o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 25. 5. 2022, č. j. 24 C 196/2021-163,

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 87 488 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. počítaným z částky 87 488 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 29 887 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. počítaným z částky 29 887,00 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 146 163 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% p. a. počítaným z částky 146 163 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 159 660 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% p. a. počítaným z částky 159 660 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 295 477 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% p. a. počítaným z částky 295 477 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 264 145 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% p. a. počítaným z částky 264 145 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 268 849 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% p. a. počítaným z částky 268 849 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 118 003 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% p. a. počítaným z částky 118 003 Kč od [datum] do zaplacení; ve výši 126 116 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% p. a. počítaným z částky 126 116 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 91 166 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% p. a. počítaným z částky 91 166 Kč od [datum] do zaplacení. Ve výroku II. uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 97 910 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

2. Z obsahu odůvodnění tohoto rozsudku se podává, že soud I. stupně se zabýval žalobním tvrzením, podle něhož žalobkyně uzavřela konkludentně se žalovanou Smlouvu o spolupráci na vývoji informačního systému na platformě [anonymizováno] (dále jen„ Smlouva na [anonymizováno]“) v červnu 2017. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně metodou agilního řízení projektu poskytovat žalované [příjmení] služby spočívající ve vývoji informačního systému pro vnitropodnikovou správu žalované na platformě počítačového programu [anonymizováno] a závazek žalované platit za tuto činnost žalobkyni sjednanou cenu ve výši 1 300 Kč za hodinu práce, bez DPH. Na základě této smlouvy prováděla žalobkyně úkoly a úkony zadávané jí žalovanou osobně, e-mailem nebo telefonicky. Prováděné práce žalobkyně účtovala vždy měsíčně a to tak, že žalované vždy zaslala výkaz provedených prací k odsouhlasení s dodatkem, že pokud se se žalovaná ve lhůtě čtrnácti dnů nevyjádří, bude žalobkyně považovat výkaz za odsouhlasený a na jeho základě bude žalované zaslána faktura. Dále žalobkyně uzavřela se žalovanou konkludentně Smlouvu o podpoře při vývoji informačního systému na platformě [anonymizováno] (dále jen„ Smlouva na podporu), a to v červnu 2018. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytovat žalované podporu související s vývojem informačního systému na bázi [anonymizováno], a to prostřednictvím do podniku žalované alokované osoby ([jméno] [anonymizováno]); na druhé straně byl předmětem smlouvy závazek žalované platit za tuto činnost žalobkyni sjednanou cenu ve výši 322 Kč za hodinu práce, bez DPH. Na základě této smlouvy žalobkyně prostřednictvím zmíněné osoby prováděla úkoly a úkony zadávané jí žalovanou osobně, e-mailem nebo telefonicky. Tyto práce žalobkyně žalované účtovala stejným způsobem jako práce prováděné podle Smlouvy na [anonymizováno]. Tato praxe mezi účastníky fungovala od 8/ 2017 do 2/ 2018, kdy žalovaná zaplatila žalobkyni za provedené a vyfakturované práce celkem částku 1 578 539 Kč. V období od 3/ 2018 do 12/ 2018 plnění podle zmíněných smluv ze strany žalobkyně nadále probíhalo, žalovaná však vyfakturované práce i přes upomínky neplatila. V případě Smlouvy na [anonymizováno] se jednalo o období [číslo] 2018, v případě Smlouvy na podporu se jednalo o období [číslo] 2018. Dne [datum] účastníci mezi sebou uzavřeli písemnou Smlouvu o poskytování služeb, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně zřídit pro žalovanou specializovaný server pro obsluhu informačního systému na bázi programu [anonymizováno] a poskytovat žalované s tím spojené služby a na druhé straně závazek žalované platit za užívání tohoto serveru žalobkyni částku 3 800 Kč měsíčně, bez DPH. Na základě této smlouvy fakturovala žalobkyně žalované měsíčně částku 4 598 Kč (3 800 Kč DPH), a to za měsíce [číslo] až [číslo]. Žalovaná však uhradila pouze faktury za období [číslo]. Žalovaná částka tak představuje souhrn všech podle uvedených smluv vyfakturovaných, ale nezaplacených částek.

