o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 10. 11. 2021, č. j. 8 C 237/2019-232

1. Rozsudkem ze dne 10. 11. 2021, č. j. 8 C 237/2019-232, rozhodl Okresní soud Praha – západ (dále jen„ soud prvního stupně“) výrokem I., že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 23 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že se žaloba co do částky 514 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 514 950 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % zamítá. Rovněž bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 234 352,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok III.) a že je žalobkyně povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha západ na náhradě nákladů řízení státu částku, která bude vyčíslena v samostatném usnesení (výrok IV.). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, na základě níž se žalovaná jako zhotovitel zavázala pro žalobkyni jako objednatele provést sanaci střešního pláště panelového domu [ulice a číslo] [anonymizováno] [obec]. Předmětem žalobního nároku jsou částky, vynaložené žalobkyní na opravu vad daného díla v záruční době, jakož i smluvní pokuta, související s prodlením žalované s odstraněním vad díla, když žalobkyně tvrdila, že žalovaná odpovídá za celkem tři vady díla, a to a) zatékání střechou – popraskané spoje [anonymizováno] [adresa], b) zatékání okolo výstupu na střechu [anonymizováno] [adresa], a dále c) zatékání podél střechy do bytu paní [příjmení]. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná za vady ad a) a c) neodpovídá, a tudíž není důvodný ani nárok žalobkyně na zaplacení částek na jejich odstranění, resp. nárok smluvní pokutu, spojenou s prodlením žalované s odstraněním těchto vad. V této části tedy žalobu zamítl. Žalobě vyhověl, pokud jde o vadu ad b), a přiznal žalobkyni částku 3 000 Kč jako náklad na její odstranění třetí osobou ([jméno] [anonymizováno]), a dále smluvní pokutu v částce 2 000 Kč denně za celkem 10 dnů ([anonymizována dvě slova] [datum]) v celkové výši 20 000 Kč. Co do zbytku požadované smluvní pokuty žalobu zamítl. Právně věc kvalifikoval dle § 2619 odst. 1, § 2913 odst. 1, § 2918, a § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“).

2. Proti výrokům II., III. a IV. tohoto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně. Výrok II. napadla pouze co do částky 202 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (dále jen„ napadený rozsah“) s tím, že se odvolání týká nároku uplatněného z titulu prodlení žalované s odstraněním vady ad b), tj. zatékání okolo výstupu na střechu [adresa], tj. smluvní pokuty za období 101 dní (reklamace [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum]). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 312 950 Kč s příslušenstvím není výrok II. rozsudku soudu prvního stupně rozporován a napaden. Žalobkyně považuje za nesprávné právní posouzení soudu prvního stupně, který přiznal žalobkyni smluvní pokutu pouze za dobu prvních 10 dnů prodlení žalované (viz odst. 21. napadeného rozsudku). Smluvní pokuta byla sjednána k utvrzení závazků žalované z odpovědnosti za vady díla, a to za prodlení s odstraněním vady díla. Sporný nárok na tuto pokutu nemůže být časově ohraničen dřívějším datem, než termínem skutečného provedení opravy jiným subjektem. Lhůta, poskytnutá žalobkyní, po které již měla být provedena oprava třetí osobou, je v daném případě dávána jako dodatečná, ve prospěch žalované. Uplynutí takovéto dodatečné lhůty nemělo za následek konec prodlení žalované s odstraněním vady. Vada stále trvala a trvalo též prodlení žalované s jejím odstraněním (k němuž došlo až dne [datum]). Nárok na náhradu škody (pokud jej takto soud prvního stupně hodnotí) je nárokem sekundárním, nastupujícím v návaznosti na porušení primární povinnosti žalované. Povinnost k opravě jako taková vznikem nároku na náhradu škody dotčena není a obě tyto povinnosti existovaly vedle sebe (čl. IV. odst. 7 smlouvy o dílo). Žalovaná uzavřela smlouvu o dílo jako podnikatel, nikoliv spotřebitel, nebyla povinna ji uzavřít. Žalobkyně je nicméně přesvědčena, že nárok na náhradu nákladů opravy vady třetí osobou není nárokem na náhradu škody, nýbrž specifickým nárokem z odpovědnosti za vady díla (viz čl. XI. odst. 3 a 5 Všeobecných podmínek). Takový nárok pak může vzniknout až okamžikem, kdy je předmětná oprava provedena. Do té doby prodlení žalované s odstraněním vady trvá. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně tak, že se žalobkyni přiznává částka 202 000 Kč s požadovaným příslušenstvím, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a účastníci jsou povinni zaplatit náhradu nákladů řízení státu rovným dílem.

