výši [částka]. Pokud jde o zamítnutí návrhu žalované na vypořádání investičního pojištění žalobce u MetLife Europe d.a.c., penzijního spoření u [právnická osoba]. a dalších produktů, kde mohou být naspořené společné prostředky účastníků, žalovaná uvedla, že tyto navrhla k vypořádání již ve svém vyjádření ze dne [datum], kde uvedla, že je přesvědčena, že žalobcem byly odkloněny finanční prostředky ve výši cca [částka], které spadají do společného jmění manželů a k vypořádání, žalobce jí však potřebné údaje nesdělil a nespolupracoval s ní. Toto uvedla i u jednání, které se konalo [datum], a následně ve vyjádření z [datum], kdy uvedla, že jí žalobce odmítl zpřístupnit účet č. [č. účtu] a žalovaná neví, kde se finanční prostředky nacházejí, činí je však předmětem vypořádání. Ve vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobce odklonil ze společného jmění společné prostředky, bez vědomí a souhlasu žalované, dlouhodobě se připravoval na rozvod manželství a má prokázat, co s úsporami a finančními prostředky učinil a kde se nachází, měl by tyto prostředky vrátit zpět do společného jmění a tyto prostředky by měly být vypořádány. Podle žalované tak není pochyb, že učinila předmětem řízení také investiční pojištění a penzijní spoření žalobce, ale i další dosud neznámé produkty žalobce, na které si „ulil“ prostředky, které náleží do společného jmění manželů a mají být vypořádány. Žalovaná nedisponovala na počátku řízení výpisy z účtu žalobce č. [č. účtu] a dostala se k nim až prostřednictvím soudu prvního stupně, přičemž výpisy z roku 2014 až 2016 obdržela až v únoru 2024. Pouze z těchto výpisů se dozvěděla o investičním pojištění žalobce u MetLife Europe d.a.c., respektive o pohybech peněžních prostředků ze společného účtu na jiné účty či produkty, které si žalobce zakládal na své jméno a kam si odkláněl společné finance. Do té doby je žalobce nikdy nezmínil a v rámci řízení nepřiznal. S ohledem na uvedené žalovaná žádala o provedení dalšího dokazování, doplnění výpisů z účtů vedených na jméno žalobce, včetně účtů založených po rozvodu manželství, vyžádání výpisu z účtu penzijního připojištění žalobce u [právnická osoba]. či dotaz na MetLife Europe d.a.c., zda žalobce neměl ke dni rozvodu manželství další produkty, soud prvního stupně jí však nevyhověl a finanční prostředky, uložené na těchto účtech či investované do finančních produktů žalobce, nevypořádal. Žalovaná dále namítala, že soud prvního stupně nesprávně rozhodl také o vypořádání automobilů. Uvedla, že ještě před havárií automobilu tov. zn. [jméno FO] [jméno FO] žalobce odvezl toto vozidlo k likvidaci, tedy rozhodl se této hodnoty zbavit, aniž by žalovaná měla na takové rozhodnutí vliv. Následně syn účastníků tento automobil vykoupil, opravil a teprve poté dne [datum] automobil havaroval. Automobil měl ve své moci žalobce, žalovaná neměla na nakládání s ním žádný vliv a zničení vozidla a jeho odvoz na vrakoviště jí nemůže jít k tíži. Soud prvního stupně podle jejího přesvědčení měl vycházet z obvyklé ceny věci v době rozhodování, ale s ohledem na stav této věci v okamžiku zániku společného jmění manželů, neboť v okamžiku zániku společného jmění byl předmětný automobil v bezvadném stavu a na základě dohody účastníků oceněn na částku [částka]. Z uvedených důvodů žádala, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o přikázání majetkové hodnoty penzijního spoření a životního spoření žalobce žalobci a o změně výše částky na vypořádání podílů o polovinu hodnoty jakýchkoli dalších produktů prokazatelně náležejících do společného jmění manželů a o částku [částka] představujících hodnotu vozu tov. zn. [jméno FO] [jméno FO]. Při řízení před odvolacím soudem doplnila, že žalobce nechtěl při řízení před soudem prvního stupně dobrovolně předložit výpisy ze svého účtu, ty si musel soud prvního stupně vyžádat sám, a neoznačil žádné další finanční produkty k vypořádání. Žalovaná neměla k dispozici žádné údaje, ze kterých by mohla vycházet, mohla tak pouze všeobecně uvést, že žádá vypořádat společné spoření, pod což lze podle ní zahrnout i uvedená pojištění u MetLife Europe d.a.c. nebo penzijní připojištění, a bylo by nepřiměřeně nespravedlivé, aby žalovaná musela exaktně definovat všechny produkty, pokud takovou informaci nemohla legálně získat bez součinnosti žalobce. Podle žalované nemohly být společné úspory spotřebovány na stavbu domu, když platby na stavbu byly přesně identifikovány a doloženy a vyplynuly i z výpisu z účtu.

