o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 26. 8. 2021, č. j. 5 C 277/2020-264,

1. Okresní soud v Benešově (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. 8. 2021, č. j. 5 C 277/2020-264, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhala povinnosti zaplatit jí 30 000 Kč s 8,05 % ročním úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil jí povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 28 990 Kč k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žalovaná není ve věci věcně pasivně legitimována, neboť spalinová cesta, střecha a komín patří v souladu s ustanovením § 1160 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“) ve spojení s § 5 nařízení č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (dále jen„ nařízení č. 366/2013 Sb.“) mezi společné části domu, které náleží všem vlastníkům bytových jednotek předmětné nemovitosti společně. Rovněž povinnost společné části domu spravovat, tedy opravovat a udržovat, tak mají všichni vlastníci společně prostřednictvím společenství vlastníků jednotek. Soud prvního stupně nezjistil žádné porušení povinnosti žalovanou, které by vedlo ke vzniku její odpovědnosti za škodu vzniklou žalobkyni, proto žalobu zamítl.

2. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalobkyně, která namítala, že komín není společnou částí domu, neboť pokud je funkční pouze pro jednu bytovou jednotku, nejde o součást společných prostor. Z prohlášení vlastníka to dle žalobkyně nevyplývá. Pokud se soud prvního stupně opřel o důkazy poskytnuté [územní celek] jako vlastníka bytu, nešlo o nezávislou odpověď, ale měla být zkoumána její pravdivost. Poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 25 Cdo 450/2016, kde soud dovodil porušení smluvní povinnosti, například zajišťovat revize a porušení běžné údržby. Dle žalobkyně ustanovení § 2910 o. z. umožňuje závěr o odpovědnosti nájemce, neboť žalovaná je majitelkou a provozovatelkou ústředního topení. Povinnost zajistit provedení kontroly technického stavu a provozu nejpozději do [datum] svědčila žalované. Doložené revizní zprávy po požáru neobsahují technické zprávy jako součást revizních norem a revizní zprávy před datem [datum] (před požárem) doloženy nebyly, neboť neexistují. Celou spalinovou cestu vždy udržovala žalovaná, jak sama uvedla [datum] na místě samém. Tomu svědčí i vybírání popele předmětného komína v uzamčeném sklepě žalované. Tvrzení žalované, že kotel je 15 let starý, prokazuje způsob vytápění. Žalovaná topila a topí nevhodným palivem, což je zřejmé z fotografií ze šetření [datum]. Žalobkyně poukázala na technickou zprávou firmy [anonymizováno] z roku 2017, protokol Městské policie a protokol hasičů, ze kterých se podává, že komín není vyzděný a příčka mezi bytem žalobkyně a žalované nesplňuje předepsanou sílu zdiva. Poukázala na zjištěný skutkový stav patrný z pořízených fotografií. Dle žalobkyně žalovaná v kamnech topila i po požáru, a to v době od 6. 10. do [datum]. Žalovaná o požáru a jeho hašení hovořila v telefonickém hovoru se žalobkyní, což slyšela paní [příjmení]. Soud prvního stupně uvedl, že nemá k dispozici revize předmětného komíny z doby předcházející. Dle žalobkyně není možno dovodit existenci zděře v její koupelně pouze z tvrzení jedné ze sousedek o tom, kde se zděř obvykle v koupelně nacházela. Poukazuje na výpověď jedné ze sousedek při rekonstrukci koupelny, že zděř zazdili. Zděř tak nemusela být v koupelně ani v případě žalobkyně. Poukázala na výpověď předchozí vlastnice nemovitosti, která v čestném prohlášení uvedla, že topili v kuchyni, což byl zcela jiný komín, než ve kterém topila žalovaná. Žalobkyně není vlastnicí sklepa, neboť jím nebyl ani předchozí vlastník bytové jednotky. Zdůraznila, že jí žalovaná částku 30 000 Kč sama nabídla jako vypořádání, žalobkyně s touto částkou souhlasila, a proto nenavrhovala provedení znaleckého posudku za účelem zjištění skutečné škody. Požadovaná částka je malá ve vztahu ke skutečným nákladům, které bude muset žalobkyně vynaložit na opravu. Pokud jde o navrtání komínu žalobkyně, poničení