o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 23. června 2022, č. j. 11 C 358/2019-482,
Mgr. Petra Kubáčová · Rozhodnutí ze dne 15. 12. 2022
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudkyň Mgr. Aleny Zemkové a Mgr. Šárky Hájkové ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]
bytem [adresa]
zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalovanému: [osobní údaje žalovaného]
bytem [adresa]
zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
o vypořádání společného jmění manželů
o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 23. června 2022, č. j. 11 C 358/2019-482,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II., IV. a V. mění tak, že soud schvaluje tento smír:
1. Ze zaniklého společného jmění manželů žalovaný přebírá do svého vlastnictví stavbu rodinného domu [adresa] na pozemku p. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], a zavazuje se zaplatit zůstatek hypotečního úvěru ze smlouvy [číslo] uzavřené s [právnická osoba]
2. Ze zaniklého společného jmění manželů žalobkyně přebírá do svého vlastnictví zůstatek penzijního pojištění vedeného na její jméno u společnosti [právnická osoba], ve výši 50 000 Kč.
3. Žalovaný se zavazuje zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů částku 1 100 000 Kč do tří měsíců od právní moci usnesení o schválení smíru.
4. Náklady řízení si oba účastníci ponesou ze svého.
II. Každý z účastníků je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kutné Hoře náhradu nákladů řízení ve výši 14 454,61 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
1. Okresní soud v Kutné Hoře (dále jen soud prvního stupně) shora označeným rozsudkem zastavil řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala vypořádání pozemku [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí] (výrok I.), zamítl návrh žalovaného na vypořádání částky 1 050 000 Kč jako společného závazku účastníků vůči [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z roku [rok] zajištěného směnkou na řad [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (výrok II.), zamítl návrh žalovaného na vypořádání částky 283 813 Kč jako nákladů na zahradnické úpravy okolo domu na adrese [obec a číslo] (výrok III.), přikázal žalovanému k doplacení zůstatek hypotečního úvěru [číslo] u [právnická osoba], ve výši 2 618 470,14 Kč (výrok IV.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádání částku 1 504 705,93 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku (výrok V.), rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.) a uložil žalobkyni a žalovanému nahradit státu náklady řízení každému ve výši 14 454,61 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VII. a VIII.).
2. Proti tomuto rozsudku, a to konkrétně proti výrokům II., V. a VIII., podal žalovaný odvolání a domáhal se změny rozsudku. Je třeba uvést, že žalovaný nebrojil proti výroku IV. rozsudku soudu prvního stupně, v případě rozsudku o vypořádání společného jmění manželů se však nelze odvolat jen proti některým výrokům o přikázání věcí ze zaniklého společného jmění manželů do výlučného vlastnictví některého z účastníků nebo jen proti výroku o zaplacení vypořádacího podílu, aniž by se předmětem odvolacího řízení staly všechny výroky rozsudku okresního soudu, jimiž došlo k vypořádání. Ačkoliv tedy žalovaný napadl pouze výrok II. a výrok V., který se týkal jeho povinnosti zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů částku 1 504 705,93 Kč, bylo třeba přezkoumat i další výroky, kterými bylo rozhodnuto o tom, kdo má co ze společného jmění nabýt při vypořádání, tedy i výrok IV. V tomto směru lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4482/2017, dostupné na [webová adresa], podle kterého výrok o tom, co má nabýt jeden z bývalých manželů ze společného jmění manželů při jeho vypořádání, a výrok o pohledávce, kterou má na základě tohoto nabytí zaplatit na vypořádacím podílu druhému z bývalých manželů, jsou spjaté výroky, jeden z nich bez druhého ztrácí smysl a nemohou samostatně nabýt právní moci.
3. Podle § 99 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení (§ 99 odst. 2 o. s. ř.).
4. Účastníci v průběhu odvolacího řízení dospěli k dohodě o vypořádání jejich vzájemných vztahů, uzavřeli smír ve shora uvedeném znění, jímž došlo k vypořádání položek jejich zaniklého společného jmění, a navrhli, aby soud tento jejich smír schválil.
5. Odvolací soud smír účastníků schválil podle § 99 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř., neboť povaha věci uzavření smíru připouští a účastníky uzavřený smír není v rozporu s právními předpisy, zejména s § 736 a § 742 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.
6. Z uvedených důvodů odvolací soud podle § 220 odst. 2 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že uzavřený smír schválil.
7. Vzhledem k tomu, že ve smíru uzavřeném účastníky bylo obsaženo i ujednání o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, odvolací soud o náhradě nákladů řízení nerozhodoval (ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a contrario).
8. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Bylo pravomocně rozhodnuto o znalečném ve výši 29 215 Kč, z toho 27 215 Kč nebylo kryto zálohou, svědčené pravomocně přiznané ve výši 1 694,22 Kč nebylo kryto zálohou ani z části. Celkem výše nákladů státu v řízení před soudem prvního stupně činila 28 909,22 Kč Odvolací soud proto účastníkům, kteří smírem dosáhli shodného procesního úspěchu, uložil povinnost k náhradě nákladů státu rovným dílem, tedy každému 14 454,61 Kč Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty odvolací soud důvod neshledal.
Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Nebude-li povinnost, ke které se účastníci uzavřeným smírem zavázali nebo která byla tímto usnesením stanovená, plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.