6. Žalobce k odvolání žalované uvedl, že je nepovažuje za důvodné. Připomněl, že řízení o vypořádání společného jmění účastníků probíhalo velice dlouho, detailně byly zkoumány pohyby na účtech účastníků za několik let, byl vyslýchán zhotovitel rodinného domu účastníků, soud prvního stupně provedl všechny důkazy, které žalovaná navrhla, není tak důvodná její výtka, že soud prvního stupně nevyhověl všem jejím důkazním návrhům. Žalobce nesouhlasil s tvrzením žalované, že účastníci žili velice úsporným a šetřivým způsobem, a poukázal na to, že v době trvání manželství jezdili na dovolené, zrekonstruovali dva byty, provozovali několik vozidel, pořídil zahradu, dům. Uvedl, že žalovaná měla přístup ke společnému účtu, měla k dispozici výpisy z účtu, naopak on se o čerpání z účtu žalované dozvěděl až v rámci řízení před soudem prvního stupně a teprve tehdy zjistil, jaké finanční produkty si žalovaná zřídila, neboť o vypořádání těchto aktiv zájem neměla a zřejmě předpokládala, že v řízení nevyjdou najevo. Žalovaná měla stejnou možnost jako on a mohla, při vynaložení určité bdělosti, také včas označit k vypořádání další finanční produkty žalobce. Dále uvedl, že dispozice žalované se společným účtem nebyla nijak omezená, naopak žalobce neměl možnost od srpna 2014 užívat příjmy žalované a žalovaná měla tyto finanční prostředky pro sebe. Žalobce dále uvedl, že finanční prostředky, které účastníci naspořili, byly vloženy do stavby rodinného domu a dalšího shora uvedeného majetku, kromě toho účastníci vychovali dvě děti, hradili jim např. stavební spoření apod., žalobci tak není jasné, z čeho by si ještě mohl nějaké finanční prostředky „ulívat“, jak tvrdila žalovaná. Žalobce dále namítl, že pokud měl od podzimu roku 2017 vytvářet značné úspory, musela by úspory ve stejné výši vytvářet i žalovaná ze svých příjmů. Žalobce uvedl, že nepovažuje za spravedlivý přístup soudu prvního stupně, který zohlednil při vypořádání částku [částka] z jím vybraných finančních prostředků, ale nezohlednil výběry žalované v celkové výši [částka], přestože se jednalo o výběry činěné téměř obden po [částka], a to i když žalovaná nedoložila použití těchto finančních prostředků. Žalobce uvedl, že není pravdou, že by odmítl uvést, na co použil finanční prostředky vybrané v roce 2018, neodvolával se však, neboť chtěl, aby byl spor již ukončen. Z uvedených důvodů nejprve žádal, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, následně aby rozsudek soudu prvního stupně změnil s ohledem na zjištění učiněná v odvolacím řízení, a aby žalobci přiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná podle něj svým postupem nadměrně zatěžovala soudní řízení, domáhala se vypořádání neexistujících položek a žádala disparitu podílů ve svůj prospěch, aniž by pro to byly relevantní důvody, zatímco žalobce se významně zasloužil o nabytí společného majetku, uhradil soudní poplatky, znalecký posudek a snažil se řízení racionalizovat.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované je zčásti důvodné.

8. Podle § 206 odst. 1 o. s. ř. podá-li ten, kdo je k tomu oprávněn, včas přípustné odvolání, nenabývá rozhodnutí právní moci, dokud o odvolání pravomocně nerozhodne odvolací soud. Podle odst. 2 téhož ustanovení bylo-li však rozhodnuto o několika právech se samostatným skutkovým základem nebo týká-li se rozhodnutí několika účastníků, z nichž každý jedná v řízení sám za sebe (§ 91 odst. 1) a odvolání se výslovně vztahuje jen na některá práva nebo na některé účastníky, není právní moc výroku, který není napaden, odvoláním dotčena. To neplatí v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl výslovně dotčen, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání poměru mezi účastníky. Podle odst. 3 právní moc ostatních výroků není dotčena také tehdy, jestliže odvolání směřuje pouze proti výroku o nákladech řízení, o příslušenství pohledávky, o lhůtě k plnění nebo o předběžné vykonatelnosti rozsudku.

9. Podle § 212 písm. c) o. s. ř. odvolací soud projedná věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí. Tímto rozsahem není vázán, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.

10. Rozsudek o vypořádání společného jmění manželů přezkoumá odvolací soud v celém rozsahu bez ohledu na vymezení předmětu odvolacího řízení odvolatelem, ledaže by odvolatel brojil jen proti lhůtě k plnění nebo proti výroku o náhradě nákladů řízení. To znamená, že v případě rozsudku o vypořádání společného jmění manželů se nelze odvolat jen proti některým výrokům o přikázání věcí ze zaniklého společného jmění manželů do výlučného vlastnictví některého z účastníků nebo jen proti výroku o zaplacení vypořádacího podílu, aniž by se předmětem odvolacího řízení staly všechny výroky rozsudku okresního soudu, jimiž došlo k vypořádání.

11. Ačkoliv tedy žalovaná napadla výslovně pouze výroky XII. a XIII. rozsudku soudu prvního stupně, jimiž bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce zaplatit žalované na vypořádání částku [částka] a o zamítnutí návrhu žalované na vypořádání úspor ve výši [částka], na vypořádání investičního pojištění žalobce u MetLife Europe d.a.c., vozidla tov. zn. [jméno FO] [jméno FO] a pohledávky z penzijního připojištění žalobce u [právnická osoba]., odvoláním proti výroku o povinnosti zaplatit na vyrovnání podílů částku [částka] napadla i výrok o tom, co mají účastníci ze společného jmění nabýt při jeho vypořádání (tedy i výroky I. až XI. a výrok XV. rozsudku soudu prvního stupně). V tomto směru lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (dostupné stejně jako dále v textu uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz), který uvedl, že výrok o tom, co má nabýt jeden z bývalých manželů ze společného jmění manželů při jeho vypořádání, a výrok o pohledávce, kterou má na základě tohoto nabytí zaplatit na vypořádacím podílu druhému z bývalých manželů, jsou spjaté výroky, jeden z nich bez druhého ztrácí smysl a nemohou samostatně nabýt právní moci.

