o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 7. 12. 2021, č. j. 7 C 289/2019-394

1. Rozsudkem ze dne 7. 12. 2021, č. j. 7 C 289/2019-394, rozhodl Okresní soud v Nymburce (dále jen„ soud prvního stupně“) výrokem I., že se zamítá žaloba, kterou se žalobce a) domáhal po žalované zaplacení částky 1 060 852 € s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení, žalobkyně b) zaplacení částky 18 302,53 € s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení, žalobkyně c) částky 52 342,36 € s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení, žalobkyně d) částky 34 850 € s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení, žalobce e) částky 25 000 € s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení, dále ztráty dosud nevyčísleného podílu žalobce a) na zisku společnosti žalobkyně f) za období od [datum] do budoucna, jakož i ušlého zisku z pronájmu bytových apartmánů za dané období, léčebných výdajů žalobců a) až d) za období od [datum] do budoucna, nároku žalobkyně f) na zaplacení částky 2 105 000 Kč a částky 10 500 €, vše s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalobci a) až f) jsou povinni nahradit žalované náklady řízení v částce žalobce a) 127 608 Kč, žalobkyně b) 2 306 Kč, žalobkyně c) 6 150 Kč, žalobkyně d) 3 844 Kč, žalobce e) 3 075 Kč a žalobkyně f) 10 762 Kč, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná není ve věci pasivně věcně legitimovaná. Proto byla žaloba zamítnuta.

