o 345 073 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 28. 3. 2025, č. j. 17 C 80/2024-157,

1. Okresní soud v Mělníku (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 28. 3. 2025, č. j. 17 C 80/2024-157, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 345 073 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 345 073 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 116 039 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Soud prvního stupně uzavřel, že účastnice uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla oprava stroje [Anonymizováno], typ [Anonymizováno], výrobní č. R [Anonymizováno] (dále jen „stroj“), dílo bylo provedeno a cena za provedení díla byla uhrazena. Žalovaná, která převzala stroj za účelem jeho opravy, nesla nebezpečí škody na něm jako skladovatel a žalobkyně se po ní nedomáhala náhrady škody v poměru k věcem, které jí nebyly ze strany žalované vráceny, nýbrž náhrady škody spočívající v nepředložení zlikvidovaných opravovaných součástek stroje pro potřeby šetření pojistné události pojistiteli, v jejímž důsledku mělo dojít k ztížení šetření pojistné události a následnému krácení pojistného plnění žalobkyni o 50 %. Žalobkyně požadovala vzniklou škodu, kterou spatřuje v rozdílu mezi zaplacenou cenou díla a nevyplacenou částkou pojistného plnění. Soud prvního stupně uzavřel, že ke krácení pojistného plnění došlo zejména pro porušení Všeobecných pojistných podmínek ze strany žalobkyně, která přistoupila k zadání opravy věci bez provedení šetření pojistné události pojistitelem před zahájením opravy, navíc nahlásila pojistnou událost s prodlevou. Šetření pojistné události tak bylo ztíženo jednáním žalobkyně od počátku, navíc z provedeného dokazování nebylo možno uzavřít, že v případě předložení teplotního čidla pojistiteli by došlo k výplatě pojistného plnění v plné výši. Nenastaly tak zákonné podmínky pro vznik odpovědnosti žalované za škodu tvrzenou žalobkyní.

2. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalobkyně a namítala, že soud prvního stupně nepřihlédl k podstatným a jí opakovaně uváděným tvrzením a ani k důkazům, které na podporu svých tvrzení předložila. Žalované byla skutečnost, že oprava stroje bude řešena jako pojistná událost od počátku známá. Poukázala na výpověď svědka Froliše, přípis žalovaného ze dne 31. 10. 2023, který byl žalobkyní k důkazu předložen a soudem proveden. Dle žalobkyně jediným důvodem pro krácení pojistného plnění ze strany pojistitele bylo jednání žalované. Žalobkyně od počátku tvrdila, že příčinou poškození stroje byla porucha teplotního čidla s tím, že tuto příčinu poškození stroje označila i sama žalovaná, a to dokonce písemně ve své zprávě o opravě, která byla předložena k důkazům a soudem prvního stupně provedena. Žalovaná teplotní čidlo svévolně vyhodila, ačkoliv byla žalobkyní upozorněna na nutnost všechny měněné komponenty uchovat a po dokončení opravy je předat žalobci právě za účelem posouzení stroje pojistitelem a porušila tak svoji povinnost dle § 2598 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o. z.“). Žalobkyně odkázala na zprávu pojistitele, ze které je zřejmé, že právě nepředložení poškozených dílů k prohlídce, a to zejména teplotního čidla vedlo ke krácení pojistného plnění ze strany pojišťovny jako pojistitele žalobkyně. Pojistné plnění tak nebylo kráceno z důvodu opravy stroje dříve, než mohl být pojistitelem zkontrolován, a ani z důvodu nahlášení pojistné události s časovým odstupem, tedy předtím, než stroj prohlédli pracovníci žalobkyně. Dle žalobkyně soud prvního stupně z výsledků důkazního řízení učinil nesprávná skutková zjištění. Poukázala zejména na výpověď svědka Syrového, který uvedl, že při předložení změněných dílů by pojistitel ke krácení pojistného plnění nepřistoupil. Dále žalobkyně namítala, že z výpovědi svědka Syrového je zřejmé, že pojistné plnění nebylo možno zamítnout z důvodu provedení opravy před prohlídkou poškozeného stroje, neboť zde bylo dostatečné množství fotografiích a částečně poskytnuty i vadné díly, avšak mimo stěžejní díl, tedy teplotního čidla. Skutkové zjištění soudu prvního stupně, že ke krácení pojistného plnění vedlo i předložení stroje prohlídce pojistiteli až po provedení opravy, je nesprávné. V důsledku nesprávných skutkových zjištění soud prvního stupně věc i nesprávně právně posoudil. Žalovaná porušila zákonné povinnosti tím, že dle § 5 občanského zákoníku nejednala se znalostí a pečlivostí spojenou s jejím předmětem činnosti, jednala bez odborné péče, porušila prevenční povinnost dle § 2900 o. z. tím, že si při svém konání nepočínala tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví majetku jiného. Žalobkyně porušila svoji povinnost podle § 2598 odst. 2 o. z. tím, že nevrátila žalobkyni vše, co z jejích věcí nezpracovala. Porušení smluvních povinností navíc dle ustanovení § 2913 o. z. zavinění škůdce nevyžaduje, jedná se o objektivní odpovědnost za škodu. Pokud by žalovaná shora uvedené povinnosti neporušila, nevznikla by na straně žalobkyně majetková újma ve výši žalované částky. Porušení zákonných povinností dle § 2911 o. z. předpokládá nedbalostní zavinění škůdce. Žalobkyně dovozuje příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a vznikem škody z toho, že žalovaná jako profesionál měla a mohla vědět, že poškození stroje bude řešeno jako pojistná událost. Od počátku tak věděla, že je třeba veškeré poškozené komponenty uschovat pro účely prověrky ze strany pojistitele, sama žalovaná jako příčinu poškození stroje určila teplotní čidlo a doznala, že teplotní čidlo vyhodila a neumožnila navíc pojistiteli kontrolu jiných komponentů, u kterých provedla opravu tzv. „výměnným způsobem“. Žalobkyně nesouhlasila s výrokem II. o náhradě nákladů řízení, neboť je přesvědčena, že žalovaná zavinila vyvolání tohoto sporu. Odmítla žalobkyni cokoliv vysvětlit a objasnit, a tato se tak musela svých práv domáhat soudní cestou, v čemž spatřuje důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované v případě jejího úspěchu ve věci. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě v celém rozsahu vyhoví a přizná žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů případně, aby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně uvedla, že z výslechů svědků (zaměstnanců pojišťovny), pokud jde o teplotní čidlo, je zřejmé, že pokud by bylo k dispozici a bylo zjištěno, že odešlo stářím, čemuž vše ve věci nasvědčovalo, nejednalo by se o nahodilou událost, na kterou se pojistka vztahovala, ale šlo by o opotřebení stroje jako takového. Žalobkyně dostala zaplaceno 50 % částky vynaložené na opravu stroje, ale nemusela dostat nic, pokud by žalovaná čidlo uchovala a bylo z něj zjištěno, že k zániku jeho funkce došlo stářím a nikoliv náhodnou událostí. Žalovaná se neztotožnila s interpretací pojistných podmínek žalobkyní, neboť ta je v podstatě označila jako soubor nezávazných postupů, ačkoliv právě pojistné podmínky jsou součástí pojistné smlouvy, a právě na jejich základě dochází ze strany pojišťovny k úvaze o plnění či neplnění. Dle žalované nelze interpretovat výslech svědka (zaměstnance pojišťovny), který uvedl, že by v případě předložení teplotní čidla došlo k plnění pojistitelem tak, že by tento výslech překračoval význam pojistných podmínek jako takových. V pojistných podmínkách je jasně uvedeno, že pokud dojde k zahájení prací před prohlídkou stroje, může to vést k odmítnutí plnění ze strany pojišťovny. Žalobkyně se dopustila chyby, pokud pojistnou událost nenahlásila včas a nechala opravit stroj dříve, než mohl být prohlédnut pracovníkem pojišťovny. Je nejisté, zda by pojišťovna plnila v plné výši, pokud by čidlo bylo k dispozici. Žalovaná závěrem navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení. Nesouhlasila s žalobkyní navrhovanou aplikací § 150 vedle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaná poskytla pojišťovně veškeré díly fotodokumentaci a zároveň sdělila své stanovisko žalobkyni před zahájením řízení.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné, přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 212 a 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není opodstatněné.

