o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. ledna 2022, č. j. 15 EVC 3/2018-267, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 15. února 2022, č. j. 15 EVC 3/2018-273,
Mgr. Petra Kubáčová · Rozhodnutí ze dne 6. 10. 2022
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Aleny Zemkové ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]
sídlem [adresa]
zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
sídlem [adresa], [ulice] republika
zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
o 74 052,82 Kč s příslušenstvím
o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. ledna 2022,
č. j. 15 EVC 3/2018-267, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 15. února 2022, č. j. 15 EVC 3/2018-273,
I. Odvolání žalobkyně proti výroku I. rozsudku soudu prvního stupně se odmítá.
II. Rozsudek soudu prvního stupně se mění ve výroku II. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 412,10 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku; ve zbývající části výroku II. se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 7 454 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kolíně náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 3 059,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kolíně náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 3 059,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
VII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kolíně náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 900 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Shora označeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobkyni 32 363,96 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení do 3 dnů od první moci rozsudku (výrok I.), v části týkající se 41 688,96 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.), výrokem III. žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 8 001 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám jejího zástupce a shora uvedeným usnesením doplnil rozsudek o výrok IV., kterým bylo uloženo zaplatit České republice do 3 dnů právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Kolíně náhradu nákladů ve výši 3 444,63 Kč žalobkyni a 2 673,72 Kč žalované, a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vzniklých v souvislosti s vydáním tohoto usnesení.
2. V odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně se domáhala zaplacení 74 052,82 Kč a tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o dodání zboží s potiskem (1 010 ks [anonymizováno] za nákupní cenu 63,34 Kč za kus a 1 010 ks [anonymizováno] za cenu 41,84 Kč za kus), zboží bylo zaplaceno a [datum] dodáno. Dne [datum] byly e-mailem reklamovány vady 967 [anonymizováno] a 306 [anonymizováno] a požadována sleva ve výši 100 %. Při namátkové kontrole při převzetí zjistila žalobkyně drobné vady, ne však vady, pro které by bylo možné od smlouvy odstoupit, zboží distribuovala na pobočky zákazníka, který poté vady výrobků notifikoval a zboží stáhl. Reklamační řízení probíhalo, žalovaná nabízela slevy a další bonusy, čímž dle žalobkyně oprávněnost reklamace uznala. Objednávka pro žalobkyni měla hodnotu jen jako celek, pro dodávku, kde je dle znaleckého posudku 39,42% [anonymizováno] a 16,95% [anonymizováno] se zásadními vadami, nepoužitelných, nemá žalobkyně využití. Závěr o nepoužitelnost dodávky jako celku je v souladu technickou normou tzv. přijatelné úrovně jakosti (AQL), dle které platí pravidlo, že je-li při namátkové prohlídce zjištěno více než 10% vadného zboží, je zásilka považována za vadnou celá. Proto požaduje slevu z ceny ve výši 100% zaplacené ceny za zboží.
3. Žalovaná namítala, že vady nebyly v tvrzeném rozsahu, a poukazovala na to, že pro uplatnění nároku z vad je třeba provést prohlídku dodaného zboží v co nejkratší době, standardně do 2 týdnů. Reklamace byla učiněna po 62 dnech, tedy nikoli řádně a včas, nárok žalobkyně tak zanikl. Žalobkyně nijak neprokazuje, že vady na zboží nebyly způsobeny opakovanou přepravou výrobků mezi účastníky a ke koncovým zákazníkům žalobkyně, a že tedy existovaly ke dni dodání zboží. Znalecký posudek neobjasnil původ vad. Žalobkyně od smlouvy neodstoupila a zboží si ponechala. Žalovaná vždy popírala oprávněnost reklamace, pro zachování obchodní spolupráce se snažila řešit věc dohodou a nabízela řešení např. formou slevy na další objednávky.