2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali žalobci včasné odvolání. V něm uvedli, že po celou dobu řízení zdůrazňovali, že žalují odpovědnostního pojistitele provozovatele vozidla Setra, [anonymizována čtyři slova]) v době předmětné dopravní nehody (dne [datum]). Vycházeli přitom z objektivní odpovědnosti provozovatele německého vozidla a přímého nároku vůči odpovědnostnímu pojistiteli provozovatele tohoto vozidla. Soud prvního stupně žalobu zamítl, aniž by se zabýval nároky žalobců, a to z důvodu nedostatku věcné pasivní legitimace. Odpovědnostním pojistitelem provozovatele uvedeného vozidla byla v době předmětné dopravní nehody skutečně [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]), [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], zapsaná u Okresního soudu v Mnichově pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. V žalobním návrhu označili žalobci za žalovanou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizováno] [země], a to dle sdělení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Dalšími údaji nebyla žalovaná [anonymizováno] a ani soud prvního stupně nevyzval žalobce k doplnění označení žalované. Žalobci zde poukazují na to, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]) mají stejnou adresu sídla. V žalobě i ve všech následných podáních soudu žalobci výslovně v textu uváděli odpovědnostního pojistitele provozovatele uvedeného vozidla Setra v době předmětné nehody. V žalobě označili žalovanou jako„ právnickou osobu se sídlem ve Spolkové republice Německo, která byla v době předmětné dopravní nehody odpovědnostním pojistitelem provozovatele vozidla zn. Setra, [anonymizována čtyři slova]). V podání ze dne [datum] se žalobci mj. věnovali pasivní legitimaci žalované a uváděli, že„ Žalobci dále kontaktovali [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]. V přípise ze dne [datum] označila tato kancelář jako odpovědnostního pojistitele vozidla zn. Setra, [anonymizována čtyři slova]) [právnická osoba] [anonymizováno], tj. žalovanou, s tím, že věc vyřizuje škodní zástupce tohoto pojistitele, a to [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“. Žalobci tedy v tomto podání výslovně označili [právnická osoba] [anonymizováno]. V podání ze dne [datum] žalobci opakovali, že nároky uplatňují vůči žalované z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a že uplatňují své přímé nároky vůči odpovědnostnímu pojistiteli. V podání ze dne [datum] opětovně sdělovali, že„ kontaktovali italskou kancelář pojistitelů, [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]. V přípise ze dne [datum] a ze dne [datum] označila tato kancelář jako odpovědnostního pojistitele vozidla Setra, [anonymizována čtyři slova]) [právnická osoba] [anonymizováno], tj. žalovanou…“. Žalobci zde tedy opětovně označovali za žalovanou [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobci dále zdůrazňují, že z důkazních listin„ Přípisy od [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] a ze dne [datum]“ vyplývá, že odpovědnostním pojistitelem provozovatele uvedeného vozidla Setra je [právnická osoba] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova]). Nadto žalobci poukazují na to, že dle přípisu od [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] je [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] pouze neoperativně činná holdingová společnost, tj. není u ní ani předpoklad, že by mohla poskytovat pojištění z provozu vozidla a vystupovat jako odpovědnostní pojistitel provozovatele vozidla. S ohledem na výše uvedené mají žalobci za to, že je zjevné, že v žalobě došlo pouze k písařské chybě v jednom slově názvu žalované (uvedeno [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]). Sídlo je pak označeno správně pro [právnická osoba] [anonymizováno]. Z obsahu žalobního návrhu, následných dalších podání žalobců, jakož i z doložených důkazních listin, je zřejmé, že žalobci žalují odpovědnostního pojistitele vozidla Setra, [anonymizována čtyři slova]) v době předmětné dopravní nehody, tedy [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizováno] [země], zapsanou u [název soudu] pod [anonymizována dvě slova] [číslo]. Žalobci odkázali na ust. § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), jakož i na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (dále jen„ NS ČR“) ze dne 24. 3. 2015, sp. zn. 21 Cdo 204/2015, a ze dne 22. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 366/2002. Poukázali na to, že nebyli soudem vyzváni dle § 43 o. s. ř. k odstranění zjevného rozporu mezi označením účastníka řízení a jinými údaji o tomto účastníku obsaženými v žalobě. Žalobci však zřejmou nesprávnost sami odstranili, a to nejpozději podáním ze dne [datum], když upřesnili údaje k žalované společnosti a doložili výpis z německého obchodního rejstříku žalované společnosti. Z obsahu žaloby je zjevné, že rozhodný právní vztah, z nějž vyplývají tvrzené nároky žalobců, je hmotným právem vymezen vůči [právnická osoba] [anonymizováno], jakožto odpovědnostnímu pojistiteli provozovatele předmětného vozidla Setra. Pokud byl v žalobě označen jiný subjekt, což bylo v logickém rozporu s dalšími údaji obsaženými v žalobě, jsou žalobci toho názoru, že jim měla být dána možnost tento nedostatek odstranit postupem dle § 43 o. s. ř. Pakliže toto soud prvního stupně neučinil či jejich dodatečné upřesnění nepřijal, mají žalobci za to, že je jeho rozhodnutí přepjatě formalistické. Obě společnosti navíc sídlí na stejné adrese a jejich základní kontaktní údaje jsou stejné (e-mailová adresa, telefonní číslo). Převzetí pošty zaslané [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] potvrdila (svým razítkem) [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (viz potvrzená dodejka). Pokud by pak odvolací soud dospěl k závěru, že lze žalobcům uložit povinnost k náhradě nákladů řízení, měl aplikovat paušální tarifní hodnotu dle § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění - dále jen„ AT“, neboť se nepochybně jedná o jejich osobnostní práva. Žalobci jsou nicméně přesvědčeni, že by mělo být postupováno dle § 150 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že uplatňují především nemajetkovou újmu, která jim vznikla v příčinné souvislosti s provozem předmětného vozidla Setra a v důsledku dopravní nehody, kterou žalobci sami nijak nezavinili. Žalobci c) a e) byli navíc v době zahájení řízení nezletilí. Žalobci navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobců uvedla, že podle ustálené judikatury obecných soudů platí, že o nesprávné označení účastníka, jež umožňuje úvahu o jeho„ upřesnění“, může jít jedině tehdy, jestliže určitý nesprávně označený subjekt nezaměnitelně identifikuje konkrétní osobu (rozsudek NS ČR ze dne 28. 11. 1996, sp. zn. 3 Cdon 1220/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura v sešitě 6, ročník 1997, pod poř. č. 48). Označení účastníka je typicky nesprávné, je-li některý z identifikujících znaků použit vadně, zkomoleně, s písařskou chybou, či vynecháním slova ve víceslovném názvu apod., a neúplné, jestliže některý z identifikujících znaků chybí. O takovou situaci však v daném případě nejde. Žalovaný byl totiž v žalobě označen advokátem žalobců (tedy právním profesionálem zaměřujícím se na německou klientelu) zcela jednoznačně a nezaměnitelně s jinou osobou (jiným subjektem), a to názvem a adresou sídla (uvedení IČO u zahraniční právnické osoby není povinnou náležitostí žaloby). Žaloba tak směřovala vůči zcela konkrétnímu (avšak jinému subjektu, jiné právnické osobě), než kterou hodlají nyní (nově) žalobci žalovat. Z ustálené judikatury obecných soudů rovněž plyne závěr, že pokud žalobce při podání žaloby vychází z předpokladu (právního názoru), že ten, koho označil jako žalovaného, je povinen jeho nárok uspokojit, a tento předpoklad byl nesprávný, nejedná se o vadu žaloby (viz usnesení NS ČR ze dne 22. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 366/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 211, ročník 2002, a shora citovaný judikát). O tento případ jde právě v projednávané věci. Krátce před podáním žaloby adresovali dne [datum] žalobci v zastoupení svým advokátem předžalobní výzvu (č. l. 68 a 164 a násl. spisu) toliko a právě jen žalované ([anonymizována tři slova]), která je v této výzvě označena v záhlaví, a nikoliv [právnická osoba] [anonymizováno]. Stejně tak podání žalobců ze dne [datum], označené jako„ Návrh na schválení právního jednání za nezletilé“ (č. l. 193 a násl. spisu) uvádí jako žalovanou v projednávané věci jen [anonymizována tři slova] ([anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]). Ostatně v tomto kontextu a ve shodě s návrhem petitu samotných žalobců (a jejich projevenou procesní vůlí) Okresní soud v Nymburce rozsudkem ze dne 15. 1. 2020, č. j. 1 Nc 1206/2019-15, schválil pravomocně žalobu ve vztahu k žalobcům c) až e), podanou právě vůči žalované ([anonymizována tři slova]), a nikoliv vůči jinému subjektu. Dle žalované je nepřípustné, aby žalobce po podání žaloby k tíži žalované následně měnil žalovaný subjekt mimoprocesním způsobem (tedy mimo režim § 92 odst. 2 o. s. ř.). Pokud by snad uvedeným pochybením vznikla žalobcům škoda, mohou ji sanovat z pojištění odpovědnosti advokáta. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil.

