o odvolání žalobců a žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. 4. 2024, č. j. 16 C 42/2023-181,

1. Okresní soud [adresa]-západ (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem uložil žalované ve výroku I. povinnost vyklidit do šesti měsíců od právní moci rozsudku pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova [Anonymizováno][Anonymizováno] p. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [hodnota], to vše v obci [adresa], katastrální území [adresa] (dále jen „předmětná nemovitost“) a ve výroku II. povinnost nahradit žalobcům náklady předmětného řízení ve výši [částka], do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců.

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že žalovaná a její bývalý manžel [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozen [datum] byli vlastníky (v režimu společného jmění manželů) nemovitosti zapsané na LV [Anonymizováno] pro katastrální území a obec [adresa]. Tuto nemovitost prodali kupní smlouvou dne [datum] za částku [částka]. Nemovitost byla prodána v souvislosti s tím, že žalobce a) jako syn a žalobkyně b) jako snacha nabídli manželům [jméno FO] (žalované a jejímu manželovi [Jméno zainteresované osoby 0/0]) bezplatné užívání předmětné nemovitosti, a to na dožití. Důvodem pro tento postup byl věk žalované a jejího manžela a jejich [podezřelý výraz], možnost přestěhování se do blízkosti bydliště žalobců s tím, že žalobci budou mít možnost se o žalovanou a jejího manžela starat. Předmětná nemovitost je ve společném jmění manželů žalobců a), b), kteří ji však neužívají a byla pořízena dříve, než došlo k prodeji domu žalované a jejího bývalého manžela v [Anonymizováno]. Manžel žalované [Jméno zainteresované osoby 0/0] podal dne [datum] návrh na rozvod manželství, ve kterém mimo jiné uvedl: „Větší problémy vznikly v roce 2019. Manželka vyhrožuje, nadává nejenom mně, ale i synovi a snaše, podává na nás nepravdivá oznámení na Policii ČR, státní zastupitelství, odbor sociálních služeb v [adresa]. Uvádí v nich mimo jiné, že nemá prostředky na jídlo, nemůže chodit, nemá jí kdo nakoupit, přičemž chodí se psem na cvičiště a na výstavy. Jinak se však o psa nestará, pes pobíhá bez dozoru sám venku. Několikrát napadl naše přátele a sousedé si stěžují, že pes znečišťuje okolí jejich obydlí. Synovi se snachou, kterým patří dům, jenž obýváme, nemusíme platit žádný nájem ani příspěvky na provoz domu.“ Manželství žalované a [Jméno zainteresované osoby 0/0] bylo rozvedeno rozsudkem soudu prvního stupně č.j. [spisová značka], ze dne [datum], a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. V průběhu rozvodového řízení žalované a jejího manžela byla vyslechnuta jako svědkyně žalobkyně b), která uvedla, že v průběhu let chtěli mít žalovanou a jejího manžela blíž, takže je přestěhovali do domu v [adresa], k tomu došlo v roce 2017. Dále svědkyně uvedla, že i v domě v [adresa] probíhalo poměrně komplikované soužití, přestože se snažili žalované maximálně pomoci. Žalovaná měla různé nemožné požadavky, požadovala dalšího psa, brala si půjčky, které musel žalobce (manžel) splácet. Pořídili jí i psa za [částka] a doufali, že bude spokojena, také jí finančně přispívali od roku 2018. Žalovaná komunikuje pouze výhrůžkami, nadávkami, vytváří problémy, manžela ponižuje. Manžel žalované se ve svém pokoji zamyká, někdy nahrává projevy žalované, která například kope do dveří a je vulgární. Brzy ráno odchází z domu, manželce se tedy vyhýbá. Většinou je ve firmě syna a snachy nebo ve firmě