Přeskočit na obsah
Krajský soud v Praze 25 CO 93/2021-232 ECLI:CZ:KSPH:2022:25.Co.93.2021.1 Rozsudek

o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 6. 1. 2021, č. j. 16 C 236/2018-178, ve spojení s doplňujícím rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 12. 7. 2021, č. j. 16 C 236/2018-211,

JUDr. Renáta Lukešová · Rozhodnutí ze dne 2. 3. 2022

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Renáty Lukešové a soudkyň Mgr. Kláry Hrobské a Mgr. Kateřiny Boudníkové ve věci

žalobce: [osobní údaje žalobce]

zastoupený advokátkou [titul] [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

o náhradu nemajetkové újmy 3 000 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 6. 1. 2021, č. j. 16 C 236/2018-178, ve spojení s doplňujícím rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 12. 7. 2021, č. j. 16 C 236/2018-211,


I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve spojení s doplňujícím rozsudkem potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 6. 1. 2021, č. j. 16 C 236/2018-178, zamítl žalobu s tím, aby byl žalovaný povinen uhradit žalobci 3 000 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno k prokázání porušení povinnosti žalované při péči o jeho osobu. K návrhu žalobce na provedení znaleckého posudku soudem jej soud vyzval k uhrazení zálohy na provedení důkazu, znaleckého posudku, žalobce však nic neuhradil. Zároveň jej vyzval k navržení dalších důkazů či jejich předložení k prokázání svých tvrzení o existenci příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a újmou vzniklou žalobci. Bez zaplacení zálohy na provedení znaleckého posudku nelze ve sporném řízení znalecký posudek provést. Žalobce se k jednání před soudem nedostavil, jeho právní zástupkyně, byla vyškrtnuta z České advokátní komory, došlo tak k zániku nejen její plné moci jí, ale substituční plné moci udělené [titul] [příjmení].

2. Proti shora uvedenému rozsudku podal včas odvolání žalobce a namítal, že důkazní břemeno unesl i přes absenci znaleckého posudku, neboť soudu prvního stupně předložil veškeré doklady, z nichž vyplývalo, proč žalovanou částku požaduje. Žalovaná pochybila a žalobci způsobila závažné problémy a ohrožení života, což je z předložených důkazů a uvedených tvrzení zřejmé. Na zaplacení zálohy na vyhotovení znaleckého posudku neměl žalobce dostatek financí, a to ani po jejím snížení. Ohledně jeho poměrů nebyla soudem zohledněna skutečnost, že v roce 2020 byl 2x vyhlášen nouzový stav, který žalobci omezil možnost sehnat potřebné finance. Dle žalobce soudu prvního stupně nic nebránilo v tom, aby znalecký posudek nařídil a poté vůči žalobci vymáhal zálohu znalečného. Dle žalobce není možné, aby potřebný důkaz nebyl proveden z důvodu nedostatku financí na straně jednoho z účastníků. Žalobce po rozhodnutí krajského soudu nebyl soudem prvního stupně vyzván k úhradě znalečného. Nebyly provedeny ani další navržené důkazy, a to výslechy svědků. Právní zástupkyně žalobce byla vyškrtnuta z České advokátní komory v období od [datum] do [datum]. Nebylo v jejích možnostech si obstarat do [datum] substituci, zvláště s přihlédnutím k vánočnímu období, konci roku a navíc byl nouzový stav. Soud prvního stupně měl proto jednání odročit, o což soud žádala dne [datum] [titul] [jméno] [příjmení]. Dle žalobce by toto samo o sobě mělo vést ke zrušení napadeného rozsudku. Soud prvního stupně řeší z hlediska podstaty sporu nepodstatné záležitosti a odmítá se zabývat pochybením žalovaného, které je prokázané a vyplývá z lékařské zprávy [nemocnice]. Dle žalobce není možné, aby soud zvýhodnil jednoho z účastníků řízení a neměl řádně objasněný skutkový stav věci a posoudil je v rozporu se založenými důkazy. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobce uvedla, že důvodem nezadání znaleckého posudku byla skutečnost, že žalobce neuhradil soudem stanovenou zálohu na jeho vypracování. Soud postupoval v souladu s ustanovením § 141 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého bez složení zálohy na provedení důkazu nelze takový důkaz provést. Další žalobcem navrhované důkazy se týkaly vzniklé škody a nikoliv neprokázaného základu tvrzeného nároku. Žalovaná zároveň poukázala na skutečnost, že žalobce činil po dobu řízení neúplná odvolání, ve kterých uváděl, že je doplní až na výzvu soudu. Tedy až na výzvu soudu k odstranění vad podání. Žalobce se odvolává na údajná omezení vyplývající z nouzového stavu, aniž by uvedl, v čem konkrétně byla jeho právní zástupkyně omezená sepsat odvolání a odeslat jej soudu prostřednictvím datové schránky. Žalovaná zdůraznila, že řízení se táhne více jak 3 roky, bez toho aniž by padlo pravomocné rozhodnutí a dotčení lékaři (zaměstnanci žalované) jsou tak dosud vystaveni disciplinárnímu řízení před Českou lékařskou komorou, které nemůže být ukončeno do pravomocného skončení soudního řízení. Z žalobcem prezentovaných tvrzení ani předložených dokumentů nevyplývá, že by žalovaná při péči o něj pochybila. Soud prvního stupně by ani nemohl na základě těchto podkladů učinit závěr o oprávněnosti nároku žalované. Správnost léčebného postupu je otázkou odbornou a k jejímu posouzení je třeba ustanovit znalce. Provedení znaleckého posudku navrhl žalobce, bylo primárně v jeho zájmu, a tedy měl uhradit i jeho náklady. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a náhrady nákladů odvolacího řízení se vzdala.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně dle § 212 § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné.

