o zaplacení 1 084 369 Kč s příslušenstvím

1. Okresní soud v Kolíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 29. 10. 2025, č. j. 12 C 323/2024-283, zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 1 084 369 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 25. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 182 153 Kč, k rukám [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaný, jakkoliv porušil smluvní povinnost a že by v důsledku tohoto porušení ze strany žalovaného došlo ke vzniku škody. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava vozidla [jméno FO], cena byla stanovena pouze odhadem, neboť nebyl znám přesný rozsah poškození motoru. Termín opravy nebyl mezi účastníky sjednán, respektive posouval se dle finančních možností žalobkyně. Žalovaný provedl po předání vozidla v dubnu 2021 všechny úkony ke zjištění rozsahu poškození motoru, následně koncem dubna 2021 poptal nový motor. Žalobkyně neměla dostatek finančních prostředků, požadovala levnější řešení, žalovaný pak po prověření motoru v [právnická osoba] zaslal žalobkyni dne 1. 6. 2021 cenovou nabídku opravy se dvěma variantami, žalobkyně však neměla prostředky na nový motor, ani na náhradní díly (měla je mít až v srpnu 2021). V listopadu 2021 žalobkyně sdělila žalovanému, že již má zajištěny prostředky na opravu, žalobkyně však na zálohovou fakturu na částku 169 229,57 Kč uhradila jen 130 000 Kč. Motor pro nezaplacení plné částky předem nebyl odebrán, a protože žalobkyně již neměla další finanční prostředky na zakoupení dílů nutných k sestavení motoru, žalovaný vozidlo zakonzervoval a uskladnil v dílně. Další finanční prostředky zajistila žalobkyně až v říjnu 2022 (na další zálohovou fakturu žalovaného opět uhradila pouze částečně, zbytek až v listopadu 2022). Po dodání motoru a všech dalších náhradních dílů přistoupil žalovaný k provedení opravy vozidla, když žalobkyně uvedla, že jej bude potřebovat až na jaře 2023, kdy jí vozidlo bylo předáno.

2. Nebylo to jednání žalovaného, kterým by došlo k prodlení s opravou vozidla, ale naopak jednání žalobkyně, která požadovala opravu, na kterou neměla dostatek finančních prostředků tak, aby žalovaný mohl zajistit vše potřebné pro opravu a provést opravu v běžném termínu cca 1-2 měsíce. Po žalovaném nelze požadovat, aby se věnoval pouze zakázce žalobkyně, neboť jak sám žalovaný uvedl, provozuje autodopravu, servisuje svoje vlastní vozidla a má nasmlouvané zakázky nejméně na měsíc dopředu, nemůže upřednostňovat opravu pro žalobkyni a bezprostředně reagovat hned poté, co žalobkyně zajistí finanční prostředky. Byly potřebné díly, které jsou individuální, jejich dodací lhůta je delší než u běžných, a jejich uhrazení bylo požadováno dodavatelem dopředu. Žalovaný vždy činil určité kroky k zajištění opravy, kdy poptával motor dokonce dvakrát, tato jeho snaha však byla zmařena tím, že žalobkyně nebyla schopna uhradit ani zálohovou fakturu na nový motor, když bylo třeba dokoupit ještě další díly nutné pro sestavení motoru. Po žalovaném nelze požadovat, aby „dotoval“ opravy žalobkyni ze svých prostředků, když si ani nemohl být jistý, že žalobkyně náklady na opravu uhradí řádně. Pokud žalobkyně argumentuje tím, že pokud by byly k dispozici všechny díly a nový motor, trvala by oprava v řádu několika dnů, mohl si zajistit opravu prostřednictvím autorizovaného servisu, kde by byly objednány všechny díly a nový motor současně. Žalobkyně však na toto neměla finanční prostředky, a proto také opravu zadala žalovanému. Poté, co byl dodán motor i všechny díly, žalovaný provedl opravu v nejbližším možném termínu a vozidlo v dohodnuté době na jaře 2023 předal žalobkyni. Vzhledem k tomu že žaloba byla zamítnuta, soud prvního stupně se již dále nezabýval výší ušlého zisku, požadovaného žalobkyní. Pro výši ušlého zisku je určující, jakému majetkovému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce. Rozhodující je, o jak reálně dosažitelný, nikoliv hypotetický prospěch, poškozený přišel. Žalobkyně požadovala ušlý zisk za období říjen 2021 až únor 2023, tj. za 346 pracovních dnů při průměrném denním zisku ve výši 3 134 Kč. Počítala jej za 21 pracovních dnů v měsíci, a to za poslední čtvrtletí v roce, které, jak sama uvedla, je pro autodopravu nejvýnosnější (Vánoce, svátky). Opomněla však při svém výpočtu uvést, že v době, kdy měla vozidlo v opravě u žalovaného, provozovala autodopravu s jiným vozidlem, a tuto dobu ani dosažené výdělky do ušlého zisku nezapočetla. Z knihy jízd daného vozidla však bylo zjištěno, že za dobu, kdy s ním žalobkyně provozovala autodopravu, ze 126 dnů (pracovních) vozidlo bylo v provozu pouze 77 dní, výpočet ušlého zisku za nejvýnosnější období pak považoval za účelový.

3. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalobkyně z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. c), d) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že soud prvního stupně při svém rozhodování nezohlednil shodná skutková tvrzení obou účastníků, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 3. 8. 2021 e-mail s pokynem, aby bylo započato s opravou vozidla. Jedná se o podstatnou skutečnost, při jejímž zohlednění lze dojít k závěru o prodlevách s objednáním dílů i se samotným prováděním opravy ze strany žalovaného. Žalobkyně v tomto směru neúspěšně navrhovala soudu prvního stupně postup dle ustanovení§ 129 odst. 2 o. s. ř. uložit žalovanému povinnost předložit předmětný email k důkazu. V odůvodnění rozsudku absentují naprosto jakékoliv informace o tom, k jakým skutkovým závěrům soud prvního stupně dospěl z důkazů v podobě SMS a WhatsApp komunikace mezi žalobkyní a žalovaným (potvrzující nesoučinnost žalovaného). Pokud soud prvního stupně tyto listiny k důkazu ani neprovedl, ani je nezamítl, pak zatížil řízení vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Z předmětných důkazů vyplývá, že žalobkyně v jarních měsících roku 2022 opakovaně urgovala žalovaného o předání komunikace se společností [právnická osoba]. ohledně objednání motoru i skutečnost, že se žalobkyně až v květnu 2022 dozvěděla, že repasovaný motor nebyl u dotčené společnosti objednán, přičemž neobjednání mělo být důsledkem neuhrazení zálohy za motor. Žalobkyně podle vzájemné dohody se žalovaným uhradila pouze část zálohy na motor odpovídající ceně motoru bez DPH. Žalovaný nikdy doplacení zálohy neurgoval. Z uvedené komunikace dále vyplývá, že dne 5. 10. 2022 měl žalovaný již k dispozici repasovaný motor, přičemž druhá faktura byla vystavena až dne 11. 10. 2022, tedy že byl schopen repasovaný motor objednat i za situace, kdy žalobkyně uhradila v roce 2021 pouze částku 130 000 Kč. Žalobkyně se dotazovala na termín dokončení opravy do „ [Anonymizováno]“, tj. do začátku prosince 2022. Oprava vozidla byla dokončena až na konci března 2023, tedy více než pět měsíců poté, co byl repasovaný motor připraven. Z výpovědi svědků [Anonymizováno] i [jméno FO], z vyjádření autorizovaného servisu [jméno FO], plyne, že kompletní výměna motoru včetně všech souvisejících dílů trvá jeden měsíc. Žalobkyně důrazně rozporuje skutkový závěr soudu prvního stupně o dohodě na dokončení opravy na jaře 2023. Z žádné cenové nabídky pak nevyplývá odhad ceny práce, žalobkyně po celou dobu nevěděla, kolik finančních prostředků bude na opravu potřeba.

