o nahrazení projevu vůle žalovaného

1. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 2. 10. 2024, č. j. 18 C 197/2024-116 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“) bylo rozhodnuto, že se nahrazuje projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní následující smlouvu o zřízení věcného břemene – služebnosti č. [Anonymizováno] podle ustanovení § 1785 a násl. a § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), a podle ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „energetický zákon“), Článek I. Úvodní ustanovení: Oprávněná je provozovatelem distribuční soustavy (dále také „PDS“) na území vymezeném licencí na distribuci elektřiny udělenou PDS Energetickým regulačním úřadem. Distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu. PDS má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy, přičemž pokud dochází k umístění zařízení distribuční soustavy na cizí nemovitost, je PDS povinen podle § 25 odst. 4 energetického zákona k této nemovitosti zřídit věcné břemeno (služebnost). Článek II., Prohlášení o právním a faktickém stavu: 1. Povinná prohlašuje, že je vlastníkem pozemků parc. č. [Anonymizováno] vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. (dále jen „Dotčené Nemovitosti" nebo též jen „Pozemky"), 2. Oprávněná je vlastníkem stavby zařízení distribuční soustavy – kabelové vedení NN, přípojková skříň, uzemnění (dále jen „Zařízení distribuční soustavy“), která se nachází mj. na Dotčených Nemovitostech. Zařízení distribuční soustavy je inženýrskou sítí ve smyslu § 509 občanského zákoníku. 3. Povinná prohlašuje, že není žádným způsobem omezena v právu zřídit k Dotčeným nemovitostem věcné břemeno podle této smlouvy, a že jí nejsou známy žádné faktické nebo právní vady Dotčených nemovitostí, kterými by byl znemožněn účel této smlouvy. 4. Obě smluvní strany shodně prohlašují, že jejich smluvní volnost není nijak omezena a že nebylo zahájeno ani nehrozí žádné soudní (ani insolvenční), rozhodčí ani správní řízení, které by bránilo platnému uzavření této smlouvy nebo splnění závazků, k nimž se smluvní strany touto smlouvou zavazují. Článek III., Předmět Smlouvy: 1. Povinná, jako vlastník Dotčených nemovitostí, zřizuje k Dotčeným nemovitostem ve prospěch Oprávněné věcné břemeno podle § 25 odst. 4 energetického zákona. 2. Obsahem věcného břemene je právo Oprávněné umístit, provozovat, opravovat a udržovat Zařízení distribuční soustavy na Dotčených nemovitostech, provádět jeho obnovu, výměnu a modernizaci, a povinnost Povinné výkon těchto práv strpět (dále jen „věcné břemeno“). 3. Rozsah věcného břemene na Pozemcích podle této smlouvy je vymezen v geometrickém plánu č. [hodnota], schváleném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], dne 30. ledna 2023 pod č. [Anonymizováno]. Geometrický plán je přílohou č. [hodnota] této smlouvy a její nedílnou součástí. Veškeré náklady související s vyhotovením geometrického plánu, Smlouvy uhradí Oprávněná. 4. Věcné břemeno zřízené touto Smlouvou se sjednává na dobu neurčitou. Článek IV., Cena a platební podmínky: 1. Věcné břemeno podle této smlouvy se zřizuje za jednorázovou náhradu v celkové výši 1.000,- Kč. 2. Oprávněná se zavazuje ve lhůtě do 30 dnů od doručení vyrozumění o povolení vkladu do katastru nemovitostí uhradit Povinné výše uvedenou náhradu způsobem určeným Povinnou. Článek V., Vklad věcného břemene do katastru nemovitostí: 1. Věcné břemeno podle této smlouvy vzniká jeho vkladem do katastru nemovitostí. 2. Smluvní strany se dohodly, že návrh na vklad věcného břemene dle této smlouvy do katastru nemovitostí (dále jen „návrh na vklad“) bude podán Oprávněnou. Správní poplatek za návrh na vklad uhradí Oprávněná. 3. Povinná tímto zmocňuje Oprávněnou, aby ji zastupovala v řízení před příslušným katastrálním pracovištěm ve věci zřízení práva k Dotčeným Nemovitostem podle této Smlouvy a aby za ní podepsala a podala návrh na vklad práva k Dotčeným Nemovitostem. Udělení zmocnění a jeho přijetí Smluvní strany potvrzují svými podpisy této Smlouvy o zřízení věcného břemene. Článek VI., Závěrečná ujednání: 1. Jakékoli změny či doplnění textu tohoto návrhu smlouvy ze strany Povinné budou považovány za nový návrh smlouvy a k uzavření smlouvy dojde teprve akceptací takto upraveného návrhu Oprávněnou. 2. Smlouva je vyhotovena ve 2 stejnopisech, z nichž jeden obdrží Povinná a jeden stejnopis bude Oprávněnou použit pro účely příslušného řízení o povolení vkladu věcného břemene do katastru nemovitostí. 3. Osobní údaje subjektu údajů jsou zpracovávány v souladu s příslušnými aktuálně platnými a účinnými právními předpisy České republiky a Evropské unie. Bližší informace týkající se zpracování osobních údajů a právních předpisů, na jejichž základě je zpracování prováděno, jsou dostupné na stránkách www.cezdistribuce.cz/gdpr nebo je společnost [právnická osoba]., subjektu údajů na požádání poskytne. 4. Příloha, Geometrický plán pro vyznačení věcného břemene (výrok I.). Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 14 113,24 Kč, k rukám právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Doplňujícím rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. 8. 2025, č. j. 18 C 197/2024-185, bylo rozhodnuto, že se rozsudek ze dne 2. 10. 2024, č. j. 18 C 197/2024-116, doplňuje ve výroku I. v části navazující na citovaný text smlouvy takto: „s tím, že nedílnou součástí tohoto rozsudku je geometrický plán č. [hodnota]-71/2022, schválený katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], dne 30. ledna 2023 pod č. PGP-127/2023-204 (výrok I.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vzniklých v souvislosti s doplňujícím rozhodnutím (výrok II.).

2. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 25. 8. 2020 smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohodu o umístění stavby č. [Anonymizováno], v níž se smluvní strany zavázaly, že za podmínek stanovených v předmětné smlouvě uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene, které bude služebností zařízení distribuční soustavy zřízenou ve prospěch žalobkyně, a to pro pozemky parc. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Smlouva o zřízení věcného břemene bude uzavřena za účelem umístění zařízení distribuční soustavy – kabelového vedení NN, přípojkové skříně, uzemnění, na zatížené nemovitosti a za účelem jejího provozování, jejímž obsahem bude právo žalobkyně umístit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na zatížené nemovitosti. Věcné břemeno bude zahrnovat též právo žalobkyně provádět na distribuční soustavě její obnovu, výměnu a modernizaci. Rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu. [právnická osoba] [adresa], odbor výstavby – stavební úřad dne 14. 11. 2022 vydal kolaudační souhlas, č. j. [Anonymizováno], s užíváním stavby. Žalovanému byl zaslán návrh smlouvy o zřízení věcného břemene dne 1. 3. 2023, a to pro pozemky parc. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], kdy žalobkyně je vlastníkem stavby – kabelového vedení NN, přípojkové skříně, uzemnění s tím, že obsahem věcného břemene je právo žalobkyně umístit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na uvedeném pozemku včetně práva provádět na distribuční soustavě její obnovu, výměnu a modernizaci. K uzavření smlouvy nedošlo. Žalovaný byl několikrát vyzván k plnění. Přestože žalovaný potvrdil, že s žalobkyní uzavřel dne 25. 8. 2020 smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohodu o umístění stavby č. [Anonymizováno], přestože rovněž potvrdil, že od žalobkyně obdržel průvodní dopis s informacemi ohledně nutnosti zaslat žalobkyni smlouvu o zřízení věcného břemene s úředně ověřeným podpisem, a ačkoliv by mu žalobkyně náklady spojené s úhradou ověřeného podpisu uhradila, neučinil tak. Žalovanému byla zaslána i vratná obálka, aby nemusel hradit poštovné. Žalobkyně splnila povinnosti vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí, a nad rámec žalovanému nabídla úhradu nákladů spojených s ověřením podpisu a poštovným. Pokud žalovaný tvrdil, že smlouvu žalobkyni zaslal, nijak takové tvrzení neprokázal. Žalovaný měl na žalobkyni další požadavky ohledně zřízení věcného břemene k přípojkám, kdy se dožadoval ročního nájemného ve výši 10 000 Kč za každou přípojku. Avšak částka 1 000 Kč jako jednorázová náhrada za věcné břemeno byla mezi účastníky sjednána ve smlouvě o smlouvě budoucí v čl. III odst. 6. Soud prvního stupně uzavřel, že pro zřízení věcného břemene obecně platí, že právu odpovídajícímu věcnému břemeni na straně oprávněného odpovídá omezení užívacího práva k nemovité věci jeho vlastníka, a to tak, že tento ve prospěch oprávněného se musí něčeho zdržet, něco trpět či něco konat. V daném případě se jedná o povinnost žalovaného něco strpět, a to užívání předmětu jeho vlastnictví, jímž je uvedený pozemek. Dle § 25 odst. 3, písm. e) zákona č. 458/2000 Sb. má žalobkyně právo zřízení a provozování zařízení distribuční soustavy, přetínání nemovitostí vodiči, umístění vedení. Žalobkyně je vlastníkem zemního kabelového vedení a přípojkové skříně na předmětném pozemku v Dománovicích, pro které zákon umožňuje zřídit věcné břemeno. Zařízení slouží k zajištění distribuce elektrického proudu, kdy bylo povoleno užívání této stavby. Vytyčení této stavby a umístění na pozemky parc. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], bylo zaneseno do geometrického plánu č. [hodnota]-71/2022, schválený Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], dne 30. ledna 2023 pod č. [Anonymizováno], jímž je vymezen rozsah věcného břemene k pozemku č. parc. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Protože žalobkyně je vlastník stavby, pro jejíž zřízení a provozování umožňuje zákon zřídit věcné břemeno, tato se nachází na pozemku ve vlastnictví žalovaného, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene tak, jak bylo stranami sjednáno ve smlouvě o smlouvě budoucí, bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalovaného. Nedílnou součástí rozsudku soudu prvního stupně je smlouva o zřízení věcného břemene-služebnosti č. [Anonymizováno], jejíž nedílnou součástí a přílohou je geometrický plán č. [hodnota], schválený Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], dne 30. ledna 2023 pod č. [Anonymizováno], jímž je vymezen rozsah věcného břemene k pozemku č. parc. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Žalobkyně je výrobce elektřiny a provozovatel přenosové soustavy, ze zákona č. 458/2000 Sb. vyplývá, že provozovatel je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu. Energetická infrastruktura, nebo veřejná komunikační síť vedena skrz pozemky je řešena pomocí zřizování věcných břemen. Jedná se tedy o tzv. věcné břemeno s veřejnoprávním prvkem, neboť tato věcná břemena zřizovaná ve prospěch provozovatele sítě veřejné infrastruktury se oproti klasickým věcným břemenům liší zejména v existenci veřejného zájmu, který přesahuje osobní zájmy oprávněného a povinného. Na základě uvedeného bylo žalobě vyhověno. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na jejich náhradu částku 14 133,24 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná. Co se týká doplňujícího rozsudku, tím soud prvního stupně rozhodl o doplnění výroku I. rozsudku o geometrický plán, když po vyhlášení rozsudku dne 2. 10. 2024 bylo doplněno, že nedílnou součástí smlouvy jako příloha 1 měl být geometrický plán, a proto musí být též i součástí rozsudku, o nákladech spojených s doplňujícím rozsudkem rozhodl soud prvního stupně tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žádnému z účastníků náklady nevznikly.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání směřující proti rozsudku i doplňujícímu rozsudku soudu prvního stupně. Ve svém odvolání uvedl, že žalobkyně nesplnila své povinnosti vůči žalovanému v předešlých jednáních u této el. soustavy. Zařízení nebylo umístěno tam, kde mělo být při předešlé rekonstrukci, a to znamená na hranici pozemku. Ze strany žalovaného byl povolen pouze plastový pilíř, bohužel nedošlo k zaměření hranice pozemku. Rozsah věcného břemene vymezený v geometrickém plánu neodpovídá skutečnostem. Soud naprosto nerespektoval ochranu soukromého vlastnictví, ani jedno zařízení není budované ve veřejném zájmu. V případě veřejného zájmu byla možnost tato zařízení umístit na obecní pozemek. Soud nepřihlédl k šikaně ze strany žalobkyně a ohrožení majetku a zdraví žalovaného. Soud prvního stupně nepřihlédl, že korespondence ve spisu je zasílána na shodné příjmení, ale na jinou osobu, nechtěl provádět důkazy z důvodu nadbytečnosti. Smlouva byla uzavřena, že pilíře budou maximálně na hranici pozemku žalovaného a za jeho přítomnosti. Pozemkový úřad hranici za přítomnosti žalovaného nevyměřil, takže žalovaný zpochybňuje hranici, která je soudem a žalobkyní neoprávněně vedena. Pilíř je v rozporu s tím, jak měl být při první realizaci žalobkyní umístěn. Ve smlouvě o smlouvě budoucí není žádný odstavec o tom, že žalovaný musí ověřovat na své náklady podpis. Dodatek této smlouvy si žalobkyně dodala bez souhlasu žalovaného. Žalobkyně má ze zákona povinnost starat se o soustavu a zařízení a udržovat je v takovém technickém stavu, aby neohrožovala majetek a obydlí žalovaného a život a zdraví osob zde žijících. Žalobkyně dlouhodobě neplní své povinnosti vlastníka distribuční soustavy, neprovádí pravidelnou údržbu. Dále zde není veřejný zájem, jelikož dle dohody jsou přípojky pouze do soukromého obydlí žalovaného. Z předložené projektové dokumentace vyplývá, že by měla být na pozemku žalovaného umístěna „smyčka“, která propojuje i další domy nacházející se za pozemkem žalovaného. Soud nevzal v úvahu všechny důkazy, které žalovaný předložil, nevypořádal se s námitkami ohledně alternativních tras vedení distribučního zařízení, chyb v předloženém geometrickém plánu. Doplňující rozsudek byl vydán, aniž by byla žalovanému dána možnost se k návrhu žalobce vyjádřit. Geometrický plán, který měl být součástí smlouvy, nikdy nebyl žalovaným schválen a nebyl součástí návrhu smlouvy. Není pravdivé tvrzení žalobkyně, že stavba byla realizovaná v souladu se situačním snímkem, neboť projekt počítal s umístěním jednoho kompaktního zařízení, ve skutečnosti však žalobkyně osadila dvě samostatná oddělená tělesa stojící vedle sebe na společném betonovém základu. Celé zařízení mělo být umístěno mimo pozemek žalovaného před oplocením. V řízení o nahrazení projevu vůle musí být přesná shoda mezi budoucím závazkem a realizační smlouvou, žalobkyně se však domáhá jiného technického řešení, než ke kterému byl udělen souhlas. Rozsah břemene je větší, než je vyznačen v projektu. Zařízení je nevzhledné a znehodnocuje nemovitost žalovaného, znesnadňuje užívání a údržbu budovy přístup k oknu, ochranné pásmo pak brání výstavbě plotu a vrat. Je zde také riziko poškození budovy. Žalobkyně vybočila z technických parametrů, a proto zanikla povinnost žalovaného smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřít. Žalovaný navrhuje, aby odvolací soud rozsudek i doplňující rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k novému projednání nebo rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá.

