o zdržení se pronikání dešťové vody a o zaplacení 55 866 Kč s příslušenstvím, o odvolání 2. žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 6. 8. 2025, č. j. 3 C 211/2018-313,

1. [adresa] (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], částečně zastavil řízení v částce 1 500 Kč (výrok I.), uložil 1. žalované povinnost zdržet se pronikání srážkové vody z pozemku parc. č. 972/3 v katastrálním území [adresa] na pozemek parc. č. 396 v katastrálním území [adresa] (výrok II.) a uložil 1. žalované a 2. žalovanému povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 18 122 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 122 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Dále soud prvního stupně zamítl žalobu co do zbytku v částce 36 244 Kč a v zákonném úroku z prodlení nad rámec přisouzené výše úroku (výrok IV.), uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 32 731 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok V.), žalobci stanovil povinnost zaplatit [Anonymizováno] na účet [adresa] 1/3 nákladů řízení státu a 1. a 2. žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně 2/3 nákladů řízení státu ve výši určené v samostatném usnesení do tří dnů od právní moci takového usnesení (výrok IV.).

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že 1. žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. 972/3, tedy vlastníkem „sousedního“ pozemku ve smyslu § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je proto pasivně legitimována v řízení o nároku žalobce požadujícího zdržení se imise. Pokud jde o náhradu škody, 1. žalovaná je pasivně legitimována jako vlastnice sousedního pozemku a 2. žalovaný jako stavebník, kterému bylo vydáno stavební povolení k vybudování protihlukové stěny. Pasivní legitimace žalovaných je odůvodněna též ustanoveními § 9 a § 27 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „PozKom“, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Ve vztahu k prvnímu samostatnému předmětu řízení bylo prokázáno, že v důsledku pronikání vody na pozemek žalobce a do sklepní části jeho domu utrpěl žalobce škodu na poničených movitých věcech a škodu spočívající v poškození stavby. Výše škody na movitých věcech byla určena postupem dle § 136 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) úvahou soudu vycházející z prokázané pořizovací hodnoty věcí, neboť exaktnější zjišťování zůstatkové hodnoty věcí v době poškození kupř. znaleckým posudkem by bylo zcela neekonomické. Jde o nářadí, které je schopné sloužit svému účelu delší dobu, není předpoklad většího snížení ceny oproti pořizovací hodnotě, když nešlo o věci nijak staré (3, max. 4 roky), soud prvního stupně ve shodě se žalobcem shledal, že na vyjmenovaných movitých věcech vznikla s ohledem na jejich prokázanou pořizovací cenu celková škoda 5 300 Kč. Výše škody na nemovitosti ve sklepním prostoru (fakticky na stavebních prvcích) byla zjištěna znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] v částce minimálně 77 707,36 Kč (uplatněno jen 50 000 Kč), příčinná souvislost mezi vznikem škody a jednáním 1. žalované (výstavba protihlukové stěny) je dle závěru znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] dána pouze částečně, a to v rozsahu zhruba jedné třetiny, neboť na vzniku škody se spolupodílelo více příčin. Výstavbou protihlukové stěny došlo ke změně místních hydrogeologických poměrů a na pozemek žalobce začala ve větším množství než před stavbou pronikat voda zejména při větších úhrnech srážek. Žalovaní porušili minimálně prevenční povinnost při stavební činnosti počínat si tak, aby stavba samotná nebo její důsledky neměly negativní vliv na bezprostřední okolí pozemku, na kterém probíhala. První žalovaný porušil i ustanovení § 1013 odst. 1 o. z. K pronikání vody dochází nad míru přiměřenou poměrům (způsobuje škody, v okolí přitom výskyt nadměrné vlhkosti nebyl zjištěn) a žalobce jako vlastníka sousedního pozemku omezuje (vznikla mu škoda, musí činit technická opatření, která by bez imise nebyla potřebná minimálně v daném rozsahu). Proto bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných nahradit žalobci částku 18 122 Kč a ve zbytku soud prvního stupně žalobu zamítl.

3. Ve vztahu k druhému předmětu řízení, aby se 1. žalovaný zdržel pronikání srážkové vody z pozemku ve vlastnictví státu na pozemek žalobce, soud prvního stupně shledal, že k tomuto jevu dochází po stavbě protihlukové stěny opakovaně po deštích a nešlo v případě události zjištěné v srpnu 2014 o ojedinělý případ. Po deštích voda do sklepní části domu žalobce stále proniká, byť již nepůsobí významnější škody, neboť žalobce přijal opatření, aby vzniku škod zabránil (průběžné odčerpávání vody, neumísťování věcí do sklepních prostor). Jde o imise v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání pozemku. První žalovaná přitom může přijmout opatření, navržená znalcem, aby imisi zabránila nebo ji alespoň omezila.

