o vypořádání osobního majetku po rozvodu manželství a bezdůvodného obohacení

1. Rozsudkem ze dne 19. 9. 2019, č.j. 6 C 295/2018-228, Okresní soud v Mělníku (dále jen„ soud prvního stupně“) uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 1 400 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu o povinnost žalované zaplatit žalobci 1 312 868 Kč zamítl (výrok II.), ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), a žalované uložil povinnost nahradit České republice náklady státu v rozsahu 3,21% na účet Okresního soudu v Mělníku do tří dnů od právní moci usnesení, kterým bude stanovena jejich výše (výrok IV.).

2. Doplňujícím rozsudkem ze dne 1. 10. 2019, č.j. 6 C 295/2018-238, soud prvního stupně doplnil rozsudek ze dne 19. 9. 2019, č.j. 6 C 295/2018-228, o výrok V., jímž žalované uložil povinnost zaplatit soudní poplatek z návrhu ve výši 1 741,66 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku do pokladny Okresního soudu v Mělníku.

3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce, který byl na základě usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 16. 5. 1997 (dědictví po matce) výlučným vlastníkem obrázku "Zámek [obec], bytového zařízení (sekretář, skleník, rozkládací jídelní stůl, 4 čalouněné židle k jídelnímu stolu, dvoudveřová šatní skříň, knihovna, gauč s třemi polštáři, 2 čalouněná křesla s dřevěnými područkami, pianino [příjmení], stolek pod televizor, tmavé dřevo, rozhlasový přijímač s gramofonem zn. A [číslo], čalouněný taburet, malá židlička), obrazu "Chalupy u potoka" autora K. [příjmení], obsahu knihovny s výjimkou I. a II. dílu F. L. Věka od [jméno] [příjmení] a knih ''Dějiny národa Českého" od [jméno] [příjmení], vázy z broušeného skla, větší dózy s poklopem z broušeného skla, mísy na ovoce na noze z broušeného skla, 11 ks skleniček na víno z broušeného skla, malého porcelánového košíčku a malého skleněného zvonečku z broušeného skla, karafy a džbánu z broušeného skla, 7 různých sklenek, 40 ks nesourodých skleniček převážně z litého skla, karafy z hnědého skla s 5 malými skleničkami z hnědého skla, 2 obrázků v pozlacených rámečcích (skládaná překližka "Ježíš s trnovou korunou" a "Panna Maria"), 7 překapávačů kávy, 1 polévkové mísy (modrý kvítek a zelený lístek), karafy a 4 sklenek na likér se zlatým proužkem, skleněné čajové soupravy s modrým a červeným dekorem, 2 konvic, cukřenky, 6 šálků s podšálky a 3 ks skleniček, keramického džbánku, čajové soupravy světle zelené s kvítkem - 2 konvice, cukřenka, 6 hrníčků s podšálky, 2 hrníčků na kávu s talířky s nápisem "Renatka", "Babička", hrnku na čaj s nápisem "Barbora", číše z červeného skla malované, 11 porcelánových talířů a misek, 2 váz z litého skla, 1 číše z litého skla, 1 tácu ze žlutého mramoru, porcelánové misky - dekor ovoce, hrníčku na kávu s podšálkem (Čína), ložního prádla, látek a starých dek, obrazu " [obec] chaloupka [jméno] [celé jméno žalobce] v [část obce] autora Holuba 1947, obrazu "Máti z [část obce] autora Holuba 1947, malých hodin se skleněným poklopen zn. Quartz, sošky hlava T. G. [příjmení] a postavy malíře, obsahu šatních skříní a nočních stolků v ložnici (bez kožichů), 1 pánského kožichu, 1 dámského kožichu, 2 lampiček u manželských postelí v ložnici z plexiskla a peněz, a spoluvlastníkem v rozsahu ¼ nástěnných bicích hodin bez značky, křišťálového šestiramenného svíčkového lustru, křišťálové dvouramenné nástěnné lampičky s [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], které mu měly být odcizeny dne 29. 8. 2019, neprokázal, že by tyto věci měla žalovaná ve své dispozici. Kupní smlouvou ze dne 29. 5. 2003 prodal žalobce za 511 000 Kč nemovité věci v k.ú. [část obce], které mu byly darovány v roce 1984. Dne 20. 6. 2003 mu z kupní ceny bylo převedeno na účet 491 000 Kč, tato částka byla vybrána 25. 6. 2003 a banka nemá již údaje o tom, kým. Nebylo prokázáno, že se uvedená částka dostala do dispozice žalované. Nebylo prokázáno, že se žalovaná zmocnila dne 29. 8. 2016 šperků žalobce v hodnotě 10 000 Kč a hotovosti ve výši 369 594 Kč. Žalobci byla poskytnuta náhrada ve výši 85 880 a 67 982 Kč podle zákona č. 403/1990 Sb. Nebylo prokázáno, že měl tyto finanční prostředky ještě v roce 2016 v hotovosti a ty se dostaly do držení žalované. Nebylo prokázáno, že z půjčky žalobce 70 000 Kč se 21 000 Kč dostalo do dispozice žalované. [příjmení] 12 770 Kč představující důchod žalobce byla dne 5. 8. 2016 vyplacena žalované. Účastníci přestali vést rodinnou domácnost dne 28. 8. 2016. Žalovaná měla dispoziční právo k účtu na jméno žalobce u [právnická osoba] do 15. 8. 2016. Protože k účtu byla vydána pouze jedna platební karta, k níž disponoval identifikačními údaji žalobce, mohl být výběr proveden pouze jím. Tvrzení žalobce, že platební karta se dostala do dispozice žalované, nebylo prokázáno. Žalobce čerpal z předmětného účtu částku převyšující částky převedené na účet žalované o 450 000 Kč, mimo převod částky 2 300 000 Kč. Nebylo prokázáno, že to byla výhradně žalovaná, kdo čerpal finanční prostředky z uvedeného účtu, čímž vznikl debet. Žalobci byla vystavena faktura na 1 709 Kč za opravu dýchací masky a hadice iSleep20+. Žalobce tvrdil, že mu tato pomůcka byla dne 26. 11. 2016 odcizena a předložil fotografii přístroje s poznámkou„ zničený dýchací přístroj, rozházené léky, 26. 11. 2016“, která odporuje jeho tvrzení o odcizení pomůcky. Byl-li dýchací přístroj poškozen dne 26. 11. 2016, nedošlo by k jeho opravě s časovým odstupem více než devíti měsíců. Z žádného důkazu nevyplývá, že případné poškození přístroje způsobila žalovaná. Smlouvou ze dne 14. 12. 1984, sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], darovala [jméno] [celé jméno žalované] žalobci pozemky p. [číslo] p.č. st. [číslo] v k.ú. [část obce]. Žalobce smlouvou ze dne 13. 4. 2016 prodal pozemky p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [část obce] za 1 400 000 Kč. Dne 13. 4. 2018 (správně 2016) účastníci prodali [jméno] [celé jméno žalobce] bytovou jednotku. Účastníci a [jméno] [celé jméno žalobce] (kupující) se dohodli, že žalobce nemovité věci ve výlučném vlastnictví prodá [jméno] [celé jméno žalobce] a kupní cena za ně i za převod bytové jednotky budou převedeny na účet žalované. Žalovaná tak věděla, že veškeré finanční prostředky z kupních cen mají být převedeny na její účet. Kupní cena 1 400 000 Kč za prodej majetku ve výlučném vlastnictví žalobce (garáž a pozemky) se dostala do dispozice žalované. Na účet žalované byla převedena z účtu žalobce dne 20. 4. 2016 částka 2 300 000 Kč, převyšující kupní cenu ve výši 1 400 000 Kč. Dne 17. 8. 2017 vložil žalobce 31 200 Kč na svůj účet u [právnická osoba]

4. Soud prvního stupně uzavřel, že movité věci, které žalobce zdědil po matce, jsou jeho výlučným vlastnictvím (§ 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., když k nabytí došlo před 1. 1. 2014 - v textu jen„ obč. zák.“). Žalobce ale neprokázal, že žalovaná tyto movité věci držela a žalobci způsobila újmu. Žalobce měl ve výlučném vlastnictví částku 491 000 Kč, kterou nabyl za prodej nemovitých věcí ve svém výlučném vlastnictví, a částku 153 862 Kč (85 880 Kč + 67 982 Kč), kterou obdržel jako náhradu podle zákona č. 403/1991 Sb. (§ 143 odst. 1 písm. a) obč. zák., když k nabytí došlo před 1. 1. 2014). Ale neprokázal, že by se uvedené prostředky dostaly do držení žalované. Ohledně částek 369 659 Kč, 21 000 Kč a 31 200 Kč žalobce neprokázal, že šlo o prostředky v jeho výlučném vlastnictví a ne o součást společného jmění manželů (§ 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. před 1. 1. 2014, § 709 odst. 1 o.z., § 3028 odst. 2 o.z.). Navíc neprokázal, že by se uvedené prostředky dostaly do držení žalované. [příjmení] 12 770 Kč nebyla ve výlučném vlastnictví žalobce (§ 709 odst. 1 o.z.), neboť ji žalovaná převzala dne 5. 8. 2016 za vedení rodinné domácnosti a trvání manželství (§ 754 a § 736 o.z.). Ohledně částky 1 709 Kč nebylo prokázáno, z jakého důvodu došlo k poškození pomůcky, že k tomu došlo zaviněním žalované. Žaloba je důvodná co do částky 1 400 000 Kč. Žalobce prodal nemovité věci ve svém výlučném vlastnictví smlouvou ze dne 13. 4. 2016 za 1 400 000 Kč a kupní cena je proto jeho výlučným vlastnictvím (§ 709 odst. 1, písm. d), § 3028, odst. 2 o.z.). Část kupní ceny ve výši 1 200 000 Kč byla poukázána na účet č. [bankovní účet], z něhož byla převedena částka 2 300 000 Kč na podnikatelský účet žalované. Pozemky p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., garáž, p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], které žalobce prodal kupní smlouvu ze dne 13. 4. 2016, byly jeho výlučným vlastnictvím, což v kupní smlouvě na prodej bytové jednotky z téhož dne potvrdila i žalovaná. Má-li žalovaná za to, že garáž byla ve společném jmění manželů, musí se jejího vypořádání domáhat v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů, když na tomto určení není v této věci dán naléhavý právní zájem podle § 80 o.s.ř., jak vyplývá z rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 17 Co 126/2012, které je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Protože žalovanému bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a pro řízení mu byl ustanoven zástupcem advokát, uložil soud prvního stupně žalované podle § 149 odst. 2 o.s.ř. povinnost nahradit státu podle poměru úspěchu a neúspěchu 3,21% nákladů za zastoupení žalobce a podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v témže rozsahu soudní poplatek za žalobu. Ten činí podle Položky 1, bod b) uvedeného zákona 54 257,40 Kč, žalovaná je povinna z něho zaplatit 3,21%, tj. 1 741,66 Kč.