4. Soud prvního stupně dovodil svou mezinárodní příslušnost a po provedeném dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci uzavřeli na základě e-mailové objednávky z [datum] kupní smlouvu, na základě které dodala žalobkyně žalované [datum] [číslo] [anonymizováno] a [číslo] [anonymizováno] s potiskem, a žalobkyně uhradila kupní cenu. E-mailem ze [datum] oznámila žalobkyně žalované, že 98 % [anonymizováno] je nepoužitelných, věc musela řešit s velmi důležitým zákazníkem, stahování ze 40 poboček stálo mnoho času a peněz, reklamovala s odkazem na obrázky v příloze 967 [anonymizováno] a 306 [anonymizováno] a žádala slevu 100 % a úhradu nákladů na řešení reklamace, na dřívější oznámení vad nijak neodkazovala. Skutečnost, že o situaci žalovanou informovala [datum], zdůraznila žalobkyně i v e-mailu z [datum]. Na fotografiích připojených k notifikaci vad je několik kusů zboží se zjevnými vadami. Žalovaná odmítla hradit další náklady a k řešení reklamace a přijetí stanoviska k uplatněným vadám žádala o zaslání zboží k prohlídce, po prohlídce konstatovala, že vady [anonymizováno] se týkají méně než 3 % zboží, nejsou zásadní a nečiní zboží nepoužitelným, škrábance na hrnkách nejsou pouhým okem viditelné, vady v potisku byly shledány jen na 1 hrnku, v únoru [rok] proto reklamaci neuznala, ale nabídla doručení zpět zdarma a slevu 5 %, do budoucna doporučila žalobkyni kompletní prohlídku při převzetí zboží. Žalobkyně považovala reklamaci za nedořešenou, žádala o kompenzaci, na to jí žalovaná sdělila, že reklamace nebyla uznána a navíc s ohledem na vzniklé problémy byla žalobkyni nastavena mimořádná sleva 55 % na další objednávky, kterou mají jen někteří klienti, a to s většími obraty než žalobkyně, touto slevou ušetřila více než hodnotu reklamovaného zboží. Zboží bylo zasláno zpět žalobkyni, v červnu [rok] se uskutečnila schůzka účastníků, po které žalovaná nabídla žalobkyni 50% dobropis na [anonymizováno], na hrnky v plné výši u špatně potištěných nebo poškozených a 5 % u kosmetických vad, žalobkyně návrh nepřijala, trvala na slevě 100 %, v září [rok] zaslala žalované předžalobní upomínku. Na fotografiích z výroby zboží nejsou vady na zobrazených kusech patrné. Soudem ustanovený znalec určil, že vady vykazuje 39,42 % (398 ks) [anonymizováno] a 16,95 % (171 ks) [anonymizováno], ostatní zboží je použitelné a prodejné. V případě [anonymizováno] jde o vady spočívající v polití barvou, rozbité konstrukci, vadném ušití, přivařeném plastu či děravé krycí látce. U [anonymizováno] se vyskytlo odlepené dno a hluboké vrypy na dně. Prodejní cena takto poškozeného zboží je nulová, využít je nelze. K původu a místu vzniku vady se znalec nemohl vyjádřit. Zboží bylo standardně zabaleno, nebyla shledána žádná závada v přepravě ani námitka takové závady. Soud prvního stupně označil zjištěné vady za vady výrobní, které mělo zboží v okamžiku převzetí.
5. Soud prvního stupně vyšel ze závěru odvolacího soudu o řádném a včasném uplatnění nároků z vad a zabýval se tedy existencí, rozsahem a povahou vad výrobků a tím, zda vady vykazovalo zboží při převzetí a zda případné zjištěné vady odůvodňují slevu z kupní ceny a v jaké výši. Uvedl, že k tvrzení, že mělo být zboží poškozeno při manipulaci a další přepravě nepřednesla žalovaná ani po poučení ze strany soudu žádné důkazní návrhy. Nárok na slevu z kupní ceny posoudil jako oprávněný, ne však v žalovaném rozsahu.
