o vypořádání společného jmění manželů,

1. Okresní soud [adresa]-východ (dále jen „soud prvního stupně“) shora uvedeným rozsudkem zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal vypořádání movitých věcí, a to rozkládacího stolu Verona, 4 ks židlí Bretagne a 2 ks křesel Bretagne (výrok I.), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal vypořádání pohledávky na bankovním účtu č. [č. účtu], vedeném u [právnická osoba]. (výrok II.), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal vypořádání vnosů ve výši [částka], [částka] a [částka] (výrok III.), ze společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalované přikázal pohledávku na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném na jméno žalované u [právnická osoba]. (výrok IV.), uložil žalované zaplatit na vyrovnání podílů žalobci částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.) a nakonec rozhodl o tom, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.).

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel z toho, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno dne [datum]. Za trvání manželství účastníci nabyli pozemek parc. č. st. 392 a pozemek parc. č. 58/28 v katastrálním území [adresa]; kupní cena byla sjednána ve výši [částka], účastníci zaplatili zálohu ve výši [částka], část kupní ceny ve výši [částka] byla hrazena z úvěru, který účastníci čerpali na základě smlouvy uzavřené s Hypoteční bankou, a.s. Nemovité věci byly dne [datum] prodány za [částka], z kupní ceny byl uhrazen zbývající závazek z hypotečního úvěru ve výši [částka], žalovaná z kupní ceny obdržela [částka], žalobce částku [částka] na nájem jiného bytu, částku [částka] na úhradu zápůjčky od [tituly před jménem] [jméno FO] a nakonec částku [částka] (tedy také celkem [částka]). Za dobu trvání manželství došlo k dostavbě rodinného domu a pořízení jeho vnitřního vybavení. Matka žalobce, [jméno FO], vložila na bankovní účet žalobce dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].

3. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 736 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud prvního stupně v první řadě uvedl, že žalobce podal návrh na vypořádání společného jmění manželů dne [datum], tedy těsně před uplynutím lhůty tří let, jejímž uplynutím by nastala domněnka vypořádání společného jmění manželů. Z tohoto důvodu se mohl zabývat pouze vypořádáním okruhu aktiv a pasiv, které k vypořádání navrhl žalobce. Pokud jde o tvrzené vnosy žalobce ve výši [částka] a [částka], soud prvního stupně konstatoval, že z provedených důkazů má za prokázané pouze vložení finančních prostředků matkou žalobce na jeho účet, které však byly evidentně spotřebovány rodinou účastníků, neboť zůstatek na účtu žalobce ke dni [datum], kdy byl účet zrušen, byl nulový. Tvrzení žalobce, že veškeré finanční prostředky byly použity na dostavbu domu, nebylo provedenými důkazy prokázáno. Z výpisu z bankovního účtu žalobce je zřejmé, že na účtu došlo ke smísení s finančními prostředky z příjmů žalobce z pracovní činnosti, tedy s finančními prostředky náležejícími do společného jmění. Po připsání finančních prostředků na bankovní účet žalobce však nenásledovaly konkrétní platby na úhradu faktur, ani nebyly z bankovního účtu vybrány finanční prostředky ve výši odpovídající částce konkrétní faktury, kterou žalobce doložil. K výběru hotovosti z účtu došlo pouze v srpnu a září 2012, tedy v období, ke kterému žalobce doložil faktury od [jméno FO] Žemberyho, ale ani v tomto případě výše vybraných finančních prostředků nekorespondovala s fakturovanými částkami. Z výpisu z účtu podle soudu prvního stupně naopak vyplývalo, že bezprostředně po vkladu finančních prostředků matkou žalobce následovaly např. platby v obchodech s potravinami, s nábytkem apod., tedy byly použity a spotřebovány účastníky. Soud prvního stupně proto uzavřel, že nebylo prokázáno, že finanční prostředky od matky žalobce použil na dostavbu domu, podle soudu prvního stupně naopak z provedených důkazů vyplynulo, že tyto finanční prostředky byly ještě před zánikem manželství účastníků spotřebovány, což podpořila i výpověď svědkyně [jméno FO], která popsala životní styl účastníků, kteří jezdili na zahraniční dovolené, pořídili několik osobních automobilů apod. Stejné závěry soud prvního stupně učinil také ohledně částky [částka], kterou žalobce získal prodejem nemovité věci, kterou nabyl v dědickém řízení. V případě finančních prostředků, které žalobce získal od své matky v hotovosti, soud prvního stupně uzavřel, že nebylo prokázáno, že by je žalobce skutečně obdržel, přičemž konstatoval, že svědecká výpověď svědkyně byla ovlivněna blízkým příbuzenským vztahem s žalobcem a jejím zájmem na výsledku řízení. Předložená čestná prohlášení soud prvního stupně nehodnotil jako věrohodná s odkazem na jejich vizuální identitu, absenci ověřeného podpisu a pochybnosti o datu jejich pořízení. Tvrzení žalobce o použití všech finančních prostředků na dostavbu společného domu podle soudu prvního stupně zpochybňují i důkazy předložené žalobcem, z nichž vyplynulo, že rodina účastníků se do domu nastěhovala již v závěru roku 2009, v té době již musely být minimálně zčásti realizovány rozvody vody a elektřiny, koupelna a toaleta apod. Pokud další stěžejní práce na interiéru domu a na úpravách pozemku měly proběhnout v letech 2010 – 2012, jak vyplynulo i z předložených faktur, nebylo zřejmé, na co měly být použity prostředky ve výši [částka], které měly být poskytnuty v letech 2016 – 2018, tedy již po faktickém rozpadu soužití účastníků. Nakonec soud prvního stupně zamítl i návrh žalobce na vypořádání vnosu na platby na společný hypoteční úvěr účastníků, neboť žalobce neprokázal, že tvrzené platby skutečně provedl. Soud prvního stupně také zamítl návrh na vypořádání zůstatku na bankovním účtu žalobce č. [č. účtu], neboť ke dni rozvodu manželství tento účet již neexistoval. Pokud jde o vypořádání movitých věcí, soud prvního stupně uzavřel, že účastníci se již na jejich vypořádání dohodli před podáním žaloby, proto tento návrh rovněž zamítl. K vypořádání tak zůstal pouze zůstatek na účtu žalované ve výši [částka], proto žalované uložil zaplatit žalobci částku [částka] odpovídající polovině uvedeného zůstatku.

4. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), s odkazem na rozhodování dovolacího soudu ve sporech majících povahu tzv. iudicium duplex, tak, že uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], neboť uzavřel, že žalobce byl úspěšný pouze v části návrhu na vypořádání zůstatku na bankovním účtu žalované.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, v němž namítl, že soud prvního stupně zjistil neúplně skutkový stav věci, neboť nevyslechl žalobce a žalovanou, označené svědky a neprovedl důkaz fotodokumentací průběhu dostavby domu v [adresa]. Připomněl, že dům byl zakoupen jako tzv. holodům, zvenčí měl sice fasádu, uvnitř však chybělo veškeré základní vybavení. Zakoupení kuchyňské linky a dalšího vybavení domu bylo podle žalobce doloženo fakturami, jež žalobce zaplatil, a to z peněz, které dostal darem od své matky. Žalobce měl za to, že předloženými důkazy prokázal, že matka měla z dědictví a prodeje nemovitých věcí ve svém vlastnictví dostatek prostředků, které mu postupně darovala na dostavbu domu a terénní úpravy kolem domu. Prostředky dostával postupně, protože postupné byly i jednotlivé práce, platby v hotovosti i na účet dostával podle potřeby, jak se realizovaly platby za práce a materiál od více dodavatelů. Podle žalobce je nepravděpodobné, že by žalovaná nevěděla, že byl dům dostavován z finančních prostředků od matky, zejména v situaci, kdy věděla, že matka vlastnila nemovité věci a prodala je a za situace, kdy žalovaná byla na mateřské či rodičovské dovolené a v domácnosti s nimi žily i děti žalované z předchozího manželství. Dále namítl, že nebyl žádný relevantní důvod k tomu, aby finanční prostředky od matky odděloval od jiných peněz, které mu chodily na účet, ani aby platby faktur následovaly hned po připsání finančních prostředků. Podle žalobce není správné zjištění, že po připsání peněz od matky následovaly platby potravin či nábytku, a akcentoval, že tyto a další záležitosti platil ze svého účtu na denní bázi po celou dobu společného soužití, bez ohledu na to, kdy a jaké finanční prostředky na účet přišly. Má za to, že životní styl rodiny účastníků se ničím nevymykal životnímu stylu střední třídy v České republice. Nesouhlasil s hodnocením výpovědi své matky a s tím, že by byla ovlivněna blízkým příbuzenským vztahem a zájmem na výsledku řízení; ten podle něho má, neboť šlo o její finanční prostředky, které mu poskytla, ale neznamená to, že by vypověděla nepravdu. Pochybnosti podle žalobce nemohla vzbuzovat ani předložená čestná prohlášení, neboť jeho matka měla vytvořený vzor v počítači a vždy jej použila, pouze vyplnila jinou částku a datum. Žalovaná podle žalobce po dlouhou dobu nepracovala, živnostenský list si vyřídila až v roce 2013 nebo 2014, během manželství nic nepřispěla, kromě částky [částka], kterou vložila do přestavby domu, nejednalo se však o vnos, ale o finanční prostředky získané během trvání manželství její trestnou činností. Podle žalobce není pravda, že by většina finančních prostředků byla darována až po nastěhování rodiny do domu. Z prostředků darovaných po nastěhování však byly financovány veškeré dokončovací práce v interiéru a veškeré úpravy exteriéru nemovitých věcí od roku 2010 včetně; podle žalobce o tom svědčí jak předložené faktury, tak výpovědi svědků [jméno FO] a Žemberyho, kteří potvrdili, že v době nastěhování rodiny nebyly nemovité věci ani zdaleka dokončeny. Nakonec žalobce připomněl, že soud prvního stupně se nevypořádal s jeho návrhem na valorizaci jeho vnosů. Ze všech uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalovaná se k odvolání žalobce nevyjádřila.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contr.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je pouze částečně důvodné.

8. Věc byla projednána podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované a jejího zástupce, kteří se z jednání omluvili a nežádali jeho odročení.

9. Odvolací soud při svém rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a pro stručnost na něj odkazuje, stejně tak jako ze skutkového stavu zjištěného v odvolacím řízení, přičemž zopakoval podle § 213 odst. 2 o. s. ř. dokazování výpisy z účtu žalobce a doplnil dokazování podle § 213 odst. 4 o. s. ř. o rozsudek o rozvodu manželství účastníků, zprávu Hypoteční banky, a.s., zprávu [právnická osoba]; odvolací soud provedl také důkaz rozsudky vztahujícími se k [podezřelý výraz] řízení žalobce a žalované, z nichž však neučinil žádná pro rozhodnutí významná zjištění.

10. Z rozsudku soudu prvního stupně ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], odvolací soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. Soud prvního stupně v uvedeném rozhodnutí uvedl, že účastníci spolu podle nesporných tvrzení nežijí od roku 2016, důvodem rozvratu manželství byly odlišné pohledy účastníků na společné soužití. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

11. Ze zprávy Hypoteční banky, a.s., ze dne [datum] a ze dne [datum] a z čestného prohlášení o původu finančních prostředků ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že od [datum] byla na pohledávku z hypotečního úvěru uhrazena částka [částka], a to z čerpání nově poskytnutého úvěru třetí osobě za účelem nákupu nemovitých věcí, které byly předmětem zajištění hypotečního úvěru účastníků. Za uvedené období byla provedena pouze tato jediná splátka, běžné splátky úvěru v uvedeném období nebyly činěny.

12. Ze zprávy [právnická osoba], Krajské pobočky pro hlavní město Prahu, ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalovaná není a nikdy nebyla v evidenci uchazečů o zaměstnání, v databázi náhradního výživného, v databázi žadatelů o dávky pomoci v hmotné nouzi, v databázi žadatelů o příspěvek na péči a v databázi osob [podezřelý výraz] postižených, a aktuálně není v databázi státní sociální podpory. Současně bylo zjištěno, že žalovaná pobírala v období od května 2009 do května 2013 rodičovský příspěvek ve výši [částka] (květen 2009 – prosinec 2010) a ve výši [částka] (leden 2011 – květen 2013).

13. Odvolací soud zopakoval dokazování výpisem z účtu žalobce č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum], přičemž zjistil, že ve sledovaném období byly z účtu placeny běžné platby za nákup potravin, léčiv, drogerie, platby mobilním operátorům, splátky hypotéky, pojištění domu, platby za obědy dětí, platby faktury související s podnikáním žalovaného, zálohy plateb pojistného pro Okresní správu sociálního zabezpečení, dále byly činěny převody na kartový účet žalobce, finanční prostředky byly vybírány rovněž v hotovosti, na účet byly připisovány platby označené jako úhrady ze zahraničí, platby provedené prostřednictvím účtu v systému PayPal označeného jménem žalobce. K účtu byl sjednán kontokorent, jehož limit se průběžně navyšoval. Dále odvolací soud mimo jiné zjistil, že:

a) ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalobce [částka], kontokorent byl sjednán ve výši [částka]. Ke dni [datum] byl čerpán kontokorent ve výši [částka], tentýž den byl proveden mimoemisní vklad ve výši [částka], zůstatek tedy činil [částka]. Následně byl opět čerpán kontokorent, ke dni [datum] byl na účtu v důsledku připsání dvou plateb ze zahraničí zůstatek ve výši [částka] a tentýž den byla provedena úhrada zálohové faktury č. [hodnota] za kuchyň Sykora ve výši [částka]. Z výpisu z účtu neplyne úhrada částky [částka] podle nabídky č. [hodnota]. Ke dni [datum] činil zůstatek na účtu [částka], dne [datum] činil zůstatek –[částka]; téhož dne byla připsána úhrada ze zahraničí ve výši [částka], dne [datum] úhrada ze zahraničí ve výši [částka] a [částka]. Zůstatek na účtu k uvedenému dni činil [částka]. Dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] na účet [č. účtu], tedy na stejný účet, jako shora uvedená platba ve výši [částka] a stejně jako platba ze dne [datum] ve výši [částka] označená „O. Meszaros/doplatek kuchyn“; Ke dni [datum] činil zůstatek na účtu –[částka], ke dni [datum] činil zůstatek –[částka], ke dni [datum] činil zůstatek [částka]. Kontokorent byl sjednán ve výši [částka]. Z účtu nevyplývá platba žádné z žalobcem předložených faktur;

b) ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalobce –[částka], kontokorent byl nadále sjednán ve výši [částka]. Zůstatek ke dni [datum] činil [částka], ke dni [datum] –[částka]. Ke dni [datum] činil zůstatek na účtu [částka], téhož dne byla připsána úhrada ze zahraničí ve výši [částka], ke dni [datum] činil zůstatek na účtu [částka] a téhož dne byla provedena úhrada částky [částka]. Zůstatek ke dni [datum] činil [částka];

c) ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalobce –[částka], kontokorent byl sjednán ve výši [částka]. Dne [datum] byl zůstatek na účtu [částka], téhož dne žalobce vybral v hotovosti částku [částka], uhradil dvě částky jako platbu kartou a poplatek za kartové [podezřelý výraz], zůstatek činil –[částka] a na účet byla vložena v hotovosti [jméno FO] částka [částka], poté činil zůstatek [částka]. Dne [datum] činil zůstatek na účtu –[částka], téhož dne byla připsána částka [částka] od [jméno FO] (číslo účtu [č. účtu]) a zůstatek na účtu činil [částka]. Následně byly provedeny téhož dne další platby ve výši [částka] (Ticketstream, UPS, cena za převod eura) a v hotovosti vybrána částka [částka]. Další výběry hotovosti byly provedeny [datum] ([částka]), [datum] ([částka]), [datum] ([částka]), [datum] ([částka]), [datum] ([částka]), [datum] ([částka]), [datum] ([částka]), [datum] ([částka]) a [datum] ([částka]). Zůstatek účtu k [datum] činil [částka]. Dne [datum] bylo z účtu vybráno v hotovosti [částka] a [částka], zůstatek poté činil –[částka]. Dne [datum] činil zůstatek –[částka], téhož dne byla na účet připsána částka [částka] od [jméno FO], zůstatek činil [částka]. Dne [datum] byla z účtu odepsána částka [částka] označená jako „záloha dveře“, byly uhrazeny další platby za nákupy a platby faktur souvisejících s podnikáním žalovaného a dne [datum] byla z účtu v hotovosti vybrána částka [částka]; zůstatek na účtu činil v tuto chvíli –[částka]. Dne [datum] činil zůstatek –[částka], dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] od [jméno FO] a zůstatek činil [částka], téhož dne byla v hotovosti vybrána částka [částka] a zůstatek činil opět –[částka], dne [datum] byla provedena platba kartou ve výši [částka] v prodejně Hornbach na Černém Mostu. Dne [datum] činil zůstatek na účtu –[částka], téhož dne byla na účet připsána úhrada ze zahraničí ve výši [částka]. Dne [datum] činil zůstatek [částka], téhož dne byla na účet připsána částka [částka] od [jméno FO] a zůstatek činil [částka]. Ve stejný den byla provedena úhrada faktury označené Faktura [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – Xmas Lights [částka], dále byl proveden výběr v hotovosti ve výši [částka] a zůstatek činil –[částka]. Konečný zůstatek ke dni [datum] činil –[částka]. Dne [datum] činil zůstatek –[částka], dne [datum] byla na účet připsána prostřednictvím systému PayPal částka [částka], zůstatek poté činil [částka]. Dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] od [jméno FO], označená jako „[podezřelý výraz] s CP“, téhož dne byla provedena úhrada doplatku za dveře panu Červinkovi ve výši [částka], zůstatek nadále činil [částka]. Dne [datum] žalobce uhradil fakturu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve výši [částka] a dne [datum] fakturu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve výši [částka], dne [datum] vybral v hotovosti částku [částka], [datum] vybral částku [částka], [datum] vybral [částka], dne [datum] vybral [částka]. Zůstatek na účtu poté činil –[částka]. Dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] od [jméno FO], tentýž den došlo k výběru hotovosti ve výši [částka] a zůstatek činil – [částka]. Dne [datum] činil zůstatek [částka], dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] od [jméno FO]. Z účtu poté byly provedeny platby za kroužky dětí účastníků, platby za nákupy v obchodech Tesco, Globus, Albert apod., byly provedeny výběry v hotovosti dne [datum] ([částka]), [datum] ([částka]), [datum] ([částka] a [částka]), [datum] ([částka]), [datum] ([částka]), [datum] ([částka]), [datum] ([částka] a [částka]). Zůstatek na účtu k [datum] činil [částka] s tím, že od [datum] byly na účet rovněž připsány další platby, a to buď prostřednictvím systému PayPal z jiného účtu žalobce nebo jako úhrady ze zahraničí;

d) ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalobce –[částka], kontokorent byl sjednán ve výši [částka]. Dne [datum] byla v hotovosti čerpána částka [částka], dne [datum] byla vybrána částka [částka] a tentýž den byla na účet vložena v hotovosti částka [částka] a uhrazena faktura č. 20205/13, označená jako „3. část bouwman“, dne [datum] byla z účtu placena částka [částka] označená jako „Splátka dluhu 1“, dne [datum] shodná částka jako „2. splátka dluhu“, a to na účet č. [č. účtu], který byl v předchozích výpisech označen jako účet [jméno FO]; na účet byly v označeném období připisovány platby ze zahraničí a převáděny platby prostřednictvím systém PayPal z jiného účtu žalobce. Konečný zůstatek k [datum] činil –[částka], na účet nebyla převedena žádná částka z účtu [jméno FO];

e) ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalobce –[částka], kontokorent byl sjednán ve výši [částka]. Zůstatek na účtu ke dni [datum] činil –[částka], dne [datum] byla provedena úhrada částky [částka], označená jako „[jméno FO] platba zálohové faktury za japonskou stěnu a roletu“;

f) ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalobce –[částka], dne [datum], kdy byl zůstatek účtu –[částka], byla provedena úhrada částky [částka], označená jako „Doplatek REJUVENATED“, tentýž den byla na účet v hotovosti vložena částka [částka]. Dne [datum] činil zůstatek –[částka], dne [datum] převedl žalovaný prostřednictvím systému PayPal z jiného účtu částku [částka], načež zůstatek na účtu činil –[částka]. Na účet byly v tomto měsíci připisovány i platby ze zahraničí a další platby z jiného účtu žalobce, sloužily však pouze k úhradě čerpaného kontokorentu. Konečný zůstatek na účtu k [datum] činil –[částka]. Na účet nebyla ve sledovaném období převedena žádná částka z účtu [jméno FO]. Ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalobce –[částka], kontokorent byl sjednán ve výši [částka]. Dne [datum] byla na účet v hotovosti vložena částka [částka], zůstatek na účtu činil –[částka]. Dne [datum] byla v hotovosti vložena na účet částka [částka], dne [datum], kdy zůstatek činil –[částka], byla připsána prostřednictvím systému PayPal z jiného účtu žalobce částka [částka] a [částka], zůstatek na účtu tak činil [částka]. Ke dni [datum] činil zůstatek na účtu –[částka], tentýž den byla v hotovosti vložena na účet částka [částka], zůstatek pak činil [částka]. Na účet nebyla v tomto měsíci převedena žádná částka z účtu [jméno FO];