[právnická osoba] rozsudku absentují jakékoliv závěry soudu prvního stupně ohledně věrohodnosti či nevěrohodnosti výpovědi jednotlivých svědků či účastníků. Žalobkyně například upozorňovala na nevěrohodnost svědka [Anonymizováno], který je v zaměstnaneckém poměru u žalovaného. Jím uváděná délka rozebrání motoru (4–5 dnů) i délka opravy (2 měsíce) se ukázaly záměrně navýšené ve prospěch žalovaného. Veškerá tvrzení obou svědků [Anonymizováno] i [Anonymizováno] ohledně objednání náhradních dílů, fakturace či jakékoliv finanční stránky oprav, které řešil výhradně žalovaný, jsou irelevantní. Soud prvního stupně nekriticky hodnotil jakýkoliv důkaz výhradně ve prospěch žalovaného. Dále žalobkyně upozornila na nevěrohodnost žalovaného, respektive jím uváděná tvrzení v účastnickém výslechu i jeho podáních a vyjádřeních. Byl to naopak žalovaný, kdo nepostupoval řádně, neboť opravu neprovedl za obvyklou dobu. Navíc v důsledku jeho pochybení nedošlo k odmontování držáků turbodmychadla, které pak bylo nutné objednat ze zahraničí s dlouhou dobou dodání. Soud prvního stupně zásadně pochybil, když nezabránil žalovanému v rámci probíhajícího výslechu svědkyně [jméno FO] klást dotazy i se vyjadřovat k obsahu výpovědi svědkyně. Tímto zásahem byla ovlivněna nejen její výpověď, ale i jejího syna pana [jméno FO], která následovala při dalším jednání. Stejně tak nesprávně soud prvního stupně zamítl návrh žalobkyně na vypracování znaleckého posudku. S ohledem na výše uvedené žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhoví a přizná jí náhradu nákladů řízení, příp. aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaný se k odvolání vyjádřil s tím, že žalobkyně ve svém odvolání opakuje argumentaci, s níž se soud prvního stupně ve svém rozhodnutí již vypořádal. Bylo spolehlivě zjištěno, že žalobkyně nikdy v průběhu opravy vozidla nedisponovala prostředky na opravu v potřebné výši. Žalovanému není známa existence žádného emailu, kterým by žalobkyně dala pokyn k zahájení opravy. Dne 1. 6. 2021 dal žalovaný žalobkyni na výběr řešení, vyčíslil další náklady, při osobním jednání byly projednány možnosti a byla doporučena výměna motoru od oficiálního prodejce [jméno FO]. Bylo domluveno, že se jednatel žalobkyně ozve, až bude mít prostředky na koupi motoru a na opravu, což se stalo až dne 3. 8. 2021 s informací, že prostředky na opravu bude mít k dispozici na podzim 2021. Až v listopadu 2021 sdělila žalobkyně, že má mít prostředky zajištěny a dala pokyn objednání motoru, ale nezaplatila žalovanému zálohu ve výši, aby mohl uhradit cenu motoru. Z tohoto důvodu nebyl motor ze strany [právnická osoba]. odebrán od výrobce. Žalobkyně dobře věděla, že peníze na koupi samotného motoru nestačí, že musí být pořízeno velké množství dalších dílů a že práce také musí být zaplacena. Pokud žalobkyně neměla ani prostředky na úhrady ceny motoru, tak jej nemělo smysl odebírat. Žádná cenová nabídka neexistovala a nemělo smysl ji činit, protože jednak nebylo známo, kdy bude mít žalobkyně prostředky a jaká bude cena dílů v době opravy, dále záleželo na tom, jaké všechny díly bude zapotřebí, jaké budou měněny za originální a jaké za druhovýrobu, což opět v podstatě záviselo na finančních možnostech žalobkyně. Žalobkyně nikdy nevznesla námitky proti ceně opravy a kvalitě opravy. Žalovaný a jeho zaměstnanci pracovali bez složené zálohy od okamžiku, kdy vozidlo museli přesunout do svého objektu a rozebrat motor. Žalobkyně opravu sice chtěla, ale nebyla schopna ji zaplatit, a tak vznikly vícenáklady, jejichž úhradu ani žalovaný nepožadoval. Žalovaný urgoval doplacení faktury ze dne 26. 11. 2021 s tím, že motor jinak objednán nebude a upozornil žalobkyni na to, že je nutné objednat a zaplatit i díly potřebné k provedení opravy. Žalobkyně však sdělila, že prostředky nemá a že se ozve až je bude mít k dispozici. Žalovaný nemohl neustále blokovat dílnu, když nikdy nevěděl, kdy žalobkyně bude schopna hradit na díly. Musel provádět opravy a údržbu vozidel vlastní nákladní dopravě a opravy vozidel další čárka řádně a včas opravy hadicích zákazníků.

6. Ač nebylo ze strany žalobkyně finančně kryto pořízení zbývajících dílů v ceně cca 70 000 Kč bez DPH, provedl žalovaný opravu s rizikem, že nastanou problémy s doplacením. Samotné náklady práce účtoval fakturou ze dne 22. 3. 2023 na částku 53 900 Kč bez DPH. V průběhu samotné opravy se pak navíc vyskytlo více problémů s díly, když některé musel žalovaný měnit, protože nebyly kompatibilní. V rámci odvolání již není tvrzeno prodlení 19 měsíců, ani 346 pracovních dnů, ale 5 měsíců od okamžiku, kdy měl být repasovaný motor připraven. I tato doba je nesprávnou konstrukcí, protože platbu na objednání dílů doplatila žalobkyně až v listopadu, pak teprve bylo možno díly objednat. Průběh dokončení opravy byl dále komplikován i problémy s náhradními díly, bylo potřeba zajistit byť i drobné díly nutné k pokračování opravy. Doba opravy byla dlouhá z důvodů na straně žalobkyně. Žalobkyně nikdy neměla námitek ke kvalitě díla, k rozsahu a ceně díla, k vykázané práci, nikdy neučinila žádnou reklamaci. Výslech svědkyně [jméno FO] proběhl standardním způsobem, dotazy na svědkyni měl jen právní zástupce žalobkyně, v průběhu výslechu nedošlo k žádnému zásahu do její výpovědi. Žalovaný se svým vyjádřením po výpovědi svědkyně snažil jen odstranit možné nejasnosti v dokladech. Pokud žalobkyně neunesla své tvrzení, že doba opravy byla nepřiměřená z důvodu na straně žalovaného, tak není důvod vypracovávat znalecký posudek. K vyčíslení ušlého zisku znalcem jednak chybí údaje, ze kterých by mohl vycházet výpočet, dále bylo zjištěno, že žalobkyně měla k dispozici jiná vozidla, že neměla žádné předem nasmlouvané zakázky a že již nejméně 2 měsíce před odvozem vozidla před areál žalovaného činnost nevykonávala. Jedinou „hloupostí“ žalovaného bylo, že se zavázal opravit vozidlo za situace, kdy bylo zřejmé, že žalobkyně na to nemá finanční prostředky. S ohledem na výše uvedené žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není opodstatněné.