4. Také žalovaná se proti rozsudku soudu prvního stupně včas odvolala, avšak pouze proti výroku II. o náhradě nákladů řízení. Namítala, že nákladový výrok je nepřezkoumatelný a že soud prvního stupně užil moderační právo dle § 150 o. s. ř. nepřípustným způsobem. Z napadeného rozhodnutí totiž není vůbec zřejmé, jaká měla být výše náhrady nákladů řízení žalované bez užití moderačního práva. Pokud pak soud prvního stupně určil odměnu za úkon právní služby ve výši 25 000 Kč, učinil tak bez jakékoliv opory v AT. Soud prvního stupně rovněž nezdůvodnil, proč by měla být moderace nákladů řízení stejná pro všechny žalobce (od zletilých osob po osoby nezletilé, a dále pro právnickou osobu). Žalobci mají v tomto řízení postavení samostatných společníků a každý uplatňuje vůči žalované jiné částky. Od začátku řízení byla jednotlivými žalobci uplatňována vůči žalované poměrně vysoká finanční plnění a žalovaná se musela nedůvodné žalobě s vysokou hodnotou sporu bránit s pomocí českých právních poradců s tím, že nejdříve bylo třeba si vyjasnit mezinárodní příslušnost soudů (italských/německých/českých), rozhodné právo (italské/německé/české), a pak pasivní legitimaci žalované, to vše s využitím jazyků a cizího práva (italského a německého). Žalovaná má z těchto důvodů za to, že je namístě vycházet ze standardních pravidel přiznání náhrady nákladů řízení. Žalovaná učinila v této věci úkony právní služby: a) převzetí a příprava zastoupení, b) vyjádření k žalobě ze dne [datum] (rozbor použitelnosti hmotného práva), c) vyjádření ve věci samé ze dne [datum] (námitka nedostatku pasivní legitimace), d) vyjádření (replika) k vyjádření žalobců k námitce nedostatku pasivní legitimace ze dne [datum], e) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum]. V případě úkonů právní služby pod body a) a b) žádá z důvodu použití cizího práva (německé, resp. italské) a cizího jazyka (italského a německého) zvýšení mimosmluvní odměny na dvojnásobek dle § 12 odst. 1 AT. Součástí odvolání žalované je pak vyčíslení náhrady nákladů řízení zvlášť ve vztahu ke každému ze žalobců (odměna a paušální náhrada hotových výdajů + 21 % DPH) s tím, že žalobce a) by měl takto plnit celkem 562 988,80 Kč včetně DPH (vycházeno z požadovaných částek 1 060 852 €, 144 000 € /opětující se plnění na dobu delší 5 let, tj. 720 000 €/, 48 000 € /opětující se plnění na dobu delší než 5 let, tj. 240 000 €/ a 12 000 € /opětující se plnění na dobu delší 5 let, tj. 60 000 €/), žalobkyně b) částku 115 288,80 Kč včetně DPH (vycházeno z požadovaných částek 18 302,53 € a 6 000 € /opětující se plnění na dobu delší 5 let, tj. 30 000 €/), žalobkyně c) částku 145 587,20 Kč včetně DPH (vycházeno z požadovaných částek 52 342,36 € a 6 000 € /opětující se plnění na dobu delší 5 let, tj. 30 000 €/), žalobkyně d) částku 111 271,60 Kč včetně DPH (vycházeno z požadovaných částek 34 850 € a 1 800 € (opětující se plnění na dobu delší 5 let, tj. 9 000 €/), žalobce e) částku 94 573,60 Kč včetně DPH (vycházeno z požadované částky 25 000 €), a žalobkyně f) částku 152 992,40 Kč včetně DPH (vycházeno z požadovaných částek 2 105 € a 10 500 €). Nad rámec shora uvedených částek pak žalovaná nárokovala ještě náhradu za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 100 Kč, tj. 400 Kč, a náhradu jízdného veřejnou dopravou v celkové výši 119 Kč, to vše v souvislosti s jednáním soudu prvního stupně dne [datum]. Navrhla, aby odvolací soud změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně tak, že přizná žalované vůči žalobcům výše uvedené částky.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a o. s. ř, shledal pouze odvolání žalobců a žalované ohledně výše náhrady nákladů řízení částečně důvodným, nikoli ve zbývajícím rozsahu.