g) v období od [datum] do [datum] měl žalobce k účtu sjednán kontokorent ve výši [částka]. Z účtu byly prováděny běžné platby za stravování, pohonné hmoty, léčiva apod., pravidelné platby související s užíváním domu, daň z nemovitostí, povinné ručení za vozidlo Jaguar XKR, kroužky dětí účastníků, splátky jiných úvěrů, např. u společnosti [právnická osoba] či [právnická osoba]. apod., platby faktur souvisejících s podnikáním žalobce atd., z účtu také byly prostřednictvím bankomatu vybírány peněžní prostředky v hotovosti. Na účet byly připisovány platby provedené prostřednictvím účtu v systému PayPal označeného jménem žalobce, dále platby označené jako úhrada ze zahraničí, několikrát byly na účet vloženy finanční prostředky také v hotovosti (dne [datum] částka [částka], [datum] částka [částka], [datum] částka [částka]). Po celé sledované období byl čerpán úvěr, s výjimkou listopadu 2017, kdy byl úvěr uhrazen platbou ze zahraničí ve výši [částka]. Ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalobce –[částka]. Na účet v uvedeném období nebyla převedena žádná částka z účtu [jméno FO], zůstatek ke dni [datum] činil –[částka], z účtu nebylo provedeno osm plateb z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku účtu.

14. Ani odvolací soud neshledal důvod pro provedení výslechu účastníků [právnická osoba] žalované a dále provedení důkazu fotografiemi, které zachycují průběh výstavby nemovitých věcí účastníků; to, že stavba byla účastníky za trvání manželství dokončována, že byly provedeny také práce na pozemku účastníků a že se rodina do domu nastěhovala na konci roku 2009, nebylo v řízení zpochybňováno, účastníci se pouze neshodli na úplném rozsahu prací a na době, kdy byly některé z prací provedeny. Odstranění těchto rozporů však nebylo pro rozhodnutí ve věci významné, neboť pro posouzení oprávněnosti nároku na zohlednění vnosů žalobce do společného jmění manželů bylo rozhodující prokázání toho, zda žalobce výlučné prostředky na jím tvrzené práce a materiál skutečně vynaložil.

15. Po právní stránce vypořádání zaniklého společného jmění účastníků je třeba provést, jak správně uvedl soud prvního stupně, podle § 740 a násl. o. z., neboť společné jmění účastníků zaniklo právní mocí rozsudku o rozvodu manželství dne [datum].

16. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

17. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

18. Podle § 742 odst. 2 o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

19. Při hodnocení otázky uplatněných vnosů žalobce vyšel odvolací soud z tvrzení žalobce, který uvedl, že finanční prostředky mu matka poskytovala od července 2007 do května 2018, jednak v hotovosti, jednak převodem na jeho účet, a současně z jeho tvrzení, že finanční prostředky použil na stavbu domu č. p. 312 v [adresa], jeho vybavení a na oplocení a úpravy zahrady. Žalobce dále tvrdil, že dostavba domu, který byl účastníky pořízen jako tzv. holodům, započala na podzim 2008.

20. S ohledem na obecnost uvedených tvrzení byl žalobce již soudem prvního stupně poučen podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit svá tvrzení o použití finančních prostředků z darů od matky a z prodeje svých nemovitých věcí do nemovitých věcí v [adresa] uvedením konkrétních stavebních prací, na které byly použity, a prokázat svá tvrzení o tom, že použil své výlučné prostředky a v jaké výši; současně byl poučen o důsledcích nevyhovění této výzvě.

21. Ve svém odvolání žalobce namítal, že soud prvního stupně nevzal v potaz, že matka žalobce měla dostatek finančních prostředků z dědictví a z prodeje svých nemovitých věcí, žalobci je poskytovala podle toho, jak se postupně dokončovaly stavební práce na nemovitých věcech, nesouhlasil s hodnocením výpovědi matky žalobce a s hodnocením životní úrovně a životního stylu účastníků. Uvedl, že nebyl důvod, aby odděloval výlučné finanční prostředky na účtu od ostatních finančních prostředků, ani aby faktury byly placeny ihned po připsání finančních prostředků na jeho účet.

22. Lze souhlasit s žalobcem, že nebylo jeho povinností oddělovat výlučné prostředky na účtu od prostředků společných. Peněžní prostředky na účtu vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu nebo smlouvy o vkladovém účtu nejsou v majetku majitele účtu, v jehož prospěch byl tento účet zřízen, nýbrž v majetku peněžního ústavu. Oprávnění majitele účtu, spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředky z účtu, představuje pohledávku z účtu u peněžního ústavu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupný jako další v textu uvedená rozhodnutí dovolacího soudu na www.nsoud.cz). Nejvyšší soud v dalším rozhodnutí uvedl, že důsledkem takového postupu není skutečnost, že se výlučné finanční prostředky stanou po jejich vložení na účet a následném výběru finančními prostředky tvořícími součást společného jmění manželů; samotným uložením výlučných finančních prostředků na účet u peněžního ústavu a jejich následným výběrem nedochází ke změně právního režimu v tom smyslu, že by se uvedené finanční prostředky staly součástí společného jmění manželů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Podle dovolacího soudu není důvodu, aby nebylo možné rozlišovat mezi výlučnými prostředky a prostředky náležejícími do společného jmění manželů, byť jsou uloženy na jednom bankovním účtu. Opačný závěr by nedůvodně nutil manžele k zakládání „oddělených“ bankovních účtů, přičemž se však může v každém konkrétním případě stát, že na účet s prostředky ve výlučném majetku bude připsána (byť bagatelní) částka ze společného jmění manželů; v takovém případě není správný závěr, že by výlučné prostředky nebylo – v poměrech konkrétní věci – možné od společných odlišit. Jestliže byly na účet u peněžního ústavu patřící jednomu z manželů uloženy jeho výlučné peněžní prostředky i prostředky pocházející ze společného jmění manželů, neznamená to, že by bez dalšího na všechny platby z tohoto účtu bylo nutné pohlížet jako na plné nebo částečné platby ze společného jmění manželů. Bude vždy záležet na okolnostech dané věci, na výši uložených prostředků, jejich původu a na výši platby (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

23. Je však také třeba uvést, že soud prvního stupně uvedené závěry respektoval a své rozhodnutí, kterým zamítl návrh žalobce na vypořádání jeho vnosů, na požadavku oddělení výlučných finančních prostředků od ostatních nevystavěl, naopak uvedl, že připsání výlučných finančních prostředků na účet žalobce by jejich oddělení od finančních prostředků společných nebránilo, avšak jen za podmínky, že by bylo prokázáno, že byly skutečně do dostavby rodinného domu investovány.

24. V této souvislosti je třeba dále uvést, že k prokázání existence výlučných prostředků žalobce a jejich vnosu do společného jmění není dostačujícím pouhé prokázání tvrzení žalobce, že jeho matka finančními prostředky v žalobcem uvedené výši disponovala a že mu finanční prostředky poskytla jako dar. I kdyby bylo darování finančních prostředků beze všech pochybností prokázáno (a zde je možné uvést, že odvolací soud sdílí pochybnosti o vystavených potvrzeních o darování finančních prostředků, s ohledem na jejich formální i obsahovou podobnost, nicméně ani soud prvního stupně ani odvolací soud nevycházel při svém rozhodování pouze z těchto listin), bez dalšího by nebylo možné učinit pouze na základě této skutečnosti závěr o tom, že žalobce tyto prostředky následně použil na financování stavby domu, jeho vybavení a dokončovací práce.