5. Z obsahu spisu soudu prvního stupně bylo zjištěno, že žalobce na základě žaloby podané dne [datum] vyzval soud usnesením ze dne 7. 9. 2018, č. j. 16 C 236/2018-8, k doplnění jeho tvrzení a k předložení důkazů, na které v žalobě odkazoval. Žalobce v reakci na usnesení shora uvedené doplnil žalobu s tím, že z požadované částky 3 000 000 Kč se domáhá částky 1 500 000 Kč jako nemajetkové újmy za psychické problémy (duševní útrapy), neboť s ním bylo zacházeno při zdravotním ošetření nedůstojně a podstata jeho zdravotních problémů byla přehlédnuta. Dále se domáhá částky 1 000 000 Kč jako bolestného, neboť od [datum] až do provedení operace trpěl nesnesitelnými fyzickými bolestmi a částky 500 000 Kč se domáhá jako náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť není schopen si posekat ani vlastní zahradu, je vyloučeno zvedání objemných či těžších věcí a musí si sjednávat výpomoc pro běžné domácí práce. Soud prvního stupně ve věci vydal dne 22. 10. 2018 platební rozkaz č. j. 16 C 236/2018-31, proti kterému žalovaná podala odpor, který včas zdůvodnila. Při jednání dne [datum] byl žalobce soudem prvního stupně vyzván dle § 118a o. s. ř., k doplnění tvrzení a navržení důkazů k prokázání sporných tvrzení, která mu byla předestřena. Žalobce svá tvrzení písemně doplnil, avšak dle soudu prvního stupně opět nedostatečně. Po výslechu žalobce soud konstatoval, že dosud nemá za prokázánu nemajetkovou újmu na straně žalobce a vyzval jej ke specifikaci požadovaného bolestného ve výši 1 000 000 Kč. Žalobce vznesl námitku podjatosti vůči rozhodující soudkyni [titul] [jméno] [příjmení], o které bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2019, č. j. 31 Nc 1262/2019-84 tak, že soudkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí v řešené věci. Při jednání soudu prvního stupně [datum] byla žalobci poskytnuta patnáctidenní lhůta k doplnění tvrzení ohledně jeho bolestí od dopravní nehody do operace a sdělení jakými bolestmi trpí nyní a které domácí práce nezvládá. Žalobce byl upozorněn, že mu lhůta byla poskytována opakovaně a vysvětleno mu, že pokud nejsou řádně tvrzeny následky, které mu způsobily újmu, nelze žalobě vyhovět. Žalobce opět písemně doplnil žalobní návrh a usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. 4. 2020, č. j. 16 C 236/2018-131, mu bylo žalobci uloženo zaplatit České republice zálohu na znalečné ve výši 7 000 Kč do tří týdnů od doručení usnesení. Ve stanovené lhůtě k zaplacení žalobce požádal o možnost zaplatit zálohu ve splátkách s ohledem na nouzový stav a zároveň požádal o prominutí zmeškání lhůty k podání námitek proti tomuto usnesení. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 26. 5. 2020, 16 C 236/2018-140, byla žádost žalovaného o prominutí zmeškání lhůty k podání námitek proti usnesení ze dne 17. 4. 2020, č. j. 16 C 236/2018-131, zamítnuta a jeho námitky proti tomuto usnesení byly odmítnuty. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 9. 7. 2020, č. j. 16 C 236/2018-148, bylo žalobci přiznáno osvobození od povinnosti hradit zálohu na znalecký posudek v rozsahu 50 % a byla mu prodloužena lhůta k zaplacení zálohy na znalecký posudek ve výši 3 500 Kč do [datum]. Toto usnesení bylo doručeno do datové schránky právní zástupkyně žalobce [datum] fikcí. Na základě žalobcem včas podaného odvolání proti usnesení ze dne 9. 7. 2020, č. j. 16 C 236/2018-148 bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2020, č. j. 25 Co 236/2020-161 tak, že odvolání bylo pro nepřípustnost odmítnuto. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 13. 11. 2020, č. j. 16 C 236/2018-164, byl žalobce vyzván, aby sdělil ve lhůtě sedmi dnů důkazní návrhy k prokázání skutečnostní, k nimž byl jako důkaz navrhován znalecký posudek, na jehož vypracování včas neuhradil zálohu, a proto nemohl být zadán.