6. Zjištěné skutečnosti posuzoval soud prvního stupně podle Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží ze dne [datum], publikované pod [číslo] Sb. (tzv. Vídeňské úmluvy; dále jen CISG), a to dle čl. 3 odst. 1, čl. 35 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 50, čl. 51 odst. 1 a čl. 67 odst. 1. Za určující skutečnosti pro posouzení výše slevy označil soud prvního stupně zejména rozsah a povahu vadnosti zboží, popř. jak vada či vady omezují či komplikují užívání nebo snižují životnost věci, snížení estetické hodnoty, další upotřebitelnost, cena nutných oprav a úprav, zvýšené náklady na údržbu, jak se vada projevuje při užívání, případně i další okolnosti. Těmi jsou v tomto případě např. i cena (hodnota) a určení zboží. Požadavek na uhrazení celé ceny zboží ve formě slevy z ceny považuje soud prvního stupně za zcela nepřiměřené, neodpovídající zjištěnému stavu zboží. Dodal, že a ve svém důsledku odpovídá 100% sleva nároku, který by byl dán v případě platného odstoupení od smlouvy, ke kterému však nedošlo, a to ani uplatněním práva odmítnout dodávku s odkazem na technickou normu, podle mělo žalobkyni dle jejího názoru tohoto právo příslušet při vadnosti 10 % dodávky. Ač lze ve výjimečném případě přiznat slevu ve výši celé hodnoty zboží, žádné takové zvláštní a výjimečné okolnosti v tomto případě dány nejsou, bylo totiž na žalobkyni, jako provede volbu práva z odpovědnosti za vady. Za důvod pro stanovení 100% slevy nepovažuje soud prvního stupně ani námitku žalobkyně, že zboží bylo určeno pro konkrétní jednu jedinečnou akci a poté by neměl klient o zboží zájem, neboť z kontraktačního procesu taková povaha dodávky neplyne. Soud prvního stupně dodal, že obě společnosti se pohybují v obchodu s reklamními a propagačními předměty, kde je logo klienta na zboží standardem a samo o sobě to neznamená automatické vyloučení dalšího použití zboží, ač bývá vázáno na konkrétního klienta. Určení zboží pro jedinou akci v jediný termín nelze dovozovat ani z toho, že zboží bylo potištěné firmou tehdy velké cestovní kanceláře a názvem jednoho z nejvýznamnějších alpských středisek. Odpovídající oznámení při uzavření smlouvy nebylo provedeno, tedy ani článek 35 odst. 1 b) Úmluvy nelze použít.
7. Za odpovídající slevu označil soud prvního stupně slevu ve výši odpovídající ceně té části zboží, která byla dodána s vadami, tedy ve výši 32 363,96 Kč, která odpovídá jednotkové ceně [anonymizováno] 63,34 Kč a počtu vadných [anonymizováno] (398x63,34) a jednotkové ceně [anonymizováno] 41,84 Kč a počtu vadných [anonymizováno] (171x41,84). K námitce žalované dodal, že účastníkům nevznikla povinnost vzájemně si vrátit vše, co dle smlouvy obdrželi. Zákonný úrok z prodlení přiznal soud prvního stupně ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě žalobkyně. Nákladový výrok odůvodnil převážným procesním úspěchem žalované, která vynaložila náklady na právní zastoupení, nákladový výrok doplněný v souladu s § 166 o. s. ř. shora označeným usnesením tím, že státu vznikly náklady na znalečné, které do výše 6 118,35 Kč nebyly kryty zálohou a tím, že procesně neuspěla žalobkyně do 56,3 % a žalovaná do 43,7 %.
8. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, a to do všech jeho výroků. Namítala, že cena dodávky byla 106 231,80 Kč, z opatrnosti nárokovala jen 74 052,82 Kč, požadovala tedy slevu ve výši 69 % dodávky. Dle posudku mělo 39,42 % [anonymizováno] vady, které snižovaly jeho hodnotu na 0 Kč, a obvyklou cenu ostatních [anonymizováno] stanovil znalec na 5- 10 Kč z důvodu nevypnuté látky a málo pevné konstrukce. U [anonymizováno] mělo vady, které snižovaly jejich hodnotu na 0 Kč, 16,95 % [anonymizováno], u ostatních shledal znalec oděrky či odřeniny a stanovil jejich obvyklou hodnotu na 5 – 10 Kč. I když tedy znalec neshledal nulovou hodnotu u ostatních [anonymizováno] a hrnků, shledal u nich estetické vady. Bezvadný estetický vzhled prezentačních výrobků je v podnikání žalobkyně stejně důležitý jako jeho funkčnost Znalecké zjištění tedy odůvodňuje žalobou uplatněnou slevu v plné výši, neboť ta odpovídá ceně za 967 [anonymizováno] a 306 [anonymizováno].
9. Žalovaná k odvolání uvedla, že rozsudkem soudu prvního stupně bylo žalobkyni přiznáno více, než by odpovídalo provedenému dokazování. Podle názoru žalobkyně nebylo totiž prokázáno, že zboží vykazovalo vady ke dni dodání, zejména když žalovaná předložila fotografie dokládající opak, nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že šlo o vady výrobní. Poukázala také na to, že tvrzení žalobkyně ohledně vad byla vnitřně rozporná a v průběhu řízení se měnila, neboť původně sama uváděla, že provedla namátkovou kontrolu zboží před rozesláním klientům a nenalezla vady odůvodňující odstoupení od smlouvy. Dále uvedla, že žalobkyně odmítla návrh na dodání náhradních kusů, čímž se dle čl. 50 CISG vzdala práva na snížení kupní ceny, v odvolání navíc uplatňuje slevu i za kusy, které předmětem řízení neučinila, a tvrdí vady, které nebyly v žalobě a ani v samotné reklamaci uplatněny (např. nepevná konstrukce [anonymizováno]). Namítala také, že není důvod vycházet z obvyklé ceny zboží, pokud cena byla v kupní smlouvě sjednána. Navrhovala, aby odvolací soud posoudil odvolání jako nedůvodné.
10. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu - dále jen o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné jen z části.
11. Žalobkyně odvoláním napadla také výrok I. rozsudku soudu prvního stupně, kterým bylo žalobě částečně vyhověno. Z povahy odvolání jakožto řádného opravného prostředku však vyplývá, že odvolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. V části týkající se odvolání proti výroku I. proto odvolací soud podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolání žalobkyně odmítl.
12. Soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru o mezinárodní příslušnosti českých soudů a zjištěné skutečnosti správně posuzoval dle CISG.
13. Podle článku 1 odst. 1 písm. a) CISG tato Úmluva upravuje smlouvy o koupi zboží mezi stranami, které mají místa podnikání v různých státech, jestliže tyto státy jsou smluvními státy.
14. Podle článku 3 odst. 1 CISG smlouvy o dodávce zboží, které má být vyrobeno nebo vyhotoveno, se považují za smlouvy o koupi zboží, ledaže strana, která zboží objednává, se zavazuje dodat podstatnou část věcí nutných pro jejich výrobu nebo zhotovení.
15. Podle článku 35 odst. 1 CISG prodávající musí dodat zboží v množství, jakosti a provedení, jež určuje smlouva, a musí je zabalit nebo opatřit tak, jak určuje smlouva.
16. Podle článku 35 odst. 2 CISG pokud se strany nedohodly jinak, zboží neodpovídá smlouvě, ledaže a) se hodí pro účely, pro něž se používá zpravidla zboží téhož provedení; b) se hodí pro zvláštní účel, o kterém byl prodávající výslovně nebo jinak uvědoměn v době uzavření smlouvy s výjimkou případů, kdy z okolností vyplývá, že kupující se nespoléhal nebo kdyby nebylo od něj rozumné, aby spoléhal na odbornost a úsudek prodávajícího; c) má vlastnosti zboží, které prodávající předložil kupujícímu jako vzorek nebo předlohu; d) je uloženo pro přepravu nebo zabaleno způsobem, který je obvyklý pro takové zboží nebo, nelze-li tento způsob určit, způsobem přiměřeným k zachování a ochraně zboží.
17. Podle článku 36 odst. 1 CISG prodávající odpovídá podle smlouvy a této Úmluvy za jakoukoli vadu, kterou má zboží v okamžiku přechodu nebezpečí na kupujícího, i když se vada stane zjevnou až po této době.
18. Podle článku 67 odst. 1 věta první CISG jestliže smlouva o koupi zahrnuje přepravu zboží a prodávající není povinen předat je na určitém místě, přechází nebezpečí na kupujícího, když je zboží předáno prvnímu dopravci pro přepravu kupujícímu podle smlouvy o koupi.
19. Podle článku 38 odst. 1 CISG kupující musí prohlédnout zboží nebo zařídit jeho prohlídku v době podle okolností co nejkratší.
20. Podle článku 39 odst. 1 CISG právo kupujícího z vad zboží zaniká, jestliže kupující neoznámí prodávajícímu povahu těchto vad v přiměřené době poté, kdy je zjistil nebo je měl zjistit. Právo kupujícího z vad zboží vždy zaniká, jestliže kupující neoznámí prodávajícímu vady zboží nejpozději do dvou let ode dne, kdy zboží bylo skutečně předáno kupujícímu, ledaže tato lhůta není v souladu se smluvní záruční lhůtou (článek 39 odst. 2 CISG).
21. Podle článku 44 CISG bez ohledu na ustanovení čl. 39 odst. 1 a čl. 43 odst. 1 může kupující snížit kupní cenu podle ustanovení článku 50 nebo požadovat náhradu škody s výjimkou ušlého zisku, jestliže neučinil požadované oznámení z omluvitelných důvodů.
22. Podle čl. 50 CISG jestliže zboží není v souladu se smlouvou, kupující může snížit kupní cenu bez ohledu na to, zda kupní cena byla již zaplacena, či nikoli, a to v rozsahu odpovídajícím poměru mezi hodnotou, kterou mělo skutečně dodané zboží v době dodání, a hodnotou, kterou by mělo v této době zboží bez vad. Jestliže však prodávající odstraní neplnění své povinnosti podle článku 37 nebo článku 48 nebo jestliže kupující odmítne přijmout plnění poskytnuté prodávajícím v souladu s těmito články, nemůže kupující snížit kupní cenu.