8. Soud prvního stupně vyšel z takto zjištěného skutkového stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla ústně uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava vozidla zn. [jméno FO]. K závadě na motoru došlo během cesty jednatele žalobkyně – [jméno FO], bylo odtaženo ke známému jednatele, následně se po dvou měsících dohodl se žalovaným na jeho opravě, ale neměl prostředky na jeho opravu. Žalovaný zajistil rozebrání motoru ve své dílně, zjistil že výměna bude nutná v daleko větším rozsahu, než žalobkyně předpokládala. Motor žalovaný dopravil do společnosti [právnická osoba] (soustružnické práce) k posouzení opravy, které následně zaslalo žalovanému cenovou nabídku na opravu bloku motoru ve výši 56 621 Kč. Tuto cenovou nabídku žalovaný následně zaslal žalobci, za práci této společnost zaplatil žalovaný (4 840 Kč). Výměna motoru vycházela levněji než jeho oprava. Žalovaný na základě těchto zjištění vyhotovil a žalobkyni zaslal položkový rozpočet k sestavení motoru [anonymizováno] ze dne 1. 6. 2021 – oprava motoru měla stát 56 795 Kč, materiál do hlavy motoru bez vstřikovačů 56 195 Kč, vstřikovače 33 200 Kč, práce cca 13 000 Kč, celkem měla být cena cca 160 000 Kč bez DPH, pokud nejsou všechny díly nové a originální. Samotný originální motor měl být v ceně cca 140 000 Kč. Dále měly být namontovány další díly nutné pro výměnu motoru, a to palivová nádrž, vedení paliva po karoserii, turbodmychadla, spojka, veškeré filtry motoru, olej převodovky a další. Žalovaný sdělil žalobci, že opravu je možné provést dvěma způsoby, a to buď výměnou motoru za nový (s tím, že je nutno vyměnit další díly s tím související), anebo přebroušením části poškozeného bloku motoru. Žalovaný již v dubnu 2021 poptal motor u firmy [právnická osoba], která vystavila cenovou nabídku na částku necelých 214 000 Kč s DPH s tím, že bylo uvedeno, že je nutné s motorem objednat i další tam uvedené díly související s jeho výměnou. Žalobkyně rozhodla pro výměnu motoru za jiný (repasovaný) a požádala žalovaného o odklad opravy do září 2021, aby získala finanční prostředky (viz výpověď jednatele žalobkyně). Na podzim 2021 žalovaný znovu poptával motor u firmy [právnická osoba]., v té době nebyl motor skladem. O době dodání nevěděli ani v [jméno FO]. Později, kdy motor byl už naskladněn, firma [právnická osoba] vystavila zálohovou fakturu faktury ze dne 25. 11. 2021 a bylo zjištěno, že firma [právnická osoba] na základě poptávky žalovaného vystavila zálohovou fakturu na motor [jméno FO] ve výši 155 900 Kč, kterou požadovala uhrazení ceny motoru předtím, než bude motor objednán. Žalovaný v návaznosti na to vystavil zálohovou fakturu dne 26. 11. 2021 s okamžitou splatností na částku 169 299 Kč žalobci, z níž žalobkyně uhradila pouze částku 130 000 Kč (26. 11. 2021), zbytek dlužné částky neuhradila, motor proto nebyl objednán a dodán. Záloha je dle svědka [jméno FO] (vedoucího servisu [právnická osoba].) standardem, jde o nevratný díl. Motor je pouze na objednání, nebývá skladem. V [Anonymizováno] ve skladu nebyl, byl skladem ve [Anonymizováno] u výrobce, jeho dostupnost byla 10-14 dní. Pokud nebyla uhrazena záloha, motor se neobjednal. Od zaplacení motoru běží jeho záruka. Obdobně svědkyně [jméno FO] potvrdila, že s ohledem na vysokou cenu motoru se vystavuje zálohová faktura a teprve po jejím uhrazení se tento objedná. Na motor by musela být objednávka písemná, telefonicky je možné poptat jeho dostupnost. Jednatel žalobkyně ve své výpovědi poukazoval na to, že zálohu uhradil jen částečně na základě telefonické dohody se žalovaným z důvodu, že motor nebyl na skladě a ani v [jméno FO] nevěděli, kdy bude dodán. Zbytek zálohy měl být dle jednatele zaplacen, až bude motor skladem. Cena práce nebyla stanovena s tím, že žalovaný uvedl, že dokud nebude znám přesný rozsah prací, nelze ji určit. Většinou se účtuje podle hodin. O tom, že nebyl motor objednán se jednatel žalobkyně dozvěděl až v létě 2022 (nikoliv od žalovaného), s poukazem na neuhrazení celé zálohy. Žalovaný oproti tomu poukázal ve své výpovědi na to, že žalobkyně byla upozorněna na to, že je třeba fakturu uhradit, když motor bude objednán až poté, co bude zaplacena. I v případě, že by žalovaný doplatil motor ze svého, nebylo možné jej namontovat, když nebyl k dispozici další díly, které bylo třeba vyměnit. Žalobkyně se původně domnívala, že oprava bude tak do 100 000 Kč, ale od počátku věděla, že na díly bude potřeba cca 200 000 Kč. Cena práce byla mezi 50 000 Kč až 100 000 Kč, jednalo se spíše o generální opravu motoru.