4. Proti výrokům III., V. a části výroku VI. shora uvedenému rozsudku podal včas odvolání 2. žalovaný z důvodů dle § 205 odst. 1 písm. a) a f) o. s. ř. s tím, že v rámci řízení před soudem prvního stupně nebylo prokázáno, že by žalovaný porušil jakoukoliv zákonnou či smluvní povinnost. Nebyla prokázána existence příčinné souvislosti mezi stavební činností 2. žalovaného a vznikem škody tvrzené žalobcem. Soud prvního stupně dovodil existenci příčinné souvislosti ze znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], kdy však tento závěr mu však neodpovídá. Ze znaleckého posudku a výpovědi uvedeného znalce nelze dovodit, že by stavba protihlukové stěny byla příčinnou pronikání vody na pozemek žalobce, respektive do suterénního prostoru jeho domu. Posudek připouští, že realizace stěny mohla změnit odtokové poměry v dané lokalitě a tím přispět ke zvýšenému zatížení objektu vodou, avšak činí tak výhradně v rovině hypotetické. Posudek neobsahuje žádné exaktní měření, hydrologické výpočty ani modelování proudění vody, které by kvantifikovaly vliv protihlukové stěny na vznik mokřadu či pronikání vody do objektu žalobce. Závěry posudku tak nelze považovat za dostatečně přesvědčivé pro unesení důkazního břemene. Navíc posudek výslovně uvádí, že voda do suterénu domu pronikala již v minulosti, tedy před realizací protihlukové stěny, tím je narušen kauzální řetězec, který by spojoval vznik škody s výstavbou protihlukové stěny. Posudek připouští více alternativních cest pronikání vody k objektu, včetně obvodové spáry mezi hydroizolací a konstrukcí domu, větracího otvoru ve výkopu u severní stěny, jakož i možného poškození hydroizolace vlivem sedání zeminy. Tyto cesty jsou nezávislé na existenci protihlukové stěny a mohly být aktivní již před její realizací. Rovněž není prokázané, že štěrkové zbytky posuvných drah, které posudek označuje za možné kolektory vody, skutečně fungují jako dominantní cesta pronikání vody k domu. Podle vyjádření společnosti [právnická osoba], provádějící pro 2. žalovanou inženýrskogeologický dozor, nedošlo při stavbě stěny k žádné změně v odvodnění silnice [Anonymizováno], přičemž původní stav byl zachován (původní poškozený a zanesený odvodňovací rigol nahrazen novým monolitickým betonovým odvodněním). Za daného skutkového a důkazního stavu nelze dovodit odpovědnost 2. žalovaného za tvrzenou škodu. Soud prvního stupně dále pochybil při rozhodování o náhradě nákladů řízení, když nesprávně právně posoudil poměr procesního úspěchu a neúspěchu 2. žalovaného a žalobce. Uložená částka k zaplacení ve výši 18 122 Kč představuje méně než jednu třetinu žalované částky, což odpovídá míře úspěchu 2. žalovaného v rozsahu 84,1 % a neúspěchu 15,9 %, 2. žalovanému tak přísluší náhrada nákladů řízení v rozsahu 68,2 %. S ohledem na výše uvedené 2. žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. změnil tak, že se žaloba vůči němu v plném rozsahu zamítá, ve výroku V. tak, že se mu přiznává náhrada nákladů řízení podle procesního úspěchu v řízení a ve výroku VI. rozsudku tak, že je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení státu.

5. Žalobce se k odvolání 2. žalovaného vyjádřil s tím, že navrhuje potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného a přiznání náhrady odvolacího nákladů řízení. Poukázal na to, že ke zjištění průběhu a příčiny škodní události v podobě průniku vody do sklepa žalobce měl soud prvního stupně k dispozici mimo jiné účastnické výpovědi, výpovědi svědků, fotodokumentaci a zápis o prohlídce pojišťovnou, hydrologické posouzení [tituly před jménem] [jméno FO], stavební dokumentaci i posudek zpracovatele [tituly před jménem] [jméno FO]. Skutkový závěr, že průnik vody a škoda jsou důsledkem stavebních prací prováděných 2 žalovaným je v souladu s judikaturní praxí ohledně významu nepřímých důkazů (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Soud prvního stupně na daný případ aplikoval i ustanovení § 2900 o. z., když 2. žalovaný byl nepochybně povinen počínat si při zásahu do odvodňovacího systému dálničního tělesa tak, aby v rámci stavebních prací zamezil vzniku újmy na majetku třetích osob právě v důsledku nekontrolovaného odtoku dešťových vod. Nad rámec výše uvedeného je ještě dána odpovědnost 2. žalovaného ve smyslu ustanovení § 2926 o. z. Ve vztahu k výroku o náhradě nákladů řízení nelze soudu prvního stupně nic vytknout, když odkaz na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. [Anonymizováno] není přiléhavý.

6. První žalovaná se připojila ke stanovisku 2. žalovaného v odvolání.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dotčený rozsudek v napadených výrocích III., V. a VI. podle § 212 a 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání 2. žalovaného je částečně opodstatněné. Vzhledem k tomu, že dotčený rozsudek nebyl napaden odvoláním 2. žalovaného ve výrocích I. a II. a ve vztahu ke všem výrokům ze strany 1. žalované jako samostatné účastnice řízení, nabyl samostatně právní moci v rozsahu výroků I. a II. zcela a dále ve výrocích III. až VI. ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovanou. První žalovaná pak byla účastna daného odvolacího řízení jen s ohledem na možný zásah do jejích práv v rámci přezkumu poměru na ukládaných povinnostech žalovaných ve výrocích III., V. a VI.

8. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění: Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. 113 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 105 – rodinný dům a pozemku parc. č. 396 – zahrada, vše v obci a kat. území [adresa], vše zapsáno na LV č. [hodnota] u [právnická osoba]. První žalovaná je vlastnicí pozemku parc. č. 972/3 v obci a kat. území [adresa], zapsaného na LV č. [hodnota] u [právnická osoba], příslušnost hospodařit s majetkem státu má žalovaný 2. Pozemky parc. č. 396 a 972/3 jsou pozemky sousedními. Rozhodnutím 1. žalovaného ze dne [datum] bylo podle § 5 a 20 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku [Anonymizováno] a jejím vystupování v právních vztazích, vydáno úplné znění zřizovací listiny [právnická osoba]. Rozhodnutí bylo doplněno dne [datum] dodatkem č. 11. Upřesnilo článek II. rozhodnutí – Zřizovací listiny, podle něhož základním účelem a předmětem činnosti této státní příspěvkové organizace je hospodaření s dálnicemi a silnicemi I. třídy se součástmi a příslušenstvím spolu se souvisejícími právy a závazky a souvisejícími pozemky a stavbami. Rozhodnutím 1. žalovaného ze dne [datum] bylo vydáno stavební povolení pro stavebníka – žalovaného 2., kterým byla povolena v obci [adresa], kat. území [adresa], kromě jiného, na pozemku p. č. 972/3 výstavba protihlukové stěny (protihluková opatření, vegetační úpravy, dopravně-inženýrská opatření). Společnost [právnická osoba] byla 1. žalovanou pověřena inženýrskogeologickým a hydrogeologickým dohledem při budování protihlukové stěny vlevo ve směru [adresa]. Dle jejího názoru nedošlo při stavbě protihlukové stěny k žádné změně v odvodnění silnice [Anonymizováno], původní stav se nezměnil. Odvodňovací rigol byl v této lokalitě pouze od přístřešku autobusové stanice na počátek protihlukové stěny, byl zanesen, značně poškozen a byl při výstavbě protihlukové stěny nahrazen novým monolitickým betonovým odvodněním, kdy se voda odvádí do středové kanalizace rychlostní silnice [Anonymizováno] a poté podchází na protější stranu silnice.

