o určení vlastnického práva k nemovitosti, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 3. 9. 2024, č. j. 8C 79/2024-118,

1. Okresní soud [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dále jen soud prvního stupně) zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], LV č. [hodnota] (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované k rukám její zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno], [částka] (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] o výměře 342 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [Anonymizováno]. [Anonymizováno] a dále pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 177 m², zahrada, vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a k. ú. [adresa] (dále jen Nemovitosti žalobce), žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 212 m² v k. ú. [adresa] (dále jen Pozemek), který nabyla kupní smlouvou ze dne [datum]. Nemovitosti žalobce nabyli [jméno FO] a [jméno FO] [Anonymizováno] (rodiče žalobce) na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Nemovitosti žalobce nabyl jeho bratr nejprve v rozsahu jedné ideální poloviny na základě dědického rozhodnutí ze dne [datum] jako pozůstalost po otci a následně v rozsahu druhé ideální poloviny na základě dědického rozhodnutí ze dne [datum] jako pozůstalost po matce. Pozemek ([Anonymizováno]. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) je pozemkem oprávněným a pozemek žalobce parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]je pozemkem povinným, na kterém vázne věcné břemeno, resp. služebnost dešťové vody a povinnosti udržovat plot, a to na základě pozemkové knihy č. d. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v. z. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]. V kupní smlouvě č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], na základě které nabyli Nemovitosti žalobce jeho rodiče, převzali s koupenými nemovitostmi služebnosti, které na kupovaných nemovitostech vázly.

3. Z hlediska právního posouzení soud prvního stupně primárně uzavřel, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k Pozemku podle § 80 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen ,,o. s. ř.“), protože jen prostřednictvím rozhodnutí soudu může dojít k odstranění neshody mezi stavem skutečným a stavem evidovaným v katastru nemovitostí.

4. Při právním hodnocení věci soud prvního stupně odkázal na ust. § 989, 991, 992, 1089 a 1090 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“), podle kterých má-li dojít k řádnému vydržení, musí být držba pravá, řádná a poctivá. Pokud má dojít k vydržení mimořádnému, musí být držba alespoň pravá a poctivá (§ 1095 o. z.). Soud prvního stupně uzavřel, že držba Pozemku žalobcem a jeho právními předchůdci nemohla být nikdy poctivá, a naopak pokud by žalobce a jeho právní předchůdci pozemek drželi, musela by taková držba být v nepoctivém úmyslu, protože žalobce a jeho právní předchůdci museli vědět o tom, že Pozemek je pozemkem oprávněným a pozemek žalobce par. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je pozemkem povinným ze služebnosti. Žalobce a jeho právní předchůdci tak museli objektivně vědět, že jim předmětný pozemek nepatří a nikdy nepatřil. Soud prvního stupně rovněž zdůraznil, že ve vztahu k pozemku žalobce parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 177 m², který bezprostředně navazuje na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], Pozemek svou výměrou 212 m² více než dvojnásobně přesahuje výměru akceptovanou judikaturou pro dobrou víru nabyvatele. Za této situace se soud nemusel zabývat řádností a pravostí držby, protože uvedené závěry samy o sobě postačovaly k zamítnutí žaloby. Žalobcem uplatněnou námitku promlčení práva odpovídajícího věcnému břemenu, soud prvního stupně neshledal pro projednávanou věc podstatnou, protože rozhodující je toliko, že právo služebnosti bylo zaneseno v katastru nemovitostí tak, že o něm měl a mohl vědět žalobce a jeho přímý právní předchůdce (bratr); další právní předchůdci žalobce (rodiče) o něm věděli z kupní smlouvy, na základě, které Nemovitosti žalobce nabyli.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení.

