o zaplacení částky 96 412 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 25. 3. 2025, č. j. 7 C 208/2022-181,
JUDr. Kateřina Burešová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 24. 9. 2025
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Daniely Jandové a JUDr. Tomáše Němce ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně]
sídlem [Adresa žalobkyně]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
proti
žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného]
sídlem [Adresa žalovaného]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
o zaplacení částky 96 412 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 25. 3. 2025, č. j. 7 C 208/2022-181,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadených výrocích I. a III. potvrzuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 14 108,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně (Okresní soud v Příbrami) ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 96 142 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 18. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II. zastavil řízení co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 313 Kč od 18. 11. 2022 do zaplacení. Ve výroku III. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 25 235,97 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
2. Soud I. stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žalobkyně jako zhotovitel uzavřela se žalovaným jako s objednatelem dne 3. 6. 2019 smlouvu o dílo nazvanou „Projekt bytový dům spořitelna“ (dále případně jen Smlouva o dílo“). Cena díla byla sjednána ve výši 125 000 Kč. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že žalobkyně dílo podle Smlouvy o dílo vytvořila do stadia rozpracovanosti 90,88 % ze sjednané ceny díla (113 600 Kč). V tomto stadiu díla došlo k jeho protokolárnímu předání mezi účastníky dne 14. 9. 2020. Žalovaný má proto povinnost skutečnou cenu převzatého díla žalobkyni zaplatit. Žalobkyně v tomto řízení původně uplatnila nárok na zaplacení částky 112 725 Kč, po částečném zpětvzetí žaloby co do částky 16 313 Kč je proto její žaloba co do požadavku na zaplacení částky 96 412 Kč, včetně požadovaného úroku z prodlení, důvodná. Žalobkyně omezila v průběhu řízení žalobu o uvedenou částku z důvodu, že z celkové výše nároku 113 600 Kč, zanikl tento nárok částečně z důvodu započtení pohledávky žalovaného na zaplacení smluvní pokuty ve výši 17 188 Kč (113 600 Kč – 17 188 Kč = 96 412 Kč).
3. Proti tomuto rozsudku, a to výroků I. a III. podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání. Namítl nesprávné skutkové i právní závěry. Nadále má za to, že dosud k řádnému předání díla podle Smlouvy o dílo ze strany žalobkyně nedošlo, když dílo dosud nebylo dokončeno, jak vyplývá i ze závěrů znaleckého posudku. Opětovně poukázal na to, že splatnost ceny díla byla ve Smlouvě o dílo sjednána do třiceti dnů od vydání pravomocného stavebního povolení ke stavebnímu záměru v této smlouvě specifikovanému, přičemž tento okamžik nenastal. Rovněž namítl, že závěry zmíněného znaleckého posudku pro případné určení výše ceny díla, kterou by měl žalovaný žalobkyni zaplatit, nejsou zcela relevantní, protože předmětem díla bylo jak vypracování projektové dokumentace, tak i související inženýrská činnost ve smyslu procesu vyřizování všech potřebných záležitostí směřujících k získání stavebního pobolení. Znalec se přitom podle žalovaného ve svém posudku zabýval nedokončeností, resp. vadností díla jen ve vztahu k projektové dokumentaci. Soud I. stupně proto pochybil, pokud přes výslovný návrh žalovaného nenechal zpracovat doplňující znalecký posudek znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] ke zhodnocení rozpracovanosti i zmíněných činností zahrnutých pod sjednanou inženýrskou činnost. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích I. a III. zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení, nebo aby sám napadený rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobu zcela zamítne.
4. Žalobkyně navrhla rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích I. a III. jako správný potvrdit. Pokud z její strany nedošlo k předání kompletního díla podle Smlouvy o dílo, bylo to především z důvodu neposkytnutí součinnosti žalovaného (např. v otázce zřízení potřebných věcných břemen). Je však nepochybné, že dílo bylo dne 14. 9. 2020 v určitém stadiu rozpracovanosti předáno, žalovaný je převzal a dále ho zcela využil pro dokončení třetí osobou za účelem získání stavebního povolení. Nárok žalobkyně na zaplacení ceny tohoto díla je proto důvodný. Není rovněž správný názor žalovaného, že při určení ceny předávaného díla nelze vycházet ze závěrů znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Z obsahu jeho posudku se podává, že se zabýval otázkou rozpracovanosti díla jak ve vztahu k projektové dokumentaci, tak i ve vztahu ke sjednané inženýrské činnosti. Závěr, že v daném případě nebylo možné vázat splatnost ceny díla na moment získání stavebního povolení k projektu, který byl předmětem díla, dovodil i Krajský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 26. 9. 2023, č. j. 23 Co 118/2023-479 (ve věci vedené na prvním stupni u Okresního soudu v Příbrami, sp. zn. 7 C 32/2021-314, v němž bylo rozhodováno o nároku žalovaného na zaplacení smluvní pokuty sjednané ve Smlouvě o dílo), když uzavřel, že sjednání okamžiku splatnosti ceny díla je formulováno tímto způsobem zcela neurčitě.