12. Toto však neplatí pro výrok XIV., kterým byl zamítnut návrh žalobce na vypořádání odklonů finančních prostředků žalovanou ze společného jmění manželů ve výši [částka]. Žalobce uvedený výrok odvoláním nenapadl, nebyl tedy odvolacím soudem věcně přezkoumáván a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

13. Odvolací soud při svém rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a pro stručnost na něj odkazuje, stejně tak jako ze skutkového stavu zjištěného v odvolacím řízení, přičemž zopakoval podle § 213 odst. 2 o. s. ř. dokazování výpisy z účtu účastníků a doplnil dokazování podle § 213 odst. 4 o. s. ř. o výslech žalobce, kupní smlouvu vztahující se k nabytí pozemků parc. č. 1210/1 a parc. č. 1210/6 v katastrálním území [adresa] a o výpisy z účtů účastníků a zprávy bank, které se týkají finančních produktů účastníků. Pokud jde o obvyklou cenu nemovitých věcí, které jsou předmětem vypořádání, odvolací soud vyšel z nesporných tvrzení účastníků o tom, že ke dni vypořádání cena bytové jednotky č. 477/9 činila [částka], cena pozemku parc. č. 1210/1 a parc. č. 1210/6 v katastrálním území [adresa] činila [částka] a cena pozemku parc. č. st. 2542, jehož součástí je stavba č. p. 675, a pozemku parc. č. 1210/4 činila [částka].

14. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. na jméno žalobce odvolací soud zjistil, že počáteční zůstatek ke dni [datum] činil zůstatek na účtu [částka], konečný zůstatek ke dni [datum] činil [částka]. Celkem byla za sledované období připsána částka [částka] a celková částka výběrů (převodů) činila [částka], přičemž všechny převody byly učiněny z a na účet žalobce č. [č. účtu]. Dále odvolací soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] činily vklady z účtu žalobce č. [č. účtu] celkem [částka], převody na tentýž účet činily [částka]. Konečný zůstatek ke dni [datum] činil [částka] a zůstatek ke dni [datum] činil [částka].

15. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., na jméno žalobce odvolací soud zjistil, že počáteční zůstatek ke dni [datum] činil [částka]. Na účet přicházela mzda žalobce, z účtu byly prováděny pravidelné platby (inkaso SIPO, platby úvěru ke kreditní kartě, platby spojené s užíváním rodinného domu, platby nájemného), byly prováděny převody mezi jednotlivými účty žalobce, po většinu období byly prováděny i výběry v hotovosti v maximální výši kolem [částka]. Z účtu byly placeny také částky související se stavbou domu. V říjnu 2018 byla z účtu vybrána v hotovosti částka [částka] ([datum]), [částka] ([datum], [datum], [datum], [datum]) a [částka] ([datum]), v listopadu byla vybrána v hotovosti částka [částka] ([datum]), v prosinci 2018 dvakrát částka [částka] ([datum], [datum]), v lednu 2019 částka [částka] ([datum]), v únoru 2019 třikrát částka [částka] ([datum], [datum], [datum]). Zůstatek ke dni [datum] činil [částka]. Dále z tohoto účtu žalobce odvolací soud zjistil, že dne [datum] byla z tohoto účtu provedena platba ve výši [částka] na účet č. [č. účtu], dne [datum] byla z tohoto účtu provedena platba na účet č. [č. účtu] ve výši [částka], označená jako RD, a dne [datum] na účet č. [č. účtu] platba ve výši [částka], označená jako RD quick step. Dne [datum] byla provedena na účet č. [č. účtu] platba ve výši [částka], označená jako Raifka.

16. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., na jméno žalované odvolací soud zjistil, že účet byl založen v červenci 2014, na účet přicházela mzda žalované, z účtu byly prováděny běžné platby za nákup pohonných hmot, potravin, drogerie, z účtu byly prováděny výběry v hotovosti ve výši okolo [částka]. Ke dni [datum] činil zůstatek [částka], zůstatek ke dni [datum] činil [částka].

17. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. na jméno žalobce odvolací soud zjistil, že počáteční zůstatek ke dni [datum] činil [částka], že účet byl založen k [datum], konečný zůstatek ke dni [datum] činil [částka]. Vklady na účet byly činěny pouze z účtu žalobce č. [č. účtu], převody byly až na dvě výjimky, a to platby ze dne [datum] ve výši dvakrát [částka] na účet [právnická osoba]., činěny na uvedený účet žalobce.

18. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že zůstatek na účtu č. [č. účtu] ke dni [datum] činil [částka].

19. Ze zprávy [právnická osoba]., ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že zůstatek účtu stavebního spoření žalované, č. [č. účtu], ke dni [datum] činil [částka].

20. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že společnost [právnická osoba], vyúčtovala žalobci částku [částka] za nákup televizoru LG, pračky Bosch a chladničky Bosch.

21. Ze zprávy [právnická osoba]., ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že hodnota investičního životního pojištění Rytmus, číslo smlouvy 037794422, činila ke dni [datum] celkem [částka], odkupné pro případ zrušení smlouvy činilo [částka]. Počátek pojištění byl [datum].

22. Ze zprávy [právnická osoba]., a přehledu plateb ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že příspěvky žalované na penzijní spoření ke dni [datum] činily [částka].

23. Ze zprávy [právnická osoba]., ze dne [datum] a ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že hodnota portfolia žalované ke dni [datum] činila [částka] a k uvedenému dni portfolio žalované představovalo [Anonymizováno] [Anonymizováno] podílových listů – Konzervativní mix FF, [Anonymizováno] [Anonymizováno] podílových listů – Stock Small Caps a [Anonymizováno] [Anonymizováno] podílových listů – [jméno FO]. Z údajů zveřejňovaných [právnická osoba]., na www.investicnicentrum.cz, odvolací soud zjistil, že hodnota podílového listu fondu Konzervativní mix ke dni [datum] činila [částka], hodnota podílového listu fondu [jméno FO] ke dni [datum] činila [částka] a hodnota podílového listu fondu Stock Small Caps činila k uvedenému datu [částka].

24. Z kupní smlouvy ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že [jméno FO] jako prodávající a účastníci jako kupující uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byl převod pozemku parc. č. 1210/1 a parc. č. 1210/6 v katastrálním území [adresa] za kupní cenu [částka], kterou kupující uhradili v hotovosti při podpisu smlouvy.

25. Z výpisu z registru ekonomických subjektů odvolací soud zjistil, že účet č. [č. účtu] měla jako zveřejněný účet uvedena společnost [právnická osoba] v likvidaci, IČO [IČO].

