o 123 945 Kč s příslušenstvím

1. Okresní soud v Mělníku (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 123 945 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 123 945 Kč od 16. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.); a uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 75 612 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.).

2. Žalobce se domáhal po žalovaných zaplacení částky 123 945 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vůči žalovaným 1), 2) a z titulu náhrady škody vůči žalovanému 3). Bezdůvodné obohacení odpovídá neoprávněnému proplacení náhrad za vyhotovení znaleckého posudku, za zhotovení nového vestavěného nábytku a nákladů za právní zastoupení. Náhrada škody pak spočívá v úhradě ceny nábytku, který žalovaný 3) bez dalšího zjištění na základě faktur předložených žalovanými 1), 2) proplatil, aniž zjišťoval, zda byl dodržen postup podle znaleckého posudku, zda se jednalo o nábytek „zničený“, zda muselo dojít k demontáži a nahrazení starého nábytku novým.

3. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek, které zajišťuje správu bytového domu č. p. [Anonymizováno] (dále i jen ,,SVJ“), žalovaní 1) a 2) jsou v režimu společného jmění manželů vlastníky bytové jednotky č. [hodnota] v tomto bytovém domě, žalovaný 3) vykonával funkci předsedy SVJ v době od 15. 6. 2022 do 15. 5. 2023. Znaleckým posudkem vypracovaným znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (dále jen „znalecký posudek“) bylo zjištěno, že se v bytové jednotce žalovaných 1) a 2) vyskytují plísně z důvodu zatékání do bytu střechou, musí dojít k jejich opravám; zároveň byl znaleckým posudkem stanoven postup oprav tak, že nejprve má dojít k odstranění příčit zatékání do bytu v dětském pokoji a poté k opravám uvnitř bytu. Podle zápisu ze 17. shromáždění SVJ konaného dne 11. 5. 2022 (dále jen „Shromáždění“) ve spojení s podklady, Shromáždění schválilo předběžný rozpočet na opravy v bytové jednotce č. [hodnota] do 300 000 Kč s tím, že se jedná o první fázi opravy podle znaleckého posudku, následně žalovaný 3) z majetku žalobce uhradil žalovaným 1) a 2) částku v celkové výši 205 385 Kč.

4. Z hlediska právního posouzení soud prvního stupně uzavřel, že společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou, která je způsobilá nabývat práva a zavazovat se k povinnostem pouze za účelem zajišťování správy domu a pozemku [§ 1194 a § 1195 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)]. Nejvyšším orgánem společenství vlastníků jednotek je shromáždění, statutárním orgánem je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků (§ 1205 odst. 1 o. z.). Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky (§ 1194 odst. 2 věta první o. z.).

5. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný 3) přistoupil k výplatě požadované částky žalovaným 1) a 2) neoprávněně, protože jako předseda SVJ mohl jednat toliko na základě rozhodnutí vzešlého z hlasování shromáždění. Pokud k přijetí rozhodnutí o proplacení konkrétních částek nesvolal Shromáždění, případně nezahrnul ke schválení proplacení na program dalšího shromáždění vlastníků SVJ, pak mohl ve své působnosti vycházet toliko ze závěrů a obsahu podkladů a zápisu ze 17. Shromáždění. Na tomto Shromáždění se přitom konkrétně nehlasovalo pro dosud nevyřešenou otázku a neshodu o způsobu oprav v bytové jednotce č. [hodnota] a úhrady oprav ze strany žalobce. Výbor SVJ konstatoval, že neobdržel žádný konkrétní návrh oprav ani rozpočtu, a tak nebylo možno o tomto na Shromáždění hlasovat, došlo ke schválení pouze předběžného rozpočtu na opravy v bytové jednotce do výši 300 000 Kč a k proplacení nákladů žalobcem by v případě schválení došlo až na základě předložených faktur. Proplacením náhrady za nábytek, znalecký posudek a právní služby, došlo na straně žalovaných 1) a 2) k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 o. z.; na straně žalovaného 3) došlo k porušení povinnosti řádného hospodáře ve funkci člena voleného orgánu (§ 159 odst. 1 o. z.) a žalovanému 3) tak vznikla povinnost ve smyslu § 2913 o. z., nahradit vzniklou újmu. Podaná žaloba směřovala správně vůči všem žalovaným podle režimu tzv. solidární odpovědnosti, když soud vycházel ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2307/2013. Soud prvního stupně zdůraznil, že přijaté usnesení Shromáždění považuje za platné, resp. jeho platnost nelze zpochybňovat v žádném jiném soudním řízení, nicméně případné proplacení požadované částky mohli žalovaní nárokovat jen na základě rozhodnutí shromáždění vlastníků ve formě konkrétního a jasně znějícího usnesení, na kterém by po projednání a hlasování všichni přítomní vlastníci rozhodli o tom, za jakých podmínek dojde k případnému zaplacení požadovaných plateb. Takovým rozhodnutím podle obsahu nebylo rozhodnutí ze 17. Shromáždění vlastníků, které jednak pro nesoulad o konkrétních částkách k proplacení nehlasovalo a vytvořilo jen obecný rámec schváleného předběžného rozpočtu. Žalovaní 1) a 2) se sporných nároků domáhali bez právního důvodu a přijali tak plnění na úkor majetku žalobce, žalovaný 3) překročil oprávnění dané mu Shromážděním a porušil při nakládání s majetkovými prostředky své povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Soud prvního stupně proto žalobě jako důvodné vyhověl a žalobci přiznal podle § 1970 o. z., rovněž úroky z prodlení. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

6. Proti tomuto rozsudku podali všichni žalovaní odvolání.

7. Žalovaní 1) a 2) především označili řízení za nespravedlivý, účelově, tendenčně a manipulativně proti nim vedený proces, při kterém došlo k ignoraci žalovaných, porušení rovnosti zbraní, soud překročil svoji roli a rozsudek je nelogický, nezákonný a vnitřně rozporný. Podle odvolatelů rozhodnutí o solidárním plnění je v rozporu se zákonem, protože bezdůvodné obohacení a náhrada škody jsou dvě různé právní kategorie. Jedná se o dva nároky, kdy buď odpovídají žalovaní 1), 2) z titulu bezdůvodného obohacení, nebo žalovaný 3) z titulu náhrady škody, oba nároky nelze směšovat, protože by mohlo dojít ke dvojímu plnění. Žalovaní dále vytýkali soudu prvního stupně, že rozhodoval o jiném nároku, než který vyplývá z žaloby, vyšel z jiných skutečností, než tvrdil žalobce. Návrh na elektronický platební rozkaz obsahuje tvrzení o neprávem vyplacených částkách, protože žalovaní nepostupovali podle jimi předloženého znaleckého posudku. Soud však postavil rozhodnutí na tom, že o úhradě konkrétních částek se nehlasovalo a bylo rozhodnuto jen o předběžném rozpočtu. Pokud žalobce a soud během řízení změnili podstatu sporu tak, že se z něj stal spor vyplývající z usnesení SVJ, pak bylo na soudu prvního stupně, aby věc znovu předložil Vrchnímu soudu v Praze, protože okresní soud již není soudem příslušným v prvním stupni. Oprávněnost úhrady vyplývá z havarijního stavu střechy, o kterém rozhodl výbor bez shromáždění. Podle žalovaných soud prvního stupně správně uzavřel, že usnesení 17. Shromáždění vlastníků ze dne 11. 5. 2022 je platné, spor je tak nikoliv o jeho platnost, ale o jeho výklad. Soud v rozhodnutí uvedl obsahové znění zápisu Shromáždění a zcela selektivně opomněl podklady ke Shromáždění, kde je uveden požadavek žalovaných, tj. demontáž poškozeného vestavěného nábytku a jeho náhrada, kromě sanace, opravy maleb, sádrokartonu, vysoušení vlhkého zdiva. Z textu usnesení Shromáždění je naprosto zřejmé, že došlo k dohodě mezi žalovanými a žalobcem s tím, že bude uhrazeno vše, co uvedla žalovaná 1) a na základě předložených faktur bude toto proplaceno. Žalovaní uzavřenou dohodu splnili, za obecný text uzavřené dohody, která je vlastně obsahem usnesení Shromáždění, nemohou a nijak ji nezneužili. Soud prvního stupně pochybil, pokud odmítl výslech svědků, kteří by potvrdili, že hlasovali s vědomím, že se schválení týká všech položek. Soud odmítl výslech svědků a čestná prohlášení, jako subjektivní a okrajové názory. Zároveň žalovaní vytýkali soudu, že ve vztahu k zápisu z 23. shromáždění žalobce překvapil účastníky v rozsudku novou výkladovou konstrukcí, bez předchozího projednání v řízení. Žalovaní dál namítali v rozhodnutí soudu prvního stupně nelogičnost v označení účastníků, která způsobuje nevymahatelnost rozsudku, neoprávněné vydání elektronického platebního rozkazu, pro jehož vydání nebyly splněny zákonné podmínky. Nesprávně soud prvního stupně rozhodl rovněž o nákladech řízení, když nebyl vymezen poměr každého z žalovaných. Žalovaným 1), 2) soud neměl ukládat povinnost k náhradě nákladů řízení, protože řízení vedl účelově a zbytečně, žalovaní proto odmítají hradit náklady řízení, které bylo vedeno jen jako formální zástěrka pro již předem rozhodnutou věc. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne.

