o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 16. května 2023, č. j. 9 C 121/2021-270,

1. Okresní soud v [adresa] rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. 1343 (rodinný dům, část obce [právnická osoba]), parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. ev. (garáž), a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území a obec [právnická osoba], na listu vlastnictví č. [hodnota] (výrok I. – dále jen „nemovité věci“), nařídil prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi účastníky rovným dílem (výrok II.), a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce (výrok III.).

2. Soud prvního stupně učinil skutkový závěr, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, každý s podílem v rozsahu ½. Stavba bez č. p./č. ev. (dále jen „garáž“), jež je součástí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], je v katastru nemovitostí evidována jako jiná stavba; její výstavba byla povolena a následně kolaudována jako doplňková stavba a garáž při rodinném domě č. p. [Anonymizováno] (dále jen “rodinný dům“) s přístavbou zádveří, prádelny, sušárny a skladu. Podmínkou pro změnu jejího užívání na bydlení je mimo jiné zajištění samostatných přípojek z veřejných řadů (nezávisle na rodinném domě). Účastníci nemají finanční prostředky pro vyplacení přiměřené náhrady, žalobce o přikázání nemovitých věcí nemá ani zájem. Žádný z nich nemá zájem na reálném dělení nemovitých věcí a nejsou ochotni hradit náklady, které by dělení přineslo. Nemovité věci tvoří uzavřený funkční celek rodinného domu s vedlejší stavbou garáže, fakticky užívanou žalovaným k bydlení, a zahradou. Řízení o určení vlastnictví žalovaného ke stavbě garáže, eventuelně náhradě investic na její výstavbu, bylo pravomocně zastaveno.

3. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podílové spoluvlastnictví zrušil k návrhu žalobce, s nímž žalovaný souhlasil. Reálné rozdělení nemovitých věcí není možné, neboť tvoří jeden související funkční celek a ani jeden z účastníků není ochoten nést náklady na jejich rozdělení. Nemovité věci nebylo možné přikázat ani žádnému z účastníků, neboť žalobce je přikázat nechtěl a žalovaný chtěl přikázat jen pozemky parc. č. st. 3332, jehož součástí je garáž, a parc. č. 2168/8, ohledně rodinného domu s pozemkem parc. č. st. 1465 pro nedostatek finančních prostředků navrhl nařízení prodeje a rozdělení výtěžku mezi účastníky. Ze zákona ani z judikatury však nevyplývá možná kombinace jednotlivých způsobů vypořádání, nemovité věci rovněž tvoří jeden funkční celek (rodinného domu s garáží s technickým zázemím a zahradou), na čemž nemůže nic změnit ani faktické užívání garáže s technickými místnostmi žalovaným k bydlení. Nejedná se o dva oddělené funkční celky nemovitých věcí, které by byly sjednoceny pouze z důvodu stejného vlastníka. Žalovaným navrhované vypořádání není hospodárné a účelné, neboť by došlo k narušení funkčnosti celku nemovitých věcí, není ani spravedlivým uspořádáním vztahů mezi účastníky, neboť není jisté, zda, kdy a za jakou částku by se podařilo v dražbě prodat rodinný dům s pozemkem. Nezbylo než nařídit prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku podle výše spoluvlastnických podílů. Otázkou vlastnictví žalovaného ke stavbě garáže se již soud prvního stupně nezabýval, neboť řízení v této věci bylo pravomocně zastaveno.

4. Soud prvního stupně nedoplnil dokazování dalšími žalovaným navrženými důkazy pro nadbytečnost.

5. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal jejich náhradu v řízení úspěšnému žalobci. Jejich obsah a výši podrobně uvedl v bodě 36. odůvodnění svého rozsudku.

6. Proti tomuto rozsudku, pouze proti jeho výrokům II. a III., podal včas odvolání žalovaný, který se domáhá jeho změny tak, že garáž s pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (dále i jen „garáž s pozemky“) budou přikázány do jeho výlučného vlastnictví oproti vyplacení žalobci přiměřené náhrady a ohledně rodinného domu s pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno] (dále i jen“ rodinný dům s pozemkem“) bude nařízen prodej ve veřejné dražbě a výtěžek rozdělen mezi účastníky rovným dílem. Namítá, že nemovité věci tvoří dva samostatné funkční celky, se kterými lze samostatně disponovat a které lze samostatně užívat. Jestliže o jeden z nich (garáž s pozemky) měl zájem žalovaný, nebyl důvod nařizovat prodej všech nemovitých věcí, ale jen rodinného domu s pozemkem. Takový způsob vypořádání je v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Závěr soudu prvního stupně o tom, že nemovité věci tvoří jeden funkční celek, nemá oporu v provedeném dokazování. Z důkazů (vyjádření [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne [datum] a ze dne [datum]) vyplývá, že rodinný dům s pozemkem a garáž s pozemky lze užívat samostatně k účelu, k jakému byly zkolaudovány, a za předpokladu, že ke stavbě garáže budou zbudovány vlastní přípojky. Důkazy týkající se provedení vlastních přípojek soud prvního stupně chybně nepřipustil. Soud prvního stupně neodůvodnil, proč nejde o dva funkční celky. Jeho výklad neodpovídá definici funkčního celku např. v ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) bodu 3. zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), nebo v ustanovení § 48 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Sám ani neuvedl žádné ustanovení zákona pro svůj závěr, že jde o jeden funkční celek. Žalovaný vybudoval garáž na vlastní náklady, se souhlasem žalobce; následně však byli chybně zapsáni jako spoluvlastníci stavby do katastru nemovitostí oba účastníci. Před rozhodnutím soudu nechal vybudovat na své náklady i potřebné samostatné přípojky vody a kanalizace; plynová přípojka není nutná, jelikož stavba garáže je samostatně vytápěna kotlem na tuhá paliva. Na své náklady provedl žalovaný i plynofikaci rodinného domu, náklady na ni mu žalobce nenahradil. Soudu prvního stupně žalovaný rovněž vytýká, že nepochopitelně zmiňuje žalobcovo tvrzení, že v [právnická osoba] je předepsaná minimální výměra pozemků u rodinných domů 700 m² a že se [právnická osoba] v [právnická osoba] touto otázkou nezabýval. Žalobcovo tvrzení je ale chybné a irelevantní, jelikož tato podmínka se podle územního plánu města uplatní pouze v případě, že dochází k nové parcelaci či dělení pozemků, k čemuž zde nedochází. Podle žalovaným předloženého odborného vyjádření [jméno FO] je cena nemovitých věcí o 10 % nižší než součet cen rodinného domu s pozemkem a garáže s pozemky. Je proto bezpředmětná poznámka soudu prvního stupně o nejistotě prodeje rodinného domu s pozemkem v dražbě. Žalovaný nesouhlasí ani s rozhodnutím o nákladech řízení, které je v rozporu se stálou rozhodovací praxí, konkrétně s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 404/22. Bylo vycházeno i z nesprávné tarifní hodnoty.

