o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 21. 7. 2021, č. j. 13 C 26/2021 – 58

1. Okresní soud v Berouně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 198 065 Kč spolu s úrokem z prodlení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 92 135,37 Kč, k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že žalobce pro žalovanou zhotovil dílo – opravu střechy Kasáren [obec], objekt 017, na základě objednávky žalované ze dne [datum]. Předpokládaná hodnota prací byla 423 420 Kč. Dílčí práce byly předány [datum], k předání celého díla mělo dojít [datum], ale žalovaná předávací protokol nepodepsala. Celé dílo bylo objednateli – Ministerstvu obrany, předáno dne [datum]. Za zhotovené dílo vystavil žalobce dvě faktury, žalovaná uhradila jen fakturu [číslo] na částku 200 000 Kč, neuhradila přes výzvy zbylou cenu díla podle faktury [číslo] na částku 198 065 Kč.

3. Z hlediska právního posouzení soud prvního stupně uzavřel, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobce prokázal hodnotu prací krycím listem soupisu prací, ze kterého lze dovodit, že zhotovil dílo za nižší cenu, než soupis prací předpokládal a prokázal, že dílo žalované předal. Tato skutečnost sice nevyplývá z předávacího protokolu ze dne [datum], ale lze ji dovodit ze sdělení Ministerstva obrany ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že dílo bylo kompletně hotovo a předáno dne [datum]. Soud prvního stupně uzavřel, že týkala-li se smlouva, uzavřená mezi účastníky, prací na objektu Kasáren 017, které byly podle sdělení generálního objednatele díla ukončeny a předány ke dni [datum], pak žalobce dílo pro žalovanou zhotovil a není pravdivé tvrzení žalované o tom, že jí dílo ze strany žalobce nebylo předáno a že dílo není hotovo. Soud prvního stupně akceptoval i názor žalobce, že žalovaná žalovaný nárok v zásadě uznala, když zaplatila první žalobcem vystavenou fakturu, na její jednání tak lze nahlížet optikou ustanovení § 2054 odst. 2 o. z., když uznání žalobcova nároku lze dovodit nejen z toho, že žalovaná větší část svého závazku vůči žalobci uhradila, ale i ze vzájemné e-mailové komunikace, ve které žalovaná žalobci přislíbila úhradu zbylé části závazku, pouze odkazovala na ekonomické obtíže. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala svá tvrzení o tom, že dílo dosud nebylo hotovo a předáno, že smluvní vztah mezi účastníky trvá, a tedy že žalobci nevzniklo právo na zaplacení díla. Žalovaná důkazy k prokázání uvedených tvrzení předložila až dne [datum], tedy po uplynutí koncentrační lhůty, která expirovala dne [datum]. Soud prvního stupně proto žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobci i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ust. § 1970 o. z. na základě požadavku žalobce ode dne [datum], ačkoliv do prodlení se žalovaná dostala den po splatnosti faktury [číslo] tedy dne [datum] O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 92 135,37 Kč.

4. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém vytýkala soudu prvního stupně nesprávná skutková zjištění a zcela chybné právní posouzení věci. Žalovaná souhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že mezi účastníky byla na základě podmínek vyjádřených v objednávce ze dne [datum] uzavřena ústní smlouva o dílo ve smyslu § 2610 o. z. Vytýká však soudu prvního stupně chybný závěr, že dílo bylo předáno ve smyslu § 2604 o. z. Předávací protokol předložený žalobcem nebyl žalovanou podepsán, žalobce nepředložil jiný důkaz o tom, že dílo bylo předáno, potvrzení investora může dokazovat způsobilost díla sloužit svému účelu, nikoliv předání díla žalované. Žalovaná předložila důkazy o tom, že ze strany žalobce nebylo dílo provedeno řádně a žalovaná musela dokončení zajistit vlastními kapacitami a prostřednictvím jiných subdodavatelů, k těmto důkazům však soud nepřihlížel. Soud prvního stupně rozhodoval při naprostém nepochopení zcela běžné praxe ve stavebnictví, když výši nároku žalobce odvozoval z krycího listu soupisu prací, který nebyl ničím jiným, než cenovou nabídkou na realizaci díla. Z úhrady zálohové faktury nelze činit závěr o tom, že žalovaná uznala i zbytek domnělé pohledávky. Důkazem o existenci nároku není ani e-mailová komunikace stran. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne, případně aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalované nad rámec již uvedené argumentace uváděl, s ohledem na ustálenou judikaturu (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1505/2013), že nebylo-li mezi smluvními stranami výslovně sjednáno, že sepsání předávacího protokolu je hmotněprávní podmínkou předání díla a předávací protokol má sloužit pouze jako důkaz, není podmínku podpis druhé smluvní strany. V posuzované věci si smluvní strany nesjednaly, jaké formální náležitosti mají být při předání díla splněny, a proto se použije obecná právní úprava, která povinnost kontrasignace předávacího protokolu nestanoví. U provádění staveb ve smyslu ustanovení § 2628 o. z., platí, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Je zjevné, že žalovaná ani nemohla odmítnout převzetí díla, když bylo prokázáno, že dílo bylo předáno koncovému objednateli a je tak zřejmé, že slouží svému účelu. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.

