o zaplacení částky 435 600 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 30. 5. 2025, č. j. 12 C 279/2024-216

1. Rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozhodl Okresní soud v [Anonymizováno] (dále jen „soud prvního stupně“) výrokem I., že se zamítá žaloba, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 435 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 435 600 Kč od [datum] do zaplacení. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 152 242,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na náhradu škody, která jí měla vzniknout porušením předsmluvní povinnosti ze strany žalovaného. Soud prvního stupně uzavřel, že pokud starosta žalované obce odmítl se žalobkyní uzavřít smlouvu, o které bylo mezi účastníky jednáno od ledna 2024 (dle obsahu smlouva o dílo dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění – dále jen „o. z.“), nedošlo u žalovaného k porušení předsmluvní odpovědnosti v intencích § 1729 o. z. Byla to naopak žalobkyně, která postupovala v rozporu s principem poctivost dle § 6 o. z., když předložila žalovanému koncept smlouvy, který byl ve vztahu k termínu dokončení díla v rozporu s původním vyjednáváním stran. Žalobkyně od počátku smluvního vyjednávání věděla o požadavku žalovaného ohledně termínu dokončení díla. Jednalo se přitom o ujednání podstatné pro výsledek kontraktace. Zákonné podmínky pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu, která měla žalobkyni dle jejího tvrzení vzniknout, nejsou naplněny. Proto byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“).