9. Žalobce uplatnil vůči své pojišťovně [Anonymizováno] nárok na pojistné plnění, přičemž zástupcem pojišťovny dne [datum] v rámci kontrolní prohlídky domu bylo zjištěno, že v důsledku vlhkosti stěn došlo k opadání omítky včetně maleb, rozvoje plísně, korozi ocelových dveřních zárubní, korozi stropních ocelových nosníků v kotelně, k uvolnění keramické dlažby podlah, na polovině podlahové plochy 1. podzemního podlaží byl nános bahna. Žalobce jako pojistník uvedl, že ke škodě došlo vlivem vystoupání dešťové vody ze vsakovací šachty a tím došlo k zatopení části 1. podzemního podlaží. Příčinou vystoupání dešťové vody v 1. podzemním podlaží bylo narušení dešťového odvodňovacího systému stavbou protihlukové stěny při dálnici [Anonymizováno] v sousedství s pozemkem č. [hodnota] a rodinného domu č. p. 105. V době prohlídky byly stavební práce při dálnici[Anonymizováno][Anonymizováno] patrně dokončeny. [právnická osoba] (dříve [Anonymizováno]) dne [datum] vyčíslila škodu týkající se ceny prací k opravě sklepních prostor na částku ve výši 41 974 Kč; v přehledné tabulce jsou uvedeny jednotlivé položky prací a potřebného materiálu. Dle fotodokumentace ze dne [datum] byly v podzemí domu č. p. 105 vlhké a poškozené omítky. Zachycen je poškozený aku šroubovák, elektrická pečící trouba, elektrická pila zn. [Anonymizováno], časově spínaná zásuvka, zrezlý instalatérský materiál, zatopené nářadí – vrtačka a bourací kladivo. Na fotografiích jsou patrny plíseň, poškozené zárubně a dlažba, znečištěná podlaha po odčerpání vody ve sklepě, vlhké a poškozené omítky po odčerpání vody ze sklepa. Na fotografiích s datem [datum] je patrná několikacentimetrová vrstva vody na podlahách sklepa. Evidence srážkových úhrnů [Anonymizováno] zaznamenala na měřících stanicích v [Anonymizováno] v srpnu 2019 znatelně nižší srážkové úhrny než v měsíci září 2014.

10. Dopisem svého právního zástupce ze dne [datum] žalobce uplatnil vůči 2. žalovanému nárok na náhradu škody s tím, že pro účely mimosoudního vypořádání požadoval částku 48 973 Kč. Druhý žalovaný jej v dopise ze dne ze dne [datum] odmítl s tím, že v důsledku stavby protihlukové stěny u dálnice [Anonymizováno] nedošlo ke zhoršení hydrogeologických poměrů v dané lokalitě, úsek od začátku protihlukové stěny až na konec přístřešku podchodu je odvodněn příčným sklonem komunikace a podél žulových obrub sveden do uliční vpusti, která je v nejnižším místě, se zaústěním do středové komunikace. V místě je velmi dobře propustná zemina, která je vhodná pro zasakování vody, je tedy velmi nepravděpodobné, že by se v prostoru mezi dálnicí [Anonymizováno] a domem č. p. 105 dešťová voda přirozeně nezasákla.

11. V hydrogeologickém posouzení z března 2017 konstatoval [tituly před jménem] [jméno FO], že v území dochází vlivem výstavby protihlukové stěny a nové úpravy okolí protihlukové stěny ke zvýšenému vsaku srážkových vod a občasnému zamokření a zaplavení sklepních prostor domu č.p. 113. Tento problém podle sdělení majitele před výstavbou protihlukové stěny nebyl. Doporučil vybudovat betonové koryto podél protihlukové stěny mezi stěnou a okolními pozemky a svedení drenáží, kterými nyní svedená voda ze silnice volně vytéká na okolní terén přímo do betonového koryta. Došlo by k odvedení srážkových vod mimo zájmové území, kde dochází ke zvýšenému vsaku těchto srážkových vod.

