o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 27. 2. 2024, č. j. 18 C 63/2022-256, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 12. 6. 2024, č. j. 18 C 63/2022-282, a ve spojení s usnesením ze dne 3. 7. 2024, č. j. 18 C 63/2022-291,

1. Okresní soud [adresa]-západ (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl shora uvedeným rozsudkem, že se zamítá žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), že se zamítá vzájemný návrh žalované na uložení povinnosti žalobkyni zaplatit jí [částka] (výrok II.), že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), a že o náhradě nákladů řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením (výrok IV.).

2. Shora uvedeným doplňujícím usnesením soud prvního stupně doplnil do rozsudku výrok V., kterým byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu [adresa]-západ na náhradě nákladů řízení žalované [částka] do tří dnů od právní moci usnesení (výrok I.), a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Shora specifikovaným usnesením soud prvního stupně uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu [adresa]-západ na náhradě nákladů řízení státu [částka] do tří dnů od právní moci usnesení.

3. Soud prvního stupně vyšel ze situace, kdy se žalobkyně domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že Obec [adresa], jako pojištěný (dále jen „pojištěná“), oznámila [datum] pojistnou událost na rodinném domě na adrese [adresa] (dále jen „dům“), jehož vlastníkem je žalovaná, s tím, že ta po zimě v roce 2019 zjistila poškození základů domu vodou unikající z veřejné kanalizace v majetku pojištěné. Konkrétně byly poškozeny základy, suterén a vnější obvodové zdivo domu (dále jen „pojistná událost“). Z titulu pojistné události poskytla žalobkyně žalované zálohu na pojistné plnění [částka]. Znaleckým zkoumáním znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ale žalobkyně zjistila, že příčinou poškození domu je dlouhodobé působení podzemní vody, neboť dům má vadnou stavebně technickou konstrukci, a co do zabránění působení podzemní vody byl vadně postaven a opravován. Záloha tedy byla žalované vyplacena bez právního důvodu, neboť žalobkyni nevznikl závazek zaplatit pojištěné náhradu škody. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne [datum], lhůtu k plnění stanovila do [datum], žalovaná do současnosti ničeho neuhradila. Žalobkyně měla také za to, že na zálohu nelze pohlížet jako na vyplacené pojistné plnění, rovněž se nejedná o odmítnutí pojistného plnění vůči pojištěné. Podle názoru žalobkyně je také třeba přihlédnout k vyplacení pojistného plnění žalované ze strany Kooperativy pojišťovny, a.s., neboť mohlo dojít ke dvojímu plnění. K vzájemné žalobě, viz níže, žalobkyně tvrdila, že postupovala bez prodlení, zároveň v průběhu likvidace pojistné události nikdy pojištěné nepotvrdila, že pojistné plnění bude poskytnuto a že po vyplacení zálohy nebude dále zjišťována příčina vzniku pojistné události. Ve výsledku se totiž skutečnosti sdělené pojištěnou ukázaly jako nepravdivé. Žalobkyně měla za to, že ji nelze klást za vinu, že na základě těchto nepravdivých informací poskytla zálohu na pojistné plnění. Vzájemnou žalobu považuje žalobkyně i za odporující dobrým mravům, přičemž nezaplacený závazek žalované vůči stavební a úklidové firmě nelze považovat za škodu.

4. Soud prvního stupně se taktéž zabýval obranou žalované, která tvrdila, že zálohu přijala v dobré víře, před jejím vyplacením provedli pracovníci žalobkyně šetření na místě samém a teprve po dvou měsících od výplaty zálohy zadala žalobkyně znalecký posudek. Žalobkyně ani nenaznačila, že by plnění bylo nejisté, pojištěná zároveň nárok uznávala. Žalovaná tedy oprávněně nabyla dojmu, že je pojistné plnění jisté, maximálně se bude řešit jeho výše. Žalovaná také měla za to, že již vyplacené plnění nelze odmítnout, navíc má k dispozici jiné znalecké závěry, konkrétně, že příčinou vzniku škody byla voda z kanalizace. Před jejím vybudováním k pronikání vody nebo záplavám nedocházelo, přičemž stavebníkem kanalizace je pojištěná. Žalovaná dále namítala, že plnění obdržené od jiné pojišťovny krylo jinou pojistnou událost.

5. Žalovaná rovněž uplatnila svůj nárok vůči žalobkyni vzájemnou žalobou. Požadovala zaplacení [částka] z titulu nároku na náhradu škody. Žalovaná totiž po vyplacení zálohy započala s opravami domu, společnosti [právnická osoba] má z tohoto důvodu zaplatit [částka] a za úklid po opravě má dále uhradit [částka]. Podle názoru žalované nezahájila žalobkyně šetření pojistné události bez zbytečného odkladu podle § 2797 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Usuzovala na to z toho, že událost byla oznámena [datum], znalecký posudek byl ale zadán až [datum], tj. žalobkyně neukončila pojistné šetření do tří měsíců od oznámení pojistné události, ale pouze jí po devíti měsících vyplatila zálohu. Žalobkyni proto stíhá deliktní odpovědnost za škodu.