9. Repasovaný motor byl objednán v [Anonymizováno] až na podzim 2022. Dle jednatele žalobkyně byl po zaplacení faktury motor dodán do měsíce. Pak se objednávaly ještě další díly, nejpozději v listopadu 2022 už měl žalovaný všechny díly k dispozici, s opravou bylo reálně započato až po novém roce. K tomu žalovaný uvedl, že má zakázky minimálně na měsíc dopředu, nemůže pracovat na jediné zakázce. Objednávala se nová nádrž, ta, kterou si přivezl jednatel žalobkyně, nebyla originální a nešla namontovat. Dále bylo zjištěno, že praskla hadice vzduchového potrubí, nejedná se o díl, který by byl ihned k dispozici, nebývá skladem, některé díly bylo problém objednat, např. držáky turba. Pro to, aby mohla běžet záruka, vyžadoval [jméno FO] i výměnu dalších dílů. Celou částku ze zálohy užil žalovaný na úhradu dílů, na další díly nebyla vystavena další zálohová faktura, neboť žalobkyně neměla peníze. Část dílů financoval žalovaný ze svého a žalobkyně je uhradila až v konečné faktuře. V březnu 2023 byla oprava ukončena a vozidlo předáno žalobci. Fakturou ze dne 22. 3. 2023 žalovaný vyúčtoval žalobkyni za opravu vozidla [jméno FO] celkovou částku 153 810 Kč s DPH, z toho cena práce činila 65 219 Kč (98 hodin po 550 Kč a DPH). Dle žalovaného jednatel žalobkyně k délce opravy nikdy neměl výhrady, pouze mu vadilo, že když něco zaplatil, žalovaný ihned nereagoval. Za uskladnění vozidla žalovaný nic nepožadoval,

10. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky 1 148 843 Kč jako ušlého zisku z důvodu, že ze strany žalovaného došlo k prodlení s opravou vozidla a žalobkyně tak nemohla vozidlo využívat ke svému podnikání. Dopisem ze dne 18. 12. 2023 reagoval právní zástupce žalovaného na předžalobní výzvu s tím, že byl od počátku upozorňován na to, že motor k výměně bude objednán až po složení zálohy v celkové ceně motoru, musí být v době objednání k dispozici i další díly nutné k sestavení motoru. Žalobkyně neměla potřebné finanční prostředky, celkové finanční prostředky na zálohu motoru uhradila žalovanému až v listopadu 2022. V dopise ze dne 12. 6. 2024 právní zástupce žalobkyně nesouhlasil s argumentací žalovaného. Žalobkyně uhradila vše řádně a včas, žalovaný nepostupoval dle pokynů žalobkyně. V předžalobní výzvě ze dne 23. 8. 2024 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení částky 1 148 843 Kč z důvodu vzniklé škody žalobci – ušlého zisku, vzhledem k pochybení žalovaného a prodlení při opravě vozidla.

11. Svědek [Anonymizováno], zaměstnanec žalovaného na pozici automechanik – opravář, potvrdil, že jednal s jednatelem žalobkyně v roce 2021, dohadovali se o opravě vozidla žalobkyně zn. [jméno FO]. Šlo o náročnější opravu, poškození motoru bylo větší, na dílně v [Anonymizováno] byl rozebrán motor na větší celky za účelem zjištění jeho celkového poškození. O ceně ani o termínu opravy se nemluvilo. Vzhledem k tomu, že byl poškozen blok motoru, což je těžko opravitelné, dohodli se s žalobkyní na výměně motoru za nový. Cenovou nabídku dělal žalovaný, jde o díl, který není běžně k dostání a nový motor je drahý. Žalobkyně chtěla levnější variantu, dle cenové nabídky [právnická osoba] byl nový motor stejně drahý jako oprava původního. Motor se neobjednal hned, neboť žalobkyně neměla dostatek finančních prostředků. Bylo to v rozsahu několika měsíců, auto mezitím stálo na dvoře. K objednání motoru došlo na podzim, když žalobkyně sdělila, že má finanční prostředky, žalobkyně však fakturu uhradila pouze částečně, proto nebyl odebrán od dodavatele. Žalovaný čekal na zaplacení záloh, neboť bylo třeba koupit i jiné věci, nutné k sestavení motoru. Auto tam stálo asi rok, než žalobkyně sehnala potřebnou částku. Oprava vozidla byla ukončena na jaře. Dle svědka, pokud jsou díly, lze opravu zvládnout do dvou měsíců. [adresa] objednává na jeho pokyn žalovaný, řeší se běžně 1-5 zakázek týdně. Poškozený motor se vrací prodejci, i s držáky turbodmychadel. Kromě motoru bylo třeba zajistit i další díly, aby mohl být motor namontován. Žalobkyně chtěla vyměnit palivovou nádrž, přivezla neoriginální, která nešla namontovat, bylo nutné koupit originál. V důsledku špon v nádrži bylo třeba vyměnit palivové filtry, potrubí atd. Svědek [Anonymizováno] u žalovaného pracoval do roku 2022, s jednatelem žalobkyně se setkal při opravě zmíněného vozidla. Sundal motor a zjistilo se poškození válce. Žalobkyně neměla prostředky na opravu, vozidlo tam stálo asi rok, proto se neopravovalo. [právnická osoba] neobjednával, ale ví že objednávka motoru byla zrušena, neboť žalobkyně neuhradila celou zálohu. Po rozebrání motoru bylo zjištěno, že je třeba vyměnit další díly, např. turba, spojku atd. Oprava by dle něj trvala asi měsíc, pokud by byly k dispozici všechny potřebné díly.

12. Dle žalobkyní předložené knihy jízd k vozidlu zn. [jméno FO], registrační značky [SPZ], bylo zjištěno, že za období od 24. 8. 2020 do 23. 2. 2021 bylo toto vozidlo v provozu v srpnu 2020 4 dny, v září 2020 17 dnů, v říjnu 2020 11 dnů, v listopadu 2020 18 dnů, v prosinci 2020 6 dnů a v únoru 2021 2 dny. Žalobkyně měla jako provozovatelka evidována vozidla zn. [Anonymizováno] od 19. 2. 2019, [jméno FO] od 25. 8. 2020 a [Anonymizováno] od 5.5.2017. Žalobkyně dle výpovědi svého jednatele provozuje autodopravu jako hlavní činnost, má brigádníky pouze na stánku. Autodopravu provozovala s jiným menším vozidlem, které si pořídila v květnu nebo červnu 2021, jednalo se o menší vozidlo, bylo to na překlenutí doby, než bude provedena oprava. Měla ještě další vozidlo, které bylo v depozitu. Žalobkyně si shání zakázky sama prostřednictvím internetu, občas jezdí na oslovení od konkrétní firmy. Měsíčně vydělávala v té době 60 000 - 70 000 Kč, pokud by jednatel jezdil s [jméno FO], mohl by vydělat až 100 000 Kč. Ušlý zisk byl vypočten z faktur za minulá období. Se žalovaným si volali průběžně, posílali si SMS.

13. Odvolací soud i s ohledem na námitky žalobkyně k nedostatečným zjištěním zopakoval dokazování podle § 213 odst. 3 o. s. ř. (příp. doplnil dle § 213 odst. 4 o. s. ř. ve vztahu k části SMS komunikace účastníků) vybranými listinnými důkazy, když s ohledem na rozsah tohoto dokazování neshledal důvod pro zrušení rozhodnutí ve smyslu § 219a odst. 2 o. s. ř. a vrácení k provádění dokazování před soudem prvního stupně (procesním předpisem výslovně připuštěný postup, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3109/2017). Konkrétně odvolací soud zopakoval dokazování SMS komunikací mezi jednatelem žalobkyně a žalovaným (dle žalobkyně stažené z telefonu jednatele) za období od 9. 5. do 2. 8. (zjevně 2022), v níž se jednatel žalobkyně opakovaně domáhal informací ohledně výměny motoru na jeho vozidlo (dle zprávy ze dne 19. 5., který má být už „cca 3 měsíce na cestě“), kde reakcí žalovaného bylo většinou, že „zavolá později“ (dle vysvětlení žalovaného automatická odpověď, pokud nezvedá telefon). Následně požadoval jednatel žalobkyně zaslání komunikace s [právnická osoba], aby to mohl předat svým právníkům (viz zprávy z 23. 6. a 25. 6.). Posléze (2. 8. 2022) požadoval jednatel žalobkyně informace z [jméno FO] [adresa], a to na email. V komunikaci z období 15. 9. až 25. 11. (zjevně 2022) se jednatel žalobkyně domáhal na žalovaném informací, jak to vypadá s vozidlem a ohledně motoru.