12. Svědek [jméno FO], otec žalobce ve své výpovědi potvrdil, že žalobce vydražil nemovitost v září 2013. Svědek byl uvnitř zhruba po měsíci, prohlédl celý dům i pozemek, dům byl tehdy suchý, sucho bylo ve sklepě i okolo domu. V srpnu 2014 svědkovi žalobce volal, že je voda ve sklepě, druhý den se tam byl svědek podívat, viděl cca 30 cm vody ve sklepě, byla špinavá. Zjistili, že tam pronikla šachtou pod podlahou sklepa z terénu venku. V té době již začala stavba protihlukové stěny na silnici [Anonymizováno]. Kvůli zatopení sklepa došlo k poškození jak dlažby, tak i nářadí žalobce uskladněného ve sklepě – konkrétně elektrické pily, příklepové vrtačky, AKU šroubováku. Při dešti se voda objevovala pořád, při suchém počasí nikoliv. Nyní tam má žalobce výkonnější čerpadlo, bývá tam maximálně 4 cm vody, kromě prvního zatopení svědek viděl vodu ve sklepě minimálně pětkrát. I svědkyně [Anonymizováno], matka žalobce potvrdila, že po dražbě bylo ve sklepě sucho, bez stop koroze, na místě byla i v den prvního výskytu vody. Voda se ve sklepě po deštích stále objevuje, v max. několikacentimetrové vrstvě. V době koupě domu byl směrem k dálnici betonový plot, za ním navýšený travnatý terén, kam byla navezena zemina a rostlo křoví. Později bylo místo vybagrováno a val zrušen. Dešťová voda stéká ze silnice, která je zešikmená, teče směrem k podchodu a na pozemek hned vedle. Sestra žalobce, svědkyně [jméno FO], byla v domě poprvé dva měsíce po koupi, sklep byl suchý bez známek vlhkosti či plísně. Později v domě byla asi dvakrát, jednou byla voda ve sklepě několik cm, a to v roce 2019. Svědek [jméno FO], soused žalobce od roku 2019, na svém pozemku vodu nemá, nezná ani nikoho v okolí, kdo by takový problém měl. Jeho dům je od domu žalobce asi 20 m. O zatékání vody do domu žalobce byl informován žalobcem v roce 2019, byl se v jeho sklepě podívat na podzim roku 2019 i v létě roku 2020, vždy po deští, a viděl stát vodu v celém sklepě do výšky cca 5 cm. Byl tam cítit vlhkost, zárubně byly zrezlé.

13. Žalobce ve své výpovědi poukázal na to, že je vlastníkem domu od [datum], kdy v té době byl sklep zcela suchý. Práce na protihlukové stěně byly zahájeny v červenci 2013, od srpna 2014 byly prováděny sondy zeminy i na jeho pozemku. Vody si všiml v době, kdy probíhaly větší práce, vsakovací otvory byly odstraněny, část vozovky vybagrována na úroveň zeminy. Dne [datum] zjistil vodu ve sklepě, ale v té době tam nebydlel a je možné, že tam byla delší dobu. Dne [datum] to nahlásil pojišťovně, která vše zdokumentovala a škodu odhadla na 41 000 Kč. Nenacenila ale odvoz materiálu a podhodnotila škodu na dlažbě, která se po vysušení nadzvedla a musela se předělat. Před zahájením stavby zdi byl podél silnice menší zemní val, který cca o půl metru převyšoval úroveň silnice. Byl tvořen zeminou, nálety, keři a trávou, a když hodně pršelo, pohltil vlhkost, případně voda tekla rovnoběžně s vozovkou. Následně byl val odstraněn a voda protéká na jeho pozemek. V současné době stále po deštích dochází k zatopení, byť je vody (čisté) méně, někdy výška hladiny dosahuje až 10 cm.

14. V písemném znaleckém posudku č. [č. účtu] a ve výpovědi u soudu prvního stupně dospěl znalec [tituly před jménem] [jméno FO] k závěru, že voda do suterénu domu žalobce s velkou pravděpodobností proudila i v minulosti před událostí ze dne [datum]. Kolem suterénu se v závislosti na srážkách hromadí voda, která proniká přes nefunkční hydroizolaci nebo přetečením čerpací jímky, pokud v ní není funkční čerpadlo, nebo přímo větracím otvorem z výkopu u severní stěny. K suterénu se voda může dostávat štěrkovými zbytky přesunových drah, které se plní vodou stékající z dálnice, tato cesta se může uplatnit zejména při dlouhodobých vydatných deštích. Dále se tam voda může dostávat obvodovou spárou kolem suterénu a nově výkopem k větracímu otvoru v severní stěně suterénu, tato cesta se může uplatnit především při přívalových deštích. Stavba protihlukové stěny změnila odtokové poměry v okolí posuzovaného domu a mohla přispět ke zvýšení namáhání suterénu domu vodou. Není však jediným zdrojem a není počátkem pronikání vody a vlhkosti do domu. Pokud by měl procentuálně uvést vliv stavby protihlukové stěny na pronikání vody do suterénu domu žalobce, je třeba zohlednit, že jsou tři roviny pronikání vody do domu žalobce a skutečně jednou z nich je dálniční těleso. Druhým je nejbližší okolí domu a stav spáry mezi domem a okolním terénem a na třetím místě vliv opatření, že ve sklepě je studně a v ní čerpadlo. Měl-li by procentuálním poměrem uvést vliv dálničního tělesa, má za to, že činí zhruba jednu třetinu. Znalec dále navrhl konkrétní opatření ke zlepšení stavu v prostoru mezi svodidly dálnice a protihlukovou stěnou. Znalec [právnická osoba] ve svém posudku stanovil finanční částku potřebnou k odstranění poškození sklepních prostor domu žalobce (podle rozsahu poškození z potvrzení pojišťovny) v cenové hladině v době poškození (v roce 2014) na částku 77 707,36 Kč. Dle zjištění znalce by navíc k odstranění škod bylo třeba ještě dalších prací v soupisu pojišťovny nezohledněných. Proto uvedl i variantní ocenění nákladů – a to na částku 94 432,82 Kč, přičemž vysvětlil, že některé věci se objevily později, v souvislosti s vysycháním.

15. Dle účtenek žalobce zakoupil aku šroubovák zn. [Anonymizováno] za cenu 1 250 Kč, vrtačku s nýty v ceně 1 218,30 Kč a vrtací kladivo v ceně 1 350 Kč, a to převážně v roce 2011. V rozhodné době dále žalobce vlastnil řetězovou pilu zn. [Anonymizováno], která měla ke dni [datum] hodnotu 2 999 Kč.