4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že v prvé řadě odvolání žalovaného nesplňuje náležitosti odvolání ve smyslu § 205 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný namítá nesoulad věcného břemene – umístění přípojkové skříně, jak je vymezený ve smlouvě o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohodě o umístění stavby č. [Anonymizováno] ve vztahu k rozsahu pro realizaci stavby a vymezení věcného břemene, jak má být dle smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti č. [Anonymizováno] zřízeno. Účelem smlouvy o smlouvě budoucí bylo naplnění ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, tedy pro potřeby využití pozemků parc. č. [Anonymizováno], v k.ú. [adresa], ke zřízení, umístění, provozování a opravám zařízení distribuční soustavy, konkrétně kabelového vedení NN a uzemnění pro pozemek parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], a plastového pilíře s přípojkovou skříní a kabelového vedení NN, přičemž přípojková skříň byla umístěna na pozemku parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa]. Uzavření smlouvy o smlouvě budoucí udělil žalovaný souhlas k realizaci a umístění přípojkové skříně na pozemku parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], a přijal sjednané podmínky pro uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Bylo prokázáno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaný však byl nečinný a na výzvy žalobkyně nereagoval. Ke stavbě přípojkové skříně vydal [právnická osoba] [adresa], odbor výstavby – stavební úřad, dne 14. 11. 2022, pod č. j. [Anonymizováno], kolaudační souhlas. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene dne 27. 4. 2023, 13. 6. 2023 a 14. 7. 2023. Rozsah věcného břemene a omezení vlastnického práva žalovaného, dle čl. III odst. 2 smlouvy o smlouvě budoucí byl sjednán předpokládaný rozsah omezení vlastnického práva k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] s věcným břemenem o velikosti 1 m2, a že tento nepřesáhne rozsah uvedený v situačním snímku, který byl přílohou smlouvy. Skutečný rozsah věcného břemen byl pak vyznačen v geometrickém plánu č. [hodnota], přičemž lze dojít k závěru, že skutečný rozsah věcného břemene v geometrickém plánu koresponduje s rozsahem vyznačeném v situačním snímku. Žalovanému tak vznikla povinnost smlouvu o smlouvě budoucí uzavřít, proto žalobkyně navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, a žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni náklady odvolacího řízení.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal v rozsahu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a shledal odvolání žalovaného neopodstatněným.