3. Žalovaná se žalobě bránila tvrzením, že žalobkyni byl od samého počátku vzájemné komunikace znám požadavek žalované na včasné a řádné dodání systému [anonymizováno] jako funkčního celku, neboť smyslem tohoto vnitropodnikového systému správy měla být integrace dat z různých prostředí používaných žalovanou a jejich vzájemné propojení (tzn. propojení účetního systému, správy zakázek, správy ceníku, řízení skladu, plánování událostí, evidence firemních dokumentů apod.). Žalobkyně však nikdy zavedení aplikace [anonymizováno] do všech vnitropodnikových odvětví žalované nezrealizovala. Ze strany žalobkyně nikdy nedošlo k dokončení a dodání systému [anonymizováno] jako funkčního celku. Systém [anonymizováno] je tedy v současné době nedokončené a řádně nedodané dílo. Dle žalované byly konkrétní požadavky na systém a jeho jednotlivé moduly projednány na výjezdním zasedání konaném ve dnech 15. – 17. 6 2017. Na základě odsouhlasených výstupů z tohoto výjezdního zasedání byla ujednána doba plnění, pro časovou náročnost vývoje systému, na jeden rok od zahájení prací a cena za dokončený a řádně předaný systém 1 000 000 Kč. Dílo v průběhu jeho zhotovování vykazovalo různé vady, které se žalobkyni nedařilo odstraňovat. Navzdory trvajícím vadám a nedostatkům hradila žalovaná vystavené faktury až do celkové částky 1 578 539 Kč, což překročilo celkovou sjednanou částku 1 000 000 Kč. Ze strany žalobkyně došlo i k překročení sjednaného časového limitu pro zhotovení díla. Žalovaná s účinností od [datum] odstoupila od Smlouvy na [anonymizováno] z důvodu podstatného porušení smlouvy o dílo. Žalobkyní v tomto řízení uplatňované faktury neproplatila z toho důvodu, že uplatnila slevu z ceny díla za fakturované, avšak nikoli řádně a včas provedené práce, kterou si vůči účtovaným částkám započetla. Vzhledem k tomu, že Smlouvu na podporu a Smlouvu na poskytování služeb je třeba považovat za smlouvy závislé, odstoupením od Smlouvy na [anonymizováno] došlo i k jejich zrušení dle § 1727 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

4. Po provedeném dokazování soud I. stupně zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně na základě ústní dohody dodala žalované systém [anonymizováno], jehož jednotlivé moduly, vzájemně provázané, měla následně na základě požadavků žalované přizpůsobit podniku žalované, tzv.„ na míru“. Současně žalobkyně poskytovala žalované v souvislosti s uvedenou činností také IT služby nezbytné k provozu systému [anonymizováno] v podniku žalované. Dne [datum] pak účastníci mezi sebou uzavřeli v písemné formě Smlouvu o poskytování služeb, v níž se žalobkyně zavázala zřídit pro žalovanou server pro systém [anonymizováno] a poskytovat s tím související služby. Žalovaná se zavázala za to hradit žalobkyni částku 3 800 Kč bez DPH měsíčně. Za poskytnuté služby žalobkyně vystavila žalované vždy za každý kalendářní měsíc fakturu, žalovaná tímto způsobem zaplatila žalobkyni do srpna 2018 částku celkem ve výši 1 578 539 Kč. Vzhledem k tomu, že po dobu spolupráce mezi účastníky uvedla žalobkyně toliko do zkušebního provozu modul produktový, který však po celou dobu vykazoval chyby a problémy, které se žalobkyni nedařilo odstranit, a žádný další modul v podniku žalované zprovozněn nebyl, přestala žalovaná platit faktury vystavené žalobkyní (k úhradě poslední faktury došlo dne [datum]) a následně od smlouvy o dílo odstoupila pro podstatné porušení smlouvy s tím, že dílo nebylo jako funkční celek nikdy dokončeno, přičemž došlo i k překročení sjednaného časového limitu vývoje aplikace.

