o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 28.4.2021, č.j. 15 C 194/2020-149

1. Okresní soud [obec] rozsudkem ze dne 28.4.2021, č.j. 15 C 194/2020-149 (dále jen„ rozsudek soudu prvního stupně“), zamítl ve výroku I. žalobu ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 258 620 Kč s příslušenstvím, a ve výroku II. uložil procesně neúspěšné žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 69 986,40 Kč k rukám jejího zástupce.

2. Požadovanou částku žalobkyně uplatňovala s tím, že se jedná o cenu za rekonstrukční práce na bytě žalované provedené žalobkyní na základě tvrzené ústní dohody o této rekonstrukci mezi ní a žalovanou, uzavřené v souvislosti s prodejem daného bytu (za účelem zvýšení jeho hodnoty a atraktivity pro zájemce o byt), kterýžto prodej měl pro žalovanou zajišťovat prostřednictvím realitní společnosti pan [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalovaná byla vyzývána žalobkyní opakovaně k zaplacení žalované částky, tuto však odmítla hradit s tím, že si rekonstrukci neobjednala. Soud prvního stupně své zamítavé rozhodnutí odůvodnil tím, že na základě učiněných zjištění nelze uzavřít, že by mezi účastníky byla sjednána smlouva o dílo. Soud neměl za prokázané, že by pan [jméno] [příjmení] sjednal se žalovanou provedení dané rekonstrukce jakožto zástupce žalobkyně. Nebylo prokázáno, že by žalovaná věděla či musela vědět, že [jméno] [příjmení] jménem žalobkyně jedná, a naopak jednání [jméno] [příjmení] ve vztahu k žalované označil soud za„ značně matoucí“, pročež se uplatní nevyvratitelná právní domněnka, že [jméno] [příjmení] jednal vlastním jménem. Soud prvního stupně poukázal na to, že mj. i při vlastní výpovědi [jméno] [příjmení] uváděl, že v souvislosti s danou rekonstrukcí vystupoval a jednal jak svým vlastním jménem, tak za další subjekty, a to za dvě různé realitní kanceláře, též i za žalobkyni, i jako zástupce žalované. Nicméně dle soudu prvního stupně nebylo prokázáno ani to, že by došlo k uzavření zprostředkovatelské smlouvy mezi žalovanou a [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. (za niž také měl [jméno] [příjmení] jednat), ani to, že by mezi žalobkyní (za niž měl opět [jméno] [příjmení] jednat) a žalovanou byla skutečně uzavřena tvrzená ústní smlouva o dílo, jejímž předmětem by byla dotčená rekonstrukce, když mezi účastníky (žalobkyní a žalovanou) nebyl ujednán obsah smlouvy ve smyslu § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o.z.“). Na uvedeném nic dle soudu prvního stupně nemění ani to, že žalovaná (dle svého vyjádření pod nátlakem [jméno] [příjmení]) podepsala„ smlouvu o zaplacení ceny z advokátní úschovy – dohodu o financování a splacení rekonstrukce“ datovanou [datum] (dle žalované však antedatovanou, kdy k podpisu mělo dojít někdy později u ní doma při návštěvě [jméno] [příjmení]), neboť z uvedené smlouvy nevyplývá, jaké služby, v jakém rozsahu a za jakou cenu měly být sjednány. Naopak z provedeného dokazování vzal soud prvního stupně za zjištěné, že dotčené práce, za něž se žalobkyně domáhá zaplacení žalované částky, začaly v letních měsících 2018 z vlastní iniciativy [jméno] [příjmení], a nikoli na základě objednávky žalované. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o rezervaci koupě mezi označenými smluvními stranami [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., zájemcem o koupi paní [jméno] [příjmení], a žalovanou, přičemž dle této smlouvy v dohodnuté kupní ceně za byt 1 285 000 Kč je zahrnuta i částka vynaložená na rekonstrukci bytu. Dle dalších skutkových zjištění soudu prvního stupně [jméno] [příjmení] přestal být v září 2018 zástupcem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Předmětný byt byl však přesto posléze kupující [jméno] [příjmení] prodán„ prostřednictvím zprostředkovatele [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o.“ kupní smlouvou uzavřenou dne [datum]. Soud uzavřel, že žalobkyně není ve sporu aktivně věcně legitimována a nelze ani dospět k závěru, že by se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Žalobu takto zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle zásady procesního úspěchu ve věci a úspěšné žalované byla přiznána plná náhrada nákladů řízení.