6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

7. Odvolací soud v souladu s ustanovením § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování sdělením společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že manažer systému společnosti vytýká žalované závady na dodávce stavebních prací na střeše objektu SO 017„ Kasárna kpt. [příjmení] [jméno]“, a rukou psaným dokumentem nazvaným,,Prohlídka stavby“, datovaným [datum], který obsahuje sdělení zřejmě k různým stavbám pod písmeny SO 002, SO 167 a SO 017, kde jsou uvedeny nedostatky stavebních prací, v závěru pak jsou upozornění objednatele zhotoviteli týkající se prací označených SO 005 a SO 194. Z dokumentů není zřejmé, jaké stavby se prohlídka týká, kdo je zhotovitelem a kdo objednatelem, a je označena pouze rukou psanou poznámkou – ověřuji autenticitu dokumentu – zápis TDI ze stavby„ Kasárna kpt. [příjmení] [jméno] – opravy budov“, [jméno] [příjmení], výrobní ředitel a opatřen razítkem [právnická osoba]

8. Skutkové a právní závěry soudu prvního stupně jsou správné, nedoznaly změn ani po doplnění dokazování odvolacím soudem, odvolací soud se s nimi ztotožňuje, v podrobnostech odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku a vzhledem k odvolacím námitkám uvádí následující.

9. Mezi účastníky bylo nesporné, že na základě objednávky žalované ze dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení stavebních oprav objektů Kasáren kpt. [příjmení] [jméno], objekt 91 – 04 – 28 – 01 – D2 – oprava a údržba střechy SO 017. A protože součástí objednávky byla i cenová nabídka, ke které žalovaná neměla výhrady, je správný závěr soudu prvního stupně, že účastníci se shodli na ceně díla 349 933,95 Kč jako ceny bez DPH a částce 423 420,08 cena s DPH. Pokud pak žalobce vyúčtoval žalované fakturou [číslo] částku 200 000 Kč (kterou žalovaná uhradila) a fakturou [číslo] s datem splatnosti [datum] částku 198 065 Kč, pak se jedná o sjednanou cenu díla, resp. cenu nižší.

10. Provedení díla je jednou z podstatných náležitostí smlouvy (§ 2586 odst. 1 o. z.), skládá se ze dvou kumulativních podmínek, kterými jsou dokončení a předání díla. Nesjednají-li si strany jinak, je provedení díla předpokladem pro vznik práva zhotovitele na zaplacení jeho ceny (§ 2610 odst. 1 o. z.). Jedním z kritérií pro posouzení vzniku práva na zaplacení ceny díla tedy není řádné provedení díla (bez vad), ale předvedení skutečnosti, že dílo slouží svému účelu. Předání díla může mít s ohledem na § 559 o. z. neformální charakter, není-li stranami dohodnuto jinak. Dílo je dokončeno tehdy, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Účelem díla se v návaznosti na § 2095 o. z. rozumí jeho účel patrný ze smlouvy, a není-li takový účel sjednaný, pak účel obvyklý. Převzetí díla je s ohledem na § 2586 odst. 1 o. z. společně s uhrazením jeho ceny základní povinností objednatele. V poměrech smlouvy o dílo podle ustanovení § 2617 část věty před středníkem o. z. platí, že má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnost zhotovitele z vadného plnění (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1043/2019).

11. V posuzované věci soud prvního stupně správně uzavřel, že mezi zhotovitelem – žalobcem a objednatelem – žalovanou, došlo k předání díla.

12. Žalovaná svojí obranu založila na tvrzení, že nedošlo k předání díla mezi účastníky proto, že dílo vykazovalo vady.

13. Soud prvního stupně poučil žalovanou podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti důkazní k tvrzení o tom, že smluvní vztah mezi účastníky trvá a že žalobce nemá právo na zaplacení ceny díla, protože dílo žalované dosud v plném rozsahu nepředal, a pro označení důkazů poskytl žalované při jednání dne [datum] lhůtu 30 dnů. Žalovaná v rámci této lhůty podáním předaným k přepravě dne [datum] požádala o prodloužení termínu k předložení důkazů do [datum], které následně předložila soudu dne [datum]. Soud prvního stupně tyto důkazy označil za opožděné, předložené po uplynutí koncentrační lhůty.