5. Dále soud I. stupně uzavřel, že žalobkyni se přes poučení dle § 118a o. s. ř. nepodařilo prokázat, že by se žalovanou uzavřela Smlouvu na [anonymizováno] o obsahu, který tvrdila (viz odst. 2 tohoto odůvodnění), ani případně, že by byla uzavřena platně smlouva o dílo z hlediska dostatečně určitého ujednání o ceně díla a o době jeho zhotovení. Za situace, kdy smlouva o dílo nebyla uzavřena platně, vztahuje se dle § 1727 o. z. tato neplatnost i na další smlouvy na ni vázané, tedy na Smlouvu na podporu a na Smlouvu o poskytování služeb. Soud I. stupně proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení při plnění z neplatné smlouvy, přičemž uzavřel, že na straně žalované k žádnému bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně nedošlo. Ze znaleckého posudku znalce prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., byť bez doložky dle § 127a o. s. ř. měl hodnotu pouze prostého listinného důkazu, soud I. stupně zjistil, že dodávaný systém [anonymizováno] neměl vzhledem ke své nedokončenosti prakticky žádnou užitnou hodnotu. Přesto za provedené práce žalovaná zaplatila žalobkyni částku převyšující 1 500 000 Kč. Z uvedených důvodů soud I. stupně žalobu zamítl.

6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. Namítla v něm především, že soud I. stupně nedostatečně provedl dokazování zejména listinnými důkazy, které předložila; některé listinné důkazy, kterými žalobkyně prokazovala zavedenou praxi mezi účastníky při provádění a fakturování prací zcela pominul. Pokud soud I. stupně uzavřel, že slyšení svědci ve své podstatě shodně uváděli, že žádných jednání, kde by byl řešen obsah smluvního závazku mezi účastníky, se neúčastnili, žádnou smlouvu nikdy neviděli a o obsahu smlouvy jim nebylo nic známo, pominul, že žalobkyně výslech těchto svědků navrhla především k prokázání toho, jakým způsobem probíhaly práce související s projektem Origam a jaké práce byly skutečně provedeny. Z výsledku takového dokazování mělo být patrné, že spolupráce mezi účastníky probíhala ve shodě. Soud I. stupně nesprávně, s odkazem na porušení koncentrace řízení, pominul žalobkyní předložený důkaz v podobě písemné nabídky žalobkyně, kterou však jako důkaz označila již ve svém prvním vyjádření k žalobě i sama žalovaná, přičemž tato nabídka obsahuje základní charakteristiku platformy Origam, včetně modulů, které lze dle individuálních přání zákazníka spravovat, jakož i hodinovou sazbu vývoje aplikace na míru ve výši 1 300 Kč/hod bez DPH.

7. Pokud soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně obsahu tvrzené Smlouvy na [anonymizováno], tedy, že nebyla dohodnuta konkrétní doba plnění a že mezi účastníky byla sjednána cena za hodinu práce za poskytované plnění bez omezení a že byl sjednán mechanismus placení za poskytnuté plnění v žalobě uvedeným způsobem, takový závěr dle žalobkyně není správný. Tvrzený obsah Smlouvy na [anonymizováno] vyplývá již ze samotné povahy prací prováděných žalobkyní pro žalovanou na principu tzv. agilního řízení projektu, který v daném případě spočíval v postupném přizpůsobování platformy [anonymizováno] dílčím požadavkům žalované (tzv. projekt„ na míru“). [ulice] na bázi hodinové sazby za poskytované služby byla dohodnuta proto, že rozsah potřebných prací není u projektů realizovaných agilní metodou řízení předem znám, a nelze proto stanovit celkovou výslednou cenu. Nabídku na uzavření smlouvy o tomto obsahu žalobkyně učinila žalované v září 2017. Žalovaná následně vyjádřila souhlas s touto nabídkou tím, že sama v průběhu prvních sedmi měsíců respektovala průběh spolupráce, tzn. žalobkyně vždy po skončení kalendářního měsíce doručila žalované výkaz provedených prací za předmětný měsíc k odsouhlasení, poté co žalovaná tento výkaz nerozporovala ve lhůtě čtrnácti dnů, byla jí vystavena faktura, kterou následně proplatila. Skutečnost, že žalovaná odsouhlasila i provedení prací za žalované období [číslo] 2018, žalobkyně dovozuje z toho, že na e-mailovou zprávu ze dne [datum] upozorňující na chybějící platby a seznam neproplacených faktur žalovaná e-mailovou zprávou ze dne [datum] odpověděla, že uvedený seznam souhlasí s její evidencí.

