o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Praha-východ ze dne 4. 4 2024, č. j. 11 C 155/2023-179,

1. Okresní soud [adresa]-východ (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl shora označeným rozsudkem žalobu (výrok I.), a rozhodl, že je žalobce povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno],[Anonymizováno] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II.), a že je žalobce povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu [adresa]-východ náklady státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Soud prvního stupně se zabýval žalobou na zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že u žalované zakoupil dne [datum] kávovar ESPRESSO [jméno FO] (dále jen „kávovar“) za cenu [částka]. Kávovar byl po krátkém užívání celkem třikrát reklamován vždy pro tutéž vadu projevující se třemi blikajícími kontrolkami, v kterémžto stavu nebylo možné s ním cokoliv činit, pouze jej zapnout a vypnout. Žalobce také tvrdil, že pracovník prodejny při každé reklamaci takto vadu zapsal a ověřil, že s kávovarem nelze nijak manipulovat. První reklamaci provedl žalobce [datum], druhou [datum] a třetí [datum]. Při druhém a třetím servisu prodejce konstatoval, podle názoru žalobce nesmyslně, že nebyl řádně dokončen proces odvápnění. Žalobce proto do protokolu po třetí reklamaci odstoupil od kupní smlouvy s alternativou možného dodání nového výrobku. Dne [datum] pak odmítl na prodejně kávovar převzít, odstoupení od smlouvy znovu vlastnoručně napsal. V současnosti již nemůže přijmout nový výrobek, zakoupil si totiž jiný od jiného výrobce. Žalobce měl za to, že možnost odstoupení od smlouvy je dána opakovaným výskytem téže vady u kávovaru. Závěry servisu neakceptuje, s kávovarem umí zacházet, vždy to činil správně, zná i návod ke kávovaru, který neobsahuje popis žádného chybového stavu projevujícího se „blikáním“ tří kontrolek, se současnou nemožností manipulace s přístrojem. Žalobce zaslal žalované [datum] předžalobní výzvu, avšak bezvýsledně.

3. Soud prvního stupně se taktéž zabýval argumentací žalované spočívající v tom, že podle jejího názoru byla oprávněná jen první reklamace, která byla řešena opravou přístroje, konkrétně výměnou řídící elektroniky. Při druhé a třetí reklamaci kávovar neměl žádnou vadu, pouze nebyl dokončen proces odvápnění. To servis vždy provedl, a následně se žádná vada na přístroji neprojevila. Žalovaná také namítala, že při užívání a údržbě kávovaru je nutné dodržovat výrobcem stanovené postupy, což žalobce zcela jistě neučinil, řídící elektronika kávovaru proto neumožnila jeho další užívání do dokončení odvápnění. Žalovaná dále uvedla, že dle manuálu k přístroji vyžaduje proces odvápnění nasazení dávkovače horké vody (díl C6) a pod něj a pod dávkovač kávy umístění prázdné nádoby s objemem 1,8 litru. Význam kontrolek je popsán v bodě 21. manuálu, podle něhož došlo v posuzované věci ke kombinaci tří blikajících kontrolek. Blikající kontrolka všeobecné výstrahy (trojúhelník s vykřičníkem) a blikající kontrolka konvičky indikuji situaci, kdy dávkovač horké vody není zasunutý nebo je zasunutý nesprávně. Blikající kontrolka odvápnění znamená probíhající nebo přerušený proces odvápnění. Na kávovaru pak nebyl zasunut dávkovač horké vody, ale nádobka na mléko, přičemž přístroj právě nezasunutí dávkovače horké vody, a tím i přerušení odvápňovacího procesu, indikoval. Tj. kávovar nebyl vadný, pouze byl před reklamací nesprávně obsluhován. Žalovaná měla za to, že za popsané situace žalobci právo na odstoupení od kupní smlouvy nevzniklo, neboť nebyla splněna zákonná podmínka opakovaného výskytu téže vady.

