Přeskočit na obsah
Krajský soud v Praze 28 CO 107/2022-76 ECLI:CZ:KSPH:2022:28.Co.107.2022.1 Rozsudek

o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 2. února 2022, č. j. 3 C 357/2020-56,

Mgr. Petra Kubáčová · Rozhodnutí ze dne 28. 6. 2022

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudců Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Aleny Zemkové ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

naposledy bytem [adresa]

zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení]

sídlem [adresa]

o 11 415 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 2. února 2022,

č. j. 3 C 357/2020-56,


I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 2 257 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 11 415 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení jako příspěvku za provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to konkrétně osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“), jehož je žalovaný vlastníkem a provozovatelem. K vozidlu, které je dosud evidováno jako provozované, nebylo uvedené pojištění sjednáno v období od [datum] do [datum] (171 dní), sazba příspěvku činí 65 Kč za den, tj. celkem 11 115 Kč. Žalovanému byla doručena výzva k zaplacení, lhůta k plnění uplynula [datum]. Jeho dluh vůči žalobkyni za uvedené období tedy činí uvedenou částku a dále 300 Kč za náklady spojené s uplatněním příspěvku, tj. 11 415 Kč. Žalobkyně žalovanému zaslala i předžalobní upomínku.

2. Žalovaný prostřednictvím ustanoveného opatrovníka namítal, že v daném období nemusel být vlastníkem vozidla nebo mohla existovat jiná zákonná výjimka z povinnosti uzavřít pojistnou smlouvu nebo hradit příspěvek žalobkyni (např. odcizení vozidla), žalovaný se ani nemusel nacházet na českém území.

3. Shora označeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 11 415 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a ve stejné lhůtě náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám jejího zástupce (výrok II.).

4. Při svém rozhodnutí vycházel z následujících skutkových zjištění. Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla neměl k vozidlu v období od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně mu dne [datum] doručila výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 11 415 Kč (za 171 dnů po 65 Kč a za náklady spojené s uplatněním ve výši 300 Kč), a to do 30 dnů, žalovanému byly doručeny další dvě upomínky a rovněž předžalobní výzva, a to na jeho adresu evidovanou v České republice.

5. Zjištěné skutečnosti posoudil soud prvního stupně podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a § 2 odst. 1 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla provádí, a uzavřel, že žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla v období od [datum] do [datum] porušil povinnost mít k vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Vznikla mu proto povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno (171x65), a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Soud prvního stupně proto žalobě vyhověl, včetně požadovaných úroků z prodlení, a to podle § 1970 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nákladový výrok odůvodnil soud prvního stupně procesním úspěchem žalobkyně, která vynaložila náklady na soudní poplatek a právní zastoupení advokátem, který provedl tři úkony právní služby dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a je plátcem daně z přidané hodnoty.

6. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalovaný, který namítal, že soud prvního stupně se nevypořádal s jeho námitkami, že v daném období nemusel být vlastníkem vozidla. Dodal, že kupní smlouvou se vlastnictví převádí ke dni jejího uzavření a evidence vozidla má jen deklaratorní povahu. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

7. Žalobkyně k odvolání žalovaného uvedla, že v odvolacím řízení nelze uplatnit nová tvrzení, navíc pasivní legitimace žalovaného se odvozuje od jeho evidence v registru silničních vozidel, pokud by vlastník nebo provozovatel nebyl znám, uplatní se domněnka dle § 4 odst. 2 písm. a) a b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru o své mezinárodní příslušnosti a správně jako rozhodné určil právo české. Správná jsou také skutková zjištění soudu prvního stupně, na která proto odvolací soud zcela odkazuje.

10. Podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

11. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

12. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

13. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Ministerstvo financí vyhláškou.

14. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře zaniká, pokud Kancelář neodešle do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

15. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

16. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. se stanoví denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč.

17. Žalovaný byl v předmětném období registrován jako vlastník a provozovatel nepojištěného vozidla, a je tak povinen hradit příspěvek ve výši, kterou soud prvního stupně správně určil, a paušální náklady spojené s uplatněním nároku na tento příspěvek. Bylo prokázáno, že žalovaný byl včas a řádně k zaplacení příspěvku vyzván, nárok na něj proto nezanikl. Soud prvního stupně také správně vycházel z domněnky správnosti údajů v registru vozidel, neboť žalovaný netvrdil žádné konkrétní skutečnosti, které by byly způsobilé tuto právní domněnku vyvrátit. Nejistota o takových skutečnostech (zejména totožnosti skutečného vlastníka nebo provozovatele vozidla) k závěru o neoprávněnosti nároku nevede, jak se žalovaný domnívá, neboť případnou nejistotu zákon řeší ve prospěch žalobkyně právě vyvratitelnou právní domněnkou správnosti evidovaných údajů.

18. Soud prvního stupně tedy rozhodl správně, když žalobě vyhověl, a to včetně úroku z prodlení, který odpovídá době prodlení a výši zákonného úroku z prodlení. Pochybení neshledal odvolací soud ani v nákladovém výroku II.

19. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný (jeho odvolání nebylo vyhověno), odvolací soud mu proto uložil, aby žalobkyni nahradil náklady, které vynaložila na právní zastoupení (odměna advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 1 580 Kč dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu – vyjádření k odvolání, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a náhrada ve výši 395 Kč, odpovídající 21% dani z přidané hodnoty, jejíž plátcem je zástupce žalobkyně, dle § 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 2 275 Kč.

21. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty odvolací soud neshledal žádný důvod. [obec] plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.