o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 9. března 2022, č. j. 13 C 328/2020-103,

1. Okresní soud Praha-západ (dále jen soud prvního stupně) shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 19 526 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 626 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 4 900 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 14 110 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).

2. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] v níž ujednali dodávku plynu do odběrného místa na adrese [adresa], a to na dobu neurčitou. Nedílnou součástí smlouvy se staly ceník a obchodní podmínky. Žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému dohodnutou komoditu a s tím spojené služby, žalovaný se zavázal platit řádně a včas zálohy a faktury. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek ve výši 21 308 Kč za dodávku plynu za období od [datum] do [datum]. Následně další fakturou se splatností [datum] vyúčtovala žalovanému nedoplatek ve výši 14 626 Kč za shodné období s tím, že došlo k opravě množství odebraného plynu z 20 852,23 kWh na [anonymizováno], [číslo] MWh. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému odběr plynu za období od [datum] do [datum] na částku 4 900 Kč. Všechny faktury obsahovaly detailní vyúčtování, označení odběrného místa, jeho kód, údaje o spotřebě plynu za dané období. K provedeným důkazům soud prvního stupně na základě námitky žalovaného uvedl, že se sice jedná o listiny vyhotovené žalobkyní, obsahují však údaj o kódu měřidla, který odpovídal kódu měřidla uvedenému v dohodě účastníků a údaje o stavech měřidla, soud neměl důvod těmto listinám neuvěřit, když v řízení nebyl navržen jiný důkaz, který by prokazoval, že dodané množství plynu bylo ve skutečnosti jiné.

3. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Uzavřel, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah, na jehož základě vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni cenu za dodaný plyn a za služby s touto dodávkou spojené. Žalobkyní požadovaná cena odpovídala dohodnutým podmínkám. V řízení nebylo tvrzeno, že by žalovaný na žalovanou částku cokoli zaplatil. Z tohoto důvodu soud prvního stupně žalobě vyhověl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) tak, že ve věci úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu.

4. Proti rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, jímž se dožaduje změny rozhodnutí soudu prvního stupně a zamítnutí žaloby. Žalovaný namítl, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním o tom, že žalobkyně dodala žalovanému tvrzené množství plynu, neboť vycházel pouze z tvrzení žalobkyně a z jí vyhotovených faktur, které žalobkyně navíc sama opravovala a které nejsou dokladem a důkazem o odebraném množství plynu. Důkazní břemeno přitom podle žalovaného leží na žalobkyni, která je povinna hodnověrně prokázat odebrané množství plynu. Podle žalovaného nelze rezignovat na to, aby žalobkyně prokázala tvrzené skutečnosti s odůvodněním, že obecně pro řízení týkající se dodávek energií je typické, že množství dodané energie je prokazováno právě listinami vyhotovenými dodavatelem energie. Z tohoto důvodu navrhoval, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobu zamítl.

5. Žalobkyně k odvolání žalovaného uvedla, že jako dodavatel přebírá fakturační údaje včetně údaje o množství plynu ze strany příslušného provozovatele distribuční soustavy, v tomto případě [právnická osoba], která je vlastníkem plynovodu včetně měřidla na odběrném místě. Uvedla, že provozovatel distribuční soustavy provádí odečty měřidel v rámci pravidelného ročního odečtu, případně podle průměrné spotřeby stanovuje spotřebu odhadem, pokud není stav zaslán ze strany zákazníka, přičemž tento postup je upraven v § 71 odst. 12 zákona č. 458/2000 Sb., který umožňuje u zákazníků, jejichž roční odběr plynu na jednom odběrném místě nepřesáhne 2 100 MWh, nahradit průběh časového měření typovým diagramem dodávek, který vytváří operátor trhu. V případě žalovaného byla vypočítaná spotřeba výsledkem užití postupu předvídaného zákonem, nikoli svévolným určením libovolného množství plynu.

6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Odvolací soud vyšel při svém rozhodování ze správných skutkových zjištění soudu prvního stupně, která považuje pro rozhodnutí za dostatečná.

