o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 2. 2. 2021, č. j. 6 C 39/2018-376

1. Rozsudkem ze dne 2. 2. 2021, č. j. 6 C 39/2018-376, rozhodl Okresní soud v Mělníku (dále jen„ soud prvního stupně“) výrokem I., že se bez náhrady zrušuje věcné břemeno užívání cesty v šíři 4,10 metrů pro příchody, příjezdy, odchody, odjezdy, zřízené smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] podle geometrického plánu [číslo] [rok] po pozemcích st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] v [katastrální uzemí] ve prospěch pozemku st. parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 67 770,73 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud prvního stupně konstatoval, že situace v místě samém vznikla v době, kdy původní vlastnice dělily pozemky a tyto rozprodávaly různým zájemcům víceméně ve stejném časovém období. Původní vlastnice nejprve uzavřely dne [datum] smlouvu s žalovanými a v jejich prospěch zřídily shora specifikované věcné břemeno na základě geometrického plánu [číslo] [rok] ze dne [datum] (dále jen„ rovné věcné břemeno“). Posléze uzavřely dne [datum] smlouvu s žalobci, přičemž deklarovaly, že na nemovitosti nevázne žádné věcné břemeno, a současně zřídily ve prospěch pozemku [parcelní číslo] tzv. věcné břemeno„ do zatáčky“ na základě geometrického plánu [číslo] [rok] ze dne [datum] (dále jen„ věcné břemeno do zatáčky“). Soud prvního stupně dovodil, že deklarace původních vlastnic, že na nemovitosti neváznou žádné povinnosti, nezakládá neplatnost smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalobci mohli nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistit, že na pozemku již věcné břemeno vázlo. Je pravdou, že v roce 2002 nebylo tak snadné jako v současnosti nahlížet do katastru nemovitostí, nicméně uvedené odpovídá staré zásadě, že právo patří bdělým (vigilantibus iura scripta sunt). Odkázal na § 109 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) ve spojení s § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 - dále jen„ o. z.“ (stejně i § 632 o. z.), dle kterých se právo odpovídající věcnému břemeni promlčí, není-li vykonáváno po dobu deseti let (obj. lhůta). Konkrétně pak poukázal na výpověď svědka [příjmení], který vypověděl, že rovné věcné břemeno bylo žalovanými vykonáváno do počátku roku 2015, kdy žalobci začali do cesty klást různé překážky. Svědek rovněž vypověděl, že v roce 2013 postavil na hranici pozemku plot, přičemž z fotografií je zřejmé, že minimálně do listopadu 2017 byl plot v cestě rovného věcného břemene, a tedy nebylo možné snadno přejíždět z pozemku [parcelní číslo] na pozemek [parcelní číslo]. Od listopadu 2017 je sice v trase rovného věcného břemene plot odstraněn, avšak pouze v šířce 1,5 metru, tedy v šířce nedostatečné pro výkon práva jízdy vozidlem. Z uvedeného tak soud prvního stupně uzavřel, že objektivní desetiletá promlčecí lhůta stanovená v § 109 obč. zák. dosud neuplynula, a to i za předpokladu, kdy by uzavřel, že žalovaní věcné břemeno nevyužívali již od roku 2013. S odkazem na ust. § 633 odst. 1 o. z. (upravující speciální promlčecí lhůtu k obecné dle § 629 o. z.; běží od porušení povinnosti něco konat, dát, zdržet se nebo něco strpět) soud prvního stupně nicméně dovodil promlčení věcného břemene, jehož zrušení je žalováno. Dle § 633 odst. 1 o. z. brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let. Soud prvního stupně odkázal na výpověď svědka [příjmení] i na k důkazu provedené fotografie, jejichž obsah je v souladu s tvrzeními žalovaných, že minimálně od začátku roku 2015 žalobci soustavně znemožňují výkon rovného věcného břemene, a to tím, že do cesty dávají různé stavební materiály, nechali vzrůst na místě křoviny a celkově rovné věcné břemeno neudržují. [jméno] žalovaní sdělili, že pokud se chtějí na svůj pozemek dostat autem, jezdí tzv. trasou do zatáčky. Žalobci se snažili s žalovanými na způsobu užívání jejich pozemku dohodnout, avšak marně. Skutečnost, že se žalovaní mimosoudně domáhali u žalobců, aby jim umožnili výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni, nemá za následek přerušení, ani stavení promlčecí lhůty (obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1848/2013). Soud prvního stupně tak uzavřel, že žalobci coby povinní z věcného břemene porušili svou povinnost a nejpozději od začátku roku 2015 brání žalovaným ve výkonu jejich práv. Pokud jde o počátek běhu promlčecí lhůty podle § 633 o. z., tento není speciálně upraven, a proto se uplatní všeobecné ustanovení o běhu promlčecích lhůt v § 619 odst. 1 o. z., podle něhož promlčecí lhůta počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, tj. od té doby, kdy se oprávnění dozvěděli o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měli a mohli. O tom, že žalobci brání výkonu práv z věcného břemene, se žalovaní museli z povahy věci dozvědět prakticky ihned, když se jedná především o právo průjezdu a průchodu na jejich pozemek, kde tito fakticky bydlí. Překážek, které žalobci stavěli do cesty věcného břemene, si nešlo nevšimnout. Sami přitom soudu předložili fotografii ze dne [datum], která prokazuje zatarasení cesty. Soud prvního stupně proto uzavřel, že uvedená tříletá promlčecí doba počala běžet nejpozději od [datum]. Jelikož žalovaní v promlčecí lhůtě svá práva neuplatnili a nepodali žalobu, kterou by se domáhali, aby jim žalobci umožnili užívat věcné břemeno, došlo dnem [datum] k promlčení rovného věcného břemene, a proto jej soud prvního stupně bez náhrady zrušil. Nadto uvedl, že žalovaní v daném případě navíc zjevně zneužívali své právo na úkor žalobců, když tito trvají na tom, aby jim bylo zpřístupněno rovné věcné břemeno, pouze u žalobců, a nikoliv u dalších sousedů. Žalovaní namítali, že pouze rovné věcné břemeno je právně vyznačeno celé a pouze tímto věcným břemenem se tedy mohou po právu dostat na svůj pozemek. Žalovaní však toto věcné břemeno stejně na ostatních pozemcích p. [číslo] nevyužívají. Hned při vstupu na pozemek svědka [příjmení] žalovaní zabočí doprava, na konci jeho pozemku následně zabočí taktéž doprava a poté na svůj pozemek jedou již trasou věcného břemene do zatáčky. Rovněž pozemek [parcelní číslo] má zcela samostatnou oddělenou udržovanou zahrádku. Rovné věcné břemeno tak ve svém celku neslouží svému účelu, tedy neslouží přístupu na pozemek [parcelní číslo]. Jestliže žalovaní úmyslně jezdí čtyřkolkou pouze po pozemku ve vlastnictví žalobců, a nikoliv po pozemcích ostatních sousedů, nelze než uzavřít, že žalovaní své právo zneužívají a jako takové nemůže požívat ochrany ve smyslu § 8 o. z. ve spojení s § 3030 o. z.

2. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní včasné odvolání. Uvedli zejména, že žalobci v řízení před soudem prvního stupně nikdy netvrdili, že by žalovaným bránili ve výkonu práv odpovídajících věcnému břemeni. Tvrdili opak (viz jejich vyjádření ze dne [datum]). Žalobci se domáhali zrušení věcného břemena z důvodu jeho promlčení, když práva z něj vyplývající neměli žalovaní vykonávat po dobu nejméně deseti let. Toto tvrzení neshledal soud prvního stupně za přiléhavé. Soud prvního stupně nakonec dospěl k závěru, že práva ze žalovaného věcného břemene jsou promlčena dle § 633 odst. 1 o. z., aniž by žalobci promlčení dle předmětného ustanovení vůbec tvrdili. Žalobci nejenže toto netvrdili, ale uvedené skutečnosti nevyplynuly ani z předložené fotodokumentace, ani ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení]. Soud prvního stupně nevzal v potaz ani podání návrhu na nařízení předběžného opatření žalovanými; již ten samotný brání možnosti promlčení dle § 633 odst. 1 o. z. Rozhodnutí soudu prvního stupně je překvapivé. Žalovaní navíc tvrdí, že předmětné věcné břemeno bylo zřízeno v rámci jejich nabývacího titulu. Jeho hodnota pak byla zohledněna v kupní ceně. Žalobci však usilují o zrušení tohoto věcného břemene bez jakékoliv náhrady. Jsou to naopak oni, kdo zneužívají právo. Žalovaní se se všemi ostatními (kromě žalobců), včetně svědka [příjmení], dokázali dohodnout. Nesprávné je rovněž rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně náhrady nákladů řízení. Řízení bylo přerušeno na základě společného návrhu účastníků podaného na základě iniciativy žalujících, a to těsně před jednáním, na které byla předvolána celá řada svědků. Žalobcům tak byla nesprávně přiznána náhrada za úkony„ návrh na přerušení řízení ze dne [datum] a„ návrh na pokračování řízení ze dne [datum]“. Rovněž náhrada za promeškaný čas a cestovné právního zástupce žalobců nejsou účelně vynaložené náklady. Bylo volbou žalobců, kteří se rozhodli celou věc řešit soudní cestou, že si vybrali advokáta se sídlem v [obec], ačkoliv v [obec] či [obec] je dostatečný počet kvalifikovaných advokátů. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba v celém rozsahu zamítá a zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

3. Žalobci k odvolání žalovaných uvedli, že pokud jde o bránění výkonu věcného břemene, žalobci skutečně vyjevili názor, že tomu tak není, nicméně vnímali to tak, že v žádném případě aktivně nebránili a nechtěli bránit žalovaným ve výkonu věcného břemene. Svá tvrzení odvíjeli od toho, že původní vlastnice samy zahájily řízení o zrušení věcného břemene s poukazem na to, že„ rovné“ věcné břemeno nebylo od počátku užíváno, jelikož v cestě jsou výškové nerovnosti, nenosné stropní desky septiků, schody do domu, vodovodní a kanalizační řady, zeleň apod. Proto argumentovali ust. § 109 obč. zák. Soud prvního stupně nařídil ve věci místní šetření a sám seznal, jakým způsobem a v jakém rozsahu žalovaní skutečně vykonávají věcné břemeno. Seznal rovněž, že žalovaní zjevně zneužívají práva na úkor žalobců, když trvají účelově na zpřístupnění pouze přes pozemek žalobců, a nikoli přes pozemek svědka [příjmení] (viz odst. 34. odůvodnění napadeného rozsudku). Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalovaní k přístupu ke svým pozemkům využívají bez jakýchkoliv omezení výlučně věcné břemeno„ do zatáčky“. Rozhodnutí soudu prvního stupně nemohlo být překvapivé, neboť tento svůj právní názor na aplikaci ust. § 633 odst. 1 o. z. vyslovil v rámci místního šetření a zopakoval v rámci jednání dne [datum]. Žalobci se se žalovanými opakovaně pokoušeli dojednat smírné vyřešení věci, nové zasmluvnění či vytyčení věcného břemene (právní zástupce dokonce zpracoval návrh příslušné smlouvy), avšak bezúspěšně. Žalovaní v odvolání opomíjejí zmínit, že vedle sebe existují dvě věcná břemena v jejich prospěch, kdy mají ještě možnost přístupu ze státní silnice a využívají tuto cestu pouze k parkování vozidel. Tento stav neúměrně zatěžuje žalobce a jejich nemovitosti, zatímco výhoda oprávněných žalovaných je v hrubém nepoměru. Rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně náhrady nákladů řízení pak považují žalobci za správné. Oba namítané úkony jsou úkony účelnými a nutnými. Žalovaným nepřísluší posuzovat volbu právního zastoupení žalobců, ti mají právo na právního zástupce bez ohledu na jeho sídlo. Žalobci navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a přiznal jim náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a zjistil, že odvolání je důvodné.