3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání. Měla za to, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl žalobkyní navrhované další důkazy, s čímž se dostatečně v rozsudku nevypořádal. Poukazovala přitom zejména na svůj návrh výslechu svědků [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Důvody uváděné pro neprovedení těchto důkazů soudem prvního stupně měla za nepřípustné, když soud nemůže předjímat, jaké skutečnosti by z těchto výslechů vyplynuly. Žalobkyně dále soudu vytýkala, že část provedených důkazů nikterak v rozsudku nezhodnotil, čímž řízení zatížil vadou. Závěr soudu o tom, že rekonstrukce v bytě byla provedena bez vědomí žalované, pak měla za nesprávný a v rozporu s předloženými důkazy svědčícími o opaku, a to oznámením předpokládané rekonstrukce s žádostí o její schválení datované [datum], s plnou mocí datovanou [datum], kupní smlouvou z [datum] a smlouvou o rezervaci z [datum]. Soud prvního stupně se dle žalobkyně dostatečně nevypořádal ani s hodnocením další listiny: smlouvy o zaplacení ceny z advokátní úschovy – dohody o financování a splacení rekonstrukce datované [datum], z níž je dle žalobkyně patrné, že žalovaná o rekonstrukci ví. Žalobkyně opakovala své tvrzení o tom, že žalovaná byla obeznámena s tím, že rekonstrukci provede žalobkyně„ již při prvním setkání žalobce a žalované“. Nesouhlasila se závěrem soudu, že přesto, že rekonstrukce byla provedena, nedošlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně a poukazovala při tom na judikaturu Nejvyššího soudu, dle níž plněním bez právního důvodu mohou být i investice vynaložené na nemovitou věc náležející jinému, neexistoval-li pro ně od počátku žádný titul. Poukazovala na rozsáhlou fotodokumentaci a doklady o provedení prací s potvrzením jejich dodavatelů, jimiž se soud nezabýval, z nichž však dle názoru žalobkyně plyne, že žalovaná získala majetkový prospěch v podobě zhodnocení bytu, přičemž však žalobkyně za provedené práce zaplaceno nedostala, ač je fakticky, resp. prostřednictvím subdodavatelů, provedla. Navrhovala zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci k dalšímu řízení.

4. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že jej považuje za nedůvodné. Ztotožnila se s postupem soudu prvního stupně, pokud ten neprováděl další navrhované důkazy výpověďmi svědků, když z žádného z tvrzení žalobkyně se nepodává, že by tito svědci byli přítomni jednání [jméno] [příjmení] se žalovanou ohledně tvrzené dohody o provedení rekonstrukčních prací, a nemohli proto objasnit, jakým způsobem (za koho) [jméno] [příjmení] s žalovanou jednal. Zdůrazňovala, že žila v domnění, že [jméno] [příjmení] zařídí vše, co je potřebné k uzavření kupní smlouvy. Daný byt nenavštěvovala, neměla informace o jeho stavu a jeho prodeji, jen takové, které jí poskytl [jméno] [příjmení]. Dokonce„ nevěděla o existenci žalobkyně samotné, a to až do okamžiku, kdy jí pan [jméno] [příjmení] v jejím bytě vysvětlil nutnost podepsat smlouvu o zaplacení ceny z advokátní úschovy.“ Žalovaná dále opakovala, že si nebyla vědoma, že s ní [jméno] [příjmení] jedná ohledně rekonstrukce jménem žalobkyně, jeho vystupování měla za matoucí, poukazovala na to, že před ní vystupoval v mnoha pozicích, jako zprostředkovatel prodeje, zástupce realitní kanceláře, zástupce žalované, i žalobkyně. Připomínala pak, že zejména z provedené emailové komunikace mezi ní a [jméno] [příjmení] vyplývá samostatná iniciativa [jméno] [příjmení] při zahájení rekonstrukčních prací v bytě, bez objednávky žalované. Navrhovala potvrzení rozsudku soudu prvního stupně a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je podáno včas, oprávněnou osobou a proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal v rozsahu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“), a po doplnění a zopakování dokazování dle § 213 o.s.ř. shledal odvolání žalobkyně nedůvodným.

