o určení promlčení práva služebnosti

1. Okresní soud v Příbrami (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], určil, že služebnost odpovídající právu věcného břemene užívání ve stejném rozsahu jako vlastník zřízená s oprávněním pro [Jméno žalovaného], [adresa], r. č. [RČ], s povinností k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, stavba stojí na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zahrada a k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – trvalý travní porost, vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa] (dále jen „nemovité věci“ nebo „chalupa“), zřízená Smlouvou o zřízení věcného břemene – bezúplatná ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum] (dále jen „smlouva ze dne [datum]“), je promlčena (dále jen „služebnost – výrok I.), žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni na nákladech řízení [částka] k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a rozhodl o vrácení po právní moci rozsudku přeplatku zálohy na důkazy žalobkyni [částka] (výrok III.) a žalovanému [částka] (výrok IV.).

2. Soud prvního stupně učinil skutkový závěr, že žalobkyně je v katastru nemovitostí evidována jako výlučný vlastník nemovitých věcí, k nimž byla smlouvou ze dne [datum] žalovanému zřízena služebnost odpovídající právu věcného břemene užívání ve stejném rozsahu jako vlastník. Právní účinky vkladu nastaly dne [datum]. Žalovaný od té doby nemovité věci užíval sám, i se svojí rodinou, naposledy v období od [datum] do [datum], kdy je užíval se svojí matkou za účelem rekreace. Soud neuvěřil svědkyni [jméno FO], že byla s žalovaným na chalupě v letech 2014 a 2015, a svědkyni [jméno FO], že s žalovaným byli na chalupě v letech 2014 a 2018. Výpovědi svědkyň spolu nekorespondují, pokud jde o rok 2014, a nekorespondují ani s výpověďmi ostatních svědků a dalšími důkazy. Ostatní svědci nepotvrdili, že žalovaného od srpna 2013 na chalupě zaregistrovali ani jeho tvrzení o chytání ryb na Orlíku.

3. Soud prvního stupně posoudil otázku naléhavého právního zájmu na žalovaném určení podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a promlčení za použití § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“ nebo „zákon č. 89/2012 Sb.“), podle § 109 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“ nebo „zákon č. 40/1964 Sb.“), protože promlčecí doba počala plynout ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. Uzavřel, že právní zájem na určení promlčení služebnosti (věcného břemene) je dán, neboť rozhodnutí soudu bude podkladem pro výmaz služebnosti z katastru nemovitostí. A že právo služebnosti bylo promlčeno ke dni zahájení řízení [datum], protože po dobu minimálně deseti let od [datum] žalovaný právo užívání nemovitých věcí nevykonával. Právo služebnosti by bylo promlčeno i podle § 632 o. z. v případě, že by promlčecí lhůta začala běžet od [datum].

4. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal je v řízení úspěšné žalobkyni v plné výši [částka], specifikované v bodě 35. odůvodnění jeho rozsudku.

5. Náklady svědečného přiznaného svědkyni [jméno FO] budou kryty ze zálohy složené žalovaným; ve zbytku proto soud prvního stupně vrátil složenou zálohu žalovanému a celou složenou zálohu žalobkyni.

6. Proti rozsudku podali včas odvolání žalobkyně i žalovaný, žalobkyně napadla výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, žalovaný výroky I. a II.

7. Žalobkyně se domáhá změny rozsudku soudu prvního stupně v jí napadené části a přiznání jí na nákladech řízení náhrady i za další dva úkony právní služby (vyjádření k replice žalovaného ze dne [datum], doplnění žaloby s vyjádřením ve věci samé ze dne [datum] v reakci na soudem učiněnou koncentrační výzvu), tj. celkem částky [částka].

8. Žalovaný navrhuje změnu rozsudku soudu prvního stupně v jím napadené části a určení, že služebnost není promlčena, a nahrazení mu nákladů řízení. Uvádí, že soud prvního stupně založil své rozhodnutí na výpovědích svědků, neuvěřil svědkům navrženým žalovaným a bez dalšího přijal výpovědi svědků navržených žalobkyní, aniž by to uspokojivě zdůvodnil. Svědci [jméno FO] a [jméno FO] primárně užívají nemovité věci a mají tak zájem na tom, aby užívací právo nenáleželo další osobě. Sousedé nebyli schopni potvrdit ani vyvrátit přítomnost žalovaného na chalupě, když se v oblasti nevyskytují často nebo mají omezený přehled o užívání nemovitých věcí, což dokládá i to, že žádný nepoznal žalobkyni, která je vlastníkem nemovitých věcí. Soud prvního stupně nesprávně uvedl, že v roce 2012 došlo k výměně zámku na hlavním vchodu a v září 2013 na vjezdové bráně, vycházejíc z výpovědi svědka [jméno FO], který to nijak nedokládá. Z této skutečnosti přitom soud dovozuje, že výměna zámku bránila vstupu do nemovitých věcí, což je hlavní argument, proč neuvěřil výpovědím svědkyň [jméno FO] a [jméno FO]. Nevypořádal se přitom s tím, že svědkyně [jméno FO] uvedla jiná data, kdy mělo k výměně zámků dojít. Nejméně do roku 2019, kdy nemovité věci žalovaný navštívil naposledy, měl klíče umožňující přístup na pozemek a do chalupy. Vycházel-li soud z tabulky spotřeby elektrické energie, pak je třeba uvést, že ji vyhotovil svědek [jméno FO] a není možno ověřit její věrohodnost. Tabulka navíc neposkytuje informace o tom, kdo v daném období elektrickou energii spotřeboval. Nemohl ji spotřebovat jen svědek [jméno FO], jak je uvedeno v rozsudku, neboť nemovité věci užívala i svědkyně [jméno FO]. Žalovaným navržené svědkyně [jméno FO] a [jméno FO] poskytly věrohodné informace o tom, že žalovaný užívací právo opakovaně uplatnil. Fotografie prokazují jeho návštěvu nejméně v létě roku 2014, kdy byla pořízena, což vyplývá z toho, že v té době byla zveřejněna na Facebooku svědkyně [jméno FO] a její pořízení v té době potvrdila i svědkyně. Dobu, kdy svědkyně [jméno FO] nemovité věci s žalovaným navštívila, dokládá i to, že věděla o problému s vodou, o kterém by, pokud by chalupu navštěvovala jen s matkou, nevěděla. Tato svědkyně navíc nemá žádný osobní zájem na projednávané věci. I svědkyně [jméno FO] zmínila problémy s vodou, což reflektuje skutečnost, že přívod vody nebylo možné zprovoznit bez speciální pojistky, kterou žalovaný neměl k dispozici. To, že žalovaný nebyl zachycen fotopastí v souvislosti se svou návštěvou v roce 2018, je bez významu, jestliže nebyly předloženy kompletní záznamy z fotopasti. Nebylo ani prokázáno, že byla instalována již v roce 2016. Soudem prvního stupně zmiňovaný dopis ze dne [datum] není relevantní ve vztahu k letům 2014 a 2015, navíc jej mínil s nadsázkou v souvislosti s tím, že žalobkyně po něm žádala úhradu poloviny nákladů spojených s užíváním a správou nemovitých věcí, což byl vzhledem k frekvenci jejich užívání žalovaným absurdní požadavek.

9. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně uvedla, že od rozhodnutí soudu prvního stupně nastala významná skutečnost spočívající v tom, že jestliže žalovaný tvrdí, že nemovité věci užíval v srpnu 2014, pak neužívá-li je od té doby, je to déle než deset let, a žalobkyně vůči němu uplatňuje námitku promlčení jeho práva odpovídajícího věcnému břemeni. V souladu s § 609 o. z. žalobkyni zaniká povinnost plnit podle smlouvy ze dne [datum] a následkem promlčení práva služebnosti je podle § 618 o. z. výmaz promlčené služebnosti z veřejného seznamu. Navrhuje zamítnutí odvolání žalovaného a potvrzení rozsudku soudu prvního stupně vyjma výroku o nákladech řízení. Odvolacímu soudu vytýká, že rozsáhlým jednáním překročil rámec podstaty odvolacího řízení za situace, kdy před soudem prvního stupně byly náležitě provedeny navržené důkazy k tvrzením před koncentrací řízení. Odvolací soud není soudem nalézacím a jeho pravomocí je odstranit případné procesní, skutkové či právní vady, jichž se dopustil soud prvního stupně. Soud prvního stupně provedl bez procesních vad navržené důkazy, aby nemusely být odvolacím soudem opakovány. Žalobkyni není známo, proč odvolací soud za tohoto stavu přistoupil k opakování dokazování výslechem svědků. Tím vyvolal nepřiměřeně dlouhé odvolací řízení, které překročilo rozsah řízení před soudem prvního stupně, řízení nehospodárné, neboť náklady odvolacího řízení jsou stejné nebo vyšší než náklady řízení před soudem prvního stupně, a nepředvídatelné z hlediska obvyklé praxe odvolacího soudu, jehož postup vyvolává nepředvídatelnost soudního rozhodnutí a může tím zakládat porušení práva na spravedlivý proces, neboť odvolací soud účastníkům nesdělil, že by soud prvního stupně provedl nezákonné či neúplné důkazní řízení. To za situace, kdy žalovaný byl před soudem prvního stupně nečinný a v rámci odvolacího řízení získává prostor pro doplňování svých tvrzení a důkazů. Jestliže žalovaný netvrdil po roce 2014, kdy konkrétně nemovité věci užíval, nemohou být k jeho neurčitým a neúplným tvrzením slyšeni svědci. Žalovaný zanedbal svoji povinnost tvrzení a důkazní v řízení před soudem prvního stupně a je nepřípustné, aby nová tvrzení uváděl v odvolacím řízení, v němž svoji obranu staví podle toho, co zná z obsahu spisu a podle závěrů soudu prvního stupně. S manželkou i dcerou se připravili, svědkyně účelově vypovídaly a rozváděly v odvolacím řízení i okolnosti, které musely znát i v době řízení před soudem prvního stupně, kde je neuvedly. Tvrzení žalovaného, že nemovité věci užíval před rokem 2016, je v rozporu s jeho prohlášením v dopise ze dne [datum] a těžko lze připustit, že by si v létě roku 2016 nepamatoval, že by nemovité věci v letech 2014 a 2015 užíval. Žalovanému nešlo nikdy o užívání nemovitých věcí, ale o finanční prostředky. Žalovaný nemá žádný listinný ani věcný důkaz o tom, že nemovité věci po srpnu 2013 užíval, přičemž každý běžný uživatel nemovitých věcí by takovým důkazem disponoval, například potvrzením o platbě, zakoupením věci, fotografiemi a podobně. Jestliže byly problémy s elektřinou, vodou, vstupem, tak měl-li žalovaný věcné břemeno užívání, měl napsat vlastníkovi, ať sjedná nápravu, což neudělal. Svá tvrzení se snaží prokázat jen výpověďmi svědkyň [jméno FO] a [jméno FO], což jsou osoby blízké, které s ním osobně věc řeší a diskutují a mají zájem na výsledku řízení. Nejde tak o svědky nestranné a nezaujaté. Nadto smlouva ze dne [datum] zakládala právo užívání nemovitých věcí jen pro žalovaného, nikoliv pro jiné osoby, které by si zval na návštěvu, nebo jeho rodinné příslušníky. To, že žalovaný nemovité věci naposledy užíval v srpnu 2013, dokládá i soudní řízení ve věci sp. zn. [spisová značka], v němž se domáhal zrušení práva věcného břemene; to dokládá, že nemovité věci nehodlá užívat. Barterová dohoda, kterou žalovaný začal zpochybňovat až v odvolacím řízení, vznikla v době, která je v ní uvedena, což může prokázat printscreen z počítače svědka [jméno FO]. S metadaty barevných fotografií předložených žalovaným nebylo manipulováno, neboť fotografie byly svědku [jméno FO] předloženy až před odvolacím soudem u jednání, při kterém je dohledal v notebooku. Žalovaný navštívil nemovité věci dne [datum] po jednání soudu, což zachytila fotopast, zdržel se na místě jen pár minut. Tato návštěva není projevem vůle žalovaného užívat nemovité věci, ale jde o účelové jednání. Žalobkyně rovněž uvedla, že v letech 2013–2023 byly uvnitř chaty všechny prostory odemčeny.