8. Žalobkyně v odvolání dále namítla, že se soud I. stupně v odůvodnění svého rozsudku nevypořádal dostatečně ani s platností Smlouvy o poskytování služeb. Tato smlouva byla žalobkyní uzavřena jednoznačně platně, písemně dne [datum]. Žalovaná tuto smlouvu vypověděla přípisem ze dne [datum]. Podle čl. VI odst. 3 této smlouvy jednoměsíční výpovědní lhůta uplynula ke dni [datum]. Žalobkyně má proto právo na úhradu neproplacených měsíců [číslo] po 4 598 Kč (3 800Kč + DPH).

9. Pokud soud I. stupně v svém rozsudku právně argumentoval, že Smlouva na [anonymizováno] nebyla uzavřena platně proto, že se žalobkyni nepodařilo prokázat sjednání konkrétní doby zhotovení díla konkrétní způsob určení ceny díla, ani tato argumentace dle žalobkyně neobstojí. Způsob určení ceny díla byl nepochybně dostatečně (ve smyslu § 2586 odst. 2 o. z.) sjednán prostřednictvím hodinové sazby prací. Sjednání konkrétní doby provedení díla pak není zákonnou náležitostí smlouvy o dílo, jak vyplývá z § 2590 odst. 2 o. z. (není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze).

10. Dle mínění žalobkyně soud I. stupně rovněž nesprávně odvodil z údajné neplatnosti Smlouvy na [anonymizováno] i neplatnost Smlouvy na podporu a Smlouvy na poskytování služeb. Bylo by dle žalobkyně nelogické, aby žalovaná uzavírala dne [datum] se žalobkyní písemnou smlouvu na pronájem serveru (Smlouva o poskytování služeb), pokud by již neměla zájem na pokračování spolupráce podle Smlouvy na [anonymizováno] z důvodu údajného nedodání sjednaného plnění.

11. Za nesprávný považuje žalobkyně i závěr soudu I. stupně o tom, že pokud nebylo prokázáno uzavření platné smlouvy, je třeba postupovat při vzájemném vypořádání poskytnutých plnění v režimu nároku na vydání bezdůvodného obohacení s tím, že bylo-li znaleckým posudkem prokázáno, že plnění poskytnuté žalobkyní nemá prakticky žádnou užitnou hodnotu, pak k bezdůvodnému obohacení na její úkor nedochází, protože žalovaná zaplatila za toto plnění částku převyšující 1 500 000 Kč. Dle žalobkyně, za situace, kdy soud I. stupně neučinil žádný konkrétní závěr o obsahu sjednané smlouvy, nemohl učinit ani odůvodněný závěr o tom, že plnění poskytnuté žalobkyní nebylo řádné a bez užitné hodnoty.

12. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud po případném doplnění dokazování rozsudek soudu I. stupě změnil tak, že její žalobě bude zcela vyhověno.

13. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání uvedla, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by mezi účastníky došlo k dohodě o podstatných náležitostech smluvního vztahu. Tvrzení žalované o tomto obsahu byla přitom zcela odlišná od tvrzení žalobkyně. Pokud se žalobkyně odvolávala na množství listinných důkazů, jednalo se z velké části pouze o faktury a vyúčtování, ty však samy o sobě nelze považovat za důkaz o uzavření Smlouvy na [anonymizováno] o obsahu tvrzeném žalobkyní. Pokud se žalobkyně jako důkazu dovolávala e-mailové zprávy ze dne [datum], jejíž přílohou měla být nabídka na uzavření smlouvy, ani tento důkaz dle žalované uzavření konkrétní smlouvy neprokazuje, když obsahem nabídky bylo pouze obecné neadresné sdělení, že cena za platformu je 480 000 Kč a cena za hodinu práce 1 300 Kč s tím, že ceny jsou pouze orientační a mohou se v závislosti na podrobnější analýze požadavků lišit. Zaslání této e-mailové zprávy sám jednatel žalobkyně v rámci svého účastnického výslechu považoval o pouhou rekapitulaci jednání, kdy podle něj měl být obsah Smlouvy na [anonymizováno] dohodnut již někdy dříve. Dle žalované žalobkyně tak ve své podstatě žádným způsobem neprokazuje existenci uskutečnění kontraktačního procesu v podobě nabídky, přijetí návrhu a následné vzájemné shody vůle smluvních stran. Pro případ konkludentního způsobu uzavření smlouvy ohledně posouzení aktu přijetí nabídky je dle žalované třeba vycházet z toho, že samotné mlčení či nečinnost ke vzniku smlouvy vést nemůže. Skutečnost, že žalobkyně zaslala žalované e-mailovou zprávu ze dne [datum] se zmíněnou nabídkou, tak bez dalšího nemůže založit závěr, že by žalovaná takovou nabídku přijala. Pokud žalobkyně argumentuje tím, že zavádění softwaru [anonymizováno] do vnitropodnikového prostředí žalované bylo prováděno metodou tzv. agilního řízení projektu, žalobkyně náležitě žalovanou s tímto způsobem provádění projektu a z toho plynoucími riziky neseznámila, ač to bylo její povinností s odkazem na § 5 odst. 1 o. z. Bylo na žalobkyni, aby jako odborník-profesionál připravila písemnou smlouvu, řádný projekt a dokumentaci ke specifikaci vlastností zaváděného informačního systému. To se však nestalo. Dle žalované z výpovědí slyšených svědků bylo prokázáno, že žalovaná měla zcela jiné požadavky na závazkový vztah mezi účastníky. Určitý soubor požadavků žalované na zaváděný systém [anonymizováno] vyplynul z průběhu společného výjezdního zasedání zástupců smluvních stran. Na tomto zasedání žalovaná vyslovila požadavek na zhotovení díla jako celku za částku 1 000 000 Kč, a to ve lhůtě jednoho roku. Skutečnost, že následně žalovaná po určitou dobu hradila faktury za práce žalobkyně, nemůže bez dalšího znamenat, že by souhlasila se způsobem fakturace a s fakturováním prací bez časového a finančního ohraničení a bez konkrétního splnění závazku. Žalovaná v žádném případě nejednala tak, jak si to vykládala a jak s domnívala žalobkyně. Obě strany měly zcela odlišnou představu o obsahu sjednávaného závazku. Podle ustálené soudní praxe přitom platí, že pokud se smluvní strany nedohodnou alespoň na podstatných náležitostech smlouvy, k platnému zavření smlouvy nedojde. Žalovaná rovněž souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že v důsledku neplatnosti Smlouvy na [anonymizováno] nelze, postupem podle ů [číslo] o. z. jako na platné nazírat i na smlouvy závislé, tedy na Smlouvu na podporu a na Smlouvu o poskytování služeb. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.

14. V replice k písemnému vyjádření žalované žalobkyně zejména uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena Smlouva na [anonymizováno] konkludentně, a to v červnu 2017 Uzavření smlouvy s konkrétním obsahem prokazuje tím, že se následně obě strany začaly smlouvou řídit. Naopak žalovaná v řízení neprokázala, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva na konkrétní časový a finanční rámec. Skutečnost, že žalovaná zaplatila za práce provedené žalobkyní částku vyšší, než jakou tvrdila, že byla dohodnuta jako rámec ceny, prokázuje, že k takového dohodě mezi účastníky nedošlo. Skutečnost že žalovaná akceptovala agilní způsob řízení projektu, dle žalobkyně vyplývá z e-mailové komunikace, kdy žalobkyně dne [datum] žalované sdělila, že termín vyhotovení díla si netroufá odhadnout, protože ze strany žalované vznikají nové požadavky, které vývoj natahují. Na tuto zprávu žalovaná sdělila, že z její strany se jedná o postup správný a ať v něm žalobkyně pokračuje.

15. Žalovaná ve své následné replice znovu zopakovala své stanovisko, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by mezi účastníky byla uzavřena konkludentně Smlouva na origami o obsahu jí tvrzeném. [jméno] žalovaná měla prokazatelně jinou představu o obsahu sjednávaného smluvního vztahu. K dohodě o obsahu smlouvy tedy nedošlo.