7. V průběhu odvolacího řízení žalovaný projevil zájem o přikázání všech nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví s tím, že by financování přiměřené náhrady provedl za pomoci nevlastního syna [jméno FO], jemuž [právnická osoba]., přislíbila za tímto účelem úvěr ve výši [částka]. Následně uvedl, že vzhledem k tomu, že není žalovaný schopen doložit úvěrovou smlouvu, závazný příslib banky nebo smlouvu o smlouvě budoucí o poskytnutí úvěru, nemá již zájem na přikázání do svého výlučného vlastnictví rodinného domu s pozemkem, a navrhuje nařízení jejich prodeje a rozdělení výtěžku rovným dílem mezi účastníky. Nadále požaduje, aby mu byly přikázány do výlučného vlastnictví pozemky parc. č. st. 3332 a parc. č. 2168/8. Pergola u domu, plechový sklad a přístřešek vedle plechového skladu byly postaveny žalovaným před rokem 2014, nejsou stejně jako přístřešek na auto součástí pozemku, neboť s ním nejsou pevně spojeny. Pergola není ukotvena na garáž, ale do země; je samostatně stojící. Uvedené objekty jsou výlučným vlastnictvím žalovaného a nemohou tak zvyšovat hodnotu pozemku pro ocenění. Pergola u domu a přístřešek na auto jsou upevněny pomocí kotev, které se dají povolit a objekty „složit“. Plechový sklad je se zemí spojen zakončením lešenářských tyčí, které se dají přesunout bez vyššího úsilí. Přístřešek vedle plechového skladu je složený z několika plechů a desek. Kotec pro psa je z lepenky a sítě bez pevného základu. Plot postavil v roce 2016. V tomto řízení neuplatňuje k zaplacení investici na plynofikaci rodinného domu.

8. Žalovaný uplatnil vůči znaleckému posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] námitky spočívající v tom, že znalkyně použila k porovnání nevhodné nemovité věci, které nejsou stejné případně obdobné, neboť prošly rekonstrukcí nebo jsou ve velice dobrém udržovaném stavu, zatímco rodinný dům je ve špatném stavu vyžadujícím rekonstrukci. Při ocenění garáže s pozemky měla jako srovnatelné nemovité věci užít stavební pozemky, na nichž se nenachází stavba, namísto pozemků, jejichž součástí je stavba rodinného domu, aby bylo dosaženo smyslu znaleckého posudku. Ocenění stavby garáže je tak bezpředmětné a nadbytečné. Dále ocenila i některé objekty nacházející se na pozemcích, a to konkrétně přístřešek pro auto, pergolu u domu, plechový sklad a přístřešek, které byly vyhotoveny výhradně žalovaným bez účasti žalobce, a to ještě nesprávnou částkou. Navíc pergola není samostatnou stavbou, jde o objekt spjatý se stavbou garáže, tedy o její součást. Přístřešek pro auto ocenila jako objekt s obvodovými stěnami, ač je nemá. Tím vším došlo k určení nesprávného poměru, jakým se podílí stavby, respektive pozemky na celkové ceně nemovitých věcí. Znalecký posudek je nepřezkoumatelný, neboť jej znalkyně nepředložila s řádnou fotodokumentací, z níž by charakter objektů vyplynul. Ocenění objektů považuje za mimořádně nespravedlivé.

9. Ve vyjádření k odvolání žalobce navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně v napadené části. S odvoláním žalovaného, který uvádí nepravdivá tvrzení, nesouhlasí. Nemovité věci tvoří jeden funkční celek, což dokládá existence společné přípojky vody, kanalizace a plynu. Je zjevné, že za současného stavu nelze nakládat s každou nemovitou věcí samostatně a nelze je proto dělit. Tím, že vzal zpět žalobu na určení vlastnictví garáže, uznal žalovaný, že je součástí pozemku parc. č. st. 3332. Žalovaným odkazované vyjádření stavebního úřadu ze dne [datum] se netýkalo možného rozdělení jednoho funkčního celku, který nemovité věci tvoří, na dva samostatné celky. Odvolání žalovaného proti rozhodnutí o nákladech řízení, které je po právu, je účelové, jestliže sám žalovaný náhradu nákladů řízení požadoval. Judikatura Ústavního soudu k náhradě nákladů řízení ve věcech majících povahu iudicia duplex nebyla vždy jednotná, existuje mnoho usnesení Ústavního soudu (např. ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2198/18, ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4109/19) akceptujících rozhodovací praxi soudů založenou na úspěchu ve věci. Judikatura Nejvyššího soudu pak uvádí, z jakých hledisek se má úspěch ve věci posuzovat. V projednávané věci by mělo být přihlédnuto i k chování a jednání účastníků řízení, když žalovaný obstruoval minimálně vzájemným návrhem na určení vlastnického práva ke garáži, který vzal před zahájením prvního jednání zpět. Spoluvlastník, který navrhuje přikázání věci, musí být solventní a schopen vyplatit přiměřenou náhradu, a to zpravidla ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný však navrhuje nepřiměřenou lhůtu pěti měsíců od právní moci rozsudku, což naznačuje jeho nesolventnost.

10. Žalobce v průběhu odvolacího řízení uvedl, že na pozemku parc. č. st. 1465 se nachází ještě samostatná stavba garáže, na níž navazuje na pozemku parc. č. 2168/8 umístěný kotec pro psa, který však není s budovou garáže neoddělitelně spojen. Přístřešek na auto, pergola u domu, plechový sklad a přístřešek vedle plechového skladu byly vybudovány podle vědomí žalobce po roce 2014, žalobce se na jejich vybudování finančně nepodílel. Přístřešek na auto a pergola u domu jsou pevně spojeny se zemí, a to železným hákem zabetonovaným do země, plechový sklad a přístřešek vedle plechového skladu nikoliv. V závěrečném návrhu žádal nařízení prodeje rodinného domu s pozemkem a žalovanému přikázání pozemků parc. č. st. 3332 a parc. č. 2168/8.

11. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je zčásti důvodné.

12. Odvoláním proti výroku II. o výši přiměřené náhrady je napaden i výrok I. jako výrok závislý (srovnej § 206 odst. 2 věta druhá o. s. ř., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný jako i dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz).

13. Odvolací soud předně uvádí, že neshledal důvodnou námitku žalovaného o nepřezkoumatelnosti rozsudku soudu prvního stupně (nevypořádání se s argumentací žalovaného). Odůvodnění rozsudku má náležitosti požadované § 157 odst. 2 o. s. ř., soud prvního stupně v něm srozumitelně vyložil, na jakých skutečnostech založil své rozhodnutí a jakými úvahami se řídil při jejich hodnocení. Skutečnost, že soud prvního stupně nerozhodl v souladu s právní normou či judikaturou Nejvyššího soudu či Ústavního soudu, neznamená, že je jeho rozhodnutí v důsledku toho nepřezkoumatelné, jestliže svůj postup a své závěry dostatečně (byť věcně nesprávně) odůvodnil. Soud prvního stupně se s námitkou žalovaného o tom, že nemovité věci tvoří dva funkční celky, vypořádál implicitně tím, že vysvětlil (bod 27. odůvodnění jeho rozsudku), že tvoří jeden funkční celek. Nadto je třeba uvést, že odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně nebránilo žalovanému uplatnit odvolací důvody v obsáhlém odvolání a nebylo na újmu uplatnění práv žalovaného jako odvolatele (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).