10. Žalovaný v průběhu odvolacího řízení poukázal na rozpory ve výpovědích svědků [jméno FO] a [jméno FO] v odvolacím řízení, pokud jde o četnost návštěv nemovitých věcí v letech 2013 a 2014. Na výpověď svědka [jméno FO], který zmiňoval, že mu návštěva nemovitých věcí žalovaným byla oznámena vícekrát, na rozpor jeho výpovědi s výpovědí před soudem prvního stupně, pokud jde o dobu výměny zámků na nemovitých věcech a v této otázce na rozpor ve výpovědí obou těchto svědků. Ti se liší svými výpověďmi i v tom, kdo uměl zprovoznit přívod vody a kdy byl pořízen fotoaparát. Zpochybňuje pravost barterové dohody s ohledem na skutečnost, že v záhlaví je jako smluvní strana žalobkyně označena příjmením [jméno FO], zatímco v textu [jméno FO], přičemž k příjmení [jméno FO] se vrátila po rozvodu v roce 2019. Zpochybňuje rovněž metadata u barevných fotografií, které sám předložil soudu prvního stupně, s poukazem na skutečnost, že některá jsou označeny nižším pořadovým číslem, ač byly pořízeny později. Za nevěrohodnou považuje i tabulku spotřeby elektrické energie za situace, kdy na chalupě podle svědkyně [jméno FO] je blok, do kterého se zapisují veškeré údaje týkající se chalupy, včetně spotřeby elektrické energie, a chybí tak důvod pro vedení spotřeby duálně; nadto není v tabulce zachycena spotřeba při návštěvě nemovitých věcí žalovaným, pokud by k ní došlo dne [datum]. V nemovitých věcech byly dva elektroměry ještě v letech 2014, 2015, relativně nedávno se udělal jeden elektroměr. Od roku 2011 měla svědkyně [jméno FO] zamčenou ložnici v patře napravo od schodiště. V době, kdy do nemovitých věcí jezdil, fungoval klíč od vstupní branky hlavních dveří do chalupy, od dveří do garáže a do dřevníku, a to i v roce 2016, kdy byl v nemovitých věcech poté, co obdržel dopis od žalobkyně, a čistil tam okapy. V nemovitých věcech byl naposledy dne [datum] cca půl hodiny, po jednání soudu prvního stupně. Vyměněny byly i ostatní zámky, včetně zámku od vchodu do chalupy. Po této návštěvě žalovaný opakovaně vyzval žalobkyni bez odezvy ke zpřístupnění chalupy. Skutečnost, že si svědkyně [jméno FO] s dcerou telefonovala před [datum] pravidelně a nyní již ne, svědčí o pravdivosti výpovědi svědkyně [jméno FO]. Žalovaný nechtěl nikdy vyměnit věcné břemeno za peníze, poprvé až na dotaz soudu prvního stupně k možnému smíru uvedl částku, kterou by za jeho zrušení požadoval. Svědek [jméno FO] vypovídal, že nikdy žalovaného neviděl, což je pravda, ale zároveň vypověděl, že mu dával nové klíče. Od roku 2019 na chalupu nejezdí, i kdyby jen jedenkrát věcné břemeno vykonal, nemůže být promlčeno. Předmětem sporu je, zda uplynula promlčecí lhůta do podání žaloby, následující skutečnosti již nejsou rozhodné.

11. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníky řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v napadené části (výroky I. a II.) i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné, odvolání žalobkyně je nedůvodné. Výroky III. a IV. nabyly samostatně právní moci [proti nim není podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ani odvolání přípustné].

12. Podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.

13. Podle § 205a o. s. ř. skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže a) se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce nebo obsazení soudu; b) jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; c) jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně; d) jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že odvolatel nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3; e) odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1; f) nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.

14. Podle § 213 o. s. ř. odvolací soud není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně (odst. 1). Odvolací soud může zopakovat dokazování, na základě kterého soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci; dosud provedené důkazy zopakuje vždy, má-li za to, že je z nich možné dospět k jinému skutkovému zjištění, než které učinil soud prvního stupně (odst. [právnická osoba] provedeným důkazům, z nichž soud prvního stupně neučinil žádná skutková zjištění, odvolací soud při zjišťování skutkového stavu věci nepřihlédne, ledaže by je zopakoval; tyto důkazy je povinen zopakovat, jen jestliže ke skutečnosti, jež jimi má být prokázána, soud prvního stupně provedl jiné důkazy, z nichž při zjišťování skutkového stavu vycházel (odst. 3). Odvolací soud doplní dokazování o účastníky navržené důkazy, které dosud nebyly provedeny, ukazuje-li se to potřebné ke zjištění skutkového stavu věci; to neplatí jen tehdy, má-li být provedeno rozsáhlé doplnění dokazování a jestliže ke skutečnosti, jež jimi má být prokázána, dosud nebylo provedeno žádné nebo zcela nedostatečné dokazování (odst. 4). Při zjišťování skutkového stavu odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem nebo důkazům, které byly účastníky řízení uplatněny v rozporu s § 205a nebo § 211a (odst. 5).

15. Se žalobkyní lze souhlasit v tom, že řízení před odvolacím soudem trvalo cca pět měsíců a proběhlo několik odvolacích jednání, což však nelze přičítat odvolacímu soudu k tíži, jestliže se k nařízenému jednání dne [datum] pro [podezřelý výraz] nedostavily předvolané svědkyně [jméno FO] a [jméno FO] (obě předložily rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne [datum]), k odvolacímu jednání dne [datum] se omluvila svědkyně [jméno FO] z důvodu [podezřelý výraz] nezletilých dětí (doloženo [podezřelý výraz] záznamem obou dětí ve věku [Anonymizováno] let a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]) a v mezidobí vyvstala potřeba opakovaně vyslechnout svědkyně [jméno FO] a [jméno FO]. Prodloužení odvolacího řízení či jeho zvýšené náklady (ovlivněné množstvím odvolacích jednání) nemohou být důvodem proto, aby odvolací soud nezopakoval důkazy provedené soudem prvního stupně, jestliže to považoval za potřebné. Odvolací soud nesouhlasí se žalobkyní, že se svědkyně [jméno FO] omluvila dvakrát z jednání, k němuž byla předvolána, aby se připravila na jednání podle toho, co zazní u odvolacího soudu. Jak výše uvedeno, svědkyně [jméno FO] důvod nedostavení se k jednání vždy doložila a odvolací soud její omluvy shledal důvodnými.

16. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že služebnost je promlčena, neboť ji žalovaný od roku 2011, kdy se stala vlastníkem nemovitých věcí, nevykonává.

17. Promlčení práva nastává při kumulativním naplnění dvou podmínek, uplynutím promlčecí lhůty a nevykonáváním práva v této lhůtě. Uplatnění námitky promlčení ze strany dlužníka pak ke dni promlčení působí zánik povinnosti dlužníka plnit. Ohledně marného uplynutí promlčecí lhůty, zejména skutečností, s nimiž se podle zákona pojí počátek běhu promlčecí lhůty, a ohledně faktu, že bylo promlčení dlužníkem namítnuto, nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní zásadně dlužník jako ten, kdo se účinků promlčení ke svému prospěchu dovolává. Okolnosti působící odsunutí počátku, stavení, prodloužení či přerušení promlčecí lhůty, musí tvrdit a prokazovat věřitel [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný jako i dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz, nebo Brim in Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2022, 1953 s.].

18. V projednávané věci tak žalovaného tížilo břemene tvrzení a břemeno důkazní [srovnej § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.] o okolnostech odsunujících počátek promlčecí lhůty.

19. Žalovaný při prvním jednání před soudem prvního stupně dne [datum], než nastala koncentrace řízení (uplynutím 30 dní od uvedeného jednání, tj. dne [datum]), uvedl, že si nepamatuje konkrétní data návštěv nemovitých věcí, na chalupu jezdil nerovnoměrně, netrávil tam léto nebo dovolenou, v letech 2013 a 2014 jezdil na víkendy, od roku 2015 do roku 2018, možná 2019, z pracovních důvodů ve všední dny, naposledy byl na chalupě v roce 2019. Tím splnil povinnost tvrzení. Je pravda, že tvrzení žalovaného nejsou podrobná, což lze i s ohledem na skutečnost, že v době řízení již nemovité věci roky neužíval vůbec a v předcházejících letech jen zřídka, pochopit. Nicméně jsou to tvrzení dostatečná proto, aby bylo zřejmé, s jakou obranou žalovaný do řízení přichází. Tvrzení žalovaného v odvolacím řízení o tom, že chalupu navštívil v srpnu 2015, je jen upřesněním jeho tvrzení z řízení před soudem prvního stupně, navíc nepodstatným. Při témže jednání žalovaný navrhl ke svým tvrzením výslech svědkyň [jméno FO] a [jméno FO], čímž splnil povinnost označit ke svým tvrzením důkazy (srovnej § 120 odst. 1 o. s. ř.), a při jednání dne [datum] předložil barevné fotografie (viz bod 35. odůvodnění tohoto rozsudku) s odůvodněním, že je měla dcera. Soud prvního stupně jimi provedl důkaz sdělením jejich obsahu při jednání dne [datum]. Odvolací soud považuje barevné fotografie za přípustný důkaz, byť byly navrženy žalovaným až po koncentraci řízení, neboť je žalovaný do koncentrace řízení nemohl bez své viny včas uvést (srovnej § 118b odst. 1 věta třetí o. s. ř.). Fotografie měla u sebe jeho dcera, svědkyně [jméno FO], která si vzpomněla, že má fotografie, po obdržení předvolání k jednání (doručeno dne [datum]), a musela je nejprve nalézt; bydlí s přítelem a pokoj má u obou rodičů. Nadto je třeba uvést, že žalovanému se před koncentrací řízení nedostalo poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o jeho povinnosti označit důkazy k prokázání svého tvrzení o užívání nemovitých věcí až do roku 2019 a o důsledcích jeho nečinnosti, ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. tak nebránilo tomu, aby důkazy potřebné k prokázání svých skutkových tvrzení označil i poté, kdy koncentrace nastala (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 59/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).