střechy a okapu, to prokazovala fotografiemi z roku 2017 i současnými fotografiemi a nahrávkou na CD z roku 2017. Namítala, že nebyli slyšeni jí navržení svědci a ani žalovaná, i když její výslech navrhovala. Dle žalobkyně bylo místním šetřením v [část obce] dne [datum] poškození okapu prokázáno, neboť bylo zřejmé, jak voda tekla mimo okap. Protože jim bylo zprvu odpíráno místní šetření, svépomocně škodu na komíně a okapu opravili. Namítala nesprávnost protokolu z místního šetření ze dne [datum], neboť soudkyně původně uvedla, že nahrávka byla smazána a nemohlo tak dojít k porovnání zápisu a nahrávky. Žalobkyně namítala, že jí byl zamezen přístup do bytu žalované a nebylo jí umožněno se žalované dotazovat. Má za to, že soudkyně projednávající její věc, je ve věci podjatá, neboť kdysi soudila žalobu ohledně jejího pozemku, rozhodla v její neprospěch a až v odvolacím řízení byla žalobkyně zcela úspěšná. Nesouhlasí s odpověďmi [územní celek], například s tím, že budova s byty byla postavena za německé okupace. Dle žalobkyně se [územní celek] snaží svými sděleními pomoci žalované i tím, že odmítají poskytnout fotokopii její nájemní smlouvy, která se v archívu [územní celek] nachází, jak žalobkyně zjistila. Toto by žalované přitížilo, neboť majitel bytu [číslo] [územní celek] přeneslo na nájemce povinnost údržby, a to revizi spalinové cesty. Poukázala na výpověď lidí žijících v [adresa], kteří vypověděli, že se o komíny a jejich údržbu starali vždy sami a rovněž revize si sjednávali sami a sami si je platí. Uvedla, že žalované bylo zakázáno komisí topit v komíně z důvodu nevhodného paliva. V současné době je na komíně žalované kryt zatížený kamenem, aby se topit nemohlo. Žalobkyně dále namítala, že komín žalované není vyzděný, jedná se pouze o heraklitovou příčku bez potřebné síly. Žalovaná topila neodpovídajícím kotlem s napojením ústředního topení. Žalovaná v současné době byt vytápí plynem s tím, že její komín je černou stavbou. Uvedla, že znalecký posudek navrhovaly, když paní soudkyně stála na její vaně s kusem heraklitu a sama uvedla, že znalecký posudek se bude provádět. Nově vytvořená nahrávka o průběhu místního šetření neodpovídá skutečnosti. Rovněž nebylo vyhověno návrhu žalobkyně, aby byly vyžádány dva posudkové protokoly od požárního technika pana [příjmení] a protokol od Městská policie. Na stěně koupelny žalobkyně a v její koupelně jsou vidět stopy požáru, a to, jak byl hašen, tedy nikoliv pískem, ale vodou. Žalovaná sama po požáru technikovi potvrdila, že do komínu lili vodu. Povinností žalované bylo provádět revize komína topného tělesa, kontrolu ústředního topení, to nečinila, ačkoliv to měla uvedeno v nájemní smlouvě. Pokud by byla revize provedena, bylo by jí jistě zakázáno v kotli topit. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované uloží povinnost zaplatit jí částku 30 000 Kč s příslušenstvím se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně uvedla, že rozsudek soudu prvního stupně považuje za věcně správný, řádně odůvodněný a dostatečně podrobný. Z odvolání žalobkyně pak nejsou zřejmá tvrzení, v čem vlastně žalobkyně spatřuje pochybení soudu prvního stupně. Neuvádí nic nového o tom, že se žalovaná dopustila protiprávního jednání a jaká škoda jí vznikla. Pravidelně zaměňuje pojmy jako kotel a komín. Zdůrazňuje, že žalovaná je v odlišném postavení z toho důvodu, že je nájemkyní předmětného bytu nikoliv jeho vlastnicí. Z toho důvodu by bylo možno spatřovat porušení její právní povinnosti snad pouze v prevenční rovině v rámci obecné odpovědnosti. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že neexistuje společenství vlastníků bytových jednotek, žalovaná zdůraznila, že k [datum] došlo ke vzniku tohoto společenství ze zákona a všichni vlastníci bytových jednotek nyní vykonávají společné povinnosti ke společným částem jejich spoluvlastnictví, a to včetně žalobkyně. Odpovědnost žalované ve věci není dána. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení v plném rozsahu.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není opodstatněné.