16. Odvolací soud shledal, i s ohledem na vznesené námitky 2. žalovaného, potřebu doplnění skutkových zjištění k některým zásadním otázkám ve věci, konkrétně k otázce příčinné souvislosti mezi stavebními pracemi realizovanými na zadání 2. žalovaného a vzniklou škodou a dále uplatnění nároku vůči 1. žalované, a proto zopakoval ve smyslu § 213 odst. 2 o. s. ř. dokazování některými z dříve navržených a soudem prvního stupně provedených důkazů. Z fotografií z portálu [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) z července 2014 je patrný stav v době výstavby protihlukové stěny, konkrétně za autobusovou zastávkou je terén, na který byla následně umístěna stěna, kompletně rozkopaný (vykopaný rigol, na povrchu umístěná kanalizační trubka), hromádky zeminy jsou umístěny na asfaltové části zastávky. Fotografie (dle datace žalobce ze [datum]) zobrazují další fázi stavby, kdy byl již umístěn kanál odvodňovacího systému u autobusové zastávky a byl narušena část asfaltové plochy podél protihlukové stěny, konkrétně u betonového svodidla. Z dopisu právního zástupce žalobce 1. žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzýval znovu 1. žalovanou jako vlastnici pozemku parc. č. 972/3 v k. ú. [adresa], aby k učinila přiměřená stavební opatření zabraňující imisím v podobě pronikání dešťové vody na pozemky a do domu žalobce. Zároveň vyzval 1. žalovanou k náhradě škody způsobené na domě č.p. 105 a movitých věcech zatopených v letních měsících roku 2014. Poukázal na to, že v průběhu výstavby protihlukové stěny byl narušen původní odvodňovací systém, nový nebyl dokončen a vlivem stavební činnosti docházelo k tomu, že do domu žalobce prosakuje srážková voda. V měsíci červenci a srpnu 2014 se vyskytlo několik srážkově silně nadprůměrných dní. Důsledkem bylo zatopení sklepa domu č.p. 105, které klient zjistil [datum], přičemž výška vody dosahovala přes 30 cm. Pojišťovna pojistnou událost nezlikvidovala, neboť pod sjednané pojistné riziko tzv. živelné škody nelze vodu stékající z cizího pozemku podřadit. Výši škody na stavebních částech domu včetně elektroinstalačních a souvisejících nákladů vyčíslil žalobce na částku 50 000 Kč, další škoda vznikla žalobci na uskladněných předmětech a zařizovacích předmětech, pro potřeby mimosoudního vypořádání je žalobce stanovil s uvážením opotřebení na částku 6 999 Kč. Z odpovědi 1. žalované ze dne [datum] plyne, že 1. žalovaná postoupila výzvu k provedení stavebních úprav k přímému vyřízení [Anonymizováno]. Výzva k úhradě škody byla postoupena k přímému vyřízení [právnická osoba], k plnění však nedošlo.

17. Soud prvního stupně věc právně posoudil podle o. z.

18. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

19. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

20. Podle § 2915 odst. 1 věty prvé o. z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu.

21. Podle § 2926 o. z. kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.

22. Podle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

23. Podle § 27 odst. 4 PozKom je vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit vlastníkům sousedních nemovitostí škody, které jim vznikly v důsledku stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto komunikací; není však povinen nahradit škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na těchto pozemních komunikacích.

24. Podle § 27 odst. 6 PozKom je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, nahradit škodu podle odstavců 2 až 4 je povinen namísto vlastníka pozemní komunikace správce. Vlastník pozemní komunikace v takovém případě ručí za splnění povinnosti k náhradě škody.

25. Je-li tedy ve všech uvedených případech účelem náhrady majetkové újmy (a z ní vyplývající povinnosti k náhradě způsobené škody) vytvoření stavu, který zde existoval před vznikem škody, přičemž ho má být dosaženo reparací veškeré vzniklé škody, má poškozený zásadně nárok na nahrazení poškozené věci minimálně do výše její původní hodnoty. Výše náhrady škody na věci se proto odvozuje od ceny věci, což je podle § 492 odst. 1 o. z. hodnota věci vyjádřená v penězích; ta se zásadně určuje jako cena obvyklá. Cena obvyklá ve smyslu § 2969 odst. 1 o. z. pak představuje cenu, za kterou lze v daném místě a čase a za obvyklých obchodních podmínek pořídit náhradní věc stejných kvalit, přičemž takto stanovená cena je v prostředí státem neregulovaného hospodářství cenou tržní, ovlivněnou nabídkou a poptávkou na trhu, tedy zahrnuje i hledisko „prodejnosti“ věci (srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaný pod č. 8/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní, dále jen „Sb. rozh. obč.“, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

26. Žalobce se žalobou podanou u soudu prvního stupně domáhal vůči 1. žalované – [Anonymizováno] jako vlastnici dálnice [Anonymizováno] a pozemků pod ní (dříve rychlostní komunikace [Anonymizováno]) povinnosti zdržet se pronikání srážkové vody z uvedené pozemní komunikace na jeho pozemek, tj. ochrany proti imisím ze sousedního pozemku dle § 1013 o. z. V rámci téže žaloby se žalobce dále domáhal samostatného nároku na zaplacení částky 56 999 Kč vůči 1. a 2. žalovaným z titulu náhrady škody vzniklé mu na jeho domu a movitých věcech v něm umístěných v důsledku zaplavení suterénu objektu na základě průniku vody ze stavby protihlukové stěny u předmětné komunikace v srpnu 2014. Soud prvního stupně vyhověl zcela zdržovacímu nároku vůči 1. žalované a v této části nabylo rozhodnutí samostatně právní moci. V průběhu řízení byla ze strany žalobce omezena výše žalované částky z titulu náhrady škody částečnými zpětvzetími žaloby, nejdříve co do částky 1 133 Kč (zastavení v právní moci [datum]), následně co do částky 1 500 Kč (zastaveno ve výroku I.) a předmětem řízení zůstala částka 54 366 Kč s původním žalovaným příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Ve vztahu ke zdržovacímu nároku vůči 1. žalované a zamítavému nároku co do částky 36 244 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 38 877 Kč od [datum] do zaplacení (výrok IV.) vůči oběma žalovaným nabyl dotčený rozsudek právní moci, stejně jako i ve vyhovujícím výroku do částky 18 122 Kč s příslušenstvím vůči 1. žalované. Druhý žalovaný nesouhlasil se žalobou (s nárokem na náhradu škody) z důvodu absence pasivní legitimace na jeho straně a dále pro absenci příčinné souvislosti mezi stavební činností na předmětné dálnici v létě 2014 a vzniklou škodou žalobce.