6. Ze spisu soud prvního stupně odvolací soud zjistil, že se žalobci žalobou doručenou soudu prvního stupně dne [datum] domáhají po žalované zaplacení v žalobě uvedených částek jako nároků na náhradu majetkové a nemajetkové újmy. Ve spojení s podáním ze dne [datum], učiněného k výzvě soudu prvního stupně k doplnění skutkového děje, uvedli, že žalobkyně f) sjednala dne [datum] přepravní smlouvu se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [adresa], [země], o přepravě žalobců a) až e) ve dnech [anonymizováno] - [datum] [anonymizováno 8 slov] [obec] [anonymizováno] [obec]. Tato se uskutečnila vozidlem tov. zn. Setra, [anonymizováno 5 slov]), jehož provozovatelem byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a bylo řízeno panem [příjmení] [jméno]. Při cestě [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [obec] dne [datum] okolo [údaj o čase] hodin došlo na dálnici A/1 nedaleko [anonymizováno] ke střetu tohoto vozidla s italským nákladním vozidlem [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Vozidlo, v němž byli žalobci a) až e) pasažéry, zpomalilo v pravém pruhu a přejelo do prvního pruhu, ve kterém do něj zezadu narazilo nákladní vozidlo s návěsem, a zatlačilo ho do odstavného pruhu proti pravému bočnímu svodidlu. V rámci šetření italská policie pokutovala oba řidiče s tím, že příčinu a viníka nehody nelze jednoznačně určit a dopravní předpisy porušili oba řidiči. Žalobci v žalobě tvrdili, že jim vznikla újma okolnostmi, které mají příčinu v provozu vozidla tov. zn. Setra, a jeho provozovatel tak má objektivní odpovědnost za tuto újmu s tím, že žalovaná je odpovědnostním pojistitelem provozovatele z pojištění provozu vozidla. Žalobci vyčíslili nároky majetkové a nemajetkové újmy sestávající u žalobce a) z náhrady za vytrpěné bolesti dle tzv. milánských tabulek praxe italských soudů včetně personalizace škody podle italského práva, léčebné výlohy nehrazené zdravotní pojišťovnou, náhradu za ztracené či zničené věci, léčebné pomůcky a převoz sanitkami, ubytování a překlady, u žalobkyně b) až d) z náhrady za vytrpěné bolesti včetně personalizace škody, léčebné výlohy nehrazené zdravotní pojišťovnou, u žalobkyně c) nadto věcnou škodu za neuskutečněný vzdělávací pobyt a u žalobce e) z náhrady nemajetkové újmy. Žalobkyně f) požadovala náklady za zvýšenou odměnu druhého svého jednatele [jméno] [příjmení], který musel vykonávat agendu a práci za žalobce a) po dobu jeho pracovní neschopnosti, a dále za nevyužité a uhrazené přepravy do data trvání této pracovní neschopnosti, tj. [datum], jakož i náhradu za ztrátu z nuceného prodeje letadla pořízeného za účelem přepravy klientů (žalobce a) nemohl tuto činnost ve společnosti jako jediný oprávněný provozovat, neboť mu v důsledku uvedené dopravní nehody propadla pilotní licence). Rozdíl mezi pořizovací cenou letadla a prodejem po odečtu amortizace stanovila žalobkyně f) částkou 2 105 000 Kč. Žalobci c), d) a e) byli v době zahájení řízení nezletilí, souhlas opatrovnického soudu s podáním této žaloby ve smyslu ust. § 898 odst. 1 o. z. byl dán rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 15. 1. 2020, č. j. 1 Nc 1206/2019-15, o schválení právního jednání za nezletilé. Žaloba byla uplatněna vůči žalované označené shodně jako v záhlaví tohoto rozhodnutí. Této byla doručena prostřednictvím Okresního soudu v Mnichově v souladu s nařízením Evropského parlamentu o doručování ve věcech občanských a obchodních ze dne [datum], [číslo]. Žalovaná na žalobu reagovala nesouhlasem a nejprve sdělením ze dne [datum] o použití rozhodného práva na projednávaný případ, kterým je dle jejího názoru právo německé. Následně v podání ze dne [datum] namítla nedostatek věcné pasivní legitimace, neboť není odpovědnostním pojistitelem provozovatele škodního vozidla tov. zn. Setra. Žalobci k tomuto uvedli, že jejich žaloba směřovala od počátku vůči odpovědnostnímu pojistiteli vozidla, kterým je [anonymizována dvě slova], která má shodnou adresu sídla s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a tímto tento logický rozpor odstraňují.

7. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně v tom, že v daném sporu je dána pravomoc soudů České republiky, konkrétně pak soudu prvního stupně, v jehož obvodu mají žalobci bydliště, a to ve smyslu čl. 11 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).

8. Pokud jde o rozhodné právo, soud prvního stupně vycházel z čl. 3 Úmluvy o právu použitelném pro dopravní nehody, sjednané dne 4. 5. 1971 v Haagu a vtělené do právního řádu ČR prostřednictvím vyhlášky ministerstva zahraničí č. 130/1976 Sb. Takto dospěl k závěru, že rozhodným právem je italské právo. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] odkázal jednak na čl. 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (dále jen„ Řím II“), případně pak na čl. 4 odst. 1 až 3 (zejména odst. 3) s tím, že rozhodným právem by mělo být právo německé. Odvolací soud na tomto místě konstatuje, že uvedenou otázkou není zapotřebí se detailně více zaobírat, a to vzhledem k jednoznačnému závěru o tom, že žalovaná [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] není v tomto sporu pasivně věcně legitimována, ať už by bylo použito právo italské či německé. Žalobci totiž v žalobě deklarují, že žalují pojistitele provozovatele odpovědného za předmětnou dopravní nehodu, kterým dozajista [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] není (viz níže).

9. Na základě provedeného dokazování před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], [PSČ] [anonymizováno] a žalobkyní f) došlo dne [datum] k potvrzení smluvené přepravy ve dnech [anonymizováno] - [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova], s dvoulůžkem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v částce celkem 10 500 €. Podpisem dodatku ze dne [datum] k pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo] pojistníka [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] bylo sjednáno pojištění vozidla státní poznávací značky [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [bankovní účet], z důvodu opětovného uvedení do provozu v rozsahu pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, havarijního pojištění, asistenční služby, přičemž v záhlaví této pojistky sjednané prostřednictvím pojišťovacího makléře [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], je uvedena„ [anonymizována dvě slova]“ Z odpovědi k dotazu soudu bylo [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], která je, jak uvedla, právní nástupkyní [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], sděleno, že soudem předložený dodatek je úplným a platným pojistným smluvním dokumentem a původní pojistná smlouva by zobrazovala jen zastaralou verzi dokumentu. Současně bylo sděleno, že podepisujícím pojistitelem je [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], která je v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Mnichově zapsaná pod [anonymizována dvě slova] [číslo]. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] je jiný právní subjekt a není dle jejich informací pojišťovnou, ale toliko neoperativně činnou holdingovou společností, která má sídlo na shodné adrese, a je vedena v obchodním rejstříku vedeném také Městským soudem v Mnichově pod číslem [anonymizováno] [číslo]. Z korespondence právního zástupce žalobců a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro motorová vozidla v mezinárodním provozu, konkrétně odpovědi z [datum] bylo zjištěno, že nehoda žalobců vedená pod [anonymizováno] [číslo] byla předána k vyřízení [právnická osoba] [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] a žalobci byli vyzváni, aby se nadále obraceli výhradně na tento subjekt. V označení škodní události vozidla [anonymizováno] je uvedena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Rovněž z náhledu německého obchodního rejstříku, části veřejně přístupné bylo zjištěno, že u Městského soudu v Mnichově je registrována jak [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [číslo], tak i [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo]. Právní zástupce žalobců vyzval dopisem ze dne [datum] žalovanou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [číslo] [anonymizována dvě slova], předžalobní výzvou k zaplacení nároku na náhradu škody žalobců a) až c).