manžela, nebo v jeho bývalé dodavatelské firmě, kde má určité zázemí, taky tady trochu vypomůže nebo jde svědkyni a synovi vyvenčit psa. Oni mu zaplatí obědy v místní restauraci, u něj doma ho psi žalované obtěžují, také poškozují nábytek, ničí ploty. O víkendu je tchán u žalobců. Všechny tyto události výrazně zhoršují jeho [podezřelý výraz] stav. Žalovaná si v průběhu roku 2022, za pomoci sociální pracovnice [jméno FO], vyhledávala domov pro seniory, kam by se případně přestěhovala. Následně však sociální pracovnice spolupráci ukončila, což žalovaná oznámila starostce obce. V současné době žalovaná obývá předmětnou nemovitost, ve stejné nemovitosti žije i její bývalý manžel [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Žalovaná užívá dole jednu místnost, kuchyň a WC mají společné, její bývalý manžel má v přízemí jeden pokoj, který je pod uzamčením, v patře má žalovaná také věci z bývalého domu. Žalovaná s manželem nekomunikuje, snaží se mu vyhýbat. Žalovaná žije v domě se dvěma psy, mladší nevybouřený pes potřebuje, aby jej měla stále u sebe. Psi ve vlastnictví žalované v předmětné nemovitosti, mimo jiné rozkousali a poškodili koberec na schodišti, dále zničili dveře do koupelny, zničili venkovní branku, která je zcela prokousána a vznikl tam velký otvor tak, že tato branka již nemůže plnit svůj účel zábrany vniknutí cizích osob a zvířat. Dále poničili dřevěný plot na pozemku (a to okousáním prakticky každé plaňky) a dále i drátěný plot na pozemku. Dne [datum] se žalovaná dostavila na Okresní státní zastupitelství [adresa]-západ a jako oznamovatelka v protokole mimo jiné uvedla, že s manželem není možná domluva, v minulosti na něj podávala [podezřelý výraz] oznámení z důvodu napadení. Dále manžel napadl jejího asistenčního psa, manžel ji psychicky týrá, její syn ji neustále posílá výhrůžné SMS zprávy, hlavně v noci požaduje, aby se vystěhovala, že jí zajistí pečovatelský ústav, prostřednictvím SMS zpráv ji nutí jít na léčení, má strach o psy, bojí se svého syna. Toto podání bylo následně postoupeno na Policii ČR [adresa] k prověřování. Dopisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobců žalovanou k vyklizení předmětných nemovitostí do tří měsíců. Uvedl zde, že dlouhodobě užívá nemovitosti k uspokojení své bytové potřeby, a to na základě klienty konkludentně uděleného souhlasu. Dále uvedl, že při užívání nemovitosti došlo k opakovanému poškození jejich částí a příslušenství, a to „jak Vaším úmyslným jednáním, tak chováním Vámi drženého psa. Veškeré úhrady spojené s vlastnictvím a užívání nemovitosti, a to včetně úhrad energií, hradí klienti, což je pro ně mimo jiné s ohledem na nárůst cen energií, energetickou náročnost domu dlouhodobě neudržitelné. S ohledem na výše uvedené se klienti rozhodli odvolat souhlas s vaším užíváním nemovitosti“. Uvedený dopis byl dne [datum] žalované doručen Dne [datum] zaslal zástupce žalobců žalované další dopis, kde mimo jiné uvedl, že ke dni [datum] došlo k uplynutí lhůty pro vyklizení nemovitosti, žalovaná dosud nemovitost nevyklidila a neučinila jakékoliv kroky k jejímu vyklizení. Následně ji tedy opakovaně vyzval k neprodlenému vyklizení nemovitosti a ve smyslu § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále i jen „o. s. ř.“) ji seznámil s existencí popsaného závazku před podáním návrhu na zahájení soudního řízení. Současně právní zástupce žalobců žalovanou upozornil na existenci ustanovení § 208 odst. 1 [podezřelý výraz] zákoníku. Uvedená výzva byla odeslána dne [datum], doručena dne [datum].