25. Použití výlučných prostředků na uvedené práce pak nelze bez dalšího dovodit ze skutečnosti, že žalovaná během manželství po určitou dobu čerpala pouze rodičovský příspěvek a neměla příjem ze zaměstnání. V této souvislosti totiž nelze odhlédnout od toho, že účastníci v souvislosti s pořízením nemovitých věcí čerpali úvěr, žalobce měl příjem ze svého podnikání a sám připustil, a vyplynulo to i z výslechu svědkyně [jméno FO], že částkou [částka] (bez ohledu na její původ) přispěla rovněž žalovaná (aniž by žalobce specifikoval, jak byly tyto finanční prostředky konkrétně v souvislosti s nemovitými věcmi použity); žalovaná současně předložila listiny, z nichž bylo zjištěno, že ze svého účtu mimo jiné vybrala [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Nelze proto učinit kategorický závěr předestíraný žalobcem, že účastníci neměli jiné finanční prostředky, které mohli využít na dokončení domu a že bez tvrzených darů od matky nebo finančních prostředků získaných prodejem nemovitých věcí, které žalobce nabyl z dědického řízení po otci, by dokončení stavebních prací a vybavení domu nemohlo být provedeno.

26. Pokud jde o finanční prostředky ve výši [částka], [částka] a [částka], které měly být žalobci předány na základě darovací smlouvy ze dne [datum], odvolací soud z obsahu výpisů z účtu žalobce nezjistil, že by uvedené finanční prostředky byly vloženy na účet žalobce, který byl v průběhu řízení označen; v červnu 2007 činil počáteční zůstatek na účtu žalobce –[částka], v červenci 2007 činil zůstatek –[částka], v srpnu 2007 činil zůstatek +[částka]. Potvrzení ze dne [datum] pouze obecně uvádí, že dne [datum] byly žalobci shora uvedené prostředky darovány „výhledově na budoucí bydlení“ a „na případné investice do budoucího bydlení“. I kdyby finanční prostředky byly žalobci v uvedeném období poskytnuty v hotovosti, žalobce netvrdil, na co konkrétně měl tyto finanční prostředky použít a neoznačil žádné důkazy, jimiž by mělo být použití finančních prostředků na konkrétní účel prokázáno. Z žalobcem předložených faktur nevyplývá, že by v uvedeném období byly prováděny stavební práce na nemovitých věcech (nemovité věci byly účastníky nabyty až na základě smlouvy ze dne [datum], s účinky vkladu ke dni [datum]). Stejné závěry platí i pro finanční prostředky ve výši [částka], které mu měly být poskytnuty [datum] (zůstatek na účtu v září 2007 činil –[částka], v říjnu 2007 činil –[částka]) a ve výši [částka], které mu měly být poskytnuty [datum] (zůstatek na účtu v listopadu 2007 činil –[Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno], v prosinci 2007 činil –[částka]). Dne [datum] byla na účet převedena částka [částka], jednalo se však, stejně jako v případě dalších převodů na účet žalobce, o platbu ze zahraničí. Žalobce netvrdil, že by si v předmětném období vytvářel rezervy, ze kterých by pak konkrétní práce platil.

27. V roce 2008 měly být žalobci poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] na základě smlouvy ze dne [datum]; z výpisu z účtu žalobce není zřejmé, že by tyto finanční prostředky byly na účet matkou žalobce převedeny ani žalobcem vloženy, z potvrzení o daru ze dne [datum] vyplývá, že finanční prostředky měly být použity na „plánovanou stavbu RD“. Zůstatek účtu v dubnu 2008 činil +[částka], v květnu 2008 činil +[částka], v červnu 2008 činil počáteční zůstatek +[částka]; na účet byly v červnu připisovány platby ze zahraničí, dne [datum] žalobce z účtu vybral částku [částka], dne [datum] vybral částku [částka], dne [datum] žalobce vložil částku [částka] a [částka]. Jak bylo uvedeno již u tvrzených darů z roku 2007, žalobce ani v tomto případě přes poučení netvrdil, na co konkrétně byly uvedené prostředky použity, z účtu žalobce není zřejmé žádné placení stavebních prací, současně žalobce nepředložil žádné faktury či jiné doklady prokazující, že by v tomto období jakékoli stavební práce financoval.

28. V roce 2009 měly být žalobci poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] na základě smlouvy ze dne [datum]; z potvrzení o poskytnutí daru ze dne [datum] vyplývá, že dar měl být poskytnut „na stavbu RD“. Žalobce v tomto případě označil jedinou platbu, která měla být v uvedeném období provedena z jeho účtu, a to úhradu částky [částka] společnosti [právnická osoba]. Ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalobce [částka]. Ke dni [datum] byl čerpán kontokorent ve výši -[částka], tentýž den byl proveden mimoemisní vklad ve výši [částka]. Pokud jde o tyto finanční prostředky, nelze vyloučit, že se mohlo jednat o finanční prostředky od matky žalobce (byť to žalobce výslovně netvrdil), nicméně je třeba přihlédnout k dalším pohybům na účtu. Po připsání částky [částka] činil zůstatek [částka] a [datum] byla uhrazena faktura ve výši [částka]. Následně byl na účtu opět čerpán kontokorent, ke dni [datum] byl na účtu v důsledku připsání dvou plateb ze zahraničí zůstatek ve výši [částka] a tentýž den byla provedena úhrada zálohové faktury č. [hodnota] ve výši [částka] (za kuchyni Sykora). Je tedy zřejmé, že uvedená platba nemohla být placena z výlučných prostředků žalobce. Z objednávkového listu z [datum] a zálohové faktury č. [hodnota] z téhož dne vyplynulo, že měla být zaplacena zakázka související s kuchyní Sykora ve výši [částka] na účet č. [č. účtu], přičemž z výpisu z účtu žalobce je zřejmé, že platba byla provedena [datum] a dále z účtu vyplynulo, že dne [datum] byla na tentýž účet placena částka [částka]. Platby zbývající části ceny kuchyňské linky (žalobce tvrdil, že kuchyňská linka byla pořízena za [částka]) z výpisu z účtu žalobce nebyly zjištěny. Z výpisu z účtu je také zřejmé, že před úhradou částek [částka] a [částka] byly na účtu pouze prostředky získané úhradami ze zahraničí za prodej zboží, v uvedeném období nebyly na účet převedeny platby od matky žalobce, žalobcem nebylo tvrzeno, že by se jednalo o jiné jeho výlučné prostředky a odvolací soud proto nemohl uzavřít, že platby za kuchyňskou linku byly učiněny z výlučných prostředků žalobce.