4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobce zakoupil dne [datum] u žalované kávovar, výrobní číslo 15443DU220316B0286, za [částka]. Žalobce u žalované přístroj reklamoval ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Rovněž bylo zjištěno, že návod k přístroji obsahuje i podrobné pokyny k procesu odvápnění, což je třeba povést, jakmile se na ovládacím panelu rozsvítí kontrolka B5. Pro spuštění odvápnění je třeba vytáhnout nádržku na vodu (A17), odstranit vodní filtr (C4) a vyprázdnit nádržku na vodu. Dále je třeba nalít do nádržky na vodu odvápňovač až do úrovně hladiny A, poté přidat vodu až do dosažení hladiny B a zasunout nádržku na vodu zpět. Dále je třeba vyjmout, vyprázdnit a zasunout zpět odkapávací misku (A15) a zásobník na sedliny (A11). Konečně je třeba umístit pod dávkovač horké vody (C6) a pod dávkovač kávy (A9) prázdnou nádobu s objemem 1,8 litru a stisknout OK (B15). Poté se spustí program odvápnění. Pokud nebude odvápňovací cyklus dokončen správně (např. výpadek přívodu elektřiny), přístroj při opětovném zapnutí požádá o jeho dokončení. Přístroj byl nastaven na stupeň tvrdosti vody 4, kdy kávovar vyžaduje odvápnění častěji než při menších stupních tvrdosti. Navíc za dobu dvou měsíců bylo od výměny řídící jednotky, dle údajů zaznamenaných v přístroji, na tomto vyrobeno 64 káv a 124 mléčných nápojů, k čemuž bylo použito 44 litrů vody, tj. i proto kávovar požaduje častější odvápnění. Taktéž bylo zjištěno, že při první reklamaci uvedl žalobce vadu „Svítí 3 kontrolky, které nejsou ani v návodu pod chybnými hláškami; svítí trojúhelník, doplnění vody a odvápnění.“. Stav kávovaru byl při této reklamaci popsán jako: „Používaný, poškrábaný podstavec, zašpiněný uvnitř od kávy, zašpiněná mlékovka.“. Žalobce požadoval jako způsob vyřízení reklamace opravu. [právnická osoba] byla zjištěna softwarová chyba, spočívající v tom, že kávovar hlásil chybu, byla vyměněna přístrojová deska, poté byl kávovar v pořádku. Při druhé reklamaci popsal žalobce vadu tak, že „Výrobek nelze zapnout. [adresa] zapnutí naskočí tři ikony – trojúhelník, doplnění vody a odvápnění.“. Žalobce požadoval jako způsob vyřízení reklamace výměnu kávovaru, pokud by ji nebylo možno provést, odstupuje od smlouvy. Stav kávovaru byl popsán jako používaný s vlasovými škrábanci. Reklamace byla vyřízena vrácením kávovaru bez zjištění závad, pouze s nedokončeným procesem odvápnění. [právnická osoba] byl kávovar spuštěn, na displeji se rozsvítily kontrolky, zasunuli dávkovač vody, následně se stisklo tlačítko OK a řádně proběhl proces odvápnění. Třetí reklamaci provedl žalobce se shodným popisem závady jako shora, jako vyřízení reklamace požadoval žalobce výměnu přístroje, v případě nemožnosti takového postupu odstoupení od smlouvy. Reklamace byla vyřízena opět se závěrem „Bez závad – vráceno.“ s tím, že kávovar opět vyžadoval provedení procesu odvápnění, ten ale nelze realizovat, pokud nebude zasunut dávkovač vody. Dne [datum] žalobce odmítl přístroj na prodejně převzít, do reklamačního protokolu vepsal, že trvá na odstoupení od smlouvy. Soud prvního stupně také zjistil, že třemi blikajícími kontrolkami kávovar signalizuje dva různé chybové stavy, které nelze spojovat do jednoho jediného, taková chyba totiž neexistuje, a tedy nemůže být popsána v návodu. V takovém případě by měl uživatel telefonicky kontaktovat technickou asistenci na telefonním čísle uvedeném v záručním listě. Popsaný stav může taktéž nastat v případě nedokončeného procesu odvápnění za předpokladu signalizace odvápnění, následného stlačení tlačítka OK a chybného postupu, může se jednat například o nenasazení dávkovače horké vody místo nádoby na mléko. Takový postup dle videonahrávky žalobce zcela jistě realizoval. Konečně bylo zjištěno, že pro učinění znaleckých závěrů nebylo třeba mít k dispozici předmětný kávovar, znalec může vycházet z kontrolních záznamů v PC, které není možné pozměnit.

5. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když smlouvu uzavřenou mezi účastníky hodnotil podle § 2079 a násl. o. z. jako smlouvu kupní, provedené reklamace podle § 2165 o. z., právo na odstoupení od smlouvy podle § 2169 o. z. Soud prvního stupně uzavřel, že účastníci uzavřeli platnou a účinnou kupní smlouvu ohledně kávovaru, ve vztahu k němuž žalobce ve dnech [datum], [datum] a [datum] reklamoval tentýž stav, který považoval za vadu, následně od kupní smlouvy pro opakovaný výskyt téže vady odstoupil. Soud prvního stupně taktéž uzavřel, že po prvním výskytu vady, projevující se rozsvícením tří kontrolek (trojúhelník, doplnění vody a odvápnění) a nemožností manipulace s kávovarem, byl tento opraven. V dalších dvou případech došlo k téměř stejnému projevu – na kávovaru blikaly tři kontrolky (trojúhelník, doplnění vody a odvápnění) a kávovar nebylo možné použít, avšak nejednalo se o závadu, ale o uživatelskou chybu. Na kávovaru bylo od výměny řídící jednotky připraveno 64 káv a 124 mléčných nápojů za použití 44 litrů vody, kávovar proto vyžadoval dvakrát proces odvápnění, které je třeba zpravidla provést po použití 20 litrů vody. Uvedené kontrolky blikaly za situace, kdy již byl zahájen proces odvápnění, avšak nemohl být dokončen pro nenasazení dávkovače vody. Podle názoru soudu prvního stupně se tedy nejednalo o opakovaný výskyt téže vady, žalobci proto nevzniklo právo z odpovědnosti za vady a s ní spojené možnosti odstoupit od kupní smlouvy. Nevznikl mu tak ani nárok na vrácení kupní ceny. Soud prvního stupně z uvedených důvodů žalobu zamítl.

6. Nákladový výrok odůvodnil soud prvního stupně § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal náhradu nákladů řízení plně úspěšné žalované. Její účelně vynaložené náklady spatřoval v odměně zástupce podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši [částka] za jeden úkon právní služby, a to celkem za 6 takových úkonů (příprava a převzetí zastoupení, sepis odporu, sepis vyjádření ze dne [datum], účast u tří jednání před soudem prvního stupně), v paušální náhradě hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za uvedené úkony a v 21% náhradě daně z přidané hodnoty ve výši [částka], celkem tedy [částka].

7. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud prvního stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř., přičemž uložil povinnost k jejímu zaplacení zcela neúspěšnému žalobci. Tyto náklady představují svědečné [částka] a znalečné [částka] a [částka], tj. celkem [částka]. V rozsahu [částka] byly hrazeny ze zálohy, v rozsahu [částka] z rozpočtových prostředků, a tuto částku je žalobce povinen zaplatit.

8. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítal, že kávovar byl zcela jistě vadný, neboť naprosto totožná vada se projevila třikrát, přičemž při první reklamaci byla provedena oprava. Je tedy zcela nesmyslné vydávat další dva naprosto shodné stavy kávovaru a jeho projevy za uživatelskou chybu ze strany žalobce. Tvrzení žalované, že se takto projevila potřeba odvápnění, které žalobce řádně neprovedl, označil žalobce za nesmyslnou a nerealistickou konstrukci. Přístroj odvápnění nikdy nepožadoval, pokud by se tak stalo, žalobce by je provedl, je zkušeným uživatelem. Podle názoru žalobce žalovaná neprokázala svou verzi (tj. že on, jako zákazník, obsluhoval kávovar v rozporu s uživatelskou příručkou), dokonce pro znalecké zkoumání neposkytla ani předmětný kávovar. Žalobce dále tvrdil, že není rozhodné, že na přístroji byla nasazena nádobka na mléko místo trysky, neboť v té době se již kávovar nacházel v chybovém hlášení. Žalobce dále považoval závěry znalce založené na pouhém předpokladu a následné pravděpodobnosti, nikoliv za jím učiněná řádná zjištění, ze kterých by bylo možné vycházet. Žalobce si nyní pořídil obdobný kávovar, který po něm za stejných podmínek provozu požadoval odvápnění až cca po šesti měsících užívání. Podstatné podle názoru žalobce je, že když začaly blikat na přístroji tři kontrolky, tak s ním nebylo možné nijak manipulovat. Tato vada se vyskytla třikrát, přičemž popsaný stav může mít vícero příčin, žalobce tedy byl oprávněn odstoupit od smlouvy a má nárok na vrácení kupní ceny v částce požadované žalobou, což je podle žalobce ještě „zesíleno“ tím, jak byla závada popsána prodejcem. Žalobce ve výsledku navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl. V replice k vyjádření žalované, viz níže, žalobce dále uvedl, že zásadně nesouhlasí s tím, že by snad zaměnil chybový stav za vadu přístroje. Žalovaná totiž podle jeho názoru pomíjí situaci, kdy při první reklamaci byla provedena oprava, stejná vada se poté projevila ještě dvakrát, a to ve velmi krátké době, je tedy třeba se nad situací zamyslet a jediným možným závěrem musí být, že se vada vyskytla opětovně.