2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala včasné odvolání žalobkyně. Namítala, že je tento rozsudek nepřezkoumatelný a že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil, když nezohlednil všechny události zjištěné v rámci poměrně rozsáhlého dokazování. Uvedla, že mezi [Anonymizováno] až [datum] se uskutečnilo několik schůzek starosty žalovaného a svědka [jméno FO], zaměření objektu a dílčí výkresy byly provedeny ještě před nabídkovým řízením, což je založeno formu e-mailové komunikace. Žalovaný s žádným jiným subjektem fakticky nejednal a od jara počítal s tím, že dílo bude zhotovovat žalobkyně. Pro věc je podstatné, že žalobkyně započala s prováděním díla na výslovný pokyn starosty žalovaného, který žádal výstupy a utvrzoval žalobkyni v tom, že bude právě ona zhotovitelem díla. Pokud jde o poptávkové řízení, toto bylo poměrně obecné, žádný termín, kterého se žalovaný dovolává, se v poptávce neobjevuje. Pokud by v poptávkovém řízení uspěl jiný dodavatel, nemohla by se žalovaná dovolávat jakéhokoliv termínu plnění. Jestliže soud prvního stupně v rozsudku zmiňuje časovou podmínku, tj. dodání do data [datum], žalobkyně uvedla, že toto ujednání prokázáno nebylo. Odkázala v tomto směru především na výpověď svědka [Anonymizováno]. Rovněž upozornila na skutečnost, že je rozdíl mezi tím, zda měl být termín dodání sjednán konkrétním datem (jak jej tvrdí žalovaný) nebo odkazem na událost - spuštění přijímání výzev. I pokud by žalovaný prokázal, že měl být termín dodání díla vázán na spuštění dotační výzvy, tato byla posunuta na termín [datum]. O tom se žalovaný dozvěděl již v červnu a červenci, neboť si sám informace zjišťoval a na schůzce [datum] se strany rozcházely s tím, že si žalovaný informace prověří. V době, kdy započala spolupráce mezi účastníky, byla uveřejněna výzva č. [hodnota] s předpokládaným datem zahájení přijímání žádostí dne [datum] a předpokládaným datem ukončení přijímání žádostí dne [datum]. Tato výzva je však výzvou průběžnou a současně opakovanou, u níž dochází k prodlužování termínu pro podání žádostí. Podstatná část projektové dokumentace byla vypracována na prosby žalovaného v rekordně krátkém čas, již na konci června byla hotová téměř celá výkresová část, na začátku července byly zkompletovány souhrnné a technické zprávy a doplněny výkazy výměr. Žalobkyně by tedy předání projektové dokumentace stihla i do uvedeného data. Na skutečnost, že se dotační programy opakují, žalobkyně žalovanou upozornila (svědek [jméno FO]). Mezi účastníky bylo dohodnuto, že nedojde-li podání žádosti o dotaci v rámci výzvy č. [hodnota], dojde k uplatnění projektové dokumentace v další vyhlášené výzvě. Tento postup byl telefonicky odsouhlasen [jméno FO]. Absenci časové podmínky tak nelze považovat za spravedlivý důvod, proč smlouvu následně fyzicky nepodepsat. Zastupitelstvo žalovaného přitom nehlasovalo pouze o záměru, nýbrž o uzavření konkrétní smlouvy s konkrétními parametry na základě poptávkového řízení. Lze obecně přijmout skutečnost, že žalovaný neměl zájem realizovat samotný projekt bez získání dotace, což však automaticky nelze spojovat s tím, že za projektovou přípravu a práce žalobkyně nebude žalovaný platit, pokud by dotaci nedostal. Žalovaný nikdy nepodmínil přípravu projektové dokumentace tím, že bude následně úspěšně čerpat dotaci. Žalobkyně se nikdy nedočkala připomínek ke znění smlouvy, namísto toho žalovaný přijímal plnění a na smluvní proces následně zcela rezignoval. Tuto skutečnost nelze klást k tíži žalobkyně, která prakticky již od jara s projektem počítala, vyčlenila na něj kapacity, vysílala zaměstnance k zaměření, zasílala výkresy. Žalovaný nikdy toto plnění neodmítl. Žalobkyně s ohledem na všechny skutečnosti uzavření smlouvy předpokládala. Dobrá víra žalobkyně byla založena na tom, že nebylo jednáno s jiným dodavatelem. Žalobkyně byla jediná, která objekt zaměřovala. Tato dobrá víra skončila teprve poté, co byla celá projektová dokumentace vypracována, tj. náklady a ušlý zisk žalobkyni prokazatelně vznikly. Samotná revokace usnesení zastupitelstva nastala prokazatelně až poté, co byla celá projektová dokumentace připravena s výjimkou inženýrské činnosti. Žalobkyně vyčísluje škodu ke dni [datum] na částku 90 000 Kč bez DPH, tj. 108 900 Kč. Dále ke dni [datum], kdy se dozvěděla o tom, že žalovaný smlouvu neuzavře, byly provedeny další práce v hodnotě 270 000 Kč bez DPH, tj. 326 700 Kč. Žalobkyně vychází z ceny obvyklé a současně z cen, které byly v rámci nabídky odsouhlaseny a s nimiž byl žalovaný srozuměn. K prokázání obvyklé ceny navrhovala i znalecký posudek, který byl soudem prvního stupně jako důkazní návrh odmítnut pro nadbytečnost. Žalobkyni vznikly náklady na zpracovatele projektové dokumentace, náklady na využití softwaru pro přípravu grafických částí projektové dokumentace, do vzniklé škody se promítá i know how žalobkyně. Je potřeba upozornit, že cena žalobkyně byla nejnižší z obdržených nabídek, jedná se o cenu naprosto obvyklou a přiměřenou podobným dílům. Pokud by žalovaný dostál svým povinnostem, žalobkyně by inkasovala veškeré platby dle smlouvy, tj i zisk. Nedošlo-li k uzavření smlouvy, aniž by k tomu měl žalovaný spravedlivý důvod, přišla žalobkyně o zisk, s nímž počítala a který byl rovněž důvodem, pro který o kontraktaci s žalovaným vůbec usilovala. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě plně vyhoví a přizná jí náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalovaný k odvolání žalobkyně uvedl, že se s rozsudkem soudu prvního stupně plně shoduje. Žalovaný měl spravedlivý a pádný důvod pro ukončení jednání o smlouvě ve smyslu § 1729 o. z. Tímto důvodem byla skutečnost, že návrh příkazní smlouvy, který žalobkyně až po schválení záměru zastupitelstvem předložila, zcela ignoroval a postrádal klíčovou a pro žalovaného esenciální podmínku, o které se opakovaně od počátku jednalo. Tou podmínkou byl jednoznačný časový závazek dodat kompletní dílo v termínu nezbytném pro včasné podání žádosti o dotaci, tedy ke dni zahájení příjmu žádostí. Pro žalovaného, jakožto městys s omezeným rozpočtem, dávala realizace projektu smysl pouze a výhradně za předpokladu získání finančních prostředků z dotační výzvy. Absence jakékoliv smluvní garance včasného dodání podkladů ze strany žalobkyně tak pro žalovaného představovala nepřijatelné riziko vynaložení statisícových prostředků z veřejného rozpočtu na projektovou dokumentaci, která by bez získání dotace zůstala bezcenně ležet v šuplíku. Jednalo se tedy o podstatnou náležitost, jejíž absence ve smlouvě znemožnila její uzavření. Žalobkyně by na zhotovení díla měla neurčitý čas a měla by za něj dostat zaplaceno i tehdy, pokud by jej dodala v okamžiku, kdy by byla alokace dotace již vyčerpána. Žalobkyně rovněž neprokázala rozsah tvrzených prací ani výši údajné škody. Výpovědi svědků, navržených žalobkyní ohledně stavu rozpracovanosti projektu, byly natolik nekonzistentní, vzájemně si odporující a nevěrohodné, že na jejich základě nebylo možné učinit spolehlivý závěr o tom, jaká práce a v jaké hodnotě byla skutečně provedena. Jak potvrdili svědci ze strany žalovaného (starosta [jméno FO], místostarostka [jméno FO], místostarosta [jméno FO]), právě včasné dodání podkladů pro dotační výzvu bylo základem celé zamýšlené spolupráce. Žalovaný je veřejnoprávní korporací a má zákonnou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Odmítnutí žalobkyně promítnout tento klíčový požadavek do textu smlouvy je jednoznačně spravedlivým důvodem, proč takovou jednostranně výhodnou smlouvu nepodepsat. Výpovědi svědků navržených žalobkyní byly plné rozporů a nejistoty, v tomto směru odkázal žalovaný zejména na výpověď svědka [jméno FO], tehdejšího jednatele žalobkyně, jakož i výpověď svědka [jméno FO], externího obchodníka žalobkyně. Žalobkyně byla od počátku srozuměna s tím, že pro žalovaného je projekt bez dotace bezcenný, přesto odmítla poskytnout jakoukoliv smluvní záruku včasného plnění. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal mu náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Také žalovaný podal včasné odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, avšak pouze v rozsahu jeho výroku II. o náhradě nákladů řízení. Namítal, že mu soud prvního stupně bezdůvodně nepřiznal náhradu nákladů řízení za některé úkony právní služby, specifikované v odst. 58 odůvodnění napadeného rozsudku, a to konkrétně za vyjádření ze dne [datum], poradu s klientem dne [datum] a [datum], a vyjádření ze dne [datum] s tím, že se nejedná o účelně vynaložené náklady. S tím se však žalovaný nemůže ztotožnit. Průběh řízení nebyl jednoduchý a vyžadoval reakci na obsáhlá často se měnící tvrzení žalobkyně a na vývoj dokazování včetně výpovědi řady svědků. Soud prvního stupně vyzýval účastníky k doplnění a upřesnění tvrzení, porada s klientem a následné doplňující vyjádření nebyly projevem pochybení na straně zástupce žalovaného, ale nezbytnou reakcí na vývoj sporu a požadavky soudu. Udržování a formování procesní strategie v takto komplexním sporu si vyžádalo více než jen jednu úvodní poradu. Žalovaný je městys, subjekt veřejného práva, jehož statutární orgány mají povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Vzhledem k délce sporu, počtu nařízených jednáních a objemu provedeného dokazování byl počet uskutečněných porad naprosto minimální a plně opodstatněný. Stejně tak podání, kterými byly soudu předkládány navrhované důkazy, nelze považovat za neúčelné úkony právní služby. Žalovaný má za to, že veškeré úkony právní služby, které vyúčtoval, byly pro řádnou obranu jeho práv v tomto soudním řízení nezbytné a účelně vynaložené. Navrhl, aby odvolací soud změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně tak, že výše náhrady nákladů řízení bude činit částku 201 114,10 Kč. Dále požadoval nahradit náklady odvolacího řízení.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a o. s. ř, a zjistil, že odvolání žalobkyně není důvodné a odvolání žalovaného je částečně důvodné.