14. Z WhatsApp komunikace mezi jednatelem žalobkyně a žalovaným (verze předložená žalobkyní) za období od 5. 10. 2022 do 22. 3. 2023 je patrné, že žalovaný zaslal jednateli fotografii motoru a s tím, že je motor připraven (dle žalovaného u dodavatele), další den bude zbytek a faktura, jednatel učinil dotaz na nádrž. Dne 1. 11. 2022 zaslal odkazy na nabídky portálu allegro.pl a následující dne číslo na člověka s nádrží na 280 l. Dne 8. 11. 2022 sdělil žalovanému, že by dovezl nádrž a dotazoval se, zda se stihne oprava do [Anonymizováno] (bez odezvy). Dne 18. 11. 2022 zaslal žalovaný jednateli žalobkyně fotografii motoru umístěného na přepravní paletě (dle sdělení žalovaného při jednání foceno na dílně žalovaného) a v rámci konverzace sdělil, že v pondělí začnou řešit Dpf a hadice a nádrž, poté se bude pokračovat. Jednatel žalobkyně následně sdělil, že jak bude mít cestu, tak přiveze baterku, na což reagoval žalovaný s tím, že baterka má čas a dá včas vědět, ať „se to tam neválí“. Ve zprávě ze dne 25. 11. 2022 žalovaný zaslal fotografie motoru a dalších dílů, jednatel žalobkyně poděkoval za informace a přislíbil dopravení nových pneumatik v pondělí. Následovaly dvě fotografie zaneseného sání motoru, na což jednatel reagoval s tím, že „tam zřejmě odněkud tekl olej proudem?“. Dne 6. 1. 2023 přislíbil dovezení baterek do auta, ve zprávě z 6. 3. 2023 sdělil žalovaný, že to nebude „tak jednoduché“, nemají kde držet trubky, jednotka nádrže a kabeláž auta, dále překáží výfuk. Na to reagoval jednatel žalobkyně s tím, že toto žalovaný vymýšlel, už jak nádrž přivezl s tím, že by šel dát výfuk s rovnou koncovkou a déle popsal další postup. Žalovaný dne 7. 3. 2023 zaslal foto spodní části automobilu s tím, že to vypadá na uříznutí „kusů auta“, jinak bude nádrž na zemi, a to je auto nenaložené. Následně proběhla komunikace ohledně nádrže. Žalovaný reagoval s tím, že montují a nádrž má čas, už se poptali v [Anonymizováno]. K dotazu ze dne 9. 3. 2023, kdy bude auto hotové žalovaný sdělil, že na něm dělají a zaslal foto dalšího dílu. Dne 13. 3 2023 jednatel sdělil zajištění nádrže a ptal se na sestavení automobilu s tím, že by sjel ve středu na STK. Žalovaný požadoval doplacení opravy, než pojede jednatel na STK, s čímž jednatel žalobkyně souhlasil. K dotazu jednatele 14. 3. 2023 sdělil žalovaný, že na vozidle se ještě pracuje, neboť z nějaké hadice teče voda, následně zaslal obrázek a sdělil následné objednání. Následně dne 15. 3. 2023 sděloval žalovaný problémy s neoriginálními kabely s tím, že se v tom někdo „hrabal“. K dotazu jednatele žalovaný 20. 3. 2023 sdělil že budou programovat vstřikovače a dne 21. 3. 2023, že na vozidle ještě dělají. Dne 22. 3. 2023 se k fakturaci jednatel žalobkyně dotazoval, zda by šlo zaplatit 100 000 Kč nyní a zbytek do 14 dnů, neboť chvíli trvá, než postahuje peníze. Počítal zhruba s doplatkem 100 000 Kč.

15. Fakturou ze dne 11. 10. 2022, č. 220100506, se splatností ke dni 14. 10. 2022 žalovaný vyfakturoval žalobkyni za náhradní díly na opravu vozidla [jméno FO] částku 167 466 Kč včetně DPH (za turbodmychadla velké a malé, olejové potrubí, chladič nafty, spojkovou sadu komplet atd.), přičemž v této faktuře byl uveden i doplatek na repasovaný motor [jméno FO] originál ve výši 43 953,25 Kč vč. DPH.

16. Odvolací soud se neztotožňuje s námitkou žalobkyně, že by výpověď svědkyně [jméno FO] byla z hlediska její použitelnosti ovlivněna procesním postupem soudu prvního stupně, když v jejím závěru se žalovaný vyjádřil k některým skutečnostem, k nimž svědkyně vypovídala. I ze zvukového záznamu z jednání je patrné, že k namítanému vyjádření došlo až po skončení vlastní výpovědi (poté, co se svědkyně vyjádřila k dotazům soudu i zástupce žalobkyně). Tato svědkyně vypovídala po poučení a při vědomí o trestněprávních následcích vědomě nepravdivé výpovědi, její výpověď byla řádně zaznamenána do protokolu z jednání a pod vlivem vyjádření žalovaného nedoznala žádných změn. Svědek [jméno FO] byl vyslechnut při následném ústním jednání, se stejným poučením o následcích křivé výpovědi, ze žádné skutečnosti vyplynuvší při tomto jednání nebo následně neplyne, že by jeho výpověď měla být jakkoliv ovlivněna. To, že dva svědci jsou v příbuzenském vztahu, žijí spolu apod., vypovídají na dvou různých jednáních a případně komunikují o průběhu výslechu, samo o sobě neznehodnocuje nebo nevylučuje použitelnost pozdější výpovědi. Stejně tak odvolací soud neshledal nedostatek v procesním postupu soudu prvního stupně, pokud žalovanému neuložil předložení emailu ze dne 3. 8. 2021, kterým měla žalobkyně vyzvat žalovaného k započetí s opravou vozidla. Žalovaný popřel, že by takový e-mail měl ve své dispozici, jeho existence pak nevyplynula ani z jiných důkazů. Mezi účastníky ani nebylo sporu o tom, že oprava byla v roce 2021 odložena na podzim (z důvodu nedostatku finančních prostředků) a žalovaný následně úspěšně poptal dostupnost náhradního motoru u [právnická osoba]., tj. začal činit další kroky k pokračování v předmětné opravě. Nešlo tak o rozhodnou skutečnost, kterou nebylo možno zjistit z jiných důkazů.