20. Odvolací řízení je založeno na apelačním systému (apelaci úplné či neúplné) a projevem této koncepce je to, že odvolací soud je rovněž „skutkovou instancí“, tj. není vázán skutkovým stavem zjištěným soudem prvního stupně (srovnej § 213 odst. 1 o. s. ř.). Je povinen – vedle právních závěrů soudu prvního stupně, na základě nichž byl vyhlášen odvoláním napadený rozsudek, a jeho procesního postupu – přezkoumat i jeho závěry skutkové a případně (při splnění stanovených procesních podmínek) se od nich i odchýlit; dospět tak případně k jiným (dílčím) skutkovým zjištěním nebo k odlišným skutkovým závěrům, a na základě nich případně také k odlišnému právnímu posouzení věci (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cz 11/68, uveřejněné pod č. 92/1968 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

21. Odvolací soud nemusí zopakovat dokazování provedené soudem prvního stupně jen v případě, že trpí nebo může trpět procesní vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (a odvolací soud tuto vadu reparuje). Může tak učinit i pokud má za to, že z důkazu může být zjištěno více rozhodných skutkových zjištění, než jak učinil soud prvního stupně, nebo i tehdy, chce-li „ověřit“ správnost skutkových zjištění soudu prvního stupně a skutkových závěrů plynoucích z těchto důkazů, případně dospět k jejich odlišnému hodnocení (srovnej § 213 odst. 2 o. s. ř.).

22. Odvolací soud chtěl, s ohledem na odvolací námitky žalovaného týkající se rozporů ve výpovědích svědků, ověřit správnost skutkových zjištění soudu prvního stupně a skutkového závěru, který byl podkladem pro jeho rozhodnutí, proto zopakoval dokazování výslechy svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], a níže uvedenými listinnými důkazy, na jejichž základě učinil soud prvního stupně skutkový závěr, že žalovaný naposledy užíval nemovité věci dne [datum].

23. Odvolací soud neopakoval výslechy svědků [jméno FO] (pro celoživotní potíže se zrakem z její výpovědi nezjistil soud prvního stupně žádné rozhodné skutečnosti), [jméno FO] (žalovaného viděla v době pořízení chalupy a možná dva až tři roky poté, nyní takřka nevychází z domu), [jméno FO] (nebyl schopen uvést, zda žalovaného od roku 2013 viděl či ne a nepoznal by ani svědka [jméno FO]) a [jméno FO] (žalovaného od roku 2013 v obci nevnímal, nepotkali se, byť do [adresa] dojíždí) pro nadbytečnost, neboť i kdyby vypovídali shodně, nezměnilo by to nic na dále uvedeném skutkovém závěru odvolacího soudu (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozsudku). S přihlédnutím ke zjištěním o četnosti návštěv žalovaného, době, kdy nemovité věci naposledy užíval, a ke skutečnosti, že svědci [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] nepoznali v jednací síni ani žalobkyni, která nemovité věci dosud navštěvuje, neznamená zjištění, že tito svědci žalovaného na chalupě od roku 2013 nezaregistrovali, že žalovaný nemovité věci po roce 2013 nenavštívil.

24. Odvolací soud vyslechl svědkyni [jméno FO] dvakrát s ohledem na její písemné podání po jejím prvním výslechu. Má za to, že pokračování v jejím výslechu nic nebránilo. Svědkyně hodnověrně vysvětlila, proč poté, co byla poprvé vyslechnuta odvolacím soudem, začala procházet svoji messengerovou komunikaci s bývalým přítelem [jméno FO], a to v návaznosti na dotaz zástupce žalobkyně, zda s tímto přítelem a dalšími partnery, jejichž celá jména žalobkyně prostřednictvím svého zástupce u jednání uvedla, navštěvovala nemovité věci. V souvislosti s tím si měla uvědomit, že tomu tak bylo, a že to možná řešili ve své komunikaci. Z nahlédnutí do ní si pak potvrdila, že v srpnu 2015 trávila čas na chalupě s žalovaným a jeho manželkou a při té příležitosti komunikovala přes sociální sítě s tehdejším přítelem [jméno FO]. S ohledem na obsah druhé výpovědi uvedené svědkyně vyslechl odvolací soud podruhé i svědkyni [jméno FO].

25. Jestliže tedy odvolací soud zopakoval důkazy provedené soudem prvního stupně, na kterých soud prvního stupně založil své rozhodnutí, nevybočil z mezí poskytnutých mu právní úpravou. Postup soudu pro žalobkyni v tomto směru nemohl být nepředvídatelný, neboť odvolací soud účastníkům při prvním odvolacím jednání sdělil, že zopakuje výslechy svědků a v průběhu odvolacího řízení informoval, které důkazy provede a které nikoliv. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně posuzoval skutečnosti, které účastníci tvrdili či popírali před soudem prvního stupně, oba účastníci měli možnost (během několika odvolacích jednání i písemnými podáními) skutkově a právně argumentovat, odvolací soud posuzoval projednávanou věc z pohledu promlčení práva služebnosti jako soud prvního stupně a jeho rozhodnutí nemůže být proto pro účastníky překvapivým (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud nevycházel z nových tvrzení účastníků, pokud jde o užívání nemovitých věcí žalovaným, ani z nových nepřípustných důkazů (viz body 26. a 27. odůvodnění tohoto rozsudku).

26. Naproti tomu odvolací soud nemohl doplnit dokazování výslechem svědka [jméno FO], výpočetní technikou svědkyně [jméno FO] (obsahující její messengerovou komunikaci s [jméno FO]), messengerovou komunikací svědkyně [jméno FO] a [jméno FO], znaleckým přezkoumáním uvedené messengerové komunikace, fakturou vystavenou [právnická osoba]. [jméno FO] dne [datum] (na koupi digitálního fotoaparátu), fakturou vystavenou [jméno FO] pro [jméno FO] dne [datum] (mimo jiné za dveřní vložku FAB), dokladem SIPO za leden 2011 [jméno FO], printscreenem stránky [jméno FO] (otce [jméno FO]) na sociální síti Linkedln, printscreenem stránky žalobkyně na Facebooku, printscreenem stránky se seznamem dokumentů z počítače svědka [jméno FO], informacemi příslušného finančního úřadu o nepeněžitých příjmech svědka [jméno FO], když řízení před soudem prvního stupně bylo koncentrováno ke dni [datum], odvolací řízení probíhá v režimu neúplné apelace, neboť se účastníkům při posledním jednání před soudem prvního stupně dostalo poučení podle § 119a odst. 1 o. s. ř., tyto v odvolacím řízení navržené důkazy nebyly uplatněny před soudem prvního stupně a nejsou pro jejich připuštění splněny podmínky uvedené v § 205a o. s. ř. Důkaz přehledem nepeněžitých plnění svědka [jméno FO] od finančního úřadu by odvolací soud ani nemohl opatřit, neboť finanční úřady jsou vázány povinností zachovávat mlčenlivost při správě daní, jak vyplývá z § 9 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), a soudům jsou oprávněny poskytovat informace jen v případech uvedených v § 53 odst. 1 písm. c), odst. 2 daňového řádu, mezi nimiž soudní řízení týkající se promlčení služebnosti zařazeno není.

27. Z týchž důvodů neučinil odvolací soud ani skutková zjištění z důkazů, které provedl (screenshot facebookového profilu svědkyně [jméno FO], pohled street view na mapách zachycujících pohled na obec [adresa], souhlas žalovaného ze dne [datum] se sloučením elektroměrů, zpráva o výchozí revizi elektrického zařízení ze dne [datum]). Naproti tomu odvolací soud provedl důkaz z metadat na barevných fotografiích, které žalovaný předložil před soudem prvního stupně, neboť důkaz těmito fotografiemi byl navržen již v řízení před soudem prvního stupně a metadata jsou součástí fotografií.

28. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně své rozhodnutí založil na zjištěném skutkovém stavu, nikoliv na neunesení břemene tvrzení či břemene důkazního, nebyly v odvolacím řízení navržené důkazy přípustné podle § 205a písm. d) o. s. ř., a protože se netýkají zpochybnění věrohodnosti důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně, jak namítal žalovaný, nejsou přípustné ani podle § 205a písm. c) o. s. ř.

29. Jestliže žalovaný namítá, že jím navržené důkazy (messengerová komunikace svědkyně [jméno FO] a [jméno FO]) neměl žalovaný k dispozici v řízení před soudem prvního stupně, pak je třeba uvést, že odvolacím důvodem nemohou být důkazy, které účastník nemohl bez své viny včas uvést. Pro odvolací řízení v tomto směru platí odlišná právní úprava než pro stanovení výjimek z koncentrace řízení (srovnej § 118b odst. 1 věta třetí o. s. ř. a § 205a o. s. ř.). Důkazy, které by pro účastníka mohly přinést příznivější rozhodnutí ve věci a nemohly být provedeny před soudem prvního stupně a za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a § 211a o. s. ř. též v odvolacím řízení, jsou důvodem přípustnosti žaloby na obnovu řízení podle § 228 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

30. Z tohoto pohledu je bez významu, že se žalovanému nedostalo poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v řízení před soudem prvního stupně, jestliže rozhodnutí soudu prvního stupně není založeno na neunesení břemene tvrzení či břemene důkazního žalovaným. Povinnost poskytovat účastníkům potřebná poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zákon ukládá sice i odvolacímu soudu, který ji plní při odvolacím jednání; to neplatí jen tehdy, kdyby v důsledku poskytnutého poučení podle 118a odst. 1, 2 nebo 3 o. s. ř. účastník měl uplatnit nové skutečnosti nebo nové důkazy v rozporu s § 205a nebo § 211a o. s. ř. (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

31. Namítal-li žalovaný, že jím navržené důkazy mají zpochybnit věrohodnost důkazů žalobkyně, pak při výkladu pojmu „zpochybnění věrohodnosti důkazních prostředků“ vychází judikatura Nejvyššího soudu ze závěru, že věrohodnost důkazního prostředku může být zpochybněna například tehdy, bude-li tvrzeno a prokázáno, že svědek vypovídal o věci pod vlivem návodu nebo výhrůžky (tedy "křivě"), že listina je ve skutečnosti falzifikátem apod. Nejde však o zpochybnění věrohodnosti důkazního prostředku, jestliže účastník uvede v odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně nebo za odvolacího řízení skutečnosti či navrhne důkazy, pomocí kterých má být skutkový stav věci zjištěn jinak, než jak ho zjistil soud prvního stupně na základě jím provedeného hodnocení důkazů. Uvedením skutečností a označením důkazů o věci samé totiž účastník nezpochybňuje věrohodnost důkazních prostředků, ale požaduje zjištění skutkového stavu jinak, než jak byl zjištěn soudem prvního stupně na základě před ním uvedených skutečností a provedených důkazů; takový postup neodpovídá požadavkům ustanovení § 205a odst. 1 písm. c) o. s. ř. (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo žalovaným odkazovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalovaným navržené důkazy messengerovou konverzací [jméno FO] a [jméno FO], znaleckým přezkoumáním její pravosti a zprávou finančního úřadu o nepeněžitých příjmech [jméno FO] nezpochybňují věrohodnost provedených důkazů ve smyslu výše citované judikatury Nejvyššího soudu, ale žalovaný jimi požaduje zjistit skutkový stav jinak, než jak jej zjistil soud prvního stupně.

