o rozvod manželství, o odvolání manželky proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 18. 8. 2025, č. j. 16 80/2025-433,

1. Shora označeným rozsudkem Okresní soud Praha-západ (soud I. stupně) ve výroku I. rozhodl tak, že manželství manžela a manželky uzavřené dne 11. 8. 2000 před Obvodním úřadem [adresa], se rozvádí. Ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Po provedeném dokazování soud I. stupně uzavřel, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manželé spolu nežijí od srpna 2021, kdy se manžel z domácnosti odstěhoval. Na obnovení skutečného soužití nemá ani jeden z nich zájem. Z tohoto pohledu byly zákonné důvody ve smyslu § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“) pro rozvod manželství splněny. Pokud manželka namítala, že manželství nelze rozvést pro existenci vážných důvodů na její straně ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) o. z., k této námitce soud I. stupně nepřihlédl proto, že manželé spolu prokazatelně nežijí již déle než tři roky (§ 755 odst. 2 písm. b/ o. z. in fine). Pokud manželka dále namítala, že manželství účastníků nelze rozvést z vážných důvodů na straně společné nezletilé dcery [jméno FO] ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) o. z., tyto závažné důvody soud I. stupně neshledal. Manželka uplatnila tvrzení, že případný rozvod manželství účastníků by nezletilou vystavil nejistotě v otázce pokračování finančně nákladného studia na soukromé střední škole a dále nejistotě v otázce, zda nadále bude bydlet v domě manželů s tím, že manžel měl avizovat otevřenost této otázky v rámci majetkového vypořádání manželů po rozvodu. To vše s přihlédnutím k zdravotnímu stavu nezletilé, kdy dlouhodobě trpí revmatickým onemocněním kloubů a v jejím zájmu je zachovat co nejstabilnější prostředí. Manželství by podle manželky nemělo být rozvedeno dříve, než se manželé na těchto otázkách ve prospěch nezletilé dohodnou. Soud I. stupně uzavřel, že tyto ve své podstatě majetkové otázky nelze spojovat s řízením o rozvod manželství a měly by být případně řešeny v jiných soudních řízeních. Za situace, kdy manželé spolu již déle, než tři roky nežijí, vznikl stav, že nezletilá je péči manželky, se svým otcem (manželem) se stýká jen příležitostně a sama zájem o širší kontakt s ním neprojevuje, je evidentní, že ke změně stability jejího výchovného prostředí by rozvodem manželství účastníků nedošlo. Naopak v jejím zájmu je, aby se rozvodová situace rodičů s konečnou platností vyřešila. Z uvedených příčin soud I. stupně tedy neshledal jako důvodnou ani tuto námitku manželky ve směru zachování manželství, a proto návrhu na rozhodl manželství vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen ,,z. ř. s.), když neshledal žádné okolnosti případu, které by přiznání této náhrady jednomu z manželů odůvodňovaly.

3. Proti tomuto rozsudku podala manželka v zákonné lhůtě odvolání. Namítla v něm nesprávnost závěru soudu I. stupně, že nebyly prokázány důvody pro zachování manželství účastníků v podobě vážného zájmu na straně jejich nezletilé dcery. Soud I. stupně pochybil, pokud sám nezletilou k této otázce nevyslechl a spokojil se pouze se zprostředkovaným zjištěním jejího stanoviska ze strany OSPOD. Tento orgán při pohovoru s nezletilou sám pochybil, pokud jí neobjasnil, že samotný rozvod manželství jejích rodičů neřeší jejich spory týkajících se domu v jejich společném vlastnictví manželů (SJM) a ani další spory majetkového charakteru, včetně otázky úhrady jejího školného. Její vyjádření pro OSPOD proto nelze považovat za vyjádření na základě její plné informovanosti, v němž by byl vyjádřen její nejlepší zájem. Soud I. stupně pochybil i tím, že neprovedl další manželkou navrhované důkazy, zejména obsahem opatrovnického spisu nezletilé. Soud I. stupně nedostatečně přihlédl k vlivu rozvodové situace na onemocnění nezletilé, kdy nejistota v této otázce může být příčinou jeho zhoršení. Rozvod by její nejistotu a obavy dále prohloubil. Zachování manželství rodičů, byť by bylo jen formální, by podle manželky poskytlo nezletilé vetší pocit jistoty, včetně jistoty ekonomické. Soud I. stupně nedostatečně zohlednil i dopad případného rozvodu manželství účastníků na ekonomickou situaci manželky, která by přišla o výživné nerozvedené manželky, které bylo manželovi soudně stanoveno, a jehož výše odpovídá kritériu zachování materiální rovnosti. Tím by se zhoršila i možnost manželky z tohoto výživného zajišťovat i výživu a další materiální potřeby nezletilé. I z tohoto pohledu je proto zachování manželství účastníků v zájmu nezletilé dcery. Dle manželky soud I. stupně rovněž nesprávně určil příčiny rozvratu manželství, pokud uzavřel, že hlavními příčinami bylo zasahování rodičů obou manželů do chodu jejich domácnosti a z toho pramenící konfliktní situace a dále i to, že v minulé době došlo k situaci, kdy manžel měl možnost práce v zahraničí včetně zajištění pobytu pro rodinu, manželka však stěhování odmítla. Manželka má nadále za to, že hlavní příčinou rozvratu manželství byly mimomanželské poměry manžela. Manželka rovněž nesouhlasí s rozhodnutím soudu I. stupně o náhradě nákladů řízení. Má za to, že ve sporu byla slabší stranou. Příjmové poměry manžela jsou daleko lepší než její, přičemž ona musí zajišťovat osobní péči o nezletilou dceru a zároveň s ní v domácnosti dosud žije i starší, již zletilý, syn účastníků. Manžel podal návrh na rozvod manželství, i když věděl, že s ním manželka nesouhlasí. Ze všech uvedených důvodů manželka navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že návrh na rozvod manželství zamítne a manželce přizná náhradu nákladů řízení.