17. Odvolací soud oproti námitkám žalobkyně neshledal pak zásadních pochybení v hodnocení provedených důkazů ze strany soudu prvního stupně dle ustanovení § 132 o. s. ř. (jednotlivě i ve vzájemné souvislosti) a nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že by je hodnotil nekriticky ve prospěch žalovaného. Závěr soudu prvního stupně o skutkovém stavu plně koresponduje s provedenými a podrobně vylíčenými důkazy v odůvodnění napadeného rozhodnutí. V daném řízení byly provedeny mimo jiné účastnické výpovědi jednatele žalobkyně i žalovaného jako osob, které se na uvedeném závazkovém vztahu bezprostředně podílely. Vzhledem k tomu, že u tohoto typu důkazu se mnohdy stírá hranice mezi jeho důkazní povahou a tvrzeními (žalobními či obranou žalovaného), je nezbytné tento důkaz vždy hodnotit obezřetně v kontextu dalších důkazů (s vyšší důkazní silou). To, že žalobkyně nesouhlasí s některými ze skutečností uváděných ve výpovědi žalovaného a upřednostňuje „verzi příběhu“ jednatele žalobkyně, nečiní výpověď žalovaného samo o sobě nevěrohodnou či nepoužitelnou. Rozhodné je, jak tak která část z výpovědí účastníků v protikladném postavení zapadá do skutkových zjištění z ostatních důkazů.

18. Soud prvního stupně věc správně posuzoval podle ustanovení o. z.

19. Podle § 2586 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (odst. 1). Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek (odst. 2).

20. Podle § 2590 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba (odst. 1). Není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele (odst. 2).

21. Podle § 2611 o. z. provádí-li se dílo po částech nebo se značnými náklady a neujednaly-li strany placení zálohy, může zhotovitel požadovat během provádění díla přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům.

22. Podle § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

23. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

24. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

25. Při posuzování ušlého zisku nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetku poškozeného v budoucnosti, ale musí být postaveno najisto, že při pravidelném běhu věcí, pokud by nebylo protiprávního jednání škůdce, mohl poškozený důvodně očekávat zvětšení svého majetku (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3586/2006), a dále že pro výši ušlého zisku je určující, jakému majetkovému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce, tj. o jaký reálně dosažitelný, nikoli hypotetický, prospěch poškozený přišel (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 30 Cdo 2385/2014). Nejvyšší soud přitom ve své judikatuře opakovaně zdůraznil, že ušlý zisk je možno posuzovat pouze na základě určitých (existujících a prokázaných) právních skutečností a nikoli na základě hypotetických tvrzení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 23 Cdo 2416/2012, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 30 Cdo 331/2021).

26. “Skutkové vymezení ušlého zisku přitom nemůže být libovolné. Je třeba jej vymezit tak, aby mohla být zjištěna jeho pravděpodobná výše blížící se podle běžného uvažování jistotě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 1996, sp. zn. 2 Odon 15/96).

27. Způsob zjišťování výše ušlého zisku závisí v každém jednotlivém případě na skutkových tvrzeních poškozeného, jimiž je uplatněný nárok na náhradu škody zdůvodněn, tedy na tvrzeních o konkrétních okolnostech, z nichž dovozuje, že by v zažalovaném období (nebýt vazby) dosáhl při svém podnikání zisku, o který přišel. Významná pro vymezení nároku mohou být např. tvrzení o konkrétních smluvních vztazích, které měl pro rozhodnou dobu sjednány, o pravidelně se opakujících obchodních příležitostech, o něž v té době přišel, popř. (pokud předpokládané příjmy byly dosaženy i bez jeho osobního přičinění) o snížení zisku z podnikání o prostředky vynaložené na mzdu nebo na jiný příjem osoby, která v tomto období vykonávala za poškozeného činnost k dosažení zisku, zatímco předtím tyto prostředky nebyly vynakládány apod. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1920/99).

28. V dané věci se žalobkyně domáhá na žalovaném náhrady škody ve výši 1 048 369 Kč s příslušenstvím z titulu ušlého zisku v důsledku prodlení s provedením opravy vozidla žalobkyně zn. [jméno FO] žalovaným, a to za období od 18. 10. 2021 do 28. 2. 2023. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s poukazem na to, že zdržení opravy způsobila žalobkyně, která neuhradila zálohu na pořízení vyměňovaného motoru a další náhradní díly a neměl dlouhodobě dostatek finančních prostředků na provedení opravy. Ušlý zisk ve smyslu § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dál jen „o. z.“), představuje podle ustálené judikatury majetkovou újmu, kdy u poškozeného nedojde v důsledku škodního jednání škůdce k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo s ohledem pravidelný běh věcí očekávat, tj. jde o ztrátu očekávaného výnosu. Bylo na žalobkyni, aby tvrdila a zejména též prokázala, že žalovaný porušil konkrétní povinnost (smluvní) provést dílo – opravu motorového vozidla žalobkyně – ve sjednaném čase, že mohla za obvyklého chodu její činnosti dosáhnou tvrzeného zisku (smluvní přepravou nákladu za pomoci zmíněného vozidla) a že existovala příčinná souvislosti mezi porušením uvedené povinnosti a absencí zmíněného výnosu z podnikání (§ 2913 o. z.). Soud prvního stupně z provedeného dokazování správně zjistil, že mezi žalobkyní jako objednatelkou (zastoupenou jednatelem a společníkem [jméno FO]) a žalovaným jako zhotovitelem byla uzavřena ústní smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava vozidla žalobkyně zn. [jméno FO], konkrétně oprava motoru a navazujících částí, kdy žalovaný převzal vozidlo do opravy v dubnu 2021. Žalovaný provedl předběžné zjištění rozsahu závady a navrhl dva způsoby řešení včetně odhadu nákladů (viz rozpočet z 1. 6. 2021), a to buď opravou stávajícího motoru (po zajištění kalkulace od společnosti [právnická osoba]) nebo jeho výměnou za jiný, na což byly vázány další náhradní díly a jeho práce. Volbu provedení opravy učinila žalobkyně, a to výměnou motoru, který měl zajistit žalovaný jako zhotovitel. Cena díla byla stanovena odhadem, kdy rozpočet poskytnutý žalovaným zjevně nezaručoval úplnost (s ohledem na potřebu dalších dílů, jejichž potřeba vyvstane i v průběhu, na absenci přesnější časové dotace práce), s čímž byl žalovaný zjevně srozuměn. Pokud pak žalobkyně poukazovala na prodražení opravy, neznalost hodinové ceny práce, pak šlo o otázku určitosti vlastní smlouvy v této otázce a možnosti překročení ceny, nikoliv o rozhodnou skutečnost pro posouzení řádného splnění povinnosti žalovaným ve vztahu k termínu provedení díla. Bylo na žalovaném jako odborníkovi, aby obstaral vše, co bylo k provedení díla potřeba, zde především náhradní motor a související další náhradní díly (§ 2590 o. z.). Vzhledem k tomu, že mezi smluvnímu stranami nebyl termín dokončení díla výslovně sjednán (ve smlouvě ani následně), měla být oprava provedena a dokončena v době přiměřené její povaze.

