o určení vlastnického práva k nemovitostem, o vyklizení nemovitostí, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 11. 11. 2024, č. j. 6 C 41/2023-338, ve spojení s doplňujícím usnesením téhož soudu ze dne 4. 12. 2024, č. j. 6 C 41/2023-348,

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně ve výroku I. určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemků parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], vše zaspáno na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], vedeno u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] (dále případně jen „Nemovitosti“). Ve výroku II. uložil žalovanému povinnost vyklidit Nemovitosti a vyklizené je předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku III. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 158 286 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. Zmíněným doplňujícím usnesením soud I. stupně doplnil výrok svého rozsudku o výrok IV., kterým uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Benešově na náhradě nákladů řízení státu částku 41 941 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.

2. Po provedeném dokazování soud I. stupně uzavřel, že účastníci uzavřeli dne 10. 12. 2020 kupní smlouvu (dále případně jen „Kupní smlouva“), kterou žalobkyně prodala Nemovitosti žalovanému za částku 1 920 000 Kč. Samostatnou Dohodou o úhradě kupní ceny ze dne 10. 12. 2020 si účastníci sjednali způsob úhrady kupní ceny tak, že žalovaný měl kupní cenu zaplatit ve dvaceti čtyřech měsíčních splátkách bezhotovostně po 80 000 Kč s tím, že první splátka měla být uhrazena v prosinci 2020 a poslední v listopadu 2022. Žalovaný na kupní cenu v dohodnuté době nezaplatil žádnou částku. Žalobkyně proto přípisem ze dne 27. 12. 2022 doručeného žalovanému do datové schránky dne 4. 1. 2023 důvodně od Kupní smlouvy odstoupila. Došlo tak ke zrušení Kupní smlouvy od samého počátku a k obnovení vlastnického práva žalobkyně k Nemovitostem. Žalobkyni přitom svědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Její žalobu na určení vlastnického práva k nemovitostem proto shledal jako důvodnou. Za situace, kdy vzal za prokázáno, že žalovaný má Nemovitosti ve svém faktickém držení a užívání tím způsobem, že je pronajímá, vyhověl soud I. stupně i žalobě na vyklizení žalovaného z Nemovitostí. Pokud se žalovaný v řízení bránil tvrzením, že kupní cenu Nemovitostí zaplatil tím způsobem, že na základě další dohody se žalobkyní kupní cenu splácel ve sjednaných splátkách ale v hotovosti, k této obraně soud I. stupně nepřihlédl, protože v průběhu řízení sám žalovaný od tohoto tvrzení upustil, tedy od tvrzení, že by kupní cenu vůbec zaplatil, a to poté, co byl ve věci vypracován znalecký posudek, který uzavřel, že podpisy na žalovaným předložených potvrzeních o zaplacených splátkách kupní cen, nejsou pravými podpisy jednatele žalobkyně. Pokud žalovaný posléze svá skutková tvrzení změnil tak, že podle nepsané dohody účastníků neměla být kupní cena Nemovitostí sjednaná v Kupní smlouvě vůbec placena, toto tvrzení uplatnil žalovaný až po uplynutí zákonné koncentrační lhůty, a proto k němu již nemohl soud I. přihlédnout, stejně jako i k důkazním návrhům, které k tomuto novému tvrzení pojil.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání. Po stránce procesní namítl, že soud I. stupně nesprávně dovodil zákonnou koncentraci řízení dle § 118b občanského soudního řádu (o. s. ř.) k datu uplynutí třicetidenní lhůty, kterou soud I. stupně poskytl účastníkům při jednání dne 30. 5. 2023. Dle názoru žalovaného (zejména s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010) k řádné zákonné koncentraci řízení nedošlo, protože u tohoto jednání nedošlo ke všem procesním úkonům, které uzavírají proces prvního jednání ve smyslu § 118b ve spojení s § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř. Pokud tedy žalovaný změnil skutková tvrzení, na kterých stavěl svou obranu proti nároku žalobkyně v podání ze dne 4. 11. 2024, měl se soud I. stupně těmito tvrzeními a důkazy k nim uplatněnými v řízení zabývat. I pro případ, že by v řízení nebylo lze přihlédnout k těmto novým tvrzením a důkazům, má žalovaný za to, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, když se podrobněji nezabýval již původně žalovaným uplatněnou obranou (a k ní uplatněnými důkazy), že žalobkyně prostřednictvím svého jednatele po celou dobu, kdy mělo podle Dohody o úhradě kupní ceny docházet k jejímu splácení v měsíčních splátkách po 80 000 Kč, nikdy úhradu splátek po žalovaném neurgovala a i jiným způsobem jednala tak, jakoby žalovaný vůči ní žádný dluh z titulu Kupní smlouvy neměl. V doplnění odvolání pak žalovaný předložil opis protokolu o jednání konaného dne 19. 12. 2024 u Okresního soudu v Benešově v řízení pod sp. zn. [jméno FO] taková dohoda, že žalovaný kupní cenu platit nebude. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

4. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání žalovaného zejména sdělila, že z hlediska ochrany procesních práv účastníků je třeba považovat úkony soudu I. stupně učiněné při jednání dne 30. 5. 2023 ve smyslu uskutečnění prvního jednání dle § 118b ve spojení s § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř. jako dostatečné. Poukázala na to, že v době konání tohoto jednání byla jedinou spornou skutečností otázka, zda došlo či nedošlo k zaplacení kupní ceny dle Kupní smlouvy. Má za to, že na zásadní změnu skutkových tvrzení žalovaného jakož i na jeho námitky k procesní dokonalosti úkonů soudu za účelem nastolením zákonné koncentrace řízení lze pohlížet i jako na zneužívání procesních práv, který by neměl požívat právní ochrany. Věcné závěry soudu I. stupně o důvodnosti žaloby považuje žalobkyně za správné. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.

5. Odvolací soud poté, co usoudil, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

6. Podle § 118b odst. 1 o. s. ř.: Ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.

7. Podle § 118 o. s. ř.: Po zahájení jednání předseda senátu vyzve žalobce (navrhovatele), aby přednesl žalobu (návrh na zahájení řízení) nebo sdělil její obsah, a žalovaného (ostatní účastníky řízení), aby přednesl nebo sdělil obsah podaných písemných vyjádření ve věci; podání nepřítomných účastníků přečte nebo sdělí jejich obsah předseda senátu. Žalovaného (jiného účastníka), který dosud neučinil písemné podání, předseda senátu vyzve, aby se ve věci vyjádřil. Je-li to potřebné, předseda senátu účastníka též vyzve, aby svá tvrzení doplnil a aby navrhl k prokázání svých tvrzení důkazy (odst. 1). Po provedení úkonů podle odstavce 1 předseda senátu sdělí výsledky přípravy jednání a podle dosavadních výsledků řízení uvede, která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za shodná, která právně významná skutková tvrzení zůstala sporná a které z dosud navržených důkazů budou provedeny, popřípadě které důkazy soud provede, i když je účastníci nenavrhli (odst. 2).

8. Podle § 80 o. s. ř.: Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku (o. z.): Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

10. Podle § 1977 o. z.: Poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

11. Podle § 2002 odst. 1 o. z.: Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

12. Podle § 2004 odst. 1 o. z.: Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

13. Podle § 1040 odst. 1 o. z.: Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

14. Dle názoru odvolacího soudu soud I. stupně po stránce procesní správně dovodil naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnického práva k Nemovitostem ve smyslu § 80 o. s. ř. s ohledem na možný nesoulad mezi stavem vlastnického práva zapsaného do katastru nemovitostí se skutečným právním stavem (§ 985 o. z.).

15. Dle názoru odvolacího soudu soud I. stupně procesně nepochybil, pokud uzavřel a dále procesně vycházel z toho, že uplynutím dodatečně poskytnuté lhůty třiceti dní od data konání ústního jednání dne 30. 5. 2023 došlo k zákonné koncentraci řízení ve smyslu § 118b o. s. ř.

16. Především je třeba zmínit, že ke koncentraci řízení podle § 118b o. s. ř. dochází přímo ze zákona. Podmínky pro nástup zákonných účinků této koncentrace spočívají v poučení o tomto procesním institutu, kterého se účastníkům dostane v rámci písemného předvolání k prvnímu jednání a poté znovu na konci prvního uskutečněného jednání, přičemž podle obsahu spisu v daném případě byly tyto předpoklady koncentrace řízení splněny.