6. Na základě zopakovaných listinných důkazů a doplněných svědeckých výpovědí svědka [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení] odvolací soud shrnuje, že soud prvního stupně správně zjistil, že žalovaná chtěla prodat svůj (neužívaný) byt v [obec] a v této souvislosti jednala s [jméno] [příjmení] o tom, že pro ni daný prodej zajistí (mezi účastníky nesporné). [jméno] [příjmení] se pokoušel o prodej daného bytu nejprve prostřednictvím [anonymizováno] – realitní společnosti, a.s. z [anonymizováno] [obec] pyramidy. Za tuto společnost (jejím jménem) na straně zprostředkovatele [jméno] [příjmení] uzavřel s žalovanou na straně zájemce zprostředkovatelskou smlouvu [číslo] na dobu určitou do [datum], podepsanou dle datace smlouvy [datum], s kupní cenou 950 000 Kč a sjednanou provizí 50 000 Kč (viz uvedená smlouva na č.l. 19). Předmětný byt se ve stanovené lhůtě prodat nepodařilo. Následně začal [jméno] [příjmení] vyvíjet tuto zprostředkovatelskou činnost pro žalovanou, směřující k prodeji předmětného bytu, prostřednictvím další realitní [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. (dále též jen„ TTP“). V té začal působit jako realitní makléř někdy po začátku roku 2018 spolu s dalšími dvěma dosavadními kolegyněmi z [anonymizováno] [obec] pyramidy, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], byť sám, na rozdíl od uvedených kolegyň, nebyl zapsaným jednatelem TTP, ani společníkem, a na místo něj byla formálně na těchto pozicích zapsána u [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. jeho matka [jméno] [příjmení], která však sama nikdy za společnost fakticky nejednala. [jméno] [příjmení] pak za TTP jednal na základě plné moci (viz výpověď [jméno] [příjmení] před soudem prvního stupně a svědkyně [jméno] [příjmení] u odvolacího soudu, výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] a též smlouva o rezervaci koupě z [datum], kupní smlouva z [datum] a dohoda o narovnání z [datum], kde je všude uvedená [právnická osoba] označena jako zprostředkovatel, v dohodě o narovnání pak TTP potvrzuje, že [jméno] [příjmení] za ni jednal na základě plné moci).

7. Odvolací soud v této souvislosti na rozdíl od soudu prvního stupně však posoudil zjištěné skutečnosti odlišně a uzavřel, že mezi TTP a žalovanou došlo k uzavření ústní smlouvy o zprostředkování prodeje předmětného bytu. Uvedené zjištění se podává jak z obsahu výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] u odvolacího soudu, tak zejména z opakovaného označení [právnická osoba] jakožto zprostředkovatele ve smlouvě o rezervaci z [datum], dále v kupní smlouvě, dohodě o narovnání i smlouvě o advokátní úschově z [datum], v nichž byla výslovně TTP jako zprostředkovatel uvedena, a kde jednou ze smluvních stran byla i žalovaná.

8. Podle § 2445 o.z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi (odst. 1). Je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování (odst. 2).

9. V daném případě ze shora uvedených důkazů jasně plyne, že nejprve prostřednictvím [jméno] [příjmení], a posléze i prostřednictvím dalších jednatelů TTP existoval mezi touto společností a žalovanou zprostředkovatelský vztah, na jehož základě TTP vyvíjela činnost směřující k převodu bytu žalované na třetí osobu, přičemž bylo od počátku zřejmé, že za tuto činnost bude náležet TTP jako zprostředkovateli odměna. Okolnost, že dotčená smlouva o zprostředkování prodeje bytu žalované ze strany TTP jakožto zprostředkovatele nebyla uzavřena v písemné, ale pouze v ústní podobě, není významná, písemná forma pro platnost takové smlouvy není zákonem stanovena. Pan [příjmení] [příjmení] po uplynutí doby, na niž byla omezena předchozí zprostředkovatelská smlouva datovaná [datum], pro žalovanou i nadále zprostředkovatelskou činnost k prodeji bytu vyvíjel, tentokrát jménem realitní [právnická osoba], o kteréžto skutečnosti nebylo mezi účastníky sporu. Mezi žalovanou a [právnická osoba] (a dále advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]) pak byla v písemné formě uzavřena dne [datum] dohoda o narovnání, v níž byla TTP jednoznačně označena jako zprostředkovatel. Při této dohodě o narovnání jednal a podepisoval za TTP sice nikoli [jméno] [příjmení] (v této dohodě o narovnání označován jako„ [jméno] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [PSČ] [obec]“), ale další jednatelka TTP paní [jméno] [příjmení], nicméně uvedené nemění nic na to, že z dané dohody je zřejmá existence zprostředkovatelského vztahu mezi žalovanou a TTP, zpočátku jednající prostřednictvím [jméno] [příjmení], a následně jinou osobou oprávněnou za společnost jednat.