32. Důkaz znaleckým posudkem na posouzení, zda nebylo manipulováno s metadaty na fotografiích, odvolací soud neprovedl pro nadbytečnost, stejně jako i další důkazy navržené účastníky, když skutkový stav měl dostatečně zjištěn.

33. Je-li namítána nepravost barterové smlouvy, je sice zvláštní, že v jejím textu je žalobkyně současně označena rodným příjmením a svým současným příjmením, je však přijatelné vysvětlení žalující strany v tom směru, že svědkyně [jméno FO] své děti z prvního manželství označuje jako děti [jméno FO] a dceru z druhého manželství jako dítě [jméno FO], vzhledem k tomu, že sama svědkyně v průběhu výpovědi svého manžela svědka [jméno FO] označovala jako „správce“ nebo jako [jméno FO]. V době uzavření smlouvy sice [jméno FO] neměli blízký vztah, nicméně svědkyně [jméno FO] uvedla, že uzavření smlouvy „řešila“.

34. Podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval odvolací soud dále uvedené důkazy, z nichž zjistil:

35. Z barevných fotografií předložených žalovaným před soudem prvního stupně, že dvě zachycují dceru žalovaného [jméno FO] v černém triku s křížem s delšími rezatými vlasy ve zralém obilí, v jednom případě s brýlemi na očích, jedna zachycuje pohled na gril a část blíže neidentifikovaného muže, dvě žalovaného s manželkou, která má na sobě triko s krátkým rukávem a motivem dvou žen, přepásané svetrem, jedna dceru účastníků na silnici v černém triku s křížem, slunečními brýlemi, delšími rezavými vlasy, a dvě manželku žalovaného v kalhotách, bílém triku s motivem dvou žen, přepásaném svetrem, a dceru žalovaného [jméno FO] v černém tričku, modrých riflových kalhotách s brýlemi na očích; obě ženy jsou poblíž křižovatky na silnici. Všechny fotografie byly pořízeny ve slunečný letní den.

36. Z přehledu spotřeby elektrické energie předloženého svědkem [jméno FO], že zachycuje přehled spotřeby elektrické energie za období od [datum] do [datum] na 4 listech formátu A4, z nichž poslední je vyplněn cca do pětiny; vždy je uvedeno datum, činnost, která byla toho dne prováděna (například úklid, zazimování bazénu, sekání trávy, oprava zatopení šachty bazénu, sklízení švestek), případně výdaje (například na bazénovou chemii, novou filtraci a podobně), stav elektroměru T1, T2 a uvedení spotřeby. Za celé období je evidován jeden termín, kdy nemovité věci navštívil žalovaný, [datum] až [datum] s poznámkou „[jméno FO]“.

37. Z rámcové obchodní smlouvy o barterové spolupráci uzavřené dne [datum] [jméno FO] a [jméno FO] (v textu jen „barterová dohoda“ nebo „barterová smlouva“) oproti soudu prvního stupně, že v záhlaví je jako účastník smlouvy označena [jméno FO], v textu smlouvy je zmíněna [Jméno žalobkyně].

38. Z dopisu žalovaného [jméno FO] ze dne [datum], že žalovaný v reakci na žádost o náhradu poloviny nákladů vynaložených na údržbu chaty zmiňuje, že nemovité věci neužívá a jestliže je neužívá, náklady je povinen nést vlastník.

39. Ze spisu Okresního soudu v Příbrami sp. zn. 11 [právnická osoba]/2014, že z věci vedené Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], u které bylo dne [datum] zahájeno žalovaným proti [jméno FO] (svědkyně [jméno FO]) řízení o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů, bylo vyloučeno řízení o zrušení věcného břemene doživotního užívání nemovitých věcí. Žalovaný v žalobě tvrdil, že [jméno FO] od něho za manželství nabyla nemovitý majetek v [adresa] a částku [částka], kterou spotřebovala ke svým výlučným potřebám, navrhuje proto, aby byl určen jediným členem bytového družstva a na vypořádání členského podílu byl započten dar nemovitých věcí v [adresa] a vyrovnání ve výši [částka]. Oproti tomu navrhuje zrušit věcné břemeno. Řízení bylo pro nezaplacení soudního poplatku pravomocně zastaveno usnesením soudu prvního stupně ze dne [datum], č. j. 11 [právnická osoba]/2014-20.

40. Dále zopakoval odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. důkazy výpověďmi svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO].

41. Svědek [jméno FO], manžel matky žalobkyně, vypověděl, že žalovaného zná ze spisu z desetiletých sporů s jeho manželkou. Ví, že dokáže manipulovat zejména s dcerou. Neví již, zda se někdy potkali osobně, v nemovitých věcech nikoliv. Ví, že žalovaný se nechtěl podílet na nákladech nemovitých věcí, i když byl o to žádán, a to v době, kdy se jednalo o majetku ve společném jmění manželů s jeho bývalou manželkou, která na tom byla finančně špatně, proto jej o to požádala. Tehdejší právník žalovaného řekl jeho manželce, že žalovaný na chalupu nejezdí a neví, proč by měl něco platit. V nemovitých věcech byly dvoje elektrické hodiny, jedny napsané na manželku svědka, jedny na žalovaného. Ty byly proto, že nechtěl platit za elektřinu, zrušeny v roce 2010 (rok svědek uvedl po nahlédnutí do listin – souhlasu žalovaného se sloučením elektroměrů ze dne [datum] a zprávy o revizi elektrického zařízení č. [Anonymizováno]/V[Anonymizováno]. Žalobkyně jej pověřila, aby zpřístupnil nemovité věci každému, kdo je oprávněný je užívat, tj. matka žalobkyně a žalovaný. Žalovaný svědka neinformoval o svém příjezdu, ale vždy se mu nějak doneslo, že tam pojede. V nemovitých věcech se měnil zámek poté, co převzal objekt do správy, v dubnu 2013 od hlavních vchodových dveří do chalupy, následně se rozbil od vjezdové brány a vyměnil se v roce 2014. Po ztrátě klíče v roce 2016 se vyměnil zámek od branky a od vchodu do chalupy. Je možné, že i později se ještě nějaký zámek měnil. Původní klíče jsou stále u garáže a dřevníku. Soubory klíčů předal žalobkyni a její matce a určitě dal v roce 2014 sadu žalovanému, když oznámil, že tam pojede. Posléze se opravil, že to bylo v roce 2013, protože barterová dohoda byla uzavřena v roce 2013. Po další výměně zámku klíče předal žalobkyni a její matce. Do nemovitých věci od roku 2013 nejvíce jezdila matka žalobkyně s dcerou [jméno FO], žalobkyně se svou dcerou [jméno FO], když se svědek oženil s matkou žalobkyně, jezdili tam spolu i s její dcerou [jméno FO] a s ní i její „nápadníci“. Myslí si, že dcera [jméno FO] nejezdila na chalupu sama. Od uzavření barterové dohody může svědek užívat i chalupu, má v ní vyhrazen pokoj v prvním patře vpravo, jeho manželka užívá stejnou místnost, tento pokoj se zamyká. Když do nemovitých věcí přijel, poznal by, zda je navštívil někdo jiný. Jednak od roku 2016 je tam fotopast, která například v květnu 2024 po soudu zachytila žalovaného, jak si dělá „selfíčka“. Fotopast byla umístěna v lednu 2016, možná již koncem roku 2015. Je i více „udělátek“, podle nichž lze poznat, jestli někdo na chalupě byl, například systém zapojování pojistek, který byl vynucen tím, že nešlo sehnat opraváře a svědek na to nemá kvalifikaci. Nestalo se, že by na chalupu přijel a zjistil, že bylo něco uděláno, například posekaná zahrada. Fotopast nikdy nezachytila žalovaného, jeho manželku, ale zachytila nejčastěji kočku či jiné zvíře, kolem procházející sousedy, popeláře, případně elektrikáře, kteří vstoupili na pozemek. V září 2013 došlo k vyhoření pojistkové skříně od čerpadla, a protože se žalobkyně rozhodla, že nová se zajistí až s výměnou čerpadla, tak, aby mohla být voda užívána, vždy, když byli na chalupě, přemostil fáze pojistkou. Tu tam však nemohli nechávat, protože kdyby došlo k vyhoření, pojišťovna by neplnila. Takže při odjezdu ji demontovali a ukládali do místnosti v chalupě, která se zamykala. O tomto řešení věděl on, jeho manželka, neví, zda i žalobkyně, protože vždy, když přijela na chalupu, tak to bylo přemostěno. Zapojit pojistku uměl on, zvládl by to každý elektrikář, spojení by napadlo asi i každého v elektrice průměrně vzdělaného muže. Jeho manželka by na něco takového „nešahala“ a žalobkyně asi také ne. Když žalobkyně přijížděla na chalupu, otevíral jí on, nepotřebovala umět zprovoznit pojistku. V jím předloženém přehledu spotřeby elektrické energie sloupec T1 znamená drahou elektřinu a sloupec T2 levnou elektřinu. Naposledy byl vyrozuměn o tom, že žalovaný přijede na chalupu, v srpnu 2013. Na to byla chalupa připravena. Žalovaný nepřekonával žádnou překážku, vše fungovalo. Na otázku, proč si pamatuje, že návštěva žalovaného mu byla naposledy oznámena v srpnu 2013, svědek uvedl, že s ohledem na svoji odbornost spravuje fotoarchiv rodiny, několikrát opravoval i počítač [jméno FO]. Všechno má zálohováno ve svém archivu, zálohoval paměťovou kartu fotoaparátu a ví, že jsou tam fotografie z roku 2013, které zachycují žalovaného s [jméno FO] a jeho manželkou na chalupě. Fotoaparát byl dárek pro [jméno FO] k osmnáctým narozeninám, ale protože šlo o drahou investici, pořizoval se jako rodinný fotoaparát. Byl pořízen možná již v říjnu 2012, přesně neví. [právnická osoba] má fotografii, na níž [jméno FO] fotí sama sebe tímto fotoaparátem. Jím podle rozlišení byly jistě pořizovány fotografie předložené žalovaným v řízení před soudem prvního stupně. [jméno FO] neměla vlastní klíče od chalupy. Poslední návštěvu nemovitých věcí žalovaným zaznamenal v srpnu 2013. Je možné, že [jméno FO] jela s žalovaným na chalupu i po roce 2013, ale on o tom nemá ponětí. Od zavedení záznamu spotřebované elektřiny od července 2013 nebyla nikdy zvýšena spotřeba elektřiny, aniž by o ní věděl. Bylo by podezřelé, že by nebyla zaznamenána žádná spotřeba. Proud si mohl žalovaný pustit i v garáži. Hodiny si svědek fotí při začátku návštěvy a po ukončení návštěvy. Žalobkyně nepotřebovala znát, jak si zapojit vodu, neboť on to vždy před její návštěvou udělal. Bylo mu dvakrát oznámeno, že žalovaný přijede na chalupu. Poprvé si nepamatuje, kdo mu oznamoval, že žalovaný přijede na chalupu, podruhé to byla buď [jméno FO] nebo jeho manželka s tím, že [jméno FO] psala, že je na chalupě s babičkou. Dostal dvě oznámení, ale možná tam byl žalovaný pouze jednou, to neví. Možná, že ještě začátkem července 2013, nebyla dohoda o zaznamenávání spotřeby elektrické energie. On si vykládá zákon tak, že uživatelem nemovitých věcí je žalobkyně, její matka a žalovaný; ne že si na chalupu doveze dceru nebo babičku. V nemovitých věcech už dlouho není přemostění pojistkou. Pokoj zamykal z toho důvodu, že v něm má drahá měřící certifikovaná zařízení. Nepřál si, aby s jeho zařízeními někdo manipuloval. Video na fotopasti bylo vypnuto v době, kdy bylo zjištěno, že karta je plná.