5. Proti tomuto rozsudku podali včas odvolání žalobce i žalovaná, žalobce proti výroku II., žalovaná proti výroku I.

6. Za použití § 206 odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. jsou odvoláním účastníků napadeny výroky III. a IV. rozsudku a výrok V. doplňujícího rozsudku.

7. Žalobce se odvoláním domáhá zrušení rozsudku soudu prvního stupně v jím napadené části a vrácení věci v tomto rozsahu k novému rozhodnutí. Má za to, že bylo prokázáno, že podle dědického rozhodnutí převzal v něm uvedené věci a peníze do osobního vlastnictví, že mu je odcizila žalovaná, která za řízení svá tvrzení měnila, či byla její tvrzení vyvrácena listinnými důkazy. Při svých tvrzeních je rovněž ovlivněna snahou vyhnout se případnému trestnímu řízení. Prokázáno rovněž bylo, že za prodej jeho pozemků získal částku 491 000 Kč, která byla vyplacena na jeho účet, a jestliže žalovaná tvrdí, že prostředky nevybrala, protože neměla k účtu přístup, bylo její tvrzení vyvráceno zprávou [právnická osoba] Žalovaná nezpochybnila, že žalobce obdržel z privatizace 153 862 Kč. Tato částka mu byla odcizena při násilném vniknutí do jeho bytu. Žalovaná rovněž převzala v srpnu 2016 bez jeho vědomí od poštovní doručovatelky jeho důchod ve výši 12 770 Kč, který mu odmítla vydat. Při násilném vniknutí žalované do bytu žalobce 26. 11. 2016 došlo k odcizení řady věcí a finanční hotovosti. Ohledně odcizené hotovosti 21 000 Kč, debetu na účtu ve výši 31 200 Kč a poškození dýchacího přístroje soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil listinné důkazy a dospěl k nesprávnému právnímu závěru.

8. Žalovaná navrhla změnu rozsudku soudu prvního stupně v jí napadené části a zamítnutí žaloby. Tvrzení žalobce, že převedla z jeho účtu na svůj účet 250 000 Kč a vybrala zbývající částku do částky 1 400 000 Kč, nebyla prokázána. Předmětem kupní smlouvy byly budovy označené jako součásti a příslušenství pozemku, přičemž do 1. 1. 2014 byla stavba samostatnou věcí, na čemž se nic po 1. 1. 2014 nezměnilo. Nesouhlasí s argumentací soudu odkazující na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ve věci sp. zn. 17 Co 126/2012, které se vztahuje na problematiku určovací žaloby, nikoli na projednávanou věc. Soud měl právní postavení pozemku a budov na nich umístěných posoudit sám, a pokud by dospěl k závěru, že nejsou, byť zčásti, součástí společného jmění manželů, měl jejich použití vypořádat v tomto řízení, jinak měl vyčkat na řízení o vypořádání společného jmění manželů či žalobu v této věci zamítnout. Byly-li finanční prostředky z prodeje těchto věcí použity na provoz podniku žalované, jde o použití finančních prostředků ve prospěch společného jmění manželů. Občanské soudní řízení je ovládáno zásadou přímosti, tedy dokazování zásadně provádí soud, který rozhoduje ve věci, a to při jednání. Proto je nepřípustné nahrazovat důkaz výslechem svědka, který byl navržen, a lze jej objektivně provést, přečtením protokolu o výpovědi v jiném řízení. Důkaz listinou, který nabízí jen výpověď osoby ke skutečnostem významným pro posouzení věci, nelze z hlediska jeho schopnosti prokázat sporné skutečnosti s co nejvyšší mírou jistoty považovat za vhodný a dostačující. Jestliže procesní stanovisko žalované je odlišné, nemohly být tyto důkazy provedeny bez výslechu těchto osob, neboť pouze jimi by mohly být odstraněny rozpory mezi tvrzením žalované a protokolem o podání vysvětlení [jméno] [celé jméno žalobce] či jiných osob, i jí samotné. Nebylo prokázáno, že na účet žalované žalobce poukázal 1 400 000 Kč, prokázáno bylo, že na účet podniku žalované poukázal 250 000 Kč, přičemž hodnota podniku je součástí společného jmění manželů a bude vypořádána v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů. U zbylých částek žalobce netvrdil a neprokázal, že je použila žalovaná pro svou potřebu mimo společné jmění manželů, tedy, že se obohatila na jeho úkor. Naopak to byl on, kdo s penězi nakládal a použil je, když od dubna do srpna 2016 vybral ze svého účtu 850 000 Kč.

9. Při odvolacím jednání žalobce uvedl, že částku 1 709 Kč zaplatil 9. 10. 2017. Trezor, ve kterém jsou peníze a šperky, zůstal v garáži, kterou prodal v dubnu 2016 synovi; šlo o šperky darované jeho rodiči, zděděné po matce, a asi o 350 000 Kč, které si vydělal (při posledním jednání uvedl, že v trezoru má 500 000 Kč od matky). Do garáže odvezl syn [jméno] se svolením žalované v roce 2014 jídelní stůl. Na základě dohody účastníků, když syn [jméno] byl v exekucích a účastníci chtěli zachovat podnikání ve zlatnictví, došlo k prodeji zahrady a bytu s tím, že peníze budou použity na rozjezd zlatnictví. Žalovaná začala podnikat asi v roce 2013. Účastníci spolu nežili od 29. 8. 2016, od 10. 8. 2016 žalovaná žila v [obec].

10. Dále v odvolacím řízení doplnil, že účastníci žádné obrazy autora Holuba za manželství nekupovali. A že prodej nemovitých věcí byl připraven žalovanou, která jednala od počátku v rozporu s dobrými mravy, nikoli pod pohrůžkou násilí. Proto by se měl anulovat. [příjmení] má ještě 30 knih zděděných po matce, ostatní žalovaná zničila. Vše bylo uskladněno v garáži a za souhlasu [jméno] [celé jméno žalobce] zničeno. Za spolupráce s [jméno] [celé jméno žalobce] vybral v dubnu 2016 z účtu 300 000 Kč a 400 000 Kč na koupi stroje z Německa. Celý jeho účet vybrali žalovaná, [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce] v době od 19. 4. 2016 do 31. 8. 2016. Žalovaná z jeho účtu platila mobilní telefony zaměstnanců zlatnictví, zaplatila vnučce školní automat, synovi [jméno] pobyt v Amsterodamu a půjčila synu [jméno] 200 000 Kč, který celou částku dosud nevrátil. Věci odcizené z dědictví zadržuje a rozprodává žalovaná a [jméno] [celé jméno žalobce], některé věci žalobce půjčil [jméno] a [jméno] [příjmení]. Dne 29. 8. 2016 byla z bytu odcizena malá uzamykatelná taška se všemi rodinnými šperky. Kupní smlouvu na garáž a pozemky uzavřel pod nátlakem, šlo o žalovanou připravený prodej, který byl v rozporu s dobrými mravy. Jestliže byla dohoda, že peníze převede na účet žalované, tak proč k němu nemá přístup? Začátkem roku 2016 měl žalobce se žalovanou rozepře, neboť bez jeho souhlasu ubytovala v roce 2015 v bytě účastníků syna [jméno], který nehradil nájemné ani stravu. Se žalovanou po večerech popíjeli alkohol a požívali drogy. Koncem března 2016 na něj žalovaná dělala nátlak, aby prodal vedle bytu i garáž s pozemky, nemluvila s ním, jídlo i praní oděvů si musel zajišťovat sám. Pak jej přemluvila, aby vše prodal synovi [jméno], který použije peníze na splacení dluhů, a [jméno] část na rozjetí zlatnictví, které bude ve společném jmění účastníků. U notářky v [obec] byl donucen obě kupní smlouvy podepsat. Nátlak na něho byl činěn žalovanou telefonický, psychický, fyzický. Vše oznámil policii, ale bylo to předáno jako přestupek [stát. instituce]. Žádné stavební povolení neznělo na účastníky, jen na žalobce a také ze společného jmění manželů do pozemků a garáže nebyly investovány žádné peníze. Pod nátlakem syna [jméno] převedl na podnikatelské konto žalované 2 367 207,15 Kč, z čehož žalovaná zaplatila 56 000 Kč na dani z nabytí nemovitostí za pozemek a garáže a za byt 114 000 Kč. Půjčku uzavřel se žalovanou s tím, že bude zapsán jako spoluvlastník zlatnictví, k čemuž nedošlo. Celková částka 625 000 Kč vyplacená před uzavřením kupních smluv byla spotřebována žalovanou, která držela kasu. Žalovaná nemohla koupit zlatnictví, aniž by použila peníze žalobce z dědictví a privatizace. Z peněz za pozemky a garáže tvoří částku 1 200 000 Kč daně 56 000 Kč a 57 000 Kč (1/2), částka 300 075 Kč a 400 075 Kč, částka 100 000 Kč, 120 000 Kč (nevrácená půjčka [jméno] [celé jméno žalobce]) a 150 000 Kč, celkem 1 180 150 Kč; zbytek byl na poplatky [právnická osoba]

11. Žalovaná v odvolacím řízení doplnila, že trezor se stále nachází v garáži a policie již žalobce vyzvala, aby sdělil termín, kdy jej přijde otevřít, neboť jen on má od něho klíč. To neučinil. [příjmení] dal asi rok poté, co se účastníci rozešli, snaše, aby je vyčistila a prodala. Živnostenský list získala v roce 2014, zlatnictví od syna koupili účastníci až v roce 2016. Obrazy autora Holuba byly zničeny za manželství žalobcem. Na její účet bylo poukázáno v dubnu a srpnu 2016 celkem 2 550 000 Kč, šlo o účet podnikatelský, určený k plnění závazků vzniklých v souvislosti s její podnikatelskou činností. Ostatně ani sám žalobce nepopírá, že poskytl peníze na provoz zlatnictví. Dohoda účastníků o použití finančních prostředků do podnikání žalované vyplývá z toho, že peníze ze svého účtu odeslal sám žalobce, nikoliv žalovaná, která až v průběhu řízení zjistila, že má oprávnění disponovat s finančními prostředky na účtu žalobce, neměla k němu však přístup přes internetové bankovnictví, platební nebo úvěrové karty, a nikdy nedoručila [právnická osoba] příkaz k úhradě, na jehož základě by peníze byly převáděny z účtu žalobce. Před zahájením podnikání žalobce udělil souhlas s podnikáním žalované, který byl nezbytnou podmínkou pro získání živnostenského oprávnění.

12. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, podle § 212 ve spojení s § 212a odst. 1, odst. 5 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a odvolání žalované shledal důvodným, odvolání žalobce nedůvodným.

13. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně (bod 3. odůvodnění tohoto rozsudku), která považuje za správná.

14. Podle § 213 odst. 2 o.s.ř. zopakoval dokazování dále uvedenými důkazy, z nichž zjistil:

15. Z faktury vystavené [právnická osoba] na jméno žalobce ze dne 25. 9. 2017, že se vystavuje na částku 1 709 Kč se splatností 9. 10. 2017 jako spoluúčast při opravě iSleep20+, za dýchací masku a dýchací hadici.

16. Z výpisu z účtu žalobce u [právnická osoba] za červen 2003, že mu byla 20. 6. 2003 poukázána od [jméno] [jméno] částka 491 000 Kč, 25. 6. 2003 byla vložena hotovost 10 000 Kč a 25. 6. 2003 bylo vybráno 500 000 Kč bez uvedení toho, kdo výběr provedl. Počáteční zůstatek k 6. 6. 2003 byl 274,67 Kč.

17. Z usnesení [název soudu] ze dne 16. 5. 1997, č.j. [spisová značka], o projednání dědictví po [jméno] [celé jméno žalované] oproti zjištěním soudu prvního stupně, že pokud jde o obrazy autora Holuba, zdědili syn [jméno] [celé jméno žalobce] obraz„ [ulice]“ a„ [ulice] krajina“, žalobce obrazy„ [obec] chaloupka [jméno] [celé jméno žalobce] v [část obce]“ a„ Máti z [část obce]“, dcera [jméno] [příjmení] obraz„ Potok - [ulice] tůň u [obec]“ a vnuci obraz“ Nádvoří zámku [obec]“. Pokud jde o peníze, zdědil žalobce 16 593 Kč, 25 000 Kč, 55,30 Kč, 84,70 Kč.

18. Z výpisu z účtu žalobce u [právnická osoba] číslo [bankovní účet] za duben až srpen 2016 (předložen žalobcem), že počáteční zůstatek k 19. 4. 2016 činil - 25 844,75 Kč, na účet byly poukázány od [jméno] [celé jméno žalobce] 19. 4. 2016 částky 1 200 000 Kč a 2 425 000 Kč, téhož dne bylo převedeno na účet [celé jméno žalované] [číslo] 0100 100 000 Kč, 20. 4. 2016 vybráno kartou 50 000 Kč, týž den převedeno na účet [celé jméno žalobce] 67 207,15 Kč, vybráno žalobcem 300 000 Kč, převedeno na účet [celé jméno žalované] shora uvedený 2 300 000 Kč, 21. 4. 2016 vybráno kartou 50 000 Kč a 22. 4. 2016 vybráno žalobcem 400 000 Kč, 20. 5. 2016 bylo poukázáno na účet [jméno] [celé jméno žalobce] 200 000 Kč jako půjčka, 13. 7. 2016 bylo vráceno z účtu [jméno] [celé jméno žalobce] 40 000 Kč jako vrácení půjčky, 19. 7. 2016 bylo vybráno kartou 30 000 Kč, 11. 8. 2016 bylo vybráno kartou 20 000 Kč a 12. 8. 2016 bylo na účet poukázáno z účtu [jméno] [celé jméno žalobce] 40 000 Kč jako vrácení půjčky, týž den bylo 150 000 Kč poukázáno na shora uvedený účet [celé jméno žalované]. Konečný zůstatek k 31. 7. 2016 byl - 25 497,08 Kč. V mezidobí byly převáděny částky v rozmezí od 449 Kč až 1 735 Kč na účet číslo [bankovní účet], u nich je rukou psáno„ služební telefony převedl [jméno] [celé jméno žalobce]“.

19. Z výpisu z účtu žalobce u [právnická osoba] číslo [bankovní účet] za srpen 2017, že počáteční zůstatek byl - 30 583,51 Kč, 17. 8. 2017 bylo vloženo 31 200 Kč, k 31. 8. 2017 byl zůstatek 30,89 Kč.

20. Ze seznamu odcizených věcí, zpracovaného žalobcem 28. 11. 2016, že mu mimo jiné byly odcizeny prsteny z drahých kovů, obrazy od malíře Holuba, v hotovosti částka 21 000 Kč, doklad o komisním zadání do prodeje zlatých hodinek z dědictví, transformátor se šňůrou, z dědictví po rodičích, včetně privatizace, asi 2 066, 223 Kč, 491 000 Kč za prodej ZS. Dne 26. 11. 2006 mu syn [jméno] [celé jméno žalobce] sdělil, že mu vypáčil byt a odnesl si věci, což provedl na přání [jméno] [celé jméno žalobce]. Dýchací přístroj Isleep20+ s maskou je poškozený, s ohledem na těžkou spánkovou apnoi jej musí žalobce používat každou noc.

21. Z notářského zápisu sp.zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], sepsaného 5. 6. 2015 notářkou Mgr. [jméno] [příjmení], že osvědčila stav souboru movitých věcí tvořících obvyklé vybavení rodinné domácnosti manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]; mimo jiné byly v zadním pokoji čtyři blíže neoznačené obrazy od malíře Holuba.

22. Z úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno] [celé jméno žalobce], synem účastníků, Policii České republiky, Územní odbor [obec], ze dne 19. 8. 2016, že se s rodiči a bratrem domluvili, že odkoupí od rodičů byt, kde budou rodiče bydlet. Za byt a zahrádku zaslal v květnu 2016 3 600 000 Kč na účet otce, který měl podle domluvy tuto částku převést na podnikatelský účet matky. Bylo domluveno, že veškeré peníze budou použity na účet matky k podnikání v oboru zlatnictví.

23. Z úředního záznamu Policie České republiky, Územní odbor [obec], o podání vysvětlení dne 17. 8. 2016 žalovanou, že bydlí s manželem v bytě V zátiší [číslo], [obec], spolu se synem [jméno]. Žalobce prodal zahrádku, jak naložil s penězi, neví, zdědil je po rodičích, byly na ní 3 garáže, na jejichž výstavbě se podílela. Z účtu žalobce v květnu 2016 byla převedena žalobcem za účasti syna [jméno] částka 2 550 000 Kč na její podnikatelský účet, což bylo předem domluveno. Převedené peníze má na svém účtu zhruba ve výši 1 800 000 Kč, na pokladně asi 180 000 Kč, za zbytek byly pořízeny nové stroje - soustruh a lis a zboží do odchodu.

24. Z úředního záznamu o podání vysvětlení Policii České republiky, Územní odbor [obec], dne 17. 8. 2016 [jméno] [celé jméno žalobce], synem účastníků, že se rodiče s jeho bratrem [jméno] dohodli, že on od nich odkoupí byt a zahradu s garáží a rodiče budou mít finanční prostředky na podnikání, celkem šlo o 2 850 000 Kč a 1 400 000 Kč.

25. Z dopisu žalované žalobci ze dne 5. 10. 2017, že nemá u sebe žádnou věc z jeho dědictví či privatizace, a pokud má žalobce nějaké šperky v trezoru v garáži, tak nechť si jej otevře. [příjmení] má jen on a jen on zná kód zámku. Nábytek po rodičích, včetně piana [příjmení], prodal rok po smrti matky, skleník z obývacího pokoje daroval [jméno] a byl zničen při požáru v jeho kanceláři koncem roku 2012. Po prodeji bytu a garáže převedl žalované peníze po společné dohodě na její podnikatelský účet, s nímž řádně s jeho svolením hospodaří. Co udělal se zbytkem peněz z prodeje, ví jen on sám.

26. Z úředního záznamu sepsaného dne 6. 2. 2018 se žalobcem Policií České republiky, Územní odbor [obec], že se týká odcizení věcí z garáže ve [anonymizováno] ulici v [obec]: odcizeny byly mimo jiné i náhradní nože a pily do hoblovky získané z jeho prostředků z dědictví, paletový vozík koupil z peněz získaných z dědictví v roce 2003, tři jízdní kola, regály, šroubky, matky, závlačky, podložky, vruty, 100 kusů plastových krabiček koupil za zděděné peníze, odcizeny byly šperky z dědictví, darů od rodičů, snachy a syna [jméno], a které si sám vyrobil. Žalobkyně si své šperky vzala při vykradení bytu 26. 11. 2016. Za zděděné peníze byly koupeny nástrojové kulatiny, materiál MS, soustružnické nože, frézy, trny, přípravky, měřidla, kalibry, vysavač. Věci pořídil z finančních prostředků z dědictví, z prodeje zděděných pozemků v hodnotě 491 000 Kč, za zahradu a byt prodaný za 2 850 000 Kč, za peníze z privatizace ve výši cca 500 000 Kč.

27. Ze zprávy Finančního úřadu pro [územní celek], Územní pracoviště v [obec], ze dne 14. 3. 2018, adresované žalobci, že daňová povinnost ve výši 114 000 Kč a 56 000 Kč z nabytí nemovitých věcí byla uhrazena z účtu číslo [bankovní účet].