29. Z provedeného dokazování vyplynulo (viz zejména výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO]), že repasovaný motor jako klíčová část předmětné opravy není běžně dostupnou položkou v nabídce dodavatelů náhradních dílů v České republice, kterou by bylo možno dodat v řádu dnů, ale jeho dostupnost závisí na konkrétní technické specifikaci opravovaného vozidla a skladových možnostech zejména výrobce (ze [Anonymizováno]). Od toho se odvíjí nezbytnost zaplatit jeho plnou cenu předem před jeho odebráním a též i počátek běhu záruky k tomuto okamžiku. Zmíněný motor pak představoval značnou cenovou položku v rámci předmětné opravy (155 000 Kč v listopadu 2021, z cca 214 000 Kč cenové nabídky potřebných dílů, viz nabídka fakturace [právnická osoba].), proto měl žalovaný jako zhotovitel právo na zálohu od žalobkyně (§ 2611 o. z.). Tuto skutečnost žalobkyně zjevně akceptovala, účtovaná záloha pak byla z hlediska částky adekvátní situaci (zahrnovala pouze částku na potřebné náhradní díly, nikoliv odměnu žalovaného). Žalobkyní zaplacená částka 130 000 Kč, z žalovaným účtované zálohy ve výši 169 299 Kč, tak nemohla v listopadu 2021 pokrýt ani náklady na zajištění dotčeného motoru jako klíčového dílu pro započetí opravy, natož souvisejících dílů, bez nichž nebylo možné k opravě přistoupit. Nešlo po žalovaném požadovat, aby za situace, kdy na svůj náklad realizoval rozebrání motoru, nesl náklady na posouzení u [právnická osoba] včetně dopravy, kdy žalobkyně opakovaně deklarovala nedostatek finančních prostředků (minimálně v období od dubna do srpna 2021), nesl tyto další náklady v řádech statisíců Kč ze svého. Ve shodě se soudem prvního stupně pak neshledává odvolací soud věrohodnou výpověď jednatele žalobkyně o tom, že mezi účastníky existovala dohoda (telefonická) o možnosti zaplatit zálohu jen ve výši 130 000 Kč s tím, že nebyla známa dostupnost motoru, a o následném doplacení. Tento důkaz (účastnickou výpovědí) je osamocen oproti ostatním důkazům, které takovou dohodu, byť i jen nepřímo vyvracejí. Žalovaný jako odborník v oboru si byl vědom postupů při zajištěních daného typu dílů, tj. nezbytnosti složení zálohy v plné ceně před objednání motoru ze strany dodavatele a jeho odebráním. Je proto nelogické, že by při vědomí aktuální dostupnosti motoru v zahraničí, při požadavku zálohy ze strany dodavatele vůči němu a při vystavení zálohové faktury žalobkyni, souhlasil se zaplacením nižší částky, než kterou žalobkyni vyúčtoval, dokonce nepokrývající ani hodnotu dotčeného motoru. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně dostala do prodlení s úhradou předmětné zálohy, nedošlo k zajištění a odběru předmětného dostupného repasovaného motoru, což však nelze ze shora uvedených důvodů přičítat k tíži žalovaného. Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že se jednatel žalobkyně začal v květnu 2022 (zhruba 5 měsíců po vystavení zálohové faktury a jejím neúplném zaplacení) zajímat o důvody, proč nebyl motor od [právnická osoba]. odebrán. Je pak s podivem, že se žalobkyně začala zajímat o další průběh opravy až zhruba 5 nebo 6 měsíců poté, co měla za to, že splnila svou povinnost dle dohody a oprava tudíž měla plynule bez dalšího probíhat. Svědci [Anonymizováno], zaměstnanci žalovaného, shodně naopak potvrdili, že hlavním důvodem, proč oprava vozidla nepokračovala standardním způsobem byla skutečnost, že žalobkyně neměla dostatek finančních prostředků na její provedení a vyčkávalo se na jejich zajištění. To bylo i důvodem, proč nebyl odebrán první motor zajištěný žalovaným. Věrohodnost těchto důkazů pak nesnižuje skutečnost, že tito svědci nebyli v přímém kontaktu se žalobkyní ohledně účtování, cenové nabídky, ale šlo o zaměstnance podílející se pouze na opravě vozidla. Stejně tak nesnižuje důkazní sílu jejich výpovědí ani skutečnost, že se vzájemně neshodli na délce opravy vozidla a časové dotaci na rozebrání motoru (ani ve vztahu k vyjádření specializovaného servisu), když šlo o jejich odhad, který mohl zohledňovat různé skutečnosti, zkušenosti atd. Zejména svědek [Anonymizováno] už u žalovaného několik let nepracuje, nelze tak uvažovat ani o jeho možném ovlivnění podřízeným postavením k žalovanému jako zaměstnance apod. Oba svědci celé situaci byli přítomni, vypovídali o skutečnostech, o nichž se dozvěděli bezprostředně při této zakázce, tj. jak je vnímali a jak o nich byli informováni v uvedené době. Nelze v jejich výpovědích shledat zásadní nesoulad s dalšími provedenými důkazy.