8. Žalovaný 3) ve svém odvolání uvedl, že soud prvního stupně přehlédl jako nepodstatnou okolnost, že žalovaní 1) a 2) řešili problém s náhradou škody dlouhodobě, byli právně zastoupeni a vzhledem k rozporování řady okolností ze strany tehdejšího výboru žalobce v mezidobí nechali zpracovat i znalecký posudek. Celá věc tedy nebyla ani ze strany žalovaného 3) řešena nahodile, ukvapeně či bez znalosti věci. O věci jednalo Shromáždění vlastníků dne 11. 5. 2022, o čemž byl pořízen zápis. Ten sice není v určitých ohledech podrobný a byl zpracován do jisté míry nedbale, nicméně jeho výkladem a dovysvětlením toho, o čem bylo na Shromáždění reálně jednáno, mohlo být dostatečně osvětleno výslechy svědků a čestnými prohlášeními. Soud nezkoumal vůli a představy hlasujících vlastníků a vyšel přehnaně formalisticky toliko z holého textu zápisu. Žalovaní 1), 2) postupovali podle závěrů Shromáždění a faktury předložili žalovanému 3) koncem června 2022, zaplacení upomínali v červenci 2022, načež žalovaný 3) v souladu s informacemi, které měl, platby uhradil. Soud dospěl k závěru, že mělo být svoláno k projednání finálních částek ještě nějaké další shromáždění, takový závěr ale ze zápisu ze Shromáždění z 11. 5. 2022 nelze učinit. Naopak z tohoto zápisu se podává, že bude-li celkový rámec (300 000 Kč) schválen, pak do výše tohoto rámce budou jednotlivé faktury za náhrady, které byly na Shromáždění projednány, také bez dalšího proplaceny. Pokud soud prvního stupně uvedl, že žalovaný 3) porušil povinnost loajality a péči řádného hospodáře, pak podle odvolatele naopak při neproplacení částek hrozily žalobci další škody ve formě nákladů řízení, úroků z prodlení a celá věc by se zkomplikovala a prodražila. Na Shromáždění bylo dostatečně projednáno, že budou nahrazeny účelně vynaložené náklady žalovaných 1) a 2), včetně nákladů na znalecký posudek. Nesprávný je názor soudu prvního stupně, že statutární orgán může činit ve věcech majetku společnosti právní úkony pouze na základě usnesení shromáždění. V posuzované věci ale nebylo stanoveno, že bude shromáždění znovu rozhodovat o konkrétních částkách, které budou zaplaceny, statutární orgán tak mohl činit právní jednání neschválená shromážděním. Pokud soud prvního stupně uvedl, že k úhradě finančních požadavků žalovaných 1), 2) k proplacení předmětných faktur bylo zásadně třeba rozhodnutí shromáždění vlastníků, pak takový závěr není opřen o žádný z důkazů, jde o volnou úvahu soudu prvního stupně, který neuvádí, z čeho by měla taková povinnost opětovného projednání a schvalování konkrétních částek vyplývat. Žalovaný 3) navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k doplnění dokazování a novému rozhodnutí, případně aby sám napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobu zamítne.