9. Žalovaná se k odvolání vyjádřila tak, že rozsudek soudu prvního stupně považuje za věcně i právně správný a navrhuje jeho potvrzení. K úspěšnému uplatnění práva na odstoupení od kupní smlouvy měl žalobce prokázat (což se nestalo), že kávovar měl opakovaně se vyskytující vadu, kterou reklamoval u žalované. Přístroj však neměl vadu, jednalo se o chybový stav mající původ v nesprávné obsluze přístroje před reklamaci. Na přístroji byl zahájen proces odvápnění, který je ale možné provést jen s nasazeným dávkovačem vody (nástavcem na trysku horké vody), který však na přístroji při jeho reklamaci nasazený nebyl, na jeho místě byla nasazena nádržka na mléko. Servis vyřešil žalobcem reklamovaný stav při druhé a třetí reklamaci tak, že sejmul nádobku na mléko, na trysku nasadil dávkovač vody a stiskem tlačítka dokončil proces odvápnění. Nejednalo se tedy o opravu vady přístroje. Žalobce byl o tomto řádně vyrozuměn v protokolech o reklamaci. Skutečnost, že popsané nebyli schopni vyřešit pracovníci přímo na prodejně, nemůže žalobce nikterak zvýhodnit. Bylo by absurdní po nich vyžadovat, aby při množství prodávaných předmětů byli detailně obeznámeni s podmínkami provozu a obsluhy každého z nich. Shora uvedené bylo však jednoznačně zjištěno v průběhu diagnostiky. Žalovaná pak co do významu jednotlivých kontrolek a postupu při odvápnění popsala ve vyjádření vše opětovně a shodně tak, jak tvrdila v řízení před soudem prvního stupně. Žalovaná měla za to, že břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že věc má opakovaně se vyskytující vadu, tíží kupujícího, tj. žalobce. V nyní posuzovaném případě však měl kávovar vadu pouze při první reklamaci, vada byla odstraněna. V dalších dvou případech již nikoliv. Tvrzení žalované není žádnou konstrukcí, existenci vady zjišťoval v době před soudním řízením autorizovaný servis, v řízení před soudem prvního stupně pak ustanovený znalec, oba se stejným závěrem, nepříznivým pro žalobce. Fungování jiného přístroje téže značky v současnosti není pro věc nijak relevantní. Navíc frekvence užívání kávovaru u žalobce byla vysoká, při téže frekvenci by jiný přístroj těžko po dobu šesti měsíců nevyžadoval odvápnění.

10. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Podle čl. IV. bodu 1 zákona č. 374/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, platí, že právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ([datum]), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

13. Podle § 2161 odst. 1 o. z. prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

14. Podle § 2165 odst. 1 o. z. kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.

15. Podle § 2169 odst. 1 o. z. nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

16. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním (viz odstavec 4. odůvodnění), na která odvolací soud v plném rozsahu odkazuje a vychází z nich. Odvolací soud neshledal, a to ani na základě námitek žalobce, důvody pro doplnění či opakování soudem prvního stupně provedeného dokazování.

17. Odvolací soud má dále za to, že soud prvního stupně na posuzovanou věc aplikoval správná zákonná ustanovení.

18. Odvolací soud věc projednal, v návaznosti na omluvu žalobce z jednání, přičemž tento nežádal o jeho odročení, podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti.

19. Odvolací soud v návaznosti na odvolací námitky žalobce opětovně hodnotil, zda jsou za okolností tohoto případu splněny podmínky pro možnost odstoupení žalobce od kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky pro opakovaný výskyt téže vady kávovaru, a shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že nikoliv.