42. Svědkyně [jméno FO], dcera žalovaného a nevlastní sestra žalobkyně, vypověděla, že do nemovitých věcí jezdila se žalovaným, matkou i s rodiči a jejich manželi. Nejprve tam jezdila s žalovaným, pak i s jeho manželkou, to bylo dohromady čtyřikrát, pětkrát, v letech 2013, 2014, 2015, mohlo to být i v roce 2016, bylo to v létě nebo o víkendech, na několik dní; s matkou vícekrát, až do roku 2017, 2018. Na chalupě byla i s prarodiči, rodiči žalovaného, asi v roce 2013, a s jeho kamarádem z vysoké školy a jeho dětma. Samostatně se zamykaly garáž a kůlna a matka svědkyně si jednu dobu zamykala pokoj. Když byla na chalupě, spala ve vlastním pokoji, který má v prvním patře vpravo. Žalovaný spal ve svém pokoji, ale je možné, že v létě spali v obývacím pokoji, protože bylo velké horko, na matracích z křesel, která jsou v obývacím pokoji. Ložní prádlo užívali to, které tam bylo. Žalovaný chtěl jednou zprovoznit bazén, ale nezdařilo se mu to. Jezdili na chalupu autem, které parkovali před ní. Dalo se vyjet na pozemek a zaparkovat tam. Neměla žádné klíče od chalupy, klíče měli žalovaný, její matka. V počátku nebylo užívání chalupy omezené, pak skoro každou návštěvu nešla voda. Matka jí říkala, že tam voda nejde, když se o tom s ní bavila. Nevybavuje si, že když na chalupu jezdila s matkou, že by nemohly spláchnout, umýt nádobí. Když byla na chalupě se žalovaným, záchod splachovali vodou z rybníka a jinak měli nakoupené barely s vodou. Se žalovaným jezdili na výlety, grilovali na velkém grilu, který byl v garáži. Barevné fotografie (které byly předloženy před soudem prvního stupně žalovaným) pořizovala na chalupě. Myslí si, že jsou z léta roku 2014, protože fotografii, na níž je zachycena na poli, si dala jako profilovou fotografii na Facebook v roce 2014; z toho usuzuje rok pořízení fotografií 2014. Myslí si, že ji vyfotila fotoaparátem, fotila něco i na telefon, přesně už neví. Po vyhotovení těchto fotografií následovaly i další návštěvy, které zdokumentované nemá. Se žalovaným o tomto sporu mluvila, probírali zejména organizační věci. Žalovaný jí řekl, že ji navrhuje jako svědka k tomu, že na chalupě byli. Poprvé se o soudním řízení dozvěděla, když byla předvolána k soudu poprvé. Žalovanému doporučila, aby si našel právníka, protože ví, že po roce 2011 na chalupě byli. Žalovaný po ní chtěl profilovou fotografii. Řekl jí, že půjde svědčit k tomu stejnému případu. Myslí si, že fotoaparát dostala k patnáctým narozeninám. Před rozvodem jezdila na chalupu společně s rodiči autem, po rozvodu s každým zvlášť. Po rozvodu rodičů tam jezdili méně častěji. Bylo to méně příjemné, když tam jezdila se žalovaným, protože netekla voda a nebyla elektřina. Na chalupu jezdila i s [jméno FO], který byl jejím přítelem, mohlo to být v letech 2015, 2016 a jezdila tam s ním spolu s matkou. Žalovaný se snažil řešit něco s jističi, ale ona se o to nezajímala. Neví, jestli to žalovaný řešil s její matkou či sestrou. Když byla na chalupě s matkou, voda i elektřina šly. Na chalupě nebyla posledních pět, šest let. Se svědkem [jméno FO] má normální vztahy, je to manžel její matky. Dělá si tam svoji práci, řešil bazén, sekal trávu. Žalovaný na chalupě čistil okapy, sekal trávu, staral se o bazén, natíral štít chalupy; do rozvodu to bylo běžné, po rozvodu něco zveleboval, ale přesně si nepamatuje. Od roku 2013 mohla být delší dobu s žalovaným na chalupě třikrát nebo čtyřikrát. Myslí si, že když byla na chalupě s ním, její přítel tam nebyl, není si jistá. S bývalým přítelem [adresa] na chalupě nebyla, s bývalým přítelem [jméno FO] ano, společně s matkou. Na fotografii, která jí byla předložena, je zachycena se svým přítelem zhruba měsíc před svým výslechem u odvolacího soudu. Při cestě od babičky mu ukazovala chalupu, klíče neměla. Je možné, že na chalupě byla s matkou i bez jejího manžela, nevybavuje si, zda voda tehdy fungovala.

43. Při svém druhém výslechu svědkyně [jméno FO] vypověděla, že při předchozím výslechu byla dotazována zástupcem žalobkyně, zda na chalupu jezdila i s některým bývalým přítelem, u některých uvedla, že ano. Když přišla domů, chtěla si to ověřit. S [jméno FO] byla v letech 2014-2015, což odpovídalo době, kdy jezdila se žalovaným na chalupu. Dohledala zprávy, že tam skutečně se žalovaným a jeho manželkou byla. Ulevilo se jí, neboť zprávy obsahovaly i to, co říkala o vodě, bazénu. Mrzelo ji, že Okresním soudem v Příbrami byla označena za nedůvěryhodnou, což jí řekl žalovaný. Konverzaci s přítelem si stáhla a poslala z ní fotografie obrazovky, nic jiného s ní nedělala. Záznamy, které soudu zaslala, jsou jediné, které zachycují její pobyt se žalovaným a jeho manželkou na chalupě. S konverzací nemanipulovala, podle ní se to ani nedá, jinak by to tam bylo uvedeno. Se žalovaným je v příležitostném kontaktu, občas se vidí, občas si zavolají. Se žalovaným hovořila o této věci v tom směru, že jí sdělil, že je opět předvolána, a ona jemu zaslala doplňující výpověď soudu. S manželkou žalovaného spíše o věci nemluví. [jméno FO] je číšníkem, jeho otec v době, kdy spolu chodili, pracoval v „Oreku“, neví, co tam dělal. [jméno FO] zavolala, protože měla messengerovou komunikaci zablokovanou, aby ji odblokoval. Poté, co ji zaslala soudu, s ním už nekomunikovala. Před tím s ním naposledy mluvila v roce 2019. V pondělí před odvolacím jednáním jí volala matka, která se ptala, co chce u soudu vypovídat, a co tam dodala za důkazy. Řekla jí, že by měla přehodnotit, zda bude vypovídat, jinak by ona musela přehodnotit chování ke svědkyni a že by to ve vztahu k ní mělo nějaké důsledky. S bratrem žalobkyně byli na chalupě celá rodina za manželství žalovaného s matkou svědkyně. Po rozvodu, myslí, byla s bratrem na chalupě jednou, s matkou. Pamatuje si to proto, že má fotografii, na které bratr stojí s filtrací v ruce. Nic jiného si z jeho návštěvy nepamatuje. Se žalovaným a jeho manželkou byla na chalupě určitě v letech 2013, 2014, 2015, možná 2016, v letech 2017 a 2018 určitě ne. Hovory s matkou jsou méně časté, spíše si píšou přes WhatsApp, volá ona matce i matka jí. Žalovanému řekla, že jí matka volala a co jí řekla, neboť jí nebylo nejlépe. S žalovaným si volá příležitostně. Není to každý den, není to jednou za měsíc. Dřív si častěji volala s matkou, to bylo každý den, teď s otcem. Den před jednáním s otcem mluvila více než hodinu, protože řešili „dnešek“, že se stále necítí dobře, aby nerušila výpověď, že přijede babička, děda, bavili se o zkouškách žalovaného, na které se učí. Dobrý pocit neměla z rozhovoru s matkou. Otci volala ihned po rozhovoru s matkou, ale nedařilo se jí s ním spojit.

