o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 13. 2. 2025, č. j. 8 C 43/2024-44,

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně (Okresní soud v Kladně) ve výroku I. zamítl žalobu na určení, že výpověď ze dne 10. 5. 2024, z nájmu bytu č. [Anonymizováno] (dále případně jen „Byt“), který se nachází ve 4. nadzemním podlaží budovy č. p. [Anonymizováno] v části obce [adresa], která stojí na pozemku parc. č. [hodnota], vše v katastrálním územní [adresa], obec [adresa], je neoprávněná. Ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Po provedeném dokazování soud I. stupně uzavřel, že žalobci užívají Byt na základě nájemní smlouvy (dále případně jen „Nájemní smlouva“) uzavřené dne 5. 2. 2013 se žalovanou [Jméno žalované] a [tituly před jménem] [jméno FO] jako pronajímateli. K Nájemní smlouvě původně uzavřené na dobu určitou jednoho roku, byly postupně uzavírány dodatky, naposledy se jednalo o Dodatek č. [hodnota] ze dne 1. 5. 2022, kterým bylo mimo jiné sjednáno, že: „nájem se prodlužuje na dobu neurčitou, tj. do doby na dožití. Toto platí pro p. [adresa], r. č. [RČ] a pro p. [Jméno žalobce A], r. č. [RČ].“ Žalovaná [Jméno žalované] a [tituly před jménem] [jméno FO], který vystupoval z titulu správce pozůstalosti v pozici právního nástupce pronajímatele [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného 11. 1. 1938 a zemřelého 14. 11. 2023, v postavení pronajímatele, dali žalovaným výpověď z nájmu Bytu (dále případně jen „Výpověď“) sepsanou dne 10. 5. 2024, podle § 2288 odst. 2 písm. b zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“), protože Byt potřebují pro svého vnuka [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného 25. 78. 1997. Výpověď z nájmu Bytu obsahovala všechny zákonné náležitosti a poučení, tedy zejména výpovědní důvod a poučení o možnosti vznést námitky a navrhnout soudní přezkum oprávněnosti Výpovědi (§ 2286, § 2290 o. z.). Výpovědní důvod shledal soud I. stupně jako naplněný, přičemž byla splněna i zákonná podmínka spočívající v tom, že se Výpověď vztahuje k nájmu sjednanému na dobu neurčitou, protože byl sjednán na dobu dožití žalobců jako nájemců. Výpověď z nájmu jako neoprávněnou neshledal soud I. stupně ani z hlediska namítaného porušení dobrých mravů, které mělo mít dle žalobců původ v tom, že žalobkyně ad a) trpí závažnými zdravotními problémy, za tím účelem byl Byt se souhlasem pronajímatelů stavebně upraven, přičemž, pokud žalobci mají nájemní právo i k jinému bytu, ten přizpůsoben zdravotním problémům žalobkyně ad a) není. Proto, pokud se v předmětném řízení žalobci domáhali postupem podle § 2290 o. z. určení neoprávněnosti Výpovědi, nehledal jejich žalobu jako důvodnou.

3. Proti tomuto rozsudku podali žalobci v zákonné lhůtě odvolání. Namítli v něm zejména, že soud I. stupně nesprávně posoudil nájemní vztah jako nájem sjednaný na dobu neurčitou. Pokud totiž účastníci v Nájemní smlouvě, resp. naposledy v jejím Dodatku č. [hodnota] sjednali, že se nájem prodlužuje na dobu dožití jmenovaných, jedná se o sjednání nájmu na dobu určitou. V takovém případě ale zákon nepřipouští, aby žalobcům byla dána výpověď z nájmu podle § 2280 odst. 2 písm. a) o. z. Nadále pak mají žalobci za to, že Výpověď je neplatná i pro rozpor s dobrými mravy, a to zejména ze zdravotních důvodů na straně žalobkyně ad a). Žalobci navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. změnil tak, že žalobě na určení neoprávněnosti výpovědi odvolací soud vyhoví.

4. Žalovaní (dříve vystupoval v řízení v postavení žalovaného vedle [Jméno žalované] i výše jmenovaný [tituly před jménem] [jméno FO] jako správce pozůstalosti [tituly před jménem] [jméno FO], jak bude ještě podáno níže) v písemném vyjádření k odvolání navrhli napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdit. Dle jejich názoru soud I. stupně správně posoudil oprávněnost jak z hlediska naplnění zákonných předpokladů v podobě obsahové stránky Výpovědi dle § 2286 o. z., tak i z hlediska naplnění výpovědního důvodu § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., včetně správného posouzení nájemního vztahu jako nájmu na dobu neurčitou, tak i z hlediska případné kolize Výpovědi s dobrými mravy.

5. Odvolací soud poté, co usoudil, že odvolání bylo podáno osobami k tomu oprávněnými a že je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“/), a dospěl k závěru, že odvolání žalobců je důvodné.

