Přeskočit na obsah
Krajský soud v Praze 26 Co 13/2025-148 ECLI:CZ:KSPH:2025:26.Co.13.2025.1 Rozsudek

o zaplacení částky 81 125 Kč s přísl. o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu Praha východ ze dne 10.6.2024, č.j. 24C 91/2024-115

JUDr. Kateřina Burešová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 26. 3. 2025

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Kateřiny Staré a JUDr. Tomáše Němce ve věci

žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně]

bytem [Adresa žalobkyně]

zastoupená advokátkou [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno].

sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]

proti

žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A]

bytem [Adresa žalované A]

2. [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B]

Bytem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]

o zaplacení částky 81 125 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu [Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne 10. 6. 2024, č. j. 24 C 91/2024-115,

s


I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně (Okresní soud [adresa]-[Anonymizováno]) ve výroku I. uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II. uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

2. Po provedeném dokazování soud I. stupně uzavřel, že účastníci (žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaní jako nájemci) spolu podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“) uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu č. [hodnota] v domě č. p. [Anonymizováno] na adrese [adresa] (dále případně jen („Byt“), a to na dobu určitou od [datum] do [datum] s povinností platit měsíčně: nájemné výši [částka], zálohy na služby ve výši [částka], za internet [částka] a za elektřinu [částka] (dále případně jen „Nájemní smlouva“). K ukončení nájmu došlo předčasně ke dni [datum]. Žalobkyně žalobou ze dne [datum] uplatnila nárok na zaplacení částky [částka] sestávající z dluhu na nájemném a zálohových platbách včetně platby za internet dle Nájemní smlouvy za měsíce listopad a prosinec 2023 a leden 2024 (3 x (24 000 + 4 755 + 490) celkem [částka], z dluhu na skutečně spotřebovanou elektřinu ve výši [částka], to vše poníženo o částku [částka], kterou žalovaní z titulu sjednaných plateb v Nájemní smlouvě dosud skutečně žalobkyni uhradili. Soud I. stupně dále uzavřel, že žalovaní podle Nájemní smlouvy složili k rukám žalobkyně i kauci ve výši [částka], žalobkyně však na tuto částku důvodně započetla svůj nárok na náhradu škody ve výši celkem [částka] za poškození předmětu nájmu, včetně ztráty některých věcí, které byly v souvislosti s užíváním předmětu nájmu žalovaným k dispozici, přičemž částku přesahující složenou jistotu ([částka]) žalobkyně v řízení k zaplacení výslovně neuplatnila. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o. s. ř.“) a ve věci úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení.

3. Proti tomuto rozsudku podali oba žalovaní v zákonné lhůtě obsahově stejné odvolání. Uvedli v něm, že s nárokem žalobkyně na dlužné platby spojené s užíváním Bytu souhlasí, nesouhlasí však s tím, aby jimi složená kauce ve výši [částka] byla žalobkyní použita na jí tvrzenou náhradu škody, kterou sporují. Navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně, aby jim platební povinnost uložená rozsudkem soudu I. stupně byla rozložena do splátek s ohledem na rozpad jejich vztahu a tím jejich oslabeným finančním možnostem.

4. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání žalovaných navrhla rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdit.

5. Odvolací soud poté, co usoudil, že odvolání bylo podáno osobami k tomu oprávněnými a že je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných není důvodné.

6. Dle názoru odvolacího soudu provedl dokazování v míře dostatečné pro učinění všech pro věc podstatných skutkových zjištění a závěrů. Podstatné skutečnosti, které na podkladě provedeného dokazování soud I. stupně zjistil, považuje odvolací soud za správné. Za správné pak považuje i jeho právní závěry, které ho vedly k tomu, že žalobě zcela vyhověl.

7. Podle § 2201 občanského zákoníku (o. z.): Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Podle § 2251 odst. 1 o. z.: Nájemce (bytu) platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.

9. Podle § 1970 o. z.: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2254 odst. 2 o. z.: Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

11. Podle § 2910 o. z.: Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

12. Soud I. stupně především správně zjistil a uzavřel, že žalovaní z titulu Nájemní smlouvy žalobkyni dluží na nájemném, včetně plateb za služby spojené s užíváním Bytu (včetně dlužné částky za internet a za spotřebovanou elektřinu), po odečtení částky [částka], kterou žalovaní dosud z titulu svých smluvních platebních povinností žalobkyni uhradili, celkem částku [částka]. Jak se dále podává z obsahu spisu, žalovaní tento nárok žalobkyně ani nesporovali. Již z tohoto důvodu je žaloba žalobkyně na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení důvodná.

13. Dle názoru odvolacího soudu se soud I. stupně v tomto řízení zabýval nad jeho rámec otázkou důvodnosti nároku žalobkyně na náhradu škody. Jak se podává z obsahu spisu, žalobkyně v tomto řízení sama nárok na náhradu škody za poškození předmětu nájmu ze strany žalovaných výslovně neuplatnila s tím, že tento svůj nárok uplatnila mimo rámec tohoto řízení formou započtení pohledávky na pohledávku žalovaných na vrácení složené kauce ve výši [částka] po ukončení nájemního vztahu. V předmětném řízení zároveň ani žalovaní výslovně neuplatnili svůj nárok na vrácení této kauce tak, aby v rámci posuzovaní jeho důvodnosti bylo možno zabývat se v tomto řízení i otázkou, zda tento jejich nárok případně nezanikl započtením nároku žalobkyně na náhradu škody. Za situace, kdy žalobkyně neučinila nárok na náhradu škody za tvrzené poškození předmětu nájmu předmětem tohoto řízení, a zároveň, kdy žalovaní neučinili předmětem řízení (podáním vzájemné žaloby či uplatněním námitky započtení na nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka]) svůj nárok na vrácení jistoty, zabýval se soud I. stupně otázkou vzniku této škody v tomto řízení nadbytečně.

14. Pokud jde o požadavek žalovaných na umožnění splátek dluhu, k jehož zaplacení byli v tomto řízní zavázáni, ani odvolací soud neshledal žádné relevantní důvody pro to, aby byla ke splnění této povinnosti stanovena žalovaným jiná, než zákonná třídenní lhůta ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.), když obecné tvrzení o nepříznivé finanční situaci, rozpadu partnerského vztahu a vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, výjimečné důvody pro možnost splácet dluh ve splátkách, nepředstavuje. Nadto žalovaní, ačkoliv existenci a výši dluhu nezpochybňují, od ukončení nájmu dne [datum] na dluh ničeho nezaplatili, nepokusili se jej hradit alespoň minimálními částkami.

15. Ze všech podaných důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), a to i v závislém výroku o náhradě nákladů řízení s odkazem na jeho správné odůvodnění.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, má proto vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátkou v rozsahu odměny za dva úkony právní služby po [částka] dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (jedno písemné vyjádření k odvolání obou žalovaných, účast u jednání odvolacího soudu), jednoho režijního paušálu ve výši [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do [datum]) a jednoho režijního paušálu ve výši [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od [datum]), celkem tedy se jedná o částku [částka].

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ k Nejvyššímu soudu České republiky, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.