5. Soud prvního stupně vyšel z následně zjištěného skutkového stavu. Žalobkyně jako provozovatelka a vlastník stroje jej chtěla prodat svědku Frolišovi, který jej v prosinci 2022 shlédl a s ohledem na vykazované vady hydraulického systému podmínil jeho koupi opravou stroje u žalované. Stroj byl financován ze strany společnosti [Anonymizováno], a.s. a bylo k němu dne 9. 4. 2021 na dobu od 13. 4. 2021 do 12. 4. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti a strojní pojištění „strojní Allrisk“. Pojistitelem byla Kooperativa pojišťovna, a.s. a jako pojištěný zákazník žalobkyně, která se v souvislosti se sjednaným pojištěním zavázala dodržovat mimo jiné i pojistné podmínky. Žalobkyně byla jako pojištěnec zavázána pojistnými podmínkami nahlásit pojistiteli okamžitě vznik pojistné události, vyplnit formulář, a zároveň nahlásit pojistnou událost likvidátorovi nejbližší pobočky pojistitele a informovat o pojistné události společnost ČSOB leasing, a.s. Bylo sjednáno, že veškeré důsledky z prodlení ve vyřízení a předání povinných a požadovaných hlášení jdou k tíži zákazníka, v tomto případě žalobkyně. Mezi hlavní povinnosti žalobkyně patřila i povinnost neměnit bez souhlasu pojistitele stav vzniklý pojistnou událostí s tím, že v takovém případě byl pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění pro případ závažného porušení povinností, pokud by to mělo vliv na zvětšení následků pojistné události, nebo pokud by to znemožnilo předložit důkazy o tom, že ke vzniku škody došlo k důsledku pojistné události. Žalobkyně byla rovněž zavázána, nejdéle však do 5 dnů od oznámení škodné události pojistiteli, zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu pojištění a umožnit pojistiteli šetření nezbytná pro posouzení nároku na pojistné plnění, jeho výši a předložit doklady, které si pojistitel vyžádá. Výlukou z pojištění byly škody vzniklé na stroji následkem trvalého vlivu provozu, přirozeného opotřebení, kavitace, koroze, eroze, postupného stárnutí, únavy materiálu, usazení kotelního kamene nebo jiných usazenin. Žalobkyně dopravila stroj k provedení opravy žalovanému 13. 1. 2023. Seznam prací, které měly být provedeny učinil svědek Froliš a žalobkyně tento seznam prací odsouhlasila. Žalovaná opravu stroje provedla v období od 1. 2. 2023 do 27. 2. 2023 a ihned po dokončení opravy byl stroj převezen na místo určené svědkem Froliše k provádění těžby. Cenu opravy ve výši 639 910 Kč žalobkyně žalované uhradila. Dle jednatele žalované k poškození hydrauliky strojem došlo v důsledku nadměrného přehřívání hydraulického oleje v sekci pracovní hydraulický okruh, kdy tato skutečnost se nezobrazovala na palubním počítači zřejmě v důsledku vlivu špatného vyhodnocování teplotního čidla v hydraulickém pracovním okruhu. Dlouhodobé vysoké teploty způsobily znehodnocení hydraulického oleje a následné poškození hydraulických komponentů a ovládacích prvků na stroji i na kácecí hlavici. Žalobkyně nahlásila škodnou událost svému pojistiteli dne 20. 2. 2023 s tím, že její vznik datovala dnem 8. 1. 2023, kdy mělo dojít k poškození stroje v důsledku poškození čidla hydraulického oleje. První prohlídka stroje ze strany pojistitele byla provedena po jeho opravě dne 28. 2. 2023 v místě realizace lesních prací, obhlídka poškozených dílů se uskutečnila u žalované dne 7. 3. 2023, kde vyjma poškozených dílů řešených výměnným způsobem nebylo pojistiteli předloženo teplotní čidlo, které bylo ze strany žalované označeno za pravděpodobnou příčinu poškození. Průběh oprav ani stav stroje před jejich započetím pojistitel zaznamenat nemohl a současně pro absenci některých dílů řešených výměnným způsobem a pro absenci teplotního čidla nemohl zjistit skutečnou příčinu vzniku poškození stroje a nemohl tedy řádně posoudit škodu se zřetelem na výluky z pojištění. Z důvodu ztížení šetření pojistné události bylo žalobkyni vyplaceno pojistné plnění snížené o 50 % v částce 345 073 Kč.

6. Odvolací soud se s takto zjištěným skutkovým stavem soudem prvního stupně ztotožňuje s tím, že má oporu v provedeném dokazování. V podrobnostech odkazuje na správná skutková zjištění soudu prvního stupně.

7. Soud prvního stupně věc správně posoudil podle o. z.

8. Podle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

9. Podle § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

10. Podle § 2598 odst. 2, věta prvá o. z. zhotovitel odpovídá za věc převzatou od objednatele jako skladovatel. S provedeným dílem předloží objednateli vyúčtování a vrátí mu vše, co z jeho věci nezpracoval.