28. Ze zprávy [právnická osoba], že účet žalobce [číslo] byl otevřen 17. 12. 1999, uzavřen byl 27. 9. 2017, dispoziční právo měl žalobce, plnou moc žalovaná od 17. 12. 1999 do 15. 8. 2016 a od 18. 2. 2013 do 17. 8. 2017 měl přístup k účtu přes internetové bankovnictví [jméno] [celé jméno žalobce].

29. Z kupní smlouvy uzavřené 13. 4. 2016 žalobcem jako prodávajícím a [jméno] [celé jméno žalobce] jako kupujícím, že předmětem prodeje je pozemek p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. - garáž, a pozemky p. [číslo] za kupní cenu 1 400 000 Kč s tím, že 200 000 Kč bylo zaplaceno kupujícímu před podpisem smlouvy a 1 200 000 Kč bude převedeno na účet číslo [bankovní účet] vedený u [právnická osoba]

30. Ze smlouvy o převodu bytové jednotky, uzavřené účastníky jako prodávajícími a [jméno] [celé jméno žalobce] jako kupujícím dne 13. 4. 2016, že jejím předmětem je bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] v [obec] se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku p. [číslo] za kupní cenu 2 850 000 Kč s tím, že částka 425 000 Kč byla zaplacena před podpisem smlouvy, částka 2 425 000 Kč bude poukázána na účet číslo [bankovní účet].

31. Z kvitance podepsané žalobcem dne 14. 4. 2016, že potvrzuje, že 12. 4. 2016 obdržel od [jméno] [celé jméno žalobce] podle kupní smlouvy ze 13. 4. 2016 200 000 Kč jako část kupní ceny.

32. Z kvitance vystavené žalobcem dne 14. 4. 2016, že potvrzuje, že 13. 4. 2016 podle kupní smlouvy ze 13. 4. 2016, uzavřené mezi jím, žalovanou a [jméno] [celé jméno žalobce], převzal 225 000 Kč jako část kupní ceny.

33. Z kvitance vystavené žalovanou dne 14. 4. 2016, že obdržela 13. 4. 2016 od [jméno] [celé jméno žalobce] jako část kupní ceny na smlouvu ze 13. 4. 2016, uzavřenou účastníky a [jméno] [celé jméno žalobce], 200 000 Kč.

34. Ze zprávy [právnická osoba], že žalovaná má veden účet [číslo] na [IČO].

35. Podle § 213 odst. 4 o.s.ř. doplnil odvolací soud dokazování k návrhu žalobce z řízení před soudem prvního stupně zprávou [právnická osoba], z níž zjistil, že nárok na pojistné plnění za požár ve zlatnictví v [obec] dne 18. 12. 2012 nebyl pojištěným doložen žádným seznamem poškozených věcí.

36. Odvolací soud doplnil dokazování podle § 213 odst. 4 o.s.ř. výpisem z živnostenského rejstříku žalované, zprávou [právnická osoba] a rozvodovým rozsudkem účastníků opatřeným doložkou právní moci, když potřeba těchto důkazů vyplynula v řízení. Z nich zjistil:

37. Ze živnostenského rejstříku, že živnostenské oprávnění získala žalovaná pod [IČO] dne 22. 12. 2014.

38. Z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 9. 10. 2017, č.j. 12 C 24/2017-64, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo pravomocně rozvedeno dne 12. 10. 2017.

39. Ze zprávy [právnická osoba], že platební kartu ke svému účtu obdržel žalobce, byla blokována 15. 8. 2016 prostřednictvím pobočky a byla zrušena, nikoliv ztracena. [ulice] platební karta vydána nebyla.

40. Z výpisu z účtu žalobce u [právnická osoba] [číslo] že na účet bylo poukázáno 3 398 Kč, 5. 6. 2017 čerpány 3 000 Kč a k 30. 7. 2017 byl zůstatek - 30 651,51 Kč, když během uvedeného období byly odepisovány úroky a poplatky za vedení účtu.

41. Podle § 213 odst. 4 o.s.ř. doplnil odvolací soud dokazování dále uvedenými důkazy označenými účastníky na základě poučení odvolacího soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř., z nichž zjistil:

42. Z dopisu [právnická osoba] žalobci ze dne 15. 3. 2018, že z šesti jím označených výběrů jen dva - 92 000 Kč 14. 4. 2011 a 77 500 Kč 31. 1. 2013 - neprovedl žalobce.

43. Z usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 25. 1. 2019, č.j. [číslo jednací], že ke stížnosti žalobce zrušili usnesení příslušného policejního orgánu, jemuž bylo uloženo ve věci znovu jednat a rozhodnout, pokud jde o podezření z přečinu krádeže, jehož se měl dopustit neznámý pachatel 26. 11. 2016 vniknutím do bytu žalobce a odcizením tří obrazů malíře Holuba, zlatých starožitných hodinek, prstenu z drahých kovů s diamanty s tím, že je třeba doplnit dokazování.

44. Z úředního záznamu sepsaného [stát. instituce] [anonymizována dvě slova], dne 7. 12. 2016, že bylo [jméno] [celé jméno žalobce] oznámeno, že bude násilně proveden vstup do bytu, kde bydlí žalobce, se svolením vlastníka bytu; do bytu vstoupí se žalovanou, která zde má umístěny své věci. Oznamovatel byl poučen, aby vstup a pohyb v bytě nahrál kamerou a aby si z bytu vzali jen osobní věci.

45. Z fotografie zachycující automobil s přívěsným vozíkem, že je na vozíku několik igelitových pytlů.

46. Z potvrzení o finanční půjčce a převzetí sepsaného 15. 8. 2017, že žalobce potvrdil převzetí částky 12 000 Kč od J. [příjmení] s tím, že peníze vrátí do 30. 11. 2017.

47. Z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 12. 5. 1992, že žalobci dává souhlas k odnětí zemědělskému půdnímu fondu ohledně pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] za účelem výstavby dílny.

48. Ze sdělení [stát. instituce], odbor výstavby a územního plánování, žalobci ze dne 20. 9. 1993, že nemají námitek proti drobné stavbě kůlny na pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] a osazení vjezdových vrat na místě budoucí stavby zlatnické dílny.

49. Z e-mailové korespondence žalobce a [jméno] [příjmení] z 2. 7. 2020, že ji žalobce sděloval, že jim půjčil 300 000 Kč a ona podepsala kvitanci. [jméno] [příjmení] žalobci sdělovala, že manipuluje s lidmi.

50. Z úředního záznamu Policie České republiky, oddělení služby kriminální policie a vyšetřování [obec], z 5. 9. 2016, že žalobce sdělil, že částku 2 300 000 Kč převedl na účet žalované on sám a domníval se, že podepisuje příjem této částky od syna [jméno] [celé jméno žalobce]. Šetřením na pobočce [právnická osoba] se nepodařilo zjistit o tomto převodu žádné skutečnosti. Pracovnice banky [jméno] [příjmení] uvedla, že si vybavuje, že částku 300 000 Kč nebo 400 000 Kč byla vybrána za přítomnosti žalobce a jeho syna [jméno], ale nepamatuje si, kdo hotovost přebíral a jak byli mezi sebou domluveni.

51. Z protokolu o jednání ze dne 1. 9. 2020 před Okresním soudem v Mělníku ve věci sp. zn. 10 C 108/2008 [jméno] [celé jméno žalobce] proti [celé jméno žalobce] o vyklizení bytu, že jako svědci vypovídali [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce]. [jméno] [příjmení] uvedla, že je bývalou manželkou [jméno] [celé jméno žalobce], jsou rozvedeni 16 let a od rozvodu se s rodinou [příjmení] nevídá. [jméno] [celé jméno žalobce], syn účastníků, vypověděl, že byl asi 15 let zlatníkem, a když skončil pro předlužení, rodiče se dohodli, že by v podnikání pokračovali. Protože neměli peníze, dohodli se s bratrem, že on odkoupí jejich nemovitý majetek, byt a garáže se zahradou, a rodiče budou mít dost peněz na provoz zlatnictví. U těchto dohod byli přítomní účastníci, svědek i jeho bratr. Rodiče dostali na otcův účet peníze od svědkova bratra, nějaké peníze v hotovosti přinesl domů, podepisovali se o tom kvitance. Z kupní ceny za prodej bytu, garáží a zahrady předal žalobce 2 500 000 Kč na podnikatelský účet žalované, z něhož byla zaplacena daň z převodu nemovitostí; sám si ponechal 1 500 000 Kč.

52. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce], syna účastníků, že od účastníků koupil byt a pozemky v [obec], čímž reagoval na jejich přání, neboť peníze chtěli investovat do podnikání a do opravy nemovitých věcí v [obec]. Účastníci navázali na podnikání v obchodu se zlatnictvím v [obec]. Část kupní ceny zaplatil v hotovosti, větší část, 3 620 000 Kč nebo 3 625 000 Kč, převedl přes bankovní účet. Neví, jak s těmito penězi bylo naloženo. Existovala dohoda, že většina kupní ceny půjde do podnikání. Účastníci mu půjčili 230 000 Kč nebo 200 000 Kč v časové souvislosti s koupí nemovitých věcí od nich, peníze splatil zčásti v hotovosti, zčásti poštou a zčásti přes banku; zčásti žalobci a zčásti žalované. Nepamatuje si, že by mu v minulosti účastníci půjčili nějakou jinou částku. V roce 2014 či 2015 koupil zlatnictví [celé jméno žalobce] JEWELLERY, podnikal asi rok, ale protože se to neslučovalo s jeho prací, musel přerušit podnikání a firmu prodal.

53. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce], syna účastníků, že k rozhodnutí prodat byt a pozemky bratrovi došlo proto, že svědkovi zkrachovalo manželství a podnikání, a protože měl v podnikání dobré jméno, účastníci se rozhodli podnikání převzít. Protože neměli peníze, dohodli se s bratrem svědka, že odkoupí jejich byt a pozemky jako investici a z jejich pronájmu získá peníze na umořování hypotéky, kterou si na koupi vzal, a účastníci budou mít dost peněz na podnikání. Svědek bydlel s účastníky necelý rok od září 2015, předtím pracoval v [obec] a k rodičům dojížděl na několik dnů každý týden. Měl dispoziční právo k účtu žalobce, ale ne k internetovému bankovnictví; měl-li je, šlo by u banky dohledat, jestli nějaké transakce učinil. Peníze za nemovité věci převedené na účet vybíral žalobce, nebo je převáděl na podnikatelský účet žalované, šlo o 2 300 000 Kč a snad 100 000 Kč a 150 000 Kč. Z těchto peněz se platily daně za převod bytu i pozemků. [příjmení] stroj, CNC soustruh řízený počítačem, z Německa se kupoval za 540 000 Kč v lednu nebo v únoru 2016 za půjčky poskytnuté třetími osobami. Kartu k účtu žalobce nepoužíval, neměl ji, žalobce si ji uklízel. V minulosti nějaké příkazy k převodu z účtu žalobce podepisoval. Žalobce u něho pracoval od roku 1993 - 1994 20 možná 25 let. Účastníci půjčovali bratrovi svědka 230 000 Kč nebo 250 000 Kč zkraje roku 2016, žalobce poslal 200 000 Kč na účet bratra. Ten peníze vrátil, což ví od něho. Mělo to být rovným dílem oběma rodičům, protože už měli spory. Z účetnictví žalované a od ní ví, že dostala 80 000 Kč na podnikatelský účet a 40 000 Kč v hotovosti. Účastníci půjčovali bratrovi i v minulosti, stejně jako svědkovi; vše bylo vráceno. V roce 2016 byl svědkův obchod v [obec] - zlatnictví žalované, byl ve společném jmění s žalobcem.

54. Odvolací soud nedoplnil dokazování pro nadbytečnost dalšími žalobcem navrženými důkazy: lékařskou zprávou žalobce z 21. 4. 2015 a výpisem z účtu žalobce z 19. 6. 2015 u [právnická osoba], neboť se uvedené období nevztahuje k žádné rozhodné skutečnosti významné pro posouzení věci; videozáznamem zachycujícím věci po vyhoření provozovny zlatnictví v prosinci 2012, když sám žalobce uvedl, že některé věci, které zdědil po matce, v ní byly a shořely, navíc neprokázal své tvrzení, že movité věci zděděné po matce mu odcizila žalovaná a že je měl v roce 2016, kdy je žalovaná měla odcizit. Z týchž důvodů nedoplnil dokazování ani zprávou Policie České republiky [obec], doklady vztahujícími se k úschově u [název soudu], nedáním souhlasu [jméno] [celé jméno žalované] k trestnímu stíhání [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 20. 5. 2011, její lékařskou zprávou ze dne 18. 5. 2011, úředním záznamem o poučení [jméno] [celé jméno žalované] o návrhovém přestupku, zpětvzetím návrhu [jméno] [celé jméno žalované] z 20. 5. 2011 ohledně přestupku, jehož se měl vůči ní dopustit [jméno] [celé jméno žalobce]; fakturou na koupi stroje v Německu do podnikání žalované, neboť případný nákup stroje za výlučné prostředky žalobce do podnikání žalované, které je ve společném jmění manželů účastníků, lze uplatnit jen jako vnos v rámci vypořádání společného jmění manželů účastníků. Ani dopisem žalované žalobci ze 17. 6. 2017, neboť se netýká předmětu sporu; výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k tomu, že žalovaná půjčila synu [jméno] 350 000 Kč na stavbu domu ve [část obce], neboť identifikační údaje [jméno] [příjmení] žalobce nesdělil a [jméno] [příjmení] s ohledem na jeho velmi nepříznivý zdravotní stav vyslechnout nelze; tato skutečnost není ani rozhodnou pro posouzení věci, neboť se týká půjčky 350 000 Kč, nesouvisející s tímto řízením, kterou měl synovi poskytnout podle svého tvrzení žalobce s žalovanou v roce 2001, nikoli zápůjčky 200 000 Kč z května 2016; z tohoto důvodu ani nahrávkou telefonního hovoru svědka [příjmení] o tom, že je mu bráněno ve výpovědi před soudem; usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. [anonymizována dvě slova] 2017, týkajícího se trestního stíhání [jméno] [celé jméno žalobce] ve vztahu k odcizení věcí z garáží žalobce a účastníků v období 11. 8. 2016 až 15. 8. 2016, neboť se netýká věcí, které měla žalobci odcizit žalovaná; dopisem státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec] Policii České republiky, územní odbor [obec], z 25. 1. 2019 s pokyny k doplnění dokazování k odcizeným obrazům, šperkům, dopisem Okresní státní zástupkyně v [obec] žalobci z 27. 9. 2019 ohledně jeho stížnosti na práci policie ve věci odcizení šperků a obrazů z jeho bytu a dopisem státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec] žalobci z 25. 1. 2019 ve věci odmítnutí mu nahlédnutí do spisu, neboť neobsahují žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení věci; fotografií žalobce s dýchacím přístrojem, když jeho existence a vlastnictví žalobce byly prokázány jinými důkazy; předžalobní výzvou [právnická osoba] z 5. 9. 2018, neboť nesouvisí s projednávanou věcí; dopisem Policie České republiky adresovaným [právnická osoba] z 27. 7. 2017 ohledně věcí v jejím majetku, které měly být uloženy v garáži ve [anonymizováno] a [anonymizováno] ulici v [obec], neboť nesouvisí s projednávanou věcí; fotografií osobního automobilu Škoda Octavia, neboť nesouvisí s projednávanou věcí; dopisem Vrchního státního zastupitelství v [obec] žalobci z 13. 8. 2018 o posouzení stížnosti jako obsahově shodné s předchozí, fotografiemi zachycujícími zbořeniště stavby, stěnu s kovovými dvířky, pozemek se složeným stavebním materiálem, neboť nesouvisí s projednávanou věcí; dopisem [stát. instituce], odbor výstavby, ze dne 9. 4. 1992 [jméno] [příjmení], smlouvou o půjčce uzavřenou [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] ze dne 5. 3. 2013, lékařskou zprávou žalované bez data, lístkem [právnická osoba] o výběru [jméno] [celé jméno žalobce] z účtu žalobce u banky částky 92 000 Kč dne 14. 4. 2011, e-mailovou komunikací zástupců účastníků, zakázkovým listem žalobce z 30. 11. 2016 ohledně telefonu, potvrzením Policie České republiky ze dne 11. 4. 2017 o odcizení žalobci malého motocyklu značky Korado, titulní stranou přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí žalobce z roku 2016, neboť nesouvisí s projednávanou věcí; lístkem [právnická osoba] o výběru hotovosti z účtu 20. 4. 2016, neboť to, že žalobce vybral částku 300 000 Kč, bylo prokázáno výpisem z jeho účtu; lístkem o výběru hotovosti z účtu žalobce u [právnická osoba] 22. 4. 2016; potvrzením o převodu z účtu žalobce u [právnická osoba] částky 67 207,15 Kč na jiný účet žalobce u [právnická osoba] dne 20. 4. 2016 a příkazem k převodu částky 2 300 000 Kč na účet žalované, neboť tyto převody byly prokázány výpisem z účtu žalobce; potvrzením [právnická osoba] o vedení podnikatelského účtu žalované, neboť jeho existence byla prokázána dřívější zprávou [právnická osoba]; výpisem údajů o subjektech DPH, neboť to, že žalovaná je osobou samostatně výdělečně činnou, bylo prokázáno z jiných listinných důkazů; zprávami blíže neurčených soudů v [obec], [obec] a Policie [obec] publiky, neboť, pokud jde o kupní cenu za pozemky v k.ú. [část obce] a bytu, převody a výběry peněz byly prokázány výpisem z účtu žalobce u [právnická osoba], a skutečnost, že v garážích žalobce, vybavených plynovým topením, probíhala v minulosti zlatnická výroba, za což žalobci nebylo hrazeno nájemné, je bez významu pro projednávanou věc; spisem [stát. instituce] nad [anonymizováno], z roku 2017, neboť přístup žalované a [jméno] [celé jméno žalobce] k účtu žalobce u [právnická osoba] byl prokázán jinými listinnými důkazy, a pokud jde o odcizení bankovní karty a [příjmení] žalobce v listopadu 2016, tvrzení žalobce o jejich odcizení bylo vyvráceno zprávou [právnická osoba] o vrácení karty bance v srpnu 2016.

55. Odvolací soud nepřihlížel pro nepřípustnost podle § 205a písm. e) o.s.ř. k novým tvrzením žalobce v odvolacím řízení, že byl donucen žalovanou a synem [jméno] převést 2 367 207,15 Kč ze svého účtu na účet žalované a že byl donucen podepsat i kupní smlouvu na prodej bytu z 13. 4. 2016, neboť se mu před soudem prvního stupně dostalo poučení podle § 119a odst. 1 o.s.ř.