4. Manžel se v písemném vyjádření k odvolání manželky zcela ztotožnil s argumentací soudu I. stupně. Výslech nezletilé v řízení nebyl nutný, její stanovisko bylo zjištěno pohovorem u OSPOD, přičemž tento postup sama manželka při prvním ústním jednání ve věci navrhovala. V onemocnění nezletilé se střídají období, kdy je situace lepší a horší. Rozvod manželství účastníků by naopak přinesl pro nezletilou jistotu i v otázkách, které manželka zmiňovala. Správně soud I. stupně neshledal jako příčinu rozvratu manželství účastníků nevěru ze strany manžela. V řízení bylo prokázáno, že rozvrat manželství účastníků byl dlouhodobým procesem vzájemného odcizování, který vyústil v to, že manžel v srpnu 2021 společnou domácnost opustil poté, co tento krok již delší dobu předtím manželce avizoval. Správně soud I. stupně rozhodl i o náhradě nákladů řízení tak, že neshledal důvody pro uložení povinnosti k jejich náhradě manželovi. Finanční situace manželky není nijak špatná, sama dosahuje příjmu kolem 60 000 Kč měsíčně, vedle toho pobírá výživné manželky 32 000 Kč měsíčně a disponuje výživným pro nezletilou ve výši 40 000 Kč měsíčně. Manžel poukázal i na to, že pokud by manželka sama nevzala svůj předchozí návrh na rozvod zpět, a to pouze ze svých ekonomických důvodů, nemusel manžel zahajovat sám předmětné řízení. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.

5. Odvolací soud poté, co usoudil, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání manželky není důvodné.

6. Pro posouzení důvodnosti návrhu manžela na rozvod manželství je rozhodující právní úprava rozvodu dle § 755 a násl. o. z. ve znění účinném ke dni rozhodování odvolacího soudu, tedy zejména ve znění novely podle Čl. I zákona č. 268/2025 Sb. (účinného od 1. 1. 2026), ke které nebyla přijata žádná přechodná ustanovení, jež by umožňovala věc posoudit podle právní úpravy dříve platné.

7. Podle § 755 odst. 1 o. z. (v uvedeném znění): Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

8. Podle § 755 odst. 2 o. z. (v uvedeném znění): Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí, je-li to potřebné, i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti pro dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

9. Podle § 755 odst. 3 o. z. (v uvedeném znění): Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

10. Podle § 756 o. z. (v uvedeném znění): Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b).

11. Podle § 758 o. z.: Manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

12. Dle názoru odvolacího soudu soud I. stupně provedl dokazování v míře dostatečné pro učinění všech podstatných skutkových i právních závěrů. Zjištěné skutečnosti přitom považuje odvolací soud za správné.

13. V řízení bylo prokázáno, že účastníci již od srpna 2021 spolu nežijí (ve smyslu § 758 o. z.), kdy se manžel z trvalé domácnosti manželů odstěhoval. Pokud tento stav prokazatelně trvá do současné doby a ani jeden z manželů nemá zájem společné soužití obnovit, již na základě těchto zjištění je zcela odůvodněn závěr, že manželství účastníků je ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, a z tohoto pohledu jsou naplněny zákonné předpoklady pro jeho rozvod.

14. Pokud manželka v řízení namítala, že rozvod manželství by byl ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) o. z. v rozporu s jejím vážným zájmem, této námitce nelze přisvědčit v současné době již proto, že manželé spolu nežijí již déle než tři roky (§ § 755 odst. 2 písm. b/ in fine o. z.) a aplikace tohoto zákonného ustanovení je tak již vyloučena.