6. Z hlediska účastenství v tomto řízení je třeba uvést, že původně v řízení na straně žalovaných vystupovali jako žalovaná ad 1) [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] a jako žalovaný ad 2) [tituly před jménem] [jméno FO], narozený 20. 2. 2023 jako správce pozůstalosti po [tituly před jménem] [jméno FO], narozeném 11. 1. 1938 a zemřelém 14. 11. 2023, tedy původním pronajímateli Bytu (spolu se žalovanou ad 1). V průběhu odvolacího řízení dědické řízení po [tituly před jménem] [jméno FO] pravomocně skončilo usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 2. 4. 2025, č. j. [spisová značka], přičemž vlastnické právo k Bytu na základě tohoto rozhodnutí nabyla výlučně jmenovaná [Jméno žalované], která tak za zemřelého [tituly před jménem] [jméno FO] vstoupila zcela i do jeho práv pronajímatele Bytu. Z tohoto důvodu v odvolacím řízení soud nadále pokračoval na straně žalované pouze s [Jméno žalované].

7. Z hlediska věcného přezkumu dle názoru odvolacího soudu provedl soud I. stupně dokazování v míře dostatečné pro učinění všech podstatných skutkových zjištění a skutkových i právních závěrů. Zjištěné skutečnosti považuje odvolací soud za správné. V tomto směru odvolací soud odkazuje pro stručnost na odůvodnění napadeného rozsudku, jakož i na shrnutí uvedené v bodě 2. odůvodnění tohoto rozsudku odvolacího soudu. V určitém rozsahu však považuje za nesprávné právní závěry soudu I. stupně.

8. Podle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z.: Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době v případě, že potřebuje byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.

9. Podle § 2204 o. z.: Neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

10. Podle § 2290 o. z.: Nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z.: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Soud I. stupně správně vycházel z toho, že žalobci podali žalobu na určení neoprávněnosti Výpovědi včas ve dvouměsíční lhůtě od doručení Výpovědi dle § 2290 o. z. (Výpověď jim byla doručena dne 11. 5. 2024, žalobu podali dne 4. 7. 2024). Naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř. pak nebylo třeba prokazovat, protože ten s ohledem na charakter řízení vyplývá přímo ze zákona.

13. Na rozdíl od soudu I. stupně však odvolací soud uzavírá, že pokud si účastníci nájemního vztahu sjednali v dodatcích Nájemní smlouvy, naposledy v Dodatku č. [hodnota], že: „nájem se prodlužuje na dobu neurčitou, tj. do doby na dožití. Toto platí pro p. [adresa], r. č. [RČ] a pro p. [Jméno žalobce A], r. č. [RČ].“, nelze jazykovým a logickým výkladem tohoto ujednání dospět k jinému závěru, než, že nájem Bytu byl takto sjednán na dobu určitou dle § 2204 o. z. O nájem na dobu určitou se totiž jedná vždy, kdy je sjednáván na dobu sice dopředu konkrétně časově neohraničenou, avšak do okamžiku, který s jistotou nastane. To je případ i sjednání nájmu tzv. na dožití, tedy na dobu života, přičemž tento případ sjednání nájmu jako nájmu na dobu určitou je výslovně zmiňován i v komentářové literatuře k § 2204 o. z. (viz Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vydání. [adresa] : [právnická osoba]. Beck., 2014, 2072 s.). Je přitom bez právního významu, že sami účastníci Nájemní smlouvy, resp. jejího Dodatku č. [hodnota], nájem sjednaný na dobu do konce života žalobců, označili adjektivem “na dobu neurčitou“.

14. Vzhledem k tomu, že zákon kogentně umožňuje pronajímateli dát nájemci výpověď z nájmu bytu z důvodu bytové potřeby pro osoby blízké ve smyslu § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. jen v případě nájmu sjednaného na dobu neurčitou a nikoli na dobu určitou (tzn. subjekty právního vztahu se nemohou dohodnout na žádné jiné variantě chování, než stanoví právní norma), je třeba uzavřít, že posuzovaná Výpověď byla žalobcům dána v rozporu se zákonem, a jako taková představuje absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., které podle ustálené soudní praxe je pro účely posuzování důvodnosti žaloby podle § 2290 o. z. třeba zároveň považovat za výpověď z nájmu bytu, která byla dána neoprávněně. S Výpovědí, jako absolutně neplatným právním jednáním se tak nepojí žádné právní účinky.

15. Z podaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že žalobě na určení neoprávněnosti Výpovědi vyhověl.

16. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci byli v konečném výsledku v řízení před soudem I. stupně zcela úspěšní, mají proto vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátem v rozsahu čtyř úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast zástupce na jednáních soudu dne 24. 10. 2024 a dne 12. 122. 2024) po 5 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 12 odst. 4 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif ) ve znění účinném do 31. 12. 2024, jednoho úkonu právní služby (účast zástupce na jednání soudu dne 13. 2. 2025) v hodnotě 6 660 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 12 odst. 4 a § 7 bod 5 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 (předmětem řízení bylo posouzení platnosti právního jednání, jehož předmětem byl nájem jako první vztah, který nelze penězi ocenit) a dále v rozsahu náhrady hotových výdajů za čtyři úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024) a náhrady hotových výdajů za jeden úkon oprávní služby ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025), náhrady DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) z odměny a náhrady hotových výdajů, k čemuž je třeba připočíst zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč. Celkem se tak jedná o částku 31 415,10 Kč.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení zcela úspěšní žalobci mají vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátem v rozsahu dvou úkonů právní služby (sepis odvolání a účast na jednání u odvolacího soudu dne 28. 5. 2025) po 6 660 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 12 odst. 4 a § 7 bod 5 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025), náhrady DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) z odměny a náhrady hotových výdajů, k čemuž je třeba připočíst zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 2 000 Kč. Celkem se tak jedná o částku 19 327,20 Kč.