5. Nejprve se odvolací soud zabýval námitkou podjatosti vznesenou žalobkyní vůči soudkyni [titul] [jméno] [příjmení]. Z vyjádření soudkyně [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č. l. 254) se podává, že si není vědoma jakýchkoliv skutečností, pro které by bylo možno pochybovat o její nepodjatosti. Při ústním jednání dne [datum] bylo konstatováno, že námitka podjatosti byla podána opožděně, k čemuž žalobkyně sdělila, že pouze popsala, jak vypadalo šetření a slovo podjatost nikdy neuvedla. Pokud žalobkyně namítala možnou podjatost soudkyně [titul] [jméno] [příjmení] z toho důvodu, že již rozhodovala v jiné věci žalobkyně, a to v její neprospěch a rozsudek byl odvolacím soudem změněn, odvolací soud konstatuje, že tuto námitku žalobkyně uplatnila opožděně ve smyslu ustanovení § 15a odst. 2 o. s. ř. (účastník je povinen námitku podjatosti soudce uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce, o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudcem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců). Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně dne [datum] se podává, že žalobkyně byla poučena o možnosti vznést námitku k osobě soudkyně nejpozději při prvním jednání ve věci samé, žalobkyni muselo být známo, že jde o soudkyni, která již v její věci rozhodovala, námitku podjatosti z tohoto důvodu však neuplatnila a pokud jí uplatnila v rámci svého odvolání, uplatnila jí opožděně. Odvolací soud proto k námitce podjatosti vůči soudkyni [titul] [jméno] [příjmení] vznesené žalobkyní v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 o. s. ř. nepřihlížel.