15. Pokud manželka v řízení namítala, že rozvod manželství by byl ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) o. z. v rozporu s vážným zájmem nezletilé dcery účastníků, dle názoru odvolacího soudu soud I. stupně správně uzavřel, že takový důvod pro zamítnutí návrhu na rozvod manželství naplněn nebyl. Manželka v tomto směru konkrétně tvrdila že s ohledem na dlouhodobě zhoršený zdravotní stav nezletilé (zánětlivé kloubní onemocnění) by nezletilá těžce nesla nejistotu, které by byla vystavena v případě rozvodu, ohledně toho, zda bude i nadále bydlet ve společném domě manželů a zda bude i do budoucna zajištěno financování jejího nákladného studia na soukromé střední škole. Zároveň potřebuje i stabilitu výchovného prostředí, čehož součástí je i existence manželství jejích rodičů, byť by spolu fakticky nežili. Zájem nezletilé na zachování manželství účastníků měl dle manželky spočívat i v tom, že v případě rozvodu by manželka přišla o příjem z výživného nerozvedené manželky, a měla by tak méně finančních prostředků i na uspokojování životních potřeb nezletilé. Ani dle názoru odvolacího soudu žádný z těchto argumentů, a to již v rovině skutkových tvrzení, závažný důvod na straně nezletilé dcery účastníků pro zachování jejich manželství nezakládá.

16. V řízení bylo prokázáno, že po rozchodu manželů se rodinné poměry fakticky upravily do stabilní podoby, kdy přímou péči o nezletilou zajišťuje manželka a manžel se s nezletilou příležitostně stýká, přičemž nezletilá o širší kontakt s otcem zájem neprojevuje. Z tohoto pohledu by rozvod manželství účastníků na stabilitě výchovného prostředí nezletilé ničeho nezměnil. Naopak, v případě rozvodu manželství již nezletilá nebude konfrontována s předrozvodovými neshodami svých rodičů. Nejistota v otázce dalšího bydlení nezletilé ve společném domě manželů, stejně jako nejistota v otázce dalšího financování studia nezletilé na soukromé střední škole, není s existencí či neexistencí manželství rodičů nezletilé příčinně nijak svázána, a to již proto, že není jistota v tom, jaké dohody účastníci v případě rozvodu jejich manželství v tomto směru skutečně uzavřou. Již proto tvrzená nejistota nemůže představovat závažný důvod pro zamítnutí návrhu na rozvod manželství. Materiální zabezpečení nezletilé je zajištěno vyživovací povinností obou jejích rodičů. Rovněž tak nejistota ohledně nároku a výše výživného manželky po případném rozvodu manželství účastníků není příčinně svázána s existencí či neexistencí jejich manželství, a proto ani nejistota v této otázce nemůže představovat závažný důvod na straně nezletilé dcery účastníků k zachování jejich manželství. Vzhledem k tomu, že objektivně rozvod manželství účastníků v rozporu se závažnými zájmy jejich nezletilé dcery není, soud I. stupně nijak nepochybil, pokud nezletilou k této otázce osobně nevyslechl a vyšel ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) o. z. ze zprávy opatrovníka, který byl nezletilé jmenován v řízení o úpravě jejích poměrů.

17. Splněna byla i zákonná podmínka pro rozvod manželství spočívající v existenci pravomocné úpravy poměrů nezletilé [jméno FO] (§ 753 odst. 3 o. z.).

18. Vzhledem ke zjištění, že manželé spolu již více než tři roky nežijí, je již v rovině skutkových tvrzení vyloučena aplikace ustanovení 755 odst. 2 písm. b) o. z. v platném znění. Tím je zároveň vyloučena i aplikace ustanovení § 756 o. z. Zjišťování příčin rozvratu manželství soudem je proto již bezpředmětné. Nad rámec je však možno ve shodě se soudem I. stupně uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že hlavní příčinnou rozvratu manželství účastníků bylo postupné vzájemné odcizování z vícero příčin, které soud I. stupně v odůvodnění svého rozsudku uvedl, nikoli tedy primárně z důvodu manželkou tvrzené nevěry manžela.

19. Dle názoru odvolacího soudu soud I. stupně rozhodl správně i o náhradě nákladů řízení, když ani dle mínění odvolacího soudu případ nevykazuje žádné mimořádné okolnosti ve smyslu § 23 z. ř. s., které by odůvodňovaly, aby povinnost k této náhradě byla uložena manželu ve prospěch manželky. Nesouhlas manželky s rozvodem sám o sobě takovou okolností není. Převažující příčina rozvodu na straně manžela v řízení prokázána nebyla.

20. Z podaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 23 z. ř. s., když ani v odvolacím řízení nebyly zjištěna žádné mimořádné okolnosti, které by přiznání této náhrady některému z účastníků odůvodňovaly.