56. Na základě doplněného dokazování učinil odvolací soud následující skutkový závěr: Účastníci byli manželé od 29. 10. 1962 do 12. 10. 2017, v srpnu 2016 ukončili soužití. Žalovaná od roku 2014 podniká. Žalobce zdědil po své matce v roce 1996 vybavení domácnosti uvedené v usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 16. 5. 1997, č.j. [spisová značka], blíže neurčené šperky, 2 obrazy autora [jméno] [příjmení] a hotovost ve výši 41 733 Kč. Za prodej pozemku darovaného mu matkou mu byla poukázána z kupní ceny 511 000 Kč na jeho účet u [právnická osoba] částka 491 000 Kč dne 20. 6. 2003 a z tohoto účtu byla vybrána 25. 6. 2003 částka 500 000 Kč, aniž je známo, kdo z účtu peníze vybral, přičemž k účtu měla oprávnění od roku 1999 do 15. 8. 2016 i žalovaná. Žalobce získal v rámci restituce podle zákona č. 403/1990 Sb. v roce 1995 částku 85 880 Kč a v červnu 2003 částku 67 982 Kč. Z nemovitých věcí, které žalobci darovala jeho matka v roce 1984, prodal kupní smlouvou ze 13. 4. 2016 svému synovi [jméno] pozemky v k.ú. [část obce], [územní celek], a to včetně pozemku p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba garáže, za kupní cenu 1 400 000 Kč, z níž mu bylo v hotovosti vyplaceno kupujícím 200 000 Kč a 1 200 000 Kč bylo převedeno na jeho účet u [právnická osoba] dne 19. 4. 2016. Týž den byla na tento účet připsána od [jméno] [celé jméno žalobce] i kupní cena ve výši 2 450 000 Kč za byt účastníků, který mu prodali kupní smlouvou ze 13. 4. 2016 za částku 2 825 000 Kč, z níž vyplatil v hotovosti 200 000 Kč žalované a 225 000 Kč žalobci. Dne 19. 4. 2016 bylo převedeno z účtu žalobce u [právnická osoba] na podnikatelský účet žalované 100 000 Kč, dne 20. 4. 2016 2 300 000 Kč a dne 12. 8. 2016 150 000 Kč. Dále bylo z účtu žalobce v období dubna až srpna 2016 poukázáno na jeho jiný účet 20. 4. 2016 67 207,15 Kč, žalobcem vybráno týž den 300 000 Kč a 22. 4. 2016 400 000 Kč, kartou bylo vybráno 20. 4. 2016 a 21. 4. 2016 50 000 Kč, 19. 7. 2016 30 000 Kč a 11. 8. 2016 20 000 Kč, 200 000 Kč bylo poukázáno jako půjčka na účet [jméno] [celé jméno žalobce] 20. 5. 2016, který vrátil na účet žalobce z této půjčky po 40 000 Kč 13. 7. 2016 a 12. 8. 2016. K 31. 8. 2016 bylo na účtu - 25 497,08 Kč. Účastníci se dohodli, jak vyplývá z vyjádření synů účastníků [jméno] a [jméno] [příjmení] v srpnu 2016 při podání vysvětlení Policii České republiky, z podání vysvětlení žalované u téhož policejního orgánu 17. 8. 2016, z dopisu žalované žalobci ze dne 5. 10. 2017 a ze svědeckých výpovědí [jméno] a [jméno] [příjmení], že peníze za prodej bytu účastníků a pozemků žalobce využijí na podnikání žalované. To ostatně potvrdil i žalobce v odvolacím řízení při jednání dne 16. 7. 2020. Důvodem bylo zachovat podnikání ve zlatnictví v rodině za situace, kdy svědek [jméno] [celé jméno žalobce], dlouhá léta v daném oboru podnikající, měl problémy v podnikání, byl předlužený. Přitom žalobce se v minulosti (kolem 20 let) na jeho podnikání v tomto oboru podílel. Uvedená dohoda vyvrací tvrzení žalobce, že kupní smlouvu, jejímž předmětem byly pozemky v k.ú. [část obce], podepsal pod nátlakem žalované, a že jej žalovaná se svědkem [jméno] [celé jméno žalobce] záměrně připravili o majetek. Důchod žalobce za srpen 2016 převzala dne 5. 8. 2016 žalovaná od poštovní doručovatelky. Žalobce si půjčil od [jméno] [příjmení] 10. 8. 2016 částku 70 000 Kč s tím, že ji splatí do 30. 1. 2019. Dalších 12 000 Kč si půjčil od [jméno] [příjmení] 15. 8. 2017. Žalobce nahlásil Policii České republiky, že při vniknutí žalované a syna [jméno] do jeho bytu dne 26. 11. 2016 mu byl poškozen dýchací přístroj iSleep20+ a odcizen napájecí kabel s maskou. Za opravu dýchacího přístroje, pořízení dýchací masky a dýchací hadice zaplatil žalobce 9. 10. 2017 částku 1 709 Kč. Dne 15. 8. 2016 vrátil žalobce kartu [právnická osoba], nová karta mu k účtu u této banky nebyla již vydána. Ke dni 31. 7. 2017 byl na účtu žalobce u [právnická osoba] nedoplatek - 30 651,51 Kč, když od 31. 8. 2016 k tomuto datu, vyjma příchozí platby 3 398 Kč v květnu 2017, z níž v červnu 2017 bylo vybráno 3 000 Kč, z účtu byly pouze odepisovány úroky a poplatky za vedení účtu. Dne 17. 8. 2017 bylo na účet vloženo 32 000 Kč a 31. 8. 2017 byl na účtu zůstatek 30,89 Kč.

57. Pokud jde o movité věci a peníze získané z dědictví po matce v roce 1996, souhlasí odvolací soud se soudem prvního stupně, že žalobce, i přes poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř., jehož se mu dostalo při jednání 30. 4. 2019, neoznačil důkazy na prokázání svého tvrzení o tom, že tyto věci a finanční prostředky zděděné po matce mu odcizila žalovaná. I přes poučení, jehož se mu dostalo před odvolacím soudem při jednání 16. 7. 2020, neoznačil žádný důkaz k prokázání tvrzení, že ještě v roce 2016 (tj. po cca 20 letech), kdy mu je měla žalovaná odcizit, ještě zděděné věci i peníze měl. Ani k tomuto poučení žalobce nenavrhl žádné důkazy, nemohl tak být se svým požadavkem na zaplacení částky 601 327 Kč za movité věci a peníze zděděné po matce úspěšný. Tvrzené částky 265 184 Kč, 260 Kč, 54 150 Kč a 50 000 Kč podle dědického usnesení ani nezdědil. Pokud jde o zděděné šperky po matce, doplnil žalobce při odvolacím jednání 16. 7. 2020, že jsou v trezoru, který se nachází v garáži, kterou v dubnu 2016 prodal svému synovi [jméno]. Tedy potvrdil, že je nemohla 29. 8. 2016 odcizit z jeho bytu žalovaná, jestliže byly v trezoru v garáži, která je majetkem syna účastníků [jméno] [celé jméno žalobce]. Navíc, i přes poučení odvolacího soudu při jednání 16. 7. 2020 neprokázal, že by zdědil po matce čtyři obrazy malíře [jméno] [příjmení], když z dědického rozhodnutí vyplývá, že zdědil pouze dva obrazy a další obrazy tohoto autora zdědili jeho sourozenci a neteře a synovci. To, že 6. 5. 2015 notářka Mgr. [příjmení] sepsala v tehdejší společné domácnosti účastníků čtyři obrazy malíře [jméno] [příjmení], neprokazuje, že by všechny žalobce zdědil. To neprokázal ani přes poučení odvolacího soudu. Naopak, jeho tvrzení bylo vyvráceno dědickým rozhodnutím po jeho matce.

58. V tomto směru nelze přehlédnout nekonzistentnost tvrzení žalobce ohledně zděděných věcí a peněz. Žalobce nejdříve v podání ze 17. 1. 2019 tvrdil, že mu je žalovaná se synem odcizili dne 29. 8. 2016 z bytu a garáže. Následně v podání z 15. 5. 2019 připustil, že některé z těchto věcí zapůjčil synovi (starožitný nábytek) a že tyto věci v roce 2012 shořely (i sekretář), že některé věci jako jídelní stůl půjčil [právnická osoba] v [obec]. Některé věci jsou v úschově, neboť byly odvezeny Policií České republiky, a některé věci, které zůstaly v garáži, byly zlikvidovány synem [jméno]. Při jednání 17. 9. 2019 uvedl, že nábytek půjčil do firmy [jméno] [celé jméno žalované] O jídelním rozkládacím stole současně tvrdí, že byl sepsán notářkou Mgr. [příjmení] ve společné domácnosti účastníků 5. 6. 2015. V podání ze 7. 8. 2020 uvádí, že asi 30 kusů knih má stále doma. Pokud jde o šperky, v podání doručeném odvolacímu soudu 7. 10. 2020 uvedl, že mu je žalovaná se synem [jméno] vzala v bytě dne 29. 8. 2016, kde je měl v uzamykatelné tašce (strana 6 podání), a současně, že jsou v trezoru v garáži syna (strana 10 podání). Že jsou v garáži syna, znovu uvedl při odvolacím jednání 26. 11. 2020.

59. Odvolací soud souhlasí rovněž se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce, i přes poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř., neprokázal, že by částku 491 000 Kč, kterou získal za prodej pozemku ve svém výlučném vlastnictví v roce 2003, odcizila žalovaná.

60. I ohledně této částky nebyl žalobce v řízení konzistentní, když například v podání ze 17. 1. 2019 tvrdil, že tuto částku žalovaná vybrala z účtu dne 25. 6. 2003, přičemž to z výpisu z účtu nevyplývá, a pro odstup času banka není schopna uvést, kdo tuto částku z účtů žalobce vybral. V seznamu odcizených věcí, který vypracoval pro Policii České republiky o odcizených věcech 28. 11. 2016, zmiňuje žalobce i odcizení této částky ve výši 491 000 Kč, o níž však v doplnění žaloby tvrdil, že mu ji žalovaná vybrala z účtu již 25. 6. 2003; přesto ji měl mít doma ještě 26. 11. 2016. Současně však žalobce při podání vysvětlení Policii České republiky, Územní odbor [obec], dne 6. 2. 2018 tvrdil, že některé věci, k nimž se při podání tohoto vysvětlení vyjadřoval, nabyl i z částky 491 000 Kč (a rovněž z částky zděděné po matce).

61. Pokud jde o finanční prostředky získané v privatizaci v roce 1995 ve výši 85 880 Kč a v roce 2003 ve výši 67 982 Kč, souhlasí odvolací soud se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce neprokázal, že by mu je žalovaná odcizila, byť i v tomto směru žalobce poučil při jednání 30. 4. 2019. Žalobce rovněž neoznačil, přes poučení při odvolacím jednání 16. 7. 2020, žádné důkazy na prokázání svého tvrzení, že by finanční prostředky z restituce měl ještě v roce 2016.

62. Skutečnost, že se žalovaná se synem [jméno] vypravili dne 26. 11. 2016 do bytu, který nabyl do vlastnictví od účastníků syn [jméno] podle kupní smlouvy ze 13. 4. 2016, sama o sobě nijak neprokazuje, že tyto finanční prostředky žalobce, byť to v soupisu odcizených věcí ze dne 28. 11. 2016 pro policii uvádí, měl a že mu je žalovaná odcizila. Ostatně i ohledně těchto částek žalobce Policii České republiky dne 6. 2. 2018 sdělil, že za ně byly pořízeny jemu odcizené věci, které měl v garáži.