23. Podle čl. 48 odst. 1 CISG s výhradou článku 49 prodávající může i po stanovené lhůtě pro dodání zboží odstranit na své náklady jakékoli nesplnění svých povinností, jestliže tak může učinit bez nepřiměřeného odkladu a nezpůsobí tím kupujícímu nepřiměřené obtíže nebo pochybnosti, že kupující nebude muset uhradit náklady vynaložené prodávajícím. Nárok kupujícího na náhradu škody podle této Úmluvy zůstává však zachován. Jestliže prodávající požádá kupujícího, aby mu oznámil, zda přijme plnění, a kupující této žádosti v přiměřené lhůtě nevyhoví, může prodávající poskytnout plnění ve lhůtě, kterou stanovil ve své žádosti. Kupující nemůže během této lhůty uplatnit takový nárok, který je neslučitelný s plněním závazku prodávajícím (čl. 48 odst. 2 CISG).
24. Podle článku 6 CISG strany mohou vyloučit použití této Úmluvy nebo, s výjimkou článku 12, kteréhokoli jejího ustanovení nebo jeho účinky změnit.
25. Podle článku 12 CISG ustanovení článku 11, článku 29 a částí II této Úmluvy, jež připouštějí, aby uzavření smlouvy o koupi nebo dohoda o její změně nebo o zrušení nebo nabídka, její přijetí nebo jiný projev vůle stran se uskutečnily v jakékoli jiné formě než písemné, se nepoužijí, jestliže kterákoli strana má místo podnikání ve smluvním státě, který učinil prohlášení podle článku 96 této Úmluvy. Strany nemohou dohodnout vyloučení nebo změnu účinku tohoto článku.
26. Podle článku 7 odst. 1 CISG při výkladu této Úmluvy se přihlédne k její mezinárodní povaze a k potřebě podporovat jednotnost při jejím použití a dodržování dobré víry v mezinárodním obchodu. Otázky spadající do předmětu úpravy této Úmluvy, které v ní nejsou výslovně řešeny, se řeší podle obecných zásad, na nichž Úmluva spočívá, nebo jestliže takové zásady chybějí, podle ustanovení právního řádu rozhodného podle ustanovení mezinárodního práva soukromého (článek 7 odst. 2 CISG). Podle článku 8 odst. 1 CISG pro účely této Úmluvy prohlášení nebo jiné chování strany se vykládají podle jejího úmyslu, jestliže druhé straně byl tento úmysl znám nebo jí nemohl být neznám. Nepoužije-li se ustanovení předchozího odstavce, vykládají se prohlášení nebo jiné chování strany podle významu, který by jim přikládala za týchž okolností rozumná osoba v tomtéž postavení jako druhá strana (článek 8 odst. 2 CISG).
27. Podle článku 4 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se smlouva o koupi zboží (nebylo-li ujednáno jinak) řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště.
28. Podle § 6:4 odst. 1 maďarského občanského zákoníku č. V [číslo] účinného od 15. 3. 2014 ([číslo] V.törvény [anonymizována tři slova], dále jen m. o. z.) právní prohlášení je prohlášení o záměru s úmyslem vyvolat účinek. Právní prohlášení může být podle § 6:4 odst. 2 m. o. z. učiněno ústně, písemně nebo konkludentním jednáním. Učiní-li některá strana právní prohlášení konkludentním jednáním, za právní prohlášení se považuje konkludentní jednání. Podle § 6:5 odst. 3 m. o. z. právní prohlášení učiněné konkludentním jednáním nabývá účinky okamžikem, kde se o něm adresát dozví.