6. Soud prvního stupně měl prokázané, že mezi pojištěnou a žalobkyní byla uzavřena dne [datum] pojistná smlouva č. [hodnota] (dále jen „pojistná smlouva“), jíž bylo mimo jiné sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu, základní pojistná částka byla dohodnuta ve výši [částka]. Žalobkyně registrovala oznámení pojistné události [datum], pojistnou událost vedla pod č. [hodnota]. Dále bylo zjištěno, že [datum] byla technikem provedena prohlídka domu s výsledkem, že příčinou vzniku škody bylo zatečení do suterénu domu, přičemž k opakovanému „vytopení kanalizací“ dochází od roku 2002. Bylo zjištěno neopravené 1. patro, konkrétně neopravené malby, praskliny ve veškerém zdivu a v suterénu nutnost čištění. Taktéž bylo prokázáno, že o rozsahu poškození domu komunikovala zástupkyně pojištěné [tituly před jménem] Jašková s pracovnicí žalobkyně v červnu 2019, vyjádření k podrobnému popisu vzniku škody a k zavinění vyžadovala žalobkyně po pojištěné [datum], rovněž po ní vyžadovala další podklady. Pojištěná se vyjádřila v e-mailové komunikaci [datum] tak, že kanalizace byla projektována jako splašková, ve své době byla dostatečná, následně však proběhla rozsáhlá výstavba rodinných a bytových domů, takže pojištěná usiluje od roku 2002 o vybudování dalších rozvodů a jímání dešťové vody, současná kanalizace ji nestačí pojmout. Dále soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně sdělila dne [datum] pojištěné, že ukončila šetření pojistné události, a vyplatila zálohové plnění [částka] žalované. Ta následně vyzvala žalobkyni [datum] k zaplacení [částka] představujících škodu vzniklou v důsledku zaplavení pozemku žalované v rozsahu, ve kterém nebyla hrazena z titulu pojistné smlouvy žalované. Jedná se o [částka] za opravu 2. nadzemního podlaží, [částka] za opravu schodů, [částka] za opravu fasády a [částka] za generální úklid po havárii. Rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně zadala zpracování znaleckého posudku na posouzení příčin pojistné události, ten byl podán s datem [datum] pod č. 300/20 (dále jen „znalecký posudek“). Podle jeho závěrů nedošlo k zaplavení prostor domu přímo z kanalizace, ale vodou nasycenou v zemině spolu s vodou běžící po povrchu pozemku, tj. z převážné části říční vodou. Vlastní příčinou zatopení je pak podle názoru znalce neodizolování podzemní části od přilehlé horniny a následný průnik vody přes stěnu ze smíšeného zdiva bez hydroizolace. Dům je starý cca 100 let, je nesprávně založen, navíc se nachází na „nejspodnějším“ místě v obci, kde se při deštích stéká množství vody. O výsledcích znaleckého zkoumání informovala žalobkyně pojištěnou [datum], pojištěná se závěry znaleckého posudku nesouhlasila, znalec neměl podle jejího názoru k dispozici příslušné technické zprávy, pojištěné jsou totiž od roku 2013 známy problémy na tehdejší kanalizační síti, která nezvládla odvádět veškerou vodu ani při běžných deštích, takže docházelo k opakovanému zaplavování přilehlých pozemků, včetně pozemku žalované. Žalobkyně pojištěné taktéž sdělila, že se pojistná událost odkládá bez výplaty pojistného plnění a záloha bude po žalované vymáhána zpět. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení zálohy žádostí ze dne [datum], lhůtu k plnění stanovila do [datum]. Vrácení zálohy požadovala žalobkyně dále předžalobní upomínkou, a to do [datum]. Rovněž bylo prokázáno, že znalecké zkoumání příčiny vzniku pojistné události zadala i žalovaná, byl zpracován posudek č. OP-21-011 znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne [datum] (dále jen „znalecký posudek žalované“). Jako příčinu škody určil znalecký posudek žalované záplavy způsobené nedostatečným profilem původní jednotné kanalizační sítě neodpovídající počtu dodatečně připojovaných objektů, a tím způsobené změny základových poměrů s jejich následnou konsolidací, konkrétně vnikla voda do domu v důsledku tlaku kanalizace a nepřítomnosti zpětné klapky na kanalizačních přípojkách. Tento posudek se zabýval i závěry předchozího znaleckého posudku, s nimiž se neztotožnil. Dále bylo prokázáno, že pojištěná objednala generel splaškové kanalizace v obci [adresa] vyhotovený společností [právnická osoba] v červenci 2013, podle kterého spočívá hlavní problém stávající kanalizace v nežádoucím nátoku dešťových vod, čímž dochází ke zvýšení úrovně hladiny vody v kanalizaci nad úroveň terénu, a to i na stoce A v [adresa]. Nedostatečná kapacita pro dešťové vody je v tomto úseku ovlivněna zejména menším spádem potrubí. Taktéž bylo prokázáno, že Kooperativa pojišťovna, a.s., řešila pojistnou událost vztahující se k pojistné smlouvě č. [hodnota], kde je pojištěným [právnická osoba], týkající se události ze dne [datum] v domě, kde v důsledku opakovaného zaplavení pozemku z venkovní kanalizace došlo k poškození bazénu, znečištění studny a nákaze psa. Poškozenou byla žalovaná, nárok byl uplatněn dne [datum]. Tato pojistná událost byla vedena pod č. [hodnota], jako její příčina bylo stanoveno opakované zaplavování pozemku vlivem deformované a nedostatečné kanalizace, celková výše škody byla stanovena na [částka] včetně DPH, žalované byla vyplacena částka [částka], [částka] činí spoluúčast [právnická osoba], oznámení o poskytnutí náhrady škody je datováno [datum]. Další zápisy o poškození věcí movitých a nemovitých, k pojistné události č. [hodnota], byly vyhotoveny dne [datum] a [datum], byla zjištěna odpovědnost za škodu [právnická osoba], a to za záplavu domu, opakované zaplavování pozemku nedostatečně odvodněnou kanalizací. Další škodní událost evidovala Kooperativa pojišťovna, a.s., k pojistné smlouvě č. [hodnota] uzavřené s žalovanou pod škodní událostí č. [hodnota] vzniklou [datum] v důsledku záplavy zapříčiněné špatnou kanalizací, čímž došlo k poškození sklepa, bazénu a vrat, šetření bylo ukončeno [datum], pojistné plnění bylo stanoveno na [částka] včetně DPH, z toho byla žalované zaplacena již dne [datum] částka [částka]. K téže pojistné události byl dne [datum] vyhotoven další zápis o poškození věcí movitých a nemovitých, podle kterého jsou v domě velmi poškozeny podlahy, praskliny ve zdech jsou i ve 2. nadzemním podlaží. Podle likvidační zprávy vygenerované dne [datum] byl výsledný výpočet pojistného plnění ve výši [částka], pojišťovna oznámila žalované [datum], že jí tuto částku vyplatí. Soud prvního stupně měl také za prokázané, že společností Global expert, s.r.o., vyhotovila rozpočet na opravu domu žalované v celkové částce [částka], předmětem oprav bylo zpevnění domu, oprava stěn, stropů a podlah v kuchyni (včetně montáže linky), v obývacím pokoji, koupelně (včetně montáže vybavení), pokoji a na chodbě, úklid a odvoz suti. Inženýrská projektová kancelář [právnická osoba] vystavila dne [datum] pro žalovanou fakturu za vypracování dokumentace statického zajištění a sanace domu v úrovni pro provedení stavby na částku [částka] včetně DPH. Dále bylo žalované fakturováno za vypracování statického posudku poruch domu celkem [částka] včetně DPH. Dále byl vypracován rozpočet cenové nabídky na opravu statických poruch domu, a to zhotovitelem [právnická osoba], dne [datum], cena byla stanovena na částku [částka]. Obsahuje zemní práce, úpravy vnitřních povrchů, podlah a podlahové konstrukce, dokončovací akce, bourání konstrukcí, proražení otvorů, izolace proti vodě, tepelné izolace, podlahy z dlaždic a obklady, podlahy povlakové, malby. Společnost [právnická osoba], dále fakturovala žalované částku [částka] za stavební práce podle smlouvy č. [hodnota], a to otlučení omítky soklu, naložení a odvoz odparu, vybourání betonového chodníku kolem domu, obsyp domu kačírkem, opravu odvedení dešťových vod, materiál a dopravu zaměstnanců. Dopisem ze dne [datum] se žalovaná po pojištěné domáhala doplatku náhrady škody ve výši [částka], neboť v důsledku špatného stavu kanalizace došlo k záplavám jejího domu, který je v kritickém stavu, opravy budou stát [částka], z čehož bude pojišťovna hradit jen [částka]. Konečně bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] vyhotovila pro žalovanou položkový rozpočet ze dne [datum] na cenu [částka], tato společnost pak účtovala žalované fakturou č. [hodnota] zálohu na prováděné práce na domě ve výši [částka] se splatností [datum], fakturou č. [hodnota] účtovala za provedené stavební práce dle soupisu prací [částka], a to po započtení zálohy ve výši [částka], se splatností [datum]. Společnost [právnická osoba]. dále vystavila pro žalovanou fakturu č. [hodnota] za generální úklid po havárii domu na částku [částka] splatnou [datum].