10. S takto zjištěným skutkovým stavem věci se odvolací soud ztotožňuje s tím, že má svou oporu v provedeném dokazování a s tím, že nedoznal změn ani v rámci odvolacího řízení.

11. Pokud jde o označení žalované, odvolací soud rekapituluje, že žalobci v žalobě ze dne [datum] tvrdili, že žalovaná [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [země], je odpovědnostním pojistitelem provozovatele vozidla zn. Setra, [anonymizována čtyři slova]), což mělo být zjištěno šetřením (č. l. 2 p. v. a č. l. 3). V podání soudu prvního stupně ze dne [datum] odkázali žalobci na přípis [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [příjmení]) z [datum] (ve spise na č. l. 140 a 141), která měla jako odpovědného pojistitele uvedeného vozu označit [anonymizována dvě slova] s tím, že věc vyřizuje škodní zástupce tohoto pojistitele, a to [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Tato společnost kontaktovala právního zástupce žalobců a potvrdila, že žalovaná je odpovědnostním pojistitelem předmětného německého vozidla (č. l. 24). V podání soudu prvního stupně ze dne [datum] (č. l. 313) již reagovali žalobci na námitku nedostatku pasivní legitimace, vznesené ze strany žalované. Uvedli mj., že nemají k dispozici předmětnou pojistnou smlouvu. Vycházeli tedy jen ze zprávy [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [příjmení]) z [datum]. V podání soudu prvního stupně ze dne [datum] (č. l. 364) se žalobci opětovně vyjadřovali k pasivní legitimaci žalované a uvedli, že„ upřesňují“ (dle žalobců došlo pouze k písařské chybě v jednom slově v názvu žalované) označení žalované jako [právnická osoba] [anonymizováno], [anonymizováno]: [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [adresa], zapsaná u Okresního soudu v Mnichově pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. Odkázali přitom na zprávu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] (vyžádána soudem prvního stupně, založená na č. l. 353) a na výpisy z obchodního rejstříku obou společností (č. l. 301 a 301 p. v. a č. l. 366). V podání soudu prvního stupně ze dne [datum] (č. l. 376) žalobci uvedli, že obě společnosti mají stejné sídlo. V žalobě a dalších podáních soudu žalobci jako žalovanou vždy označovali odpovědnostního pojistitele provozovatele předmětného vozidla v době dopravní nehody. Dále v tomto podání uvedli obdobnou argumentaci jako v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně.

12. Na základě shora uvedeného odvolací soud uzavírá, že závěr soudu prvního stupně o nedostatku pasivní věcné legitimace žalované je správný. Žalovaná [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [adresa], [země], [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], není odpovědnostním pojistitelem provozovatele předmětného vozidla zn. Setra, reg. zn. [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno]), jak vyplývá ze zprávy [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. Jestliže tedy žalobci uplatnili přímý nárok právě vůči pojistiteli tohoto provozovatele, zvolili nesprávnou právnickou osobu, resp. společnost. Žalobci se rozhodli označit v žalobě existující subjekt s vlastním [anonymizováno] ([příjmení] [číslo]), zapsaný v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], [země]. Dle odvolacího soudu je pak nepodstatné, že společnost, která byla v žalobě označena jako žalovaná, a skutečný odpovědnostní pojistitel provozovatele předmětného automobilu, tj. [právnická osoba] [anonymizováno], mají shodné sídlo. Podstatné je, že se jedná o dvě existující právnické osoby, z nichž každá má své [anonymizováno] ([příjmení]); v případě [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] (viz výpisy z obchodního rejstříku uvedených společností). Žalobci si v rámci procesní opatrnosti mohli před podáním žaloby opatřit uvedené výpisy ze zmíněného veřejného rejstříku (resp. jeho veřejné části) a zažalovat správnou právnickou osobu, pod správným názvem a [anonymizováno], zvláště za situace, kdy tvrdili a dokládali, že je italská kancelář pojistitelů na tuto osobu odkazovala. Rozhodli se však zažalovat existující subjekt, který nicméně odpovědnostním pojistitelem provozovatele předmětného vozu není. Uvedenou„ vadu“ pak žalobci mohli v rámci řízení procesně napravit pouze postupem dle § 92 odst. 2 o. s. ř., tedy prostřednictvím institutu záměny účastníků, v daném případě na straně žalované. Pro postup soudu prvního stupně dle § 43 o. s. ř. neshledává odvolací soud důvodu. Nejedná se o žádné odstranění vady žaloby ani„ chybu v psaní“, jak žalobci tvrdí. Zjednodušeně řečeno se žalobci rozhodli na straně žalované pro nesprávný subjekt, byť v žalobě opakovaně uváděli, že hodlají žalovat odpovědnostního pojistitele provozovatele předmětného vozu v době dopravní nehody. Bez významu není ani skutečnost, že svou předžalobní výzvu zaslali stejnému subjektu, tedy žalované označené v žalobě. Ta také (jako existující subjekt) zmocnila svého právního zástupce a v rámci procesní obrany vznesla zejména námitku nedostatku pasivní věcné legitimace na své straně. V ostatním odkazuje odvolací soud na správné závěry soudu prvního stupně, vyjádřené zejména v odstavci 14. napadeného rozsudku.

