o zaplacení částky 12 036 666 Kč s přísl., o odvolání žalobkyně prti rozsudku Okresního soudu Praha - východ ze dne 10. 4. 2024, č. j. 8C 324/2020-233

1. Shora označeným rozsudkem Okresní soud [adresa]-[Anonymizováno] (dále jen soud I. stupně) ve výroku I. zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 12 [adresa] Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud I. stupně se zabýval žalobou na vrácení daru dle § 2072 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“) – spoluvlastnického podílu ve výši id. 2/3 na nemovitostech, a to pozemku parc. č. 2438/1 a pozemku parc. č. 2438/2, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. 1336, vše v k. ú. [adresa] (dále případně jen „Darovaná nemovitost“), respektive na zaplacení finančního ekvivalentu tohoto daru poté, co žalovaný dále převedl Darovanou nemovitost na svou dceru (vnučku žalobkyně) [jméno FO].

3. Po provedeném dokazování soud I. stupně uzavřel, že darovací smlouvou ze dne [datum] (dále případně jen „Darovací smlouva“) darovala žalobkyně žalovanému (syn žalobkyně) zmíněný spoluvlastnický podíl na nemovitostech s tím, že jí bylo zároveň zřízeno věcné břemeno jejich doživotního bezplatného užívání. Dne [datum] a dne [datum] žalobkyně převedla ze svého účtu u [právnická osoba]. na účet žalovaného u [právnická osoba]. spojený s offsetovým hypotéčním úvěrem částky [částka] a [částka]. Dne [datum] vybrala žalobkyně ze zmíněného účtu žalobce (ke kterému měla dispoziční oprávnění) částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Dopisem ze dne [datum] žalovaný reagoval na dopis žalobkyně ze dne [datum] (v němž jej vyzývala k úpravám Darované nemovitosti), ve kterém jednak informoval žalobkyni o plánované kompletní rekonstrukci topení, vody a kanalizace s upozorněním na nutnost dočasného vyklizení domu a v další části dopisu jí vyčetl, že odmítla pozvání vnučky na promoci, že s rodinou komunikuje neosobně, komisně, stroze až povýšenecky nadřazeně. Dále jí vyčetl, tzv. pompézní předání daru a jeho následné „tiché odebrání“, dále zmínil nečekané vybrání prostředků z hypotéčního účtu ve dnech 10. a [datum] a dopis zakončil větou: „To je vše, co jsem vám chtěl říct. Váš majestát nepovažuji za svou mámu, ta mi zemřela [datum]“ a post scriptum ještě doplnil: „Skutečnost, že jste manipulátor a zlý sobecký člověk, nezměníte.“ Žalobkyně sepsala dne [datum] listinu „Odstoupení od darovací smlouvy a žádost o vrácení hodnoty daru“, kterou dne [datum] odeslala poštou žalovanému. V této listině žalobkyně žalovaného informuje o odstoupení od Darovací smlouvy a žádá o vrácení obvyklé ceny daru, a to pro nevybíravé vystupování žalovaného vůči její osobě, které vyvrcholilo dopisem z května toho roku, kterým jí oznámil, že jí nepovažuje za svou mámu, že ta zemřela dne [datum], a ve kterém jí současně označuje za manipulátora, zlého a sobeckého člověka. V tomto jednání žalovaného žalobkyně spatřuje nevděk a porušení dobrých mravů. Z pozdější elektronické komunikace účastníků z roku 2020 soud I. stupně zjistil, že žalovaný se žalobkyni za nevhodný dopis z [datum] omluvil s tím, že tento dopis vznikl jenom proto, že jednání žalobkyně vůči jeho osobě nepovažoval za „férové“. Darovací smlouvou ze dne [datum] převedl žalovaný Darované nemovitosti na svou dceru (vnučku žalobkyně) [jméno FO].