44. Svědkyně [jméno FO], matka žalobkyně a bývalá manželka žalovaného, vypověděla, že se snažila po odchodu žalovaného k přítelkyni v lednu 2010 dohodnout se žalovaným na užívání a financování chalupy, její zástupce mu psal dopisy v letech 2012, 2013, 2014 a 2016 (svědkyně nahlížela do korespondence). Žalovaný reagoval jen na dopis ze dne [datum]. Že chalupu nebude užívat dal žalovaný najevo již v roce 2010, neboť své elektrické hodiny nechal zrušit. Na chalupě měli blok, do kterého zapisovali spotřebu elektrické energie, nákupy. Poslední návštěva žalovaného na chalupě byla zdokumentována ve dnech [datum] až [datum], kdy tam byla babička s její dcerou [jméno FO] a byl tam i žalovaný. Tehdy byla zdokumentována spotřeba. Kdyby na chalupě žalovaný byl, bylo by to poznat, například by vyndal letáky ze schránky, byla by posekaná zahrada a podobně. Tuší, že v roce 2015 si pořídili fotopast, ta žalovaného nezachytila až do [datum]. Dcera [jméno FO] jezdila na chalupu jen s nimi, má poznamenaná konkrétní data (svědkyně přitom nahlížela do listin), byl tam s ní i její přítel [jméno FO], [jméno FO], [adresa]. Chtěla jet na chalupu i sama, ale bylo by to pro ni složité, například tím, jak pustit vodu, čerpadlo a podobně. Od roku 2013 jezdila svědkyně pravidelně na chalupu jednou za dva, maximálně tři týdny. Na chalupě se měnily zámky u dřevníku v roce 2012, pak u vstupní branky, u chalupy koncem roku 2013 nebo 2014, 2015, to už neví. Žalovaný o nové klíče zájem neprojevil. Žalovaného zaznamenala na chalupě jen v srpnu 2013, kdy vytekla lednice, ona to musela vyklízet a v souvislosti s tím s ním telefonovala. Na chalupě byla uzamčena jedna místnost, ve které měl její manžel věci, byl v ní i jistič pro pouštění vody. Klíč od ní je v chalupě, v chalupě je i náhradní povlečení ve skříních. V září 2013 se rozbilo čerpadlo, šlo pouze s pojistkou, vyřešilo se to až novým čerpadlem v roce 2019. Ovládat to uměl pan [jméno FO], posléze její manžel, dcera, dříve to uměla i ona. Od té doby, co má správce (poznámka odvolacího soudu: míněn je manžel, svědek [jméno FO]), dělá to on Kdyby se něco na chalupě dělo v době její nepřítomnosti, zjistila by to, ale k ničemu nedošlo. Žalobkyně se jmenovala [jméno FO], po rozvodu od roku 2019 je [jméno FO]. Ví o smlouvě o barterové spolupráci, patrně to řešila. Když byla na chalupě, voda vždy tekla. Ve studni není pitná voda, proto se dováží v barelech. Zalévají vodou ze studny. O klíče do chalupy požádala pana [jméno FO] v roce 2012, protože je potřebovala pro žalovaného, mohl jí je vrátit do dubna 2013. Dcera [jméno FO] dostala fotoaparát jako dárek za vysvědčení v roce 2013, kupovala ho svědkyně přes společnost svědka [jméno FO]. Se svědkem [jméno FO] se seznámila v září 2012, partnerský vztah navázali v roce 2013 nebo 2014. Fakturu na koupi fotoaparátu přinesla, protože ji manžel požádal, aby ji vyhledala; plnili „úkol, který nám byl zadán“. Myslí si, že se probíralo u soudu, čím se fotografie pořizovaly. S manželem o řízení nemluvili, jen to, že se hledá faktura ohledně fotoaparátu. Spotřebovanou elektřinu její manžel kompenzoval údržbou chalupy. Doklady ke zrušení elektroměru jsou uloženy na chalupě.

45. Při své následující výpovědi svědkyně [jméno FO] vypověděla, že nemluvila telefonicky dne [datum] s dcerou [jméno FO] o tomto řízení, co se v něm odehrává, řešily jen rodinné věci. Neprobírala řízení ani s nikým z rodiny ani s žádnými dalšími osobami. V říjnu 2024 jí zemřel otec, její matka to nesla špatně a v posledním telefonátu, který měla s [jméno FO], dceru žádala, ať babičku navštíví. S [jméno FO] si volají nárazově, teď, v souvislosti s tím, co se děje, se již tři měsíce neslyšely, „neproběhly“ Vánoce, dceři se již neozvala.

46. Svědkyně [jméno FO], manželka žalovaného, vypověděla, že se žalovaným mluvila o tomto řízení, pokud jde o organizační věci. S žalovaným se seznámili v roce 2012. Z počátku byli na chalupě jednou či dvakrát sami, a poté několikrát s jeho dcerou [jméno FO]. Byli tam v létě, koupali se v bazéně, většinou tam přespávali. Parkovali u plotu před zahradou, nepamatuje si, že by byl problém při vstupu do nemovitých věcí. V chalupě netekla voda, byl v ní zamčen pokoj bývalé manželky žalovaného v patře, kde byl i pokoj žalovaného, ve kterém přespávali, a jedenkrát, když tam byli s [jméno FO], spali v přízemí na matracích, protože bylo vedro. Když tam byla sama se žalovaným, voda tekla, když s dcerou [jméno FO], voda netekla. Vodu si vezli v barelech, bylo to takové spartánské. Myslí si, že když netekla vody, byli na chalupě vícekrát. To první léto se koupali v bazénu, pak byly s jeho provozem problémy, to bylo v roce 2013, 2014, bylo to takové skautské; neví, jestli řešili, když přijeli a zjistili, že voda neteče; měli vodu v barelech. Myslí si, že na chalupě byli s manželem v roce 2018 i spolu se synem. Ona s ním byla na zahradě a žalovaný si něco zařizoval uvnitř. Stavili se během výletu na pár hodin. Neví, proč nejezdili na chalupu i později, ale nestíhali to, měli dost práce a malé dítě. Po jedné z návštěv, kdy netekla voda, telefonovala žalovanému bývalá manželka a vyčítala mu, že nechali na chalupě nepořádek, že vytekla lednice a bylo tam zkažené maso. Použili peřiny a povlečení, které byly v pokoji žalovaného. Když byli na chalupě, žalovaný se snažil opravit bazén, což nešlo, sekal trávu, myslí si, že i vyčistil okapy. Nepamatuje si, zda zjišťovali před další návštěvou, jestli už voda teče. [právnická osoba] si přivezli v barelech, bylo to dobrodružné. Neví, jestli žalovaný za dobu jejich soužití investoval do nemovitých věcí, ona ze svého ne. Na chalupě byli, když netekla voda určitě jednou, dvakrát, víckrát už si nepamatuje. Poprvé to bylo v roce 2013, podruhé možná za měsíc, možná v roce 2014. I když netekla voda, tak tam jezdili, protože je to dobrodružství, stejně jako když jedou se dvěma malými dětmi pod stan se společným sociálním zařízením, kuchyní. Se žalovaným o sporu mluví normálně, třeba ji informoval, když přišel z jednání, u kterého nebyla, že ji zástupce žalobkyně napadl, že si vymyslela, že děti jsou [podezřelý výraz], ty přitom měly horečku. Od roku 2015 provozovala s manželem catering, měli kavárnu a v ní zaměstnance. Jezdili spolu na zahraniční dovolené, do [adresa] jezdili na víkendy. Myslí si, že od roku 2015 tam byla se žalovaným na víkendu jednou nebo dvakrát, většinou s [jméno FO]. Na dotaz, jak je možné, že žalovaný tvrdil, že jezdil do [adresa] v době provozování kavárny ve všední dny, odpověděla, že měli otevřeno 365 dnů v roce a nemůže si pamatovat, který den v týdnu jezdili. Z počátku se v bazénu koupali, byla v něm voda. Pak tam byli s dcerou, kdy se žalovaný i ona koupali, a pak když tam byli, tak byl zanesený listím, žalovaný ho shraboval, voda v bazénu nebyla. [adresa] byla vždy zavřená, chata se odemykala. Se svědkyní [jméno FO] má vztah dobrý, respektující, myslí si, že u nich doma byla asi před měsícem, nevolají si. Při té návštěvě mluvily o tom, že obě jdou k soudu. Neví, co si k tomu řekly. U soudu prvního stupně sdělila, že byli na chalupě několikrát. Se žalovaným má rozdělené společné jmění manželů.

47. Podle § 213 odst. 4 o. s. ř. za použití § 205a písm. f) o. s. ř. doplnil odvolací soud dokazování dále uvedenými důkazy, které vznikly po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně, z nichž zjistil následující:

48. Z výzvy žalovaného žalobkyni ze dne [datum], že ji vyzývá jako osoba oprávněná k výkonu věcného břemene užívání nemovitých věcí v [adresa], aby mu předala veškeré klíče, které mu umožní plnohodnotný přístup k nemovitým věcem nebo vstup do nich, a pojistku umožňující mu zprovoznit přívod a užívání vody.

49. Ze dvou podacích lístků podaných na poště [adresa] dne [datum] pod [Anonymizováno] a [Anonymizováno], že zásilky byly adresovány žalobkyni.

50. Z dopisu žalovaného žalobkyni ze dne [datum], že dne [datum] se pokusil o užívání nemovitých věcí, zjistil, že byly vyměněné zámky a z výpovědi svědků zjistil, že byla odstraněna pojistka, aby nešla pouštět voda. Žádá tedy opakovaně, aby mu byl umožněn výkon jeho práva. Žádá o předání klíčů od nemovitých věcí a pojistky umožňující zprovoznit přívod a užívání vody.

51. Ze dvou podacích lístků, podaných na poště [adresa] dne [datum] pod [Anonymizováno] a [Anonymizováno], že zásilky byly adresovány žalobkyni.

52. Ze SMS zprávy [právnická osoba]., že zásilka s podacím číslem [Anonymizováno] odeslaná dne 5. 6., byla dne 12. 6. doručena příjemci.

53. Z barevné fotografie předložené zástupcem žalobkyně svědkyni [jméno FO] při jednání dne [datum], že zachycuje mladou ženu za červeným osobním automobilem parkujícím u plotu (jde o fotografii, o které svědkyně uvedla, že ji zachycuje před chalupou asi měsíc před jejím výslechem odvolacím soudem).

54. Z podání svědkyně [jméno FO] ze dne [datum], že na základě dotazu zástupce žalobkyně na její návštěvy chalupy s bývalými partnery, si uvědomila, že je možné, že s nimi komunikovala prostřednictvím zpráv. Proto začala procházet historii zpráv na messengeru a narazila na fotografii a konverzaci s bývalým partnerem [jméno FO] z roku 2015, které zachycují návštěvy chalupy se žalovaným a jeho manželkou v srpnu 2015 a je z nich i patrné, jak to v tu dobu vypadalo ohledně vody, bazénu a možnosti vstupu na pozemek.

55. Z mobilního telefonu svědkyně [jméno FO], že dne [datum] proběhl telefonický hovor na číslo [tel. číslo], které má označené jako číslo matky, který začal ve 12:23 hodin a trval 39 minut 48 sekund. Zaznamenány jsou i hovory na číslo [tel. číslo] označené „taťka“, čtyři proběhly dne [datum], předchozí je ze dne [datum].

56. Podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil odvolací soud dokazování i printscreenem metadat barevných fotografií předložených žalovaným v řízení před soudem prvního stupně, z nichž zjistil, že byly pořízeny dne [datum].

57. Odvolací soud neučinil skutková zjištění z fotografií pořízených žalovaným dne [datum] ani z fotografií z fotopasti předložených žalobkyní, zachycujících žalovaného dne [datum], pro nadbytečnost, neboť mezi účastníky bylo nesporné, že toho dne nemovité věci žalovaný krátce po jednání soudu prvního stupně navštívil.

58. Na základě doplněného dokazování učinil odvolací soud následující skutkový závěr:

59. Žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitých věcí. Žalovaný má právo doživotního bezplatného užívání nemovitých věcí ve stejném rozsahu jako jejich vlastník na základě smlouvy ze dne [datum], uzavřené s tehdejším vlastníkem nemovitých věcí – matkou žalobkyně svědkyní [jméno FO]. Žalovaný nemovité věci, a to společně s manželkou svědkyní [jméno FO] a dcerou svědkyní [jméno FO], užíval poté, co je nabyla žalobkyně (v roce 2011), minimálně na několik dnů v létě roku 2013, roku 2014 a roku 2015. Následně již nikoli, a to až do [datum], kdy je krátce navštívil po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně v projednávané věci. Po této návštěvě žalovaný žalobkyni zaslal dva dopisy, v nichž po ní žádal, aby mu umožnila užívání nemovitých věcí tím, že by mu od nich předala klíče.