14. K námitce žalovaného týkající se uvedení tvrzení žalovaného o minimální výměře pro stavební pozemky v odůvodnění rozsudku odvolací soud poznamenává, že soud prvního stupně v souladu s § 157 odst. 2 o. s. ř. uvedl (v bodě 1. odůvodnění svého rozsudku) tvrzení žalobce obsažená v žalobě. Žádné závěry z tohoto tvrzení nečinil, ostatně pro to nebyl ani důvod, neboť předmětné pozemky účastníků jsou již zastavěny a soud prvního stupně shledal jiné důvody, pro které uzavřel, že nelze nemovité věci rozdělit.

15. Odvolací soud vyšel při svém rozhodování ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, pokud jde o zápis spoluvlastnictví k nemovitým věcem v katastru nemovitostí, užívání garáže k bydlení žalovaným, neochotu účastníků podílet se na nákladech na dělení nemovitých věcí, podmínky stavebního úřadu pro změnu užívání garáže k bydlení. Dokazování doplnil některými z důkazů předložených žalovaným soudu prvního stupně a navržených jím po poučení odvolacího soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k prokázání solventnosti a ke skutečnostem nastalým po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně.

16. Odvolací soud zopakoval dokazování podle § 213 odst. 2 o. s. ř. dále uvedenými důkazy, z nichž zjistil:

17. Ze smlouvy bez data o výstavbě doplňkové stavby a garáže při rodinném domu č. p. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [právnická osoba], podepsané oběma účastníky, že stavebníkem a spoluvlastníkem je žalovaný, spoluvlastníkem, který souhlasí se stavbou, je žalobce.

18. Z návrhu na vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitých věcí ze dne [datum] adresovaného žalovanému zástupcem žalobce, že se týká vypořádání spoluvlastnictví ke společným nemovitým věcem s tím, že žalobce uvádí, že znalci lze při ocenění nemovitých věcí zadat zpracování znaleckého posudku s tím, že předmětem stanovení ceny obvyklé nebude budova garáže.

19. Z územního souhlasu [právnická osoba] [právnická osoba], stavebního úřadu, ze dne [datum], že byl vydán žalovanému k umístění stavby plynofikace podkroví rodinného domu č. p.[Anonymizováno][Anonymizováno] a přístavby v [právnická osoba], Sojovická ulice. Jedna větev měla směřovat do podkroví rodinného domu, druhá ke stavbě garáže včetně prádelny, sušárny a skladu.

20. Ze smlouvy spoluvlastníků o vydání dodatečného povolení stavby ze dne [datum], že žalovaný jako stavebník a spoluvlastník, žalobce jako spoluvlastník se dohodli, že žalovaný je investorem stavby „přístavba zádveří k objektu garáže, prádelny, sušárny a skladu“, a žalovaný uděluje žalobci souhlas, aby byl spolužadatelem o vydání dodatečného povolení této stavby.

21. Z rozhodnutí [právnická osoba] [právnická osoba], stavebního úřadu, ze dne [datum], že se žalovanému vydalo rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení na stavbu garáže včetně prádelny, sušárny a skladu jako jednopodlažní stavby s podkrovím na pozemku parc. č. 2168/8 s tím, že napojení rozvodu vody, kanalizace a elektro bude na stávající rozvody rodinného domu.

22. Z dopisu advokáta žalobce žalovanému ze dne [datum], týkajícího se vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem, že bylo mezi účastníky dohodnuto, že zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bude provedeno dohodou, bude vypracován znalecký posudek a předmětem stanovení obvyklé ceny nebude budova garáže.

23. Z dopisu žalovaného advokátovi žalobce ze dne [datum], že mu sděluje, že podle písemné smlouvy dostal od žalobce povolení k jiné stavbě na pozemku parc. č. st. 3332, kterou financoval s partnerkou [jméno FO], v současné době již osm let manželkou, a nesouhlasí s uplatňováním jeho nároku na tuto stavbu.

24. Z dopisu žalovaného advokátovi žalobce ze dne [datum], že souhlasí s návrhem na zajištění znalce pro vypracování znaleckého posudku pro stanovení ceny obvyklé nemovitých věcí, jehož součástí nebude budova garáže.

25. Z vyjádření [právnická osoba] [právnická osoba] žalovanému ze dne [datum], že pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m² má přístup a příjezd z veřejné komunikace a rodinný dům na něm umístěný má zajištěny přípojky elektro, vody, kanalizace a plynu po tomto pozemku. Pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]o výměře [Anonymizováno] m² má rovněž přístup a příjezd z veřejné komunikace a stavba na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m² má přístup z pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], přípojky elektro, vody, kanalizace a plynu má přes pozemek parc. č. st. [Anonymizováno]. Změna využití této stavby na bydlení je možná za podmínky vybudování přípojek elektro, vody, kanalizace a plynu samostatně z veřejných řadů a souhlasu se změnou užívání jiné stavby na rodinný dům. Vzhledem k charakteru území, v němž se nemovité věci nachází, by bylo možné užívat rodinný dům na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a rodinný dům na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

26. Z prohlášení [jméno FO], stavebního dozoru, z ledna 2013, že prováděl kontrolu při provádění stavebních prací na stavbě garáže a doplňkové stavby žalovaného na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [právnická osoba].

27. Z vyjádření [právnická osoba] [právnická osoba], odboru výstavby a životního prostředí, ze dne [datum] pro žalovaného, že pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., jako jeden celek a pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno] jako druhý celek lze užívat samostatně a navzájem nezávisle a k účelu, k jakému byly zkolaudovány, za předpokladu, že pro objekt bez č. p./č. e. budou vybudovány samostatné přípojky elektro, vody, kanalizace a plynu z veřejných řadů.

28. Z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne [datum], že žalovaný se souhlasem žalobce postavil pro sebe a svoji ženu [jméno FO] dům na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v obci [právnická osoba]; na stavbě mu v roce 2012 pomáhal zhotovit střechu, vše řešil jen se žalovaným, který stavbu platil. Není mu známo, že by cokoliv platil žalobce. V průběhu stavby se žalovaným a jeho ženou mluvili několikrát o tom, že žalovaný staví pro sebe a pro svoji ženu, nezmiňoval, že by stavěl i pro bratra.

29. Dále odvolací soud doplnil dokazování podle § 213 odst. 4 o. s. ř. dále uvedenými důkazy, ze kterých zjistil:

30. Ze souhlasu s užíváním stavby vydaného [právnická osoba] [právnická osoba], stavebním úřadem, dne [datum], že byl vydán žalovanému s užíváním stavby garáže včetně prádelny, sušárny a skladu na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]v katastrálním území [právnická osoba]. Stavba obsahuje v přízemí garáž, prádelnu, v podkroví sušárnu, sklad, úklid. Napojení rozvodů vody, kanalizace a elektro je na stávající rozvody rodinného domu, vytápění je ústřední s kotlem na pevná paliva.

31. Z dodacího listu [právnická osoba]. pro žalovaného jako odběratele ze dne [datum], že mu účtuje [částka] za montáž vodovodní přípojky, osazení vodoměrné sestavy, včetně zřízení odběrného místa a dodatečného napojení na kanalizační stoku.

32. Z faktury č. [hodnota] vystavené Středočeským krajem pro žalovaného dne [datum], že mu účtují na základě uzavřené smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti inženýrské sítě ve věci vodovodní a kanalizační přípojky pro pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] částku [částka].