27. Soud prvního stupně shledal správně pasivní legitimaci na straně 1. žalované dle § 27 odst. 4 PozKom, když vlastník dálnice [Anonymizováno] (resp. v rozhodné době rychlostní komunikace [Anonymizováno]) odpovídá za škodu vlastníku sousedního pozemku (zde žalobce) způsobenou stavebním stavem nebo dopravně technickým stavem této komunikace. Druhá žalovaná (resp. její právní předchůdce [právnická osoba]) pak byla prokazatelně stavebníkem (viz stavební povolení z roku 2013) předmětné protihlukové stěny jako součásti dotčené pozemní komunikace a současně i subjektem, na který byla přenesena správa této komunikace podle § 9 odst. 3 PozKom. V případě odpovědnosti podle § 27 PozKom jde o objektivní odpovědnost, bez ohledu na protiprávnost a zavinění (jedná se o odpovědnost za výsledek), obdobně je tomu i u odpovědnosti stavebníka podle § 2926 o. z., proto je nepřiléhavá námitka 2. žalovaného o absenci prokázání porušení jakékoliv smluvní nebo zákonné povinnosti na jeho straně ve vztahu k nárokované škody. Bylo tedy nezbytné zabývat se pouze otázkou, zda prokázaná škoda na majetku žalobce souvisí s tehdejším stavebním stavem pozemní komunikace ve vlastnictví 1. žalované, tedy i tehdy zhotovovaná protihlukové stěny, a ve správě 2. žalovaného (§ 27 odst. 4 a 6 PozKom), a případně souvisí se zajištěním nebo prováděním stavebních prací, když 2. žalovaný vystupoval i jako stavebník, tj. ten, kdo si zjednal třetí osobu na provedení stavby (§ 2926 o. z.). Žalobce v řízení prokázal, že v létě 2014 (červenec a srpen 2014) probíhaly na hranicích pozemků parc. č. 396 a 972/3 stavební práce na výstavbě zmíněné stěny, při nichž došlo mimo jiné k zásahům do travnaté části navazující na asfaltovou plochu pozemní komunikace (viz snímky [Anonymizováno]) a současně došlo ke zvýšené srážkové činnosti v lokalitě. V suterénu domu žalobce se objevila zjevně zeminou znečištěná voda do výše cca 30 cm (došlo k jeho zaplavení, zejm. viz fotodokumentace, výpovědi svědků [jméno FO] a [Anonymizováno]), přičemž žalobce tuto skutečnost zjistil [datum], kdy tento stav vedl k poškození stavebních částí domu. Byť znalec [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil průniky vody do suterénu domu i v předchozích obdobích, ze svědeckých výpovědí (popisujících dobu od září 2013 do škodné události) byly vyloučeny zásadnější dopady těchto průniků na stavební stav suterénu např. v podobě poškození dlažby po vysychání, vlhkost ve zdech, přítomnost plísně. Náklady na opravu stavebních částí byly znaleckým posudkem stanoveny k okamžiku vzniku škody na částku minimálně 77 000 Kč, přičemž žalobce uplatnil pouze částku 50 000 Kč a soudy byly tímto návrhem vázány. Dále v důsledku zaplavení uvedených prostor došlo k prokazatelnému zničení použitých movitých věcí žalobce (viz fotodokumentace, výpověď svědka [jméno FO] a doklady o nabytí z roku 2011), konkrétně bouracího kladiva, příklepové vrtačky, elektrické pily a aku šroubováku. Lze přisvědčit názoru soudu prvního stupně, že stanovení výše škody na použitých movitých věcech, v pořizovací hodnotě v řádu několika tisíc korun (zde prokazatelně 6 798 Kč) cestou např. znaleckého posudku je naprosto neekonomické. Nic však nebránilo soudu prvního stupně zvolit cestu odborného vyjádření zprostředkovaného „bazaristou“ apod., když trh s movitými věcmi obdobného druhu a kvality u nás nepochybně existuje. Pokud soud prvního stupně v daném konkrétním případě přistoupil ke stanovení ceny uvedených čtyř kusů ručního nářadí podle § 136 o. s. ř. úvahou a přijal žalobcem uplatněnou částku 5 300 Kč jako důvodnou, pak tomuto postupu lze výjimečně přisvědčit. Je třeba zohlednit nejen žalobcem prokázanou pořizovací částku a dobu pořízení zhruba 3-4 roky před škodnou událostí, ale i skutečnost, že šlo o věci dlouhodobějšího užití, které musel žalobce nějak nahradit, tj. zakoupit minimálně použité věci obdobného druhu a kvality. V rámci škody na nemovitosti pak uplatnil nárok na podstatně nižší částce, než která byla jako minimální stanovena znaleckým posouzením, tudíž celková majetková újma žalobce byl nepochybně vyšší. Proto přes možnou námitku faktického morálního opotřebení těchto věci s ohledem na stáří a nezjistitelné opotřebení (tj. věci fakticky nulové hodnoty na trhu z hlediska prodejnosti) se nejeví uplatněná částka k reparaci vzniklé újmy na movitých nepřiměřenou (tato musí umožnit poškozenému zakoupení přiměřených funkčních náhradních zařízení).