16. Odvolací soud poté, co usoudil, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné, po zopakování níže uvedených důkazů a po vlastním doplnění dokazování, rovněž dále uvedeném (§ 213a odst. 1 a 2 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

17. Dle názoru odvolacího soudu skutkový stav, tak jak byl soudem I. stupně zjištěn (viz odst. 4 tohoto odůvodnění) odpovídá provedenému dokazování. Z tohoto skutkového stavu proto odvolací soud při svém přezkumu vyšel.

18. Podle § 1746 odst. 2 o. z.: [anonymizováno] mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

19. Podle § 1756 o. z.: [anonymizováno] smlouva uzavřena slovy, musí být z okolností zřejmá vůle stran ujednat její náležitosti; přitom se přihlédne nejen k chování stran, ale i k vydaným ceníkům, veřejným nabídkám a jiným dokladům.

20. Podle § 2586 odst. 1o. z.: Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z.: [anonymizováno] se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2993 o. z.: [anonymizováno] strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. V daném případě se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky jako dosud nezaplacených dílčích částek za poskytnuté práce, případně další plnění při zavádění počítačového programu [anonymizováno] do vnitropodnikového prostředí žalované, jak to mělo být mezi účastníky dohodnuto v konkludentně uzavřené Smlouvě na [anonymizováno], konkludentně uzavřené Smlouvě na podporu a v písemně uzavřené Smlouvě o poskytování služeb.

24. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že obsahem Smlouvy na [anonymizováno] byl závazek žalobkyně metodou agilního řízení projektu poskytovat žalované [příjmení] služby spočívající ve vývoji počítačového systému pro vnitropodnikovou správu dat v podniku žalované na platformě počítačového programu [anonymizováno] a závazek žalované platit za tuto činnost žalobkyni sjednanou cenu ve výši 1 300 Kč za hodinu práce, bez DPH. [jméno] agilního řízení projektu spočívá v tom, že celkový rozsah a obsah prací není dopředu znám, protože zhotovitel projekt postupně realizuje a precizuje s ohledem na konkrétní prostředí a v průběhu realizace uplatňované požadavky objednatele.

25. Dle názoru odvolacího soudu, s ohledem na pouze rámcové vymezení vzájemných práv a povinností účastníků při zavádění aplikace [anonymizováno] do vnitropodnikového prostředí žalované, je třeba na obsahově takto tvrzenou Smlouvu na [anonymizováno] pohlížet pouze jako na smlouvu rámcovou, sjednanou v režimu ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. Podle ustálené soudní praxe (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4644/2014) přitom rámcová smlouva nezakládá mezi jejími účastníky žádná konkrétní práva a povinnosti, ty jsou obsahem až následných tzv. realizačních smluv.

26. Pokud tedy žalobkyně svými skutkovými tvrzeními opírá svůj nárok na zaplacení ceny poskytnutého plnění o obsah Smlouvy na [anonymizováno], která má dle svého tvrzeného obsahu povahu pouze smlouvy rámcové, tedy bez vzniku konkrétních práv a povinností, již v rovině skutkových tvrzení nemůže být shledán její takto uplatněný nárok jako důvodný.

27. Na žalobkyni bylo, aby svůj žalobní požadavek opřela o tvrzení o existenci konkrétních realizačních smluv majících povahu smluv o dílo na zcela konkrétně vymezené části dodávaného produktu, aby bylo možno posoudit, na dodání jaké konkrétní části rámcově sjednaného produktu se účastníci skutečně dohodli, zda tento dílčí produkt byl žalované skutečně a řádně dodán a které z provedených a účtovaných prací lze k té které dohodnuté a realizované dílčí smlouvě o dílo přiřadit. Vést žalobkyni k tomuto doplnění žaloby, tedy k doplnění tvrzení o dalším skutku, který byl způsobilý hmotně právně založit nárok na požadované peněžní plnění, ze strany soudu však nebylo možné s ohledem na zákaz poskytování jiného než procesního poučení (§ 5 o. s. ř.).

28. Výše uvedené závěry se přitom dle názoru odvolacího soudu zcela vztahují i k posuzování té části nároku žalobkyně, kterou se po žalované domáhá zaplacení dlužného plnění ze Smlouvy na podporu. I tato smlouva, tak, jak je tvrzen její obsah (viz odst. 2 tohoto odůvodnění), má povahu pouze smlouvy rámcové, rámcově (bez předem známého obsahu a rozsahu) vymezující plnění žalobkyně.