14. Lhůta určená soudem podle § 118a odst. 1 o. s. ř. je lhůtou soudcovskou a možnost jejího prodloužení vyplývá z § 55 o. s. ř. Žádosti o prodloužení lhůty lze fakticky vyhovět tím, že soud o návrhu nerozhodne, ale poskytne účastníkovi časový prostor a nepříznivé následky spojené se zmeškáním vyvodí až tehdy, když účastník v jím určené lhůtě zůstane nečinný (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2178/2000). Pokud tedy žalovaná do skončení lhůty poskytnuté k doplnění dokazování podle § 118a odst. 3 o. s. ř. požádala o prodloužení lhůty, kterou sama určila dnem [datum], a dne [datum] byly žalovanou označené důkazy doručeny soudu, pak na kvalifikovanou výzvu reagovala včas a soud prvního stupně nepostupoval správně, pokud jí předložené důkazy neprovedl.

15. Dokazování žalovanou předloženými důkazy proto provedl odvolací soud a nezjistil z nich pro rozhodnutí ve věci žádné podstatné skutečnosti. Oba předložené dokumenty se týkají zřejmě smluvního vztahu mezi žalovanou a společností [právnická osoba], a nejsou způsobilé prokázat tvrzení žalované, že vztah mezi účastníky smlouvy o dílo stále trvá, protože žalované dosud nebylo dílo předáno. Pokud z předložených listin vyplývají nedostatky díla, které bylo předmětem smlouvy mezi účastníky, pak žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že uvedené vady žalobci vytýkala a vzhledem k tomu, že koncový objednatel dílo převzal a užívá jej, je zřejmé, že se jedná o vady, které nebrání užívání díla k jeho účelu a existence těchto vad nevylučuje předání díla. Účastníci smlouvy o dílo si nesjednaly žádnou hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla např. sepsání předávacího protokolu, zápis stvrzený objednatelem apod. Pak je pro posouzení dokončení díla rozhodná skutečnost, zda dílo je schopné sloužit svému účelu, který nebyl sjednán ve smlouvě, tedy účelu obvyklému.

16. Kancelář ministra obrany, jako zástupce koncového objednatele, sdělila, že dílčí práce na stavebním objektu Kasáren kpt [příjmení] – [obec] SO 017, byly ukončeny a předány dne [datum], konečná cena dílčích prací dle soupisu prací 91 – 04 – 28 – 01 – D2 – oprava a údržba střechy SO 017, v částce 2 019 783,21 Kč bez DPH byla uhrazena, tedy - dílo bylo dokončeno a slouží svému účelu. Protože si účastníci smlouvy nesjednali žádné podmínky předání, tak za zjistěných okolností (koncový objednatel celé dílo převzal, zaplatil cenu díla, žalovaná část ceny díla zaplatila, konečná cena díla byla žalobcem – subdodavetelem vyfakturována žalované v souladu se smlouvou o dílo, na fakturu žalovaná až do dne zahájení soudního řízení nereagovala, žalovaná formální předání díla neiniciovala, žádné vady díla žalobci nevytkla) nelze dojít k jinému závěru, než, že k předání díla došlo. Objednateli proto vzniklo právo na zaplacení ceny díla. Skutečnost, že i žalovaná si byla vzniku povinnosti zaplatit cenu díla vědoma, podpůrně prokazuje i e-mailová korespondence, kterou žalovaná neoznačila za nevztahující se k předmětnému dílu, v níž jednatel žalované dne [datum] slibuje doplacení ceny a dne [datum] je žalobcem opět upomínán o platbu„ za [obec]“.

17. Soud prvního stupně tedy správně uzavřel, že dílo provedené žalobcem pro žalovanou na základě smlouvy o dílo bylo dokončeno a předáno, byly tak splněny předpoklady podle § 2586 o. z. pro vznik práva žalobce na zaplacení jím vyfakturované ceny díla. Soud prvního stupně rovněž správně přiznal žalobci ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení z dlužné částky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně správně tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na jejich náhradu, jejíž výši správně vypočetl v bodě 12. napadeného rozsudku, na který odvolací soud pro stručnost odkazuje.

18. Na základě shora uvedených závěrů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že v odvolacím řízení úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v částce 22 464 Kč, tj. odměna advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]) podle § 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) po 9 060 Kč podle § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a náhrada 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 3 744 Kč podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.

20. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci v zákonné lhůtě určené podle § 164 odst. 1 o. s. ř., na zákonné platební místo, kterým je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zástupce žalobce.