3. Žalovaná k odvolání žalobkyně uvedla, že smluvní pokuta za neodstranění vady díla může být logicky požadována jen za období, kdy mohla žalovaná tuto vadu opravou odstranit, tj. za období, kdy by jí to žalobkyně vůbec umožnila. Vzhledem k projevu vůle v dopise z [datum] o tom, že již žalobkyně odstranění vady žalovanou nepožaduje, je zřejmé, že tím musí skončit i běh tvrzeného prodlení s odstraněním vady a s tím spojené navyšování smluvní pokuty, která by tak mohla narůstat do nekonečna. Žalobkyně přeci změnila dle smlouvy a v souladu s ní nárok na odstranění vady zhotovitelem za nárok opravňující ji přeúčtovat náklady za odstranění vady třetí osobou. Toto má být dle tvrzení žalobkyně ujednání, kterým se strany odchýlily od zákonného způsobu řešení. Pokud by pak měl soud za to, že jde v případě tvrzené vady ad b) skutečně o vadu díla a že má být smluvní pokuta počítána nikoliv do doby, která byla označena žalobkyní jako termín, po kterém si vadu odstraní sama a přeúčtuje náklady, ale do doby, kdy se žalobkyně k nápravě vady odhodlá a opravu zajistí, bylo by namístě výši smluvní pokuty moderovat. Je třeba přihlédnout k tomu, že odstranění závady bylo jednoduché a náklady bagatelní.

4. Také žalovaná se proti rozsudku soudu prvního stupně včas odvolala, a to proti jeho výroku I. (výroky III. a IV. jsou výroky závislé –„ poznámka odvolacího soudu“). Uvedla, že rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně vady ad b) a s tím související náhrada ve výši 3 000 Kč za údajnou opravu a přiznaná smluvní pokuta, není správné. Dle názoru žalované nebylo v řízení vůbec prokázáno, zda jde o vadu díla či nikoliv. Jde totiž o místo výlezu na střechu, kde je vyklápěn poklop a kudy se osoby (a věci – antény apod.) dostávají na střechu, a které je pak z logiky věci i velmi namáhané a má být tak i více kontrolované v rámci pravidelné údržby. Jakési poškození spočívající v netěsnosti mohlo být způsobeno i neodbornou manipulací žebříku či výklopného uzávěru a opíráním se při výlezu na střechu a slézáním ze střechy (ohledáním bylo zjištěno, že poklop není uzamčen a je volně přístupný). Není pravda, že by znalec potvrdil, že vada byla takto odstraněna. Žalovaná postrádá jakékoliv vyjádření znalce, že v případě netěsnosti u poklopu jde o vadu díla hydroizolace střechy. Naopak z vyjádření znalce se podává, že izolace střechy nese profesionální rukopis, a naopak, že pravidelná údržba a kontrola střechy byla očividně zanedbána či nebyla zřejmě vůbec prováděna. Přitom při svém výslechu znalec uvedl, že při první kontrole by mohl být problém odhalen a odstraněn. Pokud pak znalec mluvil o tom, že se u výlezu na střechu zřejmě objevila netěsnost, kterou možná i zatmelení pana [jméno] pomohlo utěsnit, nevyplývá z ničeho, že má jít o vadu, za kterou by byla odpovědná žalovaná a nejde o pouhou zanedbanou údržbu nebo o poškození způsobené běžnou degradací tmelu, neodborným zásahem, nadměrnou zátěží a užíváním. Závěr soudu prvního stupně o tom, že vada byla panem [jméno] odstraněna, je tak spekulativní. Žalovaná poukázala na odpověď znalce na otázku 8 (str. 13 posudku) a dále na výpověď svědka [jméno], jakož i na relativně nízkou cenu práce (3 000 Kč). Uzavřela, že v případě zatékání kolem poklopu víka nejde o žádnou vadu hydroizolační vrstvy, nýbrž o součást pravidelné kontroly a tmelení namáhaných částí, tmelových výplní, což je běžná údržba. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně tak, že se žaloba zamítá i v této části a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a o. s. ř., a zjistil, že odvolání žalované je důvodné a odvolání žalobkyně důvodné není.

6. Výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, v rozsahu částky 312 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, nebyl odvoláním napaden a nabyl tak v této části samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

7. Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo [číslo] na sanaci střešního pláště panelového domu [ulice a číslo] [anonymizováno] [obec] (dále jen„ smlouva o dílo“). Zhotovitel poskytl objednateli záruku za jakost díla v délce 122 měsíců od předání dokončeného díla. Ve smlouvě byla sjednána pro případ prodlení zhotovitele s odstraněním vady díla po předání v každém jednotlivém případě smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč za každý započatý den prodlení (čl. IX odst. 5 smlouvy o dílo). Nedílnou součástí smlouvy o dílo byly Všeobecné podmínky. V nich bylo sjednáno v čl. XI., že zhotovitel neodpovídá za vady, které vzniknou na díle v průběhu záruční lhůty provozní činností uživatele, která je v rozporu s obvyklým užíváním, za vady způsobené špatným ošetřením, vady způsobené mechanickým poškozením a zásahem třetí osoby (odst. 2). V případě vad díla má objednatel dle své volby právo na odstranění vady opravou, právo na výměnu vadné části díla, právo na přiměřenou slevu z ceny díla, právo na odstoupení od smlouvy a právo odstranit vadu na náklady zhotovitele (odst. 3). V případě, že objednatel zvolí právo na odstranění vady opravou a nebo právo na výměnu vadné části díla, je zhotovitel povinen vadu odstranit opravou, respektive vadnou část díla vyměnit za bezvadnou, vše na své náklady a nebezpečí a nejpozději do pěti dnů od uplatnění vady (odst. 4). V případě, že se zhotovitel dostane do prodlení se splněním závazku podle odst. 4 tohoto článku, je objednatel oprávněn ustoupit od své volby práva z odpovědnosti za vady a nově zvolit přiměřenou slevu z ceny díla a nebo zajistit odstranění vady, respektive výměnu vadné části díla třetí osobou na náklady zhotovitele. Takto vynaložené náklady, respektive přiměřenou slevu z ceny díla je zhotovitel povinen uhradit objednateli do sedmi dnů od výzvy objednatele (odst. 5). Dílo bylo dokončeno a předáno dne [datum]. Žalobkyně dopisem ze dne [datum], adresovanému žalované, provedla reklamaci ve vztahu k uvedenému dílu, kdy vytkla dvě vady – a) zatékání střechou – popraskané spoje v [adresa] a b) zatékání okolo výstupu na střechu v [adresa]. Vyzvala žalovaného k opravě vytčených vad ve lhůtě 5 dnů. Upozornila na možné uplatnění smluvní pokuty a náhrady škody s odkazem na obsah uzavřené smlouvy. U žalobkyně vady reklamoval vlastník objektu - [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k odstranění vytčených vad. Uvedla, že žalovaná je s odstraněním vad v prodlení 8 dnů, žalobkyně tak eviduje nárok na smluvní pokutu ve výši 16 000 Kč. Pro případ, že žalovaná vady neodstraní do [datum], zajistí žalobkyně odstranění vad třetí osobou na náklady žalované a uplatní smluvní pokutu. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně provedla další reklamaci uvedeného díla, kdy vytkla vadu ad c), kdy mělo zatékat podél střechy do bytu paní [příjmení]. Vyzvala žalovanou k opravě vytčené vady ve lhůtě 5 dnů. Upozornila na možné uplatnění smluvní pokuty a náhrady škody s odkazem na obsah uzavřené smlouvy. U žalobkyně vadu reklamoval vlastník objektu - [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně opětovně vyzývala žalovanou k odstranění vytčené vady ad c). Uvedla, že žalovaná je v prodlení s odstraněním vady díla 8 dnů, žalobkyně tedy eviduje nárok na smluvní pokutu ve výši 16 000 Kč. Pro případ, že žalovaná vadu neodstraní do [datum], zajistí žalobkyně odstranění vady třetí osobou na náklady žalované a uplatní smluvní pokutu. Žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum], kdy