11. Podle § 2894 odst. 1 o. z., povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

12. Podle § 2952 o. z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

13. Podle § 2900 o. z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

14. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

15. Podle § 2911 o. z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

16. Podle § 2912 odst. 1 o. z., nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale.

17. Podle § 2913 odst. 1 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

18. Podle § 2944 o. z. každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li se, že by ke škodě došlo i jinak.

19. Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je porušení povinnosti, vznik újmy a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem újmy. Příčinná souvislost je objektivní stav mezi příčinou a následkem a je dána tehdy, vznikne-li škoda v důsledku porušení právní povinnosti škůdcem a jde o takovou okolnost, bez níž by škodný následek nenastal (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2008, sp. zn. 25 Cdo 1437/2006).

20. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně neshledal příčinnou souvislost mezi ztížením pojistného šetření pojistitelem žalobkyně a následným krácením pojistného plnění žalobkyni o 50 % v důsledku právě nepředložení teplotního čidla ze strany žalované. Je nepochybné, že žalobkyně kontaktovala pojistitele po jeden a půl měsíci od data tvrzené škodní události a 7 dnů před dokončením opravy stroje žalovanou. Navíc žalobkyně souhlasila s opravou stroje před samotným oznámením pojistné události pojistiteli a k jeho opravě tak došlo bez souhlasu pojistitele. Nelze přisvědčit žalobkyni, že právě nepředložení teplotního čidla bylo jediným důvodem, proč bylo kráceno pojistné. Ostatně i pokud by teplotní čidlo předloženo bylo, není jisté, že by pojistné bylo vyplaceno v plné výši. Svědci, zaměstnanci pojistitele, uvedli, že byl v řešení pojistné události pojistitelem zvolen proklientský přístup a žalobkyni bylo uhrazeno pojistné plnění v rozsahu 50% ceny opravy stroje. Soud prvního stupně správně poukázal na obsah pojistných podmínek, ze kterých je zřejmé, že je zásadně porušila právě žalobkyně.

21. Odvolací soud pro úplnost konstatuje že ustanovení paragrafu 2598 odst. 2 o. z. se vztahuje jak na věci, které objednatel opatří k provedení díla tak i na věci, na kterých má být provedena oprava či úprava. Ze shora uvedeného ustanovení se podává, že dle dohody stran měla povinnost opatřit potřebné věci k provedení díla žalovaná jako zhotovitel, nikoli žalobkyně jako objednatel, neboť nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by se žalobkyně zavázala žalované věci potřebné k opravě zajistit. Věci potřebné k provedení díla jsou souborem věcí, kterými je míněn nejen materiál, ze kterého může být zhotoven předmět díla ale případně i další věci způsobilé a potřebné k tomu, aby dílo mohlo být provedeno, například odborná dokumentace, pracovní pomůcky a podobně. Zhotovitel má povinnost opatrovat věci, které převzal za účelem provedení díla do doby, než je zpracuje či zapracuje do díla, případně než je bude povinen vrátit objednateli. Zhotovitel se tak zavazuje bez zbytečného odkladu po dokončení díla vrátit objednateli věci, které od něj převzal k provedení díla, a které nebyly zpracovány při jeho provádění. Lze uzavřít že zhotoviteli není ukládána povinnost vrátit objednateli vadné kusy stroje, které nahradí kusy novými, případně opravenými, pokud se na tom strany nedohodly, neboť nejde o věci, které by od objednatele k opravě díla převzal a k nimž má povinnost je vrátit, pokud se nestanou zpracováním součástí předmětu díla (srovnej ŠTENGLOVÁ, Ivana. 9 [Věci potřebné k provedení díla]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana. Smlouva o dílo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 67–70.)