5. Na základě dokazování, provedeného soudem prvního stupně, bylo zjištěno, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníci pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je dům [adresa], a st. parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je jiná stavba, to vše v [katastrální uzemí]. Žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. st. [číslo], [číslo], [anonymizováno] a [číslo], to vše v [katastrální uzemí]. Manželé [příjmení] mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa] a pozemek parc. [číslo] to vše v [katastrální uzemí]. Žalovaní nemovitosti nabyli do vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu ke dni [datum]) od původních vlastnic [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (dále jen„ původní vlastnice“), které v době podpisu smlouvy vlastnily i pozemky tehdy parc. [číslo] (v současné době rozdělen mj. na pozemky parc. [číslo]) a parc. [číslo] (v současné době ve vlastnictví žalobců). Touto kupní smlouvou bylo zřízeno věcné břemeno užívání cesty v šíři 4,10 m pro příchody, příjezdy, odchody a odjezdy na povinných pozemcích p. [číslo] ve prospěch pozemku p. [číslo] to podle geometrického plánu [číslo] [rok] vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], dle nějž je věcné břemeno ve prospěch pozemku [parcelní číslo] vedeno přes pozemek [parcelní číslo] rovně podél rodinného domu (dále jen„ rovné věcné břemeno“). Pozemek parc. [číslo] je tímto geometrickým plánem je rozdělen mj. na pozemky p. [číslo]. Žalobkyně b) uzavřela dne [datum] s původními vlastnicemi smlouvu o budoucí kupní smlouvě, na jejímž základě se původní vlastnice zavázaly prodat žalobcům pozemek p. č. st. [číslo] společně s domem na něm stojícím [adresa], a to do 3 měsíců od předložení příslušnými orgány schváleného geometrického plánu, na kterém bude vyznačeno technicky realizovatelné věcné břemeno chůze a jízdy na povinném pozemku p. č. st. [číslo] ve prospěch vlastníka p. č. st. [číslo] (později rozděleno na pozemky [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]) a [parcelní číslo]. Žalobci nabyli pozemek parc. č. st. [číslo] do vlastnictví od původních vlastnic na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Původní vlastnice v článku V. této kupní smlouvy prohlásily, že na nemovitostech neváznou věcná břemena kromě věcného břemene zřízeného touto smlouvou, přičemž bylo zřízeno věcné břemeno práva chůze a jízdy na předmětném pozemku ve prospěch pozemků p. [číslo] v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem [číslo] [rok], vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], dle nějž je věcné břemeno ve prospěch pozemku [parcelní číslo] vedeno přes pozemek [parcelní číslo] do zatáčky (dále jen„ věcné břemeno do zatáčky“), s tím, že pozemek [parcelní číslo] byl rozdělen na pozemky p. [číslo] Odbor výstavby a územního plánování [územní celek] souhlasil s dělením pozemku podle tohoto geometrického plánu a s vyznačením věcného břemene. Rozhodnutím [anonymizována tři slova] [obec] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], byl povolen vklad odpovídající věcnému břemeni práva chůze a jízdy na povinném pozemku p. č. st. [číslo] ve prospěch pozemků p. č. st. [číslo], [číslo] a [číslo] podle smlouvy ze dne [datum] a geometrického plánu [číslo] [rok]. Právní účinky vkladu nastaly ke dni [datum]. Dále bylo zastaveno vkladové řízení pro vklad odpovídající věcnému břemeni práva chůze a jízdy na povinném pozemku p. č. st. [číslo] ve prospěch pozemku [číslo], jelikož v tomto rozsahu byl vzat návrh na vklad zpět. V současné době vedou přes pozemek p. č. st. [číslo] celkem dvě věcná břemena. První je rovné věcné břemeno, zřízené na základě geometrického plánu [číslo] [rok], přičemž toto věcné břemeno pokračuje dále rovně přes pozemky p. [číslo]. Po pozemku [číslo] vede druhé věcné břemeno do zatáčky, zřízené na základě geometrického plánu [číslo] [rok], které na tomto pozemku končí a nepokračuje dále přes pozemek [číslo], [číslo], [číslo]. Podle geometrického plánu [číslo] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], je věcné břemeno ve prospěch pozemku [parcelní číslo] vedeno přes pozemek [parcelní číslo] do zatáčky, tedy nikoliv rovně. Pozemek [parcelní číslo] je rozdělen na pozemek [číslo] a [číslo]. Odbor výstavby a územního plánování [územní celek] souhlasil s dělením pozemku podle tohoto geometrického plánu. Při zápisu rozdělení pozemků na základě geometrického plánu [číslo] nebylo omylem zapsáno rovné věcné břemeno užívání cesty v šíři 4,10 m pro příchody, příjezdy, odchody a odjezdy ve prospěch pozemku [parcelní číslo] přes povinné parcely st. [číslo], st. [číslo] a [číslo], což bylo následně opraveno, o čemž byli účastníci vyrozuměni dopisem ze dne [datum]. Při zápisu rozdělení pozemků na základě geometrického plánu [číslo] nebylo omylem zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch parcely [číslo] přes povinný pozemek p. [číslo] což bylo následně opraveno, o čemž byli účastníci vyrozuměni dopisem ze dne [datum]. Žalovaní běžně užívali trasu rovného věcného břemene až do začátku roku 2015. Na začátku roku 2015 dali žalobci do trasy rovného věcného břemene různé stavební materiály, čímž znemožnili jeho běžné užívání. Od této doby jezdí žalovaní na svůj pozemek tak, že na hranici s pozemkem p. [číslo] který je ve vlastnictví svědka [jméno] [příjmení], otevřou branku, zabočí doprava, na konci pozemku [číslo] zabočí doleva a dále pokračují rovně na svůj pozemek. Plot mezi pozemky p. [číslo] vybudoval svědek [příjmení] [příjmení] v roce 2013, a to na žádost žalobců, na jejichž pozemek utíkal pes pana [příjmení]. Od počátku byla dána možnost, že plot bude odstraněn v případě, kdy by se začalo rovné věcné břemeno zcela využívat. V červenci 2016 nebylo možné jednoduše vstoupit na pozemek [parcelní číslo] v trase rovného věcného břemene, jelikož byl na místě plot. V listopadu 2017 byla část plotu v trase rovného věcného břemene v šířce zhruba 1,5 metru nahrazena snadno oddělitelným pletivovým čtvercem. Pozemek parc. [číslo] (ve vlastnictví žalovaných) je výškově nerovnoměrný. Strana, kde je vstup do rodinného domu, je značně výše, než je zahrada. Přední část pozemku je přístupná z veřejné komunikace, tuto část mají žalovaní uzpůsobenou na parkování vozidel. Na zadní stranu pozemku je vzhledem k vysokému terénnímu převýšení možný příjezd pouze přes pozemky p. [číslo]. Žalovaní na zadní části své zahrady parkují vozidlo, a to v místě, kde je vyústění cesty dle geometrického plánu [číslo] [rok]. Žalovaní reálně pro příjezd na svůj pozemek [parcelní číslo] využívají cestu„ do zatáčky“ podle geometrického plánu [číslo] 2002, byť nelze zcela přesně dodržet její hranice, zejména s ohledem na otáčení vozidel. Cesta„ do zatáčky“ podle geometrického plánu [číslo] 2002 je po celé délce zpevněna. [obec] cesta dle geometrického plánu [číslo] [rok] nemůže být komfortně využívána na pozemcích [číslo] a [číslo] (ve vlastnictví žalobců), jelikož v cestě je vzrostlý porost, cesta není rovná a není ani udržovaná. Žalovanými není využívána ani rovná cesta vedoucí přes pozemky p. [číslo]. V části, kudy věcné břemeno vede, mají manželé [příjmení] zřízenou zahrádku, jež je oddělena pevným patníkem, pozemek [číslo] je zcela samostatnou zahradou oddělenou plotem. Vjezd na pozemek [parcelní číslo] byl dne [datum] zablokován větší dřevěnou bednou naplněnou sutí, přičemž důvodem mělo být propadnutí terénu. Na pozemku došlo k propadu terénu u staré nefunkční odpadní jímky. Dle technického posouzení stavu komunikace [jméno] [příjmení] o zasypání terénu a zhutnění propadliny by k dalším propadům docházet nemělo. Návrhem podaným soudu prvního stupně dne [datum] původními vlastnicemi bylo zahájeno řízení na zrušení rovného věcného břemene i věcného břemene do zatáčky. V návrhu se uvádí, že trasa rovného věcného břemene není od počátku užívána, jelikož jsou v cestě výškové nerovnosti, nenosné stropní desky septiků, schody do domů, vodovodní a kanalizační řády, zeleň apod. Řízení bylo usnesením soudu prvního stupně ze dne 7. 2. 2007, č. j. 5 C 255/2004-74, zastaveno, jelikož původní vlastnice vzaly žalobu v plném rozsahu zpět. Žalovaní nepodali u zdejšího soudu proti žalobcům žádnou žalobu. Žalobcům byla předběžným opatřením soudu prvního stupně ze dne 14. 6. 2018, č. j. 6 C 39/2018-78 (návrh žalovaných na vydání předběžného opatření podán u soudu prvního stupně dne [datum]), uložena povinnost, aby se zdrželi umísťování jakýchkoliv překážek omezujících možnost průchodu a průjezdu přes pozemky parc. č. st. [číslo] a [číslo] a přístupu a příjezdu vlastníků k domu [adresa]. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum] bylo uvedené usnesení změněno tak, že se návrh na předběžné opatření zamítá, a to z toho důvodu, že se nejedná o dočasnou úpravu poměrů ve vztahu k projednávané věci. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

6. S takto zjištěným skutkovým stavem věci se odvolací soud zásadně ztotožňuje s tím, že má oporu v dokazování, provedeném před soudem prvního stupně.