33. Z územního souhlasu [právnická osoba] [právnická osoba], odboru výstavby a životního prostředí, ze dne [datum], že se účastníkům vydává k umístění stavby vodovodní a kanalizační přípojky na pozemcích parc. č.[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [právnická osoba].

34. Z žádosti žalovaného u [právnická osoba]., ze dne [datum], že žádá o připojení na adrese [právnická osoba] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] s tím, že pilíř elektroměru bude v oplocení pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

35. Ze smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí uzavřené [právnická osoba]. a žalovaným dne [datum], že se uzavírá na připojení elektrických zařízení k distribuční soustavě na adrese [adresa] v [právnická osoba], číslo odběrného místa [Anonymizováno].

36. Z fotografií, že kotec pro psa navazující na zděnou stavbu je vybudován z kovových trubek spojených pletivem a zastřešen vlnitým plechem. Dále, že zachycují přístřešek na auto s dřevěnou konstrukcí, střechou z vlnitého plechu, s dlažbou a kovovými háky ukotvenými v dlažbě; přístřešek vedle plechového skladu, což jsou prkna a dřevo, na nich vlnitý plech k zakrytí, přes který je položena tyč, a dvě kovové tyče jsou zaraženy v zemi před nimi. Pergola je dřevěná konstrukce se střechou, zakotvená kovovými háky do dlažby, není spojena s garáží. Plechový sklad je z kovových trubek, s plechovými vraty, plechovými stěnami a střechou s vlnitým plechem; stojí na kamenných či betonových podkladech.

37. Z nabídek přístřešků pro auto bez data, že se nabízí k prodeji za ceny v rozmezí od [částka] do [částka].

38. Z posudku tržní hodnoty nemovitosti vyhotoveného certifikovaným realitním makléřem [tituly před jménem] [jméno FO] Kunštýřem dne [datum], že celková tržní hodnota nemovitých věcí je [částka], přičemž ceny uváděné v nabídkách realitních kanceláří nelze použít ve 100 %, ale jen orientačně vzhledem k tomu, že realitní kanceláře respektují při první nabídce přání prodávajícího, které bývá zpravidla nadnesené a nereflektující realitu trhu.

39. Z e-mailové komunikace, že [datum] ve 14:54 hodin bylo sděleno „[právnická osoba]“ [jméno FO], že schvalovatel v předkonzultaci doporučil žádost na hypotéku k vypořádání majetkových poměrů rodinného domu [částka] s uvedením jmen [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [Jméno zainteresované osoby 1/0]. E-mailem ze dne [datum] v 15:21 hodin od [jméno FO], hypoteční specialistky [právnická osoba]., Evě Czepzcorové, že doporučuje upravenou konstrukci obchodu s rodiči týkající se výše úvěru [částka], s vlastními zdroji [částka], se splatností 360 měsíců, fixací 5 let, s tím, že hlavním dlužníkem by byl [jméno FO], spoludlužníky [jméno FO], [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 1/0]. E-mailová komunikace neobsahuje žádné podpisy, razítka.

40. Z potvrzení [právnická osoba]., že ke dni [datum] má žalovaný na účtu [částka], ke dni [datum] je zůstatek [částka].

41. Z rozhodnutí [právnická osoba] [právnická osoba], stavebního úřadu, vypraveného dne [datum], že se žalovanému povoluje umístění stavby pergoly o zastavěné ploše [Anonymizováno] m² na pozemku parc. č. 2168/8 v katastrálním území [právnická osoba].

42. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ze dne [datum], že stanovila cenu obvyklou porovnávací metodou z realizovaných prodejů pozemku parc. č. st. 1365, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno], částkou [částka] a pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]bez stavby garáže částkou [částka] a včetně stavby garáže částkou [částka]. Pro stanovení ceny obvyklé pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bez stavby vycházela pro atypičnost situace, kdy se sporadicky obchodují pozemky bez stavby na nich stojící, z administrativní ceny (cena administrativní je [částka] z toho připadá na pozemky [částka], na stavbu garáže [částka], na přístřešek pro auto [částka], na pergolu [částka], na sklad [částka], na přístřešek [částka], na venkovní úpravy [částka] a na porosty [částka]), v níž vyčíslila samostatně cenu pozemků a nákladovou metodou cenu staveb, a podle ní určila poměr, jakým se podílí stavby potažmo pozemky na celkové ceně těchto nemovitých věcí. Z ceny obvyklé pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se stavbou garáže [částka] činí podle administrativního ocenění, tj. při poměru ceny pozemků, včetně vedlejších staveb a porostů, 46 % a stavby 54 %, cena obvyklá stavby [částka] a cena obvyklá pozemků [částka].

43. Z výpovědi znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], že namítá-li žalovaný, že použila k porovnání nevhodné nemovité věci, pak jednu z nich použil k porovnání i odhadce, jehož odhadu se žalovaný dovolává. Má za to, že použila srovnatelné nemovité věci a jejich rozdílnost vyrovnala za pomoci koeficientu K1 až K6, týkajících se například stavu nemovitých věcí, jejich velikosti, pozemkového zázemí, vybavení. Vyšla z realizovaných prodejů. Stav rodinného domu zohlednila v koeficientu K4. Porovnávané rodinné domy mají buď trhlinu, vlhkost nebo nedotaženou rekonstrukci. To promítla uvedenými koeficienty. Pozemky ocenila jako stavební, byť je oceňovala bez stavby garáže, neboť ta tam stojí a jejich cenu ovlivňuje tím, že jinou hlavní stavbu již nelze na nich postavit. Garáž oceňovala jako rodinný dům, neboť je k tomuto účelu užívána, a podle podkladů u stavebního úřadu nebrání nic rekolaudaci garáže na rodinný dům za splnění podmínek, které si stavební úřad dal, a to že bude garáž napojena samostatně na inženýrské sítě, což v současné době nesplňuje pouze plynová přípojka; pokud by nebyl plyn k topení užíván, byl by jiný zdroj, nic by rekolaudaci nebránilo. V garáži jsou ještě kamna na tuhá paliva. Pokud by oceňovala nemovité věci jako jeden celek, vyjma garáže, cena by byla asi stejná jako při ocenění ve znaleckém posudku. Přístřešek na auto byl oceněn jako přístřešek bez stěn dle toho, jak je v oceňovací vyhlášce zařazen. Lze souhlasit se žalovaným, že dnes jej lze pořídit v jiných cenách, ale vychází z vyhláškové ceny, která zohledňuje i místo postavení. Myslí si, že je k zemi ukotven pomoci ocelových patek. Nepamatuje si přesně, ale domnívá se, že sklad mohl být vybudován z lešenářských trubek zabetonovaných do země. Pergola vypadá obdobně jako přístřešek pro auto, neví, jak je ukotvena. Pokud jde o pergolu a přístřešek na auto, tak běžně se tyto stavby dělají tak, že je železné účko s trnem, které se zabetonuje, do účka se vloží trám a na něj střecha. Myslí si, že takto je to i zde. Oplocení je betonové a pevně spojené se zemí. Pro stanovení ceny pozemků bez vedlejších staveb lze použít metodiku Českého statistického úřadu, kterou použila ve svém znaleckém posudku, kdy u celkové ceny zjištěné je cena jednotlivých „položek“ a jejich procentuálním podílem na ceně zjištěné lze pak stanovit procentuální podíl na ceně obvyklé. Hrubým odhadem se přípojky podílí na ceně zjištěné venkovních úprav (plot, chodníky, přípojky) polovinou. Přípojky jsou vedeny od ulice ke garáži. Znalkyně vycházela z realizovaných prodejů, které vyhledala za pomoci systému Valuo, k porovnání použila všechny srovnatelné nemovité věci, které našla v blízkém okolí společných nemovitých věcí. Cena zjištěná u pergoly a přístřešku na auto je odlišná s ohledem na různou velikost obou objektů. [adresa] ve funkčním celku se stavbou je oceňována jako stavební pozemek. Pokud jde o odhad předložený žalovaným, ten se týkal ocenění všech tří pozemků a nelze z něho zjistit, jaké bylo zadání pro vyhledání nemovitých věcí k porovnání. Odhad nevychází z realizovaných prodejů, ale z tržní hodnoty. Je otázkou, zda použité nemovité věci v odhadu jsou vhodné k porovnání, například dům s pozemkem o výměře cca [Anonymizováno] [Anonymizováno] m². U nemovitých věcí není zohledňována podlahová plocha, velikost pozemku, … Koeficienty, které by přiblížily porovnávané nemovité věci se společnými nemovitými věcmi použity nebyly, ač to použitý systém Valuo umožňuje. Nelze tak například z odhadu zjistit, zda pozemek, na kterém garáž stojí, je považován při ocenění za stavební či nikoliv. Z odhadu předloženého žalovaným nelze ani zjistit, zda se makléř přiklonil ke středové částce či k vyšší či k nižší hodnotě, neboť systém Valuo stanoví vždy rozptyl ceny; jde o automatický výstup.

