o zaplacení částky 720 000 Kč s přísl., o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 22. 5. 2024, č. j. 20 C 176/2023-67

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně ve výroku I. zastavil řízení co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně od [datum]. Ve výroku II. rozhodl o vrácení části soudního poplatku žalobkyni ve výši [částka]. Ve výroku III zamítl žalobu co do požadavku na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně od [datum]. Ve výroku IV. uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů pod právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

2. Po provedeném dokazování Okresní soud v Kolíně (dále jen ,,soud I. stupně“) uzavřel, že dne [datum] uzavřel žalobce se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které jí poskytl částku [částka] se splatností do [datum]. Tuto částku žalovaná žalobci splácela v měsíčních splátkách po [částka] (v jednom případě byla splátka [částka]), a to od listopadu 2021 do října 2023 (tzn. před podáním žaloby), kdy takto splatila žalobci celkem částku [částka], proto se žalobou domáhal zaplacení pouze částky [částka]. V průběhu řízení pak žalobce vzal žalobce žalobu zpět co do požadavku na zaplacení částky [částka] (včetně úroku z prodlení ve výši 0,5 % z této částky od [datum]), kterou žalovaná po podání žaloby (do [datum]) žalobci dále zaplatila. Z listinných důkazů, tj. z originálů kvitancí datovaných [datum] a [datum], žalobcem psaného soupisu přijatých splátek, ze svědeckých výpovědí svědků [jméno FO] (matka žalované) a [jméno FO] (partner žalované a zároveň syn žalobce) a ze záznamů SMS komunikace soud I. stupně zjistil, že kromě výše zmíněných pravidelných splátek po [částka] zaplatila žalovaná na dluh z posuzované zápůjčky žalobci dne [datum] další částku ve výši [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka]. Vzhledem ke všem těmto prokázaným platbám došlo k úhradě celého zbylého (žalobou uplatněného) dluhu žalované z posuzované zápůjčky, dluh žalované z této zápůjčky tedy zanikl splněním. Soud I. stupně proto jednak ohledně žalované částky ve výši [částka] s požadovaným smluvním úrokem řízení zastavil a ve zbylém rozsahu ([částka]) žalobu jako nedůvodnou zamítl.

3. Proti tomuto rozsudku, a to do zamítavého výroku III. a do nákladového výroku IV. podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání. Namítl v něm, že soud I. stupně nesprávně uzavřel, že by z obsahu posuzovaných kvitancí vyplývalo, že by žalovaná zápůjčku v tam uvedených částkách skutečně splatila. Listina, označená žalovanou jako kvitance z [datum], obsahuje nelogicky text vepsaný mezi kopie obou stran občanského průkazu žalobce, takže kopie občanského průkazu takto opatřená byla použita pro účely tzv. kvitance zjevně až dodatečně. Přímo u textu „splátka dluhu [částka]“ není podpis žalobce, ten se nachází na úplně jiném místě listiny a zřejmě sloužil pro potvrzení souhlasu s pořízením kopie občanského průkazu. Pod zmíněným textem je naopak podepsána žalovaná. Žalobce přitom v průběhu řízení vysvětlil, že kopii občanského průkazu žalované poskytl, aby pro něj zajišťovala finanční služby jako pojištění a podobně. Z listiny, označené žalovanou jako kvitance z [datum] pak dle žalobce vůbec nevyplývá, že by šlo o splátku zápůjčky, natož že by žalobce přijal uvedenou částku od žalované, jejíž jméno a podpis se na listině vůbec nevyskytuje. Nelze přitom přehlédnout, že skutkovou verzi žalované o předání částek uvedených ve zmíněných kvitancích, potvrzovali svědci, kteří k ní mají blízký vztah, tedy její matka a její partner. Soud I. stupně nijak nepřihlédl k předložené SMS komunikaci, v níž žalobce upomínal o vrácení dluhu. Nebyl proveden ani navrhovaný výslech žalobce a ani výpis z bankovního účtu svědka PetraHukaufa k prokázání pravdivosti jeho svědecké výpovědi. Poukázal na to, že negativní tvrzení o neuhrazení dluhu ze zápůjčky nelze prokazovat, důkazní břemeno proto leželo zcela na žalované, která je dle jeho názoru neunesla. Žalobce si vedl podrobný soupis všech přijatých splátek na dluh žalované ze zápůjčky, přičemž žádné mimořádné splátky v něm uvedeny nejsou. Pokud žalobce upomínal žalovanou o zaplacení dluhu ze zápůjčky před podáním žaloby, žalovaná existenci zmíněných dvou mimořádných plateb neuplatňovala, to učinila až v průběhu tohoto soudního řízení. Soud I. stupně pak dle žalobce ani nevyčerpal celý předmět řízení, když po částečném zpětvzetí žaloby, původně znějící na zaplacení částky [částka], o částku [částka] zůstával k projednání nárok na zaplacení částky [částka], soud I. stupně však uzavřel, že zaplacením mimořádných splátek v celkové výši [částka] (250 000 + 400 000) je dluh uhrazen zcela. Nesprávně soud I. stupně rovněž postupoval při určení výše náhrady nákladů řízení, kdy vycházel z tarifní hodnoty pouze ve výši [částka] a pominul skutečnost, že v průběhu řízení vzal žalobce zpět žalobu do částky [částka] z důvodu částečné úhrady ze strany žalované. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích III. a IV. změnil tak, že v tomto rozsahu žalobě vyhoví a žalované uloží povinnost nahradit žalobci náklady prvostupňového řízení.

4. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání uvedla, že považuje napadený rozsudek soudu I. stupně za věcně správný. Skutečnosti, které vedly soud I. stupně k zamítnutí žaloby, jím byly správně zjištěny z listinných důkazů a z výslechu svědků a odpovídají tvrzením, kterými se žalovaná od počátku řízení žalobě bránila. V řízení bylo zejména prokázáno, že částku [částka] na úhradu dluhu žalované ze zápůjčky zaplatil žalobci za žalovanou její partner [jméno FO], když upřednostnil úhradu tohoto dluhu před dluhem, který sám vůči žalobci měl. Potvrzení o zaplacení částky [částka] je opatřeno podpisem žalobce. Pokud jde o potvrzení z 9. 9. 2021o zaplacení částky [částka], tato listina obsahuje ofocenou kopii občanského průkazu žalobce z toho důvodu, že tuto čásku darovala žalované její matka, svědkyně [jméno FO]. Vzhledem k předchozím negativním zkušenostem, kdy jiné darované prostředky nevyužila žalovaná v souladu s přáním dárkyně, svědkyně [jméno FO] požadovala předložení listiny, na níž bude uhrazení dluhu [částka] žalobci potvrzeno. Protože vzhledem ke [podezřelý výraz] omezením žalobce nebylo reálné zajistit jeho ověřený podpis, žalovaná zajistila průkaznost potvrzení pro svědkyni [jméno FO] tím, že na listinu byl zkopírován občanský průkaz žalobce. O úhradě splátek [částka] a [částka] na dluh ze zápůjčky svědčí dle žalované i to, že žalobce se nikdy před podáním žaloby prokazatelně nedomáhal jakýmkoliv formálním způsobem úhrady tvrzeného dluhu. Žalovaná dále potvrzením z [datum] doložila, že na dluh z posuzované zápůjčky uhradila na rámec zjištění soudu I. stupně v mezidobí i další částku ve výši [částka].

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, a po doplnění dokazování v níže uvedeném rozsahu podle § 213a odst. 1 a 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o. s. ř.“), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadeném rozsahu, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je jen z menší části důvodné.

6. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“): Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 1970 o. z.: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 1908 odst. 1 o. z.: Splněním dluhu závazek zaniká.

9. Z výpisu z účtu matky žalované [jméno FO] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že na účet žalobce byla dne [datum] poukázána částky [částka].