7. Dle § 3028 odst. 1,2 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2).

8. Podle § 3036 o. z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Odvolací soud připomíná, že předmětem tohoto řízení (s ohledem na znění žalobního petitu) není určení existence, resp. neexistence věcného břemene, či určení, že věcné břemeno zaniklo (např. promlčením). Žalobci podali žalobu o zrušení (rovného) věcného břemene bez náhrady. Vzhledem k tomu, že toto věcné břemeno bylo zřízeno smlouvou z roku 2002, je dle názoru odvolacího soudu zapotřebí použít ve smyslu ust. § 3028 odst. 2, resp. § 3036 o. z. režim obč. zák.

10. Podle § 151p obč. zák. věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. K zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí (odst. 1). Věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti; přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká (odst. 2). Vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Nelze-li pro změnu poměrů spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby se namísto věcného plnění poskytovalo peněžité plnění (odst. 3). Patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem. Věcná břemena zřízená v souvislosti s provozem podniku přecházejí při jeho převodu či přechodu na nabyvatele podniku. To platí i v případě převodu nebo přechodu takové části podniku, která může být provozována jako samostatný podnik (odst. 4).

11. Podle § 109 obč. zák. se právo odpovídající věcnému břemenu promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.

12. Podle § 1299 o. z. služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě (odst. 1). Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu (odst. 2).

13. Odvolací soud zdůrazňuje, že vzhledem k formulaci žalobního nároku je namístě aplikace ust. § 151p odst. 3 obč. zák., které upravuje zrušení, případně omezení věcného břemene soudem, a to za přiměřenou náhradu. V případě užití ust. § 151p odst. 2 obč. zák. by totiž žalobci museli žalovat buď na určení, že na předmětných pozemcích nevázne (rovné) věcné břemeno, resp. že toto věcné břemeno zaniklo, případně by museli podat negatorní žalobu, kterou by se vůči žalovaným domáhali toho, aby se zdrželi užívání jejich pozemků právě z důvodu, že (rovné) věcné břemeno zaniklo a nadále neexistuje. Žalobci však žalobou žádají zrušení rovného věcného břemene soudem, tedy postupují na základě jiného právního titulu, konkrétně již citovaného ust. § 151p odst. 3 o. s. ř.

14. Ke svému žalobnímu nároku žalobci tvrdili, že důvodem pro zrušení rovného věcného břemene je 1) promlčení práva odpovídajícího rovnému věcnému břemeni, 2) technický stav služebného pozemku v jejich vlastnictví, a 3) skutečnost, že rovné věcné břemeno bylo do katastru nemovitostí zapsáno bez jejich vědomí a je v rozporu s deklarací prodávajících v kupní smlouvě ze dne [datum] (čl. V.).

15. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá k bodu ad 1), že k promlčení práva odpovídajícímu rovnému věcnému břemeni nedošlo, když toto bylo žalovanými využíváno ještě nejpozději v roce 2013 (viz zjištěný skutkový stav věci shora) a ust. § 109 obč. zák. stanovuje v tomto směru desetiletou promlčecí lhůtu, po kterou není věcné břemeno vykonáváno. Pokud jde o bod ad 3), odvolací soud rovněž ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že (nepravdivá) deklarace původních vlastnic a prodávajících v kupní smlouvě ze dne [datum] nezakládá neplatnost smlouvy o zřízení rovného věcného břemene ze dne [datum]. Žalobci navíc mohli zjistit existenci tohoto věcného břemene nahlédnutím do katastru nemovitostí. Podstatné však je, že smlouva o zřízení rovného věcného břemene byla platně uzavřena, nepozbyla platnosti, a toto věcné břemeno tak na pozemcích ve vlastnictví žalobců stále vázne. V případě důvodu ad 2) odvolací soud uvádí, že zhoršený technický stav služebných pozemků ve vlastnictví žalobců nemůže sám o sobě odůvodnit zrušení věcného břemene dle § 151p odst. 3 obč. zák. (změnu poměrů, kterou vznikne hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného), nadto za situace, kdy se v trase rovného věcného břemene nachází překážky, vzniklé ať už na straně žalobců (porosty, stromy, křoviny, stavební materiál, dřevo apod.) či třetích osob (ploty, betonové obrubníky, zídky, nadzemní bazény apod.). Odvolací soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu (dále jen„ NS ČR“) ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3732/2014, dle kterého„ Vytvořil-li vlastník úpravami služebného pozemku stav bránící výkonu služebnosti, proti němuž se mohl oprávněný bránit žalobou, nejde o změnu poměrů, která by mohla mít za následek zrušení služebnosti soudem podle § 1299 odst. 2 o. z. (dříve § 151p odst. 3 obč. zák. – pozn. odvolacího soudu)“. Odvolací soud tak uzavírá, že žalobci neunášeli břemeno tvrzení a důkazní břemeno, pokud jde o okolnosti § 151p odst. 3 obč. zák., tj. v tom, že je ve věci dána taková změna poměrů, pro kterou vznikl hrubý nepoměr mezi rovným věcným břemenem jako zatížením pozemků žalobců a výhodou žalovaných jako oprávněných z tohoto věcného břemene.

16. Z uvedeného důvodu byli žalobci při jednání odvolacího soudu dne [datum] poučeni dle § 118a odst. 1,3 o. s. ř., aby doplnili skutková tvrzení v tom směru, v čem má spočívat změna poměrů a dále hrubý nepoměr mezi věcným břemenem, jež má být zrušeno, a výhodou oprávněného, ve smyslu ustanovení § 151p odst. 3 obč. zák. s tím, že jsou povinni k tomuto svému doplněnému tvrzení navrhnout i příslušné důkazy, a s tím, že se v opačném případě vystavují nebezpečí neúspěchu ve věci, resp. zamítnutí žaloby.

17. Na uvedené poučení reagovali žalobci podáním ze dne [datum], ve kterém zejména uvedli, že kromě zřízení rovného věcného břemene v září 2002 došlo v prosinci 2002 ke zřízení věcného břemene do zatáčky. Už tím došlo ke změně poměrů a vzniku hrubého nepoměru mezi věcným břemenem a výhodou oprávněných z něj. V trase rovného věcného břemene postupně žalovaní a [příjmení] vybudovali překážky, znemožňující výkon věcného břemene (plot mezi pozemky, betonové obrubníky, nadzemní bazény). V důsledku toho dochází k nadlimitním dopravním operacím (otáčení vozidel) na pozemku žalobců; zvýšil se rovněž počet dopravních prostředků (počet osob), které přes (na) pozemek žalobců jezdí (např. Česká pošta). S tím souvisí i změna vytápění domu žalovaných (kotel na pelety), kdy je k dovozu pelet rovněž využíván nákladní automobil. Zvyšuje se četnost užívání rovného věcného břemene i důvody, pro které je realizováno. Mezi účastníky řízení navzájem a účastníky řízení a manžely [příjmení] se navíc vyhrotily vztahy. Jsou podávána různá oznámení na různé instituce. Žalobci stále tvrdí, že rovné věcné břemeno nebylo od počátku, tj. od roku 2002 využíváno k chůzi ani jízdě, a to až do účelového kroku na podzim 2017, tj. demontáže plotu mezi pozemky žalobců a manželů [příjmení]. Důvodem nevyužívání rovného věcného břemene byla technická nemožnost (kanalizační jímka) a překážky vytvořené žalovanými a manžely [příjmení]. K prokázání uvedených tvrzení navrhli žalobci řadu důkazů včetně šetření na místě samém (viz níže).