13. Žaloba tak není důvodná a po právu, a soud prvního stupně rozhodl správně, pokud ji v plném rozsahu zamítl, aniž by se zabýval výší nároku žalobců.

14. Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 219 o. s. ř. ve věcném výroku I. potvrdil (výrok I. tohoto rozsudku).

15. Pokud jde o nákladový výrok II. napadeného rozsudku, je třeba primárně vyjít z toho, že žalobci byli v řízení plně procesně neúspěšní a jsou tak povinni hradit žalované dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení. Soud prvního stupně se rozhodl přistoupit k aplikaci ust. § 150 o. s. ř., s čímž odvolací soud zásadně souhlasí, avšak za použití jiných úvah a kritérií, než použil soud prvního stupně.

16. Pokud jde o žalobce c), d) a e), tito byli v době zahájení řízení nezletilí, a byť bylo podání žaloby za tyto účastníky schváleno opatrovnickým soudem, neměli tito žalobci fakticky možnost ovlivnit podání žaloby, ani osobu, vůči které bude podána. Se zohledněním toho, že tito žalobci uplatnili svůj žalobní nárok v souvislosti s újmou na zdraví v důsledku dopravní nehody, kterou nezavinili, a nejsou doposud výdělečně činní, je odvolací soud přesvědčen, že lze ve smyslu ust. § 150 o. s. ř. rozhodnout, že se žalované vůči těmto žalobcům náhrada nákladů řízení nepřiznává.

17. Žalobcům lze zase přisvědčit, že v případě nároku na nemajetkovou újmu činí tarifní hodnota dle § 9 odst. 4 písm. a) AT 50 000 Kč u každého takového nároku (srovnej usnesení NS ČR ze dne 29. 4. 2021, č. j. 25 Cdo 2060/2020-133, či rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 3771/2021). V případě majetkové újmy je pak při určení tarifní hodnoty postupováno dle § 8 odst. 1 AT, v obou případech ve spojení s § 7 AT.

18. Dle § 12 odst. 3 AT se při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí.

19. Dle § 12 odst. 1 AT u úkonů právní služby mimořádně obtížných, zejména je-li k nim třeba použití cizího práva nebo cizího jazyka, nebo u úkonů právní služby časově náročných může advokát zvýšit mimosmluvní odměnu až na trojnásobek.

20. V případě nákladů řízení žalované vůči žalobcům a), b) a f) lze přisvědčit žalované, že pro aplikaci ust. § 150 o. s. ř. je primárně nutné znát výši této náhrady nákladů řízení, kterou by tito procesně neúspěšní účastníci měli hradit protistraně.

21. U žalobce a) je nutno vycházet z tarifní hodnoty 2 x 50 000 Kč, tj. 100 000 Kč (požadovaná nemajetková újma ve výši 658 190 € -„ milánské tabulky“ a 16 548 € -„ personalizace škody“). Dále tarifní hodnotu tvoří částka 256 000 € - ušlý zisk ([datum] – [datum]), částka 720 000 € (opětující se dávka 144 000 € ročně, ztráta na podílu na zisku – na dobu delší než pět let dle § 8 odst. 2 AT), částka 96 000 €, částka 240 000 € (opětující se dávka 4 000 € měsíčně - na dobu delší než pět let dle § 8 odst. 2 AT) – obě jako ušlý zisk z nájmu bytových apartmánů, částka 34 114 € (náklady za ztracené a zničené věci, léčebné pomůcky, sanity [země] - [obec], ubytování a přeprava v [země], překlad lékařských zpráv a listin), a částka 60 000 € (opětující se dávka 12 000 € ročně, náklady léčení – na dobu delší než pět let dle § 8 odst. 2 AT), tj. celkem 1 406 114 € + 100 000 Kč.

22. U žalobkyně b) je nutno vycházet z tarifní hodnoty 2 x 50 000 Kč, tj. 100 000 Kč (požadovaná nemajetková újma ve výši 5 042,03 € -„ milánské tabulky“ a 1 260,50 € -„ personalizace škody“). Dále tarifní hodnotu tvoří částka 12 000 € (náklady léčení) a částka 30 000 € (opětující se dávka 500 € měsíčně, náklady léčení - na dobu delší než pět let dle § 8 odst. 2 AT), celkem tedy 42 000 € + 100 000 Kč.

23. V případě žalobkyně f) je nutno vycházet z tarifní hodnoty 105 000 Kč (náklady na zvýšenou odměnu 2. jednatele po dobu pracovní neschopnosti žalobce a)), 2 000 000 Kč a 10 500 € (obě jako věcná škoda), celkem tedy 2 105 000 Kč a 10 500 €.

