o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 24. března 2022, č. j. 7 C 146/2021-54,

1. Žalobce se domáhal zaplacení 30 000 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení. Tvrdil, že s žalovaným [datum] uzavřel kupní smlouvu o převodu vozidla [anonymizováno] – [anonymizováno] [registrační značka] za kupní cenu 30 000 Kč, kterou žalovaný téhož dne předal žalobci v hotovosti, převzal vozidlo, velký a malý technický průkaz, doklad o zaplacení zákonného pojištění a zelenou kartu. Nedílnou součástí předaných dokladů byl i průkaz o technické prohlídce CZ [číslo] vystavená [právnická osoba] Vozidlo je nezpůsobilé provozu na pozemních komunikacích, provozu bylo schopné jen v řádu dní, předaný protokol o technické kontrole je nepravdivý a zavádějící, uvedení vozidla do provozu by si vyžádalo náklady ve výši dvojnásobku či trojnásobku kupní ceny. Vozidlo je nepojízdné, vhodné pouze pro likvidaci či prodej na náhradní díly. Dne [datum] proto žalobce dle § 1829 o. z. odstoupil od kupní smlouvy a žalovaného písemně vyzval k převzetí vozidla. Tvrdil, že vada existovala už při předání vozidla, což plyne i z textu kupní smlouvy, kde je uvedeno, že vozidlo je prodáváno spíše jako soubor náhradních dílů. Dle žalobce měl žalovaný od počátku nepoctivý záměr a částku 30 000 Kč od žalobce vylákal pod příslibem prodeje funkčního a provozuschopného vozidla. Bylo mu totiž známo, že žalobce chce koupit vozidlo, které je schopné dlouhodobého bezpečného provozu. Vozidlo tak koupil v omylu o jeho skutečném stavu, tento omyl žalovaný vyvolal tím, že předložil zprávu o technické prohlídce, podle které bylo vozidlo provozuschopné, a o tom žalobce ústně ujistil. Žalobce považuje za zbytečné i přistavení vozidla pro zahájení reklamačního řízení, jak jej žalovaný vyzval, neboť žalobce má za to, že jde jen o snahu o průtahy, navíc by přistavením vozidla zmeškal zákonnou lhůtu pro odstoupení. Dodal, že žalovaný je podnikatelem v oboru údržba motorových vozidel. Smlouvu označil za neplatnou a nevyváženou.

2. Žalovaný namítal, že nepodniká v oboru prodej ojetých vozidel, smlouvu uzavřel jako soukromá osoba a v kupní smlouvě byl žalobce upozorněn na stáří a počet najetých kilometrů vozidla a že vozidlo je prodáváno, jak stojí a leží, spíše jako soubor náhradních dílů a že není proto možné, aby kupující žádal o vrácení peněz, reklamaci nebo zaplacení náhradních dílů od prodávajícího, a dále i to, že kupující se se stavem vozidla řádně seznámil. Dle žalovaného tak došlo k ujednání o vzdání se práv z odpovědnosti za vady, což lze u vozidla staršího 20 let prodávaného za tak nízkou cenu pochopit.

3. Okresní soud v Kutné Hoře (dále jen soud prvního stupně) shora označeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I.) a žalobci uložil, aby zaplatil žalovanému do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 10 800 Kč.

4. Při svém rozhodnutí vycházel soud prvního stupně z následujících skutkových zjištění. Účastníci uzavřeli [datum] kupní smlouvu o převodu vozidla [anonymizováno] – [anonymizováno] [registrační značka] za kupní cenu 30 000 Kč, ve které si smluvní strany ujednaly, že kupující nemůže vozidlo reklamovat ani vrátit, neboť vozidlo je s ohledem na najeté kilometry a stáří prodáváno spíše jako soubor náhradních dílů, žalovaný potvrdil, že se se stavem vozidla seznámil. Kupní cena byla uhrazena, žalovaný, který disponuje živnostenským oprávněním s oborem činnosti oprava a údržba motorových vozidel, vystupoval při prodeji vozu mimo svou podnikatelskou činnost, v protokolu o technické prohlídce vozidla z [datum] bylo uvedeno, že vozidlo z hlediska evidenční kontroly vyhovuje. Žalobce dne [datum] od smlouvy dopisem z [datum] odstoupil pro vady vozidla, pro které není způsobilé provozu, a pro nevyváženost a neurčitost smlouvy a vyzval žalovaného k vrácení kupní ceny; uváděl také, že jej žalovaný předložením protokolu o technické kontrole uvedl v omyl o tom, že vozidlo je schopné provozu. Žalovaný v písemné odpovědi nárok žalobce na odstoupení neuznal, odkazoval na smluvní vyloučení odpovědnosti za vady a vyzval žalobce k přistavení vozidla k posouzení tvrzených vad.