uvedla, že provedla kontrolu střešní krytiny a neshledala žádné závady, které by měly souvislost se zatékáním do bytu paní [příjmení]. Smluvní pokutu za prodlení nelze uplatňovat, když žalovaná čekala na lepší počasí, aby kontrola mohla proběhnout po dešti. Žalobkyně objednala [anonymizováno] [jméno] [jméno] opravu střešního pláště domu [ulice a číslo], a to opravu boulí na živičné krytině, opravu spojů a rohů a tmelení prasklin ve vztahu k reklamaci bytového družstva ohledně zatékání do bytu [číslo] sjednané práce byly provedeny, cena prací byla [jméno] [jméno] vyfakturována částkou 8 450 Kč. Žalobkyně objednala u [jméno] [jméno] opravu střešního pláště domu [ulice a číslo], a to opravu popraskaných spojů, tmelení prasklin [adresa] a opravu zatékání ohledně výstupu na střechu [adresa], sjednané práce byly provedeny, cena prací byla [jméno] [jméno] vyfakturována částkou 5 500 Kč. V roce 2019 uplatňovala žalobkyně u žalované jinou reklamaci ve vztahu k bytovému domu [anonymizováno] [obec] - [část obce], reklamace byla nakonec posouzena samotnou žalobkyní jako neoprávněná, kdy příčinou zatékání byla netěsnost mezi dveřmi a zárubní, nikoliv stav střechy. Z fotografií založených do spisu žalovanou bylo zjištěno, že na střeše byly umístěny četné kabely, blízko odtokového kanálku bylo nahromaděné listí. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou, a to dopisem ze dne [datum], k zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 594 000 Kč, nákladů na odstranění vytčených vad ve výši 17 890 Kč, a nákladů spojených s uplatněním pohledávek. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a z výslechu tohoto znalce bylo zjištěno, že hydroizolace střech je v dobrém stavu, asfaltový pás kvalitní, nalezeny byly malé prasklinky a úseky prasklých tmelených spojů. Pravidelné prohlídky střechy, které by identifikovaly prasklinky a vedly k opravě, zřejmě nejsou prováděny, když na střeše jsou patrné usazeniny a mech především u vtoků. Pokud jde o zatékání do bytu paní [příjmení] (vada ad c) –„ pozn. odvolacího soudu“), i vyjádření jí samotné přesvědčilo znalce o správnosti jeho předpokladu, že projevy vady nesouvisí s dešťovou vodou ani s hydroizolací střechy objektu, když zatékání se projevilo při oblevě. Příčina vady je jiná, prostory ventilačních komor, do kterých ústí vzduchotechnické potrubí, nejsou stavebně odděleny od vzduchové dutiny ve střeše, v zimních měsících se vzdušná vlhkost sráží, namrzá a při oblevě roztaje a může způsobit zatečení. Znalec je přesvědčen, že dílčí oprava panem [jméno] ani následně dalším zhotovitelem panem [příjmení] nevedla k definitivnímu odstranění vady a vada se po zimním období opět projeví. K vytčené vadě zatékání střechou v [adresa] (vada ad a) –„ pozn. odvolacího soudu“) znalec uvedl, že nebyla prokázána souvislost mezi prasklinami a zatékáním, příčinou vytékání vody z chráničky bylo otevřené ústí chráničky. U vady„ zatékání okolo výstupu na střechu [adresa]“ (ad b) –„ poznámka odvolacího soudu“) znalec shledal, že zásahem pana [jméno] došlo k odstranění problému se zatékáním, kdy příčinou nejspíš byla netěsnost v napojení hydroizolace na výlez. Svědek [jméno] [jméno] uvedl, že žalobkyně, se kterou má smluvní vztah, ho pověřila, aby se zajel podívat na zatékání do domu v ulici [ulice] [anonymizováno] [obec], objevil tam praskliny a boule. U výlezu na střechu shledal praskliny. Tmely mají určitou životnost, tak 5 až 10 let. Žalobkyně neoznačila místo na střeše, kudy zatékalo. Na střechách bývají praskliny často, ne vždy jimi zatéká, horší to je, když se ucpe odtok a vytvoří se na střeše„ bazén“. Vlastník by měl střechu pravidelně kontrolovat. Kdyby byl odtok v pořádku, prasklina na střeše by tolik nevadila.