24. Ve smyslu ustálené judikatury je zapotřebí při určení odměny za úkon právní služby v případě, že je tarifní hodnota vyjádřena v cizí měně, vycházet z kurzu měny, stanoveného ČNB, vždy ke dni, v němž byl úkon právní služby započat.

25. Právní zástupce žalované učinil v řízení před soudem prvního stupně tyto úkony právní služby:

1) Převzetí a příprava zastoupení ze dne [datum] – kurz 26,68 Kč; navýšení dle § 12 odst. 1 AT na dvojnásobek

2) Vyjádření z [datum] – kurz 26,83 Kč, navýšení dle § 12 odst. 1 AT na dvojnásobek

3) Vyjádření z [datum] – kurz 26,36 Kč

4) Vyjádření z [datum] – kurz 25,25 Kč

5) Jednání soudu prvního stupně dne [datum] – kurz 25,465/€

26. Náklady řízení žalované tvoří dále 5 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, doložené zaplacené cestovné k jednání soudu prvního stupně dne [datum] ve výši 196 Kč, a náhrada za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 100 Kč na cestě k tomuto jednání, tj. 400 Kč, dle § 14 odst. 3 AT, celkem 2 096 Kč, kdy je tuto částku zapotřebí dělit počtem žalobců, tj. 6, na každého z nich tedy připadá částka 349,33 Kč. V případě dělení nároku na režijní paušály dle § 13 odst. 4 AT odkazuje odvolací soud na usnesení NS ČR ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014. Je si vědom toho, že se týká situace, kdy právní zástupce zastupuje vícero účastníků, nicméně se domnívá, že závěry tohoto judikátu jsou, v tomto konkrétním případě vzhledem k charakteru úkonů právní služby, analogicky použitelné i na případ, kdy právní zástupce žalované činil úkony vzhledem k celkem šesti žalobcům se samostatnými nároky.

27. Ve vztahu k žalobci a) tvoří náklady řízení žalované odměnu za 5 úkonů právní služby z tarifní hodnoty 100 000 Kč a 1 406 114 €, v případě cizí měny vždy dle aktuálního kurzu € (viz shora), tj. u úkonu ad 1) 59 380 Kč, navýšeno na dvojnásobek 118 760 Kč, 2) 59 640 Kč, navýšeno na dvojnásobek 118 920 Kč, 3) 59 180 Kč, 4) 58 580 Kč, 5) 58 700 Kč, celkem odměna 414 140 Kč + 1/6 režijních paušálů a cestovného včetně ztráty času v částce 349,33 Kč, jakož i 21 % DPH z částky 414 489,33 Kč, tj. 87 042, 759 Kč, celkem 501 532 Kč po zaokrouhlení.

28. Ve vztahu k žalobkyni b) tvoří náklady řízení žalované odměnu za 5 úkonů právní služby z tarifní hodnoty 100 000 Kč a 42 000 €, v případě cizí měny vždy dle aktuálního kurzu € (viz shora), tj. u úkonu ad 1) 13 220 Kč, navýšeno na dvojnásobek 26 440 Kč, 2) 13 220 Kč, navýšeno na dvojnásobek 26 440 Kč, 3) 13 140 Kč, 4) 12 980 Kč, 5) 12 980 Kč, celkem odměna 91 980 Kč + 1/6 režijních paušálů a cestovného včetně ztráty času v částce 349,33 Kč, jakož i 21 % DPH z částky 92 329,33 Kč, tj. 19 389, 159 Kč, celkem 111 718 Kč po zaokrouhlení.

29. Ve vztahu k žalobkyni f) tvoří náklady řízení žalované odměnu za 5 úkonů právní služby z tarifní hodnoty 2 105 000 Kč a 10 500 €, v případě cizí měny vždy dle aktuálního kurzu € (viz shora), tj. u úkonu ad 1) 17 860 Kč, navýšeno na dvojnásobek 35 720 Kč, 2) 17860 Kč, navýšeno na dvojnásobek 35 720 Kč, 3) 17 860 Kč, 4) 17 820 Kč, 5) 17 820 Kč, celkem odměna 124 940 Kč + 1/6 režijních paušálů a cestovného včetně ztráty času v částce 349,33 Kč, jakož i 21 % DPH z částky 125 289,33 Kč, tj. 26 310, 759 Kč, celkem 151 600 Kč po zaokrouhlení.

30. Odvolací soud se pak shoduje se soudem prvního stupně, pokud jde o důvody aplikace § 150 o. s. ř. v případě náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně ve vztahu k žalobcům a), b) a f). Byť jsou předmětem řízení poměrně vysoké částky, žalovaná se doposud v rámci procesní obrany nemusela zabývat nároky samými, ale„ vystačila“ si s námitkou nedostatku věcné pasivní legitimace. Obtížnost sporu s ohledem na použití cizího práva a cizího jazyka (srovnej např. rozsudek NS ČR ze dne 30. 1. 2016, č. j. 4016/2016-485) byla zohledněna v dvojnásobném navýšení úkonu ad 1) a 2), pro jejichž výkon bylo použití cizího práva a cizího jazyka potřebné, tak jak ostatně žalovaná požadovala. Vzhledem k tomu, že žaloba nebyla pro důvodně vznesenou námitku nedostatku pasivní věcné legitimace věcně projednávána z hlediska oprávněnosti jednotlivých nároků, čímž by se věc z právního hlediska stala pro žalovanou a její argumentaci podstatně složitější, považuje odvolací soud za přiměřené přiznání náhrady nákladů řízení ve vztahu k těmto účastníkům v rozsahu 1/5, tedy 20 %. Žalobce a) je tak povinen uhradit takto žalované částku 100 306 Kč, žalobkyně b) částku 22 344 Kč a žalobkyně f) částku 30 320 Kč, vše po zaokrouhlení.