4. Soud I. stupně dále uzavřel, že chování žalovaného vytýkané mu žalobkyní v revokačním přípisu ze dne [datum] bylo vyvoláno především jejím předchozím nečekaným výběrem finančních prostředků z účtu žalovaného v celkové výši [částka], které mu způsobilo finanční potíže zejména pro povahu offsetové hypotéky, ke které byl tento účet navázán (vyšší splátky). Vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl do té doby zcela bezproblémový. Žalovaný následně svého jednání litoval, žalobkyně mu však nehodlá odpustit. Tyto okolnosti pak soud I. stupně po právní stránce zhodnotil tak, že v revokačním dopise vytýkané jednání žalovaného vůči žalobkyni nedosáhlo takové intenzity nevděku a porušení dobrých mravů ve smyslu § 2072 odst. 1 o. z., aby mohly být důvodem pro vrácení daru podle tohoto zákonného ustanovení.

5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. Uvedla v něm, že pokud bral soud v potaz skutečnost, že pro žalovaného neočekávaně ve dnech 10. a [datum] vybrala z jeho účtu částku celkem ve výši [částka], bylo to z důvodu, že věděla o tehdejší manželské krizi žalovaného, a vzhledem k tomu, že mu předtím dala své celoživotní úspory, rozhodla se je z opatrnosti vybrat zpět. Před vložením těchto prostředků na účet žalovaného jím byla přesvědčována, že na tomto účtu budou prostředky lépe úročeny. O povaze tohoto účtu jako účtu k offsetové hypotéce neměla tušení, respektive neměla tušení, že zpětným výběrem prostředků může způsobit žalovanému finanční nesnáze. Bouřlivá reakce žalovaného jí proto vystrašila a šokovala. Žalovaný vtrhl do jejího domu, vytrhal kabely od internetu, odnesl jí mobil i se SIM kartou a řekl jí, že „baba se bude stěhovat“. Následně jí mobil s vymazanou SIM kartou (včetně jí adresovaných vulgárních SMS zpráv) vhodil zpět do schránky. Zcela účelově pak bezprostředně poté převedl Darované nemovitosti na svou dceru. Žalovaný se o údržbu Darovaných nemovitostí nestaral, proto mu zaslala dopis ze dne [datum], ve kterém ho (resp. vlastníky domu) vyzývala k zajištění potřebných oprav. Nato žalovaný reagoval dopisem ze dne [datum], ve kterém ve svém amorálním jednání vůči žalobkyni pokračoval. Dopis žalobkyni hluboce ranil a urazil. Nabyla dojmu, že je nemyslitelné, aby se syn k ní zachoval takovým způsobem a de facto jí zavrhl jen kvůli výběru jejích financí a z důvodů, že vyzvala jeho dceru a sestru k opravám na domě. Je přesvědčena, že toto jednání bylo ze strany žalovaného upřímné a zamýšlené, a naopak jeho pozdější snaha o nápravu vztahu pouze účelová z důvodu udržet si darovaný majetek. Pokud svědkyně [jméno FO] (dcera žalovaného a vnučka žalobkyně) uvedla, že si myslí, že aktivita žalobkyně k vrácení daru je výsledkem jejího ovlivnění ze strany sestry žalovaného [jméno FO], toto není pravdou, naopak žalobkyně má za to, že svědkyně byla zmanipulována žalovaným, když sama vypověděla, že svou tetu ([jméno FO]) prakticky ani nezná. Soud I. stupně proto neměl z výpovědi této svědkyně vycházet. Naopak, pokud posuzoval mravnost vytýkaného jednání žalovaného s ohledem na jeho příčinu – neočekávaný výběr peněz ze strany žalobkyně, měl dokazování doplnit i o navrhované výslechy svědků – sousedů [Anonymizováno] a [jméno FO], kteří o žalobkyni a dům průběžně pečovali a mohli by se vyjádřit k chování žalovavého v inkriminované době po výběru financí žalobkyní z jeho účtu. Soud I. stupně nezohlednil ani čestná prohlášení těchto osob, která žalobkyně předložila. Dle ustálené soudní praxe zásadně stačí, aby nevděk byl vyjádřen jedním jednáním, avšak v daném případě chování žalovaného pokračovalo do doby, než se dozvěděl, že žalobkyně hodlá podat žalobu k soudu, což soud I. stupně nezohlednil. Pokud soud I. stupně argumentoval judikaturou, podle níž kvalifikovaný nevděk automaticky nepředstavují několik let panující neshody a slovní urážky, jednalo se o judikaturu vycházející z předchozí právní úpravy vrácení daru (operující s pojmem hrubého porušení dobrých mravů), navíc se jednalo o modelový případ, kdy verbální urážky mezi účastníky byly běžné. Žalobkyně navrhla, aby odvolací napadený rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobě bude zcela vyhověno.