29. Žalobce dále uvedl, že z darovaných finančních prostředků byla placena realizace dlažby na základě nabídky č. [hodnota] z [datum] ve výši [částka]. Důkaz o placení této částky v hotovosti žalobce neoznačil, bezhotovostní úhrada této částky z účtu žalobce neplyne. V průběhu května 2009 vybral žalobce během 17 výběrů z bankomatu celkem částku [částka], nicméně odvolací soud nepovažuje za pravděpodobný průběh věci, že by žalobce vybíral po menších částkách finanční prostředky na úhradu shora uvedené částky [částka], pokud měl možnost čerpat kontokorent a pokud je z výpisu z účtu zřejmé, že výběry částek ve výši několika set či tisíců korun byly u žalobce obvyklé i v ostatních měsících. Žalobce dále tvrdil, že v roce 2009 došlo k úhradě částek souvisejících s nákupem interiérových dveří a podlah společností [právnická osoba] K tomu předložil zálohovou fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] a [částka] se splatností [datum], dále zálohovou fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka], zálohovou fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností [datum]. Dále předložil fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka] se splatností [datum], z níž vyplývá, že záloha č. [hodnota] ve výši [částka] byla přijata [datum], a fakturu č. [hodnota] ze dne [datum], z níž vyplývá, že záloha [částka] byla přijata [datum] a dobropis k faktuře č. [hodnota] ze dne [datum], z nějž vyplývá, že společnost [právnická osoba] měla částku [částka] za interiérové dveře vrátit žalobci. Podle údajů na uvedených dokladech měly být všechny s výjimkou zálohové faktury č. [hodnota] znějící na částku [částka] placeny převodem, z výpisu z účtu však zaplacení uvedených částek nevyplývá (číslo účtu společnosti [právnická osoba] uvedené na fakturách je ve výpisu z účtu žalobce zachyceno pouze v souvislosti s dvěma platbami, které tato společnost provedla ve prospěch žalobce dne [datum] a [datum]) a žalobce neoznačil žádný důkaz, kterým by bylo prokázáno, že úhradu uvedených částek platil v hotovosti a že by na tyto platby použil tvrzený dar od matky. Obdobné závěry platí pro tvrzenou úhradu faktury č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] za likvidaci odpadu ve výši [částka] a o platbách částek [částka] a [částka] společnosti [právnická osoba].; jejich platba z účtu žalobce neplyne, žalobce neoznačil žádný důkaz o platbě faktury za likvidaci odpadu v hotovosti a o tom, že by na úhradu faktury použil své výlučné prostředky, v případě částek, které měly být placeny společnosti [právnická osoba]., nepředložil ani fakturu, jíž by částky byly vyúčtovány a soud vycházel pouze z vypracované nabídky ze dne [datum]. Nakonec je třeba uvést, že žalobce neprokázal ani platby z výlučných prostředků společnosti [právnická osoba] v tvrzené výši [částka]. V tomto směru žalobce odkázal na rozpis prací pro rodinný dům v [adresa], z něhož plyne, že byl účtován doplatek za ÚT dle cenové nabídky ve výši [částka] a cena za zařizovací předměty a obklad ve výši [částka] (celkem [částka]), po zohlednění záloh ve výši [částka] a [částka] zbývalo k [datum] doplatit [částka] (bez DPH). Z dalšího rozpisu prací vyplynulo, že byl účtován doplatek za ÚT dle cenové nabídky ve výši [částka], doplatek vody bez zařizovacích předmětů ve výši [částka], cena zařizovacích předmětů ve výši [částka], cena za rozvod cirkulace ve výši [částka], cena obkladů ve výši [částka], cena čerpadla do vrtu ve výši [částka], cena montáží ve výši [částka], cena za elektriku ve výši [částka] a cena za malíře ve výši [částka], celkem [částka]. Po zohlednění záloh ve výši [částka] a [částka] a odpočtu za pozdní předání ve výši [částka] činil doplatek [částka]. Již z uvedených listin je zřejmé, že žalobce nemohl vynaložit na provedené práce a materiál částku [částka] jako součet částek [částka] a [částka], neboť oba soupisy obsahují zčásti shodné položky a druhý ze soupisů reflektuje provedené práce a pořízený materiál v období po prvním vyúčtování a sepsání prací (tedy zřejmě byla vyúčtována celkově částka [částka]). Nicméně i zde platí, že žalobce neoznačil žádné důkazy k prokázání tvrzení, že uvedené částky jím byly skutečně uhrazeny a že na jejich úhradu byly použity jeho výlučné finanční prostředky. Z výpisů z účtu za uvedené období úhrada účtovaných částek neplyne. Odvolací soud současně připomíná, že dne [datum] vybrala žalovaná ze svého účtu částku [částka].

30. V roce 2010 měly být žalobci poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] na základě darovací smlouvy ze dne [datum], přičemž v potvrzení o poskytnutí daru je uvedeno, že finanční prostředky byly žalobci poskytnuty „jako investice do stavby RD v [adresa]“. Z výpisu z účtu žalobce za období ledna 2010 neplyne, že by byly uvedené finanční prostředky vloženy na účet žalobce. Žalobce tvrdil, že v roce 2010 platil fakturu za provedené elektroinstalační práce a materiál ve výši [částka], což dokládal mimo jiné prohlášením [jméno FO] ze dne [datum]. Uvedená platba byla podle výpisu z účtu provedena dne [datum], nicméně podle výpisu z účtu nemohla být tato částka hrazena z výlučných prostředků žalobce, neboť ke dni [datum] činil zůstatek na účtu [částka], téhož dne byla připsána úhrada ze zahraničí ve výši [částka], ke dni [datum] činil zůstatek na účtu [částka] a téhož dne byla provedena úhrada částky [částka]; na úhradu uvedené částky tak byly použity zčásti prostředky čerpaného kontokorentu, zčásti finanční prostředky na účtu, o nichž žalovaný netvrdil, že by byly jeho výlučné a které zřejmě s ohledem na to, že byly úhradou ze zahraničí, pocházely z jeho podnikatelské činnosti. Žalobce dále tvrdil, že v roce 2010 uhradil z výlučných prostředků částku [částka] na základě závazné objednávky dřevěného vnitřního zábradlí, zrcadel do koupelen, montáže světel, nerezového zábradlí na balkon, dlažby kolem domu a další. Z předloženého objednávkového formuláře ze dne [datum] však bylo možné zjistit pouze to, že celková částka, kterou měl žalobce za objednávku zaplatit, činila [částka] a že byla dohodnuta záloha ve výši [částka]. Z tohoto dokladu není zřejmé, zda byla záloha zaplacena a zda a kdy byl zaplacen doplatek ceny, z výpisu z účtu žalobce neplyne, že by v březnu 2010 byla zaplacena záloha ve výši [částka] ani že by v tomto období byly z účtu vybrány v hotovosti prostředky odpovídající výši zálohy. Stejně tak nebylo zjištěno, že by z účtu žalobce byl kdykoli v pozdějším období zaplacen doplatek dohodnuté ceny ve výši [částka]. Důkazy o úhradě uvedených částek v hotovosti žalobce neoznačil, stejně tak neoznačil důkazy, že by na úhradu částek použil své výlučné prostředky. Z výpisu z účtu žalobce vyplynulo, že ke dni [datum] činil zůstatek –[částka], na účet byly opakovaně vkládány prostředky z jiného účtu žalobce prostřednictvím systému PayPal, dále byly připisovány platby ze zahraničí; i kdyby vklady žalobce z jiného účtu byly z prostředků z darů od matky (což žalobce výslovně netvrdil), byly spotřebovány na běžné výdaje, platbu nákupů, pojištění, na splátky hypotéky, na platby faktur souvisejících s podnikáním žalobce a konečný zůstatek účtu k [datum] činil [částka].