6. Na základě dokazování provedeného před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že dne [datum] se setkal starosta žalovaného [jméno FO] (dále jen „starosta“ nebo „starosta žalovaného“) s [jméno FO] (dále jen „[jméno FO]“), projektovým manažerem a obchodním zástupcem žalobkyně, neboť žalovaný měl zájem o spolupráci s žalobkyní na vícero projektech, přičemž to byl starosta, který [jméno FO] za tímto účelem kontaktoval. Žalovaný měl zájem o vybudování sběrného dvora a [Anonymizováno] za podmínky, že získá podporu z programu [Anonymizováno] na rok 2024, kdy se předpokládalo, že výzva bude vyhlášena dne [datum] a ode dne [datum] bude zahájen příjem žádostí. V dubnu 2024 informoval [jméno FO] e-mailem starostu, o kterou konkrétní výzvu se bude jednat, dne [datum] sdělil [jméno FO] starostovi žalovaného, že projekt předal na projektanty. Již počátkem června 2024 a podruhé dne [datum] se starosta společně s tehdejší zastupitelkou žalovaného [jméno FO] (později od srpna 2024 místostarostkou) sešel s projektantem [adresa] za účelem zpřístupnění stávajícího objektu, který měl být k vybudování sběrného dvora využit s tím, že [jméno FO] s kolegou [Anonymizováno] zaměřili stávající stav budovy. Na základě toho pak [jméno FO] zpracoval výkresy: stávající stav, navrhovaný stav a bourací práce, přičemž sám uvedl, že mu tyto výkresy mohly časově zabrat tak hodinu až dvě. Dne [datum] zaslal [jméno FO] starostovi zákres stávajícího objektu s pozemkem a dne [datum] navrhované bourací práce (půdorys). Byť se starosta pokoušel získat cenovou nabídku na zpracování projektové dokumentace, zahrnující taktéž vydání stavebního povolení a podání žádosti o dotaci, od dalších firem, nebyl úspěšný, protože byl upozorňován na termín a na problémy způsobené v praxi novým stavebním zákonem. Ještě předtím, než žalovaný rozeslal poptávku, předložil [jméno FO] starostovi předběžnou cenovou kalkulaci, ve které bylo placení odměny žalobkyni rozfázováno (za projekt, inženýring a další činnosti) v souladu s následně zaslaným konceptem vlastní smlouvy. Vlastní poptávku žalovaný rozesílal e-mailem až v červnu, protože do té doby hledal další firmy, které by o to měly zájem s tím, že potřebovali do poptávkového řízení minimálně tři nabídky. Konkrétně dne [datum] poptal starosta zpracování projektové dokumentace na akci „Výstavba [Anonymizováno] a sběrného dvora v [právnická osoba]“ (dále jen „výstavba RCSD“), a to zpracování architektonické studie stavby, projektové dokumentace pro stavební povolení, v podrobnostech prováděcí dokumentace – včetně PENB, výkazu výměr a rozpočtu, inženýrské činnosti s tím, že stavba proběhne na pozemcích 486/3, 489/12, 489/13, 489/17 v k. ú. [Jméno žalovaného] u [adresa] a nabídku je třeba zaslat v termínu do [datum]. Termín provedení projektové dokumentace nebyl v poptávce obsažen, přičemž součástí nebyl ani koncept případné smlouvy. Mezi účastníky nebylo sporu v tom, že poptávaná dokumentace měla být podkladem pro podání žádosti žalovaného o dotační podporu. Dne [datum] nabídla žalobkyně žalovanému zpracování projektové dokumentace na poptanou akci za celkovou cenu 471 900 Kč včetně DPH (architektonická studie 48 400 Kč včetně DPH, zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení v podrobnostech prováděcí dokumentace 387 200 Kč včetně DPH, inženýrská činnost včetně zajištění stavebního povolení 36 300 Kč včetně DPH). Žalovaný obdržel taktéž další 2 nabídky od firmy [právnická osoba] za celkovou cenu 780 450 Kč včetně DPH a od firmy [právnická osoba] za celkovou cenu 580 000 Kč bez DPH. Dne [datum] schválilo zastupitelstvo žalovaného uzavření smlouvy na zpracování projektové