26. Žalobce při svém výslechu uvedl, že v době, kdy stavěli dům, finanční prostředky, které měli ušetřené, použil na stavbu domu. Finanční prostředky, které vydělal, od roku 2014, kdy si žalovaná založila vlastní účet, používal také na úhradu běžných nákladů, tedy na platby za byt, jídlo, oblečení apod. Pokud jde o finanční prostředky vybrané v hotovosti v listopadu 2015, ty bývalí manželé použili na nákup zahrady. Finanční prostředky vybrané v červnu a červenci 2016 použil na dodělání věcí v rodinném domě, které nebyly součástí smlouvy o dílo, dodělával terasu kvůli kolaudaci a další, půjčoval si na to i finanční prostředky od bratra, které mu potom z účtu vracel, platil za práci dělníku, který mu s tím pomáhal. V období od listopadu 2018 do února 2019 vybrané finanční prostředky spotřeboval, neučinil žádnou významnou investici, měl běžné výdaje. Bylo to v období, kdy již byl podán návrh na rozvod manželství, utrácel je v hotovosti, protože věděl, že když je neutratí, budou stejně rozděleny, na účtu mu nakonec zbylo ještě asi [částka] a ty byly vypořádány. Běžně hradil platby v hotovosti, neplatil nákupy kartou. Také utratil peníze za vánoční dárky, za nákup oblečení, potravin, pohonných hmot, za výlety.

27. Odvolací soud neopatřoval výpisy z dalších, v řízení neoznačených, účtů vedených na jméno žalobce, ani výpisy z účtů založených žalobcem po rozvodu manželství, neboť s ohledem na to, co bylo včas učiněno předmětem vypořádání, nebylo jejich vyžádání třeba. Ze stejného důvodu neprovedl důkaz výpisy z účtu penzijního připojištění žalobce a neučinil dotaz na MetLife Europe d.a.c., zda žalobce neměl ke dni rozvodu manželství další produkty této společnosti; opatřování a provádění těchto důkazů by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení a nebyly by jimi získány informace podstatné pro rozhodnutí ve věci.

28. Po právní stránce vypořádání zaniklého společného jmění účastníků je třeba provést, jak správně uvedl soud prvního stupně, podle § 740 a násl. o. z., neboť společné jmění účastníků zaniklo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství dne [datum].

29. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

30. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

31. Je třeba uvést, že odvolací soud neshledal žádný důvod odchýlit se od způsobu, jak byly mezi účastníky vypořádány společné nemovité věci, neboť tento způsob vypořádání respektuje shodu účastníků na tom, jak mezi ně mají být nemovité věci rozděleny a zároveň odpovídá i obecným zásadám vypořádání, a to, že se věci ze zaniklého společného jmění mají mezi účastníky rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Za správné považuje i to, že soud prvního stupně žalované přikázal osobní automobil tov. zn. Citroën C3 Picasso, reg. zn. [SPZ], neboť žalovaná uvedené vozidlo užívá, žádala jeho přikázání a účastníci se pro účely vypořádání shodli na jeho ceně. Soud prvního stupně nepochybil ani v tom, že každému z účastníků přikázal pohledávky z účtů u bank, v případě žalobce u [právnická osoba]., č. účtu [č. účtu], a u [právnická osoba]., č. účtu [č. účtu], v případě žalované u [právnická osoba]., č. účtu [č. účtu], přičemž odvolací soud zohlednil při vypořádání výši pohledávek ke dni rozvodu manželství. Správně byly žalované také přikázány majetkové hodnoty vyplývající z titulu smlouvy č. [hodnota] o penzijním připojištění u [právnická osoba]., ve výši [částka], a z titulu smlouvy č. [hodnota] o investičním životním pojištění u [právnická osoba]., přičemž odvolací soud zjistil, že ke dni [datum] činila jeho hodnota částku [částka], pohledávka z účtu stavebního spoření č. [č. účtu] u [právnická osoba]., ke dni [datum] ve výši [částka] a podílové listy fondů Konzervativní mix, Stock Small Caps a [jméno FO].

32. Pokud jde o vypořádání podílových listů, odvolací soud vyšel při stanovení jejich hodnoty z počtu podílových listů, které měla žalovaná ve svém portfoliu ke dni rozvodu manželství, jejich cenu však stanovil podle aktuálních hodnot bezprostředně předcházejících rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). S ohledem na uvedené odvolací soud uzavřel, že hodnota podílových listů fondu Konzervativní mix činí [částka] (75 901 ks x [částka]), hodnota podílových listů fondu [jméno FO] činila [částka] (6 126 ks x [částka]) a hodnota podílový listů fondu Stock Small Caps činila [částka] (12 514 ks x [částka]); celkem jejich hodnota k okamžiku vypořádání činila [částka].

33. Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem soudu prvního stupně, pokud jde o posouzení požadavku žalované na vypořádání investičního pojištění žalobce u MetLife Europe d.a.c. a pohledávky z titulu smlouvy o penzijním připojištění žalobce u [právnická osoba]., jako požadavku uplatněného v řízení po uplynutí lhůty tří let od zániku společného jmění účastníků. Soud prvního stupně správně vyšel z toho, že soud může vypořádat pouze ty hodnoty a investice tvořící součást zákonného majetkového společenství manželů, které účastníci učiní předmětem řízení, a to ve lhůtě tří let od zániku majetkového společenství. Tzv. pravidlo tří let brání tomu, aby se účastníci po uplynutí této lhůty domáhali vypořádání věcí, hodnot či závazků, které do té doby nebyly předmětem řízení, ohledně nich nebyly tvrzeny ani žádné skutečnosti a prováděno žádné dokazování, tj. procesnímu postupu, kdy se po uplynutí tří let objeví v řízení nová tvrzení a nové důkazy k věcem (hodnotám či nárokům), které se do té doby nestaly předmětem řízení, nebyly ohledně nich uplatněny ani žádná tvrzení či skutečnosti a ve vztahu k nim nastaly účinky nevyvratitelné domněnky vypořádání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V tomto případě žalovaná konkrétní požadavek na vypořádání shora uvedených položek v uvedené lhůtě neuplatnila; jak vyplývá z obsahu spisu i jejích odvolacích námitek, uváděla, že žádá vypořádat finanční prostředky, které musí mít žalobce k dispozici jako úspory ve výši [částka], že tyto prostředky žalobce odklonil a účelově vyvedl ze společného jmění, že žalovaná neví, kde se nacházejí, ale činí je předmětem vypořádání a bude žádat, aby byly tyto prostředky do společného jmění manželů vráceny. V řízení samozřejmě může nastat situace, kdy účastník bez součinnosti se soudem nemůže disponovat všemi potřebnými tvrzením či důkazy již na počátku řízení z toho důvodu, že objektivně nemá možnost potřebné informace či důkazy získat. Praxe dospěla k závěru, že v takovém případě postačí, pokud je v uvedené lhůtě označí alespoň obecněji (uvede tzv. opěrné body svého tvrzení) a upřesní je v průběhu dalšího řízení. Podle odvolacího soudu to však neznamená, že je dostačujícím, pokud účastník pouze obecně uvede, že manželé disponovali (nějakými, jakýmikoli) finančními prostředky a teprve v průběhu řízení upřesní, zda požaduje vypořádat pohledávky z účtů, spoření, pojištění, investice ze společného jmění do výlučného majetku některého z manželů, odklony finančních prostředků ze společného jmění apod., neboť každý z uvedených nároků má jiný základ, ke každému z nich se váží jiná tvrzení a je prokazován jiný skutkový stav. Je tedy nutné rozlišit, zda se účastník domáhá vypořádání finančních prostředků, které jsou tvořeny pohledávkami z účtu či byly použity na pořízení hodnot, které jsou nadále součástí společného jmění manželů (stavební spoření, životní pojištění, penzijní připojištění), nebo zda se domáhá vypořádání finančních prostředků, se kterými bylo nakládáno v rozporu s pravidly hospodaření a správy společného jmění manželů. Není úkolem soudu, aby suploval roli účastníků řízení a sám aktivně vyhledával, co by mělo být v řízení vypořádáno, tedy není ani jeho úkolem, aby pokud účastníci neuvedenou zmíněné opěrné body svého tvrzení, oslovil všechny banky, pojišťovny atd., a domýšlel, co míní účastníci vypořádat, neboť je vázán tím, jaké hodnoty účastníci k vypořádání sami uplatní. V projednávané věci navíc nelze odhlédnout od toho, že žalovaná sice obecně tvrdila, že nemá k dispozici potřebné podklady, nicméně podle zprávy [právnická osoba]., měla dispoziční právo k účtu č. [č. účtu] do [datum], výpisy z tohoto účtu žalobce za období od [datum] do [datum] byly součástí spisu již od [datum], tedy ještě před uplynutím lhůty tří let, žalovaná některými staršími výpisy z účtu vedeného na jméno žalobce disponovala, neboť je sama připojila jako přílohu ke svému vyjádření ze dne [datum], a podle odvolacího soudu měla možnost z nich čerpat informace o tom, zda a jaké platby byly žalobcem z tohoto účtu prováděny. Sama žalovaná uzavřela smlouvy o životním pojištění, penzijním připojištění či stavebním spoření, mohla tedy minimálně předpokládat, že takové smlouvy uzavřel i žalobce (ostatně povědomí o stavebním spoření žalobce žalovaná připouštěla již v e-mailové komunikaci mezi zástupci účastníků v roce 2020), a podle odvolacího soudu jí nic nebránilo, aby takové položky k vypořádání označila alespoň v obecné rovině a informace k další konkretizaci jejího požadavku dále získala v součinnosti se soudem. Způsob, jakým postupovala, tak ani podle odvolacího soudu ke včasnému uplatnění nároku na vypořádání hodnoty životního pojištění žalobce ani jeho stavebního spoření nevedl.

34. S dalšími závěry o vypořádání společného jmění účastníků se však odvolací soud neztotožnil a považuje za částečně důvodné i odvolací námitky žalované.

35. Pokud jde o požadavek na vypořádání vozidla tov. zn. [jméno FO] [jméno FO], reg. zn. [SPZ], odvolací soud s ohledem na odvolací námitky žalované uvádí, že obecně lze vypořádat jen existující společnou věc bývalých manželů či dluh bývalých manželů; nelze tedy rozhodnutím soudu (výrokem jeho rozhodnutí) přikazovat již uhrazený dluh či zaniklou pohledávku stejně jako zničenou věc. Dále platí, že pokud dojde k platnému prodeji věci tvořící součást společného jmění manželů za trvání manželství, je předmětem vypořádání společného jmění částka za prodej získaná, neboť ke dni rozhodování o vypořádání společného jmění manželů již taková věc netvoří součást společného jmění manželů. V tomto případě bylo v řízení zjištěno, že předmětné vozidlo bylo dne [datum] odevzdáno žalobcem k likvidaci společnosti [právnická osoba], a z tohoto důvodu již není možné rozhodnout o jeho vypořádání tak, že by bylo přikázáno do vlastnictví některého z účastníků. Odvolací soud však nepovažuje za správný závěr soudu prvního stupně, že je proto namístě návrh žalované na vypořádání tohoto vozidla bez dalšího zamítnout, neboť nelze přehlížet, že vozidlo nebylo předáno k likvidaci bez jakéhokoli protiplnění, ale že podle potvrzení o převzetí vozidla k ekologické likvidaci byl proveden výkup vozidla za částku [částka], a právě tuto částku je třeba podle odvolacího soudu při vypořádání zohlednit. Pro úplnost je nutné uvést, že s ohledem na uvedené nebylo možné při vypořádání vycházet z ceny vozidla, kterou účastníci v řízení, ještě před předáním vozidla k likvidaci, učinili nespornou. V rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dovolací soud vysvětlil, že úprava obsažená v o. z. spočívá (stejně jako právní úprava obsažená v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum]) na koncepci relativní neplatnosti jednání v neběžných záležitostech týkajících se součástí společného jmění manželů a možnosti samostatného jednání každého z manželů v záležitostech běžné správy, pročež se i v poměrech o. z. prosadí závěr formulovaný v režimu zákona č. 40/1964 Sb., podle nějž jestliže jde o právní jednání, jehož prostřednictvím je nakládáno s majetkem tvořícím součást společného jmění manželů, které je právním jednáním platným, ať již proto, že jej učinili oba manželé ve shodě, nebo proto, že jej učinil pouze jeden z manželů bez souhlasu druhého, ale tento manžel se relativní neplatnosti takového právního úkonu nedovolal, důsledkem existence takového jednání je skutečnost, že majetek, jehož se týká, je zákonem předvídaným způsobem vyveden z režimu společného jmění manželů (právě proto, že se jedná o jednání platné).