60. Odvolací soud učinil svůj skutkový závěr, pokud jde o dobu užívání nemovitých věcí žalovaným, zejména na základě výpovědi svědkyně [jméno FO], kterou jedinou považuje za v plném rozsahu věrohodnou, a to z následujících důvodů:

61. Svědkyně [jméno FO], byť je v příbuzenském vztahu k oběma účastníkům řízení (dcera žalovaného, nevlastní sestra žalobkyně), vypovídala jak před soudem prvního stupně, tak před soudem odvolacím konzistentně. Jak mohl odvolací soud posoudit, vypovídala spontánně, plynule, z jejího projevu nebylo patrné, že by se na jednání připravovala, měla své přednesy „naučené“. Byla ve své výpovědi přesvědčivá. Jako jediná ze svědků slyšených odvolacím soudem nemá na projednávané věci zájem. K nemovitým věcem nemá žádné věcné ani obligační právo (nic takového nebylo ani tvrzeno), mnoho let je nenavštěvuje, na rozdíl od svědků [jméno FO] a [jméno FO], kteří nejčastěji nemovité věci užívají; svědek [jméno FO] k rekreaci a ke svému podnikání na základě barterové dohody uzavřené s žalobkyní, svědkyně [jméno FO] k rekreaci, což vyplynulo jak z barterové smlouvy, tak z výpovědí těchto svědků i svědkyně [jméno FO]. Svědci [právnická osoba] [jméno FO] tak mají eminentní zájem na tom, aby spor skončil ve prospěch žalobkyně. Nadto nelze přehlédnout, že svědkyně [jméno FO] měla ještě v průběhu řízení před soudem prvního stupně (do druhého výslechu před odvolacím soudem) dobré vztahy i se svou matkou, svědkyní [jméno FO] (jak vyplynulo z výpovědi [jméno FO] před soudem prvního stupně a nepřímo i z výpovědí této svědkyně a svědkyně [jméno FO] v odvolacím řízení o častém vzájemném telefonickém kontaktu) a nemá tedy s ohledem na její vztahy k rodičům důvod svědčit ve prospěch žalovaného. Na projednávané věci tak, aby skončila ve prospěch žalovaného, má zájem manželka žalovaného svědkyně [jméno FO], které sice žádná práva z osobní služebnosti žalovaného nenáleží, nicméně ta představuje „majetkovou hodnotu“ pro žalovaného, která v případě zrušení nepromlčené služebnosti může znamenat finanční prospěch pro žalovaného v podobě přiměřené náhrady. Z tohoto pohledu je bez významu, zda žalovaný se svědkyní [jméno FO] mají nějakou modifikaci společného jmění manželů, neboť finanční bonus pro žalovaného by se jistě promítl v celkovém zlepšení majetkové situace jeho rodiny (včetně jeho manželky a jejich společných dětí). Na hodnověrnosti svědkyně [jméno FO] nemění nic ani skutečnost, že o věci se žalovaným komunikuje, že ji opakovaně probírají. S ohledem na charakter sporu a vzájemný rodinný vztah je to logické. Na rozdíl od svědkyně [jméno FO] tuto skutečnost nijak nezastírala a otevřeně o ni vypovídala. Naproti tomu svědkyně Šístková pří posledním výslechu výslovně vyloučila, že by s kýmkoli o projednávané věci hovořila. To ostatně uvedla i při svém prvním výslechu u odvolacího soudu. Z obsahu spisu je však zřejmé, že i v širší rodině žalobkyně se věc pravidelně probírá. To dokládá například to, že při jednání soudu prvního stupně dne [datum] zástupce žalobkyně zmínil, že důkazy, které navrhuje, mají u sebe žalobkyní navržení svědci, místo toho, aby je zajistila sama žalobkyně a soudu předložila (šlo o přehled spotřebované elektrické energie, fotografie pojistky, čerpadla a zámků na brance). Svědek [jméno FO] předložil souhlas žalovaného se sloučením elektroměrů v nemovitých věcech a zprávu o výchozí revizi elektrického zařízení při odvolacím jednání dne [datum], a to evidentně jako reakci na tvrzení žalovaného u jednání dne [datum], že dva elektroměry byly na chalupě ještě v letech 2014 a 2015 (dříve toto tvrzení nezaznělo). Svědkyně [jméno FO] si k prvnímu výslechu před odvolacím soudem dne [datum] přinesla korespondenci týkající se výzev žalovanému ohledně užívání chalupy a hrazení jejích nákladů, poznámky k tomu, kdy a s kterým přítelem její dcera [jméno FO] chalupu navštěvovala, přičemž návštěvy chalupy svědkyní [jméno FO] s jejími konkrétně uvedenými partnery byly v řízení poprvé zmíněny u odvolacího jednání dne [datum]. Následně předložila fakturu ze dne [datum] o nákupu digitálního telefonu, o kterém vypovídal při předchozím jednání svědek [jméno FO] (byl dotazován i na dobu pořízení telefonu). Předložení faktury odůvodnila svědkyně tím, že si myslí, že se u soudu řešilo, čím byly barevné fotografie pořízeny. Žádnou z listin, které přinesli svědek [jméno FO] a svědkyně [jméno FO] k odvolacímu jednání, odvolací soud po účastnících nežádal, žádný z účastníků ani takový důkaz do té doby nenavrhoval. V neposlední řadě nelze přehlédnout, že poté, co svědkyně [jméno FO] zaslala odvolacímu soudu svojí messengerovou komunikaci s [jméno FO] a odvolací soud o tom informoval účastníky řízení při odvolacím jednání dne [datum], telefonovala svědkyně [jméno FO] dne [datum] svědkyni [jméno FO] a dotazovala se na listiny, které odvolacímu soudu zaslala. Podle svědkyně [jméno FO] ji upozornila na možnost přehodnotit k ní své chování, jestliže svědkyně nepřehodnotí svoji výpověď. V tomto směru uvěřil soud svědkyni [jméno FO], nikoliv svědkyni [jméno FO], že tato okolnost byla předmětem jejich hovoru (messengerová komunikace), a to vzhledem k následnému vývoji vztahu mezi svědkyněmi. Od té doby mezi nimi, jak vypověděla svědkyně [jméno FO], neproběhla další komunikace a tato skutečnost se promítla i v trávení následujících vánočních svátků. Lze těžko uvěřit tomu, že by svědkyně [jméno FO] s dcerou, se kterou měla dobré vztahy, ukončila jakoukoliv komunikaci jen proto, že podle jejího názoru zřídka navštěvuje babičku. Z uvedeného vyplývá nejen osobní zájem svědků [jméno FO] na projednávané věci, ale i to, že museli být a jsou informováni žalobkyní o tom, co se událo u odvolacích jednání.

62. Při hodnocení věrohodnosti svědků odvolací soud, vědom si toho, že uplynulo několik let od doby, kdy žalovaný naposledy užíval nemovité věci, neočekává, že si pro odstup času a nevýznamnost řady skutečností v běžném životě budou svědci detailně a přesně pamatovat dobu některých událostí. Je pochopitelné, že si například přesně nepamatují, kdy došlo k výměně zámků na chalupě, neboť to jsou věci z pohledu běžného života nepodstatné. Nelze však přehlédnout, že zatímco svědkyně [jméno FO] rozhodné skutečnosti o tom, kdy navštěvovala se žalovaným a jeho manželkou nemovité věci (v létě 2013, 2014, 2015, možná 2016), uváděla shodně před soudem prvního stupně i v odvolacím řízení, svědek [jméno FO] se v této podstatné věci ve své výpovědi před soudem prvního stupně a opakovaně před soudem odvolacím významně lišil, přestože uváděl, že má velmi dobrou paměť. V řízení před soudem prvního stupně vypověděl, že nemovité věci užíval žalovaný jen několik dnů v srpnu 2013. V odvolacím řízení už připustil, že tomu bylo v roce 2013 dvakrát. Přitom o užívání chalupy žalovaným s dcerou a manželkou musel vědět již v řízení před soudem prvního stupně, jestliže u odvolacího soudu vypověděl, že o této návštěvě ví od archivace barevných fotografií, kterou z obavy před jejich ztrátou provedl. Tuto návštěvu nemohl zaměnit s návštěvou ze srpna 2013, neboť musel vědět, že tehdy chalupu užíval žalovaný s dcerou a babičkou (viz výpověď svědka o obsahu služebnosti, jejímž předmětem není užívání chalupy babičkou). Nelze rovněž přehlédnout, že jak v řízení před soudem prvního stupně, tak před odvolacím soudem, svědek [jméno FO] vždy spontánně na dotaz soudu odpověděl, že mu návštěva žalovaného byla vždy oznámena, což nelze vyložit jinak, než že to nebylo pouze jednou; následně se však opravil, že tomu tak bylo jen v jednom případě. Svědkyně [jméno FO] vypovídala o tom, že žalovaný navštívil chalupu v srpnu 2013, jeho návštěvu v červenci nezmínila. Výpověď svědkyně [jméno FO] znevěrohodňuje pasáž o návštěvě chalupy v roce 2018 (viz bod 66. odůvodnění tohoto rozsudku), nicméně i ona opakovaně potvrzuje návštěvy nemovitých věcí s dcerou žalovaného [jméno FO] po roce 2013. Hodnověrnost svědkyně [jméno FO] dokládá i to, že popisuje návštěvy s žalovaným a jeho manželkou jako návštěvy bez tekoucí vody, kterou nešlo pustit. Z výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO] bylo zjištěno, že v září 2013 došlo k poškození čerpadla a vodu ze studny šlo čerpat jen za pomoci přemostění fáze pojistkou, která byla vždy při opuštění chalupy svědky ze studny vyndána a uložena v chalupě. Tento stav trval do roku 2019. Těžko by svědkyně [jméno FO], když přijížděla na chalupu s matkou, věděla, že voda neteče, za situace, kdy při těchto návštěvách voda vždy tekla, neboť svědek [jméno FO] možnost čerpání vody ze studny pomocí přemostění fáze pojistkou zajistil. Je sice pravda, že při návštěvě v létě 2013 voda ze studny musela téct, svědkyně se však pro odstup doby a skutečnost, že chalupu navštěvovala s oběma rodiči, mohla splést. Výpověď svědkyně nezpochybňuje to, že uvedla o návštěvách chalupy se žalovaným a jeho manželkou v odvolacím řízení více podrobností (např. o tom, kde při pobytu spali) než před soudem prvního stupně, jestliže na ně byla dotazována. Ostatně i svědci navržení žalobkyní vypovídali v odvolacím řízení, i vzhledem k dotazům soudu a účastníků, podrobněji než před soudem prvního stupně. Ani to, že si pamatovala z návštěvy chalupy s bratrem před lety jen to, že měl v ruce filtraci od bazénu, protože to má zachyceno na fotografii. Člověk si někdy pamatuje jen bezvýznamné události, aniž to lze vysvětlit. Nadto si svědkyně nesnažila „vymyslet příběh“, který by odůvodnil zapamatování si této nevýznamné skutečnosti. Výpověď svědkyně [jméno FO] nevyvrací ani fotografie z fotopasti předložené žalující stranou, jestliže se týkají nedávného období. Fotopast byla namontována koncem roku 2015 nebo začátkem roku 2016, takže nemohla žalovaného zachytit na chalupě v létě 2014 a 2015.