6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, ve kterém vytýká soudu prvního stupně, že jeho rozhodnutí spočívá toliko na aktuálním zápisu v katastru nemovitostí, když soud v řízení nezkoumal, nezjišťoval ani neprováděl skutková zjištění pro spravedlivé rozhodnutí ve věci. Soud prvního stupně odmítl provádět jakékoliv dokazování k prokázání tvrzení žalobce o stavu pozemku a faktického užívání pozemku a sousedních nemovitostí. Tím soud prvního stupně porušil právo na spravedlivé řízení, zvlášť za situace, kdy provedení žalobcem navržených důkazů podmiňoval stanoviskem žalované. Žalobce namítal, že v době, kdy sám mohl reálně vnímat, věcné břemeno fakticky neexistovalo, proto žalobce ani jeho bratr neměl důvod zjišťovat, že by něco mělo být jinak. Podle žalobce tedy nastaly v minulosti takové trvalé změny, že výkon obou věcných břemen nemohl sloužit potřebám oprávněných a ani nebyl ze strany oprávněných realizován a došlo tak k jejich zániku. Právní předchůdce žalobce převzal držbu v hranicích tak, jak byla léta užívána, nemůže tak ani obstát závěr soudu prvního stupně, že Pozemek by měl být dvojnásobně větší než pozemek žalobce, navíc otázka vyšší výměry nevylučuje možnost vydržení, pokud jsou splněny další předpoklady. Žalobce a jeho právní předchůdci dlouhodobě Pozemek užívali, ze strany sousedního vlastníka nikdy nedošlo k výzvě či upozornění, že žalobce nebo jeho právní předchůdce drží a užívá pozemek jiného vlastníka, žalovaná se nikdy o Pozemek ani sousední pozemky nezajímala, nijak se o něj po celou dobu uzavření kupní smlouvy nestarala. Při zvažování dobré víry držitele, který se chopil držby i části sousedního pozemku je tak podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], třeba přihlédnout také k postoji vlastníka takto držené části sousedního pozemku. Při posuzování omluvitelnosti omylu hraje význam např. oplocení, rozsah užívání právním předchůdcem. Pokud ani vlastník sousedního pozemku si neuvědomil, že nabyvatel drží i část jeho pozemku nasvědčuje to objektivní omluvitelnosti omylu (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Pokud jde o institut mimořádného vydržení, pak žalobce s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], připomněl, že při posuzování již není potřeba poctivé držby, ale nikoliv nepoctivého úmyslu. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě zcela vyhoví.

7. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobce označila za lživé tvrzení žalobce, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá pouze na aktuálním zápisu v katastru nemovitostí, když žalovaná prokázala a soudu doložila, že bratr žalobce ani žalobce nemohli být v dobré víře, protože věcné břemeno – služebnost dešťové vody a povinnost udržovat plot, zatěžující vlastníka pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]ve prospěch pozemku parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno]1, je zapsáno v katastru nemovitostí od roku 1968. O existenci věcného břemeno měl a má povědomost minimálně od roku 1984 jak bratr žalobce, tak samotný žalobce. Není podstatné, zda služebnost byla vykonávána, podstatné je pouze to, že je téměř padesát let zapsána v katastru nemovitostí a byla vždy zapsána také v pozemkové knize. Nepravdivé je i tvrzení žalobce, že by mohla nastat poctivá držba i když držitel si nenechal vytýčit hranice. Naopak k běžné opatrnosti nabyvatele pozemku patří seznámení s jeho hranicemi, a to zejména pokud se žalobce či jeho právní předchůdce chopili držby celého Pozemku žalované, jehož výměra je více než dvojnásobná než výměra jeho sousední zahrady. [adresa] víra se posuzuje z objektivních společenských hledisek, nikoliv podle subjektivního přesvědčení držitele. Konečně žalovaná uvedla, že jako vlastník není nečinná, protože soudu doložila, že z Pozemku hradí daň z nemovitosti. Pokud pak žalobce odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], pak účelově neuvedl, že situace, která byla v tam posuzovaném případě řešena, byla odlišná. Žalobce nemohl podle žalované nabýt vlastnictví k pozemku ani formou mimořádného vydržení, neboť byl prokázán nepoctivý úmysl žalobce a jeho právních předchůdců, když žalobce i jeho právní předchůdci nebyli v dobré víře, že jejich držba byla poctivá, neboť museli vědět, že Pozemek je pozemkem oprávněným ze služebnosti. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdil.

8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

9. Skutkové a právní závěry soudu prvního stupně jsou správné, odvolací soud se s nimi ztotožňuje, v podrobnostech odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a vzhledem k odvolacím námitkám uvádí následující.