7. Soud prvního stupně věc právně posoudil, v návaznosti na dobu uzavření pojistné smlouvy mezi žalobkyní a pojištěnou dne [datum], podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), přičemž vyšel ze závěrů Nejvyššího soudu přijatých v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Konkrétně postupoval podle §§ 788, 795, 797, 822 a 823 obč. zák. Soud prvního stupně uzavřel, že se pojištěná částečně podílela na vzniku škody na domě žalované, tuto odpovědnost uznávala. Docházelo k extenzivnímu vnikání dešťové vody do kanalizace, a to i díky černým napojením obyvatel. Z důvodu nedostatečné kapacity splaškové kanalizace zároveň vypouštěli někteří obyvatelé splašky do dešťových svodů (struh vedle silnice), tím docházelo při vydatných deštích k zahlcení obou stok. Stáří domu žalované, jeho nedostatečná izolace a umístění v obci nejsou jedinou příčinou vzniku škody. Soud prvního stupně dále hodnotil povahu zálohové platby, měl za to, že má být vyplacena pouze v případě, že je právo na pojistné plnění postaveno najisto co do důvodu, ale není určena jeho výše. Pokud si tedy žalobkyně nebyla devět měsíců po oznámení pojistné události jistá, zda právo na pojistné plnění vzniklo či nikoliv, měla adekvátně reagovat. Pokud spatřovala důvody délky šetření na straně žalované nebo pojištěné, měla jejich součinnost urgovat. Podle názoru soudu prvního stupně se žalobkyně za situace, kdy poskytla zálohu, v té době domnívala, že nárok žalované je minimálně v této výši oprávněný, tj. že pojištěná za škodu odpovídá. Žalobkyně navíc vyplatila zálohu až po provedení šetření v domě žalované. Žalobkyně založila popsaným jednáním na straně žalované dobrou víru co do důvodnosti přijetí a spotřebování zálohy, sama také pojištěné dne [datum] sdělila, že bylo ukončeno šetření pojistné události a vyplaceno pojistné plnění. Žalobkyně v posuzované věci vystupovala jako odborník, měla-li pochybnost o existenci nároku žalované, měla odpovídajícím způsobem s žalovanou komunikovat. Konečně se soud prvního stupně ztotožnil s námitkou ohledně délky šetření pojistné události, když žalobkyně měla od pojištěné k dispozici kompletní podklady minimálně od října 2019. Naproti tomu nebylo shledáno ani na straně pojištěné, ani straně žalované nepoctivé chování. Co se týče údajného duplicitního plnění na základě téže pojistné události i v rámci dvou události likvidovaných Kooperativou pojišťovnou, a.s., měl soud prvního stupně za to, že takový závěr nelze učinit, přičemž žalobkyně žádnou takovou pochybnost žalované či pojištěné po dobu téměř jednoho roku od nahlášení pojistné události nesdělila. Soud prvního stupně ze všech uvedených důvodů žalobu zamítl.