29. Vzhledem k výše uvedenému, byť z jiných právních důvodů, odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně uzavírá, že poskytovaná vzájemná plnění účastníků, pokud měla vyplývat z tvrzené Smlouvy na [anonymizováno] a Smlouvy na podporu, je třeba v tomto řízení posuzovat pouze jako bezesmluvní plnění s případným nárokem na jeho vrácení v režimu práva na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o. z.

30. Naopak dle názoru odvolacího soudu, co do uplatněného právního důvodu v obecné rovině obstojí požadavek žalobkyně na zaplacení dlužného plnění ze Smlouvy o poskytování služeb. V řízení bylo prokázáno, že tato písemná smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne [datum], přičemž na základě této smlouvy žalobkyně zřídila pro žalovanou specializovaný server pro obsluhu informačního systému na bázi programu [anonymizováno] se zajištěním k provozu serveru příslušejících služeb. Z obsahu této smlouvy odvolací soud dále zjistil, že žalovaná se zavázala za toto plnění žalobkyni platit měsíčně částku celkem ve výši 3 800 Kč. Dle názoru odvolacího soudu se přitom z obsahu v řízení učiněných skutkových zjištění nenabízí žádný zákonný důvod, pro který by měla být tato smlouva shledána jako neplatná. Pokud by bylo v řízení prokázáno, že žalovaná za žalované období [číslo] za plnění poskytnuté z této smlouvy skutečně žalobkyni ničeho nezaplatila, byla by žaloba v tomto rozsahu důvodná (avšak pouze v rozsahu plnění ve výši 3 800 Kč měsíčně bez daně z přidané hodnoty, která nebyla jako součást ceny plnění výslovně sjednána).

31. Při posuzování důvodnosti žaloby z hlediska nároku na vydání bezdůvodného obohacení soud I. stupně správně vyšel ze skutkového zjištění (opřeného o souhlasné tvrzení obou účastníků), že z titulu všech tvrzených a posuzovaných smluv žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku ve výši 1 578 539 Kč. Zopakováním obsahu znaleckého posudku znalce [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne [datum], který byl v průběhu odvolacího řízení doplněn i o doložku dle § 127a o. s. ř., odvolací soud zjistil, že znalec ohodnotil rozsah žalobkyní provedených prací (nedokončeného díla) na projektu zavádění platformy [anonymizováno] do podniku žalované částkou v rozpětí 400 000 – 625 000 Kč. Z hlediska užitné hodnoty se však dle znalce jedná o hodnotu velmi malou, protože nedokončené dílo představuje pouze část požadované funkcionality a nedává uživateli očekávaný synergický efekt díla jako celku. Dle názoru odvolacího soudu i s případným připočtením dodání samotné základní platformy [anonymizováno] v ceně 480 000 Kč (jak odvolací soud tuto cenu zjistil z rámcové nabídky žalobkyně na č. l. 35 a násl. spisu, na kterou se oba účastníci v průběhu řízení odvolávali), představuje hodnota žalobkyní žalované poskytnutého plnění částku maximálně ve výši 1 080 000 Kč, po započtení případného nároku ze Smlouvy o poskytování služeb (4 x 3 800 Kč) částku ve výši 1 095 200 Kč. Je tedy zřejmé, že žalovaná se na úkor žalobkyně z titulu bezesmluvního plnění neobohatila, když žalobkyni ve skutečnosti poskytla plnění ve větší hodnotě, než sama přijala.

32. Soud I. stupně proto rozhodl správně, pokud žalobu v celém rozsahu zamítnul, a odvolací soud rozsudek soudu I stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), a to i v závislém výroku o náhradě nákladů řízení s odkazem na jeho správné odůvodnění s tím, že byla napravena zřejmá nesprávnost způsobená chybou v psaní, co se týče označení příjemce náhrady nákladů řízení.

33. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, má proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 14 740 Kč (písemné vyjádření k odvolání, další písemná replika k replice žalobkyně, účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jednoho úkonu právní služby v hodnotě 7 370 Kč dle § 11 odst. 2 písm. f) zmíněné vyhlášky (účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]) a čtyř režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 zmíněné vyhlášky), celkem tedy 52 790 Kč.