63. Výpověď svědkyně [jméno FO] nevyvrací ani přehled spotřebované elektrické energie zpracovaný svědkem [jméno FO] za období od [datum] do [datum], ve kterém je uveden jako uživatel žalovaný jen v termínu od [datum] do [datum], a to i přesto, že svědek [jméno FO] musel vědět, jestliže v té době již spravoval nemovité věci, že je žalovaný navštívil přinejmenším i dne [datum]; to však v přehledu zmíněno není. Nadto je u každé položky v přehledu uvedena pouze jedna spotřeba, není tak zřejmé, zda byla zaznamenána při zahájení návštěvy či po jejím ukončení. Oba svědci [jméno FO] přitom vypověděli, že se zaznamenávala spotřeba při příjezdu i odjezdu. Dále z přehledu nevyplývá, že by svědkyně [jméno FO] nemovité věci navštěvovala v sezóně jednou za dva či tři týdny, jak vypověděla u odvolacího soudu; např. návštěva [datum] a až [datum], [datum] a až [datum], [datum] a až [datum], [datum] a až [datum], [datum] a až [datum]. Je rovněž s podivem, že soudu je překládán v roce 2024 jako důkaz přehled zpracovaný v počítači jen do data [datum], přestože z výpovědi svědkyně [jméno FO] v odvolacím řízení vyplynulo, že na chalupě je veden sešit, do kterého se zapisuje vše s chalupou související, tedy i spotřeba elektrické energie. Na místo originálního dokladu, tvořeného v průběhu času, je předkládána počítačová sjetina, která, aniž vyčerpává celý formát A4, na kterém je předložena, zahrnuje údaje končící v květnu 2019.

64. V letech 2013 až 2015 žalovanému nic nebránilo v tom, aby nemovité věci užíval, neboť k nim měl přístup (klíče od branky a vchodových dveří do chalupy). Předně v roce 2013 nemovité věci navštívil, což potvrzují i svědci navržení žalobkyní (svědek [jméno FO] dvě návštěvy, svědkyně [jméno FO] jednu návštěvu), a musel si tedy odemknout minimálně vstupní branku a dveře do chalupy. Ostatně svědek [jméno FO] před odvolacím soudem vypověděl, že při výměně zámků v roce 2014, po opravě v roce 2013, byla sada klíčů určena pro žalovaného (a je jedno, kdo je žalovanému předal). Jestliže k další výměně zámků mělo podle svědka [jméno FO] dojít, jak vypověděl v řízení před soudy obou stupňů, v roce 2016 nebo 2017, měl do této doby žalovaný stále funkční klíče k přístupu do nemovitých věcí.

65. Závěr o užívání nemovitých věcí žalovaným i po roce 2013 nevyvrací ani řízení o zrušení služebnosti. Nelze totiž přehlédnout, že žalovaný toto řízení spojil s řízením o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů jeho a svědkyně [jméno FO], v jehož rámci požadoval vypořádání vzájemných vztahů týkajících se i nemovitých věcí v [adresa], které nabyli za manželství. Požadoval za zrušení práva věcného břemene kompenzaci v podobě členského podílu. Po vyloučení věci k samostatnému řízení nezaplatil soudní poplatek a řízení bylo zastaveno.

66. Podle odvolacího soudu žalovaný spolu s dcerou a manželkou po roce 2015 již nemovité věci nenavštívil, což dokládá ostatně i obsah jeho dopisu ze dne [datum], adresovaného žalobkyni, v němž na její žádost, aby přispěl na náklady spojené s nemovitými věcmi jako oprávněný z věcného břemene, reagoval tak, že nemovité věci neužívá, a proto není důvod, aby se na nákladech na jejich provoz podílel. Z dopisu je zřejmé, že v daném roce tedy již žalovaný nemovité věci nenavštívil, jinak by to jistě v dopise zmínil. Na druhou stranu obsah tohoto dopisu nevylučuje, že nemovité věci v předcházejících letech 2013 až 2015 jednorázově užíval. Odvolací soud neuvěřil svědkyni [jméno FO], že nemovité věci spolu s žalovaným užívala i část dne v průběhu roku 2018, kdy je spolu s jejich nezletilým synem navštívili. Za situace, kdy žalovaný nemovité věci pravidelně neužíval, v minulosti jezdil na chalupu jen sporadicky na krátký pobyt, je nelogické, aby je při výletu s manželkou a malým synem navštívil a po dobu několika hodin „něco řešil“ v chalupě, na kterou nejezdil, o kterou se nijak nestaral a ani nezajímal.

67. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

68. Podle § 109 obč. zák. právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.

69. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

70. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

71. Podle § 618 o. z. promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem.

72. Podle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2).

73. Podle § 632 o. z. bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let. Bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu deseti let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu deseti let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí.

74. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

75. Odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně správně jako předběžnou otázku posoudil otázku existence naléhavého právního zájmu žalobkyně na žalovaném určení a odvolací soud v tomto směru pro stručnost odkazuje na bod 29. odůvodnění jeho rozsudku. Soud prvního stupně, vycházejíc ze skutkového závěru, že nemovité věci žalovaný naposledy užíval v srpnu 2013, posoudil věc za použití § 3036 o. z. podle § 109 obč. zák. (viz body 33. a 34. odůvodnění jeho rozsudku).

76. Vzhledem k tomu, že odvolací soud vychází ze zjištění, že nemovité věci užíval žalovaný ještě v létě roku 2015, posoudil věc za použití § 3028 odst. 2 část věty před středníkem o. z. podle zákona č. 89/2012 Sb., a uzavřel, že právo služebnosti užívání nemovitých věcí, které je zapsáno v katastru nemovitostí a má být vykonáváno opakovaně, nemůže být promlčeno, neboť nebylo vykonáváno po dobu kratší deseti let (§ 632 věta první o. z.).

77. Odvolací soud se ztotožňuje s názorem žalobkyně, že v současné době jde žalovanému o finanční vyrovnání než o užívání chalupy, což dokládá i skutečnost, že žalovaný neužíval chalupu například v období covidu, kdy lidé žijící ve městech, kteří měli chaty, chalupy na venkově, jezdili na svá rekreační zařízení. Nevyužil možnost užívat chalupu ani v pozdějším období po dobu několika let. Na druhou stranu nelze přehlédnout i to, že žalovaný se po celou dobu (nic takového žalobkyně ani netvrdila) neobracel na žalobkyni s tím, aby služebnost byla zrušena oproti vyplacení přiměřené náhrady. Tu zmínil až v tomto soudním řízení, při prvním jednání před soudem prvního stupně dne [datum], v souvislosti s pokusem soudu o smírné vyřešení věci. Skutečnost, že by požadoval přiměřenou náhradu za zrušení nepromlčené služebnosti, nelze považovat za zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. či jednání odporujícím dobrým mravům, pro které by měla být ochrana jeho právům (služebnost užívání nemovitých věcí) odepřena.

78. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil a žalobu o promlčení služebnosti jako nedůvodnou zamítl.

79. Odvolací soud za použití § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. nově rozhodl o nákladech za řízení před soudem prvního stupně a rozhodl i o nákladech odvolacího řízení. Přiznal jejich náhradu v řízení úspěšnému žalovanému.

80. Za řízení před soudem prvního stupně vznikly žalovanému účelné náklady za zastoupení advokátem ve výši po zaokrouhlení [částka], a to odměna za 5 úkonů právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání dne [datum] a [datum], která přesáhla dvě hodiny), 5 náhrad hotových výloh po [částka] za uvedené úkony právní služby, náhrada za ztrátu času za 8 půlhodin za cestu ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět, vše podle § 7 bod. 5, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), g), § 13 odst. 1 a 3 a § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), cestovné ve výši [částka] za cestu ke dvěma jednáním soudu ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět při ujetí celkem [hodnota] km, paušální náhradě [částka] za 1 km, průměrné spotřebě motorové nafty 3,9 l na 100 km a ceně [částka] za 1 l motorové nafty podle § 189 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024. A náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z uvedených částek ve výši [částka] podle § 137 odst. 1 a 3 písm. b) o. s. ř., neboť zástupce žalovaného je společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátcem daně z přidané hodnoty.

81. V odvolací řízení vznikly žalovanému náklady za zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši [částka] a účelné náklady za zastoupení advokátem ve výši po zaokrouhlení [částka], celkem náklady po zaokrouhlení ve výši [částka]. Náklady za zastoupení advokátem tvoří odměna za 8 úkonů právní služby po [částka] (odvolání včetně jeho doplnění, účast u jednání dne [datum], [datum], dne [datum] a [datum], která přesáhla dvě hodiny, vyjádření ze dne [datum]), 8 náhrad hotových výloh po [částka] za uvedené úkony právní služby, vše podle § 7 bod. 5, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. d), k), g), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, a dále odměna za 1 úkon právní služby ve výši [částka] (účast u jednání dne [datum]), 50 % odměna z 1 úkon právní služby (účast u jednání dne [datum], při kterém byl pouze vyhlášen rozsudek) ve výši [částka], 2 náhrady hotových výloh po [částka] za uvedené úkony právní služby, vše podle § 7 bod. 5, § 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 písm. g), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, s účinností od [datum]. A náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z uvedených částek ve výši [částka] podle § 137 odst. 1 a 3 písm. b) o. s. ř. z důvodu uvedeného v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozsudku.

82. Lhůta k plnění a platební místo byly stanoveny podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

83. Odvolací soud nepřiznal žalovanému odměnu, náhradu hotových výdajů a za daň z přidané hodnoty za vyjádření ze dne [datum], jehož obsah mohl být přednesen na jednání dne [datum], za vyjádření ze dne [datum] (týkající se důkazních návrhů), které mohlo být předneseno při jednání dne [datum], při kterém odvolací soud uvedl, že důkaz messengerovou komunikací pro nepřípustnost neprovede. A ani za podání ze dne [datum], které je pouze průvodním dopisem k předloženému důkazu a nejde tak o úkon právní služby podle § 11 advokátního tarifu.

84. O náhradě nákladů státu, které jím byly placeny v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, odvolací soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že v řízení neúspěšná žalobkyně, u níž nebyly shledány (ani tvrzeny) důvody pro osvobození od soudních poplatků, je povinna nahradit je státu na účet soudu prvního stupně. Z prostředků státu bylo vyplaceno na svědečném svědkyně [jméno FO] před soudem prvního stupně [částka] (tato částka nebyla podle obsahu spisu kryta žádnou ze záloh složených účastníky řízení) a před odvolacím soudem [částka].

85. Lhůtu k plnění stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.