31. Ze všech těchto důvodů byl rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změněn ve výroku II., pokud jde o výši přiznaných nákladů řízení žalobců a) b) a f), a lhůtu k plnění (odvolací soud stanovil delší než třídenní, a to v délce 30 dnů vzhledem k výši přiznaných plnění) s tím, že žalované se vůči žalobcům c), d) a e) náhrada nákladů řízení nepřiznává; jinak byl v tomto výroku (povinnost žalobců a), b) a f) platit žalované náhradu řízení, platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.) dle § 219 o. s. ř. potvrzen (výrok I. tohoto rozsudku).

32. V rámci odvolacího řízení byla opět procesně plně úspěšná žalovaná. Má tedy podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení proti žalobcům. V případě náhrady nákladů řízení vůči žalobcům c), d) a e) vycházel odvolací soud ze stejných kritérií jako při rozhodování o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, když má za to, že u těchto žalobců podmínky pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované v plném rozsahu dle § 150 o. s. ř. přetrvávají. Jiná situace je však u žalobců a), b) a f), vůči kterým byla náhrada nákladů odvolacího řízení žalované přiznána v plném rozsahu. Odvolací soud v tomto směru odkazuje na ustálenou judikaturu, dle níž lze moderovat náhradu nákladů řízení dle § 150 o. s. ř. v odvolacím řízení jen zcela výjimečně (srovnej usnesení NS ČR ze dne 21. 3. 2018, č. j. 29 Cdo 385/2017-118). Takovým výjimečným případem jsou dle odvolacího soudu poměry a okolnosti případu pouze u žalobců c), d) a e). Ostatní žalobci byli již srozuměni s právním názorem soudu prvního stupně, a přesto se rozhodli (s rizikem vzniku dalších nákladů řízení) v tomto řízení pokračovat podaným odvoláním.

33. Právní zástupce žalované učinil v odvolacím řízení tyto úkony právní služby:

1) Odvolání do výroku II. rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení z [datum] – kurz 24,42 Kč - ½ úkonu právní služby

2) Vyjádření k odvolání žalobců z [datum] – kurz 24, 535 Kč

3) Jednání odvolacího soudu dne [datum] – kurz 24,65/€

4) Účast při vyhlášení rozsudku odvolacího soudu dne [datum] - kurz 24,71 Kč - ½ úkonu právní služby

34. Náklady odvolacího řízení žalované tvoří dále 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 1 200 Kč, kdy je tuto částku zapotřebí dělit počtem žalobců, tj. 6, na každého z nich tedy připadá částka 200 Kč; dále pak 21 % DPH.

35. Ve vztahu k žalobci a) tvoří náklady řízení žalované odměnu za 4 úkony právní služby z tarifní hodnoty 100 000 Kč a 1 406 114 €, v případě cizí měny vždy dle aktuálního kurzu € (viz odst. 38.), tj. u úkonu ad 1) 58 100 Kč v rozsahu ½, tj. 29 050 Kč, 2) 58 140 Kč, 3) 58 220 Kč, 4) 58 260 Kč v rozsahu ½, tj. 29 130 Kč, celkem odměna 174 540 Kč + 1/6 režijních paušálů 200 Kč, jakož i 21 % DPH z částky 174 740 Kč, tj. 36 695,40 Kč, celkem 211 435 Kč po zaokrouhlení.

36. Ve vztahu k žalobkyni b) tvoří náklady řízení žalované odměnu za 4 úkony právní služby z tarifní hodnoty 100 000 Kč a 42 000 €, v případě cizí měny vždy dle aktuálního kurzu € (viz shora), tj. u úkonu ad 1) 12 820 Kč v rozsahu ½, tj. 6 410 Kč, 2) 12 860 Kč, 3) 12 860 Kč, 4) 12 860 Kč v rozsahu ½, tj. 6 430 Kč, celkem odměna 38 560 Kč + 1/6 režijních paušálů 200 Kč, jakož i 21 % DPH z částky 38 760 Kč, tj. 8 139,60 Kč, celkem 46 900 Kč po zaokrouhlení.

37. Ve vztahu k žalobkyni f) tvoří náklady řízení žalované odměnu za 4 úkony právní služby z tarifní hodnoty 2 105 000 Kč a 10 500 €, v případě cizí měny vždy dle aktuálního kurzu € (viz shora), tj. u úkonu ad 1) 17 780 Kč, v rozsahu ½, tj. 8 890 Kč, 2) 17 780 Kč, 3) 17 780 Kč, 4) 17 780 Kč v rozsahu ½, tj. 8 890 Kč, celkem odměna 53 340 Kč + 1/6 režijních paušálů a cestovného včetně ztráty času v částce 200 Kč, jakož i 21 % DPH z částky 53 540 Kč, tj. 11 243,40 Kč, celkem 64 783 Kč po zaokrouhlení.

38. Odvolací soud stanovil k plnění náhrady nákladů odvolacího řízení jednotnou lhůtu v délce třiceti dnů (shodně se lhůtou k plnění nákladů řízení před soudem prvního stupně). Platební místo těchto nákladů je pak určeno k rukám právního zástupce žalované, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).