9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

10. Na základě přezkoumání obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některými ze zmatečnostních vad uvedených v § 229 odst. 1, 2 písm. a), b), odst. 3 o. s. ř. či jinými vadami před soudem prvního stupně, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí a jejichž náprava by nemohla být zjednána za odvolacího řízení.

11. Odvolací soud neshledal ani důvody pro zrušení rozhodnutí ve smyslu § 219a o. s. ř. pro jeho nepřezkoumatelnost. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele. Nelze pokládat za nepřezkoumatelné takové rozhodnutí soudu prvního stupně, u něhož je všem účastníkům nepochybné, jak a proč bylo rozhodnuto (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1805/2018).

12. Soud prvního stupně v napadeném rozhodnutí vyložil, z jakých důkazů vycházel, jaké skutečnosti měl za prokázané a jaké skutkové i právní závěry učinil. Odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně tak bylo dostatečným podkladem pro odvolání, které vůči němu bylo žalovanými podáno. Formulační a písařské nepřesnosti v označování účastníků v napadeném rozsudku nezpůsobují jeho nepřezkoumatelnost ani se nejedná o vady, které mohly způsobit nesprávné rozhodnutí ve věci či ohrozit postavení účastníků.

13. Soud prvního stupně zjistil úplně skutkový stav, který však odvolací soud jinak hodnotil. Přitom za důvodnou odvolací soud považuje pouze odvolací námitku spočívající ve výhradě žalovaných k hodnocení obsahu zápisu ze Shromáždění soudem prvního stupně.

14. Zcela nedůvodné jsou námitky žalovaných o nespravedlivém, manipulovaném, účelově a tendenčně vedeném procesu v neprospěch žalovaných 1) a 2). Soud prvního stupně v řízení postupoval v souladu se zákonem tak, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů účastníků (§ 2 o. s. ř.), zároveň předvídatelně, aby ochrana práv byla rychlá a účinná, aby sporné skutečnosti byly spolehlivě zjištěny a nedocházelo ke zneužívání zákona (§ 6 o. s. ř.). K jednání na den 22. 10. 2024, 3. 12. 2024 a 16. 1. 2025 byli účastníci řádně předvoláni tak, aby měli dostatek času k přípravě (§ 115 o. s. ř.). Předseda senátu při jednání sdělil výsledky přípravy řízení, žalovaní se vyjádřili k žalobcem přednesené žalobě, předseda senátu zjistil nesporné skutečnosti, umožnil účastníkům vyjádřit se k provedeným důkazům a závěrem se účastníci vyjádřili k věci.

15. Důvodná není ani námitka žalovaných o možné podjatosti věc rozhodujícího soudce, kterou spatřují v postupu soudce, jenž podle jejich názoru favorizoval žalobce a neprováděl důkazy svědčící ve prospěch žalovaných. Žalovaní nemohli efektivně hájit svá práva, pokud soudce omezoval argumentaci, přerušoval vyjádření nebo odmítal otázky na svědky. Jinými slovy napadají procesní postup soudce, který však není důvodem k jeho vyloučení (§ 14 odst. 4 o. s. ř.). Kromě toho, z obsahu spisu, zejména protokolů o jednání, důvodnost námitky nevyplývá, když se z nich nepodává, že by soudce bránil účastníkům v jejich vyjádření k věci, k důkazům či tvrzení protistrany, případně odmítal otázky na svědky, to už jen proto, že dokazování výslechem svědků prováděno nebylo.