31. V roce 2011 měly být žalobci poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Poskytnutí takových finančních prostředků na účet žalobce z výpisu z účtu nevyplývá, mezi žalobcem předloženými fakturami není žádná, která by časově s tvrzeným poskytnutím daru souvisela.

32. V roce 2012 měly být žalobci poskytnuty finanční prostředky v celkové výši [částka], a to [částka] na základě darovací dohody ze dne [datum], [částka] na základě darovací smlouvy ze dne [datum], [částka] na základě darovací smlouvy ze dne [datum], [částka] na základě darovací smlouvy ze dne [datum], [částka] na základě smlouvy ze dne [datum], [částka] na základě smlouvy ze dne 4. 9 2012, [částka] na základě darovací smlouvy ze dne [datum], [částka] za základě smlouvy ze dne [datum] a poskytnutí těchto finančních prostředků na účet žalobce bylo výpisy z účtu skutečně potvrzeno. Žalobce současně tvrdil, že v letech 2012 – 2014 [jméno FO] dokončoval stavbu domu a prováděl úpravy pozemku účastníků. V tomto případě žalobce předložil faktury, jimiž [jméno FO] vyúčtoval provedení prací, konkrétně fakturu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] na částku [částka], se splatností [datum], jež měla být placena v hotovosti a vyúčtováno bylo započetí prací na plotě, bednění včetně betonu, dále fakturu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] na částku [částka], se splatností dne [datum], jež měla být placena v hotovosti a vyúčtováno bylo ukončení zdění bloků plotu, bednění a dodávka materiálu; současně bylo na faktuře uvedeno, že dne [datum] byla zaplacena záloha [částka]. Dále žalobce předložil fakturu č. 21/012 ze dne [datum] na částku [částka], se splatností téhož dne, faktura měla být placena hotově, a fakturu shodného čísla, ze stejného dne, na částku 488 224, jíž bylo vyúčtováno ukončení a zhotovení stavebních prací v [adresa] dle zhotoveného rozpočtu. Z výpisu z účtu vyplynulo, že zůstatek účtu žalobce k [datum] činil [částka]. Dne [datum] bylo z účtu vybráno v hotovosti [částka] a [částka], zůstatek poté činil –[částka]. Dne [datum] činil zůstatek –[částka], téhož dne byla na účet připsána částka [částka] od [jméno FO], zůstatek činil [částka]. Dne [datum] byla z účtu odepsána částka [částka] označená jako „záloha dveře“ (o placení dveří v tomto období však žalobce ve svých tvrzení ničeho neuváděl, dveře měly být pořizovány již v roce 2009), byly uhrazeny další platby za nákupy a platby faktur souvisejících s podnikáním žalobce a dne [datum] byla z účtu v hotovosti vybrána částka [částka]. O dva dny později, tedy [datum], byla na účet připsána částka [částka] od matky žalobce, zůstatek na účtu po připsání této částky činil [částka] a téhož dne byla v hotovosti vybrána částka [částka]. S ohledem na časovou souvislost, skutečnost, že dne [datum] podle faktury č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] měla být v hotovosti zaplacena záloha ve výši [částka], což odpovídá výběru z téhož dne ve výši [částka], že zbývalo zaplatit [částka] a o dva dny později byla z účtu vybrána částka [částka] zaslaná matkou žalobce, lze podle odvolacího soudu v případě faktury č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] uzavřít, že byla placena z výlučných prostředků žalobce. U ostatních faktur však již takový závěr odvolací soud učinit nemohl, neboť v době splatnosti faktury ze dne [datum] žalobce sice vybral finanční prostředky z účtu, jednalo se však o čerpaný kontokorent, nikoli o výběr výlučných finančních prostředků. V případě faktury ze č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], která byla splatná [datum], odvolací soud přihlédl k tomu, že počáteční zůstatek na účtu žalobce činil –[částka], zůstatek ke dni [datum] činil –[částka] a téhož dne byl proveden převod částky [částka] z jiného účtu žalobce prostřednictvím systému PayPal. Dne [datum] byla na účet převedena částka [částka] od matky žalobce, zůstatek po tomto převodu činil [částka]. V následujícím období byla provedena úhrada částky [částka] jako platba faktury, označená „1. část SUNSATIONAL+GRACELAND MASTERS“, nejednalo se tedy o platbu faktury č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], dále byl proveden výběr v hotovosti ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum] a zůstatek na účtu činil k uvedenému dni –[částka]. Peněžní prostředky vybrané v tomto období v hotovosti však nedostačovaly k provedení úhrady fakturované částky [částka] (ani částky [částka]), když navíc v případě této faktury nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by byla placena postupně a že by žalobce zaplatil zálohu na uvedenou fakturu. Pochybnosti pak vyvolává i skutečnost, že žalobce předložil dvě faktury č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], přičemž jedna zněla na částku [částka] za ukončení a zhotovení stavebních prací v [adresa] dle zhotoveného rozpočtu a současně na částku [částka] také za ukončení a zhotovení stavebních prací v [adresa] dle zhotoveného rozpočtu (s tím souvisí dvě potvrzení z [datum], v nichž [jméno FO] potvrdil, že za stavební práce, které provedl v letech 2012 – 2014, dostal zaplaceno [částka] nebo [částka]) a není zřejmé, zda měly být placeny obě nebo zda se jednalo o opravu účtovaných částek a která z faktur pak měla být hrazena. Jak již bylo uvedeno, z účtu nevyplývá, že by v předmětném období byla některá z uvedených plateb uhrazena převodem na účet, a nebylo ani prokázáno dostatečné čerpání finančních prostředků na úhradu bezhotovostní. Nakonec je třeba uvést, neboť žalobce se dovolával zaplacení částky [částka] dne [datum], že tato platba výší ani označením neodpovídá žádné z fakturovaných částek a žalobce ani netvrdil, jakou konkrétní platbu (na jakou konkrétní práci či materiál, kterému konkrétnímu zhotoviteli) tato částka představuje a platba nebyla ztotožněna ani prostřednictvím označení účtu, na který byla hrazena. V každém případě však nelze přehlédnout, že ke dni [datum] činil zůstatek na účtu pouze [částka] a částka [částka] tedy byla hrazena částečně z čerpaného kontokorentu.

33. V roce 2013 měly být žalobci poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] na základě darovací smlouvy ze dne [datum] na terénní úpravy pozemku kolem domu v [adresa]. Žádná částka z účtu [jméno FO] nebyla na účet připsána, naopak dne [datum] byla z účtu placena částka [částka] označená jako „Splátka dluhu 1“ a dne [datum] shodná částka jako „2. splátka dluhu“, a to na účet č. [č. účtu], který byl v předchozích výpisech označen jako účet [jméno FO]. Na účet byly v průběhu července 2013 připisovány platby ze zahraničí a převáděny platby prostřednictvím systému PayPal z jiného účtu žalobce. Konečný zůstatek k [datum] činil –[částka]. Žalobce konkrétně netvrdil, na co byly uvedené finanční prostředky použity, mezi předloženými listinami nebyla žádná, která by se vázala k provádění stavebních prací na nemovitých věcech účastníků v uvedeném období.