10. Z výpovědi žalobce odvolací soud zjistil, že žalobce poskytl posuzovanou zápůjčku žalované z toho důvodu, že nesplácela úvěr, o jehož charakteru blíže nic nevěděl. O tom, že žalovaná zápůjčku ve sjednané lhůtě nesplatila, řekl nejprve svému synovi [jméno FO], který je zároveň partnerem žalované a později i její matce [jméno FO] v přesněji neurčené době, dle žalobce to bylo někdy od konce září do listopadu 2021. Následně došlo ke splácení zápůjčky v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] na bankovní účet žalobce. Žalobce dále ve své výpovědi popřel, že by od žalované přijal splátky na zápůjčku ve výších [částka] a [částka]. Tyto splátky by podle něj byly nelogické jednak proto, že by měly být zaplaceny ještě dříve, než se o dluhu žalované ze zápůjčky dozvěděl jeho syn [jméno FO] a matka žalované [jméno FO], jednak proto, že praxe byla taková, že splátky na vrácení zápůjčky byly placeny na jeho bankovní účet. Žalobce ve své výpovědi dále popřel pravost svých podpisů na listinách z [datum] a z [datum] v tom smyslu, že jsou zkopírované, případně že je sám na listiny nepřipojoval, žalovaná disponovala jeho podpisovým vzorem, jakož i ofoceným občanským průkazem, jelikož mu vyřizovala různé záležitosti, např. pojištění automobilu a domácnosti. Má za to, že žalovaná měla snahu vytrvat s nesplácením dluhu tak dlouho, dokud nedojde k jeho promlčení. [jméno FO] mu sám řekl, že žalovaná už u žalobce žádný dluh nemá s tím, že jeho vlastní dluh vůči žalobci je již promlčen.

11. Mimo uvedené důkazy má odvolací soud za to, že soud I. stupně provedl dokazování v míře dostatečné pro učinění všech pro věc podstatných skutkových zjištění a závěrů. Podstatné skutečnosti, které na podkladě provedeného dokazování soud I. stupně zjistil, považuje odvolací soud za správné. Za správné pak považuje i závěry, které ho vedly k zamítnutí žaloby do částky [částka].

12. Soud I. stupně především správně uzavřel, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena písemná smlouva o zápůjčce, na základě které poskytl žalobce žalované částku [částka] s tím, že žalovaná tuto částku žalobci vrátí do [datum]. Žalovaná na dluh z této zápůjčky uhradila formou splátek z účtu své matky [jméno FO] na účet žalobce celkem částku [částka] ([částka] před podáním žaloby a [částka] po jejím podání), dále pak, jak zjistil odvolací soud z doplnění dokazovaní, zaplatila i další částku ve výši [částka]. Žalovaná přitom rovněž prokázala, že na dluh ze zápůjčky uhradila žalobci dne [datum] i částku [částka] a dne [datum] i částku [částka]. Zaplacení těchto dvou plateb soud I. stupně správně zjistil z obsahu předložených písemných potvrzení – kvitancí o těchto platbách ze dne [datum] a 9. 9. 12021 a ze svědeckých výpovědí [jméno FO] a [jméno FO]. I dle názoru odvolacího soudu tito svědci věrohodně vylíčili, kdy, z jakého důvodu a jakým způsobem k úhradě zmíněných dvou částek žalobci došlo.