3. Z hlediska právního posouzení vycházel soud prvního stupně z ustanovení § 2194 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a uzavřel, že žalovaná obývala předmětné nemovitosti na základě závazkového vztahu, zdarma a na doživotí, tento závazkový vztah pak podřadil pod ustanovení o smlouvě o výpůjčce, kdy se žalovaná zavázala, že bude nemovitost užívat způsobem přiměřeným povaze věci. S ohledem na zjištěné skutečnosti soud prvního stupně uzavřel, že pro chování žalované, která devastuje předmětné nemovitosti, ztěžuje bydlení druhé osoby, která má rovněž právo nemovitost užívat na základě shodného právního titulu, žalobci řádně v souladu s § 2198 o. z. požádali o předčasné vrácení věci. Soud prvního stupně proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost vyklidit předmětné nemovitosti, přičemž určil dlouhou pariční lhůtu, v trvání 6 měsíců od právní moci rozsudku s ohledem na [podezřelý výraz] omezení a věk žalované, a skutečnost, že žalovaná chová psy. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšným žalobcům přiznal právo na jejich náhradu.

4. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalobci i žalovaná.

5. Žalobci svým odvoláním napadají výrok I. rozsudku soudu prvního stupně, pokud jím byla stanovena lhůta žalované k vyklizení nemovitostí v délce 6 měsíců. Mají za to, že tato lhůta je nepřiměřeně dlouhá situaci, která byla v řízení prokázána, a sice že žalované je minimálně od října 2022 známo, že žalobci považují její užívání nemovitosti za neoprávněné, a společné bydlení s [Jméno zainteresované osoby 0/0] starším je neudržitelné, a další setrvání žalované v nemovitosti je ke škodě žalobců i v rozporu s jejich vůlí, jako vlastníků nemovitosti. Žalobci jsou připraveni, neboť žalovaná je matkou žalobce a), poskytnout jakoukoliv součinnost žalované při stěhování i při případném shánění nového bydlení. Z uvedených důvodů mají za to, že by pariční lhůta k vyklizení nemovitostí žalované měla být stanovena v kratší lhůtě a v tomto směru navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil, zároveň aby žalobcům přiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

6. Žalovaná ve svém odvolání napadá rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu s odůvodněním, že z provedených důkazů dospěl soud prvního stupně k nesprávným skutkovým zjištěním a následně i k nesprávným právním hodnocením, zároveň neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl všechny žalovanou navržené důkazy. Žalovaná užívá předmětné nemovitosti na základě platného závazkového vztahu, a to zdarma, na doživotí. Tento závěr soudu prvního stupně je správný, rovněž tak zjištění, že žalovaná s manželem se přestěhovali do předmětných nemovitostí poté, co prodali své nemovitosti v obci [adresa]. Následně však soud prvního stupně nezjistil dostatečně okolnosti tohoto prodeje. Nemovitosti v [Anonymizováno] v poslední době před prodejem užívala výhradně žalovaná k uspokojování svých bytových potřeb, dnes již bývalý manžel obýval již předmětné nemovitosti. [právnická osoba] v [Anonymizováno] byl ze strany žalobců stanoven jako podmínka přestěhování žalované do předmětných nemovitostí v [adresa] a žalovaná se k tomuto prodeji nechala přesvědčit, jak žalobci, tak bývalým manželem pod podmínkou, že předmětné nemovitosti v [adresa] bude moci užívat neomezeně, včetně celé zahrady pro venčení psů. Skutečnost, že právě prodej nemovitosti v [Anonymizováno] byl podmínkou přestěhování žalované do [adresa], a také skutečnost, že ze strany bývalého manžela nedostala žalovaná žádné finanční vypořádání, soud prvního stupně dostatečně nezjistil, co bylo příčinou tohoto jednání. Pokud soud prvního stupně zjistil, že její psi poškodili nemovitost, nezjistil již, co bylo příčinou tohoto jednání. Příčinou bylo svévolné omezení žalované v užívání zahrady přiléhající k domu k venčení psů. Žalobci zahradu odřízli od vstupního prostoru do domu kovovým drátěným plotem. Pokud pak byla tvrzena škoda na předmětu užívání, tak se jedná řádově o stovky korun, branka, která měla být zničena, již je opravena. V tomto směru tedy žalovaná spatřuje rozporná tvrzení žalobců, že se o psa nestará a jeho excesivní chování je zapříčiněno nedostatkem péče žalované. Žalovaná tvrdí opak, pes se chová excesivně, v důsledku špatného [podezřelý výraz] stavu žalované, pes o ní má starost a brání ji. Žalovaná od počátku sporuje tvrzení žalobců o odvolání konkludentního souhlasu s užíváním nemovitosti, toto tvrzení považuje za neurčité, tudíž neplatné a fakticky nepřezkoumatelné. Žalobci ani v koncentrační lhůtě nevymezili okolnosti, za kterých měl být udělen souhlas k užívání nemovitosti, kým a kdy měl být tento souhlas případně odvolán. Soud nemůže nahrazovat nečinnost žalobců v rovině povinnosti tvrzení, tím méně za situace, kdy z provedených důkazů není zřejmé, jaký souhlas a jakého obsahu byl udělen, ani kdy byl odvolán. Soud prvního stupně vyložil listinné důkazy o právním jednání žalobců vůči žalované tak, že dotvořil jednání žalobců a vyložil vůli žalobců způsobem, který vedl k porušení práva žalované na rovnost zbraní účastníků a práva žalované na spravedlivý proces. Žalovaná jako osoba práva neznalá nevěděla, že může uzavřít tzv. nepojmenovanou smlouvu, byla si však tehdy jistá příslibem svého syna a snachy o tom, že bude moci bezplatně a do konce života ke svému bydlení užívat předmětné nemovitosti. Zároveň má žalovaná za to, že je její právo bydlení v předmětných nemovitostech v podstatě právem obligačním, které po obsahové stránce odpovídá služebnosti bytu podle § 1297 o. z. ve spojení s § 1283 o. z., a tudíž že mezi stranami byla uzavřena inominátní dohoda. Nesprávně soud prvního stupně rozhodl i o nákladech řízení, když nebyla správně stanovena soudem prvního stupně tarifní hodnota ve smyslu § 9 odst. 1 advokátního tarifu. Z uvedených důvodů navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil a žalobu zamítl a rozhodl nově i o nákladech řízení.