8. Soud prvního stupně zamítl taktéž vzájemný návrh. Dospěl k závěru, že žalobkyně není pasivně věcně legitimována, neboť žalovaná, jako poškozená, není v přímém právním vztahu s žalobkyní jako pojistitelem. Pasivní věcná legitimace žalobkyně nebyla shledána ani u důvodu tvrzení žalované o deliktní odpovědnosti žalobkyně z důvodu nikoliv řádného postupu při likvidaci pojistné události. [právnická osoba] by se podle názoru soudu prvního stupně mohla domáhat pouze pojištěná. Žalovaná, jako poškozená, je totiž pouze platebním místem.

9. O nákladech řízení rozhodoval soud prvního stupně na základě posouzení „každé z žalob samostatně“, neboť se mu to jevilo jako „spravedlivé a odpovídající“. Pracoval tedy s tarifní hodnotou sporu [částka] a vzájemné žaloby [částka]. Soud prvního stupně měl za to, že žalovaná byla plně úspěšná v první z žalob, ve druhé zcela neúspěšná, zastupovala ji ustanovená zástupkyně, o jejíž odměně bude rozhodnuto samostatným usnesením, stejně tak jako o nákladech státu na znalečné. Soud prvního stupně následně přiznal zástupkyni žalované usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši [částka], povinnost k zaplacení této částky (jako náhrady nákladů řízení žalované) uložil podle § 142 a § 149 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalobkyni (doplňujícím usnesením). V řízení o vzájemné žalobě považoval soud prvního stupně za plně úspěšnou žalobkyni, jako její účelně vynaložené náklady hodnotil odměnu za dva úkony (sepis vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání [datum]) po [částka] podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), písm. c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. celkem částku [částka]. Povinnost k jejímu zaplacení uložil neúspěšné žalované. Ohledně dalších úkonů žalobkyně měl soud prvního stupně za to, že v jejich rámci byla řešena pouze žaloba o zaplacení [částka], neboť již při prvním jednání vyjádřil názor o absenci pasivní věcné legitimace žalobkyně ve věci vzájemné žaloby, takže pokud by o této žalobě bylo rozhodováno samostatně, stalo by se tak již při tomto prvním jednání.

10. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud prvního stupně samostatným usnesením podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalobkyni (jako zcela neúspěšné v řízení o zaplacení [částka]) povinnost zaplatit [částka] jako náhradu nákladů na znalečné placených z rozpočtových prostředků.