8. S takto zjištěným skutkovým stavem věci se odvolací soud ztotožňuje, neboť má oporu v provedeném dokazování.

9. Odvolací soud zopakoval dokazování dle § 213 odst. 2 o. s. ř.

10. Takto zjistil ze znaleckého posudku [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zadaného soudem prvního stupně, že znalec provedl dne [datum] místní šetření, při kterém mj. zjistil, že dům má celkem osm sekcí, každá sekce má přiděleno vlastní popisné číslo. Sekce [číslo] až [číslo] tvoří jeden celek. Pro přístup na střechu nad tímto celkem byl při prohlídce použit výlez na sekci [číslo]. Na střeše každé sekce jsou tři ventilační komory, výlez na střechu a střešní vtok. Na celé ploše střechy zaznamenal shluky listí z blízkých topolů. Kolem střešního vtoku na sekci [číslo] byla vrstva bahnité usazeniny s řasami (foto 21,22). V blízkosti vtoku se v této usazenině tvořily bubliny (foto 22). Na více místech rostl mech a lišejník (foto 18). Na hydroizolaci napojené na lemování střešního výlezu byly čtyři malé obdélníkové záplaty z asfaltového pásu (foto 16), obvod výlezu byl zatmelen. Záplaty odpovídaly záplatám vyfotografovaným panem [jméno] (foto 45,46) a byly na sekcích [číslo]. Interiérové ostění výlezu na [adresa] neslo stopy stékající vody. Stopy byly již zcela suché, nebylo možné jednoznačně určit, zda voda vytékala z konstrukce výlezu, z napojení na hydroizolaci nebo z funkční spáry pod poklopem. Znalec poté v závěru posudku shrnul, že hydroizolace všech střech je v poměrně dobrém stavu. Použitý vrchní asfaltový pás hydroizolace je kvalitní a po 10 letech od realizace je ve velmi dobrém stavu. Provedení hydroizolace má profesionální„ rukopis“. Byly nalezeny spoje zatmelené asfaltovým tmelem s drobnými prasklinkami. Bylo nalezeno několik míst, kde bylo možné izolatérskou špachtli částečně zasunout do spoje vrchního pásu. Byly nalezeny úseky prasklých tmelených spojů mezi plechovým lemováním a navazující fasádou. Konstatoval, že k identifikaci a případné opravě takovýchto míst mají sloužit pravidelné kontrolní prohlídky střechy. O tom, že pravidelné kontrolní prohlídky nejspíš nejsou prováděny v dostatečné četnosti, svědčí usazeniny na povrchu střechy, především u vtoků, a rozsáhlé plochy porostlé mechem. Zvláště v sekci [číslo] jsou kolem vtoku usazeniny v rozsahu, který může ovlivnit trvanlivost hydroizolace. V současné době kolem výstupu na střechu [adresa] již nezatéká. Skvrny na ostění výstupu jsou ale s velkou pravděpodobností způsobeny zatékající vodou. Tato voda může pocházet z funkční spáry poklopu, ale pravděpodobnější příčinou skvrn je netěsnost v obvodu konstrukce výstupu. Skutečnost, že v současné době z výlezů voda nevytéká, považuje znalec za ověření předpokladu, že zatékalo napojením hydroizolace na výlez (netěsnost), a zásah pana [jméno] na výlezu (4 malé záplaty a tmelení obvodu) byl účinný. V případě netěsnosti kolem konstrukce výstupu na střechu se jedná o lokální závadu. Znalec ještě uvedl, že netěsnost stárnoucí tmelové výplně považuje za důvod k provedení údržby a drobné opravy a nejspíš za důsledek zanedbané kontroly a údržby. Doporučil provádět každého půl roku kontrolní prohlídky zaměřené na čistotu povrchu střechy a vtoků, a 1x ročně pak na konstrukci a prvky střechy, zmínil, že délka cyklu obnovy tmelové výplně je 2-3 roky (viz ČSN 73 1901: 2011 a ČSN 73 1901: 2020). Součástí posudku je zmíněná fotodokumentace.