10. Odvolací soud dále na základě zopakovaného a doplněného dokazování dospěl i k poněkud odlišnému skutkovému závěru i ohledně skutečnosti týkající se povědomí žalované o prováděné rekonstrukci. Z provedených listinných důkazů předcházejících krátce provádění dané rekonstrukce se jasně podává souhlas žalované s prováděním rekonstrukce daného bytu. Souvislost této rekonstrukce s jeho prodejem je přitom bez jakýchkoli pochyb. Byť pak z emailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou z října 2018 vyplývá (jak správně zjistil soud prvního stupně), že žalovaná patrně nebyla nijak informována o vlastním„ spuštění“ a reálném zahájení rekonstrukce, tento detail neznamená, že by vůbec nevěděla o tom, že rekonstrukce má proběhnout. Naopak z obsahu rezervační smlouvy z [datum], z jejího čl. III. odst. 3.1, vyplývá, že žalovaná jakožto vlastník bytu si se [právnická osoba] na straně zprostředkovatele a zájemkyní o koupi [jméno] [příjmení] dohodla, že kupní cena 1 285 000 Kč za převáděný byt zahrnuje i částku vynaloženou na rekonstrukci jednotky popsanou v dané smlouvě. Pokud v rámci kupní ceny za převáděnou jednotku měla být uhrazena i cena za její rekonstrukci, jediný logický výklad takové dohody znamená, že rekonstrukce měla být ke dni prodeje provedena. O tom, že žalovaná věděla (i když ne v podrobnostech) o provádění rekonstrukce, vypověděl před odvolacím soudem i svědek [příjmení], který z popudu [jméno] [příjmení] pro žalovanou a na základě jí udělené plné moci pro tuto vyřizoval i souhlas od [anonymizováno] bytového družstva [anonymizováno] s plánovanou rekonstrukcí jednotky (viz též oznámení a žádost o schválení rekonstrukce doručená SBD [datum] a datovaná [datum] na č.l. 11, sdělení SBD z [datum] na č.l 12 a plná moc pro [jméno] [příjmení] datovaná [datum] a žalovanou podepsaná [datum] na čl. 17).

11. Nicméně vědomost žalované o tom, že má proběhnout (či dokonce už probíhá rekonstrukce bytu) ještě neznamená, že žalovaná učinila konkrétní objednávku u žalobkyně na danou rekonstrukci, nebo že o této uzavřela smlouvu. V tomto směru správně soud prvního stupně uzavřel, že tvrzení žalobkyně o tom, že rekonstrukce proběhla na základě ujednání mezi žalovanou a žalobkyní, jednající [jméno] [příjmení], byla vyvrácena obsahem zejména e-mailové komunikace z října 2018, z níž se podává, že rekonstrukční práce začaly čistě z podnětu [jméno] [příjmení]. Z žádného provedeného důkazu (a to přes správné poučení soudem prvního stupně dle § 118a odst. 3 o.s.ř.) nevyplynulo, že by žalovaná uzavřela s žalobkyní jakoukoli určitou dohodu o provedení dotčené rekonstrukce. Naopak bylo zjištěno, že tyto práce proběhly bez součinnosti žalované, výhradně na základě aktivity a dle pokynů a rozhodnutí [jméno] [příjmení]. Ten také, jak vypověděl sám již před soudem prvního stupně, vybíral konkrétní subdodavatele, kteří vlastní práce při rekonstrukci prováděli, kdy některým z nich následně žalobkyně za dané práce zaplatila. Tvrzení o tom, že k rekonstrukci došlo za základě smlouvy s žalovanou, nebylo prokázáno ani žalobkyní navrhovanou výpovědí svědka [jméno] [příjmení], doplněnou odvolacím soudem. Svědek uvedl, že ohledně rekonstrukce jednal pouze s [jméno] [příjmení]. Jaký byl vztah mezi žalovanou, žalobkyní a TTP však nevěděl. Nevěděl ani, kdo zmocnil žalobkyni k tomu, aby byla prováděna rekonstrukce bytu žalované. Sám svědek [příjmení] sice podepsal v souvislosti s danou rekonstrukcí bytu s žalobkyní„ smlouvu o spolupráci“ datovanou [datum] a při výpovědi uváděl, že„ zajišťoval pro žalobkyni rekonstrukci bytu v [obec]“. Naproti tomu plnou moc pro„ zajištění potřebného povolení od bytového družstva k provádění dané rekonstrukce“ měl vystavenou od žalované, nikoli žalobkyně. O dané plné moci přitom ovšem s žalovanou osobně nejednal, opět jednal pouze s [jméno] [příjmení]. Současně však svědek [příjmení] vypověděl, že v daném období spolupracoval též se [právnická osoba], za niž dokonce, aniž byl schopen uvést přesně, na základě čeho a proč, podepsal se žalovanou a se zájemkyní o koupi bytu (paní [jméno] [příjmení]) smlouvu o rezervaci bytu, kdy paradoxně však sám zpochybňoval své oprávnění takto jednat. O této okolnosti pak [jméno] [příjmení] uvedl, že rezervační smlouvu, kterou měl za TTP podepisovat (jak bylo uvedeno i v záhlaví smlouvy),„ na místo něj“ podepsal za TTP pan [příjmení], protože pan [příjmení] měl v té době dovolenou. Dále pak svědek [příjmení] podepisoval spolu s kupující ([jméno] [anonymizováno]) i předávací protokol datovaný [datum] o předání prodávaného bytu, a to současně jednak jako zástupce TTP jakožto zprostředkovatele dané koupě, a jednak jako zástupce paní žalované. K tomuto předání však přistoupil, jak vypověděl, pouze na základě pokynu zprostředkovatele, tj. [právnická osoba], nikoli přímo žalované.