7. Žalobci ve svém vyjádření k odvolání žalované uvedli, že zejména tvrzení žalované, že prodej nemovitosti v [Anonymizováno] byl podmínkou stanovenou žalobci pro přestěhování žalované, je zcela novým tvrzením, které je v odvolacím řízení nepřípustné, tyto skutečnosti žalovaná netvrdila ani ve svém účastnickém výslechu, ani nevyplynula z jiných důkazů provedených v řízení. Žalobci neměli jakýkoliv zájem na prodeji nemovitosti v [Anonymizováno], kdy k tomuto se blíže vyjádřili ve svých předchozích vyjádřeních. Pokud žalovaná namítá, že dosud nedošlo k vypořádání zaniklého jmění manželů mezi žalovanou a jejím bývalým manželem [Jméno zainteresované osoby 0/0] starším, pak tato okolnost sama o sobě nemá žádný vliv na probíhající řízení, sami nemají dostatečné povědomí o majetkových poměrech žalované a bývalého manžela, nicméně je jim známo, že ze strany bývalého manžela byla, či stále je žalované vyplácena pravidelná měsíční renta. Za nepravdivé považují rovněž tvrzení žalované, že by opravila škody, které na nemovitostech způsobili zejména její psi, poškozené interiérové dveře, koberec, výplně vrat i branky jsou na kompletní výměnu. Chování psů, kteří nejsou řádně vedeni, je tak nebezpečné i pro oprávněného uživatele předmětných nemovitostí [Jméno zainteresované osoby 0/0] staršího. Pokud žalovaná uváděla, že není zřejmé, jaký souhlas a jakého obsahu byl udělen, toto žalobci ani nesporují, konečně sami uváděli, že tento souhlas nebyl konkrétně vysloven nebo ujednán, žalobci tedy nemohli a nemohou lépe konkretizovat, kdy měl být souhlas udělen. Zároveň však jsou přesvědčeni, že přesným uvedením stran a předmětu užívání bylo odvolání jejich souhlasu, tedy žádost o předčasné vrácení věci dostatečně určité. Žalobci dále uvedli, že vylučují, že by součástí jejich souhlasu s užíváním nemovitosti žalovanou bylo ujednání konkrétní doby, po kterou má být žalované užívání nemovitosti umožněno. Žalobkyně b), čistě z opatrnosti, namítla relativní neplatnost tvrzeného příslibu s ohledem na skutečnost, že nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví obou žalobců, a pokud tedy měl být udělen souhlas jejím manželem v rámci obvyklé správy společného jmění, tak o něm nevěděla. Nesporuje vědomí o tom, že žalovaná užívá nemovitosti, ale pouze stanovení doby, po kterou měla být užívána, konkrétně ohraničením konce života žalované. Žalobci nesouhlasí s námitkou žalované, že by soud dotvořil „jednání žalobců a vyložení jejich vůle, čímž byla žalovaná zkrácena ve svém právu na spravedlivý proces“. Mají za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné a navrhli jeho potvrzení, včetně povinnosti žalované zaplatit jim vzniklé náklady řízení.

8. Žalovaná se k odvolání žalobců vyjádřila tak, že pokud byla soudem prvního stupně stanovena pariční lhůta v trvání 6 měsíců, má za to, že tato odpovídá ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., toto rozhodnutí soudu prvního stupně je řádně odůvodněno, když soud prvního stupně vycházel ze skutečných sociálních poměrů žalované a ze skutečnosti, že žalovaná přičiněním žalobců pozbyla možnost uspokojovat své bytové potřeby v nemovitosti, kterou původně vlastnila. Odvolání žalobců v tomto směru by tak nemělo být vyhověno.