5. Zjištěné skutečnosti posoudil soud prvního stupně podle § 419. § [číslo] § 1914, § 1916, § 2079, § 2084, § 2095, § 2099 a § 2103 občanského zákoníku (dále jen o. z.) a dospěl k závěru, že žalovaný nebyl při uzavření smlouvy v postavení podnikatele, žalobce proto nemohl být v postavení spotřebitele, v kupní smlouvě se tedy práv z vadného plnění platně v písemné formě vzdal. Nelze dovozovat ani nepoctivý úmysl žalovaného, neboť ve smlouvě bylo výslovně uvedeno, že vozidlo je prodáváno spíše jako soubor náhradních dílů. Nákladový výrok odůvodnil soud prvního stupně procesním úspěchem žalovaného, který vynaložil náklady na právní zastoupení advokátem, který provedl 4 úkony právní služby a cestou k jednání promeškal 4 půlhodiny času.

6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítal, že soud prvního stupně vydal po prostudování žaloby platební rozkaz, měl tedy za to, že žaloba je důvodná a své nesporné právo obhájil, nechápe proto, a nebylo mu to vysvětleno, jak je možné, že v rozporu s vydaným platebním rozkazem byla žaloba zamítnuta jako bezdůvodná. Není znalý práva, a proto si neuvědomil, že podepisuje kupní smlouvu, ze které není jasné, zda kupuje soubor náhradních dílů nebo provozuschopné vozidlo, smlouvu si bohužel pořádně nepřečetl. Žalovanému bylo velmi dobře známo, že potřebuje provozuschopné vozidlo, podle předloženého protokolu o provozuschopné vozidlo jít mělo; žalobce jako kupujícího totiž vůbec nezajímá, do jaké kategorii se předložený protokol STK váže, ale že je provozuschopné. Práva na ochranu spotřebitele se nelze platně vzdát, kupní smlouva do spotřebitelských smluv patří, a k ujednáním, která odporují předpisům na ochranu spotřebitele, nelze přihlížet. Žalovaný se choval jako prodejce – nepodnikatel a své postavení podnikatele žalobci zcela zamlčel, tím jej vědomě, cíleně a účelově uvedl v omyl. Pokud by totiž žalobce věděl, že žalobce je veden jako OSVČ, nikdy by s ním smlouvu neuzavřel. Vady žalobce prokázal písemnou komunikací na dálku ([příjmení]), kde žalovaný vady přiznal a jeho činnost se jevila tak, že pracuje na jejich odstranění, od smlouvy odstoupil včas. Postup soudu označil za nedbalý a ledabylý, soudu rovněž vytýkal, že se odmítl zabývat předloženými důkazy, od počátku nadržoval žalovanému a rozhodl rozsudkem, který jeví prvky rozsudku předem sjednaného mezi právním zástupcem žalovaného a předsedkyní senátu. Dodal, že [datum] byl vyzván k úhradě částky 6 345 Kč do garančního fondu ČKP, přestože žádnou pojistnou smlouvu neuzavíral ani nesjednával, takovou smlouvu musel jeho jménem uzavřít žalovaný. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

7. Žalovaný navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupně, považuje jej za správný a přiléhavý a odpovídající znění kupní smlouvy, kde je výslovně uvedeno, že vozidlo se prodává spíše jako soubor náhradních dílu, tomu odpovídala i výše kupní ceny.

8. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, jsou však dány důvody pro změnu nákladového výroku II. rozsudku soudu prvního stupně.

9. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

10. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

11. Podle § 2001 od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (§ 2004 odst. 1 o. z.).

12. Podle § 1829 odst. 1 písm. a) o. z. spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta podle věty první běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o kupní smlouvu, ode dne převzetí zboží.

13. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele (§ 420 odst. 2 o. z.).

14. Podle § 2099 odst. 1 o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující podle § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. právo od smlouvy odstoupit.

15. Podle § 1922 odst. 1 věta první o. z. jakmile nabyvatel zjistí vadu, oznámí to bez zbytečného odkladu zciziteli a předmět plnění zciziteli předá, nebo jej podle jeho pokynů uschová nebo s ním jinak vhodně naloží tak, aby vada mohla být přezkoumána.

16. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním, na které odvolací soud v plném rozsahu odkazuje. Bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, ve které byli označení jménem, bydlištěm a rodným číslem a textem soukromá osoba. Žalovaný je sice evidován jako fyzická osoba podnikatel, nebylo ale zjištěno, že by jeho podnikání spočívalo v prodeji motorových vozidel nebo že by prodej vozidla s výkonem jeho podnikání souvisel. Žalovaný se k jednání před soudem prvního stupně bez předchozí omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně a včas předvolán, sám se tak vzdal možnosti být ze strany soudu vyzván a poučen dle § 118a o. s. ř. o potřebě označení důkazů k prokázání toho, že prodej žalobce uskutečnil v souvislosti se svým podnikáním. Soud prvního stupně proto správně uzavřenou smlouvu neposuzoval jako smlouvu spotřebitelskou, a důvody pro možné odstoupení od smlouvy v 14denní lhůtě dle § 1829 odst. 1 o. z. tak neshledal.