dokumentace s názvem „Výstavba RCSD“ s žalobkyní, a to na základě doporučení, ceny a doby dodání. Téhož dne podala žalobkyně jménem žalovaného na stavební úřad žádost o stavební povolení na stavbu: sběrný dvůr, bourací práce, [Jméno žalovaného], přičemž stavební řízení bylo později, konkrétně dne [datum] zastaveno z důvodu nedoložení plné moci k zastupování žalovaného jako stavebníka, nedoložení závazného stanoviska orgánu památkové péče, životního prostředí, hygienické stanice, hasičského záchranného sboru a z důvodu nedoložení projektové dokumentace. Dne [datum], zaslal [jméno FO] starostovi žalovaného příkazní smlouvu na zpracování projektové dokumentace a informoval ho o podání žádosti o stavební povolení. Dále sdělil, že se na projektu pracuje tak, aby podali žádost o dotaci včas, a požádal o podpis smlouvy. Zaslaný koncept smlouvy ale obsahoval chybu v ceně, takže jej opravený poslal znovu dne [datum]. V návrhu zaslané příkazní smlouvy se žalobkyně jako příkazník měla zavázat provést pro žalovaného jako příkazce projektovou dokumentaci zahrnující zajištění její tvorby v podobě studie a dokumentace pro stavební povolení, v podrobnostech prováděcí dokumentace, a to v termínu potřebném pro podání žádosti o dotaci do výzvy [Anonymizováno] na podporu budování [Anonymizováno] a sběrných dvorů (68. výzva - Předcházení vzniku odpadu, svoz a jeho zpracování), zahrnující dále tvorbu výkazu výměr a rozpočtu, zajištění PENB a PBŘ a inženýringu, včetně stavebního povolení. Žalobkyně se měla zavázat započít s přípravou projektové dokumentace neprodleně poté, co jí budou příkazcem předloženy veškeré nezbytné podklady s tím, že právo na odměnu ve výši 390 000 Kč bez DPH jí vzniká v návaznosti na postup provádění prací v několika fázích, konkrétně odměna ve výši 40 000 Kč bez DPH v okamžiku zpracování studie stavebního řešení, odměna ve výši 250 000 Kč bez DPH v okamžiku zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení, v podrobnostech prováděcí dokumentace, odměna ve výši 70 000 Kč bez DPH v okamžiku zpracování výkazu výměr a rozpočtu, a odměna ve výši 30 000 Kč bez DPH v okamžiku zajištění inženýrské činnosti a stavebního povolení. V návaznosti na zaslanou smlouvu telefonoval starosta [jméno FO] s tím, že v této podobě smlouvu nepodepíše. Dne [datum] požádal tehdejší jednatel žalobkyně [jméno FO] starostu žalovaného [jméno FO] o osobní schůzku, která se uskutečnila dne [datum] za přítomnosti starosty žalovaného, tehdejší zastupitelky žalovaného [jméno FO], tehdejšího zastupitele žalovaného [jméno FO] (do června 2024 místostarosty žalovaného), [jméno FO] a externího spolupracovníka žalobkyně [jméno FO]. Přítomní zástupci žalovaného na ní vysvětlili zástupcům žalobkyně, že smlouvu odmítají podepsat, pokud nebude projektovaná dokumentace dodána nejpozději dne [datum], [jméno FO] s [jméno FO] pak vysvětlovali, že se bude termín, od kdy je možné podávat žádosti o dotaci, měnit a posouvat asi na listopad. Dne [datum] vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovaného k uzavření příkazní smlouvy ve znění návrhu za dne [datum], na což reagoval žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce tak, že smlouvu z důvodu absence odpovědnosti za časové splnění závazku v souvislosti s dotační výzvou neuzavře. Dne [datum] pak vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovaného prostřednictvím jeho právního zástupce k úhradě částky 435 600 Kč do [datum]. Dne [datum] zároveň zastupitelstvo žalovaného revokovalo své usnesení ze dne [datum] (viz shora) mj. z důvodu, že žalobkyně nebyla schopna zaručit zpracování projektové dokumentace do termínu podání žádosti o dotaci.