11. Vzhledem k tomu, že vztah účastníků vznikl ze smlouvy o dílo, uzavřené dne [datum], je zapotřebí na něj podle ust. § 3028 odst. 3 o. z. aplikovat zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“).

12. Účastníci uzavřeli smlouvu o dílo dle § 631 a násl. obč. zák. s tím, že si v této smlouvě sjednali v rámci smluvní volnosti režim, který nastoupí v případě existence vady předmětného díla v záruční době (viz čl. XI. odst. 3 až 5 Všeobecných podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o dílo).

13. Odvolací soud rekapituluje, že předmětem odvolacího řízení a předmětem přezkumu odvolacím soudem je skutečnost, zda žalovaná nese odpovědnost za vadu ad b), tj. zatékání okolo výstupu na střechu v [adresa], potažmo zda má žalobkyně nárok na částku 3 000 Kč spojenou s odstraněním této vady (čl. XI odst. 3 až 5 Všeobecných podmínek), resp. na smluvní pokutu sjednanou pro případ prodlení žalované s odstraněním vady díla (čl. IX odst. 5 smlouvy o dílo).

14. Na základě provedeného (a odvolacím soudem částečně zopakovaného) dokazování dospěl odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně k závěru, že odpovědnost žalované za vadu ad b) dána není. V řízení bylo prokázáno, že uvedená vada nevznikla v souvislosti s vadným provedením díla ze strany žalované, ale v příčinné souvislosti s neprováděním údržby střechy vlastníkem bytového domu, jakož i namáháním poklopu u výlezu na střechu domu [adresa] (nadměrnou zátěží), spojenou s běžnou degradací tmelu, jak vyplývá ze soudem prvního stupně zadaného znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] (včetně výslechu znalce), a dále výslechu svědka [jméno] [příjmení] Odvolací soud si je vědom skutečnosti, že žalovaná poskytla žalobkyni na dílo dle smlouvy o dílo ze dne [datum] záruku cca 10 let (122 měsíců), nicméně dle jeho názoru nelze odhlédnout od toho, že dílo bylo mezi účastníky předáno a převzato již dne [datum], uvedená vada byla žalobkyní ve vztahu k žalované reklamována v listopadu 2017, a dle tvrzení samotné žalobkyně měla být odstraněna [jméno] [jméno] v únoru 2018, a to za zcela marginální částku 3 000 Kč. Všechny tyto skutečnosti svědčí spolu se závěry znalce i výpovědí svědka [jméno] o tom, že šlo o drobnou vadu, která byla odhalitelná (a včas opravitelná) v rámci pravidelné kontrolní prohlídky střechy, jak uvedl znalec sám. Takové pravidelné prohlídky však dle znalce prováděny nebyly (viz zjištěný mech, lišejník, bahnitá usazenina s řasami, shluky listí z blízkých stromů), ač jsou právě z důvodu prevence vzniku těchto vad podstatné (viz rovněž doporučení znalce a odkaz na příslušné ČSN). Znalec sám uvedl, že netěsnost stárnoucí tmelové výplně považuje za důvod k provedení údržby a drobné opravy a nejspíš za důsledek zanedbané kontroly a údržby. Délka cyklu obnovy tmelové výplně je přitom dle znalce 2-3 roky. Zároveň znalec konstatoval, že provedení hydroizolace jako takové má profesionální„ rukopis“. I svědek [jméno] uvedl, že tmely mají určitou životnost (cca 5 až 10 let) a že žalobkyně ani neoznačila konkrétní místo na střeše, kudy zatékalo. Hovořil o tom, že vlastník by měl střechu pravidelně kontrolovat, a to rovněž odtok, který se často ucpává. Odvolací soud odkazuje v tomto směru rovněž na čl. XI. odst. 2 Všeobecných podmínek, v němž bylo mezi účastníky sjednáno, že zhotovitel neodpovídá za vady, které vzniknou na díle v průběhu záruční lhůty provozní činností uživatele, která je v rozporu s obvyklým užíváním, za vady způsobené špatným ošetřením, vady způsobené mechanickým poškozením a zásahem třetí osoby. Uzavírá, že uvedené ustanovení smlouvy na danou situaci dopadá.