29. Soud prvního stupně dospěl ke správným skutkovým zjištěním. Odvolací soud zopakoval důkaz e-mailovou komunikací účastníků, ze které zjistil, že v reklamaci ze dne [datum] označila žalobkyně zboží číslem objednávky, které odpovídá číslu na e-mailové odpovědi na objednávku z [datum]; uvedla, že hrnky byly poškrábané a špatně potištěné a 98 % [anonymizováno] nepoužitelných pro více vad (zlomená rukojeť, pomačkaná struktura), požadovala 100% slevu a přiložila fotografie, na kterých byly zachyceny [anonymizováno] (vždy 1 – 2 kusy na fotografii, celkem 5 fotografií [anonymizováno] - nedostatečně vypnuté, s poškozenou konstrukcí, protržené nebo se špatným šitím) a [anonymizováno] (vždy 1 – 2 kusy na fotografii, celkem 4 fotografie [anonymizováno] – poškozené, poškrábané nebo s nečistým tiskem); na to reagovala žalovaná tím, že potřebuje zboží vrátit, aby jej mohla zkontrolovat kus po kusu, a znát detaily o zabalení zboží; o informaci o způsobu zabalení zboží žádala opakovaně. E-mailem z [datum] žalovaná žalobkyni sdělila, že řádná prohlídka kvality takového množství zboží zabrala delší čas, vady [anonymizováno] byly sice shledány, ale u méně než 3 % z celkového množství, nešlo o vady, pro které by zboží nešlo použít, žádný [anonymizováno] nebyl špatně potištěn; škrábance na hrnkách jsou jen stěží patrné, špatný tisk byl jen na jednom z nich; z uvedeného důvodu nemohou reklamaci zcela akceptovat, nabídli 5% slevu a zdarma doručení zpět a požádali žalobkyni, aby řádně kontrolovala celou dodávku, než pošle reklamaci celého množství. Žalobkyně na to e-mailem z [datum] sdělila, že reklamace se řeší už dlouho, nechce s žalovanou přestat spolupracovat. Dne [datum] žalovaná odpověděla, že musí trvat na rozhodnutí o reklamaci, zboží je prodejné až na několik kusů, které mohou být vyrobeny znovu, téhož dne žalobkyni napsala, že trvá na stanovisku neuznání jejího požadavku o vydopropisování celé částky této zakázky. Žalobkyně se e-mailem z [datum] žalované dotazovala, jakou kompenzaci je schopna nabídnout, s tím, že část může být řešena dobropisem a část pomocí„ budgetu“. Žalovaná žalobkyni [datum] sdělila, že ze strany žalované bylo dáno konečné stanovisko, jako nepoužitelné posoudila jen 3 % výrobků, připomněla také, že na začátku roku nechala jako„ kompromis za problémy“ nastavit základní slevu 55 %. Žalobkyně e-mailem z [datum] žádala žalobkyně s odkazem na setkání konané [datum] o vyjádření k reklamaci [anonymizováno], na to žalovaná reagovala žádostí o reklamovaná množství, která dosud nemá k dispozici, po odpovědi žalobkyně nabídla žalovaná dne [datum]„ na reklamované hrnky v počtu 306 ks slevy … 100 % hodnoty výrobku v případě rozbitých kusů, 100 % hodnoty výrobku v případě výrazně špatně tištěných kusů, 5 % hodnoty výrobku v případě lehkých kosmetických vad“, potvrdila zároveň nabídku dobropisu na 50 % hodnoty reklamovaných [anonymizováno] ze stejné objednávky a žádala o reakci, o vyjádření k nabídce žádala znovu [datum]. Žalobkyně v e-mailu z [datum] sdělila, že požaduje 100% kompenzaci za [anonymizováno], neboť objednávka byla na počet, který žalovaná nebyla schopna dodat v bezvadném stavu, hrnky, které nejsou v bezvadném stavu, také nechce. V komunikaci účastníků není zachycena žádná námitka žalované k opožděnosti reklamace ani její výhrada takovou námitku uplatnit.
30. Odvolací soud dále vyslechl znalce [příjmení], který vypověděl, že pokles ceny [anonymizováno], které nebyly posouzeny jako nepoužitelné s nulovou cenou, ale měly drobné škrábance viditelné jen proti světlu, je v rozsahu 75 %. [anonymizováno], které znalec neoznačil jako nepoužitelné s nulovou cenou, měly nepevnou konstrukci a látka byla pomačkaná i při vypnutí nebo se konstrukce při rozložení vyvlékla a šla zase nandat nebo roh byl trochu mimo, šlo o nejnižší možnou kvalitu takového zboží. Znalec pokles ceny hrnků s drobnou vadou blíže neodůvodnil, uvedl, že jde o jeho názor, který se odvíjí od ceny, za který by výrobek s takovou vadou mohl být nabízen v obchodě s použitým či novým zbožím. Od písemně zpracovaného posudku se znalec neodchýlil, závěr o počtu výrobků se zásadními vadami řádně odůvodnil.
31. V případě zjevných vad počíná reklamační lhůta podle čl. 39 CISG bezprostředně v návaznosti na lhůtu, která je stanovena pro prohlídku zboží, a to nezávisle na tom, zda prohlídka byla skutečně vykonána. Teprve uplynutím obou těchto lhůt ztrácí kupující, jenž opomine reklamaci, svá práva z odpovědnosti prodávajícího za vady (srov. Tichý, L. CISG (Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 182 s.).