11. Proti tomuto rozsudku, a to proti výroku I., podala žalobkyně včasné odvolání. Namítala, že pojištěné, byť je vlastníkem kanalizace, nevznikla povinnost hradit žalované škodu, když provozovatelem kanalizace je nejméně od roku 2014 [právnická osoba]. (dále jen „provozovatel“). Ta také ze svého pojištění u Kooperativy pojišťovny, a.s., nahradila žalované škodu vzniklou dne [datum]. Podle názoru žalobkyně dále nemá závěr soudu prvního stupně o tom, že příčinou vzniku škody na domě žalované je únik vody z kanalizace, oporu ve zjištěném skutkovém stavu. Navíc, i kdyby došlo při vydatných deštích k rozlévání vody z důvodu, že ji kanalizace nedokáže pojmout, za tuto škodu vlastník kanalizace podle názoru žalobkyně neodpovídá. Žalobkyně rovněž nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně v tom, že výplatou zálohy a celkově svým jednáním vyvolala na straně žalované dobrou víru co do důvodnosti přijetí a spotřebování zálohy. I poctivý příjemce totiž vydá, co bezdůvodně nabyl, respektive zavinění vzniku bezdůvodného obohacení není z pohledu povinnosti na jeho vydání podstatné. Dobu likvidace pojistné události žalobkyně taktéž nepovažovala za nepřiměřenou, podle jejího názoru k ní navíc vedly nepravdivé informace o příčině vzniku škody ze strany pojištěné i žalované. Žalobkyně taktéž poukazovala na duplicitu pojistného plnění, ke kterému podle ní došlo plněním ze strany Kooperativy pojišťovny, a.s. Ve výsledku žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím vyhověl.

12. Žalobkyně rovněž napadla odvoláním doplňující usnesení, namítala, že věc sama dosud není pravomocně skončena, proto by mělo být o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodováno v návaznosti na meritorní rozhodnutí ve věci, tj. doplněný výrok V. by nyní měl být odvolacím soudem zrušen. Odvolání dále podala žalobkyně i proti usnesení, a to z týchž důvodů a týmž způsobem jako shora.

13. Žalovaná se vyjádřila k odvolání žalobkyně tak, že její námitky nejsou důvodné. [adresa] vzniku škody na domě žalované nemá původ v provozu kanalizace, je jí jiná skutečnost, a to nedostatečná dimenze kanalizace. A i kdyby byla shledána odpovědnost provozovatele, poškozená se může domáhat náhrady škody i na dalším odpovědném subjektu, zde konkrétně na vlastníku kanalizace, tedy pojištěné. Tuto námitka žalobkyně považovala žalovaná nadto za nové a účelové tvrzení, zejména ve světle délky šetření pojistné události a poskytnutí zálohy. Soud prvního stupně podle žalované také nijak co do svých skutkových závěrů o odpovědnosti pojištěné a příčině vzniku škody nepochybil, tyto závěry jsou výsledkem volného hodnocení důkazů. Žalovaná si také není vědoma toho, že by ona nebo pojištěná poskytly žalobkyni jakékoliv nepravdivé informace. Je třeba přihlédnout ke komplikovanosti situace a k praktické nemožnosti z laického pohledu zhodnotit příčinu vzniku škody. Žalovaná přijala zálohu v dobré víře, chování žalobkyně ji v ní utvrzovalo. Ta se logicky musela, po devět měsíců trvajícím šetření, domnívat, že žalované plnění minimálně ve výši [částka] náleží. Za těchto okolností již nemůže žalobkyně pojistné plnění odmítnout, respektive je požadovat v rozsahu zálohy zpět. Podle názoru žalované se dále korektiv dobrých mravů z pohledu ochrany případného výkonu práva žalobkyně na vrácení zálohy uplatní, v tomto ohledu poukázala na bohatou judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Ve výsledku žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu potvrdil.

14. Žalobkyně v průběhu odvolacího řízení navrhla doplnění dokazování zpracováním znaleckého posudku z oboru stavebnictví za účelem zjištění, zda kanalizace v obci [adresa] byla či je vadná, jaké vady měla či má a zda byly příčinou, že kanalizace nedokázala pojmout vodu při silných dešťových srážkách. Žalobkyně taktéž tvrdila, že v červnu 2013 byla v obci [adresa] velká povodeň, přičemž žalovaná zaznamenala poškození domu po zimě 2014, tj. příčinou tohoto poškození byla tato záplava. K tomu žalobkyně navrhla doplnit dokazování webovými stránkami obce z roku 2013, fotografiemi z té doby a Zpravodajem obce [adresa] z června 2013. Za účelem zjištění minulého a současného stavu kanalizace žalobkyně dále navrhla provedení výslechu zástupce provozovatele.

15. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, zároveň odvolací soud dospěl k tomu, že je třeba změnit výroky týkající se náhrady nákladů řízení. Výrok II. rozsudku soudu prvního stupně nebyl napaden odvoláním, nabyl tedy samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 věta první o. s. ř.).

