o zaplacení částky 55 845,20 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 31. 7. 2024, č. j. 13 C 124/2024-59,
JUDr. Kateřina Burešová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 26. 3. 2025
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Kateřiny Staré a JUDr. Tomáše Němce ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně]. IČO [IČO žalobkyně]
sídlem [Adresa žalobkyně]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta]
sídlem [Adresa advokáta]
proti
žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované]
sídlem [Adresa žalované]
o zaplacení částky 55 845,20 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu [Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne 31. 7. 2024, č. j. 13 C 124/2024-59,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadených výrocích I. a III. potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně ve výroku I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II. zastavil řízení co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení Ve výroku III. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
2. Po provedeném dokazování soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále případně jen „Smlouva“) se závazkem žalobkyně dodávat do odběrného místa [adresa], elektřinu a se závazkem žalované platit za tyto dodávky cenu podle ceníku produktu Elektřina bez závazku, který byl nedílnou součástí Smlouvy. Za dodávku elektřiny podle Smlouvy v období od [datum] do [datum] žalovaná nezaplatila sjednanou cenu v celkové výši [částka], ač k této platbě byla vyzvána fakturou č. [hodnota] se splatností do [datum]. Tato faktura se dostala do dispoziční sféry žalované až spolu s předžalobní upomínkou dne [datum]. Soud I. stupně proto žalobě vyhověl v tom rozsahu, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], dále částku ve výši [částka] jako sjednanou smluvní pokutu za prodlení s úhradou elektřiny delší třiceti dnů a dále i zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od 16. 212. 2023 do zaplacení, když žalovaná se do prodlení dostala až ode dne následujícího po doručení zmíněné faktury spolu s předžalobní upomínkou. Co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] soud I. stupně z důvodu částečného zpětvzetí žaloby řízení zastavil.
3. Proti tomuto rozsudku, a to podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen ,,o. s. ř.“/) do vyhovujícího výroku I. a závislého nákladového výroku III. podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání. Namítla v něm pouze, že soud I. stupně rozhodl na základě neúplně zjištěného skutkového stavu, neakceptoval omluvu žalované z jednání, a tedy neprovedl důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, a z toho důvodu dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a nesprávnému právnímu závěru. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
4. Odvolací soud poté, co usoudil, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.
5. Dle názoru odvolacího soudu provedl soud I. stupně dokazování v míře dostatečné pro učinění všech podstatných skutkových zjištění a skutkových i právních závěrů. Zjištěné skutečnosti považuje odvolací soud za správné. Za správné považuje i podstatné právní závěry soudu I. stupně.
6. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“): Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.
7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon): Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat výrobci elektřiny nebo provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice, a výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazník se zavazuje zaplatit dodavateli elektřiny cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat údaje o rezervovaném příkonu nebo výkonu a typu měření. Součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny musí být ujednání o přenesení odpovědnosti za odchylku. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu.
8. Podle § 1958 odst. 2 o. z.: Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
9. Soud I. stupně především správně uzavřel, že mezi účastníky byla platně uzavřena Smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytovala žalované dodávky elektřiny do sjednaného odběrného místa, přičemž za dodávky elektřiny v období od [datum] do [datum] žalovaná nezaplatila sjednanou cenu v celkové výši [částka] (která podle příslušného vyúčtování představuje cenu odebrané elektřiny za zmíněné období po odečtení záloh), ač k této platbě byla vyzvána fakturou č. [hodnota] se splatností do [datum]. Tato faktura se přitom prokazatelně dostala do dispoziční sféry žalované až spolu s předžalobní upomínkou dne [datum]. Soud I. stupně proto správně uložil žalované povinnost zaplatit žalovanou částku jako peněžní dluh za odebranou elektřinu v žalovaném období. Správně rovněž rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přiznané částky (§ 1970 o. z.), a to ode dne následujícího po doručení výzvy k plnění, kdy nastala splatnost dluhu ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z.
10. Žalovaná se v průběhu řízení před soudem I. stupně bránila tvrzením, že dluh za žalované období „eviduje rozdílně“, aniž by však konkrétně uvedla, v jakém rozsahu a z jakého důvodu žalobou uplatnění nárok zpochybňuje. Soud I. stupně ve věci jednal dne [datum] bez přítomnosti žalované, když neakceptoval její omluvu k jednání, kterou hodnotil jako opožděnou. Žalovaná byla poté soudem I. stupně řádně a včas předvolána k odročenému jednání na den [datum] (do datové schránky žalované bylo předvolání doručeno dne [datum]). K tomuto jednání se však bez omluvy nedostavila, a soud I. stupně proto o věci rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Žalovaná se touto svou procesní nečinností připravila o možnost případného procesního poučení soudu dle § 118 odst. 1 a 3 o. s. ř., aby konkretizovala své námitky vůči výši dluhu a svá tvrzení v tomto směru případně prokázala. Ve vztahu ke své námitce ohledně nesprávné výše nárokované částky tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní.
11. Z podaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku I. jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.), stejně jako v závislém výroku III. o náhradě nákladů řízení s odkazem na jeho správné odůvodnění.
12. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, má proto vůči žalované právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu odměny za jeden úkon právní služby v hodnotě [částka] (§ 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby v hodnotě [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), to vše povýšeno o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem se tedy jedná o částku [částka].
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ k Nejvyššímu soudu České republiky, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.