12. Provádění dalších důkazů navrhovaných žalobkyní bylo s ohledem na učiněná zjištění nadbytečné. Pokud byly navrhovány také svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], který měl dle žalobkyně svědčit k tomu, že s ním mluvila žalovaná telefonicky někdy v říjnu 2018, či Ing. [jméno] [příjmení], že s ním žalovaná probírala uzavření kupní smlouvy a tok peněz (viz obsah protokolu z jednání soudu prvního stupně dne [datum] na čl. 137 spisu), nemohly tyto výpovědi zjevně přinést žádná relevantní zjištění; svědectví [jméno] [příjmení] se mělo vztahovat k období až po provedení rekonstrukce, obdobně i svědectví pana [příjmení]. Stejně tak by žádné pro rozhodnutí významné skutečnosti nebyly zjištěny ani z fotodokumentace rekonstrukce, když její faktické provedení bylo mezi účastníky nesporné. Doklady o zaplacení prováděných prací subdodavatelům žalobkyně pak mohly mít význam v tom případě, byl-li by zjištěn základ nároku žalobkyně vůči žalované, což se však nestalo.

13. Pokud žalobkyně na podporu uplatněného nároku poukazovala též na smlouvu o zaplacení ceny z advokátní úschovy datovanou [datum], neprokazuje ani tato smlouva, že by skutečně k dohodě stran o provedení rekonstrukce, jak žalobkyně tvrdí, došlo. K sepisu této smlouvy dle její datace mělo dojít [datum], nicméně v této době již rekonstrukce prováděná žalobkyní (či jejími subdodavateli) minimálně probíhala, či dokonce končila, dle tvrzení žalobkyně v žalobě byla zahájena [datum] a ukončena někdy v srpnu 2018. Dle textu této smlouvy, obsahující pouze dvě věty, se strany„ dohodly, že objednané služby na nemovitost … (blíže zde popsanou – pozn. odvolacího soudu) budou hrazeny z kupní ceny nemovitosti. Sjednaná částka za služby bude z advokátní úschovy uvolněna ve stejný den jako kupní cena, … částka za provedené služby a rekonstrukci bude zaslána na účet [bankovní účet] vedený u RaiffeisenBank.“ Uvedená smlouva tedy zmiňuje„ objednané služby“, ve skutečnosti však, jak bylo v řízení prokázáno, ze strany žalované žádná konkrétní objednávka rekonstrukce učiněna nebyla a k této bylo přistoupeno na popud [jméno] [příjmení], bez toho, aniž byla tato rekonstrukce s žalovanou jasně a konkrétně dohodnuta, jen na základě dosavadního obecného souhlasu žalobkyně s tím, že bude (v budoucnu, nějak, někým, aniž by bylo zřejmé, že právě žalovaná bude objednatelem) provedena. Ani v dané smlouvě pak nebylo konkretizováno, co přesně, a v jaké„ sjednané“ částce má být zaplaceno. Jediné určitější ujednání této smlouvy tak spočívalo v tom, že za„ služby“ má být placeno z kupní ceny nemovitosti, a to na konkrétní účet zde uvedený.