32. Také ust. článku 39 odst. 1 CISG je ustanovením dispozitivním, které mohou smluvní strany v souladu s článkem 6 CISG vyloučit (viz např. rozhodnutí italského Tribunale Rimini z [datum] ve věci [příjmení] [příjmení] [jméno] v . [anonymizována čtyři slova], evidované v [příjmení] [příjmení] on [anonymizováno] (CLOUT) pod [číslo]). Vyloučení účinků, které jsou spojeny s uplynutím přiměřené lhůty dle článku 39 CISG, může být s ohledem na zásadu bezformálnosti zakotvenou zejména v článku 11 CISG učiněno i konkludentním jednáním učiněným po reklamaci zboží (srovnej např. rozhodnutí belgického [anonymizováno] van [anonymizována dvě slova] ze [datum] ve věci [anonymizována dvě slova] v . N.V. [příjmení], rozhodnutí dostupné na [webová adresa]). Maďarsko učinilo prohlášení dle článku 96 CISG, a vyloučilo tak pro smlouvy, kde má jedna ze smluvních stran místo podnikání v Maďarsku, tak jako je tomu v dané věci, užití článku 11, 29 a části II CISG. Tuto svou výhradu odvolalo Maďarsko až s účinností od [datum]. Konkludentní formu však v době uzavření dotčené kupní smlouvy maďarské právo, které se dle článku 4 odst. 1 písm. a) Nařízení Řím I v otázkách neupravených v CISG uplatní, připouštělo jako formu, ve které může být právní jednání učiněno.
33. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaná poté, co obdržela reklamaci žalobkyně, nejen požádala o doručení zboží k prohlídce, ale také se reklamací dále zabývala, část zboží jako vadné sama shledala a i když se její názor na počet zboží s vadou a povahu těchto vad od názoru žalobkyně podstatně lišil, nabízela dodání nových kusů v určitém rozsahu a dále slevu formou dobropisu, která se k dané reklamaci jednoznačně vztahovala, a to 50 % hodnoty reklamovaných [anonymizováno] a slevy u 306 reklamovaných hrnků. Jednání účastníků o nárocích z odpovědnosti za reklamované vady probíhala více než 6 měsíců, kromě e-mailové komunikace zahrnující kolem 20 zpráv byla reklamace řešena i na schůzce zástupců účastníků. V komunikaci účastníků není zachycena žádná námitka žalované k opožděnosti reklamace ani její výhrada možnosti takovou námitku uplatnit. Za této situace mohla žalobkyně oprávněně vycházet z toho, že žalovaná, která reklamaci poměrně intenzivně věcně řeší a její nároky z odpovědnosti za vady zcela neodmítá, případnou opožděnost její reklamace namítat nehodlá a užití článku 39 odst. 1 CISG je vyloučeno. Žalované lze přisvědčit v tom, že nelze dovozovat, že by nárok žalobkyně uznala, závěr o konkludentním vyloučení dispozitivního ustanovení článku 39 odst. 1 CISG však podle názoru odvolacího soudu učinit lze (srov. rozhodnutí německého Bundesgerichtshof z [datum], evidované v [příjmení] [příjmení] on [anonymizováno] (CLOUT) pod [číslo]).
34. Odvolací soud má shodně se soudem prvního stupně za to, že právo na slevu z ceny zboží žalobkyni nezaniklo ani dle čl. 50 CISG. Žalovaná sice tvrdila, že žalobkyně odmítla dodání náhradního zboží a k prokázání této skutečnosti navrhla důkaz e-mailovou komunikací účastníků, z té však bylo zjištěno, že o výrobě náhradního zboží se zmínila jen tak, že zboží je prodejné až na několik kusů, které mohou být vyrobeny znovu, (v e-mailu z [datum]). Taková nabídka požadavky dle čl. 48 CISG nesplňuje, neboť kromě toho, že nebylo zřejmé, kolik kusů a jakého zboží navrhuje žalovaná dodat znovu, neobsahovala žádost ani lhůtu pro dodatečné plnění. Bez takové lhůty však nemá kupující dostatek informací k vyjádření souhlasu a následky předvídané čl. 48 odst. 2 CISG tak nenastávají (srov. Tichý, L. CISG (Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 229 s.).