16. Za důvodnou nepovažuje odvolací soud ani námitku žalovaných 1) a 2) o nesprávném postupu soudu prvního stupně, který měl na základě změny argumentace žalobcem, jenž začal oprávněnost svého nároku až v průběhu řízení odvozovat od usnesení Shromáždění, nikoliv od v žalobě tvrzeného nesplnění postupu určeného znaleckým posudkem, předložit věc znovu Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Žalobce v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu sice uvádí, že bezdůvodné obohacení na straně žalovaných 1) a 2) bylo způsobeno nedodržením postupu doporučeného znaleckým posudkem, zároveň však odkazuje na schválení předběžného rozpočtu oprav Shromážděním. Za této procesní situace Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 10. 7. 2024, č. j. Ncp 389/2024, uzavřel, že se nejedná o spor z jednání shromáždění vlastníků jednotek, byť má spor souvislost s hospodařením společenství vlastníků jednotek, a rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy. O věcné příslušnosti soudu tak bylo pravomocně rozhodnuto (24. 7. 2024), když věc rozhodující soud měl k dispozici úplná tvrzení a skutečnosti, na jejichž základě následně soud prvního stupně ve věci rozhodl.

17. Soud prvního stupně správně uzavřel, že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek, které zajišťuje správu bytového domu č. p. [Anonymizováno] v [adresa] a na základě usnesení 23. Shromáždění vlastníků žalobce ze dne 21. 11. 2023 se žalobou domáhá bezdůvodně vyplacené částky 1) a 2) žalovanému, kteří jsou v režimu společného jmění manželů vlastníky bytové jednotky č. [hodnota] v bytovém domě č. p. [Anonymizováno] v [adresa], a náhrady škody proti žalovanému 3), který v postavení statutárního orgánu žalobce proplatil z finančních prostředků žalobce bez právního důvodu částky ve prospěch žalovaných 1) a 2).

18. Podle názoru odvolacího soudu správně soud prvního stupně posoudil žalovaný nárok v režimu tzv. solidární odpovědnosti, když vycházel ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2307/2013, podle kterého došlo-li ke vzniku dvou závazkových právních vztahů: a) odpovědnost za škodu mezi poškozeným a škůdcem, který vznik újmy zapříčinil, aniž sám získal peněžní prostředky, a b) odpovědnost za bezdůvodné obohacení, v jejímž rámci má poškozený (ochuzený) právo na vydání bezdůvodného obohacení od osoby odlišné od škůdce, jejíž majetkový stav se přijetím plnění zvětšil, jsou-li splněny předpoklady vzniku obou těchto nároků, je poškozený oprávněn vyžadovat plnění od kteréhokoliv subjektu, případně od obou, samozřejmě s tím, že se mu celkově může dostat pouze té částky, o kterou přišel; v rozsahu plnění jednoho povinného subjektu zaniká oprávněného i vůči druhému povinnému (tzv. falešná solidarita).

19. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí ve věci, které odvolací soud zčásti zopakoval (pozvánka, podklady a zápis ze Shromáždění, faktury na úhradu vestavěného nábytku, znaleckého posudku a právních služeb, zápis z 23. shromáždění žalobce dne 21. 11. 2023).

20. Při jednání odvolacího soudu účastníci učinili nesporným, že žalovaným 1) a 2) byla vyplacena na pokyn žalovaného 3) z prostředků žalobce částka 205 385 Kč, a že na základě ohlášení škodní události z odpovědnosti právnické osoby (SVJ) za škody vzniklé v bytě žalovaných 1) a 2) nebylo uhrazeno žádné pojistné plnění.