7. S takto zjištěným skutkovým stavem věci se odvolací soud ztotožňuje s tím, že má svou oporu v provedeném dokazování a s tím, že nedoznal změn ani v rámci odvolacího řízení.

8. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

9. Podle § 1728 o. z. každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít (odst. 1). Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít (odst. 2).

10. Podle § 1729 o. z. dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod (odst. 1). Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech (odst. 2).

11. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

12. Podle § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

13. Podle komentářové literatury k § 1728 o. z. „odpovědnost za jednání o smlouvě bez úmyslu smlouvu uzavřít (§ 1728 odst. 1) vzniká tomu, kdo jedná o smlouvě, aniž by měl úmysl ji uzavřít. Jednání je třeba chápat široce jako jakoukoliv komunikaci vztahující se ke sjednávání smlouvy, nikoliv jen právní jednání v podobě nabídky a akceptace (obdobně Beck V 1728 12). Odpovědnost vzniká v okamžiku, kdy dotčený subjekt (už) ví, že smlouvu neuzavře, a přesto o ní (dále) jedná. Ustanovení nedopadá na situace, kdy osoba neví, zda smlouvu nakonec uzavře či ne (to je běžné, proto se jednání vedou, aby strany zjistily, zda jsou schopny najít shodu potřebnou k uzavření smlouvy), ale na situace, kdy ví (a je to její záměr), že smlouvu neuzavře, a přesto o ní jedná; jde tedy o jednání „jen na oko“. Ke vzniku odpovědnosti zákon vyžaduje zavinění ve formě úmyslu…“ (srovnej BŘÍZA, Petr, PAVELKA, Tomáš. § 1728 [Předsmluvní odpovědnost]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 3. Dostupné na beck-online.cz).

14. Dle komentářové literatury k § 1729 o. z.: „Jedná se o zvláštní skutkovou podstatu předsmluvní odpovědnosti, při jejímž naplnění princip smluvní autonomie [svobody (ne)uzavřít smlouvu] ustupuje ochraně dobré víry (§ 7) a principu poctivého jednání v právním styku (§ 6). Jakožto výjimku ze zásady smluvní volnosti je třeba ustanovení (splnění podmínek vzniku odpovědnosti) vykládat a aplikovat restriktivně (srov. 1728 1)…Strany musí při smluvním vyjednávání dospět do takového stadia, že se uzavření smlouvy zdá „prakticky jisté“. Tak tomu bude např. tehdy, kdy je dosažena shoda na celém obsahu smlouvy a chybí již jen jeho stvrzení v dohodnuté či předepsané formě nebo se s uzavřením smlouvy již jen čeká, až nastane nějaká skutečnost (např. výmaz zástavního práva v KN u prodávané nemovitosti). V méně zřejmých případech bude třeba věnovat pozornost projevům strany, která jednání nakonec bezdůvodně ukončila, neboť otázka vysoké pravděpodobnosti uzavření smlouvy je úzce provázána s důvodnými očekáváními poškozené strany v toto uzavření (1729 3). Pokud tedy zbývá nějaká otázka mezi stranami k dořešení (nemusí jít jen o diskusi nad zněním konkrétního ustanovení, ale i o otázku, zda vůbec něco do smlouvy dát či nikoliv) a nepoctivá strana indikuje, že tato otázka není pro ni rozhodná a že smlouvu uzavře bez ohledu na to, jak bude vyřešena, pak i tehdy se uzavření smlouvy může jevit jako vysoce pravděpodobné. Vždy by však měla jednání o smlouvě dospět aspoň do takové fáze, že strany dosáhly shody na všech podstatných ustanoveních smlouvy, bez toho se o vysoké pravděpodobnosti uzavření smlouvy a důvodných očekáváních poškozené strany relevantně hovořit nedá, i kdyby nepoctivá strana vysílala signály, že dohoda „nebude problém“… Je nicméně třeba zdůraznit, že spravedlivost (legitimnost) důvodu pro ukončení smlouvy bude třeba posuzovat relativně vždy ve vztahu ke všem okolnostem případu a zejména důvodným očekáváním, která nepoctivá strana vyvolala. Pokud tedy bude nepoctivá strana např. deklarovat, že smlouvu v (dosud) dojednané podobě uzavře, i kdyby se ceny surovin třeba zdvojnásobily, bude jednat nepoctivě, pokud přesto z tohoto důvodu jednání ukončí, byť by se jinak o spravedlivý důvod jednalo. Podle NS nesmí být posouzení spravedlivosti důvodu příliš přísné (v pochybnostech tedy ve prospěch spravedlivosti důvodu) a jako spravedlivý důvod by měla být posouzena každá racionální úvaha jednající strany, vycházející z objektivní skutečnosti, ale i z obhajitelného subjektivního přesvědčení podloženého konkrétními okolnostmi v daném místě a čase (NS [spisová značka]).“ (srovnej BŘÍZA, Petr, PAVELKA, Tomáš. § 1729 [Odpovědnost za ukončení předsmluvních jednání]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1–2, 4. Dostupné na beck-online.cz).