6. Žalovaný v písemném vyjádření k odvolání zejména uvedl, že žalobkyně v něm předkládá tvrzení, která nebyla v řízení prokázána a nadto jsou i nepravdivá, pokud jde zejména o tvrzení, že se o žalobkyni nestaral a že v roce 2018 docházelo ke zvyšování jeho nezájmu o ni. Naopak, žalobkyně na něj darem převedla spoluvlastnický podíl na Nemovitostech, protože se o ni léta staral, pravidelně jí navštěvoval a bral ji jako součást rodiny. Darované nemovitosti nepřevedl na dceru [jméno FO] účelově, ale proto, že jako jediná ze široké rodiny neměla vlastní bydlení. Žalobkyně znala povahu offsetového hypotéčního účtu, který ji vysvětlovala pracovnice banky. O převod finančních prostředků žalobkyni požádal nikoli za účelem jejich lepšího úročení, ale za účelem výpomoci v době finanční nouze kvůli zachování výše hypotéčních splátek. Žalovaný nikdy žádné vulgární SMS zprávy žalobkyni nepsal, je připraven to prokázat odborným šetřením svého mobilního telefonu, který si od té doby uchoval. Nadále má za to, že jednání žalobkyně je ovlivňováno jeho sestrou [jméno FO]. Pokud poněkud nevhodně reagoval na dopis žalobkyně ze dne [datum], bylo to v důsledku předchozích událostí, jakož i toho, že se žalobkyně podle žalobce pouze účelově domáhala provedení oprav v domě, ve kterém bydlí, kteroužto žádost mířila na dceru žalovaného, což se ho osobně dotklo. Za svůj dopis z [datum] se následně žalobkyni několikrát omluvil. Dle žalovaného nelze brát výpověď svědkyně [jméno FO] z již uvedených důvodů za objektivní, naopak žalobkyně nedůvodně zpochybňuje výpověď jeho dcery, své vnučky [jméno FO]. Žalobkyní navrhovaný výslech svědků manželů [jméno FO] nepovažuje žalovaný za potřebný, když informace o věci mají pouze zprostředkovaně. Pokud žalobkyně zpochybňuje využití soudní judikatury vycházející z předchozí právní úpravy vrácení daru, dle žalovaného tato judikatura uplatnitelná je vzhledem k tomu, že společným základem staré i nové úpravy vrácení daru je otázka posouzení porušení dobrých mravů v objektivním slova smyslu. Žalovaný navrhl rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdit.

7. Odvolací soud poté, co usoudil, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen ,,o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

8. Dle názoru odvolacího soudu provedl soud I. stupně dokazování v míře dostatečné pro učinění všech pro věc podstatných skutkových zjištění a závěrů. Podstatné skutečnosti, které na podkladě provedeného dokazování soud I. stupně zjistil, považuje odvolací soud za správné; jejich shrnutí je přitom uvedeno v odstavci 3. a 4. tohoto odůvodnění. Za správné pak považuje i závěry, které ho vedly k zamítnutí žaloby.