22. Není pochyb o tom, že objednatel zhotoviteli žádné věci k provedení díla nepředal a souhlasil s tím, aby opravu a věci k jejímu provedení nutné zajistil zhotovitel. Žalobkyně byla soudem prvního stupně řádně poučena dle paragrafu 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení zejména, kdy a jaké konkrétní informace poskytla žalované o tom, že oprava stroje bude řešena v rámci pojištění. Žalobkyni se nepodařilo vyvrátit tvrzení žalované, že o uplatnění pojistky žalobkyní se dozvěděla až po zahájení opravy stroje, kdy původní vadné teplotní čidlo s ohledem na jeho minimální hodnotu po výměně za čidlo nové vyhodila. Tvrzení svědka [Anonymizováno], že mu jednatel žalobkyně sdělil, že věc chce řešit přes pojišťovnu a svědek zmínil před žalovanou, že to možná půjde z pojistky, není pro závěr o vědomosti žalované o nutnosti nevyhazovat vadné věci stroje z důvodu pojistné události podstatné. Žalobkyně by musela prokázat, že informaci o řešení opravy v rámci pojistky sdělila žalované a požádala ji o zachování všech vyměněných dílů před zahájením opravy stroje, což se žalobkyni prokázat nepodařilo. Žalovaná nepopřela, že by jí žalobkyně informovala o řešení opravy stroje jako pojistné události, ale popřela, že by jí to bylo sděleno před zahájením opravy. Je nesporné, že ostatní měněné díly (s výjimkou repasovaných) již žalovaná schovala a průběh opravy dokumentovala. Zároveň je třeba zdůraznit, že oprava prováděná formou výměny dílů (tzv. repase) se dělá běžně a žalobkyně s tímto levnějším způsobem opravy souhlasila. Muselo jí být zřejmé, že pokud žalovaná vadný díl zašle dodavateli, který se zabývá repasováním těchto dílů a místo zaslaného dílu jí vrátí obdobný již opravený, nebude moci takový díl předložit pojistiteli ke kontrole. Nebylo by to možné ani za situace, pokud by originální díl ze stroje byl opraven třetí osobou a zpět do stroje vložen.

23. Odvolací soud konstatuje, že i pro případ, že by poškozené tepelné čidlo bylo žalovanou předloženo, nebylo žádné záruky v tom směru, že by došlo ke stoprocentnímu plnění ze strany pojistitele. Bylo prokázáno, že žalovaná při opravě stroje jednala se řádnou znalostí a pečlivostí ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 o. z. Pokud by žalobkyně nahlásila pojistnou událost včas a umožnila pojistiteli prohlídku stroje před zahájením opravy, je otázkou, zda by vůbec k pojistnému plnění došlo s ohledem na skutečnost, že k nadměrnému přehřívání hydraulického oleje v důsledku špatného vyhodnocování teplotního čidla docházelo pravděpodobně dlouhodobě. To ovšem nebylo předmětem dokazování v řešené věci.

24. Odvolací soud uzavírá že nebyl splněn základní předpoklad pro vznik odpovědnosti za škodu na straně žalované, neboť nebylo prokázáno, že by se dopustila protiprávního jednání, které by bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody tvrzené žalobkyní.

25. S odkazem na shora uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný, včetně nákladového výroku dle § 219 o. s. ř. potvrdil. V řízení před soudem prvního stupně byla plně úspěšná žalovaná a má tak právo vůči žalobkyni na plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Výše náhrady nákladů řízení byla soudem prvního stupně stanovena správně a odvolací soud pro stručnost odůvodnění tohoto rozsudku na jeho výpočet, včetně právní kvalifikace (vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměně advokátů a náhradě advokátů za poskytování právních služeb v platném znění, dále jen „AT“) odkazuje. Soud prvního stupně rovněž správně určil lhůtu k plnění této povinnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a místo plnění k rukám právního zástupce žalované, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

26. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v odvolacím řízení plně úspěšná a vznikly jí účelně vynaložené náklady za odměnu advokáta ve výši 9 700 Kč dle § 7 AT z částky 345 073 Kč a jedna paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT, ve spojení s jeho § 11 odst. 1 písm. g) účast při jednání. Žalované dále přiznáno cestovné za cestu Mělník-Praha-Mělník, 100 km, vozidlem [Anonymizováno] RZ [SPZ], prům. spotřeba 6,6 l/100 km, NM 34,70/l, výše náhrady 5,80/ km, celkem 809,01 Kč. Dále byla žalované přiznána náhrada za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 150 Kč, celkem 600 Kč. Žalované byla přiznána 21 % DPH, neboť její právní zástupce prokázal, že je plátcem této daně. Celkem činí účelně vynaložené náklady žalobkyně v odvolacím řízení po zaokrouhlení 13 986,40 Kč a žalobkyni bylo uloženo jí je zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

27. Pro úplnost odvolací soud konstatuje, že neshledal důvody mimořádného zřetele hodné, které by odůvodňovaly nepřiznat žalované náhradu nákladů řízení. Žalovaná s pojistitelem žalobkyně spolupracovala, poskytla jí fotodokumentaci i část vyměněných dílů a žalované své stanovisko k jejímu tvrzenému nároku sdělila před zahájením řízení o tvrzeném nároku žalobkyně.