6. Soud prvního stupně vyšel z těchto skutkových zjištění: Žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v obci [část obce], bytový dům je na parcele st. [parcelní číslo], k. ú. [část obce], [územní celek]. Žalovaná je nájemcem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v [anonymizováno] [část obce], bytový dům je na parcele st. [parcelní číslo], k. ú. [část obce], [územní celek], jejímž vlastníkem je [územní celek]. V bytovém domě [adresa] v obci [část obce] se nachází celkem 12 bytových jednotek, které byly Prohlášením vlastníka ze dne [datum] vymezeny včetně společných částí, mezi něž mimo jiné patří svislé a vodorovné konstrukce. Zároveň byly vymezeny součásti bytových jednotek, kdy k jednotce [číslo] náleží veškeré vnitřní instalace (potrubní rozvody vody, elektroinstalace a podobně, kromě stoupacích vedení a uzavíracích ventilů), podlahová krytina, nenosné příčky, vnitřní dveře a okna nacházející se uvnitř bytu, jakož i vnitřní strany vstupních dveřích a vnějších oken, spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] k celku na společných částech budovy. Součástí bytové jednotky [číslo] je shodně vnitřní instalace bytu, podlahová krytina, nenosné příčky, vnitřní dveře a okna nacházející se uvnitř bytu, jakož i vnitřní strany vstupních dveří a vnějších oken a dále k této jednotce náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] k celku na společných částech budovy. S vlastnictvím jednotky jsou spojena i vlastnická správa ke stavebnímu pozemku [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], v podílu shodném jako je spoluvlastnický podíl na společných částech budovy. Prohlášením vlastníka ze dne [datum] byla správou domu pověřena jako správce [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], se sídlem [adresa]. Dne [datum] při topení v kamnech žalované v její bytové jednotce došlo k vniknutí dýmu a dehtu do bytu žalobkyně. Komín, do kterého ústí kotel žalované v koupelně bytu [číslo] byl poté vyvložkován. Policie České republiky šetřila oznámení žalobkyně o umístění satelitního zařízení žalované na jejím komíně, věc kvalifikovala jako přestupek proti občanskému soužití a oznámila ji na přestupkovou komisi [stát. instituce]. Přestupkové řízení ve věci neoprávněného umístění satelitního zařízení žalovanou na komín bytové jednotky [číslo] bylo zastaveno s tím, že skutek, který byl předmětem řízení, není přestupkem. Usnesení přestupkové komise se stalo pravomocným. Nájemní smlouva mezi městem Vlašim a žalovanou nebyla dohledána, [územní celek] nájem žalované na dobu neurčitou nezpochybnilo. Z evidenčního listu nájemného platného od [datum] bylo zjištěno, že zde není uveden druh vytápění a žádný komín, který by měl být v péči žalované, zde uveden není. Ze zprávy [územní celek] bylo zjištěno, že komín, který je součástí budovy [adresa], je spoluvlastněn všemi majiteli bytových jednotek a revizní zprávu pro bytovou jednotku [číslo] dosud hradilo pouze [územní celek], na úhradě revizní zprávy by se však měli spolupodílet všichni vlastníci bytových jednotek. [územní celek] doložilo revizní zprávy spalinové cesty bytové jednotky [číslo] za rok 2017, 2018, 2019 a 2020. Bytová jednotka [číslo] je kolaudována na vytápění pevnými palivy. Požár v bytovém domě [adresa] nebyl v rozhodné době složkám integrovaného záchranného systému nahlášen. Bytová jednotka [číslo] ve vlastnictví žalobkyně byla poškozena zakouřením a zateklým dehtem po stěně koupelny (v původním stavu), koupelna byla pokrytá vrstvou prachu a popela. Ve zdi nad vanou byl zjištěn otvor, kterým byla vidět trubice komínu a od něj vedly tmavě-hnědé stopy způsobené zatečením dehtu a sazí z komínu. V bytovém domě [adresa] jsou umístěny bytové jednotky, které byly shodně konstruované a postavené tak, že původně byla kamna umístěna vždy v koupelně ve všech bytových jednotkách na shodném místě s vývodem do komína, a to vždy na protilehlé stěně oproti dveřím do koupelny. V komínech z tohoto důvodu zůstaly díry, které byly v případě zrušení nebo přemístění původních kamen zaslepeny plechovou zděří. Žalovaná topí kotlem Dakon dor12 o výkonu 12 kW na uhlí a dřevo, revizi kotle si provádí sama, revizi komínu provádí vlastník bytové jednotky [územní celek]. Při místním šetření nebylo zjištěno poškození komínu ani střechy umístěním satelitního zařízení žalovanou.

7. Odvolací soud považuje zjištění skutkový stav soudem prvního stupně za zjištěný řádně, neboť vycházel z řádně provedeného dokazování a je dostatečný pro rozhodnutí ve věci. Pro úplnost konstatuje, že žalobkyně byla při jednání před soudem prvního stupně dne [datum] poučena, aby doplnila skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání kdy, a konkrétně jakého protiprávního jednání se žalovaná dopustila v příčinné souvislosti se vznikem tvrzené škody ve výši 30 000 Kč a 5 000 Kč, a byla vyzvána, aby navrhla důkazy a doplnila tvrzení k prokázání výše škody i k zavinění žalované a specifikovala věci movité a nemovité, na kterých měla vzniknout škoda, o jaké konkrétní poškození mělo jít a v jakém rozsahu. Dále byla vyzvána, aby doplnila důkazy k prokázání svého tvrzení, že je vlastníkem poškozeného bytu, poškozeného komínu a střechy domu, případně movitých věcí, které měly být dle jejího tvrzení rovněž poškozeny. Zároveň byla ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. žalobkyně poučena o možných negativních důsledcích spočívajících v neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene pro případ nevyhovění výzvy soudu.