8. Bylo prokázáno, že žalobkyně jako obchodník s plynem a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu na dobu neurčitou do odběrného místa na adrese [adresa]. Pokud jde o odběrné místo, nájemní smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný si pronajal dům na uvedené adrese za účelem bydlení. Součástí smluvních ujednání účastníků se staly obchodní podmínky žalobkyně pro dodávky plynu a elektřiny; v nich bylo ujednáno, že odečty na odběrném místě provádí příslušný provozovatel distribuční soustavy; pokud zákazník neumožní přístup k měřidlu a nesdělí ověřitelné údaje o naměřeném množství komodity, provede provozovatel distribuční soustavy vyúčtování odhadem. Dále bylo ujednáno, že pokud zákazník nesouhlasí se zaslaným vyúčtováním, lze vyúčtování do třiceti kalendářních dnů od doručení faktury reklamovat, jinak se má za to, že údaje uvedené ve faktuře jsou správné. Fakturou ze dne [datum] byla žalovanému vyúčtována spotřeba plynu za období od [datum] do [datum], celkem 20, [číslo] MWh, částkou 21 308 Kč, přičemž platba za obchodní část (cena za odebrané množství plynu s prémií) činila 13 753,64 Kč a platba za regulovanou část 3 856,48 Kč (bez DPH), splatnost byla stanovena na [datum]. Fakturou ze dne [datum] byla žalovanému vyúčtována spotřeba plynu za období od [datum] do [datum], celkem 4, [číslo] MWh, částkou 4 900 Kč, přičemž platba za obchodní část (cena za odebrané množství plynu s prémií) činila 3 096,65 Kč a platba za regulovanou část činila 952,72 Kč (bez DPH). Splatnost faktury byla stanovena na [datum]. Z opravného daňového dokladu ze dne [datum] vyplynulo, že faktura [číslo] splatná dne [datum], byla opravena a k úhradě zůstala částka 14 626 Kč, přičemž v opravném dokladu je uvedeno, že reklamace žalovaného jako zákazníka byla shledána oprávněnou, důvodem opravy byl chybný odečet. Opravný daňový doklad obsahuje nově stanovené množství dodaného plynu, a to 13, [číslo] MWh. Splatnost byla stanovena [datum].

9. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně věc posuzoval podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.).

10. Podle § 72 odst. 1 věta prvá energetického zákona se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Podle § 72 odst. 2 věta prvá energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.

11. Podle § 71 odst. 12 energetického zákona u zákazníků, jejichž roční odběr plynu na jednom odběrném místě nepřesáhne [číslo] MWh, je časový průběh měření, pokud nemají instalováno průběhové měření, nahrazen typovým diagramem dodávek.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaného, kterému žalobkyně dodávala na základě smlouvy o sdružených dodávkách plynu plyn do odběrného místa na adrese [adresa], stíhá povinnost zaplatit za dodávku plynu dohodnutou cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací, a to ve výši vyúčtované žalobkyní fakturou ze dne [datum] a opravným daňovým dokladem z téhož dne. Pokud jde o námitku žalovaného, že nelze vycházet z listin, které v řízení žalobkyně předložila, odvolací soud neshledal důvod, pro který by nebylo možné vzít je za základ pro zjištění skutkového stavu a rozhodnutí ve věci. Účastníci v řízení, jak vyplývá z protokolu o jednání před soudem prvního stupně, proti pravosti a obsahu listin ničeho nenamítali. Z uzavřené smlouvy a obchodních podmínek, které se staly její součástí, vyplynulo, že žalovaný měl možnost namítat nesprávnost provedeného vyúčtování, což podle obsahu opravného daňového dokladu využil, neboť žalobkyně vystavila opravný daňový doklad s tím, že reklamace žalovaného jako zákazníka byla shledána oprávněnou. To, že by ve lhůtě dohodnuté mezi účastníky k podání reklamace vyúčtování, žalovaný znovu vyjádřil nesouhlas s provedeným vyúčtováním, nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno. Pokud jde o způsob zjištění spotřeby, ve vyúčtováních je uvedeno, že spotřeba byla zjištěna odečtem, nicméně je třeba uvést, že energetický zákon a jeho prováděcí předpisy způsob vyúčtování na základě odhadu v případě nedostupnosti údajů z měřícího zařízení umožňuje. Na takový postup byl žalovaný upozorněn i v obchodních podmínkách, které se staly součástí smlouvy a žalovaný je podpisem smlouvy akceptoval.

15. S ohledem na to, že žalovaný svůj dluh ve výši 19 526 Kč dosud nezaplatil, má žalobkyně právo rovněž na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti obou faktur, tedy od [datum] do zaplacení.

16. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud považuje závěry soudu prvního stupně, které vedly k vyhovění žalobě, za správné, a proto rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o nákladech řízení před soudem prvního stupně, v němž neshledal pochybení.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.; v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna advokáta za dva úkony právní služby po 1 900 Kč podle § 6, § 8 odst. 1, § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu za vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu, dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 924 Kč Celkem náklady odvolacího řízení činí 5 324 Kč.

18. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod, místo plnění bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.