16. Podle § 788 odst. 1 obč. zák. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné

17. Podle § 795 obč. zák. povinnost pojistitele plnit a jeho právo na pojistné vznikne prvým dnem po uzavření smlouvy, nebylo-li účastníky dohodnuto, že vznikne již uzavřením smlouvy nebo později.

18. Podle § 797 obč. zák. právo na plnění má, pokud není v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno jinak, ten, na jehož majetek, život nebo zdraví anebo na jehož odpovědnost za škody se pojištění vztahuje (pojištěný). Právo na plnění vznikne, nastane-li skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele plnit (pojistná událost). Plnění je splatné do patnácti dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit. Šetření musí být provedeno bez zbytečného odkladu; nemůže-li být skončeno do jednoho měsíce po tom, kdy se pojistitel o pojistné události dozvěděl, je pojistitel povinen poskytnout pojištěnému na požádání přiměřenou zálohu.

19. Podle § 822 obč. zák. z pojištění odpovědnosti za škody má pojištěný právo, aby v případě pojistné události pojistitel za něho nahradil podle pojistných podmínek škodu, za kterou pojištěný odpovídá.

20. Podle § 823 obč. zák. náhradu platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.

21. Podle § 8 odst. 1, věta prvá, zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování.

22. Podle § 12 odst. 1, věta prvá, zákona o vodovodech a kanalizacích, kanalizace musí být navrženy a provedeny tak, aby negativně neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita pro odvádění a čištění odpadních vod z odkanalizovávaného území a aby bylo zabezpečeno nepřetržité odvádění odpadních vod od odběratelů této služby.

23. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke [podezřelý výraz] nebo [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

24. Odvolací soud vychází ze zjištění soudu prvního stupně (viz odstavec 6. odůvodnění), na která pro stručnost plně odkazuje. Dále vychází ze skutkového stavu zjištěného v odvolacím řízení, viz níže.

25. Ze spisu Kooperativy pojišťovny, a.s., vedeného k pojistné události evidované pod [Anonymizováno]. [hodnota], bylo zjištěno, že byla likvidována pojistná událost na základě vztahu z pojistné smlouvy č. [hodnota], uzavřené mezi žalovanou jako pojištěnou a pojišťovnou, ke které došlo [datum] a nahlášena byla [datum]. Příčinou škody na pozemku a domě žalované (poškození kotle, bazénu, vrat a sklepních prostor) bylo zatečení vody z kanalizačních šachet. Pojistné plnění bylo poskytnuto dle oznámení ze dne [datum] ve výši [částka], dle oznámení ze dne [datum] ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] a dle oznámení ze dne [datum] ve výši [částka].

26. Ze spisu Kooperativy pojišťovny, a.s., vedeného k pojistné události evidované pod č. [hodnota], bylo zjištěno, že byla likvidována pojistná událost na základě vztahu z pojistné smlouvy č. [hodnota], uzavřené mezi provozovatelem jako pojištěným a pojišťovnou, ke které došlo [datum] a nahlášena byla [datum]. Příčinou škody na majetku žalované (poškození bazénu, znečištění studny a nákaze psa) bylo zatečení vody z kanalizace. Pojistné plnění bylo poskytnuto dle oznámení ze dne [datum] ve výši [částka].

27. Odvolací soud nedoplnil dokazování žalobkyní navrženými důkazními prostředky viz odstavec 14. odůvodnění (znaleckým posudkem, výslechem zástupce provozovatele a listinami týkajícími se povodní v červnu 2013 v obci [adresa]), neboť pro rozhodnutí potřebný skutkový stav byl dostatečně a nepochybně zjištěn již provedenými důkazními prostředky. Další dokazování by proto pouze neefektivně prodloužilo dobu řízení a vyvolalo by zbytečné náklady na dokazování a náklady řízení účastníků.

28. Odvolací soud nejprve uvádí, že se ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že na posuzovaný případ je třeba aplikovat právní úpravu účinnou v době uzavření pojistné smlouvy mezi žalobkyní a pojištěnou, neboť právní vztah z pojištění vzniká již tímto dnem bez ohledu na to, zda některá práva a povinnosti vzniknou až později (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupný na www.nsoud.cz). Rozhodnou právní úpravou jsou tak citovaná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

29. Odvolací soud k jednotlivým odvolacím námitkám žalobkyně uvádí:

30. Pokud žalobkyně tvrdí, že v posuzovaném případě nemohl být dán důvod pro plnění z pojistné smlouvy uzavřené s pojištěnou již jen proto, že provozovatelem kanalizace je jiný subjekt, tak s touto námitkou se odvolací soud neztotožňuje. V řízení bylo jednoznačně a nepochybně prokázáno, že v obci docházelo opakovaně, dlouhodobě, a i za nikoliv extrémních podmínek, k vytékání vody z kanalizace z důvodu její nedostatečné dimenzovanosti ve vztahu k počtu odběratelů v obci, pojištěná si nadto byla vědoma, že uvedený problém existuje a že se jedná i o tzv. „černá“ napojení. Za popsaných okolností tedy kanalizace nebyla zhotovena v dostatečné kapacitě a za to vlastník kanalizace, jímž pojištěná bezesporu je, odpovídá (§ 8 odst. 1, § 12 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích). Na posuzovanou situaci proto nelze vztáhnout objektivní odpovědnost provozovatele kanalizace za škodu způsobenou provozní činností tak, jak to má na mysli žalobkyní odkazovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaný pod č. 36/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní.