20. Soud prvního stupně se v odůvodnění svého rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami uplatněnými žalobcem v řízení před soudem prvního stupně, jež jsou v odvolání v naprosté většině opakovány. Zjistil správně skutkový stav, který rovněž správně právně posoudil. Odvolací soud proto odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

21. Pro úplnost odvolací soud pouze k jednotlivým odvolacím námitkám zdůrazňuje a dodává:

22. Stav kávovaru při druhé a třetí reklamaci byl posouzen autorizovaným servisem, který jeho stav jednoznačně vyhodnotil – na kávovaru nebyl dokončen proces odvápnění. Takovýto závěr není „nesmyslnou a nereálnou konstrukcí“ žalované, jedná se o faktické zjištění, podpořené závěry znalce.

23. Ani závěr znaleckého posudku není na místě hodnotit jako založený pouze na předpokladech s následnou pravděpodobností. Znalec jednoznačně a nepochybně vyhodnotil žalovanou tvrzený stav jako odpovídající chybovému hlášení (tři konkrétní blikající kontrolky), historii provozu kávovaru a jeho stavu. Znalec se navíc již v řízení před soudem prvního stupně vyjádřil k tomu, že pro své znalecké zkoumání nepotřeboval mít k dispozici konkrétní kávovar. Tento již totiž jednak nebyl ve stavu reklamovaném žalobcem, jednak jeho provoz je zachycen v diagnostice, kterou nelze pozměnit.

24. Pro posouzení výskytu vady je rozhodující, jak reklamovanou věc a její stav vyhodnotí odborník k tomu určený prodávajícím, nikoliv laický personál na prodejně. Ten má být zcela jistě obeznámen se základními vlastnostmi prodávaných výrobků, s jejich základní obsluhou a údržbou, logicky však jen do takové míry, aby byl schopen výrobky nabízet a prezentovat, nikoliv tak, aby byl schopen diagnostikovat jejich zákazníky prezentované stavy. Postoj pracovníků na prodejně ke stavu kávovaru při druhé a třetí reklamaci je tak irelevantní.

25. Irelevantní je rovněž žalobcem tvrzená uživatelská zkušenost. V nyní projednávané věci bylo totiž naopak nade vší pochybnost prokázáno, že stav kávovaru nebyl vyvolán jeho vadou, ale chybným užíváním. A je také naprosto nerozhodné, že další žalobcem pořízený obdobný přístroj nevykazuje stejné stavy jako předmětný kávovar, respektive požadoval odvápnění až po cca šesti měsících užívání. Podstatné je, jak byl předmětný kávovar konkrétně používán (za dva měsíce 64 káv a 124 mléčných nápojů za použití cca 44 listrů vody), a po jaké době podle svých parametrů tento konkrétní přístroj požaduje odvápnění (po spotřebování cca 20 litrů vody), což vše bylo řádně zjištěno. Opakovaný požadavek na odvápnění přístroje tedy nemůže vyvolat pochybnost o řádném zjištění tohoto stavu autorizovaným servisem.

26. Konečně skutečnost, že první reklamace byla vyhodnocena jako oprávněná, a v jejím důsledku byla provedena oprava kávovaru, bez dalšího nemůže znamenat, že oprávněné jsou i další reklamace. Naopak, jak bylo podrobně rozebráno výše, podruhé a potřetí reklamovaný stav kávovaru nebyl zapříčiněn žádnou vadou.

27. Ve výsledku má odvolací soud za to, že nejsou dány podmínky podle § 2169 odst. 2 o. z. pro odstoupení od smlouvy ze strany kupujícího (spotřebitele), neboť u věci nedošlo k opakovanému výskytu téže vady, pro kterou by věc nebylo možné řádně používat.

28. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně, včetně správných nákladových výroků, podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

29. Odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., jejichž náhradu přiznal plně úspěšné žalované. Za její účelně vynaložené náklady považuje odvolací soud odměnu zástupce podle § 7 bod 5 advokátního tarifu ve výši [částka] za jeden úkon právní služby, a to za dva úkony (sepis vyjádření k odvolání a účast u jednání), paušální náhradu hotových výdajů po [částka] za tyto úkony podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a náhradu 21% sazby daně z přidané hodnoty, jejíž je zástupce žalované plátcem, ve výši [částka], tj. celkem [částka].

30. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud důvody. Platební místo bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.