17. Možnost od smlouvy odstoupit nebyla v kupní smlouvě sjednána, důvodem odstoupení mohou být vady předmětu koupě. Žalobce tvrdí, že vozidlo nemělo sjednané vlastnosti (zejména provozuschopnost), tato skutečnost však není nesporná a ani k navržení důkazů k prokázání této skutečnosti nemohl být žalobce pro svou nepřítomnost u jednání před soudem prvního stupně podle § 118a o. s. ř. vyzván a poučen. I v případě, že by tvrzené vady byly prokázány, mohl by žalobce uspět jen v případě, že by prokázal rovněž své tvrzení, že byl prodávajícím ujištěn, že vozidlo bude schopné dlouhodobého bezpečného provozu. Ujištění o takové vlastnosti totiž z textu smlouvy neplyne, neboť předmět koupě je výslovně označen„ spíše jako soubor náhradních dílů“, je odkazováno na vysoký počet ujetých kilometrů (dle protokolu o technické prohlídce přes 409 000 km) a možnost, že vozidlo bylo v minulosti havarované, a schopnost provozu ani záruka schopnosti provozu po určitou dobu v budoucnu není zmiňována. Taková vlastnost neplyne ani z protokolu o technické prohlídce datované tři měsíce před uzavřením kupním smlouvy. Je třeba dodat, že k řádnému uplatnění práv z případného vadného plnění patřilo i poskytnutí vozidla žalovanému k posouzení tvrzených vad, ke kterému žalobce přes výzvu žalovaného nepřistoupil. Žalobce sám před odvolacím soudem uvedl, že si smlouvu bohužel pořádně nepřečetl, ujištění o jiných než ve smlouvě uvedených vlastnostech předmětu koupě neprokázal. Nelze proto ani dovozovat, že by jej žalovaný uvedl v omyl, takový omyl by navíc s ohledem na popis vozidla v písemné smlouvě, která je psaná běžnou velikostí písma, s logicky řazeným strukturovaným textem, nemohl být považován za omluvitelný.

18. Soud prvního stupně nepochybil, když nepřihlížel k důkazům, které žalobce předložil až po skončení jednání, které se ve věci konalo (výpis zpráv z [příjmení]) a při kterém bylo přítomným účastníkům dáno poučení o koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř. O koncentraci řízení byl žalobce poučen i v předvolání k ústnímu jednání, z obsahu předložených důkazů je zřejmé, že vznikly a byly žalobci známy ještě před skončením prvního jednání ve věci a nejsou tak dány důvody, pro které by soud mohl k těmto důkazům dle § 118b odst. 1 o. s. ř. přihlížet, a to ani v odvolacím řízení (§ 205a o. s. ř.).

19. Žalobce neprokázal, že předmět koupě měl vady, ani že by šlo o spotřebitelskou smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory, od které by bylo možné odstoupit i při absenci vad, nebyly zjištěny ani jiné důvody, které by odstoupení od smlouvy mohly odůvodnit, nebylo ani prokázáno, že by žalobce jednal v omluvitelném omylu, který by žalovaný vyvolal, ani jiné důvody neplatnosti uzavřené kupní smlouvy. Soud prvního stupně proto rozhodl správně, když žalobu jako nedůvodnou zamítl. Po vydaném platebním rozkazu mohl žalobce legitimně očekávat, že z pohledu soudu tvrdí všechny pro rozhodnutí právně významné skutečnosti, neboť nezbytnou podmínkou pro vydání platebního rozkazu je podle § 172 odst. 1 o. s. ř. i to, že uplatněné právo na peněžité plnění vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem. Neznamená to však, že soud považoval jeho nárok za prokázaný, neboť při vydání platebního rozkazu soud nezkoumá, zda některá z tvrzených skutečností není sporná a zda žalobce k prokázání všech tvrzení navrhl důkazy, které budou způsobilé takové skutečnosti prokázat. Nesporné je přitom tvrzení žalobce v případě, že jej za nesporné označí žalovaný, nikoli sám žalobce.

20. Soud prvního stupně také správně procesně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení, jejich výši však nesprávně určil. Právní zástupce žalovaného učinil 4 úkony právní služby, kterým odpovídá odměna za 3 úkony po 2 300 Kč dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) – převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast na jednání před soudem a odměna za 1 úkon ve výši 1 150 Kč podle § 11 odst. 2 a 3 advokátního tarifu za písemnou repliku z [datum] učiněnou na výzvu soudu a 4 paušální náhrady po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, a promeškal 4 půlhodiny času, tomu odpovídá náhrada ve výši 400 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu Celkem náklady žalovaného činí 9 650 Kč.

21. Odvolací soud ze všech těchto důvodů rozsudek soudu prvního stupně změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve výroku II. tak, že výši nákladů určil na 9 650 Kč. Ve zbývající části výroku II. (určení oprávněné a povinné osoby, místa a lhůty k plnění) a ve výroku I. potvrdil podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný.

22. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný (jeho odvolání nebylo vyhověno), odvolací soud mu proto uložil, aby žalovanému nahradil náklady, které v odvolacím řízení vynaložil na právní zastoupení (odměna advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 2 300 Kč dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. g) - účast při jednání před odvolacím soudem a paušálním náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu), celkem 2 600 Kč. Zástupce žalovaného není plátcem daně z přidané hodnoty.

23. Lhůta k plnění nákladů řízení je dána podle § 160 odst. 1, věta před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty nebyly shledány důvody, místo plnění bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.