6. Co se týká první námitky žalovaného týkající se dokazování soudu prvního stupně, k tomu odvolací soud uvádí, že žalovaný před soudem prvního stupně tvrdil rozhodné skutečnosti ve výrazně menším rozsahu než v podaném odvolání, soud prvního stupně tak vedl dokazování pouze v tom rozsahu, aby zjistil skutkový stav tvrzený řádně a včas. Soud prvního stupně také postupoval zcela správně, když neprováděl žalovaným veškeré založené listiny, když neprovedené nebyly pro zjištění skutkového stavu nikterak významné.

7. Doplňující rozsudek byl v řízení před soudem prvního stupně vydán poté, co byla žalovanému zaslána výzva (usnesení ze dne 4. 6. 2025, č. j. 18 C 197/2024-170), zda souhlasí s vydáním doplňujícího rozsudku bez nařízení jednání, přičemž ve výzvě bylo vysvětleno, z jakého důvodu bude doplňující rozsudek vydán. Žalovaný na tuto výzvu zareagoval podáním ze dne 23. 6. 2025, ve kterém mimo jiné uváděl námitky proti geometrickému plánu. Námitka žalovaného, že se před vydáním doplňujícího rozsudku nemohl vyjádřit, je tedy lichá.

8. Ve vztahu ke skutkovým zjištěním soudu prvního stupně rozhodným pro právní posouzení věci odkazuje odvolací soud v první řadě na podrobné a přesvědčivé odůvodnění rozsudku, v jehož rámci soud prvního stupně precizně popsal, na základě jakých důkazů ke svým zjištěním dospěl, a to jak jednotlivě, co do dílčích zjištění, tak celkově v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.). Všechny detaily jednotlivých zjištění není třeba opakovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3450/2011).