10. Soud prvního stupně především správně zjistil, že smlouvou trhovou ze dne [datum] se vlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] stali manželé [Anonymizováno] a [jméno FO] s tím, že kupující (manželé [jméno FO]) zřizují prodávajícím (manželé [jméno FO] a [jméno FO]) a všem jejich nástupcům ve vlastnictví [Anonymizováno]. [Anonymizováno] a hospodářským stavením reálnou služebnost na zakoupeném pozemku č. kat. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] toho obsahu, že vlastníci pozemku [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] jsou povinni trpěti spád dešťové vody ze stodoly [Anonymizováno]. [Anonymizováno] přes pozemek č. kat. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a dále zřizují reálnou služebnost ve prospěch vlastníků pozemku č. kat. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] toho znění, že vlastníci pozemku č. kat. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] jsou povinni plot dělící pozemek ten od pozemku č. kat. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v dobrém stavu udržovati. Takto sjednaná služebnost byla zapsána do pozemkové knihy. Kupní smlouvou ze dne [datum] nabyli manželé [jméno FO] a [jméno FO] od prodávající [jméno FO] mj. zahradu č. kat. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] tím, že podle bodu III. smlouvy manželé kupující přijali s koupenými nemovitostmi služebnosti, které na kupovaných nemovitostech váznou ve prospěch majitelů [Anonymizováno]. [Anonymizováno] ve [právnická osoba] a majitelů pozemkové parcely č. kat. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve [právnická osoba], co statku panujícího. Podle rozhodnutí Státního notářství v [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno], v řízení po zůstaviteli [jméno FO], nar. [datum], zemřelém dne [datum], nabyl syn [jméno FO], nar. [datum], z dědictví mj. ideální jednu polovinu Nemovitostí žalobce včetně zahrady čp. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Podle usnesení Okresního soudu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [právnická osoba] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], nabyl v dědictví po [jméno FO], nar. [datum], zemřelé [datum], pozůstalý syn [jméno FO], nar. [datum], mj. ideální jednu polovinu Nemovitostí žalobce včetně zahrady p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Podle usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne [datum], č. j. [právnická osoba] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], se stal vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] žalobce. Výpis z katastru nemovitostí eviduje vlastnické právo žalobce pro pozemek parc. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zahrada, evidováno je věcné břemeno služebnosti dešťové vody a povinnosti udržovat plot s oprávněním pro parcelu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a povinnost k parcele č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] podle pozemkové knihy, na [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální území [adresa]. Shodné věcné břemeno je evidováno na LV 1200 pro katastrální území [adresa] pro vlastníka pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]- zahrada, [právnická osoba].

11. Odvolací soud neshledal pochybení v procesním postupu soudu prvního stupně. Nedůvodná je námitka žalobce, že soud prvního stupně podmiňoval provedení důkazů souhlasem žalované. Takový postup z obsahu protokolu o jednání před soudem prvního stupně nevyplývá, pouhá žádost soudu, aby se žalovaná vyjádřila k navrhovanému dokazování, nepředstavuje vadu řízení. Pokud soud prvního stupně uzavřel, že žalobce a jeho právní předchůdci věděli o existenci služebnosti, museli tedy vědět i o právním stavu pozemku par. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] k Pozemku, a nemohli mít za to, že Pozemek drží oprávněně, pak správně z důvodu nehospodárnosti a nadbytečnosti neprováděl dokazování (bod 7. napadeného rozsudku) ke zjištění okolností faktické držby a faktického užívání Pozemku.

12. Podle § 1091 o. z., k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající 10 let. Držba způsobilá k řádnému vydržení musí být podle zákona poctivá (§ 1089 ve spojení s § 992 odst. 2 o. z.) a pravá (§ 993 o. z.); naopak nemusí být řádná ve smyslu § 991 o. z. Držba se musí opírat o právní důvod, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Poctivým držitelem ve smyslu § 992 odst. 1 o. z. je ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává. [adresa] víra držitele je založena na omluvitelném omylu držitele o existenci nebo neexistenci právně významné skutečnosti, popř. práva. Omluvitelný je omyl, ke kterému došlo přesto, že držitel postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat. [adresa] víra musí být dána po celou vydržecí dobu. [adresa] víra zaniká zpravidla v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu náleží anebo že je subjektem práva, jehož obsah vykonává (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Při hodnocení dobré víry je vždy nutné brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo náleží.

13. Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ani držba oprávněná (§ 1090 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé v obecném smyslu.

14. Právní předchůdci žalobce zřídili služebnost (spád dešťové vody a údržba dělicího plotu) již v roce 1914. Rodiče žalobce nabyli vlastnické právo k nemovitostem žalobce v roce 1954 včetně sjednané služebnosti. Služebnost byla zapsána v pozemkové knize a je zapsána v katastru nemovitostí.

15. Pro posouzení dobré víry žalobce je nepodstatné, jestli věcné břemeno zaniklo (jak tvrdí žalobce), i zpochybnění existence věcného břemene žalobcem s tím, že spád dešťové vody nelze považovat za věcné břemeno, ale popis přírodního jevu.

16. Rozhodující pro posouzení věci je, že pro žalobce i jeho právní předchůdce bylo z nabývacích listin a veřejného seznamu seznatelné, že Pozemek ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]) je ve vlastnictví jiného vlastníka než Nemovitosti žalobce, když tento je pozemkem oprávněným ze zapsaného věcného břemene. Žalobce tak i při jen běžné opatrnosti musel vlastnické poměry Pozemku a Nemovitostí žalobce znát.

17. Na základě uvedených zjištění je správný závěr soudu prvního stupně, že žalobce si musel být vědom toho, že spolu s nabytím vlastnického práva k Nemovitostem žalobce na základě dědického rozhodnutí vlastnické právo k Pozemku nenabyl. K tomuto vědomí musela nepochybně přispět i skutečnost, že výměra pozemku nabytého dědictvím ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]) nedosahuje výměry Pozemku ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Pokud se tedy žalobce v souvislosti s dědickým rozhodnutím ujal i držby Pozemku, musel při běžné opatrnosti (nahlédnutím do katastru nemovitostí) vědět, že tak činí k újmě jeho skutečných vlastníků či vlastníka. Pozemek tedy držel nikoliv dobrověrně ve smyslu § 1089 odst. 1 ve spojení s § 992 odst. 1 o. z., a zároveň jej nabyl v nepoctivém úmyslu ve smyslu § 1095 o. z. Tyto závěry vylučují, aby si žalobce mohl započítat do vydržecí doby podle § 1091 odst. 2 a příp. podle § 1095 o. z. jakoukoliv dobu, po kterou sám držbu pozemku vykonával a s ohledem na ust. § 1096 odst. 1 o. z. si nemůže započítat ani případnou dobrověrnou držbu či držbu v nikoliv nepoctivém úmyslu svých právních předchůdců.

18. Pro úplnost odvolací soud dodává, že s ohledem na ustálenou soudní praxi (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) pokud by Pozemek měli za splnění zákonných podmínek do svého vlastnictví vydržet případně již právní předchůdci žalobce (jak žalobce tvrdí již v žalobě), není pak žalobce věcně legitimován k žalobě na určení svého vlastnictví k Pozemku, pokud nedisponuje převodním titulem, kterým by Pozemek byl výslovně do jeho vlastnictví převáděn.

19. Na základě shora uvedených závěrů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně výroku o nákladech řízení, na jejichž správný výpočet uvedený v bodě 27. napadeného rozsudku odkazuje.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka], tj. odměna advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum] ) po [částka] podle § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 9 odst. 4, písm. b) a § 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, náhrada za promeškaný čas 5 půlhodin po [částka] podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a cestovné ve výši [částka] na trase [adresa] a zpět k jednání odvolacího soudu, celkem [hodnota] km, osobním vozem [jméno FO] reg. zn. [SPZ], při průměrné spotřebě paliva (motorový benzín) 7,46 l/100 km, zjištěné z technického průkazu použitého vozidla při ceně paliva 35,80/l a základní náhrady [částka]/km podle vyhlášky 475/2024 Sb., 21 % náhrada DPH z odměny, náhrady hotových výdajů, cestovného a náhrady za promeškaný čas podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. ve výši [částka].

21. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalované v zákonné lhůte určené podle § 160 odst. 1 o. s. ř., na zákonné platební místo, kterým je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zástupce žalované.