8. Soud prvního stupně při právním posouzení věci správně vycházel z o. z., nařízení č. 366/2013 Sb., a zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně (dále jen„ zákon o požární ochraně“).

9. Podle § 2910 odst. 1 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

10. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

11. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

12. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

13. Podle § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

14. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

15. Podle § 1158 odst. 1 o. z. je bytové spoluvlastnictví spoluvlastnictvím nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty.

16. Podle § 1159 o. z. jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.

17. Podle § 1160 odst. 1 o. z. společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. Dle odst. 2 téhož ustanovení společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.

18. Podle § 5 nařízení č. 366/2013 Sb. společnými částmi domu, jako částmi podstatnými pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu podle § 1160 odst. 2 občanského zákoníku, jsou zejména a) vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu, b) střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních, c) komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce, včetně vyvložkování pořízeného spolu s komínem, mimo dodatečně instalovaných komínových vložek pořízených se souhlasem osoby odpovědné za správu domu jednotlivými vlastníky jednotek, do nichž jsou zaústěny tepelné spotřebiče těchto vlastníků a které tvoří jeden technologický celek jako spalinová cesta tepelného spotřebiče aj.

19. Podle § 7 nařízení č. 366/2013 Sb. činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického se rozumí zejména a) provoz, údržba, opravy, a jiné změny společných částí domu, b) revize protipožárního zařízení.

20. Podle § 1175 odst. 1 o. z. má vlastník jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Podle odst. 2 téhož ustanovení vlastník jednotky spravuje svůj byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu; jde-li však o společné části uvnitř bytu a společné části, které slouží vlastníku jednotky k výlučnému užívání, provádí a hradí pouze údržbu a drobné opravy.

21. Podle § 1189 odst. 1 o. z. zahrnuje správa domu a pozemku vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu. Podle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že se správa vztahuje i na společné části, které slouží výlučně k užívání jen některému spoluvlastníku.

22. Podle § 1998 odst. 1 o. z. nebylo-li společenství vlastníků založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek v domě, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň čtyři jsou ve vlastnictví čtyř různých vlastníků.

23. Podle § 43 odst. 2 věty první zákona o požární ochraně se spalinovou cestou pro účely tohoto zákona rozumí dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší.

24. Podle § 44 odst. 2 věty první zákona o požární ochraně čištění používané spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně nebo spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od náhradních zdrojů elektrické energie (dieselagregáty) je možné provádět svépomocí.

25. Podle § 45 odst. 1 zákona o požární ochraně provádí revizi spalinové cesty oprávněná osoba, která je současně revizním technikem spalinových cest ve smyslu zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (dále jen„ revizní technik spalinových cest“).

26. Podle § 46 zákona o požární ochraně pokud oprávněná osoba při čištění nebo kontrole spalinové cesty nebo revizní technik spalinových cest při revizi spalinové cesty zjistí nedostatek, který bezprostředně ohrožuje zdraví, život nebo majetek osob a který nelze odstranit na místě, neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne zjištění nedostatku, oznámí tuto skutečnost písemně v případě nedostatku způsobeného nedodržením technických požadavků na stavbu příslušnému stavebnímu úřadu a v případě nedostatku týkajícího se nedodržení požadavků na požární bezpečnost příslušnému orgánu státního požárního dozoru.

27. Podle § 47 odst. 1 zákona o požární ochraně oprávněná osoba předá objednateli služby neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne provedení čištění nebo kontroly spalinové cesty, písemnou zprávu o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty. Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba provede čištění spalinové cesty podle § 44 odst. 2 svépomocí, učiní o tom písemný záznam.

28. Podle § 47 odst. 2 zákona o požární ochraně předá revizní technik spalinových cest objednateli neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne provedení revize, písemnou zprávu o revizi spalinové cesty.

29. Podle § 17 odst. 1 zákona o požární ochraně je fyzická osoba povinna dle písm. a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení, i) dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.

30. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že u bytového domu [číslo] došlo ke vzniku SVJ na základě Prohlášení vlastníka z [datum] (§ 4 odst. 1, 2 a 3 zákona [číslo]), kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorám a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) ve znění platném k [datum] (dále jen„ zákon o vlastnictví bytů“). Z ustanovení § 4 odst. 2 písm. c) zákona o vlastnictví bytů se podává, že vše co není předmětem vlastnictví jako jednotka a její příslušenství prostorově vymezené v budově je společnou věcí. Odvolací soud podotýká, že zákon připouští, aby v případě, že některé části domu jsou společné pouze některým vlastníkům jednotek, byly vymezeny společně jen těmto vlastníkům jednotek, ale tato skutečnost musí být uvedena v prohlášení vlastníka. Odvolací soud nemá pochyb o vzniku SVJ v bytovém domě [číslo] k. ú. [část obce], neboť bez vzniku SVJ a vymezení jednotlivých bytových jednotek na základě prohlášení vlastníka by nikdy nemohlo dojít k převodu jednotlivých bytových jednotek na další vlastníky. Z Prohlášení původního vlastníka ([územní celek]) ze dne [datum] se podává, že v bytovém domě [adresa], v obci [obec], k. ú. [část obce], vymezil 14 bytových jednotek. Dle § 5 nařízení č. 366/2013 SP ve spojení s § 1160 odst. 1 o. z. jsou společnými částmi domu náležející všem vlastníkům bytových jednotek dle jejich podílu na společných částech domu střecha mimo jiné včetně dešťových žlabů, výstupních odpadů, izolací hromosvodů, lávek a svodů venkovních či vnitřních, komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce, včetně vyvložkování pořízeného spolu s komínem a spalinová cesta. Povinnost udržovat společné části domu tak mají všichni vlastníci a zároveň odpovědnost za případně vzniklou škodu v důsledku neplnění svých povinností v péči o společné části budovy a pozemku. Odvolací soud uzavírá shodně jako soud prvního stupně, že nebylo povinností žalované zajišťovat revizi komína a spalinové cesty, neboť tato povinnost přísluší celému SVJ, případně vlastníku bytové jednotky, kterým žalovaná není. Pokud se žalobkyně domáhá náhrady škody způsobené vadnou spalinovou cestou, není žalovaná věcně pasivně legitimována.

31. Žalovaná by pak mohla být odpovědna za škodu porušením své prevenční povinnosti ve smyslu ustanovení § 2900 o. z., případně § 2910 o. z. v souvislosti s použitím kotle ústícího do komína sousedícího s bytem žalobkyně. Nebylo prokázáno, že by žalovaná kotel používala nevhodným způsobem, případně, že by existovaly jiné jeho nedostatky. Žalovaná prokázala, že používá shodný kotel několik let, a byť disponuje revizním protokolem na stacionární zdroj až po [datum], nebylo zjištěno, že by před tímto datem nesplňoval podmínky pro jeho provoz. Zakouření jednotky žalobkyně včetně vniku dehtu a popílku bylo šetřeno s negativním výsledkem Policií ČR, nebyli voláni hasiči a tvrzený požár nezaregistrovali ani vlastníci ostatních bytových jednotek. Místním šetřením bylo zjištěno, že koupelna bytu žalobkyně je v původním stavu a z výslechu svědků slyšených při místním šetření bylo zjištěno, že v konstrukčně obdobných koupelnách se v místě, kudy vnikl kouř do koupelny žalobkyně, nacházel vývod do komína pro kamna, který v případě odstranění kamen byl zajištěn plechovou zděří. Mohlo tak dojít k vznícení a vyhoření této zděře, která byla pravděpodobně součástí vnitřní příčky bytové jednotky žalobkyně, a pokud by byla v řádném stavu, ke vniku kouře do bytu žalobkyně skrz koupelnu by nedošlo. To je však pouze úvaha soudu. Dle odvolacího soudu nebyly splněny základní předpoklady odpovědnosti žalované za vzniklou škodu, neboť nebylo zjištěno žádné porušení povinnosti její osobou, a to ani prevenční, které by mohlo být v příčinné souvislosti se škodou vzniklou žalobkyni. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná za škodu vzniklou žalobkyni shora popsanou neodpovídá. Pro úplnost odvolací soud dodává, že žalobkyně neprokázala výši požadované škody ve smyslu poučení daného jí soudem prvního stupně a jejímu nároku by nemohlo být vyhověno, i pokud by soud dospěl k závěru o existenci příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a vzniklou škodou žalobkyni.