30. Následně žalovaný zajistil na podzim 2022 repasovaný motor od jiného dodavatele (viz emailová komunikace ze srpna 2022, WhatsApp komunikace z 5. 10. 2022), přičemž žalobkyni vyúčtoval doplatek na jeho celkovou cenu a náklady na další potřebné náhradní díly (viz fa ze dne 11. 10. 2022), s čímž byla žalobkyně srozuměna a došlo k zaplacení požadované částky 167 466 Kč (ve dvou částkách). Následně (nikoliv před zaplacením) žalovaný motor fyzicky odebral (viz WhatsApp foto z 18. 11. 2022) a přistoupil k vlastní výměně. Z korespondence je patrné, že se v průběhu následného provádění opravy vyskytlo několik technických problémů, které nelze přičítat žalovanému. Žalobkyní dodaná náhradní nádrž na palivo se ukázala nevhodnou, a bylo nezbytné zajistit jinou. Dále bylo nezbytné provést úpravy na vozidle související se opotřebeným sáním, nevhodnou elektroinstalací apod. Potřeba zajištění nových náhradních dílů, objevující se technické problémy v průběhu provádění (viz zmiňovaná nevhodnost dodané nádrže, únik vody apod.) a omezená personální kapacita žalovaného (musel realizovat i jiné nasmlouvané zakázky) vedly k faktickému dokončení a předání v březnu 2023. Z žádného důkazu pak nevyplývá, že by i v tomto období byl sjednán konečný termín dokončení opravy. Jednatel žalobkyně byl o průběhu vlastní opravy zhruba od října 2022 průběžně informován, věděl o postupně se objevujících problémech s montáží. Pokud poukazoval na termín dokončení „do [Anonymizováno]“ (tj. do 6. 12. 2022), pak tento jeho dotaz na termín možného dokončení ze dne 5. 11. 2022 zůstal bez odezvy ze strany žalovaného a byl zjevně nesplnitelný (viz až následné fyzické dodání motoru žalovanému a technické problémy). Za těchto okolností nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že v jednání žalovaného v tomto období (od zajištění dalšího motoru do předání vozidla po opravě) docházelo též k neodůvodněným průtahům v délce zhruba 5 měsíců. Pokud žalobkyně shledávala přístup žalovaného k provádění opravy nepřiměřeným a poškozujícím ji, nic jí nebránilo kdykoliv v průběhu vyzvat k dokončení díla se stanoveným konečným termínem a případně situaci řešit prostřednictvím odpovědnosti dlužníka za prodlení (např. odstoupením od smlouvy apod.). Nelze odhlédnout od skutečnosti, že i žalobkyně měla v rámci daného závazkového vztahu povinnosti, konkrétně povinnost zaplatit zálohu na provádění díla, kterou zjevně akceptovala, ale v odpovídajícím rozsahu nesplnila (byla s ní v prodlení), a též obecnou povinnost zakročit proti jí hrozící (tvrzené) újmě v podobě ušlého zisku (§ 2903 o. z.). Odvolací soud tak ve shodě se soudem prvního stupně s ohledem na shora uvedené skutkové okolnosti případu shledal, že žalovaný jako zhotovitel neporušil ve vztahu k žalobkyni povinnost provést opravu jejího vozidla přiměřeně její povaze (v namítaném období 18. 10. 2021 až 28. 2. 2023), když to byla žalobkyně, kdo zvolil způsob opravy výměnou motoru za repasovaný, jehož dostupnost je omezená (časově i místně), neměla a neposkytla zálohově dostatek nezbytných peněžních prostředků na provádění finančně náročné opravy a následně se objevily technické problémy s dokončením díla, které nelze bez dalšího přičítat k tíži žalovaného. Na tom nemění nic tvrzení žalobkyně v odvolání, že mohla řešit svou finanční situaci mimo jiné i externím financováním. S ohledem na výše uvedené nebyla shledána žaloba důvodnou, bylo tak nadbytečné zabývat se naplněním dalších nezbytných podmínek odpovědnosti za škodu (vznikem škody a příčinnou souvislostí) a vést v tomto směru další dokazování.

31. Přesto lze na rámec uvedeného ve stručnosti přisvědčit závěrům soudu prvního stupně ve vztahu k tvrzenému ušlému zisku, když žalobkyně by musela prokázat rozhodnou skutečnost, a to že za obvyklého běhu okolností by dosáhla denně tvrzeného zisku ve výši 3 134 Kč bez DPH (viz výpočet žalobkyně). Toto tvrzení narušuje již jen výpověď jednatele, že si hledal a zajišťoval práci sám, tj. neměl nasmlouvané konkrétní zakázky přepravy pro třetí osoby, které by mu v důsledku prodlení žalovaného s přepravou ušly. Lze tak hovořit spíše o hypotetickém zisku, než o reálně dosažitelném v posuzovaném období 18. 10. 2021 až 28. 2. 2023 (viz nepravidelnost vytížení dle knihy jízd, výpověď jednatele žalobkyně k rozsahu podnikání). Současně by vznik a rozsah tvrzeného ušlého zisku rozhodným způsobem ovlivnila skutečnost, že žalobkyně v posuzovaném období provozovala jiné vozidlo pro účely stejného podnikání, byť jiných parametrů. V takovém případě by nepochybně ušlý zisk mohl činit jen rozdíl mezi reálně dosaženým výnosem z podnikání s předmětným vozidlem a reálně dosažitelným s vozidlem opravovaným. V tomto směru by tak musela žalobkyně doplnit relevantní tvrzení (po odpovídajícím poučení dle § 118a o. s. ř.) a též je prokázat, když žalobkyní navrhovaný znalecký posudek z oboru ekonomika tyto nemohl skutečnosti suplovat. Znalec by mohl pracovat až na základě zadání soudu vycházejícího ze zjištěných skutkových okolností o smluvních vztazích, které měl pro rozhodnou dobu sjednány, nebo o pravidelně se opakujících obchodních příležitostech, o které v rozhodné době žalobkyně v důsledku prokázaného protiprávního jednání žalovaného přišla.

32. Odvolací soud přezkoumal i navazující výrok napadeného rozsudku o nákladech řízení účastníků před soudem prvního stupně a shledal jej správným, když soud prvního stupně při jejich stanovení vyšel z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy zcela procesně úspěšnému žalovanému přiznal právo na jejich náhradu v celkové výši 182 153 Kč. Tyto účelně vynaložené náklady zahrnují odměnu právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), a to za jeden plný úkon právní služby 12 660 Kč (§ 7 bod 6 advokátního tarifu), při celkem 11 úkonech (převzetí a příprava - § 11 odst.1. písm. a), sepis vyjádření k předžalobní výzvě ze dne 19. 12. 2023 - § 11 odst. 1 písm. d), vyjádření k žalobě ze dne 26. 11. 2024 - § 11 odst.1. písm. d), písemné vyjádření ze dne 6. 6. 2025 a 19. 10. 2025 - § 11 odst.1. písm. d), další porada s klientem dne 9. 4. 2025 - § 11 odst.1. písm. c), účast na jednáních soudu ve dnech 6. 5. 2025, 23. 6. 2025, 21. 7. 2025, 2. 9. 2025 a 20. 10. 2025 - § 11 odst.1. písm. d) advokátního tarifu), poloviční odměnu 6 330 Kč za účast při vyhlášení rozsudku (§ 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu), tři režijní paušály po 300 Kč a devět režijních paušálů po 450 Kč s ohledem na znění advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025 - § 13 odst. 3 advokátního tarifu, navýšené o 21 % DPH.

33. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný včetně navazujícího výroku o náhradě nákladů řízení potvrdil.

34. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že odvolací soud přiznal plně úspěšnému žalovanému náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, sestávající z odměny za zastoupení advokátem za dva úkony právní služby po 12 660 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 advokátního tarifu a dvou paušálních náhrad dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (ve znění od 1. 1. 2025) po 450 Kč, ve spojení s jeho ustanovením § 11 odst. 1 písm. k), g) advokátního tarifu, za sepis odvolání a účast na odvolacím jednáních dne 29. 4. 2026. Dále tato zahrnuje promeškaný čas cestou advokáta žalovaného k ústnímu jednání v rozsahu 6 půlhodin po 150 Kč dle § 14 advokátního tarifu a cestovné za cestu právního zástupce žalovaného z [adresa] a zpět 2 x 75 km v částce 1 227,70 Kč. Cestovné bylo přiznáno za cestu právního zástupce žalobkyně vozidlem zn. [SPZ], při ceně 34,10 Kč/l Nafty motorové, spotřebě 6,7 l/100 km, paušální náhradě 5,9 Kč/km dle vyhl. č. 475/2024 Sb. Celkem činí účelně vynaložené náklady žalovaného před odvolacím soudem 34 300,72 Kč včetně 21 % DPH, žalobkyni bylo uloženo mu je zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).