9. Žalovaný v průběhu odvolacího řízení učinil tvrzení ohledně zasílání dopisů žalobkyní jiné osobě a rozsahu věcného břemene. Co se týká těchto skutkových námitek žalovaného, dle odvolacího soudu se jedná o nové tvrzení, které žalovaný doposud v řízení neuplatnil, doplnění takových tvrzení a s nimi souvisejících důkazů v odvolacím řízení však brání zásada koncentrace a neúplné apelace, o nichž bylo dáno soudem prvního stupně náležité poučení. Žalovaný byl soudem prvého stupně řádně poučen dle § 119a odst. 1 o. s. ř., proto je odvolací soud v odvolacím řízení zásadně vázán principy neúplné apelace vyjádřené zejména v § 205a o. s. ř. Uplatnil-li tedy žalovaný v průběhu odvolacího řízení tvrzení týkající se osoby, jíž jsou dopisy zasílány a umístnění zařízení na jeho pozemku (rozsahu věcného břemene), jde z tohoto pohledu o tvrzení nové. Vzhledem k tomu, že tato nová tvrzení nesplňují žádnou z výjimek dle § 205a o. s. ř., nemůže k nim odvolací soud při rozhodování přihlížet a ve vztahu k nim nově zjišťovat skutkový stav věci. Žalovaný jako obranu před soudem prvního stupně uváděl pouze námitky ohledně náhrady za zřízení věcného břemene, ceny ověření podpisu, a toho, že žalobkyně v minulosti špatně udržovala zařízení umístěné na jeho pozemku a dále tvrdil, že smlouvu již podepsal. Jiné námitky před soudem prvního stupně nevznášel. Pokud žalovaný přes toto poučení soudem prvního stupně podle § 119a odst. 1 o. s. ř. začal teprve v odvolacím řízení navrhovat, k prokázání svých nových tvrzení, důkazy, a to místním šetřením a fotodokumentací, odvolací soud tyto důkazy neprováděl, neboť se jedná se v systému neúplné apelace též o novoty, k nimž odvolací soud nemohl přihlédnout (§ 205a o. s. ř.).

10. Podle § 1257 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

11. Podle § 1785 o. z. se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

12. Podle § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

13. Podle § 1787 odst. 1 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Podle odst. 2 téhož ustanovení se obsah budoucí smlouvy určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

14. Podle § 25 odst. 3 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, provozovatel distribuční soustavy má právo v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení.

15. Podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je provozovatel distribuční soustavy povinen zřídit břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu, pokud se strany nedohodnou jinak.

16. Odvolací soud se ztotožnil i s právním hodnocením věci soudem prvního stupně, kdy zejména z ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, vyplývá, že provozovatel distribuční soustavy má právo v souladu se zvláštním právním předpisem, zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení. Uvedené ustanovení vyjadřuje skutečnost, že distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Samotná existence těchto ustanovení ani jednostranné rozhodnutí provozovatele distribuční soustavy však nejsou způsobilé založit provozovateli právo zřídit na cizím pozemku zařízení distribuční soustavy či jej například překlenout vodičem. K tomu je nezbytné nabytí odpovídajícího soukromoprávního titulu, zpravidla smlouvou uzavřenou s vlastníkem nemovité věci, případně, v krajním případě, vyvlastněním.

17. V projednávané věci bylo mezi účastníky nesporné, že došlo k uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohody o umístění stavby ze dne 25. 8. 2020, č. [Anonymizováno] a též bylo nesporné že žalovaný je vlastníkem pozemku, na kterém má být věcné břemeno zřízeno. Dále bylo zřejmé, jak z časové souslednosti, tak i ze smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohody o umístění stavby ze dne 25. 8. 2020, č. [Anonymizováno], že zařízení distribuční soustavy mělo být na pozemku žalovaného s jeho souhlasem nejprve umístěno a teprve následně mělo dojít ke smluvnímu zřízení věcného břemene. Zásadní je přitom skutečnost, že předmětné zařízení distribuční soustavy bylo na pozemku žalovaného skutečně realizováno a [právnická osoba] [adresa], odbor výstavby – stavební úřad, vydal dne 14. 11. 2022, pod č. j. [Anonymizováno], k užívání této stavby kolaudační souhlas. Tento kolaudační souhlas je dokladem o povoleném účelu užívání stavby, a to jako nového odběrného místa. Následně pak žalobkyně v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí vyzvala žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene.

18. Co se týká úředně ověřeného podpisu a s tím spojených nákladů lze v tomto směru zcela odkázat na závěry soudu prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku. V souladu se zákonem byla rovněž sjednána úplata za zřízení věcného břemene, a to jako úplata jednorázová, což bylo shledáno jako legitimní způsob sjednání náhrady nálezem Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 25/04, výše úplaty pak byla sjednána přímo ve smlouvě o smlouvě budoucí, jak již správně uzavřel soud prvního stupně. Smluvním ujednáním jsou strany vázány.