14. Obsahem shora uvedené smlouvy datované [datum] tedy nebyl závazek žalobkyně provést pro žalovanou určité práce a tomu odpovídající závazek žalované za tyto práce zaplatit určitou částku (v této části byla smlouva zcela neurčitá), ale pouze dohoda, že (blíže neurčená) cena za (blíže neurčené) práce (služby) bude uhrazena z kupní ceny nemovitosti na konkrétní účet. Pokud však nebylo sjednáno, za co konkrétně a jaká konkrétní částka má být takto hrazena, a tyto skutečnosti nelze dovodit ani výkladem, jedná se ve smyslu § 553 o.z. jen o právní jednání zdánlivé, k němuž se (pro jeho neurčitost) nepřihlíží (viz též § 554 o.z.).

15. Podle § 1724 odst. 1 o.z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

16. Podle § 1731 o.z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

17. Podle § 1740 odst. 1 o.z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

18. Odvolací soud shrnuje, že v souzené věci bylo zjištěno, že žádná určitá objednávka rekonstrukce bytu u žalobkyně ze strany žalované učiněna nebyla. Byť by i bylo pravdivým tvrzení žalobkyně, resp. [jméno] [příjmení], jejího jednatele, o tom, že žalované sdělil, že rekonstrukce bude provedena žalobkyní z toho důvodu, že sama realitní [právnická osoba] nemá oprávnění k dané činnosti, nevyplývá pouze z takového sdělení, že by mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o provedení rekonstrukce. V tomto směru se odvolací soud se závěrem soudu prvního stupně plně ztotožnil. Dle tvrzení žalované tato jednoduše očekávala, že pan [jméno] [příjmení] (jednající s ní ovšem i dle vlastních tvrzení při zprostředkování prodeje bytu za TTP) vše ohledně prodeje bytu zařídí, tedy včetně očekávané rekonstrukce, za níž mělo být i v rámci kupní ceny zaplaceno. Byl to pak také pan [jméno] [příjmení], a nikoli žalovaná, kdo rozhodl o vlastním zahájení rekonstrukce, kdo zajistil, že vlastní rekonstrukce bude provedena žalobkyní, popř. dalšími třetími subjekty jako subdodavateli žalobkyně, a kdo po celou dobu rozhodoval o jejím průběhu. Ze strany žalobkyně však k žádné objednávce nedošlo, stejně tak pak nedošlo ani ke konkrétní nabídce rekonstrukce ze strany žalobkyně vůči žalované, s níž by žalovaná projevila v souladu se shora citovaným § 1740 odst. 1 o.z. souhlas. Případná její následná nečinnost či mlčení k provádění rekonstrukce přijetím (konkrétně neprovedené) nabídky ve smyslu § 1740 odst. 1 věta druhá o.z. není. S rekonstrukcí, jak opakovaně připouštěl současný jednatel žalobkyně, započal [jméno] [příjmení] sám a z vlastního popudu. Pokud tedy sám [jméno] [příjmení] sjednal se žalobkyní předmětné práce, mohl by být případně osobou zavázanou vůči žalobkyni právě on (viz též § 440 odst. 1 věta druhá o.z.), nikoli však žalovaná, jež sama tyto práce (ani prostřednictvím [jméno] [příjmení]) u žalobkyně neobjednala, ani žádnou jejich konkrétní nabídku nepřijala.

19. V daném případě je ale nutno přihlédnout k tomu, že [jméno] [příjmení] vystupoval ve vztahu k žalované nejen jako osoba jednající za realitní [právnická osoba], ale právě v souvislosti s touto činností ve smyslu ust. § 5 odst. 1 o.z. jako ten, kdo se přihlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu (realitní makléř, schopný zařídit i rekonstrukci daného bytu), a dal tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Podle věty druhé uvedeného ustanovení § 5 odst. 1 o.z. jedná-li pak taková osoba bez této odborné péče, jde to k její tíži. Žalovaná naopak byla ve vztahu vyplývajícím ze zprostředkovatelské smlouvy uzavřené mezi ní a TTP (jednající při tom prostřednictvím [jméno] [příjmení]) v pozici spotřebitele a TTP (zastoupená [jméno] [příjmení]) v pozici podnikatele.