34. Pokud jde o žalobcem tvrzenou úhradu faktury č. [hodnota] ze dne [datum], se splatností [datum], odvolací soud vyšel z toho, že žalobce předložil fakturu vystavenou [jméno FO], z níž vyplynulo, že je vyúčtována záloha na závěsy ve výši [částka]. Současně z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že úhrada částky [částka], označená jako „[jméno FO] platba zálohové faktury za japonskou stěnu a roletu“, byla provedena dne [datum], nicméně z výpisu z účtu bylo rovněž zjištěno, že ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalobce ke dni [datum] činil –[částka], uvedená částka tak byla placena čerpaným kontokorentem, nikoli z prostředků darovaných žalobci jeho matkou.

35. V roce 2016 měly být žalobci poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka] na základě darovací smlouvy ze dne [datum] a ve výši [částka] na základě darovací smlouvy ze dne [datum] a v roce 2018 měly být žalobci poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], ve dvou částech po [částka] na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Z výpisu z účtu žalobce nebylo zjištěno, že by uvedené prostředky byly matkou žalobce převedeny na jeho účet. [právnická osoba] uvedené částky však platí, že žalobce přes poučení soudu netvrdil, jak konkrétně měly být uvedené částky použity, a neoznačil ani nepředložil listiny, z nichž by vyplývalo, že v uvedeném období ještě byly prováděny a účtovány stavební práce na nemovitých věcech účastníků.

36. Dále žalobce tvrdil, že v roce 2016 obdržel částku [částka] za prodej nemovitých věcí, které získal v dědickém řízení po svém otci; kupní smlouva byla uzavřena [datum], kupní cena podle smlouvy měla být složena v hotovosti k rukám žalobce při podpisu smlouvy. Žalobce konkrétně netvrdil, na co byly uvedené finanční prostředky použity, mezi předloženými listinami nebyla žádná, která by se vázala k provádění stavebních prací na nemovitých věcech účastníků v uvedeném období. Z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že ke dni [datum] činil zůstatek na účtu –[částka], tentýž den byla v hotovosti vložena na účet částka [částka], zůstatek pak činil [částka]. Pokud by se v případě vložené částky [částka] jednalo o finanční prostředky získané prodejem nemovitých věcí žalobce nebo o část daru od matky žalobce ze dne [datum], nebyly použity na stavbu nemovitých věcí, ale z převážné části na úhradu čerpaného kontokorentu na účtu žalobce.

37. Nakonec je třeba uvést, že z podkladů, které odvolacímu soudu poskytla Hypoteční banka, a.s., vyplynulo, že od [datum] byla na pohledávku z hypotečního úvěru uhrazena částka [částka], a to z čerpání nově poskytnutého úvěru třetí osobě za účelem nákupu nemovitých věcí, které byly předmětem zajištění hypotečního úvěru účastníků. Za uvedené období byla provedena pouze tato jediná splátka, běžné splátky úvěru v uvedeném období nebyly činěny. Proto bylo možné uzavřít, že žalobce neprokázal ani svůj tvrzený vnos na splátky společného úvěru účastníků po rozvodu manželství ve výši [částka].

38. Na základě skutečností shora uvedených odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce prokázal pouze vnos ze svých výlučných prostředků ve výši [částka], ve zbývajícím rozsahu je závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobce neprokázal vnos svých výlučných prostředků do majetku ve společném jmění účastníků a že jeho požadavku na jejich vypořádání není možné vyhovět, správný.

39. Žalobce dále ve svém odvolání namítal, že se soud prvního stupně nevypořádal s otázkou valorizace jeho vnosu, byť si byl vědom, že v průběhu řízení se názor na podmínky použití § 742 odst. 2 o. z. zastávaný vyššími soudy měnil a vyvíjel. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 23/24, konstatoval, že současná úprava uvedená v § 742 odst. 2 o. z. je založena na principu obohacení, nikoli na principu náhrady škody. Je-li společné jmění obohaceno, má být náhrada za toto obohacení vydána do jmění, na jehož úkor toto obohacení nastalo. Rozhodující není výše investovaného majetku (škoda na jmění), ale to, jak se tato investice projeví ve zvýšení hodnoty společného jmění (srov. Melzer, F., Tégl, P. a kol., Občanský zákoník. Svazek IV. § 655 – 793. [adresa]: Leges, 2016, s. 639 a násl.). Co platí pro zvýšení hodnoty společné věci pořízené z vnosu, platí rovněž pro její snížení. V tomto případě odvolací soud přihlédl ke skutečnosti, že žalobce prokázal vnos finančních prostředků pouze do části stavby oplocení nemovitých věcí, spočívající v zdění bloků plotu (včetně dodávky materiálu). S ohledem na uvedené má odvolací soud za to, že investice do provedení této části oplocení nemovitých věcí se neprojeví ve zvýšení hodnoty nemovitých věcí, případně pouze zcela nepatrným způsobem, přičemž nelze odhlédnout od toho, že pokud se cena nemovitých věcí zvýšila, stalo se tak v důsledku obecného růstu cen na trhu s nemovitými věcmi, který od roku 2012, kdy byl plot vybudován, nastal. Z tohoto důvodu odvolací soud k valorizaci vnosu žalobce nepřistoupil a vnos zohlednil pouze v jeho nominální výši.

40. Hodnota společného jmění manželů, kterou bylo v řízení po zohlednění všech shora uvedených okolností třeba vypořádat, v tomto případě činí celkem [částka] (zůstatek na účtu žalované) a je třeba zohlednit vnos žalobce ve výši [částka]. Každému z účastníků by se mělo dostat poloviny aktiv společného jmění účastníků ([částka]) a zároveň žalovaná musí žalovanému nahradit polovinu jeho vnosu do společných nemovitých věcí ve výši [částka]. Žalovaná je tak povinná zaplatit žalobci na vypořádání částku [částka].

41. S ohledem na závěry shora uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil v části výroku III. týkající se vypořádání vnosu ve výši [částka] a ve výroku V. podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na vypořádání částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, ve výrocích I., II. a IV. a ve zbývajícím rozsahu výroku III., jímž byl zamítnut návrh žalobce na vypořádání jeho vnosů do společného jmění manželů, rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

42. Po změně rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení před soudem prvního stupně a o nákladech řízení odvolacího. Plénum Ústavního soudu přijalo dne [datum] pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 stanovisko, že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Zvláštními okolnostmi konkrétního případu mohou být např. obstrukční chování některého ze spoluvlastníků, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva. Soud také může zohlednit, zda jde o řízení nalézací či odvolací.

43. Odvolací soud proto zohlednil povahu řízení a zároveň neshledal žádnou z popsaných specifických okolností (postoj účastníků, kteří se neshodli na rozsahu toho, co má být vypořádáno a na způsobu vypořádání společného jmění manželů, nelze v tomto případě hodnotit jako nezájem o konstruktivní vyřešení věci či jako obstrukční chování). Důvodem bez dalšího není ani skutečnost, že žalobce uplatnil jako podstatnou položku vypořádání své vnosy do společného majetku, snažil se prokázat jejich existenci a nebyl s tímto návrhem zcela úspěšný (nicméně žaloba jako celek zamítnuta nebyla). Odvolací soud má tedy za to, že jsou dány důvody pro postup podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně nemá žádný z účastníků. Stejné úvahy by odvolací soud použil také pro rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení, žalované však podle obsahu spisu žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly, neboť se k odvolání nevyjádřila a nezúčastnila se jednání odvolacího soudu.

44. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud důvody.