32. Pokud se žalobkyně domáhala náhrady škody za způsobení poškození střechy a komínu, nebylo žádné takové poškození zjištěno a ani prokázáno. Tvrzené poškození nebylo možno zjistit ani z předložených fotografií. Navíc i v tomto případě, pokud by i ze strany žalované k takovému poškození došlo, nebyla by žalobkyně ve sporu věcně aktivně legitimována, neboť jde o společné části bytového domu, tedy o společné vlastnictví vlastníků bytových jednotek, kteří by se museli domáhat po žalované škody vzniklé SVJ. Ani v tomto případě tak nebyly splněny předpoklady odpovědnosti žalované za vzniklou škodu tvrzenou žalobkyní.

33. K odvolacím námitkám žalobkyně odvolací soud uvádí, že pokud jde o protokol o místním šetření, byl zajištěn v počítači zapisovatelky, která jej přepisovala z diktafonového záznamu a je založen ve formě CD na č. l. 201 spisu. Lze jej však přehrát pouze na zařízení vybavené příslušným softwarovým programem. Odvolací soud dále konstatuje, že na konci protokolu o místním šetření je uvedeno, že bylo protokolováno bez námitek a připomínek s tím, že návrhy na doplnění dokazování sdělí právní zástupci soudu případně písemně a zároveň požádali o zaslání protokolu do datové schránky. Pokud žalobkyně namítá, že některá slovní spojení neuvedla, nelze to vyloučit, neboť do protokolu soud uvede průběh šetření i vlastními slovy, tedy nejde o nahrávku celého děje. Účastníci mají právo vznášet proti protokolaci námitky a žádat její opravu, což v řešené věci žalobkyně neučinila. Námitka žalobkyně, že soud nevyslechl žalovanou, ač to navrhovala, je nedůvodná. Dle § 131 odst. 1 o. s. ř. důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut. Jinými slovy bez souhlasu žalované její výslech provést nelze a žalovaná jej nenavrhla. Navíc nebyly zjištěny takové skutečnosti, které by nebylo možno prokázat jinak než výslechem žalované.

34. Odvolací soud proto s odkazem na shora uvedené rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně správně určené výše náhrady nákladů řízení. Žalovaná byla ve sporu před soudem prvního stupně plně úspěšná a soud jí dle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. správně přiznal úplnou náhradu nákladů řízení, jejíž výši správně vyčíslil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) v platném znění (dále jen„ AT“) a pro stručnost odvolací soud na správné a podrobné odůvodnění výpočtu výše nákladů vzniklých žalované před soudem prvního stupně odkazuje.

35. O náhradě nákladů odvolacího řízení mezi žalobkyní a žalovanou odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., kdy přiznal plně úspěšné žalované účelně vynaložené náklady v celém rozsahu, a to odměnu sestávající se jednoho úkonu právní služby po 2 300 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 AT, z tarifní hodnoty 30 000 Kč, a dále z jedné náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT ve spojení s jeho ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) účast při jednání. Žalované bylo dále přiznáno cestovné za cestu z [obec] do [obec] a zpět, celkem 100 km, osobním automobilem Mercedes Benz s průměrnou spotřebou 5,2 l /100 km NM, po zaokrouhlení celkem 658 Kč, parkovné 45 Kč a dále ztrátu času za 4 půlhodiny po 100 Kč, celkem 400 Kč. Právní zástupce žalované prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto mu byla odměna zvýšena o 21% DPH. Celkem činí účelně vynaložené náklady žalované v odvolacím řízení 4 481 Kč a žalobkyni bylo uloženo ji je zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).