28. Otázka příčinné souvislosti mezi stavebním stavem pozemní komunikace, resp. stavební činností na ní, a zaplavením suterénu domu žalobce byla vysoce odbornou otázkou, k jejímuž posouzení byl vypracován a proveden jako důkaz mimo jiné znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru stavebnictví, se specializací na hydroizolace a tepelné izolace, obvodové pláště, vlhkostní režim konstrukcí, a znalec byl před soudem prvního stupně též vyslechnut. Předmětný písemný znalecký posudek z hlediska jeho obsahu a struktury odpovídá požadavkům kladem na jeho obsah § 28 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Znalec v něm odpovídajícím způsobem vysvětlil své závěry a jak k nim dospěl, stejně jako i postupy na místě samém, které mu sloužily k získání příslušných zjištění. Pokud pak znalec použil ke svým závěrům formulace úvahového charakteru, pak tato vymezení nesvědčí o neodbornosti jeho závěrů, ale o tom, že v závěrech vycházel i ze svých znaleckých zkušeností, které nejsou kvantifikovatelné výpočty a přesnými čísly. Soud pak nemůže hodnotit vlastní správnost nebo nesprávnost závěrů znalce, ale pouze logičnost, odůvodněnost a ucelenost těchto závěrů. Tento důkaz však nestál jako jediný či ojedinělý k posouzení dotčené předběžné otázky, ale zapadal do širšího rámce dalších důkazů, zejména odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] z března 2017(odborníka na hydrogeologii), které je nezbytné hodnotit jako listinný důkaz. Zmíněný znalec [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, že se k suterénu domu žalobce může dostávat štěrkovými zbytky přesunových drah, které se plní vodou stékající z dálnice v oblasti severovýchodního pozemku a v průniku protihlukové stěny s těmito drahami (zejména při dlouhodobých vydatných deštích). Dále pak se může dostávat obvodovou spárou kolem suterénu a nově výkopem k větracímu otvoru v severní stěně suterénu, tato cesta se může uplatnit především při přívalových deštích. V tomto směru provedl minimálně vsakovací zkoušky na několika místech na pozemku žalobce a své zjištění vysvětlil. Následně uzavřel, že stavba protihlukové stěny změnila odtokové poměry v okolí posuzovaného domu a mohla přispět ke zvýšenému namáhání suterénu domu vodou. Tento závěr pak koresponduje s odborným vyjádřením [tituly před jménem] [jméno FO], hydrogeologa, že k hlavnímu zvodnění horninového prostředí v daném místě dochází vlivem zasakování srážkových podél protihlukové stěny a vlivem drenáží svedených ze silnice do prostoru mezi silnici a přilehlé pozemky. Lze tak přisvědčit 2. žalovanému ve vztahu ke škodní události datované ke dni [datum] (doba zjištění zaplavení), že posudek připouští několik cest pronikání vody do objektu žalobce, stejně tak jejich výskyt i před škodnou událostí, ale nelze odhlédnout od skutečnosti, že předmětné zaplavení se výrazně lišilo od dalších (následných) průsaků, a to ve skutečnosti, že v té době zjevně opatření proti nekontrolovaném odtoku z budované dálnice neexistovala (dle fotografií byl teprve budován namítaný kanalizační systém) a do objektu žalobcem pronikla bahnem zakalená voda, namísto později pronikající čisté vody (zjevně po dobudování stěny a systému odvádějícího vodu z asfaltové komunikace). Proto nebylo možné vycházet z vyjádření společnosti [právnická osoba], která prováděla hydrogeologický dohled při výstavbě stěny, když ta popsala stav před započetím stavby a následně výsledek stavební činnosti po dokončení stavby, tj. vybudování nového betonového odvodnění. Namítaná kanalizační vpusť se na místě objevila až po dokončení zemních prací, které zjevně v jejich průběhu vedly k obnažení původního travnatého krytu navazujícího na krajnici komunikace a zásahům do zeminy (chybělo betonové svodidlo atd.). Následně až byly dokončovány jednotlivé svrchní vrstvy částí komunikace (asfalt, kamenitá vsakovací část atd.) zahrnující i kanalizační vpusti (viz foto ze září 2014, tj. po škodné události). Za těchto okolností nezbývá než uzavřít, že stavební stav dotčené komunikace, resp. probíhající stavební činnost v létě 2014 byla jednou z příčin (zjevně v uvedeném okamžiku dominantní), které ve vzájemném spolupůsobení vedly k neočekávanému zaplavení suterénu domu žalobce ke dni [datum] a poškození stavebních prvků domu i uskladněných movitých věcí. V tomto směru je pak nezbytné dle odvolacího soudu rozlišovat mezi cestami vedoucími k pronikání vody k objektu žalobce z okolního pozemku, a cestami průniku do objektu, jako je znalcem uváděná obvodová spára mezi hydroizolací a konstrukcí domu, větrací otvor ve výkopu u severní stěny, i možného poškození hydroizolace vlivem sedání zeminy. Soud prvního stupně pak správně s ohledem na možné spolupůsobící příčiny vzniklé škody (vedle prostupné spáry domu a nefunkčnosti či absenci čerpadla v suterénu, též stékající voda z dálnice vedená štěrkovými zbytky přesunových drah) odpovědnost 1. žalované jako vlastnice pozemní komunikace a 2. žalovaného jako subjektu pověřeného jeho správou, ale i stavebníka protihlukových opatření, poměrově snížil. Pokud jde o vzájemný vztah těchto škůdců k povinnosti nahradit škodu, pak oproti úpravě § 2915 o. z. vymezuje ustanovení § 27 PozKom 2. žalovaného jako hlavní osobu odpovědnou podle této speciální právní úpravy a 1. žalovanou jako jeho ručitele, a tomu by měl odpovídat i výrok III. rozsudku (pro případ odpovědnosti dle § 27 odst. 4 PozKom a § 2926 o. z. by šlo o solidaritu dlužníků).