21. Společenství vlastníků je právnická osoba, založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku (§ 1194 odst. 1 věta před středníkem o. z.). Společenství je zcela podřízeno vůli většiny vlastníků a je tedy zavázáno pouze k těm krokům, jež tito vlastníci odsouhlasí na shromáždění, které je nejvyšším orgánem společenstvím (§ 1205 odst. 1 věta první o. z.). [právnická osoba] a pozemku zahrnuje vše, co je v zájmu všech spoluvlastníků a týká se společných částí. Pokud ale v důsledku vady společných částí domu vzniká vlastníku jednotky újma, pak shromáždění rozhoduje i o těchto záležitostech, jak vyplývá z § 1208 písm. h) o. z. a Čl. IX. bod 3. písm. j) Stanov žalobce. Povinností statutárního orgánu je pak řídit se zásadami a pokyny shromáždění, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. V posuzované věci o žalobou uplatněném nároku rozhodovalo 17. Shromáždění žalobce dne 11. 5. 2022. Rozhodnutí Shromáždění nebylo přezkoumáno na základě žaloby podle § 1209 o. z.; v jiném řízení jej přezkoumávat nelze, a to ani jako otázku předběžnou (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) a je proto platné.

22. Pozvánka na 17. Shromáždění obsahuje sdělení, že v rámci programu jednání bude hlasováno o schválení předběžného rozpočtu na opravy v bytové jednotce č. [hodnota] do výše 300 000 Kč. V podkladech ke Shromáždění je uvedeno ,,Hlasování o schválení předběžného rozpočtu na opravy v bytové jednotce č. [hodnota] do výše 300 000 Kč. Manželé [jméno FO] k tomuto bodu uvádějí: Jedná se pouze o předběžný rozpočet na první fázi opravy dle posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Jedná se o demontáž poškozeného vestavěného nábytku a o jeho náhradu, sanace, opravy maleb, sádrokartonu, vysoušení vlhkého zdiva…). Faktury k proplacení dodáme až po ukončení prací a jejich úhradě“. Pod bodem 6. zápisu ze Shromáždění je uvedeno:,,Hlasování o schválení předběžného rozpočtu na opravy v bytové jednotce č. [hodnota] do výše 300 000 Kč. [jméno FO] seznámila vlastníky s tím, k čemu budou peníze využity a že skutečné náklady budou zřejmě nižší, než schvalovaná částka. SVJ v případě schválení proplatí náklady na základě předložených faktur. Věc: Schválení předběžného rozpočtu na opravy v bytové jednotce č. [hodnota] do výše 300 000 Kč pro 11085 hlasů – tj. 66,7 % přítomných hlasů, proti 5540 hlasů, zdrželo se 0 hlasů, závěr: návrh byl schválen“.

23. Podle názoru odvolacího soudu zápis ze Shromáždění ve spojení s k němu se vztahujícími podklady, je dostatečně určitý pro závěr, že sice bylo hlasováno o předběžném rozpočtu, ale ona „předběžnost“ označuje první fázi opravy, po které bude následovat podle podkladů ke Shromáždění realizace a nacenění druhé fáze opravy. Byť zápis o hlasování o této záležitosti není precizní, je z něho zřejmé, že pokud bude schválen předběžný rozpočet na opravy do výše 300 000 Kč (tedy následně při hlasování na tomto Shromáždění) pak SVJ proplatí náklady na základě předložených faktur, rozhodně však ze zápisu nevyplývá, že ke schválení konkrétních částek je třeba svolat další shromáždění, případně provádět jiným způsobem přezkum následně předložených faktur.