5. Odvolací soud poté, co usoudil, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadeném rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen ,,o. s. ř.“/), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.
6. Dle názoru odvolacího soudu provedl soud I. stupně dokazování v míře dostatečné pro skutkové i právní posouzení věci. Zjištěné skutečnosti, jakož i právní závěry přitom považuje odvolací soud za správné, s odkazem na jejich shrnutí uvedené v bodu 2. tohoto odůvodnění.
7. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“): Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
8. Podle § 2604 o. z.: Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.
9. Podle § 2608 odst. 2 o. z.: Převzetím nabývá objednatel vlastnické právo k věci a přechází na něho nebezpečí škody na věci, nestalo-li se tak již dříve.
10. Podle § 2610 odst. 1 o. z.: Právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.
11. Podle § 564 o. z.: Vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.
12. Podle § 1970 o. z.: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. V řízení bylo prokázáno, že za trvajícího smluvního vztahu mezi účastníky založeného Smlouvou o dílo došlo dne 14. 9. 2020 k protokolárnímu předání a převzetí díla v určitém stadiu rozpracovanosti. Tímto okamžikem přešlo vlastnické právo k tomto dílu na žalovaného (§ 2608 odst. 2 o. z.), přičemž mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný žalobkyní předané dílo v tomto stadiu rozpracovanosti dále využil k dopracování třetí osobou do stadia nutného k získání stavebního povolení.
14. Z těchto zjištěných skutečností jednoznačně vyplývá vůle účastníků, aby k předání a převzetí díla došlo ve stadiu jeho rozpracovanosti ke dni 14. 9. 2020. Zároveň ze zjištěných skutečností plyne nepochybná vůle účastníků nadále nevázat splatnost ceny díla na původně sjednaný okamžik, tedy na okamžik, kdy žalobkyně dokončí dílo do stavu, aby na jeho základě mohlo dojít k úspěšnému stavebně provolacímu řízení ohledně předmětu díla a zároveň uplyne lhůta třiceti dní od právní moci příslušného správního rozhodnutí. Za situace, kdy poté mezi účastníky žádná jiná dohoda o splatnosti ceny díla (v jeho aktuální rozpracovanosti ke dni jeho předání a převzetí) nebyla uzavřena, je třeba vycházet z ustanovení § 2610 odst. 1 o. z., podle kterého právo na zaplacení ceny díla vzniká jeho provedením, v daném případě tedy jeho provedením ve stavu rozpracovanosti ke dni jeho převzetí. Cena díla dle Smlouvy o dílo ke dni jeho předání byla určena znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který uzavřel, že hodnota předávaných prací, které ve svém souhrnu představují stupeň rozpracovanosti díla, činí 90,88 % ze sjednané ceny díla. Hodnota (cena) skutečně předávaného díla tedy činila částku 113 600 Kč (90,88 % z částky 125 000 Kč).
15. Soud I. stupně proto správně uzavřel, že žalobkyni vůči žalovanému vznikl nárok na zaplacení ceny díla sjednaného Smlouvou o dílo ve výši určené znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], a proto se v předmětném řízení domáhá důvodně (po zohlednění zápočtu části tohoto nároku ve výši 17 188 Kč na pohledávku žalovaného na zaplacení smluvní pokuty) zaplacení částky 96 412 Kč včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) od doby splatnosti, kterou žalovanému stanovila v předžalobní výzvě ze dne 11. 11. 2022.
16. Z podaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném vyhovujícím výroku I. jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), jakož i ve výroku III. o náhradě nákladů řízení s odkazem na jeho správné odůvodnění.
17. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byl v odvolacím řízení zcela úspěšná, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátem v rozsahu dvou úkonů právní služby 5 380 Kč dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění účinném od 1. 1. 2025, dále v rozsahu dvou náhrad hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu v uvedeném znění), to vše povýšeno o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 o. s. ř). Celkem se tak jedná o částku 14 108,60 Kč.
Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami k Nejvyššímu soudu, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.