13. Pokud jde o pravost a pravdivost listinných důkazů – kvitancí ze dne [datum] a [datum], žalovaná předložila originály těchto listin. Při provedení tohoto důkazu před soudem I. stupně žalobce pravost svých podpisů na těchto listinách v koncentrační lhůtě výslovně nepopřel. Jedná se o vlastnoruční podpisy, takže je vyloučena pravdivost výpovědi žalobce, že došlo ke zneužití jejich mechanickým zkopírováním. Skutečnost, jakým způsobem, resp. na jakém místě listiny byla na kvitanci z [datum] zachycena fotokopie občanského průkazu žalobce, je dle názoru odvolacího soudu pro posouzení pravosti listiny (tzn. z hlediska toho, kdo je jejím skutečným vystavovatelem) sama o sobě bez právního významu. Pokud se pak týká pravdivosti těchto listin, z hlediska toho, zda zachycují skutečný stav věcí, je třeba poukázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž samo popření pravdivosti kvitance ze strany jejího vystavovatele nemá za následek vznik důkazního břemene v tomto směru osobě, která z kvitance vyvozuje pro sebe příznivé právní následky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalobci se přitom žádným způsobem nepodařilo prokázat, že by obsah předložených kvitancí nebyl pravdivý. Pravdivost obsahu těchto kvitancí nijak nezpochybňuje zjištěná časová souslednost všech prokazatelně poskytnutých splátek na dluh z posuzované zápůjčky. Výpověď žalobce, že svědci [jméno FO] a [jméno FO] měli nelogicky poskytnout žalované prostředky na úhradu dluhu ze zápůjčky ve výších [částka] a [částka] dříve, než se o dluhu vůbec dozvěděli, byla vyvrácena obsahem svědeckých výpovědí jmenovaných svědků, kteří naopak s ohledem na nastalé okolnosti logicky uvedli, že tyto částky žalované poskytli (svědek [jméno FO] plněním za žalovanou) teprve poté, co se o posuzovaném dluhu žalované dověděli. V průběhu odvolacího řízení pak žalovaná prokázala, že kromě plateb na dluh se posuzované zápůjčky, které val za prokázané soud I. stupně, zaplatila žalobci další částku ve výši [částka]. V konečném výsledku je tak správný závěr soudu I. stupně, že žalovaná prokázala, že celou dlužnou jistinu ze smlouvy o zápůjčce uzavřenou se žalobcem dne [datum] mu uhradila, čímž došlo k zániku této pohledávky jejím splněním (§ 1908 odst. 1 o. z.).

14. Na rozdíl od soudu I. stupně odvolací soud shledal částečně důvodným požadavek žalobce na zaplacení smluvního úroku z prodlení ze zůstavší sporované dlužné jistiny dluhu ze smlouvy o zápůjčce ve výši [částka]. Žalovaná byla tuto částku podle obsahu smlouvy povinna zaplatit žalobci do [datum]. [adresa] 000 Kč mu však zaplatila až dne [datum], částku [částka] až dne [datum] a částku [částka] až dne [datum]. Ocitla se proto se zaplacením těchto částek v prodlení od [datum] do doby jejich zaplacení. Žalobci proto vznikl nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum].

15. Ze všech podaných důvodů odvolací soud změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku III. tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku (věta před středníkem) uvedeno; ve zbývajícím rozsahu odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku III. jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

16. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. V konečném výsledku, co se týká požadované jistiny ([částka]), byl žalobce úspěšný v rozsahu 8 % (když pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení je třeba za jeho úspěch považovat to, že řízení bylo zastaveno co do částky [částka], ohledně které vzal žalobce žalobu zpět, ale v důsledku chování žalované /§ 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř./) a žalovaná v rozsahu 92 %. Žalovaná má proto vůči žalobci právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení v rozsahu 84 % (92 % - 8 %). Náklady žalované přitom spočívaly v nákladech jejího prvního zastoupení, to je odměna advokáta v rozsahu čtyř úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na dvou soudních jednáních) po [částka] (počítáno z tarifní hodnoty [částka]) dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za posktování právních služeb (advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za čtyři úkony právní služby po [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), celkem [částka], z toho pak 84 % činí částku [částka].

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení, co se týče odvoláním napadené žalované jistiny zcela úspěšná, má proto vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátem (z tarifní hodnoty [částka]), to je odměna advokáta v rozsahu dvou úkonů právní služby po [částka] (písemné vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu) a náhrada hotových výdajů po [částka] celkem tedy se jedná o částku [částka]. Odvolací soud dodává, že neshledal důvod pro korekci výše náhrady nákladů řízení postupem podle § 150 o. s. ř., když žalobce byl sice v průběhu odvolacího řízení osvobozen od soudních poplatků v rozsahu 50 %, zároveň však není dán obhajitelný důvod, aby žalované tato okolnost měla jít z hlediska jejích výdajů na právní zastoupení v odvolacím řízení jakkoliv k tíži.