o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 30. 7. 2021, č. j. 22 C 288/2021-48,

1. Okresní soud Praha-východ (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 30. 7. 2021, č. j. 22 C 288/2021-48 zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit jí 36 878,93 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 641,36 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 780,20 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 21 046,69 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, úrok 29 % ročně z částky 21 046,69 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.). Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně zapůjčila žalovanému 22 000 Kč, které žalovaný uhradil. Dle soudu prvního stupně žalovaný celkem uhradil 50 378,93 Kč. Proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

2. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalobkyně, a to pouze co do částky 20 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 300 Kč od [datum] do zaplacení a namítala, že je nesprávný skutkový závěr soudu o tom, že by žalovaný na svůj dluh plnil částkou 50 378,93 Kč. Žalobkyně zdůrazňuje, že netvrdila, že by jí bylo žalovaným zaplaceno 50 378,93 Kč a nevyplývá to ani ze soudem provedených důkazů. V žalobě samé uvedla, že žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 1 700 Kč a od postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ničeho neuhradil. Dle žalobkyně není soud oprávněn si dopočítávat, kolik bylo uhrazeno, neboť nárok z bezdůvodného obohacení je zcela odlišný od nároku žalobního. Pokud měl soud pochybnosti o výši provedených plateb, měl žalobce vyzvat k jejich upřesnění. Pro úplnost žalobkyně sdělila, že řádek tabulky umoření s pořadovým číslem 4, tedy datem [datum] neuvádí poslední platbu žalovaného, ale jde pouze o jakýsi přehledový řádek, ve kterém jsou uvedeny zbývající části dluhu. Částka v posledním řádku sloupce E se tak rovná neuhrazené, tedy postoupené jistině, která je současně uvedena v posledním sloupci řádku 3 po započtení poslední platby. Poslední řádek tabulky umoření tedy nepředstavuje součet úhrad žalovaného nebo jeho další platbu. Tabulku umoření vyhotovuje původní věřitel a žalobkyně nemůže ovlivnit její podobu. Žalobkyně zdůrazňuje, že je jejím právem požadovat částku nižší, než která jí byla původně věřitelem postoupena, a na kterou by měla nárok. Žalobkyně žádá zaplacení části nezaplacené jistiny zápůjčky, tedy bezdůvodného obohacení ve výši 20 300 Kč, když částku 1 700 Kč ze zápůjčky 22 000 Kč žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobkyni 20 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 300 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Zároveň uloží žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů před soudy obou stupňů.

3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas oprávněnou osobou a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a shledal odvolání žalobkyně opodstatněným.

5. Výrok I. rozsudku soudu prvního stupně v části nenapadené odvoláním nabyl samostatně právní moci a nebyl proto odvolacím soudem přezkoumáván (§ 206 o. s. ř.).

6. Soud prvního stupně vyšel z takto zjištěného skutkového stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 22 000 Kč, kterou se jí zavázal vrátit spolu s úrokem 3 935 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 8 596 Kč, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 6 486 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně 41 017 Kč v šedesáti týdenních splátkách po 684 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 661 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejichž součástí byla i pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným. Žalovanému byl doručen přípis právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] obsahující oznámení o postoupení pohledávky a informaci o zpracování osobních údajů. Žalobkyně vyzvala žalovaného přípisem ze dne [datum] k úhradě dlužné částky. Dle tabulky umoření měl žalovaný celkem uhradit platby ve výši 50 378,93 Kč.

7. Odvolací soud doplnil dokazování podle § 213 o. s. ř. tabulkou umoření dluhu předloženou žalobkyní společně s žalobou, ze které bylo zjištěno, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem 1 700 Kč.

8. Soud prvního stupně správně posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“).

9. Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

14. Soud prvního stupně správně posoudil sjednanou zápůjčku jako absolutně neplatné ujednání, a to z úřední povinnosti, neboť bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný ve smlouvě o zápůjčce sjednali nepřiměřený úrok, a to ve výši, která podstatně převýšila úrokovou míru v době sjednání smlouvy o zápůjčce obvyklou, neboť výše RPSN činila 230,58 %, výše ročního úroku 82,47 %, žalovaný se fakticky zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku téměř totožnou s částkou zapůjčené. Ujednání o úroku, který představuje celkem částku 19 017 Kč je tak zcela neplatné, neboť žalovaný smlouvu o zápůjčce uzavřel jako spotřebitel. Z tabulky o umoření odvolací soud zjistil, že jde o tabulku vyhotovenou právní předchůdkyní žalobkyně a řádek 4 je souhrnem informací o účtování právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným, nikoliv dokladem o zaplacení částky 50 378,93 Kč žalovaným. Pouze je zřejmé, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně před postoupením pohledávky celkem částku 1 700 Kč.

15. Odvolací soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok na plnění z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce, neboť bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o zápůjčce uzavřela a na základě této mu předala částku 22 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ke dni [datum] provedla vyčíslení dlužné částky, když tato činila 21 046,69 Kč a dlužný poplatek 15 832,24 Kč Poslední splátka byla stanovena na [datum], žalovanému tak bylo známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni dluh zápůjčky, a to v rozsahu dosud neuhrazené částky 20 300 Kč včetně 9 % ročního úroku z prodlení dle § 1970 o. z., které odvolací soud stanovil od [datum] do zaplacení, a to na základě výzvy právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum].

16. Pro úplnost odvolací soud dodává, že žalovaný se k odvolacímu jednání omluvil z důvodu plnění branné povinnosti na Ukrajině O odročení jednání nežádal.

17. S odkazem na shora uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadené části výroku I. podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil jak ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. Z důvodu změny rozsudku soudu prvního stupně tak odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. znovu rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť úspěch a neúspěch účastníků řízení byl obdobný. Odvolací soud při posouzení úspěchu a neúspěchu vzal v úvahu nejen jistinu pohledávky, ale sumu všech uplatněných nároků včetně příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 a ze dne 11. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 3206/2016). V tomto případě příslušenství pohledávky tvořilo významnou část uplatněného nároku a je tak třeba, aby rozhodnutí o nákladech řízení odráželo skutečný výsledek řízení.

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 1 015 Kč, odměny za dva úkony právní služby po 1 940 Kč dle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátu za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ AT“), z tarifní hodnoty 20 300 Kč, a dvou náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve spojení s jeho ustanovením § 11 odst. 1 písm. k ) sepis odvolání, písm. g) účast při jednání. Právní zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto mu byla odměna zvýšena o 21 % DPH. Celkem činí účelně vynaložené náklady žalobkyně před soudem prvního stupně po zaokrouhlení 6 436 Kč a žalované bylo uloženo jí je zaplatit v třídenní obecné lhůtě od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Delší lhůta k zaplacení jistiny a náhrady nákladů řízení byla žalovanému stanovena s ohledem na plnění jeho branné povinnosti.