15. Ze všech shora uvedených důvodů tedy odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I. změnil podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované povinnosti zaplatit jí částku 23 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá (výrok I. tohoto rozsudku). Jinak jej napadeném rozsahu výroku II. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil (výrok II. tohoto rozsudku).

16. Vzhledem k tomu, že došlo k částečné změně rozsudku soudu prvního stupně, rozhodl odvolací soud ve smyslu ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. výrokem III. a IV. tohoto rozsudku i o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř. (ve vztahu mezi účastníky), a dle § 148 odst. 1 o. s. ř. (náklady řízení státu).

17. Žalovaná měla ve věci plný procesní úspěch a náleží jí právo na náhradu nákladů řízení proti žalobkyni v plném rozsahu. Náklady řízení žalované před soudem prvního stupně tvoří náklady právního zastoupení za celkem 14 úkonů právní služby (převzetí a příprava, vyjádření k žalobě, sepis vyjádření ze dne [datum], sepis závěrečného návrhu k výzvě soudu prvního stupně, účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], sepis vyjádření z [datum], místní šetření dne [datum] – trvalo déle než 2, tj. 2 úkony, 2x porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] a [datum]), vše dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění - dále jen„ AT“ - při hodnotě 10 460 Kč za úkon dle § 7 bod 6. AT (tarifní hodnota 537 950 Kč), tj. 146 440 Kč, 14 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 4 200 Kč, vše dle § 13 odst. 4 AT, a 21 % DPH z částky 150 640 Kč v částce 31 634,40 Kč, celkem tedy 182 274 Kč.

18. V řízení před soudem prvního stupně vznikly státu náklady řízení v podobě znalečného, vyplaceného z rozpočtových prostředků soudu prvního stupně v celkové výši 17 437 Kč Odvolací soud rozhodl ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., že tyto náklady je povinna zaplatit České republice na účet soudu prvního stupně žalobkyně, neboť byla v řízení procesně plně neúspěšná.

19. V případě náhrady nákladů odvolacího řízení (viz výrok V. tohoto rozsudku) byla předmětem částka 225 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaná měla opět plný procesní úspěch a má tedy vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Ty tvoří náklady právního zastoupení za celkem 3 úkony právní služby (sepis odvolání, sepis vyjádření k odvolání žalobkyně, účast při jednání odvolacího soudu dne [datum]; vše dle § 11 odst. 1 AT) při hodnotě 9 220 Kč za úkon dle § 7 bod 6. AT (tarifní hodnota 225 000 Kč), tj. 27 660 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 900 Kč, 21 % DPH z částky 28 560 Kč ve výši 5 997,60 Kč, a zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 1 150 Kč, celkem tedy 35 708 Kč po zaokrouhlení.

20. Lhůta k plnění přiznaných nákladů odvolacího řízení byla stanovena na tři dny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo těchto nákladů k rukám právního zástupce žalované, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).