9. Podle § 2072 odst. 1 o. z.: Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

10. Pro posouzení důvodnosti žaloby na vrácení daru (resp. jeho obvyklé ceny) je třeba zabývat se především obsahem revokačního dopisu žalobkyně ze dne [datum] a důvody pro vrácení daru tam specifikované. K pozdějším okolnostem jako důvodům pro vrácení daru přihlédnout nelze (viz rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] uveřejněný v systému ASPI pod identifikačním číslem JUD198519CZ). Zabývat se přitom lze jen důvody, které byly v revokačním dopise zcela konkretizovány (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Z tohoto pohledu tak bylo možno posuzovat jen obsah dopisu žalovaného adresovaného žalobkyni ze dne [datum]. Správně soud I. stupně uzavřel, že se v něm žalobce na adresu žalobkyně, jakožto své matky, vyjadřoval nevhodně a hrubě. Toto jeho, a je nutno podotknout, že ve vztahu k matce zcela ojedinělé vyjádření, však soud I. stupně správně zahrnul do kontextu situace, kdy toto vyjádření žalovaný učinil. V řízení bylo prokázáno, že v minulosti byly vztahy žalobkyně a žalovaného zcela harmonické, k jejich zhoršení došlo poté, co žalobkyně ve dnech 10. a [datum] vybrala z offsetového hypotéčního účtu žalovaného částku celkem [částka] (kterou tam sama dříve vložila) z ne zcela prokázaného důvodu (sama žalobkyně tvrdí, že tak chtěla tyto prostředky ochránit v době manželské krize žalovaného), čímž žalobci způsobila finanční potíže v souvislosti se splácením hypotéčního úvěru. Již tak napjaté vztahy, které v důsledku této události mezi účastníky vznikly, pak byly umocněny neshodami ohledně potřebnosti provedení údržbových prací či oprav domu, v němž žalobkyně na základě věcného břemene žije. V tomto kontextu, po písemné výzvě žalobkyně k provedení oprav domu ze dne [datum], reagoval žalovaný posuzovaným dopisem obsahujícím nevhodná vyjádření na adresu žalobkyně. A právě vzhledem k těmto zjištěným okolnostem, za kterých ke zcela ojedinělému nevhodnému vyjádření žalovaného na adresu žalobkyně došlo, správně soud I. stupně uzavřel, že z objektivního pohledu (nehledě na hledisko subjektivní v podobě možného pocitu ublížení na straně žalobkyně) ke zjevnému porušení dobrých mravů ve smyslu § 2072 o. z. nedošlo. V tomto směru je přitom dle názoru odvolacího soudu aplikovatelná i starší judikatura, podle níž urážlivé výroky obdarovaného pronesené v rozčilení proti dárci neodůvodňují „hrubý nevděk“, jestliže byly dárcem vyvolány (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [právnická osoba] 835/36, vedené v systému ASPI pod e. č. JUD8999CZ). Správně v této souvislosti soud I. stupně poukázal v odůvodnění svého rozsudku na judikaturu, podle níž při posuzování důvodnosti žaloby na vrácení daru je aplikovatelná i starší judikatura, pokud se jedná o posouzení otázky porušení dobrých mravů jako takových, když v obecné rovině je porušení dobrých mravů vždy nezbytným předpokladem pro důvodný požadavek na vrácení daru.

11. Z podaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve věci samé jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), a to i ve výroku o náhradě nákladů řízení s odkazem na jeho odůvodnění, se kterým se odvolací soud rovněž ztotožňuje.

12. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 150 o. s. ř. Žalovaný byl sice v odvolacím řízení zcela úspěšný a dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. by měl mít vůči žalobkyni nárok na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Rovněž odvolací soud však jako mimořádnou okolnost ve smyslu § 150 o. s. ř. zohlednil, že žalobkyně je již vysokého věku, jejím jediným příjmem je starobní a vdovský důchod. Nelze přitom ani přehlédnout, že se jedná o řešení vztahů v rodině, k jejichž zhoršení došlo v důsledku zřejmě ne zcela uvážených jednání obou stran sporu. Každá ze stran by si tak dle názoru odvolacího soudu měla spravedlivě nést náklady i odvolacího řízení ze svého. Nepřiznání náhrady nákladů řízení jinak ve sporu úspěšnému žalobci přitom do jeho majetkové sféry fatálně nezasáhne, jak již odůvodnil ve svém rozsudku soud I. stupně.