44. Z výpovědi svědka [jméno FO], že pomáhal před deseti nebo patnácti lety se stavbou garáže, dělal instalatérské práce. Ví, že od počátku je tato stavba užívána k bydlení žalovaným a co ví, financoval stavbu žalovaný, což dovozuje z toho, že platil on. Neví nic o tom, že by se žalobce na stavbě garáže podílel. Když se setkal se žalobcem, řekl mu, že „brácha staví“. V rodinné domě bydlela dříve babička účastníků a po ní asi nikdo. V garáži je plynový kotel a krb na dřevo. Ví, že má samostatnou elektrickou přípojku, protože žalovanému před rokem či dvěma podepisoval souhlas s jejím vybudováním. Na pozemcích jsou ještě kůlny k rodinnému domu. Garáž má přízemí a patro a lze k ní přijet z ulice, má vlastní vjezd. K nemovitým věcem jsou dvoje vjezdová vrata (jedna vrata zakreslil svědek do katastrální mapy na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], druhá na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]).

45. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], manželky žalovaného, že do garáže se s žalovaným nastěhovali v roce 2013, kdy se také po dlouholetém vztahu vzali; garáž stavěli tři roky. Stavěli ji se žalovaným pro sebe k bydlení a také ji po celou dobu k bydlení, dříve i se synem, užívali. Rodinný dům užívala rodina žalobce. Stavělo se od počátku za účelem bydlení a žalobce podepsal pro stavební úřad souhlas s tím, aby garáž financovala ona se žalovaným; vzala si hypotéku a měla také peníze za prodej domu po rodičích. Se žalovaným hovořili o tom, že vlastníky budou oni dva, se žalobcem se o vlastnictví nebavili. V garáži topí plynem, mají tam kotel na dřevo a koupili si bojler na elektřinu. Garáž má samostatnou přípojku elektrickou, kanalizační a na vodu. Na pozemcích jsou nějaké dílny, které užívá žalovaný. Mají pergolu u domu, pergolu na auto, mají svůj vjezd, svůj vchod a u rodinného domu je pro něj vjezd vraty. Před svatbou dne [datum] účastníci bydleli v rodinném domě svědkyně, který následně prodala. Žalobce se žádným způsobem na stavbě garáže nepodílel, jen jednou na ní vypomohl. Sama na stavbě garáže také pomáhala. V rodině řešili vyplacení žalobce, mohli by dostat hypotéku; pokud by to nestačilo, vypomohly by jim děti. Upřednostňovali by vyplacení žalobce z prodeje rodinného domu, ale pokud by to nešlo, řešili by vyplacení úvěrem, případně pomocí dětí.

46. Odvolací soud neučinil skutková zjištění ze smlouvy o dodávce vody a odvádění a čištění odpadních vod uzavřené žalovaným jako odběratelem a [právnická osoba]. ze dne [datum], ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě uzavřené [Anonymizováno] [právnická osoba]. jako provozovatelem a žalovaným jako zákazníkem dne [datum], , ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], ze smlouvy o dodávce vody a odvádění a čištění odpadních vod z roku 2016, neboť skutečnost, že stavba garáže má samostatné přípojky elektro, vodovodní a kanalizační byla prokázána jinými provedenými důkazy (např. výpověď znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], svědkyně [Anonymizováno], svědka [jméno FO], dodací list [právnická osoba]., smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě ze dne [datum]).

47. Odvolací soud nedoplnil dokazování dalšími účastníky navrženými důkazy, neboť měl skutkový stav za náležitě a dostatečně zjištěný pro právní posouzení věci. Další dokazování by znamenalo již nedůvodné prodlužování řízení a zatěžování účastníků dalšími náklady řízení.

48. Vzhledem k tomu, že se účastníkům dostalo při posledním jednání soudu prvního stupně poučení podle § 119a odst. 1 o. s. ř., nemohl odvolací soud podle § 205a písm. e) o. s. ř. jako k nepřípustným novotám v odvolacím řízení přihlížet k tvrzení žalovaného, které uplatnil poprvé po obdržení znaleckého posudku zadaného odvolacím soudem, že přístřešek pro auto, pergola, plechový sklad a přístřešek byly postaveny pouze žalovaným na jeho náklady.

49. Odvolací soud na základě doplněného dokazování učinil následující skutkový závěr. Účastníci jsou jako spoluvlastníci nemovitých věcí, každý v rozsahu ideální ½, zapsáni v katastru nemovitostí. Ve spoluvlastnickém vztahu nechtějí setrvat.

50. Garáž byla dostavěna v roce 2013, což vyplývá z výpovědi svědkyně [jméno FO] a z listinných důkazů, zejména ze souhlasu s užíváním stavby, který vydal stavební úřad [právnická osoba] [právnická osoba] dne [datum]. Ač uvedená stavba měla být garáží s prádelnou, sušárnou, skladem, což vyplývá jak z rozhodnutí o umístění a povolení stavby ze dne [datum], tak ze souhlasu s užíváním stavby ze dne [datum], ve skutečnosti od počátku byla budována jako objekt k bydlení a k tomuto účelu byla od svého vybudování využívána, což vyplývá z výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO]. Stavbu stavěli pro sebe žalovaný a jeho současná manželka, svědkyně [jméno FO], což vyplývá z výpovědi této svědkyně, čestného prohlášení [jméno FO] i dopisu žalovaného advokátovi žalobce ze dne [datum]. Žalobce se na stavbě pracovně, až na jeden případ zmíněný svědkyní [jméno FO], finančně ani jiným způsobem nepodílel, což potvrdili ve svých výpovědích svědci [jméno FO] a [jméno FO]. Jejich výpověď podporuje i čestné prohlášení [jméno FO] a rovněž další listinné důkazy. Jednak smlouva bez data o výstavbě doplňkové stavby a garáže uzavřená účastníky, kde je jako stavebník označen žalovaný, zatímco žalobce je označen pouze jako spoluvlastník souhlasící se stavbou, nepřímo i rozhodnutí stavebního úřadu [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne [datum] o umístění stavby a stavební povolení a souhlas téhož úřadu s užíváním stavby ze dne [datum], která byla vydávána vždy jen k žádosti žalovaného. To, že stavba byla hrazena z prostředků žalovaného (a svědkyně [jméno FO]), bez finančního podílu žalobce, nepřímo dokládá i předžalobní korespondence účastníků, z níž vyplývá, že by při stanovení ceny obvyklé všech společných nemovitých věcí nebyla zohledněna hodnota garáže.