9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání účastníků nejsou důvodná.

10. Odvolací soud vyšel ze správně a úplně zjištěného skutkového stavu soudem prvního stupně tak, jak vyplývá z bodu 3. a 4. napadeného rozsudku a je shrnut v bodě 2. tohoto rozsudku, a pro stručnost na tato skutková zjištění a skutkové závěry soudu prvního stupně odkazuje.

11. K odvolací námitce žalované, že soud prvního stupně dostatečně nezkoumal okolnosti prodeje nemovitostí v Klučenicích, a že prodej těchto nemovitostí byl podmínkou pro následné stěhování žalované s manželem do předmětných nemovitostí v [adresa], odvolací soud uvádí, že tato tvrzení byla poprvé uplatněna v odvolacím řízení a jsou tak nepřípustnými novotami ve smyslu ust. § 205a o. s. ř.

12. Z obsahu spisu i provedeného dokazování je zřejmé, že žalovaná s manželem dostali nabídku od žalobců přestěhovat se do předmětné nemovitosti v jejich společném jmění manželů v [adresa] za účelem lepší péče o rodiče. Tyto skutečnosti vyplynuly především z výpovědí účastníků před soudem prvního stupně a dále z rozvodového spisu, jakož i z rozsudku soudu prvního stupně, kterým bylo rozvedeno manželství účastníků, a vyplývají i z podání vysvětlení na Policii České republiky. Nemovitost v [Anonymizováno] byla ve společném jmění manželů žalované a jejího manžela, a pokud došlo k jejímu prodeji, tak následné vypořádání kupní ceny po rozvodu manželství z titulu vypořádání SJM není předmětem tohoto řízení a nemá vliv na rozhodnutí ve věci samé. Nicméně z výpovědí žalobců a skutečností vyplývajících z vyjádření [Jméno zainteresované osoby 0/0] v řízení o rozvod manželství vyplývá, že žalované, kromě důchodu je vyplácena ze strany bývalého manžela měsíčně renta. Tuto skutečnost, konečně žalovaná ani nerozporovala.

13. Ve shodě se soudem prvního stupně má odvolací soud za prokázané, že mezi účastníky byl uzavřen platně závazkový vztah, kterým se žalobci zavázali poskytnout bydlení rodičům žalobce a) - žalované a jejímu manželovi. Správně se soud prvního stupně zabýval charakterem ústní dohody o užívání předmětné nemovitosti. Tvrzení žalobců, že nebyla poskytnuta žádná doba, po kterou mohou být nemovitosti žalovanou a jejím bývalým manželem užívány, a případně že nebylo ujednáno, že by tak mělo být „na dožití“, považuje i odvolací soud za účelové. Je zřejmé, že se jednalo o jednání v rámci rodiny, kdy smyslem a účelem prodeje domu v [Anonymizováno] byl fakt, že žalobci přistěhují žalovanou a jejího manžela blíže svému bydlišti, aby o ně mohli pečovat, poskytovat jim případnou pomoc ve stáří. Je zcela nelogické, aby rodičům v takovém případně nebyla dána možnost v těchto nemovitostech dožít. Odvolací soud tak sdílí závěr soudu prvního stupně, že byť mezi účastníky byla dohoda o užívání nemovitostí ústní, popřípadě konkludentní, není pochyb o tom, že vůlí účastníků bylo umožnit žalované a jejímu manželovi užívat nemovitosti v [adresa] ve stáří a na dožití (konečně ve vztahu k otci žalobce a/ to sami žalobci výslovně prohlásili). Za těchto okolností, pak odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že mezi účastníky, s ohledem na prokázaný obsah ujednání o užívání předmětných nemovitostí, byla uzavřena smlouva o výpůjčce.

14. Podle § 2193 o. z. smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezužitkovatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

15. Podle § 2194 o. z. vypůjčitel nabývá právo věc užívat ujednaným způsobem a nebyl-li ujednán, způsobem přiměřeným povaze věci.

16. Podle § 2198 odst. 1 o. z. půjčitel se nemůže domáhat předčasného vrácení věci; to neplatí, užije-li vypůjčitel věc v rozporu se smlouvou.

17. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

18. Výpůjčka je smlouva o bezplatném užívání věci, o níž je dohodnuta doba jejího užívání, lze přisvědčit soudu prvního stupně, že v daném případě byla sjednána doba užívání předmětných nemovitostí žalovanou, ale i [Jméno zainteresované osoby 0/0] staršího na dožití.

19. Ze skutkových zjištění je zřejmé, že žalovaná užívala nemovité věci v rozporu s jejich účelem. Její chování nebylo souladné s péčí řádného hospodáře o vypůjčenou věc, docházelo k ničení věcí především jejími psy, které žalovaná zcela nezvládala. Pokud v odvolacím řízení namítala, že žalobci přehradili zahradu a znemožnili tak psům venčení, ke kterému se dříve zavázali, tak i v tomto případě jde o nová tvrzení, uplatněná až v odvolacím řízení a jako taková nejsou přípustná (§ 205 odst. a/ o. s. ř.).

20. Lze tedy shrnout, že žalovaná užívá předmětné nemovitosti v rozporu s ujednaným způsobem užívání, a tedy způsobem nepřiměřeným povaze věci, kdy dochází k ničení věci, a dochází k narušování užívacího práva [Jméno zainteresované osoby 0/0], čímž je splněna podmínka ustanovení § 2198 odst. 1 o. z., kdy se žalobci mohou domáhat vrácení vypůjčené věci, v tomto posuzovaném případě jejího vyklizení.

21. Pokud bylo žalovanou namítáno, že není zřejmé, jakého odvolání souhlasu se žalobci domáhají, případně že toto odvolání bylo nekonkrétní, neurčité a tedy nepřezkoumatelné, odvolací soud tuto námitku nesdílí. V řízení bylo prokázáno, že žalobci se dopisem ze dne [datum] domáhali vyklizení nemovitostí. V tomto dopise doručeném žalované uvedli, že nemovitost je užívána na základě konkludentně uděleného souhlasu, je zde přesně specifikováno, o jaké nemovitosti se jedná, jsou uvedeni účastníci vztahu, a zároveň je konkretizováno, že za dobu užívání nemovitosti žalovanou došlo k poškození jejích částí i příslušenství, a to jednáním žalované a jejího psa, zároveň že veškeré úhrady spojené s vlastnictvím a užíváním nemovitosti, včetně úhrad energií hradí žalobci, což je pro ně neúnosné. Proto odvolali souhlas s užíváním nemovitosti a vyzvali žalovanou k vyklizení, přičemž k vyklizení nemovitosti poskytli žalované lhůtu tří měsíců od doručení této výzvy. Výzvu pak opakovali v dopise ze dne [datum].

22. Žalovaná na konkrétní výzvu žalobců k vyklizení nemovitostí, při splnění podmínek k odvolání souhlasu s užíváním podle § 2198 o. z., nereagovala, soud prvního stupně proto správně shledal žalobu na vyklizení předmětné nemvitosti podle § 1040 o. z. jako důvodnou.

23. Odvolací soud ze všech shora uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

24. Pokud jde o lhůtu k vyklizení stanovenou soudem prvního stupně, odvolací soud neshledal důvodným odvolání žalobců, když má v řízení za prokázáno, že [podezřelý výraz] stav žalované není dobrý a vzhledem k jejímu věku, finanční situaci a ke skutečnosti, že se jedná o matku žalobce a), která zároveň chová dva psy, je namístě stanovení delší pariční lhůty k zajištění dostatečného zázemí do budoucna. Proto rozsudek soudu prvního stupně odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil, i pokud jde o stanovenou pariční lhůtu 6 měsíců, která se odvolacímu soudu jeví jako přiměřená povaze sporu.

25. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř., § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 150 o. s. ř. když ve věci samé před soudem prvního stupně byli úspěšní žalobci zcela, avšak dle odvolacího soudu jsou zde dány důvody hodné zvláštního zřetele, zejména s ohledem na skutečnost, že se jedná o rodinně právní spor, ale i s ohledem na věk, [podezřelý výraz] stav a finanční situaci žalované, a proto aplikoval ust. § 150 o. s. ř. a právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně žalobcům nepřiznal.

26. Pokud pak jde o náklady odvolacího řízení, rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř., § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., když v odvolacím řízení nebyli úspěšní se svým odvoláním žalobci, a se svým odvoláním nebyla úspěšná ani žalovaná. Za této situace proto odvolací soud nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení žádnému z účastníků.