15. V řízení bylo prokázáno, že účastníci spolu jednali (byť ústně bez písemného návrhu smlouvy) fakticky od ledna 2024. [jméno FO] však byl jako zástupci žalobkyně od počátku znám požadavek žalovaného na dodání projektové a stavební dokumentace ze strany žalobkyně do data zahájení přijímání žádostí o dotaci v rámci dotačního programu „[právnická osoba]“ na rok 2024, neboť pokud jde o investiční projekty vybudování sběrného dvora a [Anonymizováno] v [právnická osoba], obec nedisponovala dostatečnými vlastními finančními prostředky. V rámci uvedeného jednání bylo také oběma účastníkům známo, že tímto datem bude den [datum]. Přihlédnout je zapotřebí k individuálnímu a konkrétnímu smluvnímu vyjednávání účastníků tohoto řízení (z něhož žalobkyně dovozuje svůj žalobní nárok), nikoliv pouze k obecným požadavkům žalovaného v rámci jím vyhlášené poptávky. Ostatně žalovaný jednal se zástupcem žalobkyně dávno před vyhlášením poptávky dne [datum]. Lze přisvědčit žalobkyni, že žalobkyně nemohla odpovídat za úspěšnost žalovaného v rámci dotačního řízení, nicméně cílem žalovaného bylo o dotaci požádat včas (co nejdříve to půjde) tak, aby se navýšila pravděpodobnost získání dotace. V daném případě šlo tedy o podstatné smluvní ujednání a žalovaný předpokládal, že uvedené dohodě stran bude odpovídat i znění písemného návrhu smlouvy, který mu byl zaslán e-mailem dne [datum], resp. v opravené verzi dne [datum]. To se však nestalo, neboť návrh uvedené „příkazní smlouvy“ žádné konkrétní datum, do kterého by žalobkyně měla své povinnosti splnit, neobsahoval. Zástupci žalobkyně [jméno FO] přitom bylo známo, že žalovaný má zájem na podání dotační žádosti v prvním možném termínu ([datum]) tak, aby jeho šance na získání dotace stoupla.

16. Odvolací soud s odkazem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou komentářovou literaturu uzavírá, že aplikace § 1728 o. z. nepřichází v podmínkách projednávané věci v úvahu, když první konkrétní faktický návrh smlouvy (na který bylo možno reagovat) došel žalovanému od žalobkyně až dne [datum], resp. [datum]. Jak již bylo uvedeno, toto ustanovení dopadá na případy, kdy někdo ví (a je to jeho záměr), že smlouvu neuzavře, a přesto o ní jedná (tzv. na oko). To však není případ účastníků tohoto řízení. Pokud pak jde o aplikaci § 1729 o. z., zastupitelstvo žalované obce sice dne [datum] schválilo uzavření smlouvy se žalobkyní, avšak nikoliv v konkrétním znění, pouze obecně s tím, že prvním konkrétním návrhem smlouvy bylo až znění zaslané žalobkyní ([jméno FO]) dne [datum]. Pokud pak jde o uvedený písemný návrh smlouvy (ať už dle svého obsahu příkazní smlouvy či smlouvy o dílo), konstatuje odvolací soud, že mezi účastníky nedošlo ke shodě o obsahu této smlouvy, pokud jde o termín plnění žalobkyně, který se navíc s přihlédnutím ke zjištěným okolnostem věci jeví jako zásadní pro to, aby žalovaný případně příslušnou smlouvu vůbec uzavřel. I kdyby pak k této shodě o obsahu smlouvy v rámci ústního jednání stran došlo, lze bezpochyby považovat za spravedlivý důvod na straně žalovaného pro neuzavření této smlouvy v písemné podobě, pokud v ní tato podstatná součást absentovala.

17. Vzhledem ke shora uvedenému tak není předsmluvní odpovědnost žalovaného dle § 1728 o. z. ani dle § 1729 o. z. dána, neboť pro její vznik nejsou splněny uvedené zákonné podmínky. Byla to skutečně spíše žalobkyně, která postupovala v rozporu se zásadou poctivého jednání v právním styku (§ 6 o. z.), pokud se dožadovala na žalovaném uzavření pro něj nevýhodné smlouvy, ačkoliv znala jeho požadavky, opakovaně vyslovované v rámci předsmluvního jednání a pro žalovaného podstatné k uzavření dané smlouvy, a navíc z tohoto svého jednání vyvodila svůj žalobní nárok. Takové jednání nemůže požívat právní ochrany (§ 8 o. z.).