31. Odvolací soud se taktéž zabýval otázkou případného duplicitního plnění v důsledku odškodnění žalované ze dvou jiných pojistných událostí Kooperativou pojišťovnou, a.s., a dospěl k závěru, že takový závěr nelze učinit. K výplatě pojistného plnění došlo v důsledku dvou událostí v červenci 2014, tyto byly zlikvidovány na základě podrobných dokladů, žalovaná realizovala odstranění vzniklých škod, které byly jiného charakteru (poškození kotle, bazénu, vrat, sklepení, nákaza psa) než ta současně projednávaná. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze navíc vyloučit, že by technik žalobkyně, který v domě provedl šetření [datum], zaměnil poškození „stará“ 5 let s aktuálními následky zatečení vody do domu, když stav podlah, omítek, zdiva aj., stejně tak jako jeho projevy co do pachu či koncentrace vzdušné vlhkosti je z pohledu velmi odlišného časového určení poškození nepochybně také velmi odlišný. Z téhož důvodu nelze přisvědčit námitce žalobkyně ohledně toho, že žalovanou tvrzená škoda byla důsledkem záplav v obci [adresa] v červnu 2013.

32. Podle názoru odvolacího soudu neobstojí ani námitka, že závěr soudu prvního stupně o příčině vzniku škody na domě žalované nemá oporu ve zjištěném skutkovém stavu. Soud prvního stupně vyhodnotil provedené dokazování v souladu s pravidly § 132 o. s. ř., přičemž zjištění o zatečení vody na pozemek a do domu žalované v důsledku vytékání vody z kanalizace z důvodu její nedostatečné kapacity plyne nejen ze znaleckého posudku žalované, ale i z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] Jaškové (kterou soud prvního stupně podrobně rozebral v odůvodnění svého rozsudku), z korespondence mezi pojištěnou a žalobkyní, stejně tak jako z výpovědí zpracovatelů znaleckého posudku žalované a ostatně i ze spisů týkajících se pojistných událostí řešených Kooperativou pojišťovnou, a.s. Na straně pojištěné tedy existovala odpovědnost za škodu vzniklou na majetku žalované a zároveň právo na vyplacení odškodnění žalobkyní přímo žalované (§§ 822, 823 obč. zák.).

33. Odvolací soud konečně zdůrazňuje, že i kdyby nebylo možné učinit závěr o odpovědnosti pojištěné, a záloha by byla žalované poskytnuta nedůvodně, bylo by na místě odepřít ochranu práva žalobkyně na její vydání. Šetření pojistné události totiž skutečně probíhalo velmi dlouhou dobu, přestože žalobkyně měla v červenci 2019 k dispozici informace technika o výsledcích šetření na místě a nejdéle v říjnu 2019 měla k dispozici i podklady a požadované informace od pojištěné. K nim neuplatnila žádné výhrady či urgence, stejně tak neměla žádné další požadavky na žalovanou. Jestliže za těchto okolností poskytla po cca 9 měsících od oznámení pojistné události zálohu, navíc poté, co pojištěné sdělila, že ukončila šetření a dojde k výplatě pojistného plnění, nelze její postup vnímat jinak, než že neměla pochybnosti o důvodnosti vzneseného nároku na odškodnění. Žalovaná tedy přijala zálohu nepochybně v dobré víře, že na ni má nárok a může ji použít k odstranění škod. Pokud žalobkyně již v řízení před soudem prvního stupně namítala, že sdělení o ukončení šetření a výplatě plnění i v případě zálohy je dáno nedostatkem jiných vzorových dokumentů u žalobkyně, tak odvolací soud, shodně se soudem prvního stupně uvádí, že je výhradně věcí žalobkyně, aby si pro takové situace vytvořila odpovídající dokumenty, pokud nehodlá vyvolávat mylné dojmy ze svých sdělení. Znalecký posudek měla žalobkyně k dispozici až v dubnu 2020 (tj. další 3 měsíce po výplatě zálohy), pojištěnou a žalovanou s ním seznámila dokonce až v srpnu 2020 a až v té době požadovala po žalované vrácení zálohy. Právo na vydání bezdůvodného obohacení je sice právem objektivním, k zavinění vzniku bezdůvodného obohacení se nepřihlíží, avšak i zde se uplatní korektiv dobrých mravů, jak opakovaně vyslovil Nejvyšší soud, např. v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupném na www.nsoud.cz. A takový postup by bylo třeba na nyní projednávaný případ aplikovat a z popsaných důvodů odepřít žalobkyni právo na vydání požadovaného bezdůvodného obohacení.