20. Podle § 1812 odst. 1 o.z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

21. Nejasnosti týkající se rekonstrukce bytu, jen obecně dohodnuté (aniž by se jednalo o konkrétní smlouvu s konkrétně sjednaným závazkem) se žalovanou [jméno] [příjmení] v souvislosti s prodejem tohoto bytu zprostředkovávaným [právnická osoba], i nejasnosti týkající se smlouvy o zaplacení ceny z advokátní úschovy datované [datum] a opět podepsané žalovanou na podnět [jméno] [příjmení], nelze přičítat k tíži žalované. Zmatky vyvolané [jméno] [příjmení] při sjednávání daného zprostředkování prodeje bytu žalované, včetně jeho rekonstrukce, jdou naopak v souladu se shora citovaným § 5 odst. 1 o.z. k jeho tíži.

22. Žalovaná se [právnická osoba] se pak tyto zmatky a nejasnosti pokusila vyřešit v dohodě o narovnání uzavřené ve shodný den, kdy byla uzavřena také kupní smlouva.

23. Podle § 1903 odst. 1 věta prvá o.z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné.

24. V kupní smlouvě bylo mj. v článku 6.6 konstatováno, že„ (v ) předmětu převodu byla realizována rekonstrukce zajištěná zprostředkovatelem…“. Žalovaná pak nakonec za předmětnou rekonstrukci také skutečně zaplatila, a to v rámci částky 297 500 Kč, jež jí z kupní ceny zaplacené kupující v celkové výši 1 285 000 Kč nebyla vyplacena. V tomto směru byla kupní smlouva částečně i v souladu se shora zmíněnou smlouvou o rezervaci, podle jejíhož čl. 3 měla dohodnutá kupní cena 1 285 000 Kč zahrnovat i částku vynaloženou na rekonstrukci jednotky. [příjmení] 297 500 Kč byla tedy z kupní ceny stržena a uhrazena nikoli žalované, ale zprostředkovateli, [právnická osoba], na účet v kupní smlouvě (uzavřené dne [datum]) určený, fakticky zřízený dle zjištění soudu na jméno další jednatelky TTP svědkyně [příjmení]. Výplata kupní ceny pro žalovanou pak byla ponížena ještě o další část kupní ceny ve výši 40 000 Kč (celkem tedy o částku 337 500 Kč), jež byla vyplacena zvlášť jako rezervační záloha. Koncept kupní smlouvy vyhotovoval, jak vyplývá z formální podoby a nepřímo i obsahu dané smlouvy, zprostředkovatel předmětného převodu, tj. [právnická osoba], označená jako zprostředkovatel v záhlaví i obsahu smlouvy, resp. advokátní kancelář JUDr. [jméno] [příjmení], s níž TTP spolupracuje (viz též výpověď svědkyně [příjmení] u odvolacího soudu).

25. Ve zmíněné dohodě o narovnání z téhož dne [datum], kterou mezi sebou uzavřeli žalovaná označená jako„ [příjmení]“, [právnická osoba] jako zprostředkovatel a JUDr. [jméno] [příjmení], označený jako„ Advokát“, bylo mj. v článku 2.1 sjednáno, že z kupní ceny (tj. 1 285 000 Kč) předmětu převodu (tj. předmětného bytu) uhradí žalovaná (v daném ustanovení zjevně nesprávně označena„ Zájemce“ – k této chybě v psaní viz též přípis advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] na č.l. 86 spisu) zprostředkovateli (tj. TTP) prostřednictvím advokátní kanceláře vyrovnání ve výši 337 500 Kč (tj. součet částek 297 500 Kč a 40 000 Kč). V uvedené částce je pak dle výslovného ujednání obsažena zprostředkovatelská provize. V uvedeném ustanovení si dále strany sjednaly, že„ zprostředkovatel zajistí úhradu všech plateb subdodavatelům rekonstrukce a zavazuje se uhradit veškeré nároky třetích stran v souvislosti s výše popsanou rekonstrukcí, které by na vlastníkovi byly pravomocně požadovány.“ V předmětné dohodě o narovnání si tak smluvní strany (žalovaná se [právnická osoba]) narovnaly a nově upravily své vztahy týkající se jednak odměny zprostředkovatele za zprostředkování prodeje a jednak úhrady za danou rekonstrukci, k níž se způsobem uvedeným výše TTP přihlásila.