18. Odvolací soud na základě návrhů žalobců po uvedeném poučení doplnil dokazování dle § 213 odst. 4 o. s. ř., resp. některé důkazy zopakoval dle § 213 odst. 2,3 o. s. ř.

19. Takto zjistil v rámci šetření na místě samém dne [datum], že rovné věcné břemeno není aktuálně žalovanými využíváno. Pokud žalovaní na svůj pozemek parc. [číslo] vjíždějí či vcházejí, jedou částečně po trase věcného břemene do zatáčky, které však (z hlediska jeho zápisu) končí na pozemku žalobců p. [číslo] dále nepokračuje. Z pozemku [parcelní číslo] byl oddělen nový pozemek [parcelní číslo] a dále pozemek [parcelní číslo], který je nyní ve vlastnictví žalovaných s tím, že žalovaní jej rovněž využívají k příjezdu na [parcelní číslo]. Dále jezdí, případně chodí, přes pozemek žalobců p. [číslo] pozemek svědka [příjmení] (paní [příjmení] v mezidobí zemřela) p. [číslo] [parcelní číslo]. V trase rovného věcného břemene jsou vzrostlý strom a křoviny, které zde v době vzniku tohoto věcného břemene nebyly (viz nesporné tvrzení účastníků). Dále je v trase rovného věcného břemene složeno dřevo. Vedle něj (již nikoliv v trase rovného věcného břemene), na hranici pozemků p. [číslo] se nachází dřevěný kryt, pod nímž je v zemi díra. Pod složeným dřevem, směrem k domu [adresa], je stará, již nefunkční jímka. V trase rovného věcného břemene se dále nachází jímka nové tlakové kanalizace, zakrytá plastovým víkem o tloušťce cca 2 cm, a šachta vodovodní přípojky, umístěná ve vzdálenosti 2,10 m od domu [adresa]. Účastníci učinili nesporným, že stará betonová jímka a uvedená šachta se zde nacházely již v době zřízení rovného věcného břemene. Mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] na kterém se nachází dům [adresa], je pevný plot s kovovými sloupky a dřevěnou výplní. V tomto plotě je vstup bez dveří či branky o šířce 140 cm. Na tento plot navazuje směrem k domu [adresa] ještě zídka. Na pozemku [parcelní číslo] se kromě domu [adresa] nachází ještě na druhé straně pozemku stavba bez č. p. a č. e., jakási dílna či garáž. Od této stavby vede plot k domu [adresa], který byl již zmíněn. Přímo u této stavby se na tomto plotě nachází jednak branka pro průchod o šířce 130 cm s klíčem na straně pozemku p. [číslo] dále hned vedle této branky posuvná brána o šířce 359 cm. Na pozemku [parcelní číslo] nejsou žádné překážky, pouze u domu [adresa] se nachází dlažbou ohraničená travnatá plocha, na které je umístěna kanalizační přípojka s čerpadlem, zřízená zhruba před pěti až šesti lety, která se nachází v trase rovného věcného břemene, což účastníci učinili nesporným. V trase rovného věcného břemeno se dále nachází živý plot s drátěným plotem, který ohraničuje část pozemku [parcelní číslo]. Na něj navazuje kovový plot s dřevěnou výplní, na který pak navazuje další část živého plotu směrem k pozemku [parcelní číslo]. Tento plot je opatřený rovněž posuvnými dveřmi o šířce 333 cm. Na pozemku ohraničeném živým plotem [parcelní číslo] se u domu [adresa] nachází zahradní bazén. Žalovaní potvrdili, že dům [adresa] s pozemkem [parcelní číslo] prodali novým vlastníkům. Účastníci učinili nesporným, že se na pozemku [parcelní číslo] za uvedeným živým plotem skládá uhlí pro dům [adresa]. Na tomto pozemku je průjezd k přístřešku na pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalovaných, dále je zde pletivový plot směrem k domu [adresa] s brankou a vstupními dvířky o šíři cca 90 cm, rovněž se zde nacházejí truhlíky s květinami, sud na vodu. Na nově vzniklém pozemku [parcelní číslo], případně [číslo] parkoval v době šetření přívěs, dle sdělení žalovaných buď ve vlastnictví vlastníků domu [adresa], nebo nájemce tohoto domu. V trase rovného věcného břemene je kromě živého plotu na pozemku [parcelní číslo] také zídka o délce 307 cm, která přiléhá k domu [adresa] a tvoří hranici mezi pozemky [číslo]. Dle sdělení žalovaných byl dům [adresa] ještě dostavován a nachází se v současné době na dvou stavebních parcelách, a to [číslo] nově vzniklé [parcelní číslo] (více katastrální mapa na xanon [číslo] spisu – viz níže). Na pozemku [číslo] se nachází nadzemní zahradní bazén, který není napevno zabudovaný, je zde přístřešek se sezením, zahrádka, venkovní stůl, květináče s květinami. Pozemek je rovného terénu až k jeho konci, kde se nachází za domem [adresa] ještě vstup do garáže. Od této garáže vede vzhůru strmé schodiště, které má celkem 17 schůdků. Před domem [adresa] se nachází jednak menší terasa, rovněž v trase rovného věcného břemene, a dále podél tohoto domu vede chodník od této terasy až ke zmíněným schůdkům. V přízemí domu [adresa] se nachází kotelna, v ní pak kotel zn. Viadrus na pelety, do kotelny je vstup dveřmi o šířce cca 79 cm. Žalovaní uvedli, že zásobují kotel peletami zhruba jedenkrát ročně, případně dle potřeby. Na ploše v horní části u domu [adresa] (po výstupu zmíněným schodištěm) parkují vozidla (aktuálně zde parkovaly dva automobily) a je zde hlavní vstup do domu [adresa]. Je zde zámková dlažba, vjezd posuvnou brankou a vstup brankou pro pěší. Žalovaní uvedli, že příjezd přes pozemky žalobců a další pozemky pana [příjmení] a nových vlastníků potřebují k tomu, aby se mohli dostat do garáže a aby mohli dovézt pelety do kotelny. V garáži parkují motorky a čtyřkolku. Jde tedy o tyto technické záležitosti. Nemohou tyto všechny vozy parkovat v horní části pozemku [parcelní číslo] u domu [adresa]. Pozemek [parcelní číslo] žalovaných je dále směrem od posuzovaných nemovitostí ohraničen vysokým živým plotem (túje). Na tomto pozemku jsou v horní části velké terénní nerovnosti. K hlavnímu vjezdu a vchodu do domu [adresa] opatřeného posuvnými dveřmi a brankou, vede asfaltová silnice, po které je možný příjezd automobilem. Vedle vstupní branky do domu [adresa], resp. na pozemek p. [číslo] se nachází poštovní schránka žalovaných. Žalovaní uvedli, že pokud jim například veze pošta nebo jiný doručovatel balíček, jezdí po této asfaltové komunikaci k hlavnímu vchodu do [adresa], resp. na pozemek [číslo].