51. V řízení bylo dále prokázáno, že garáž je v současné době napojena samostatnou přípojkou na veřejný řad kanalizační, vodovodní a elektro, což vyplynulo z výpovědi svědkyně [jméno FO] a znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Tyto výpovědi jsou podporované, pokud jde o elektro přípojku, i výpovědí svědka [jméno FO], žádostí žalovaného ze dne [datum] o připojení k distribučbí soustavě a smlouvou o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě uzavřenou žalovaným s [právnická osoba]., dne [datum]. U napojení na vodovod a kanalizaci samostatnou vodovodní a kanalizační přípojkou i územním souhlasem [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne [datum] k umístění této stavby, fakturou Středočeského kraje pro žalovaného ze dne [datum] a dodacím listem [právnická osoba]. pro žalovaného jako odběratele ze dne [datum] za montáž vodovodní přípojky a napojení na kanalizační stoku. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], jakož i z výpovědi znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a jejího znaleckého posudku, dále vyplývá, že v domě je možné topit kotlem na tuhá paliva a svědkyně [jméno FO] potvrdila i to, že si s žalovaným zakoupili elektrický kotel, jímž by bylo možné stavbu garáže vytápět. Na pozemku parc. č. 2168/8 jsou umístěny kotec pro psa z železných tyčí a pletiva, samostatně stojící, přístřešek na auto, pergola u stavby garáže, která s ní není spojena žádným způsobem, plechový sklad a přístřešek vedle plechového skladu. Přístřešek na auto byl vybudován v roce 2016 a stejně jako ostatní objekty byl vybudován žalovaným bez finančního přispění žalobce. Přístřešek na auto a pergola jsou vybudovány tak, že jejich dřevěná konstrukce je zastřešena a je se zemí spojena kovovými trny zasazenými do kovových zabetonovaných patek, na kterých je zpevněná dlažba. Plechový sklad je vybudován z kovových trubek a plechu, stojí na pozemku. Přístřešek vedle plechového skladu je tvořen prkny a dřevy položenými na pozemku, z jedné strany jsou dvě trubky zatlučené do země, které brání pohybu dřeva.

52. Podkladem pro stanovení ceny obvyklé byl znalecký posudek znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která jeho závěry svou výpovědí před odvolacím soudem při jednání dne [datum] obhájila. Znalecký posudek má náležitosti znaleckého posudku požadované § 28 odst. 2 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavech, a nelze souhlasit se žalovaným, že by byl nepřezkoumatelný. Skutečnost, že ke znaleckému posudku nebyla připojena fotodokumentace zachycující detailně přístřešek pro auto, pergolu, plechový přístřešek a vedlejší přístřešek u plechového přístřešku, za situace, kdy žalovaný přišel s tvrzením, že nejsou součástí pozemku a on je jejich výlučným vlastníkem, až po obdržení znaleckého posudku, neznamená nepřezkoumatelnost závěrů znaleckého posudku. Konstrukce uvedených objektů byla v odvolacím řízení zjištěna ze shodných tvrzení účastníků a zda jde o věc samostatnou či o součást pozemku bylo již věcí právního posouzení soudu. Znalkyně ve své výpovědi vysvětlila, že použila k porovnání pro stanovení ceny obvyklé realizované prodeje obdobných nemovitých věcí, z nichž každá měla nedostatky (trhlina, vlhkost a podobně), stejně jako rodinný dům účastníků vyžadující rekonstrukci, a k vyrovnání rozdílů použila různé koeficienty, které popsala ve znaleckém posudku. Uvedla, že vzhledem k tomu, že měla atypický úkol, a to ocenit samostatně pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bez stavby, ač jsou ve skutečnosti zastavěny stavbou garáže, bylo třeba stanovit metodu pro ocenění a ona k tomu využila ocenění garáže a pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] cenou zjištěnou podle položkového systému dle metodiky Českého statistického úřadu a prostřednictvím poměru jejich ceny na celkové ceně zjištěné stanovila cenu obvyklou uvedených pozemků na straně jedné a garáže na straně druhé z celkové ceny obvyklé tohoto souboru nemovitých věcí [částka]. Znalkyně vysvětlila, že cenu zjištěnou přístřešku na auto a pergoly stanovila podle jejich zařazení v oceňovací vyhlášce, a byť jsou oba tyto přístřešky konstrukčně stejné, jejich cena zjištěná je odlišná s ohledem na rozdíl jejich velikosti. Znalkyně rovněž vysvětlila, že cena zjištěná pergoly a přístřešku pro auto je ovlivněna i jejich umístěním, nikoliv jen hodnotou „použitého materiálu“. Cena obvyklá rodinného domu s pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno] je [částka], cena obvyklá pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] včetně jejich součástí činí 44 % z ceny obvyklé souboru nemovitých věcí, který tvoří uvedené pozemky a garáž, ve výši [částka], tj. [částka]. Zbývající částka [částka] ([částka] – [částka]), která odpovídá 56 % ceny obvyklé tohoto souboru nemovitých věcí, připadá na stavbu garáže a jejího příslušenství (plechový sklad, přístřešek, přípojky).

53. Cenu obvyklou v projednávané věci na základě podkladů obsažených ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] stanovil odvolací soud s přihlédnutím k tomu, že do ceny pozemků jako jejich součásti měly být zahrnuty porosty (§ 507 o. z.), venkovní úpravy (plot, chodníky) vyjma přípojek, které vybudoval v průběhu soudního řízení žalovaný na svůj náklad a je tak jejich vlastníkem [to vyplývá z § 3 odst. 1, 2 a 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, § 45 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)], pergola a přístřešek pro auto, které jsou spojeny pevně s pozemkem – zabetonováním kovových patek a „položením“ zpevněné dlažby (srovnej § 505, § 506 odst. 1 o. z.). Stavba plechového skladu a vedlejšího přístřešku jsou věci movité, jde o objekty postavené na pozemku parc. č. 2168/8, které nejsou jeho součástí. Přístřešek vedle plechového skladu je v podstatě hromadou dřevěných prken a jiného dřeva ohraničený dvěma železnými tyčemi, plechový sklad je konstruován z trubek a plechu a je postaven na zemi. Nejsou tedy součástí pozemku a ani jeho příslušenstvím a nemohou tak být předmětem ocenění pozemků. Na ceně zjištěné [částka] se tak podílí pozemky a jejich součásti celkovou částkou [částka] ([částka] pozemky, [částka] přístřešek pro auto, [částka] pergola u domu, [částka] porosty, ½ z [částka] venkovní úpravy), tj. při zaokrouhlení 44 %. A garáž, přípojky, plechový sklad a přístřešek vedle plechového skladu částkou [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [částka] ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] garáž, ½ z [částka] přípojky, [částka] plechový sklad, [částka] příspřešek), tj. při zaokrouhlení 56 %.