29. Odvolací soud přezkoumal i navazující výrok V. napadeného rozsudku o nákladech řízení účastníků před soudem prvního stupně, a to ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovaným, a shledal jej nesprávným. Soud prvního stupně při jejich stanovení vyšel z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce měl v části řízení o zdržení se pronikání vody plný úspěch, v části řízení měl úspěch pouze částečný, co do jedné třetiny. Celkový poměr úspěchu a neúspěchu lze tak dle soudu prvního stupně vyjádřit jako 4/6, tj. 2/3 ve prospěch žalobce a 2/6, tj. 1/3 ve prospěch žalovaných. Žalobci by tak měla být dle soudu prvního stupně nahrazena jedna třetina nákladů řízení (výpočet 2/3 mínus 1/3 = 1/3) společně od obou žalovaných. Soud prvního stupně však nezohlednil, že ve vztahu k oběma předmětům řízení byla žalována pouze 1. žalovaná a 2. žalovaný byl účastníkem jen řízení o náhradu škody, nikoliv o nároku na zdržení se imisí. Žalovaná 1. a žalovaný 2. v obou těchto samostatných částech řízení vystupují jako samostatní účastníci, proto i otázku procesního úspěchu a neúspěchu ve věci ke každé části řízení je nezbytné posuzovat samostatně. Žalobce tak byl ve vztahu k 2. žalovanému v rámci řízení o peněžitém nároku úspěšný pouze z 31,8 % a neúspěšný z 68,2 %, 2. žalovanému tak vznikl nárok na náhradu 36,4 % nákladů řízení před soudem prvního stupně, kdy vystupoval jako nezastoupený účastník.

30. Současně Ústavní soud nepřehlíží, že městský soud při aplikaci vyhlášky č. 254/2015 Sb. vyložil úkon příprava na jednání ve prospěch stěžovatelky (byť rozsahem nijak významně) čistě podle jazykového výkladu a za takovou přípravu považoval přípravu na každé jednání. Zmíněná vyhláška měla ale za cíl zavedením nákladového paušálu srovnat postavení nezastoupených účastníků s účastníky zastoupenými advokáty, nikoli je zvýhodnit [k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] ([Anonymizováno])]. Podle advokátního tarifu příprava na jednání bez dalšího není úkonem právní služby. Smysl a účel úkonu označeného v § 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky zavedeného č. 254/2015 Sb. jako "příprava na jednání" tak lépe vystihuje označení "příprava na věc", což je úkon srovnatelný s (jednorázovým neopakujícím se) úkonem převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu (usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]).

31. Jestliže § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od [datum] stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou, či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. Takto vzniklou mezeru v právu je pak zapotřebí vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nezastoupenému účastníku přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem.

32. Náklady řízení 2. žalovaného zahrnují paušální náhradu za celkem [hodnota] úkonů po 300 Kč a 1 úkon za 450 Kč podle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky [Anonymizováno] č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“), konkrétně za odvolání proti rozsudku ze dne [datum] (§ 1 odst. 3 písm. f) vyhlášky), účast na ústních jednáních ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (§ 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky), za účast na dvou místních šetřeních znalců (analogicky § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky), za přípravu účasti na ústním jednání včetně nahlížení do spisu dne [datum] (§ 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky), za písemné podání ve věci samé ze dne [datum], [datum] (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky). Celkově tak náklady 2. žalovaného činí 3 750 Kč. Odvolací soud neshledal naopak důvodným 2. žalovaným uplatněnou paušální náhradu za písemná podání ze dne [datum] a [datum], když nešlo o podání ve věci samé, ale pouze o vyjádření k otázce výslechu znalců při ústním jednání. S ohledem na výše uvedený poměr úspěchu a neúspěchu 2. žalovanému náleží od žalobce náhrada nákladů řízení ve výši 1 365 Kč.

33. Obdobného pochybení se pak dopustil soud prvního stupně i ve vztahu k jím ukládané povinnosti jednotlivým účastníkům ve vztahu k náhradě nákladů státu ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř., kde rozhodoval ve smyslu § 151 odst. 5 o. s. ř. jen co do základu nároku. Uvedené náklady na znalecké posudky se týkají i dotčeného nároku na náhradu škody. Na jejich náhradě se s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu má 2. žalovaný podílet jen z 31,8 %, oproti podílu 1. žalované v rozsahu 2/3 (66,7 %) a s ohledem na procesní společenství žalovaných bude jejich dluh vůči státu solidární jen v rozsahu odpovídajícím 31,8 % z celkové částky těchto nákladů, určené v samostatném usnesení.

34. Odvolací soud s odkazem na shora uvedené rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. změnil co do poměru žalovaných na stanovené povinnosti k peněžité náhradě ve smyslu § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř., jinak tento výrok dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil. Dále odvolací soud změnil výrok V. o náhradě nákladů řízení účastníků ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovaným (ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovanou zůstal nedotčen) a výrok VI. v rozsahu povinnosti 2. žalovaného hradit náklady řízení státu.

35. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s ř. Žalobce byl v odvolacím řízení ve věci samé plně úspěšný (změna v otázce náhrady nákladů řízení účastníků a náhrady nákladů státu není pro posouzení procesního úspěchu rozhodná), proto mu náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají odměny advokáta stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve výši 1 860 Kč za každý z dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu (sepis vyjádření k odvolání, účast na odvolacím jednání dne [datum]) a dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (ve znění od [datum]). Celkem činí účelně vynaložené náklady žalobce 5 590,20 Kč včetně DPH a 2. žalovanému bylo uloženo mu je zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovanou odvolací soud s ohledem na okolnosti případu aplikoval ustanovení § 150 o. s. ř., když odvolací řízení bylo vyvoláno výlučně odvoláním 2. žalovaného a 1. žalovaná byla účastna daného řízení jen z důvodu, že mohla být dotčena její práva jako samostatné procesní účastnice na žalované straně (pouze ve vztahu k vymezení společných povinností žalovaných). První žalovaná toto odvolací řízení nevyvolala (a tím i náklady na právní zastoupení na straně žalobce), rozsudek soudu prvního stupně akceptovala a ve vztahu k ní nabyl plně právní moci, mohla tak uplatňovat svá práva jen v omezeném rozsahu.