35. Žalobkyně se domáhala slevy z kupní ceny za vady celkem 976 [anonymizováno] a 306 [anonymizováno]. Případnými vadami ostatních dodaných [anonymizováno] (43 ks) a [anonymizováno] (704 ks) tedy nelze žalobou uplatněný nárok odůvodnit. Bylo prokázáno, že 398 [anonymizováno] a 171 [anonymizováno] mělo vady, pro které byly takto vadné kusy dodaného zboží zcela bezcenné. Soud prvního stupně správně určil odpovídající slevu za tyto kusy dodaného zboží ve výši jejich kupní ceny (398x63,34+171x41,84). Vady vykazovaly i ostatní [anonymizováno], šlo však o vady drobné, estetické, které umožňovaly [anonymizováno] užívat k obvyklému účelu. Znalec tyto drobné vady shledal u všech kusů, které zkoumal, a uvedl, že při způsobu zabalení hrnků (v igelitu a papírové krabičce) by k uvedenému poškození nemělo při přepravě dojít, při vybalení a prohlídce ano, neboť jde o nepatrné mechanické poškození lesklé plochy škrábanci viditelnými pouze proti světlu. Vykazovaly-li takové drobné vady všechny [anonymizováno], je zřejmé, že žalobkyně, která po převzetí zboží provedla namátkovou kontrolu, musela [anonymizováno] s takovými nepatrnými vadami považovat za dobře využitelné k zamýšlenému účelu, neboť je dále přeposlala k využití svým klientům. Odvolací soud dospěl proto k závěru, že pro tyto vady proto nemohlo dojít k poklesu ceny pod 75 % dohodnuté jednotkové ceny, a za odpovídající výši slevy u takových vad proto považuje 25 % ze sjednané kupní ceny. Sleva uplatněná žalobou se u [anonymizováno] odvíjela od 306 ks zboží, z toho 171 mělo závažné vady a zbylé (tedy 135 ks) vady drobné, kterým odpovídá sleva ve výši celkem 1 412,10 Kč (41,84x0,25x135). Nedostatky, které znalec shledal u ostatních [anonymizována dvě slova] s nenulovou cenou), nelze podle názoru odvolacího soudu považovat za vady. Šlo o vlastnosti výrobku dané jeho úrovní (např. nepevná konstrukce), některé z vykazovaných vlastností mohly být dle znalce způsobeny i dlouhodobým skladováním (nedostatečné vypnutí látky [anonymizováno]). [ulice] slevu za vady [anonymizováno], než kterou určil soud prvního stupně, nelze proto ani podle odvolacího soudu žalobkyni přiznat. Žalobkyni tak nad rámec již přiznané slevy ve výši 32 363,96 Kč s úrokem z prodlení přiznaným ve správné výši a od správného data, náleží 1 412,10 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení.
36. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni 1 412,10 Kč s s 8,05% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, a to v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.); ve zbývající části zamítavého výroku II. rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný. Chybou v počtech došlo při vyhlášení rozsudku k uvedení nesprávné výše částky, kterou je žalovaná povinna uhradit ve výroku II. rozsudku. Odvolací soud proto za použití ust. § 164 o. s. ř. uvedl v písemném vyhotovení rozsudku správnou výši částky, kterou je žalovaná povinna žalobkyni uhradit, tak, jako to odpovídá výpočtům shora.
37. Po změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a podle § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. také o náhradě nákladů řízení odvolacího. Po změně rozsudku soudu prvního stupně je procesní úspěch obou účastníků přibližně stejný, právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků. Rovným dílem byla podle § 148 odst. 1 o. s. ř. účastníkům stanovena také povinnost k náhradě nákladů, které stát v řízení před soudem prvního stupně vynaložil na znalečné nekryté zálohou (6 118,35 Kč).
38. V odvolacím řízení byla žalobkyně až na nepatrnou část neúspěšná (jejímu odvolání nebylo až na 1 412,10 Kč s příslušenstvím vyhověno), odvolací soud jí proto podle § 224 dost. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby žalované nahradila náklady, které v odvolacím řízení vynaložila na právní zastoupení (odměna advokáta za 2 úkony právní služby po 2 780 Kč dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu – vyjádření k odvolání, účast na jednání před odvolacím soudem, 2 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a náhrada ve výši 1 294 Kč odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalované, podle § 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 7 454 Kč.
39. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty odvolací soud neshledal žádný důvod. [obec] plnění náhrady nákladů řízení bylo určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání jen tehdy, jestliže tento rozsudek závisel na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.) Účastník může podat dovolání do dvou měsíců, jdoucích ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku, u Okresního soudu v Kolíně (§ 240 odst. 1, věta první, o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.