54. Odvolací soud nemohl vyjít při stanovení ceny obvyklé z posudku tržní hodnoty nemovitosti zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], který má povahu listinného důkazu, nikoli znaleckého posudku, neboť nebyl vypracován soudním znalcem. Zpracovatel nestanovil cenu obvyklou z realizovaných prodejů, ale tržní hodnotu z převážně nabízených prodejů (prodány byly jen dvě porovnávané nemovité věci), ocenění provedl bez prohlídky nemovitých věcí. K porovnání si vybral nemovité věci vybrané systémem Valuo, z předloženého materiálu však nelze zjistit, jaké zadání pro výběr nemovitých věcí k porovnání bylo učiněno. Nejsou tak známa kriteria, podle kterých byly porovnávané nemovité věci vyhledány. Ta přitom ovlivňují automaticky systémem vyhledané nemovité věci k porovnání a tím i stanovení ceny obvyklé či tržní hodnoty.

55. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu celého řízení namítal, že je výlučným vlastníkem garáže, měl se soud prvního stupně touto otázkou zabývat, a to i přesto, že řízení o určení vlastnictví ke stavbě garáže bylo zastaveno (nebylo věcně rozhodnuto). Pro vyhovění žalobě na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nejdříve nezbytné zodpovědět předběžnou otázku, zdali jsou všichni spoluvlastníci účastníky řízení, přičemž obzvláště v situaci, kdy je zpochybněno spoluvlastnické právo některého z účastníků, je nezbytné se i s touto otázkou řádně vypořádat (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). To vyplývá z toho, že zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se může soudně domáhat jeden nebo více spoluvlastníků, řízení se musí účastnit všichni spoluvlastníci (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 16/1967 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní). Pochybení soudu prvního stupně, který se zpochybněním vlastnictví žalobce ke stavbě garáže nezabýval, napravil odvolací soud.

56. Bránil-li se žalobce před soudem prvního stupně svou důvěrou v zápis v katastru nemovitostí, kde je garáž zapsána jako součást pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a jako její spoluvlastníci jsou zapsáni oba účastníci, je třeba uvést, že domněnka obsažená v ustanovení § 980 odst. 2 věty první o. z., je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem, se vztahuje na veškeré atributy práva zapsaného ve veřejném seznamu. Je-li tedy právo zapsáno, pak zápis svědčí v první řadě o tom, že toto právo existuje, a dále že náleží osobě, v jejíž prospěch je zapsáno, že má obsah a rozsah, který ze zápisu vyplývá, že bylo zřízeno na dobu zapsanou ve veřejném seznamu, že mu náleží pořadí, ve kterém je zapsáno, a že se k němu vztahují případné další skutečnosti či omezení vyznačené zejména formou poznámek. Právní úprava je tedy založena na vyvratitelné domněnce správnosti práva zapsaného v katastru nemovitostí (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Tudíž platí, že stav v katastru nemovitostí nemusí být v souladu se stavem skutečným a samotný zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí nezakládá právní stav vlastnictví, resp. jeho nevyvratitelnou domněnku (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V případě rozporu mezi právním stavem evidovaným v katastru nemovitostí a stavem skutečným musí soud vycházet ze skutečného stavu; přitom je oprávněn přihlížet ke všem skutečnostem, které mají za následek nesoulad mezi stavem v katastru a skutečným stavem (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo jeho usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

57. Stavba garáže byla postavena v průběhu let 2011 až 2013, její vlastnické poměry v době vybudování se proto podle § 3028 odst. 1 a 2 věty druhé o. z. řídí v době vzniku stavby platným a účinným zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

58. Pokud byla stavba postavena svépomocně, nabývá vlastnictví k nově zhotovené stavbě ten, kdo stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe (stavebník ve smyslu občanského práva). Pokud stavbu provádí více osob, je rozhodující pro posouzení vlastnických a jiných právních vztahů ke stavbě jejich dohoda, která nemusí být písemná (může být i ústní, popř. konkludentní); tato dohoda založí spoluvlastnictví, jen je-li z jejího obsahu (případně s přihlédnutím k dalším zjištěným skutečnostem) zřejmé, že účastníci dohody chtěli založit spoluvlastnický vztah, není přitom potřeba, aby se účastníci dohodli o výši podílů (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení téhož soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Není-li výjimečně takové dohody a z okolností věci není zřejmé, že mělo jít o stavbu ve vlastnictví jen některých z těchto osob, jsou stavebníky všechny tyto osoby, které se stávají podílovými spoluvlastníky stavby (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

59. Stavba jako věc v právním slova smyslu vziká v okamžiku, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). K tomu u nadzemních staveb dochází zpravidla v okamžiku, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

60. Judikatura Nejvyššího soudu je rovněž ustálená v tom, že k naplnění superficiální zásady může dojít především při výchozím předpokladu, že vlastnický režim stavby a pozemku nacházejícího se pod stavbou je zcela totožný. Pokud tento předpoklad u stavby není naplněn (vyjma institutu přestavku), stavba se součástí pozemku nestává a zachovává si tak nadále svou samostatnou právní existenci (například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Byla-li stavba garáže ke dni [datum] ve vlastnictví žalovaného, jak tvrdí, případně ve spoluvlastnictví jiných osob než účastníků řízení, dnem [datum] se podle § 3055 odst. 1 věty prvé o. z. nestala součástí pozemku parc. č. st. 3332, na kterém byla postavena, neboť ten byl k uvedenému datu ve spoluvlastnictví účastníků.

61. Vzhledem k tomu, že celá stavba garáže obsahující přízemí a podkroví byla dokončena v průběhu roku 2013 (kdy byla kolaudována), vznikla jako stavba v právním slova smyslu před [datum]. Jelikož bylo prokázáno, že stavebníkem ve smyslu občanského práva nebyl žalobce, neboť se na její výstavbě nepodílel s úmyslem mít ji se žalovaným pro sebe, není stavba ve spoluvlastnictví žalobce a žalovaného. Podle provedeného dokazování by mohla být v podílovém, respektive bezpodílovém spoluvlastnictví (společném jmění manželů) žalovaného a jeho manželky, svědkyně [jméno FO] (podle toho, zda jako věc v právním slova smyslu vznikla přede dnem uzavření jejich manželství či po dni uzavření manželství), protože byla postavena svépomocí a jejími stavebníky s úmyslem mít ji pro sebe byli (s největší pravděpodobností) žalovaný a jeho manželka. S ohledem na skutečnost, že žalobce není spoluvlastníkem garáže, by bylo nadbytečné doplňovat dokazování k postavení najisto, zda je garáž v podílovém či bezpodílovém spoluvlastnictví žalovaného a svědkyně [jméno FO] (srovnej bod 59. odůvodnění tohoto rozudku), případně zda není výlučným vlastnictvím žalovaného. V každém případě měla odlišný vlastnický režim než pozemek, na kterém je postavena, a proto nemohlo dojít dnem [datum] k naplnění superficiální zásady, tedy nemohla se stát součástí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno].