6. Po právní stránce odvolací soud posuzoval věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, dále jen„ o. z.“, a dle příslušných ustanovení zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování v platném znění, dále jen„ zákon o zdravotních službách“, a dalších níže uvedených zákonných předpisů.

7. Podle § 28 odst. 2 zákona o zdravotních službách má pacient právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.

8. Podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách je poskytovatel povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.

9. Podle článku 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (mezinárodní smlouva č. 96/2001 Sb. m. s.) jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, je nutno provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy.

10. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

11. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

12. Podle § 2914 o. z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.

13. Podle § 2636 odst. 1 o. z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

14. Podle § 2643 odst. 1 o. z. poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.

15. Podle § 2645 o. z. poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

16. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

17. Podle § 141 odst. 1 o. s. ř. lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.

18. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně žalobci uložil uhradit zálohu na znalečné ve lhůtě tří týdnů od doručení usnesení a zároveň jej poučil, že jinak nelze důkaz znaleckým posudkem provést. Poté, co byl žalobce z 50 % osvobozen od povinnosti hradit zálohu na znalecký posudek, mu byla prodloužena lhůta k zaplacení zálohy do [datum], kdy usnesení ze dne 9. 7. 2020, č. j. 16 C 236/2018-148, bylo doručeno právní zástupkyni žalobce do datové schránky sice fikcí [datum], ale [datum] proti tomuto usnesení podávala právní zástupkyně žalobce odvolání, tedy se s ním seznámila. Její odvolání bylo pro nepřípustnost odmítnuto, nevznikla tak zde povinnost soudu prvního stupně, jak se mylně domnívá žalobce k další výzvě k uhrazení zálohy na znalecký posudek. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně, v jeho závěru o tom, že dle § 141 odst. 1 o. s. ř. nelze účastníkem navrhovaný důkaz provést, pokud nesloží zálohu na předpokládanou výši nákladů a je-li zároveň o tomto následku poučen. Soud prvního stupně správně odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 4 Cmo 60/2011, ze kterého se podává, že takový důkaz, na který nebyla složena záloha, nelze provést ani v odvolacím řízení, jestliže ke složení zálohy dojde po vydání rozsudku soudu prvního stupně. V tomto případě bylo rozsudkem soudu prvního stupně rozhodnuto [datum] a doplňujícím rozsudkem dne [datum]. Žalobce složil zálohu na vypracování znaleckého posudku soudu prvního stupně [datum], tedy opožděně.

19. Znaleckým posudkem měl být prokázán tvrzený základ nároku žalobce s ohledem na skutečnost, že jde o odborné posouzení věci, které není schopen si soud z tvrzení žalobce a jím předložených listin učinit sám. Odvolací soud konstatuje, že žalobce mimoto, že neuhradil ničeho na provedení znaleckého posudku tak ani dostatečně netvrdil vzniklou újmu na zdraví, která by měla být v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti žalovanou, přestože k tomu byl opakovaně soudem prvního stupně vyzván. Znalecký posudek měl prokázat základ uplatněného nároku, tedy, zda žalovaná při poskytnutí zdravotní péče žalobci pochybila a pokud ano, zda je toto pochybení v příčinné souvislosti s újmou na zdraví vzniklou žalobci. A to zejména s ohledem na rozsáhlé předchorobí žalobce. Pokud žalobce ve věci přes opakované poučení soudem prvního stupně nedoplnil dostatečně svá tvrzení, nepředložil k nim důkazy a nezaplatil zálohu na znalecký posudek, neunesl důkazní břemeno ve věci a soud prvního stupně postupoval správně, pokud žalobu zamítl.

20. Odvolací soud s odkazem na shora uvedené rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně nákladového výroku, neboť úspěšná žalovaná se náhrady nákladů řízení vzdala.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšná žalovaná se náhrady nákladů odvolacího řízení vzdala.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Dovolání je přípustné v případě, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.