36. Pokud žalovaná namítala, že vozidlo tov. zn. [jméno FO] [jméno FO] bylo poprvé odvezeno k likvidaci již před havárií, a to na podzim 2023, následně vozidlo vykoupil syn účastníků s vědomím žalobce, na vlastní náklady ho opravil a teprve poté [datum] havaroval, což podle žalované mělo vést odvolací soud k tomu, aby při vypořádání společného jmění účastníků zohlednil částku [částka] odpovídající stavu věci v okamžiku zániku společného jmění manželů, je třeba připomenout, že účastníci byli při jednání, které se konalo před soudem prvního stupně dne [datum], poučeni podle § 119a o. s. ř., žalovaná uvedená tvrzení uplatnila poprvé až v rámci odvolacího řízení, tedy v rozporu s § 205a písm. e) o. s. ř., a odvolací soud k nim nemohl přihlížet.

37. Dále se odvolací soud zabýval námitkou žalované, že soud prvního stupně nesprávně zhodnotil otázku tvrzených odklonů finančních prostředků, které měl žalobce učinit, neboť žalovaná byla přesvědčena, že za dobu trvání manželství museli účastníci vygenerovat několik milionů úspor, tyto však ke dni rozvodu manželství nebyly na jejich účtech. Odvolací soud považuje za nutné nejprve obecně uvést, že není možné při hodnocení věci postupovat způsobem, jak to učinila žalovaná, tedy mechanicky porovnat celkový příjem účastníků za dobu trvání jejich majetkového společenství s jejich celkovými výdaji, které žalovaná stanovila jako součet nákladů na nákup nemovitých věcí a stavbu rodinného domu a průměrných výdajů domácnosti dvou osob za dobu trvání společného jmění zveřejněných [právnická osoba]. Při zjišťování rozsahu společného jmění manželů, a to včetně případných úspor, je totiž nutné přihlížet ke konkrétním okolnostem, není možné pominout, jak účastníci se svými příjmy skutečně hospodařili, použití určitého zjednodušení a obecných informací lze připustit pouze ve specifických případech.

38. Je třeba připomenout, že prostředky tvořící společné jmění manželů může každý z manželů vybírat z účtu a používat pro běžnou spotřebu. Proto při vypořádání společného jmění manželů soudem nelze přihlížet k částkám, které byly vybrány z účtu, na němž byly uloženy úspory manželů, a spotřebovány za trvání manželství, pokud ovšem nešlo o prostředky vynaložené na výlučný majetek jednoho z manželů nebo o prostředky, s nimiž bylo nakládáno v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], přičemž podle odvolacího soudu je tato rozhodovací praxe uplatnitelná i v poměrech o. z.).

39. V tomto případě z výpisů z účtů obou účastníků za období, které předcházelo rozvodu manželství, nebylo zjištěno, že by, až na dále uvedené výjimky, nakládali se společnými finančními prostředky způsobem, který by představoval porušení obecných pravidel hospodaření s nimi. Je zřejmé, že od roku 2014 měli oba účastníci vlastní účet, na nějž byla zasílána jejich mzda, z účtů byly hrazeny běžné výdaje, týkající se potravin, ošacení, bydlení, oba účastníci z účtu vybírali finanční prostředky v obdobné výši. V případě účtů žalobce je zřejmé, že probíhaly převody mezi jeho dalšími účty, nebyly však zjištěny žádné transakce, u nichž by bylo možné dovodit, že by žalobce společné finanční prostředky z účtů tzv. odkláněl. Pokud žalovaná v řízení a následně i ve svém odvolání uvedla, že nakládání žalobce s finančními prostředky bylo nepřehledné a že žalobce prováděl platby na neznámé účty, již v průběhu řízení bylo zjištěno, že platby na účet [jméno FO] byly plněním dle smlouvy o dílo, na jejímž základě byl postaven rodinný dům účastníků, pokud jde o další žalovanou označené platby, v řízení bylo prokázáno, že se jednalo o platby v období, kdy účastníci stavěli rodinný dům, konkrétně platba ze dne [datum] ve výši [částka] byla provedena na účet [č. účtu] společnosti [právnická osoba] v likvidaci, IČO [IČO], která zpracovala projektovou dokumentaci účastníků, platba ze dne [datum] na účet č. [č. účtu] ve výši [částka] se týkala zhotovení podlah rodinného domu. Opakované platby ve prospěch účtu č. [č. účtu], označené jako Raifka, se týkaly splátek úvěru ke kreditní kartě.