17. Pokud jde o pojem prvního uskutečněného jednání, podle již výše odkazované ustálené soudní praxe Nejvyššího soudu je přitom třeba první jednání definovat jako první jednání, v průběhu kterého dojde k uskutečnění procesních úkonů uvedených v § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř. (viz citace tohoto zákonného ustanovení shora). Posuzování, zda došlo k činnostem soudu, které naplňují pojem prvního jednání ve smyslu § 118b o. s. ř., s odkazem na činnosti soudu zmíněné v § 118 o. s. ř., by však nemělo být samoúčelné. Smyslem zákonné koncentrace řízení dle § 118b je přimět účastníky k žádoucí, včasné procesní aktivitě ve směru tvrzení a důkazních návrhů za předpokladu, že budou mít ucelený obraz o tom, co je po skutkové stránce předmětem řízení, jak předběžně soud právně předestřený skutek hodnotí a jaké sporné skutečnosti mají být předmětem dokazování. Z tohoto pohledu je třeba dle názoru odvolacího soudu uzavřít, že účinky zákonné koncentrace dle § 118b o. s. ř. v daném případě nastaly poučením soudu I. stupně, kterého se účastníkům dostalo na konci ústního jednání, které se uskutečnilo dne 30. 5. 2023.

18. Jak se podává z obsahu písemného protokolu o tomto jednání, účastníci byli seznámeni s obsahem žaloby a žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce sdělil své vyjádření k žalobě, jehož obsahem byla námitka, že odstoupení od Kupní smlouvy ze strany žalobkyně z důvodu nezaplacení kupní ceny nebylo platné a účinné, protože žalovaný sjednanou kupní cenu zaplatil, což dokládá písemnými potvrzeními o převzetí jednotlivých splátek žalobkyní. Na to soud I. stupně poskytl žalovanému poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil tvrzení a označil důkazy k prokázání pravosti a správnosti listin dokládajících zaplacení kupní ceny. Poté oběma účastníkům poskytl poučení o zákonné koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř. a poskytl jim v rámci tohoto poučení třicetidenní lhůtu k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů.

19. Z obsahu zmíněného protokolu o jednání ze dne 30. 5. 2023 má tak odvolací soud za nepochybné, že účastníci byli v jeho průběhu ze strany soudu I. stupně seznámeni s tím, co je po skutkové stránce předmětem řízení (tvrzení žalobkyně, že žalovaný nezaplatil kupní cenu za Nemovitosti sjednanou v Kupní smlouvě a že z tohoto důvodu od Kupní smlouvy platně odstoupila), jakož i předběžné právní hodnocení soudu I. stupně (v tom smyslu, že bude-li skutková verze žalobkyně prokázána, došlo ze strany žalobkyně k platnému odstoupení od Kupní smlouvy s právními důsledky, které činí její žalobu na určení vlastnického práva důvodnou), jakož i to, jaké sporné skutečnosti musejí být v řízení prokázány (zaplacení či nezaplacení kupní ceny sjednané v Kupní smlouvě). Na konci tohoto ústního jednání tak účastníci měli dostatečné povědomí o všech aspektech řízení tak, jak jsou vyjmenovány v ustanovení § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř., aby mohli v řízení řádně hájit svá práva případným uplatněním dalších tvrzení a důkazů do uplynutí soudem I. stupně prodloužené koncentrační lhůty dle § 118b o. s. ř. Nelze v této souvislosti rovněž přehlédnout, že po stránce skutkové i právní se v době konání tohoto prvního ústního jednání nejednalo o věc nijak skutkově ani právně složitou, která by vyžadovala, aby soud I. stupně podával účastníkům širší vysvětlení z hlediska prezentace skutku, jeho předběžného právního hodnocení a okruhu dalšího dokazování. A protože v soudem I. stupně prodloužené zákonné koncentrační lhůtě žalovaný svým dalším písemným vyjádřením k žalobě ze dne 29. 6. 2023 okruh potřebných prokazovaných skutečností nijak nerozšířil nebo nezměnil, správně soud I. stupně vycházel skutkově, jakož i z hlediska potřeby dokazování, pouze z toho obranného tvrzení žalovaného, že kupní cenu za Nemovitosti dle Kupní smlouvy zaplatil. Správně tedy k jeho novému obrannému skutkovému tvrzení, že kupní cena sjednaná v Kupní smlouvě vůbec být zaplacena neměla, uplatněnému v podání doručeném soudu I. stupně dne 5. 11. 2024, tedy po uplynutí zákonné koncentrační lhůty, soud I. stupně již nepřihlédl, jakož ani k důkazním návrhům žalovaného, které k prokázání těchto nově tvrzených skutečností uplatnil.