20. Z katastrální mapy, předložené 2. žalovanou při místním šetření (xanon [číslo] spisu), bylo zjištěno, že oddělením z pozemku [parcelní číslo] vznikly dva nové pozemky, a to [parcelní číslo] a [parcelní číslo]. Po pozemku [parcelní číslo] vede rovné věcné břemeno. Dále vznikla nová stavební parcela [číslo] to mezi pozemkem p. [číslo].

21. Z kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a žalobci jako kupujícími, bylo zjištěno, že takto došlo k převodu hospodářského objektu stp. [číslo], pozemku stp. [číslo], [parcelní číslo] a p. [číslo] vše v k. ú. [obec] na žalobce, a to na každého v podílu id. 1/2 k celku. V čl. VI. smlouvy se uvádí, že účastníci smlouvy jsou srozuměni s tím, že právo vlastnické a právo odpovídající dvěma věcným břemenům přechází na účastníky dnem, ke kterému byl rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce] povolen vklad těchto práv do katastru nemovitostí.

22. Z listiny nazvané„ Vytyčení věcného břemene na pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec]“ bylo zjištěno, že ji dne [datum] vyhotovil geodet [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k objednávce žalobců. K samotnému vytyčení pak došlo dne [datum].

23. Z fotografií bez uvedení data, předložených žalobci (č. l. 422 – 431) odvolací soud zjistil, že jsou na nich vyobrazeny předmětné pozemky, dle tvrzení žalobců v roce 2004, 2005, 2008, 2010, a dále v letech 2017 a 2018. Bylo zjištěno, že na pozemcích a mezi nimi původně nebyly žádné překážky v podobě oplocení, stromů, křovin, nadzemních bazénů a betonových obrubníků; tyto vznikly až v průběhu doby. Na fotografiích jsou dále zachycena různá vozidla projíždějící přes pozemky žalobců, případně nacházející se na pozemku žalobců (bagr, osobní automobily, služební dodávky včetně firem PPL a České pošty).

24. Z listiny nazvané„ Posouzení stavu kanalizačního potrubí na pozemku parc. [číslo] [územní celek], okres [okres]“ bylo zjištěno, že byla vyhotovena [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] k objednávce žalobkyně b). Konstatuje se v ní, že posouzení bylo vyvoláno poškozením potrubí, zjištěným objednatelkou v květnu 2018. Na základě místního šetření dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] konstatoval, že v místě došlo k propadnutí kanalizačního potrubí a k poklesu dlažby přilehlého zpevněného povrchu s tím, že příčina tkví jednoznačně v nevhodném provedení (nedostatečná hloubka uložení potrubí) a následně v přetěžování terénu nad kanalizačním potrubím. Jako nápravné opatření navrhl [anonymizováno] [příjmení] zamezení průjezdu vozidel přes trasu potrubí s okamžitou platností do doby, než dojde k finální opravě potrubí v celé trase. Samotné sanační opatření pak musí rovněž zahrnovat prověření, jaké zdroje jsou do předmětného potrubí zaústěny, a to v celé jeho trase. [anonymizováno] [příjmení] poté navrhl řešení při různých těchto variantách.

25. Žalobci předložili rovněž znalecký posudek [číslo] [rok] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalce z oboru stavebnictví – stavby dopravní, silniční, ze dne [datum] (s doložkou dle § 127a o. s. ř.), který stanovuje základní parametry přístupnosti přes pozemky p. č. st. [číslo] a st. [číslo] v k. ú. [obec] na základě prověření průjezdu vlečnými křivkami dle [anonymizována dvě slova], a to pro příslušné zvolené typy vozidel. Posudek byl vyhotovován pro účely zajištění služebnosti na uvedených pozemcích ve prospěch pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec]. Znalec uzavřel, že při zohlednění stavebního stavu stávající uliční vpusti v nádvoří a stavebního stavu stávajícího kanalizačního potrubí je zajištění přístupnosti dvounápravového nákladního automobilu z hlediska technického a z hlediska bezpečnosti provozu krajně nevhodné. Přístupnost osobního automobilu, resp. dodávky, je akceptovatelná za předpokladu opravy potrubí dle podmínek uvedených v odborném posudku [číslo] 2017 ([číslo]) a realizace vozovkového souvrství uvedených v kapitole 4.2. Pro vjezd osobního automobilu a dodávky je zapotřebí vybourat jižní zděný sloup stávajících vjezdových vrat na pozemek žalobců [parcelní číslo].

26. Z e-mailu právního zástupce žalobců právnímu zástupci žalovaných ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedený znalecký posudek [anonymizována tři slova], byl žalovaným zaslán jako podklad pro mimosoudní jednání stran s tím, že žalobci deklarovali ochotu zbourat zděný sloup dle doporučení znalce a nahradit jej železným sloupkem, který umožní větší rozsah nájezdu do brány a narovnání trasy věcného břemene. Žalobci žádali žalované o vyjádření k trase navrhovaného věcného břemene a o vyjádření, zda jsou žalovaní ochotni spolupodílet se na nákladech spojených s opravou propadlého dvora, a zda jsou ochotni financovat náklady spojené s uvažovaných zpevněním trasy věcného břemene a spolupodílet se na demolici stávajícího zděného sloupu s tím, aby se vyjádřili rovněž k otázce případné úplaty za věcné břemeno.

27. Z výňatku spisu [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [spisová značka] [rok] bylo zjištěno, že na základě oznámení 1. žalovaného probíhalo řízení proti žalobkyni b) o přestupku, kterého se měla dopustit tím, že dne [datum] umístila na cestu vedoucí k domům [adresa] zábrany, ohraničující místo propadu cesty, a dále do společného vjezdu na společný dvůr bednu s pískem a nápisy:„ nevjíždět“,„ zákaz vstupu pro domy [adresa]“,„ použijte vchod z ulice [ulice]“,„ pozor, propadlá vozovka“. Řízení bylo usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], zastaveno se závěrem, že skutek, o němž se řízení vede, není přestupkem.

28. Ze spisu soudu prvního stupně sp. zn. 5 C 255/2004 zjistil odvolací soud stejné skutečnosti jako soud prvního stupně, tj. že původní vlastnice podaly dne [datum] žalobu o zrušení rovného věcného břemene i věcného břemene do zatáčky. V žalobě uvedly, že trasa rovného věcného břemene není od počátku užívána, jelikož v cestě jsou výškové nerovnosti, nenosné stropní desky septiků, schody do domů, vodovodní a kanalizační řády, zeleň apod. Řízení bylo usnesením soudu prvního stupně ze dne 7. 2. 2007, č. j. 5 C 255/2004-74, pravomocně zastaveno, neboť žalobkyně vzaly žalobu v plném rozsahu zpět.

29. Ze spisu [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] [číslo], odvolací soud zjistil, že z podnětu 1. žalovaného probíhalo řízení o opravu chyby vzniklé při vedení katastru nemovitostí v případě rovného věcného břemene. Oznámením ze dne [datum] sdělil katastrální úřad mj. účastníkům řízení, že zapsal uvedené věcné břemeno rovněž správně i ke st. p. [číslo], [číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec], které vznikly z původní parcely [číslo]. S uvedeným oznámením nesouhlasili žalobci a manželé [příjmení] s tím, že žádají o zahájení správního řízení, které bylo poté zahájeno dne [datum]. Rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že se nesouhlasu jmenovaných s provedením opravy chyby v údajích katastru nemovitostí nevyhovuje, neboť se jedná o chybu dle § 8 zákona č. 344/1992 Sb., katastrálního zákona. Dále bylo rozhodnuto o uvedené opravě. Rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v [obec] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo toto rozhodnutí změněno tak, že se žádosti – nesouhlasu s provedením chyby v údajích katastru nemovitostí manželů [příjmení] a žalobců nevyhovuje, neboť se jednalo o chybu podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., katastrálního zákona. Dále bylo rozhodnuto, že se v katastru nemovitostí eviduje právo odpovídající rovnému věcnému břemeni rovněž po stavební parcele [číslo] pozemkové parc. [číslo] v k. ú. [obec].