40. Žalovaná dále namítala, že žalobce opakovaně vybíral ze svých účtů finanční prostředky v neobvyklé výši, a to v období od listopadu 2015 do února 2019, a tyto výběry konkrétně označila. K tomu žalobce po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., které mu v této souvislosti bylo poskytnuto jak v řízení před soudem prvního stupně, tak v řízení odvolacím, uvedl, že v listopadu 2015 vybral třikrát částku [částka], neboť kupní smlouvou ze dne [datum] účastníci nabyli pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], a vybraná částka [částka] byla použita na úhradu části kupní ceny, přičemž hotovostní způsob úhrady kupní ceny při podpisu smlouvy vyplynul z provedených důkazů. Vzhledem k časové i věcné souvislosti vzal odvolací soud tvrzení žalobce o použití těchto finančních prostředků za prokázané. Pokud jde o částku v říjnu 2018 v celkové výši [částka], tuto otázku již vyřešil ve svém rozhodnutí soud prvního stupně, uvedenou částku zohlednil ve vypořádání, neboť bylo prokázáno, že finanční prostředky byly z účtu žalobce vybrány, žalobce uvedl, že je spotřeboval, aniž by však specifikoval, jakým způsobem; z protokolu o jednání před soudem prvního stupně vyplynulo, že žalobce uváděl, že v uvedeném období bylo nutné provádět běžnou údržbu domu, zahrady, měl výdaje spojené s dojížděním, běžné výdaje spojené s péčí o své zdraví apod., konkrétní důvod pro výběr částky, která převyšovala obvyklé výběry z účtu účastníků, navíc v krátkém období čtyř dnů, nevysvětlil. Soud prvního stupně proto správně uzavřel, že tuto částku je nutné ve vypořádání zohlednit a žalobce ostatně tento závěr nezpochybnil, neboť proti němu svým odvoláním nebrojil. Současně při svém výslechu v rámci odvolacího řízení žalobce uvedl, že v uvedeném období finanční prostředky z účtu vybíral, protože již byl podán návrh na rozvod manželství a on chtěl finanční prostředky spotřebovat, neboť věděl, že jinak budou mezi účastníky vypořádány. S ohledem na uvedené pak odvolací soud dospěl k závěru, že je třeba při vypořádání zohlednit také výběry hotovosti ve výši [částka] dne [datum] a dva výběry ve výši [částka] učiněné v únoru 2019. Podle odvolacího soudu je totiž třeba zohlednit, že se jednalo o částku [částka], vybranou v období kratším než jeden měsíc, což neodpovídá obvyklému chování účastníků v období předcházejícím podání návrhu na rozvod manželství (kdy žalobce obvykle vybíral [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [částka] měsíčně) a žalobce neuvedl žádný specifický či mimořádný výdaj, pro který by bylo možné uzavřít, že s těmito finančními prostředky nakládal v souladu s obecnými pravidly pro hospodaření se společným jměním manželů. Pokud jde o další žalovanou označené výběry, tedy o částky vybrané žalobcem v červnu a červenci 2016 v celkové výši [částka], částku [částka] vybranou v listopadu 2018 a částku dvakrát [částka] vybranou v prosinci 2018 a jeden výběr ve výši [částka] v únoru 2019, odvolací soud naopak dospěl k závěru, že tyto výběry nevybočovaly z toho, jak obvykle účastníci se svými finančními prostředky nakládali, a zohlednil skutečnost, že v roce 2016 v uvedeném období docházelo k dokončování prací souvisejících s rodinným domem účastníků a v roce 2018 se jednalo o období Vánoc a konce roku, kdy lze i při běžném chodu věcí očekávat zvýšené výdaje.

41. Pro úplnost je třeba k námitce žalobce učiněné v odvolacím řízení uvést, že odvolací soud již nemohl přihlížet k tomu, zda žalovaná rovněž odklonila žalobcem tvrzené finanční prostředky, neboť jak bylo shora uvedeno, výrok, jímž byl tento požadavek žalobce zamítnut, nebyl odvoláním napaden a nabyl samostatně právní moci. Z tohoto důvodu tedy ani nebylo doplňováno dokazování týkající se výběrů hotovosti z účtu žalované a žalobcem požadovaná částka nemohla být při rozhodování odvolacího soudu zohledněna.

42. Nakonec je nutné uvést, že ani odvolací soud nedospěl k závěru, že by bylo namístě se při vypořádání odklonit od rovnosti podílů účastníků na něm. Pokud se manželé nebo bývalí manželé nedohodnou jinak, nebo pokud se neuplatní § 741 o. z. (fikce vypořádání), platí při vypořádání, že podíly obou manželů jsou stejné. Dále platí, že soud může při vypořádání společného jmění rozhodnout s využitím tzv. disparity (nerovnosti) podílů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), takový postup však musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi případu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Disparita se může vztahovat na veškeré položky náležející do společného jmění manželů či jen na některé z nich, určení výše disparity vypořádacích podílů je na úvaze soudu, zohledňující všechny okolnosti případu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Důvodem k disparitě vypořádacích podílů mohou být negativní okolnosti v manželství, jakož i princip zásluhovosti, případně další okolnosti (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

43. V projednávané věci žalovaná tvrdila, že žalobce nakládal se společnými finančními prostředky způsobem, který měl před žalovanou zastřít jejich výši a jejich pohyby, a že žalobce nepřistoupil k vypořádání společného jmění poctivě, když nepřiznal, kde má finanční prostředky uložené, což by podle jejího přesvědčení mělo vést k odklonu od rovnosti podílů při vypořádání. Odvolací soud však takový argument neshledává důvodným. Jak již bylo uvedeno, v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce odklonil finanční prostředky v žalovanou tvrzené výši. Dále je třeba zopakovat, že je na účastnících, co učiní předmětem řízení o vypořádání společného jmění, a pokud se žalobce rozhodl uplatnit k vypořádání pouze část společného majetku, jedná se o postup dovolený, neboť společné jmění lze vypořádat dohodou, rozhodnutím soudu či domněnkou vypořádání podle § 741 o. z., a jednotlivé způsoby vypořádání mohou být i kombinovány. Je třeba také připomenout, že vypořádání společného jmění manželů s využitím disparity podílů nemá řešit situaci, kdy druhý z manželů neuplatnil (vůbec či včas) nárok na vypořádání dalších položek společného jmění manželů nebo uplatněný nárok neprokázal v tvrzené výši, a rozhodnutí o disparitě podílů by takový nedostatek mělo suplovat. Nakonec je třeba uvést, že pokud soud neshledá důvod pro odklon od rovnosti podílů, nerozhoduje o této skutečnosti samostatným výrokem, a to ani za situace, kdy se disparitního vypořádání společného jmění dovolával svým návrhem některý z účastníků řízení.