24. Žalovaní 1) a 2) předložili statutárnímu orgánu žalobce fakturu č. [hodnota] na částku 7 000 Kč za znalecký posudek obsahující vyhodnocení zdravotního rizika výskytu plísní v bytové jednotce č. [hodnota] na adrese [adresa], fakturu č. [hodnota], kterou byly žalované 1) fakturovány poskytnuté právní služby ve výši 9 075 Kč, fakturu č. [hodnota], kterou byla žalované 1) fakturována záloha na výrobu dětského nábytku včetně DPH 49 047,50 Kč, fakturu č. [hodnota], kterou žalované 1) byla fakturována výroba a montáž vestavěného dětského pokoje, demontáž a odvoz starého nábytku (po odečtení zaplacené zálohy) v celkové výši 58 822,50 Kč. Žalovaní 1), 2) předložili rovněž fakturu č. [hodnota] k úhradě částky 81 440 Kč (oškrábání omítky, vyřezání akrylů, aplikace ozónu, oprava stěn a stropů, protiplísňový penetrační nátěr, malířský nátěr, stěhování nábytku, materiál, zakrytí celého bytu a následný úklid, doprava, přesun materiálu, odvoz odpadu).

25. Pokud žalovaný 3) po předložení faktur dal pokyn k vyplacení částky 205 385 Kč (součet všech vyfakturovaných částek) žalovaným 1) a 2), pak neporušil povinnosti statutárního orgánu, ale postupoval podle rozhodnutí Shromáždění a řídil se jeho pokyny. Úhradu stavebních a sanačních prací v částce 81 440 Kč provedenou stejným způsobem, podle téhož rozhodnutí, žalobce nijak nerozporoval. Žalovaný 3) svým jednáním nezpůsobil žalobci škodu a na straně žalovaných 1) a 2) nevzniklo na úkor žalobce bezdůvodné obohacení.

26. Žaloba na zaplacení částky 98 095 Kč za výrobu a montáž vestavěného nábytku dětského pokoje včetně demontáže a odvozu starého nábytku, a částek 9 075 Kč za právní zastoupení a 7 000 Kč za zpracovaný znalecký posudek, které jsou ve smyslu § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jako náklady spojené s jejím uplatněním, tak není důvodná.

27. Na základě shora uvedených závěrů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 224 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1), 2) rozhodl odvolací soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaní se náhrady nákladů řízení při jednání odvolacího soudu vzdali.

29. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným 3) rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci úspěšnému žalovanému 3) přiznal plnou náhradu nákladů řízení.

30. Žalovanému 3) vznikly účelně vynaložené náklady v řízení před soudem prvního stupně v částce 33 083,50 Kč, tj. odměna advokáta za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci ze dne 17. 5. 2024, účast u jednání soudu dne 22. 10. 2024, 3. 12. 2024, 16. 1. 2025) po 5 180 Kč podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za čtyři úkony právní služby po 300 Kč (do 31. 12. 2024) a jeden úkon právní služby 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a 21 % náhrada DPH z odměny a náhrady hotových výdajů podle § 137 odst. 1 a 3 ve výši 5 533,50 Kč.

31. V odvolacím řízení žalovaný 3) účelně vynaložil náklady na zastoupení advokátem a zaplacení soudního poplatku v celkové výši 21 792,48 Kč, tj. odměna advokáta za dva úkony právní služby (odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne 5. 11. 2025) po 5 180 Kč podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 písm. g) a k) advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, náhrada za promeškaný čas za šest půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a cestovné ve výši 728 Kč na trase [adresa] a zpět k jednání odvolacího soudu celkem [hodnota] km osobním vozem registrační značka [SPZ] při průměrné spotřebě paliva (benzin) 6,4 l/100 km zjištěné z technického průkazu použitého vozidla při ceně paliva 35,80 Kč/l a základní náhrady 5,80 Kč/km podle vyhlášky 475/2024 Sb., 21 % náhrada DPH z odměny, náhrady hotových výdajů, cestovného a náhrady za promeškaný čas podle § 137 odst. 1 a 3 ve výši 2 706,48 Kč a 6 198 Kč za zaplacený soudní poplatek.

32. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen žalovanému 3) zaplatit v zákonné třídenní lhůtě určené podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na zákonné platební místo, kterým je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zástupce žalovaného.