26. Pro úplnost se dodává, že jak z vlastních tvrzení [jméno] [příjmení] v průběhu tohoto řízení, tak i z předložených listinných důkazů, zejména korespondence mezi všemi dotčenými osobami, případně jejich zástupci, i ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] doplněné před odvolacím soudem se podává, že předmětný spor je důsledkem nikoli neplnění závazku žalované vůči žalobci, ale spíše důsledkem pozdějších vnitřních sporů mezi jednatelkami TTP a [jméno] [příjmení], jenž ve vztahu k žalované za tuto realitní společnost jednal, kdy však při dokončení předmětného zprostředkovávaného prodeje za [právnická osoba], již byla spolupráce TTP s [jméno] [příjmení] ukončena a za TTP při uzavření dané kupní smlouvy již jednala za TTP jiná osoba. Pokud tyto vnitřní vztahy pana [jméno] [příjmení] a TTP, a případně prostřednictvím [jméno] [příjmení] i vztah žalobkyně a TTP, nebyly náležitě vypořádány, je to věcí právě těchto subjektů, případně osob na daných nevypořádaných vztazích zúčastněných, nikoli však žalované.

27. Odvolací soud tak ve shodě se závěrem soudu prvního stupně uzavřel, že žaloba ohledně nároku žalobkyně na zaplacení ceny za provedenou rekonstrukci podaná proti žalované je nedůvodná. Zamítavý rozsudek soudu prvního stupně byl proto ve výroku I. jako věcně správný v souladu s ustanovením § 219 o.s.ř. potvrzen.

28. Ke změně rozsudku soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. bylo přistoupeno pouze ve výroku o nákladech řízení, kde sice soud prvního stupně správně postupoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení, avšak při jejich vyčíslení pochybil, když v souvislosti s úkonem právní služby spočívajícím v účasti na jednání soudu prvního stupně dne [datum] byla přiznána odměna ve výši 2 x 9 340 Kč, a dále celkem 5 x náhrada hotových výdajů, ačkoli jednání dne [datum] přesáhlo délku 4 započatých hodin. V souladu s § 11 odst. 1 písm. g) a § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), měla být přiznána za toto jednání odměna ve výši 3 x 9 340 Kč. Současně pak měla být přiznána i tomu odpovídající náhrada hotových výdajů, tj. v souvislosti s jednáním dne [datum] celkem 3 x 300 Kč Vedle toho žalované náleží i příslušná DPH ve výši 21 % z těchto odměn a náhrad, to vše dle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 13 odst. 1, 4 AT a § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Ve zbývajícím byly jednotlivé složky náhrady nákladů řízení soudem prvního stupně vypočteny správně, a pro stručnost se v detailu na bod 13. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně odkazuje. Celková výše náležející náhrady nákladů řízení žalované tak správně činí zaokrouhleně na celé koruny 81 651 Kč, sestávající ze 7 x odměny po 9 340 Kč za 7 úkonů právní služby, 7 x náhrady hotových výdajů po 300 Kč a z příslušné DPH, tj. 14 170,80 Kč Odvolací soud tedy změnil rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. per analogiam ve výroku II. ohledně výše přiznané náhrady nákladů řízení. Ve zbývajícím rozsahu byl výrok II. rozsudku soudu prvního stupně taktéž jako věcně správný potvrzen.

29. Procesně rovněž v odvolacím řízení plně úspěšné žalované byla přiznána za použití § 224 odst. 1 o.s.ř., § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o.s.ř. náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši zaokrouhleně na celé koruny 61 045 Kč, sestávající z pěti odměn zástupce žalované po 9 340 Kč za 5 úkonů právní služby (vyjádření k odvolání, 2 x účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] a [datum], vždy delším dvou hodin), z pěti náhrad hotových výdajů po 300 Kč, z cestovného 2 x 725,37 Kč k jednání odvolacího soudu na trase [obec] – [obec] a zpět v celkové délce 2 x 102 km vozem reg.zn. 7AS8782, [anonymizována dvě slova], při průměrné spotřebě paliva 6,5 l [číslo] km, vyhláškové ceně paliva 37,10 Kč l a základní sazbě náhrady 4,70 Kč km (vyhl. č. 511/2021 Sb.), z náhrady za promeškaný čas na cestě 8 x 100 Kč a z náhrady DPH 21 % z přiznaných odměn a náhrad, tj. ve výši 10 594,67 Kč, to vše dle ustanovení § 7, § 11 odst. 1 písm. g), k ), § 13 odst. 1, 4 AT a § 137 odst. 1, 3 o.s.ř.

30. Náhrada nákladů řízení byla přiznána k rukám zástupce žalované, advokáta, dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. a ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.