30. Ze spisu [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] [číslo], odvolací soud zjistil, že probíhalo řízení o opravu chyby vzniklé při vedení katastru nemovitostí v případě věcného břemene do zatáčky. Oznámením ze dne [datum] sdělil katastrální úřad žalobcům a [jméno] [příjmení], že zapsal uvedené věcné břemeno rovněž správně i pro pozemkovou parcelu [číslo] v k. ú. [obec], vzniklou z původní parcely [číslo]. S tímto oznámením nesouhlasili žalobci a manželé [příjmení] s tím, že žádají o zahájení správního řízení, které bylo poté zahájeno dne [datum]. Rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že se nesouhlasu jmenovaných s provedením opravy chyby v údajích katastru nemovitostí nevyhovuje, neboť se jedná o chybu dle § 8 zákona č. 344/1992 Sb., katastrálního zákona. Dále bylo rozhodnuto o uvedené opravě. Rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo toto rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání.

31. Ze spisu [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [ústavní nález] [číslo] [rok], bylo zjištěno, že k žádosti žalobců, podané dne [datum], probíhalo řízení o umístění vjezdové brány a vstupní branky na pozemek p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec]. Dne [datum] bylo vydáno kladné rozhodnutí mj. s tím, že mezi stávající zděné pilíře bude osazena jednokřídlová kovová vjezdová brána o rozměrech 4100x1950mm se způsobem otevírání směrem na pozemek parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec]. Uvedené rozhodnutí bylo k odvolání manželů [příjmení], žalobců a žalovaných zrušeno rozhodnutím stejného orgánu ze dne [datum] ve znění opravného usnesení ze dne [datum]. Rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že se jako opožděné zamítá odvolání žalobkyně b) proti uvedenému rozhodnutí ze dne [datum], toto rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena k novému projednání stavebnímu úřadu. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum] bylo řízení přerušeno z důvodu dědického řízení po zemřelé [jméno] [příjmení]. Ze spisu [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [ústavní nález] [číslo] [rok], odvolací soud zjistil, že bylo rozhodnuto o pokračování řízení a rozhodnutím ze dne [datum] bylo znovu kladně rozhodnuto o žádosti žalobců. Proti tomuto rozhodnutí podali odvolání žalovaní, [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (vlastník pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec]) odvolání. Součástí spisu je projektová dokumentace k osazení uvedené vjezdové brány a branky.

32. Na základě skutkového stavu, zjištěného soudem prvního stupně, po doplnění a částečném zopakování dokazování, uzavírá odvolací soud, že žalobci neunesli důkazní břemeno a neprokázali, že v projednávané věci byly naplněny podmínky ust. § 151p odst. 3 obč. zák. (nově obdobně v § 1299 odst. 2 o. z.).

33. Odvolací soud rekapituluje, že rovné věcné břemeno ve prospěch pozemku p. č. st. [číslo] bylo zřízeno v září 2002 na základě platně uzavřené smlouvy o zřízení věcného břemene, která byla součástí kupní smlouvy uzavřené mezi původními vlastnicemi a žalovanými. Pokud pak v prosinci 2002 žalobci nabyli pozemek p. [číslo] by již tento zatížen tímto rovným věcným břemenem, které dále pokračuje přes pozemky p. [číslo]. V řízení bylo prokázáno, že uvedené věcné břemeno bylo ze strany žalovaných užíváno nejméně do roku 2013, kdy [příjmení] [příjmení] vybudoval plot mezi pozemky p. [číslo] nejpozději pak do začátku roku 2015, kdy žalobci do trasy rovného věcného břemene složili stavební materiál. Vzhledem k dalšímu budování v trase tohoto věcného břemene, a to ze strany vlastníků všech na břemeni zúčastněných pozemků (viz rovněž fotografie, které byly provedeny k důkazu), dospěla situace do stavu, kdy přestalo být rovné věcné břemeno ze strany žalovaných fakticky užíváno a žalovaní začali jako příjezdovou cestu ke svým pozemkům, včetně z věcného břemene oprávněného pozemku p. [číslo] užívat jakousi„ střední“ cestu mezi rovným věcným břemenem a věcným břemenem do zatáčky, k jejímuž užívání však zásadně oprávněni nejsou (uvedená trasa není jako věcné břemeno zavkladována). Na tomto místě odvolací soud připomíná, že věcné břemeno do zatáčky neřeší pro žalované dostupnost jejich pozemků, neboť končí na pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobců a dále nepokračuje. V jeho zřízení tak nelze shledávat onu„ změnu poměrů“, jak tvrdí žalobci. V místě samém je tak v současné době (již zhruba od roku 2013, resp. 2015) patová situace, kdy postupně z důvodů jak na straně žalobců, tak na straně třetích osob (vlastníci dalších v pořadí navazujících pozemků, dotčených rovným věcným břemenem), popř. z objektivních důvodů, které jsou však dle názoru odvolacího soudu řešitelné (viz propad kanalizace, posuzovaný v květnu 2018 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], CSc. včetně návrhu řešení /nedostatečná hloubka uložení potrubí/, a přestupkové řízení), došlo k tomu, že všichni zúčastnění rezignovali na užívání rovného věcného břemene, zavkladovaného do katastru nemovitostí, a započalo užívání pozemků žalobců p. [číslo] bez právního důvodu (v trase, která je v současné době užívána), které navíc přerůstá do konfliktů mezi účastníky, případně do konfliktů mezi účastníky a vlastníky dalších pozemků (svědek [anonymizováno]). Nic z toho, co bylo uvedeno, však nemůže mít za následek takovou změnu poměrů, která by odůvodňovala hrubý nepoměr ve smyslu ust. § 151p odst. 3 obč. zák., tedy možnost zrušení rovného věcného břemene soudem. V případě propadu kanalizace se i dle [anonymizováno] [příjmení] (posouzení zadáno žalobci) jedná o řešitelnou situaci. Jiné objektivní překážky odvolací soud neshledává, když účastníci učinili nesporným, že stará betonová jímka a šachta vodovodní přípojky se na pozemku [parcelní číslo] nacházely již v době zřízení rovného věcného břemene. Případná výstavba v trase rovného věcného břemene (ploty bez brány, betonové obrubníky, nadzemní bazény apod.) byla pak provedena v rozporu s právem z tohoto břemene vyplývajícím.