19. V uzavřené smlouvě o smlouvě budoucí byl v čl. III odst. 2 ujednán předpokládaný rozsah omezení vlastnického práva žalovaného o velikosti 1 m2, a že tento nepřesáhne rozsah uvedený v situačním snímku. Skutečný rozsah věcného břemene tak, jak bylo zřízeno, měl být poté zaznamenán v geometrickém plánu, přičemž tento rozsah zobrazený v geometrickém plánu odpovídá smlouvě o smlouvě budoucí a rozsahu uvedenému v situačním snímku, což bylo prokázáno v řízení před soudem prvního stupně. Námitky žalovaného, že rozsah skutečného omezení vlastnického práva neodpovídá ani geometrickému plánu a ani situačnímu snímku, pak nejsou v odvolacím řízení již přípustné, jak odvolací soud rozvedl výše, navíc samotná výstavba zařízení primárně nesouvisí s tím, zda má či nemá být zřízeno nějaké břemeno, neboť ve skutečnosti jde o naplnění takto zřízeného břemene. Žalobkyně splnila veškeré podmínky smlouvy o smlouvě budoucí, a proto jí vzniklo právo vůči žalovanému, aby plnil z výše uvedené smlouvy o smlouvě budoucí, tedy aby takovou budoucí smlouvu s žalobkyní v ujednané lhůtě uzavřel. Žalovaný však nereagoval, budoucí smlouvu neuzavřel. Žalovaný tak neplnil ze smlouvy o smlouvě řádně a včas. Žalobkyni proto vzniklo právo domáhat se u soudu nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít takovouto smlouvu (§ 1787 odst. 1 věta první o. z.). Pokud pak žalovaný uváděl, že došlo ke změně poměrů ve smyslu § 1788 odst. 2 o. z., tyto skutečnosti žalovaný počal uvádět až v řízení před odvolacím soudem, což je opět v rozporu se zásadou neúplné apelace, a proto se změnou poměrů odvolací soud podrobněji nezabýval.

20. Odvolací soud proto uzavírá, že žalobkyně se oprávněně domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Pokud soud prvního stupně nahradil projev vůle žalovaného, neboť ve stanovené lhůtě nedošlo k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene tak, jak bylo stanoveno ve smlouvě o smlouvě budoucí, postupoval zcela správně. Soud takto rozhodl za situace, kdy v řízení nebylo tvrzeno, a ani z obsahu spisu nebyly zjištěny takové skutečnosti, pro které by bylo namístě shledat, že věcné břemeno nelze zřídit. Nedílnou součástí rozsudku soudu prvního stupně je pak smlouva o zřízení věcného břemene, jejíž nedílnou součástí a přílohou je ve výroku doplňujícího rozsudku specifikovaný geometrický plán, jímž je vymezen rozsah věcného břemene k předmětné nemovitosti, ten pak obsahuje všechny náležitosti pro zápis práva věcného břemene k pozemku žalovaného do katastru nemovitosti ve prospěch žalobkyně (§ 1262 odst. 1 věta první o. z.).

21. Konečně nelze nic vytknout ani rozhodnutí o nákladech řízení, a to jak v rozsudku, tak i v doplňujícím rozsudku. V řízení byla procesně zcela úspěšná žalobkyně, která tak měla podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení. V souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku pak žádné náklady účastníkům nevznikly, a proto bylo správně rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku.

22. S ohledem na shora uvedené, tak dovolací soud shledal, že je namístě napadené rozhodnutí, a to ve spojení s doplňujícím rozsudkem, jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdit.

23. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř., § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni plnou náhradu těchto nákladů, neboť žalobkyně byla v odvolacím řízení shodně procesně úspěšná. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně představují odměnu zástupce (advokáta) za tři úkony právní služby po 3 700 Kč ve výši 11 100 Kč, dle § 7, § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), tři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč za úkon (2x vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu) a náhrada 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů odvolacího řízení proto činila 15 065 Kč a k jejich zaplacení odvolací soud stanovil žalovanému lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř., kterým je advokát.