62. Jestliže garáž není ve spoluvlastnictví účastníků tohoto řízení, nelze rozhodnout o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k ní a v této části musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

63. Podle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (odst. 1). Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (odst. 2).

64. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

65. Pokud jde o charakter nemovitých věcí, které jsou předmětem tohoto řízení, je třeba uvést, že původně tvořily jeden funkční celek, neboť šlo o rodinný dům se stavebním pozemkem, zahradou a vedlejšími stavbami (garáž na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]), sloužící jednomu společnému účelu, a to bydlení se všemi dalšími potřebami (parkování, garážování, …). Pokud by stavba garáže byla vybudována v souladu se stavebním povolením a kolaudačním rozhodnutím pro účely garáže či jiné technické účely, šlo by rovněž o vedlejší stavbu tvořící jeden funkční celek s rodinným domem a pozemky, sloužící k uspokojování potřeb (garážování, praní, skladování) obyvatel rodinného domu. Vzhledem k tomu, že v rozporu se správními rozhodnutími žalovaný ve skutečnosti vybudoval objekt k bydlení, který také k tomuto účelu od počátku užíval, a v mezidobí byly k tomuto objektu vybudovány samostatné přípojky kanalizační, vodovodní, elektro, objekt má samostatný topný systém (topení na tuhá paliva), má přístup k veřejné komunikaci po pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], umožňující příchod i průjezd, a současně rodinný dům stojící na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], na kterém stojí i vedlejší stavba (garáž), má přes tento pozemek přístup z veřejné komunikace, průchod i průjezd, a je napojen samostatnými přípojkami na veřejné řady kanalizační, vodovodní, plynový a elektro, lze uzavřít, že, byť nedošlo dosud k rekolaudaci garáže na objekt k bydlení, jsou zde dva samostatné funkční celky, rodinný dům s pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno] a garáž s pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], které mají samostatné využití a jsou od sebe oddělitelné. Oba celky jsou, resp. mohou být užívány k samostatnému bydlení. Nadto nelze pominout, že garáž postavená na pozemku parc. č. st. 3332 není ve spoluvlastnictví účastníků, ale je ve (spolu)vlastnictví žalovaného. Tato skutečnost ovlivňuje způsob vypořádání spoluvlastnictví účastníků ke společným nemovitým věcem, neboť soudním rozhodnutím nelze vytvořit takový stav, že by žalovanému jako výlučnému vlastníku či spoluvlastníku garáže byl znemožněn přístup k veřejné cestě.

66. Za situace, kdy účastníci nechtějí setrvat ve spoluvlastnictví, v řízení netvrdili a ani nebyly shledány okolnosti odůvodňující zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pro nevhodnou dobu nebo k újmě některého ze spoluvlastníků a žádný z účastníků nebyl ochoten podílet se na nákladech reálného rozdělení nemovitých věcí (zejména staveb), nebránilo odvolacímu soudu nic v tom, aby dva soubory nemovitých věcí ve spoluvlastnictví účastníků (rodinný dům s pozemkem a dva pozemky) vypořádal odlišným způsobem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Tedy aby nařídil prodej pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům č. p. [Anonymizováno], ve veřejné dražbě a rozhodl o rozdělení výtěžku mezi účastníky podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů (rovným dílem), když žádný z účastníků o přikázání tohoto celku do výlučného vlastnictví neměl zájem. A aby pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], které tvoří funkční celek s garáží, kterou (spolu)vlastní žalovaný, který je spolu se stavbou garáže užívá k uspokojování své bytové potřeby, a projevil o jejich přikázání zájem, přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného, oproti jeho povinnosti vyplatit žalobci přiměřenou náhradu z ceny obvyklé těchto pozemků, odpovídající výši spoluvlastnického podílu žalobce, tedy ½ z částky [částka], tj. částku [částka]. Způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví (vyjma výše přiměřené náhrady) ostatně odpovídá i závěrečným návrhům účastníků a spravedlivému uspořádání vztahů mezi nimi, když zachová možnost bydlení žalovanému. K zaplacení přiměřené náhrady je žalovaný solventní, když disponuje požadovanou částkou na svém účtu.

67. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že žalovaný nebyl solventní k zaplacení přiměřené náhrady i za rodinný dům s pozemkem, když neprokázal, že je schopen si dostatečné finanční prostředky opatřit z úvěru, který měl být poskytnut [právnická osoba]., jeho nevlastnímu synovi. Žalovaný předložil toliko stručnou e-mailovou korespondenci (prostý e-mail), bez podpisu či razítka, která nepostačovala k prokázání ochoty peněžního ústavu poskytnout potřebnou částku pro vyplacení přiměřené náhrady žalobci, když neprokazovala ano svého autora (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

68. Lhůtu k plnění stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku, neboť právní mocí rozsudku žalobce přichází o své vlastnické právo k uvedeným pozemkům a je na místě, aby mu přiměřená náhrada byla vyplacena co nejdříve, navíc za situace, kdy žalovaný má potřebnou částku na účtu k okamžitému využití.

69. Skutečnost, že případně rodinný dům nestojí v současné době ve stavebním zákonem požadované vzdálenosti od hranice pozemků, nemůže mít a nemá vliv na to, zda ve své době byl postaven v souladu se stavebními předpisy. Nemůže se tak negativně promítnout do poměrů budoucího vlastníka rodinného domu, který jej spolu s pozemkem parc. č. st. 1465 získá ve veřejné dražbě.

70. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

71. S ohledem na změnu rozsudku ve věci samé za použití § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl odvolací soud nově o nákladech řízení před soudem prvního stupně a za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. i o nákladech odvolacího řízení, a to podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. Podle stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl.ÚS-st. 59/23, uveřejněného na www.usoud.cz, „v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.“ Tímto stanoviskem sjednotil Ústavní soud svoji předcházející rozkolísanou judikaturu týkající se rozhodování o náhradě nákladů řízení v řízeních iudicii duplicis, na kterou odkazovali oba účastníci v průběhu odvolacího řízení.

72. Odvolací soud neshledal mimořádné okolnosti, pro které by některému z účastníků přisoudil náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně či před soudem odvolacím; nadto účastníci v závěrečných návrzích shodně navrhli, aby si každý nesl své náklady sám. Jen na doplnění odvolací soud uvádí, že neshledal v procesním postupu žádného z účastníků obstrukční jednání vedené snahou nedůvodně řízení prodloužit. Nespatřuje je ani ve vzájemném návrhu žalovaného na určení vlastnictví ke stavbě garáže, neboť, jak výše uvedeno, musela být tato otázka v tomto řízení vyřešena.

73. V průběhu řízení vynaložila Česká republika z rozpočtových prostředků v odvolacím řízení na znalečném znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] částku [částka] ([částka] za znalecký posudek, [částka] za výslech u odvolacího soudu). Protože strany sporu měly v řízení částečný úspěch a u žádného z účastníků nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, uložil odvolací soud žalobci a žalovanému podle § 148 odst. 1 o. s. ř. každému povinnost nahradit státu polovinu jemu vzniklých nákladů řízení, tj. částku [částka]. Lhůtu k plnění stanovil podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal žádný důvod.