34. Na tomto místě odvolací soud konstatuje, že opakovaně (při ústním jednání i při místním ohledání) vedl účastníky ke smírnému, resp. mimosoudnímu vyřešení věci, a to minimálně z důvodu zbytečně vynaložených nákladů. Opakuje, že rovné věcné břemeno stále existuje, nezaniklo. Podle § 151p odst. 2 obč. zák. by pro zánik věcného břemene musely nastat takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti s tím, že přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká. Naproti tomu, žalovaní užívají pozemky žalobců (v trase faktického užívání těchto pozemků) bez právního důvodu. Bylo přitom prokázáno, že vzhledem k výrazné terénní nerovnosti pozemku [parcelní číslo] potřebují žalovaní využít pozemky žalobců, případně další pozemky v řadě pro přístup ke své nemovitosti„ spodem“, a to zejména v případě, kdy je potřeba cokoliv uložit či složit ve spodní části jejich domu (garáž - parkování, kotelna – pelety apod.). Po žalovaných nelze dle odvolacího soudu spravedlivě požadovat, aby využívali přístupu do své nemovitosti pouze z horní části, zvláště pokud jde o složení těžkých břemen do spodní části jejich nemovitosti či parkování vozidel v garáži, která se právě v této spodní části nachází. V tomto směru bylo také rovné věcné břemeno zřízeno. Bylo by tedy nanejvýš vhodné, aby účastníci našli určitý kompromis ve využití pozemků žalobců k (v tomto směru) nezbytnému transportu nákladu na pozemek p. [číslo] do domu [adresa] v jejich spodní části, neboť současná situace je neúnosná a eskaluje pouze do konfliktů účastníků včetně zbytečně vynaložených finančních prostředků na jednotlivá soudní a správní řízení. Odvolací soud v tomto směru kvituje aktivitu žalobců o zřízení nového věcného břemene, které bude vyhovovat ve větší míře potřebám žalovaných (kteří mají zajištěn hlavní přístup do své nemovitosti tzv. shora po veřejné komunikaci), a zároveň nebude třeba řešit špatný technický stav pozemku v trase rovného věcného břemene a stavby, které zde spontánně v průběhu doby od roku 2013 vznikly. Uvedený kompromis ale samozřejmě vyžaduje i kompromis v otázce nákladů, spojených s vytvořením této„ nové“ trasy, a je věcí zejména právních zástupců účastníků, aby se na vytvoření shody v této věci podíleli. Předejde se tím dalším zbytečným sporům a konfliktům, které by v případě neshody v místě logicky vznikaly.

35. V každém případě pak (z hlediska žalobního petitu projednávané věci) nebylo prokázáno, že by byl dán hrubý nepoměr mezi existujícím rovným věcným břemenem v neprospěch pozemků ve vlastnictví žalobců a výhodou oprávněných – žalovaných. Je třeba zdůraznit, že rovné věcné břemeno bylo na služebných pozemcích zřízeno jak pro příchody a odchody, tak pro příjezdy a odjezdy; počítalo se tedy i s využitím dopravních prostředků.

36. Pokud jde o aplikaci ust. 633 odst. 1 o. z., odvolací soud zejména konstatuje, že použil na daný vztah režimu obč. zák. (viz shora). Dále lze uzavřít, že žalobci se domáhali zrušení rovného věcného břemene, čemuž odpovídá ust. § 151p odst. 3 obč. zák., resp. ust. § 1299 odst. 2 o. z., kdy je zásadně zkoumán uváděný„ hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby“, ať už v režimu obč. zák. či v režimu o. z. Žádný takový hrubý nepoměr nebyl ze strany žalobců prokázán.

37. Ze všech shora uvedených důvodů tak nelze uzavřít, že byly a jsou splněny podmínky pro zrušení věcného břemene, specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku, a to navíc bez náhrady.

38. Soud prvního stupně tedy nepostupoval správně, pokud žalobě na zrušení tohoto věcného břemene vyhověl.

39. Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve věcném výroku I. změnil podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobu na zrušení věcného břemene (bez náhrady) užívání cesty v šíři 4,10 metrů pro příchody, příjezdy, odchody, odjezdy, zřízeného smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] podle geometrického plánu [číslo] [rok], po pozemcích st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] v [katastrální uzemí] ve prospěch pozemku st. parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zamítl (viz výrok I. rozsudku odvolacího soudu).

40. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně rozsudku soudu prvního stupně, rozhodl odvolací soud výrokem II. tohoto rozsudku ve smyslu ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. i o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a ve smyslu ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. pak i o náhradě nákladů odvolacího řízení, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení byli plně úspěšní žalovaní.

41. Náklady řízení žalovaných před soudem prvního stupně tvoří náklady právního zastoupení za celkem 9 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum] – zde 2 úkony právní služby, [datum] – zde 2 úkony právní služby, dne [datum], účast při místním šetření dne [datum]), vše dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění - dále jen„ AT“ při hodnotě 4 000 Kč za úkon dle § 9 odst. 3 písm. c) ve spojení s § 7 bod 5. AT (vycházeno z tarifní hodnoty 35 000 Kč, tj. 2 500 Kč za každého ze žalovaných, dle § 12 odst. 4 AT sníženo o 20 %, tj. o částku 500 Kč, tj. 2 000 Kč za každého z účastníků), a dále odměna za 2 úkony právní služby v poloviční výši dle § 11 odst. 2 AT (návrh na vydání předběžného opatření, návrh na přerušení řízení dle § 110 o. s. ř.), tj. celkem 40 000 Kč, 11 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 3 300 Kč, cestovné k jednáním soudu prvního stupně a na místní šetření v celkové výši 2 177,47 Kč při spotřebě 5,6 l /100 km, náhrada za promeškaný čas za celkem 16 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT, tj. 1 600 Kč, 21 % DPH z částky 47 077,47 Kč ve výši 9 886,27 Kč, a soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření ve výši 1 000 Kč, celkem tedy 57 964 Kč po zaokrouhlení. Náklady odvolacího řízení pak tvoří odměna za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT (sepis odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], [datum], [datum], účast při místním šetření dne [datum]) v hodnotě 4 000 Kč za úkon právní služby (viz předchozí odstavec), tj. 20 000 Kč, 5 režijních paušálů 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 1 500 Kč, cestovné za cestu z [obec] do [obec] a zpět ve výši 600,76 Kč při spotřebě 5,6 l /100 km, náhrada za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT, tj. 400 Kč, 21 % DPH z částky 22 500,76 Kč ve výši 4 725,15 Kč, a soudní poplatek za odvolání ve výši 5 000 Kč, celkem tedy 32 226 Kč po zaokrouhlení. Při stanovení výše cestovného vycházel odvolací soud z údajů ve velkém technickém průkazu použitého vozidla, jakož z vyhlášky č. 463/2017 Sb. (jednání v roce 2018), vyhlášky č. 333/2018 Sb. (jednání v roce 2019), vyhlášky č. 358/2019 Sb. (místní šetření v roce 2020), vyhlášky č. 589/2020 Sb. (jednání v roce 2021) a vyhlášky č. 511/2021 Sb. (místní šetření v roce 2022), pokud jde o cenu pohonných hmot - motorové nafty (pokud nebyla prokázána její skutečná cena) a výši tzv. amortizace. Žalovaní správně účtovali cestovné na trase [obec] – [okres] a zpět v celkové délce 96 km za jednu cestu, případně na trase [obec] – [obec] a zpět v celkové délce 82 km za jednu cestu. K plnění náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů stanovil odvolací soud lhůtu v délce patnácti dnů v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to vzhledem k jejich výši. Platební místo těchto nákladů je pak určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaných, který je advokátem.