63. Pokud jde o částku 1 400 000 Kč, kterou obdržel žalobce od syna [jméno] [celé jméno žalobce] v dubnu 2016 za prodej nemovitých věcí v k.ú. [část obce], tak z kupní ceny 1 400 000 Kč převzal žalobce osobně od kupujícího částku 200 000 Kč, kterou nevložil na svůj účet u [právnická osoba], a zůstala tak v jeho dispozici. Zbývající částka 1 200 000 Kč byla poukázána 19. 4. 2016 na účet žalobce u [právnická osoba], stejně jako částka 2 425 000 Kč za byt prodaný účastníky dne 13. 4. 2016 synovi [jméno] [celé jméno žalobce] za kupní cenu 2 825 000 Kč. Z těchto částek po dohodě účastníků a jejich synů bylo poukázáno na podnikatelský účet žalované v dubnu 2016 2 300 000 Kč a 100 000 Kč a v srpnu 2016 150 000 Kč; celkem částka 2 550 000 Kč. Je zřejmé, že tyto finanční prostředky byly zčásti ze společných prostředků účastníků za prodej jejich společného bytu a zčásti z výlučných prostředků žalobce za prodej jeho pozemků v k.ú. [část obce], když před převodem peněz [jméno] [celé jméno žalobce] na účet žalobce u [právnická osoba], byl jeho účet v mínusu. Pro toto řízení není významné, jaká částka z částky 2 550 000 Kč převedené na podnikatelský účet žalované byla ze společných prostředků účastníků a jaká z výlučných prostředků žalobce, jestliže peníze byly převedeny se souhlasem obou účastníků (podle jejich dohody) na podnikatelský účet žalované, jejíž podnik je ve společném jmění účastníků. Odvolací soud předpokládá, že peníze, které žalobce ze svého účtu vybral, byly z jeho výlučných prostředků, nikoli ze společného jmění manželů. Ještě v dubnu 2016 ze svého účtu osobně vybral částku 700 000 Kč a převedl na jiný svůj účet částku 67 207,15 Kč Částky dvakrát 50 000 Kč v dubnu 2016, 30 000 Kč v červenci 2016 a 20 000 Kč v srpnu 2016, tj. celkem 150 000 Kč, byly vybrány z bankomatu kartou, kterou měl žalobce, a ohledně níž neprokázal, i přes poučení odvolacího soudu ze dne 16. 7. 2020, že by mu ji žalovaná odcizila. O kartě navíc tvrdí, že mu ji žalovaná odcizila až v listopadu 2016, přitom bylo prokázáno, že karta žalobci nebyla odcizena, neboť byla 15. 8. 2016 blokována, ale nikoli z důvodu ztráty. [příjmení] 200 000 Kč byla v květnu 2016 poukázána jako zápůjčka synovi účastníků [jméno] [celé jméno žalobce], a to na základě dohody účastníků a [jméno] [celé jméno žalobce], jak bylo prokázáno z výpovědí svědků [jméno] a [jméno] [příjmení], a žalobce navíc, i přes poučení, jehož se mu dostalo odvolacím soudem 8. 10. 2020, neprokázal, že byla poskytnuta z jeho výlučných peněz. Svědek ze zapůjčených peněz vrátil na účet žalobce u [právnická osoba] do srpna 2016 80 000 Kč. I zbylé peníze vrátil účastníkům, jak bylo prokázáno z jeho výpovědi. I kdyby tomu tak nebylo, nebrání nic žalobci, aby dlužnou částku požadoval po [jméno] [celé jméno žalobce] jako dlužníkovi a případně, aby ji uplatnil k vypořádání jako společnou pohledávku účastníků v řízení o vypořádání společného jmění manželů podle § 742 odst. 1 o.z. Za období od 19. 4. 2016 do 31. 8. 2016 byly z účtu poukazovány menší částky na stále stejný účet, u čehož si sám žalobce poznamenal, že převody na služební telefony učinil syn [jméno]. Je tedy evidentní, že ani s těmito platbami nemá nic společného žalovaná, a že se ohledně nich na úkor žalobce neobohatila.

64. Žalobce i přes poučení odvolacího soudu, jehož se mu dostalo 8. 10. 2020, nedoplnil tvrzení, z jakých finančních prostředků, zda z převedených na podnikatelský účet žalované či z těch, které vybral z účtu v období dubna až srpna 2016, byl koupen zlatnický stroj z Německa, na jakou částku s žalovanou uzavřel smlouvu o půjčce a s jakou splatností, a neoznačil důkazy na prokázání těchto svých tvrzení ani tvrzení, že uvedené finanční prostředky převedené na účet žalované byly z jeho výlučných prostředků, nikoliv za prodej bytu ve společném jmění manželů účastníků, ani že půjčka synu [jméno] ve výši 200 000 Kč v květnu 2016 byla z jeho výlučných prostředků za prodej pozemků v k.ú. [část obce].

65. Jestliže kupní smlouva na prodej pozemků v k.ú. [část obce] byla uzavřena po dohodě účastníků za účelem získání investic do jejich společného jmění manželů (živnosti žalované), nemohla žalovaná jednat v rozporu s dobrými mravy.

66. Za situace, kdy byla živnost žalované založena v roce 2014, za trvání manželství účastníků, je podle § 709 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník platný a účinný od 1. 1. 2014 (v textu jen„ o.z.“), ve společném jmění manželů a byly-li na její účet poukázány prostředky ze společného jmění manželů účastníků i z výlučného majetku žalobce, a to na základě dohody účastníků, nejde o bezdůvodné obohacení na straně žalované. Jde zčásti o investici ze společného jmění manželů účastníků do společného jmění (v podobě peněz do závodu žalované), která navýšila hodnotu závodu žalované v té době, a zčásti o vnos žalobce z jeho výlučného majetku do společného jmění účastníků, který může žalobce vypořádat toliko jako svůj vnos do společného jmění v řízení o vypořádání společného jmění manželů účastníků podle § 742 odst. 1 písm. c) o.z.

67. Pokud jde o důchod náležející žalobci za srpen 2016 ve výši 12 770 Kč, byl vyplacen v srpnu 2016 k rukám žalované jako manželky žalobce, když manželství účastníků bylo rozvedeno až 12. 10. 2017, a šlo tak o příjem, který se svou výplatou stal součástí společného jmění manželů účastníků podle § 709 odst. 1 a § 711 odst. 2 o.z. Za této situace žalovaná nakládala se společnými prostředky, nikoliv s výlučným prostředky žalobce, a nejde tak z její strany o bezdůvodné obohacení, které by měla žalobci zaplatit.

68. Obdobný závěr činí odvolací soud i ohledně částky 1 709 Kč, kterou žalobce zaplatil za opravu dýchacího přístroje a dokoupení příslušenství k němu (kabel a maska), když tuto platbu učinil dne 9. 10. 2017, tedy za trvání manželství účastníků, a hradil ji ze společných prostředků účastníků (tehdy již dle svého tvrzení neměl mít 70 000 Kč půjčených od [jméno] [příjmení]).

69. Navíc, jak správně poznamenal soud prvního stupně, žalobce i přes poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř., jehož se mu dostalo při jednání 30. 4. 2019, neprokázal, že dýchací přístroj poškodila žalovaná. Prokázal pouze výši částky 1 709 Kč, kterou za opravu a dokoupení příslušenství zaplatil. Skutečnost, že si žalovaná v bytě syna účastníků [jméno] dne 26. 11. 2016 vzala nějaké věci, neprokazuje, že by dýchací přístroj žalobci poškodila, zvláště za situace, kdy byt navštívil spolu s ní i syn účastníků [jméno].

70. Pokud jde o částku 21 000 Kč, kterou měla žalovaná odcizit žalobci dne 26. 11. 2016, tak jak správně uzavřel soud první stupně, žalobce i přes poučení, jehož se mu dostalo při jednání dne 30. 4. 2019, neprokázal, že tomu tak bylo a neoznačil žádné důkazy na prokázání tvrzení, že tuto částku ze zápůjčky od [jméno] [příjmení] ze srpna 2016 ještě v listopadu 2016 měl. Stejně jako tvrzení, že peníze odcizila žalovaná. Jak už odvolací soud uvedl, skutečnost, že dne 26. 11. 2016 byla žalovaná pro své věci v bytě ve vlastnictví syna účastníků [jméno], kde žalovaný v tu dobu bydlel (spolu s ní zde byl i syn účastníků [jméno]), neprokazuje, že uvedené finanční prostředky žalobce měl a že je žalovaná odcizila.

71. Nelze rovněž přehlédnout, že tvrzení žalobce se v průběhu řízení zčásti mění. Žalobce v podání z 15. 5. 2019 uvedl, že ze zapůjčené částky 70 000 Kč zaplatil 33 000 [právnická osoba] a Finančnímu úřadu, částku 21 000 Kč použil na zaplacení lednice, pračky a dluhů, tedy využil z této částky celkem 54 000 Kč. Po odpočtu této částky ze zápůjčky 70 000 Kč by mu zbývalo 16 000 Kč, nikoliv 21 000 Kč. V seznamu odcizených věcí vypracovaném pro policii 28. 11. 2016 navíc uvedl, že si půjčil od kamaráda 20 000 Kč na kola a tyto peníze a peníze uložené z důchodu měl v bytě 26. 11. 2016, kdy měly být odcizeny.