20. Z hlediska přezkumu věcné správnosti napadeného rozsudku odvolací soud uzavírá, že po dokazování provedeném k prokázání žalobou tvrzeného skutku s přihlédnutím k původní obraně žalovaného uplatněné do skončení zákonné koncentrační lhůty soud I. stupně správně uzavřel, že mezi účastníky byla platně dne 10. 12. 2020 uzavřena Kupní smlouva, kterou se žalobkyně zavázala převést vlastnické právo k Nemovitostem za kupní cenu ve výši 1 920 000 Kč s tím, že podle další dohody z téhož dne si účastníci sjednali způsob úhrady kupní ceny tak, že žalovaný kupní cenu zaplatí ve dvaceti čtyřech měsíčních splátkách bezhotovostně po 80 000 Kč s tím, že první splátka bude uhrazena v prosinci 2020 a poslední v listopadu 2022. Dále správně uzavřel, že žalovaný tuto kupní cenu ve sjednané lhůtě nezaplatil, respektive, že žalovaný neunesl své břemeno tvrzení a důkazní, že kupní cenu zaplatil. Dále soud I. stupně správně uzavřel, že žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením kupní ceny od Kupní smlouvy svým přípisem ze dne 27. 12. 2022 doručeným žalovanému dne 4. 1. 2023 účinně odstoupila.

21. Na rozdíl od soudu I. stupně však odvolací soud hodnotí toto právní jednání žalobkyně nikoli podle § 2002 o. z. upravujícího obecně možnost odstoupení od smlouvy pro podstatné porušení smlouvy, nýbrž podle § 1977 o. z. upravujícího odstoupení od smlouvy z důvodu prodlení s plněním smluvní povinnosti. Zákonné předpoklady pro odstoupení podle tohoto zákonného ustanovení byly v daném případě splněny. Vzhledem k tomu, že v Dohodě o úhradě kupní ceny si účastníci sjednali, že žalovaný zaplatí kupní cenu Nemovitostí ve výši 1 920 000 Kč ve dvaceti čtyřech měsíčních splátkách po 80 000 Kč počínaje prosincem 2020 a konče listopadem 2022, přičemž žalovanému bylo umožněno plnit i mimořádnými splátkami, dostal se žalovaný do prodlení se zaplacením kupní ceny až okamžikem, kdy měla být splátkami uhrazena celá kupní cena, tedy od 1. 12. 2022. Nezaplacení celé sjednané kupní ceny přitom nepochybně představuje podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 1977 ve spojení s § 2002 odst. 1 o. z. Žalobkyně přitom přistoupila k odstoupení od Kupní smlouvy bez zbytečného odkladu (ve smyslu § 1977 o. z.), když tak učinila v měsíci následujícím poté, co se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celé kupní ceny. Posuzovaným odstoupením od Kupní smlouvy tak došlo ke zrušení této smlouvy od samého počátku (§ 2004 odst. 1 o. z.), a tedy k obnovení vlastnického práva žalobkyně k Nemovitostem. Správně proto soud I. stupně žalobě na určení vlastnického práva žalobkyně k Nemovitostem vyhověl. Správně rovněž vyhověl i žalobě na vyklizení žalovaného z Nemovitostí z důvodu ochrany vlastnického práva dle § 1040 odst. 1 o. z., když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný dosud Nemovitosti užívá.

22. Pokud žalovaný v odvolání namítal, že se soud I. stupně nevypořádal dostatečně po stránce skutkové s jeho původně uplatněnou námitkou, že žalobkyně si počínala tak, jako by kupní cena dle Kupní smlouvy byla hrazena, za situace, kdy žalovaný posléze sám od tvrzení o zaplacení kupní ceny odstoupil, jeví se zabývat se touto jeho námitkou jako nadbytečné. Pokud žalovaný v doplnění odvolání předkládal důkaz k prokázání toho, že podle dohody účastníků neměla být kupní cena dle Kupní smlouvy žalovaným vůbec placena, jedná se o důkaz k tvrzení, které žalovaný uplatnil až po zákonné koncentraci řízení (jak je zdůvodněno výše), a proto tento důkaz nebyl proveden.

23. Z podaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), a to i v závislých výrocích o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a mezi účastníky a státem s odkazem na jejich správné odůvodnění.

24. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátkou v rozsahu dvou úkonů právní služby (písemné vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu) po 16 020 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a dvou režijních paušálů po 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), to vše povýšeno o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 o. s. ř), celkem tedy 39 857,40 Kč.