44. Hodnota společného jmění manželů, kterou bylo v řízení po zohlednění všech shora uvedených okolností třeba vypořádat, v tomto případě činí celkem [částka] (hodnota nemovitých věcí [částka] + cena za výkup vozidla [částka] + prostředky na účtech žalobce [částka] + odklony žalobce [částka] + cena vozidla [částka] + finanční produkty vedené na jméno žalované [částka]). Každému z účastníků by se mělo ze společného jmění dostat [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobci se dostává majetku ve výši [částka] a žalované ve výši [částka], je žalobce povinen zaplatit žalované na vypořádání podílů částku [částka].

45. S ohledem na závěry shora uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil v napadeném výroku XII., v části napadeného výroku XIII., týkající se vypořádání vozidla [jméno FO] [jméno FO], a v napadeném výroku XV. rozsudku soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na vypořádání částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, v napadených výrocích I. – XI. a ve zbývajícím rozsahu výroku XIII., týkajícím se požadavku žalované na vypořádání úspor ve výši [částka], investičního pojištění žalobce u MetLife a pohledávky z penzijního připojištění žalobce u [právnická osoba]., rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil. Pokud jde o lhůtu k plnění, odvolací soud neshledal důvody pro odchýlení se od pravidla v § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a její prodloužení, a to i s přihlédnutím k tomu, jakých majetkových hodnot se žalobci při vypořádání dostalo a k tomu, že žalobce nebrojil proti rozsudku soudu prvního stupně a měl tedy již dostatečný časový prostor finanční prostředky opatřit.

46. Po změně rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení před soudem prvního stupně a o nákladech řízení odvolacího. Plénum Ústavního soudu přijalo dne [datum] pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 stanovisko, že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Zvláštními okolnostmi konkrétního případu mohou být např. obstrukční chování některého ze spoluvlastníků, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva. Soud také může zohlednit, zda jde o řízení nalézací či odvolací.

47. Pokud jde o řízení před soudem prvního stupně, odvolací soud neshledal žádnou z popsaných specifických okolností (postoj účastníků, kteří se neshodli na způsobu vypořádání společného jmění manželů, nelze v tomto případě hodnotit jako nezájem o konstruktivní vyřešení věci či jako obstrukční chování, důvodem není ani skutečnost, že žalovaná uplatnila v řízení položku tzv. odklonů a snažila se prokázat, že žalobce nakládal se společnými finančními prostředky způsobem, který neodpovídá běžnému hospodaření účastníků, tedy dosáhnout pro sebe v řízení dobrého výsledku, což je legitimní postup), má tedy za to, že jsou dány důvody pro postup podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně nemá žádný z účastníků.

48. Odvolací soud však odlišně posoudil otázku náhrady nákladů řízení odvolacího. Žalovaná sice dosáhla změny výše podílu na vypořádání společného jmění účastníků, v poměrech projednávané věci se však jednalo o zcela marginální částku, neboť neuspěla se svým požadavkem na vypořádání odklonů finančních prostředků ve výši [částka], ani s požadavkem na zohlednění částky [částka] z vypořádání vozidla tov. zn. [jméno FO] [jméno FO], ani s požadavkem na vypořádání investičního pojištění žalobce u MetLife Europe d.a.c. a penzijního připojištění žalobce u [právnická osoba]., přičemž důvody vedoucí k tomuto výsledku již v základu správně formuloval soud prvního stupně. Žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně nebrojil, musel však přesto vynaložit náklady na řízení odvolací, jehož výsledek se od výsledku řízení před soudem prvního stupně zásadně neodlišuje. Z tohoto důvodu dospěl odvolací soud k závěru, že je namístě povinnost k náhradě účelně vynaložených nákladů žalobce žalované uložit.

49. Náklady žalobce v odvolacím řízení jsou představovány náklady na jeho zastoupení advokátem, které v tomto případě sestávají z odměny za dva úkony právní služby dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 5, § 7 bod 7. a § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), po [částka] (z tarifní hodnoty [částka]), a to za účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] a [datum], paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za každý z uvedených úkonů právní služby, cestovného zástupce žalobce z [adresa] a zpět na jednání odvolacího soudu, celkem [hodnota] km se spotřebou 4,6 1 nafty na 100 km, což při ceně této pohonné hmoty dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. ve výši [částka] za 1 l a základní náhradě dle citované vyhlášky ve výši [částka] za 1 km činí [částka] [([Anonymizováno],[Anonymizováno]/[Anonymizováno],[Anonymizováno] + [Anonymizováno][Anonymizováno])[Anonymizováno]], náhrady za zmeškaný čas ve výši [částka] podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu a podle § 137 o. s. ř. náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši [částka], celkem [částka].

50. Odvolací soud dále uvádí, že nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení vynaložených v souvislosti s vypracováním vyjádření k odvolání žalované, neboť bylo odvolacímu soudu zasláno dne [datum], tedy mohlo být předneseno při jednání odvolacího soudu dne [datum], a současně obsahovalo argumentaci, která již zazněla před soudem prvního stupně. Stejně tak nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení vynaložených v souvislosti s vypracováním podání ze dne [datum]; jednalo se sice o podání učiněné v reakci na výzvu soudu, nicméně vzhledem k tomu, že se jednalo o tvrzení a důkazní návrhy týkající se finančních prostředků, které vybral žalobce v hotovosti ze svého účtu, což bylo řešeno již před soudem prvního stupně, mohlo být toto doplnění učiněno již v průběhu řízení nebo při jednání odvolacího soudu poté, co byl žalobce k doplnění vyzván.

51. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud důvody, místo plnění nákladů žalobce bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.