34. Pro úplnost odvolací soud dodává, že ani z obsahu spisu, ani z provedeného dokazování není možné učinit závěr, že by žalovaná a pojištěná sdělovaly žalobkyni nepravdivé informace, které by jednak zapříčinily délku šetření, jednak přesvědčení žalobkyně o důvodnosti požadavku na odškodnění. Pojištěná i žalovaná jsou laiky, žalobkyně odborníkem na danou problematiku. Pojištěná i žalovaná pak měly dlouhodobou zkušenost se situací na místě a v kontextu toho ji vyhodnotily. Postupy žalobkyně jim proto nelze klást k tíži.

35. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně rozhodl správně, pokud žalobu na zaplacení [částka] s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení z žalované částky v plném rozsahu zamítl.

36. Odvolací soud se však již neztotožňuje s tím, jak soud prvního stupně rozhodl o náhradě nákladů řízení jak mezi účastníky, tak i vůči státu. V řízení totiž byla projednávána žaloba na zaplacení částky [částka], jednak vzájemný návrh na zaplacení [částka]. Za těchto okolností je třeba rozhodnout o náhradě nákladů jedním výrokem při zohlednění tarifní hodnoty každého předmětu řízení a rozsahu úspěchu a neúspěchu každého z účastníků v něm (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikované pod č. 68/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, či usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupné na www.nsoud.cz).

37. V řízení o zaplacení [částka] byla plně úspěšná žalovaná, v řízení o vzájemné žalobě byla plně úspěšná žalobkyně, přičemž v obou případech je třeba rozhodovat právě podle zásady úspěchu ve věci. Tarifní hodnota řízení o vydání bezdůvodného obohacení činí [částka], tarifní hodnota řízení o náhradu škody je [částka]. V intencích závěrů shora uvedených rozhodnutí zabývajících se výpočtem úspěchu účastníka při kumulaci nároků představuje úspěch žalobkyně 66 % [(191 157 : 291 157) x 100], úspěch žalované 34 %, žalobkyně tedy celkově uspěla co do 32 %. Odvolací soud proto rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti žalované zaplatit v tomto rozsahu náklady žalobkyně. Odvolací soud má za to, že účelně vynaložené náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek [částka], odměna po [částka] podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), písm. c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 7 úkonů (sepis žaloby, sepis vyjádření z [datum], sepis doplnění žaloby, účast u jednání [datum], [datum], [datum] a [datum]), náhrada cestovného za cesty k uvedeným jednáním osobním automobilem na trase [adresa] a zpět (v délce každé cesty 413 km, průměrné spotřebě 4,8 l/100 km, náhradě v prvních třech případech ve výši [částka]/km, v posledním případě ve výši [částka]/km, ceně benzínu 95 v prvních třech případech [částka]/l, v posledním případě [částka]/l), tedy v částkách třikrát [částka] a dále v částce [částka]. Celková výše nákladů žalobkyně tedy činí [částka], z toho představuje 32 % [částka] a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Odvolací soud v písemném vyhotovení rozsudku postupem podle § 164 o. s. ř. opravil chybu v počtech ohledně této částky, která byla vyhlášena v nesprávné výši ([částka]).

38. Rozsah úspěchu a neúspěchu účastníků se následně musí odrazit i ve způsobu rozhodování o náhradě nákladů řízení státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Náklady zaplacené na znalečné z rozpočtových prostředků činí [částka], z toho na žalobkyni připadá v rozsahu jejího neúspěchu 34 % částka [částka], na žalovanou v rozsahu jejího neúspěchu 66 % částka [částka]. Z toho jí je však možné uložit k zaplacení pouze 20 %, neboť žalovaná je v rozsahu 80 % osvobozena od povinnosti platit soudní poplatky, tj. stíhá ji povinnost zaplatit [částka].

39. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, ve výroku III. rozsudku, výroku V. rozsudku ve spojení s doplňujícím usnesením a ve výroku IV. rozsudku ve spojení s usnesením byl rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změněn tak, jak je uvedeno ve výroku I. a) a b) tohoto rozsudku.

40. Odvolací soud dále rozhodoval podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. o nákladech odvolacího řízení. Jeho předmětem byl již jen požadavek na zaplacení [částka], přičemž plně úspěšná byla žalovaná. Její účelně vynaložené náklady představuje odměna a náhrady její zástupkyně, která ji byla ustanovena rozhodnutím soudu prvního stupně, žalovaná je nadto ještě v rozsahu 80 % osvobozena od povinnosti platit soudní poplatky. O odměně a náhradách ustanovené zástupkyně proto musí nejprve rozhodnout soud prvního stupně a teprve poté může odvolací soud vydat samostatné usnesení o částce náhrady nákladů řízení, kterou je žalobkyně povinna platit.

41. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod. Platební místo k úhradě náhrady nákladů odvolacího řízení bylo určeno v rozsahu 20 % podle § 149 odst. 1 o. s. ř., v rozsahu 80 % podle § 149 odst. 2 o. s. ř.