72. Ohledně částky 32 000 Kč, s níž se žalobce dostal na svém účtu u [právnická osoba] do mínusu, žalobce neprokázal, že mu ji žalovaná vybrala kartou, kterou mu dne 26. 11. 2016 odcizila. Žalobce v doplnění žaloby ze dne 17. 1. 2019 uvedl, že žalovaná odcizila uvedeného dne kartu a vybrala z jeho účtu částku 31 200 Kč, kterou musel on následně dorovnat. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce svoji kartu [právnická osoba] odevzdal v srpnu 2016, tudíž mu ji nemohla o několik měsíců později žalovaná odcizit a vybrat jejím prostřednictvím finanční prostředky z jeho účtu. To se ostatně, jak vyplývá z výpisů z účtu žalobce u [právnická osoba], od srpna 2016 do srpna 2017 nestalo. K debetu na účtu došlo proto, že v srpnu 2016 bylo z účtu odesláno 150 000 Kč na podnikatelský účet žalované, čímž se účet dostal do mínusu, který byl 31. 8. 2016 - 25 497,08 Kč. Následně dluh u banky narůstal v důsledku poplatků za vedení účtu a odepsaných úroků, až vyšplhal v srpnu 2017 na částku - 30 651,31 Kč, kterou žalobce vyrovnal 17. 8. 2017 vkladem částky 32 000 Kč, a měl tak na účtu 31. 8. 2017 zůstatek 30,89 Kč. Jak již bylo shora uvedeno, peníze byly převedeny na podnikatelský účet žalované na základě dohody účastníků.

73. Jestliže se tedy žalobce ocitl z uvedených důvodů v debetu na svém účtu, tak zaplatil-li za manželství tento dluh, učinil tak ze společných prostředků (výlučné prostředky získané ze zápůjčky od [jméno] [příjmení] ve výši 70 000 Kč již v srpnu 2017 podle svého tvrzení neměl mít a zápůjčka ze srpna 2017 činila jen 12 000 Kč), a nejde tak, i v případě, že by debet způsobila žalovaná, což nebylo v řízení prokázáno (ke svému účtu měl přístup žalobce sám a měl k němu přístup rovněž přes internetové bankovnictví syn účastníků [jméno] [celé jméno žalobce]), o bezdůvodné obohacení žalované.

74. I kdyby žalobce prokázal, že v dubnu 2016 ze svého účtu u [právnická osoba] vybranou částku 700 000 Kč investoval do pořízení stroje, který byl dán k využití do podnikání žalované, pak v případě, že by jej pořídil ze svých výlučných prostředků, šlo by o vnos z jeho výlučného majetku do majetku společného, který by byl zohlednitelný pouze v rámci vypořádání společného jmění manželů účastníků podle § 742 odst. 1 písm. c) o.z. V případě, že by tato částka byla ze společných prostředků účastníků, byla by investována do jejich jiného společného majetku a nebyl by tak žádný důvod pro vypořádání této částky samostatně; byla by zohledněna pouze v hodnotě společného majetku (závod žalované) při vypořádání společného jmění manželů účastníků.

75. Byť žalovaná měnila za řízení některá svá tvrzení a některá se ukázala nepravdivými (například, že neměla přístupová práva k bankovnímu účtu žalobce), nemění to nic na skutkových zjištěních soudu prvního stupně i odvolacího soudu a na tom, že to byl žalobce, kdo neprokázal svá tvrzení, a proto v řízení zčásti neuspěl, zčásti pak proto, že jeho nároky nepředstavují bezdůvodné obohacení, ale může jít o vnosy z jeho výlučného majetku do společného jmění manželů účastníků, které lze vypořádat jen v rámci řízení o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů účastníků.

76. Soud prvního stupně, stejně jako odvolací soud, nepracoval s vysvětleními synů účastníků [jméno] a [jméno] [příjmení] a žalované v roce 2016 před Policií České republiky jako s výpověďmi svědků, ale jako s listinnými důkazy. Podaná vysvětlení byla jen jedněmi z důkazů a jsou významná i pro posouzení hodnověrnosti tvrzení účastníků. Uvedené listinné důkazy podporují tvrzení žalobce v odvolacím řízení, že se účastníci dohodli na využití finančních prostředků z jejich společného jmění manželů (za prodej společného bytu), stejně jako z výlučných prostředků žalobce (kupní cena za prodej pozemků v k.ú. [část obce]), do podnikání žalované. To prokazují i výpovědi svědků [jméno] a [jméno] [příjmení] a nasvědčuje tomu i skutečnost, že převážná část finančních prostředků získaných z kupní ceny za prodej pozemků i bytu byla převedena na podnikatelský účet žalované (celkem 2 550 000 Kč).

77. Jen pro úplnost odvolací soud dodává, že argumentace soudu prvního stupně v bodě 53. odůvodnění jeho rozsudku, vztahující se k problematice naléhavého právního zájmu na určení vlastnického režimu nemovitého majetku podle § 80 o.s.ř., není přiléhavá, neboť předmětem tohoto řízení nebylo určení, kdo je či byl vlastníkem nemovitého majetku v k.ú. [část obce], ale žalobcem tvrzené bezdůvodné obohacení žalované.

78. Odvolací soud ze všech uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. podle

§ 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. změnil a ve výroku II. jej jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

79. Žalobce byl v řízení před soudy obou stupňů neúspěšný, a proto je povinen za použití § 224 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nahradit žalované účelně vynaložené náklady řízení. A to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o.s.ř..

80. Účelně vynaložené náklady žalované v řízení před soudem prvního stupně tvoří náklady za zastoupení advokátem, a to odměna za 5 úkonů právní služby po 19 180 Kč, vycházeje z punkta 2 712 868 Kč (příprava a převzetí zastoupení, účast u jednání 30. 4. 2019, 17. 9. 2019, vyjádření z 30. 5. 2019 a závěrečný návrh), podle § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu, 5 náhrad hotových výloh po 300 Kč za uvedené úkony právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada za ztrátu času za cestu ke dvěma jednáním a zpět za 12 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu a cestovné ve výši 2 291,15 Kč za cestu k jednáním soudu a zpět při ujetí celkem 184 km k jednomu jednání tam a zpět, průměrné spotřebě pohonných hmot 6,33 l [číslo] km, ceně pohonné hmoty 33,60 Kč l a paušální náhradě 4,10 Kč km podle § 189 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky č. 333/2018 Sb., a náhrady za 21% DPH z odměny, náhrad hotových výloh, náhrady za ztrátu času a cestovného [osobní údaje žalobce] [číslo] 187, 215 Kč podle § 137 o.s.ř. a § 14a advokátního tarifu Náklady žalované za řízení před soudem prvního stupně činí po zaokrouhlení 122 079 Kč.

81. Za odvolací řízení činí náklady za zastoupení advokátem, a to odměna za 1 úkon právní služby (odvolání do výroku II. rozsudku) ve výši 13 900 Kč, vycházeje z punkta 1 400 000 Kč, 50% odměna za 2 úkony právní služby po 9 590 Kč (návrh na osvobození od soudních poplatků, odvolání proti procesnímu usnesení) a odměna za 5 úkonů právní služby po 19 180 Kč (účast u jednání 16. 7. 2020, 8. 10. 2020 a 19. 11. 2020, které přesáhlo 2 hodiny, vyjádření k výzvě soudu z 30. 10. 2020), vycházeje z punkta 2 712 868 Kč, a to podle § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k), g), odst. 2 písm. c) advokátního tarifu, 8 náhrad hotových výloh za uvedené úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada za ztrátu času za cestu ke třem jednáním a zpět za 18 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu a cestovné ve výši 3 936,15 Kč za cestu ke třem jednáním odvolacího soudu a zpět při ujetí celkem 225 km k jednomu jednání tam a zpět, průměrné spotřebě pohonných hmot 5,13 l [číslo] km, ceně pohonné hmoty 31,80 Kč l a paušální náhradě 4,20 Kč km podle § 189 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky č. 358/2019 Sb., a 21% náhrada za DPH podle § 137 o.s.ř. a § 14a advokátního tarifu, neboť zástupce žalované je plátcem uvedené daně, z odměny a náhrad hotových výloh, náhrady za ztrátu času a cestovného ve výši 28 794,39 Kč Odvolací soud nepřiznal žalované odměnu, náhradu hotové výlohy a za DPH za nahlížení do spisů 12. 11. 2020, neboť rozhodné důkazy byly provedeny při odvolacím jednání, a za vyjádření z 29. 10. 2020, neboť jím nereagovala na poučení odvolacího soudu, kterého se jí dostalo při odvolacím jednání 8. 10. 2020, ale obsahovalo jen skutečnosti žalovanou již dříve v řízení tvrzené. Celkové náklady žalované za odvolací řízení činí po zaokrouhlení 165 911 Kč.

82. Odvolací soud v dané věci neaplikoval § 150 o.s.ř. s ohledem na věk a sociální situaci žalobce, neboť žalobce vedl řízení, přestože si musel být vědom, že velké množství svých tvrzení nebude moci prokázat a že řada jeho tvrzení neodpovídá skutečnosti. Žalovaná si k ochraně svých práv musela zvolit zástupce, s čímž jí vznikly značné náklady, a nebylo by spravedlivé, aby je musela hradit ze svého.

83. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně neuložil žalované povinnost zaplatit z důvodu přechodu poplatkové povinnosti za žalobce jakoukoliv částku na soudním poplatku podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobce, který byl osvobozen od soudních poplatků a nezaplatil tak soudní poplatek za žalobu, byl v řízení neúspěšný a žalované nebyla uložena povinnost hradit mu náklady řízení.

84. Jen pro úplnost odvolací soud uvádí, že závěr soudu prvního stupně o povinnosti žalované v případě částečného neúspěchu hradit České republice poměrnou část nákladů řízení za zastoupení žalobce nebyl správný, neboť náklady na zastoupení advokátem ustanoveným účastníkovi podle § 30 o.s.ř. nejsou náklady státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Jde o náklady za zastoupení podle § 149 odst. 2 o.s.ř. a v případě, že by žalobce byl v řízení úspěšný, měl by nárok na náhradu těchto nákladů v rozsahu svého úspěchu s tím, že platebním místem by namísto zástupce žalobce byla Česká republika - Okresní soud v Mělníku.

85. Závěrem odvolací soud uvádí, že již nerozhodoval o blanketním návrhu žalobce na zproštění jemu ustanoveného zástupce jeho zastupováním, neboť tento návrh byl podán 18. 11. 2020, tj. týden před rozhodnutím ve věci samé. Nebyl tak časový prostor pro rozhodnutí o návrhu, aniž by to mělo vliv na prodloužení řízení. Žalobce se chtěl zastupovat sám, jak vyplývá z jeho podání, nežádal jiného zástupce a stále byl zastoupen soudem mu ustanoveným advokátem, jehož zastoupení skončí ze zákona právní mocí tohoto rozsudku.