18. V ostatním odvolací soud poukazuje na správné hodnocení důkazů a správné skutkové závěry soudu prvního stupně, uvedené v odstavcích 35. až 43. odůvodnění napadeného rozsudku.

19. Žaloba tak není důvodná a po právu, a soud prvního stupně rozhodl správně, pokud ji v plném rozsahu zamítl, aniž se zabýval výší nároku žalobkyně.

20. Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 219 o. s. ř. ve věcném výroku I. potvrdil (výrok I. tohoto rozsudku).

21. Pokud jde o nákladový výrok II. napadeného rozsudku, soud prvního stupně správně rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., že je to žalobkyně, kdo je povinen nahradit náklady řízení žalovanému, a správně rovněž stanovil lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Nesprávně však stanovil výši těchto nákladů, resp. počet úkonů právní služby. Náklady řízení žalovaného tvoří náklady právního zastoupení, a to odměna za celkem 13 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě ze dne [datum], sepis podání ze dne [datum], účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum], sepis podání ze dne [datum], účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum] – delší než 2 hodiny, tedy 2 úkony právní služby, účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum] – delší než 2 hodiny, tedy 2 úkony právní služby, účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum] – delší než 2 hodiny, tedy 2 úkony právní služby, účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum] a [datum]), vše dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „AT“) při hodnotě 10 060 Kč za úkon dle § 7 bod 6. AT (vycházeno z tarifní hodnoty 435 600 Kč dle § 8 odst. 1 AT), tj. 130 780 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč, tj. 900 Kč, a 10 režijních paušálů po 450 Kč, tj. 4 500 Kč, dle § 13 odst. 4 AT, a 21 % DPH z částky 136 180 Kč ve výši 28 597,80 Kč, celkem tedy 164 778 Kč po zaokrouhlení. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně přiznal žalovanému odměnu za úkon podání ze dne [datum], když se dle jeho názoru jedná o úkon účelný, kdy byla doplňována žalobní tvrzení k výzvě soudu prvního stupně. Ve shodě se soudem prvního stupně pak nepřiznal odměnu za úkony porady s klientem dne [datum] a dne [datum]. Předně konstatuje, že uvedené porady nebyly nikterak doloženy, v případě v pořadí prvních z nich se pak jedná o součást úkonu převzetí a příprava zastoupení. Odměna nebyla přiznána rovněž za úkon podání ze dne [datum], kdy se fakticky jednalo pouze o předložení navrhovaných důkazů; takový úkon nelze podřadit pod ust. § 11 AT.

22. Rozsudek soudu prvního stupně byl proto podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změněn ve výroku II. pouze pokud jde o výši přiznaných nákladů řízení (správně 164 778 Kč); jinak byl i v tomto výroku dle § 219 o. s. ř. potvrzen (výrok I. tohoto rozsudku).

23. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, v tomto stádiu řízení byl opět procesně plně úspěšný žalovaný. Má tedy podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení proti žalobkyni. Tyto náklady pak tvoří odměna za 2,5 úkonu právní služby (odvolání do výroku o náhradě nákladů řízení – odměna ve výši ½, sepis vyjádření k odvolání, účast při jednání odvolacího soudu dne [datum]) při hodnotě 10 060 Kč za úkon dle § 7 bod 6. AT (vycházeno z tarifní hodnoty 435 600 Kč dle § 8 odst. 1 AT), tj. 25 150 Kč, 3 režijní paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 1 350 Kč, náhrada za promeškaný čas na cestě z [adresa] a zpět za celkem [hodnota] půlhodin á 150 Kč dle § 14 odst. 3 AT, tj. 900 Kč, cestovné na cestě [adresa] a zpět v celkové výši 1 561,68 Kč, a 21 % DPH z částky 28 961,68 Kč ve výši 6 081,95 Kč, celkem tedy 35 044 Kč po zaokrouhlení. Při určení výše cestovného vycházel odvolací soud z údajů ve velkém technickém průkazu použitého vozidla (druh a spotřeba pohonných hmot) a vyhlášky č. 573/2025 Sb. (cena pohonných hmot, výše základní náhrady).

24. Odvolací soud stanovil k plnění náhrady nákladů odvolacího řízení lhůtu v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Platební místo těchto nákladů je pak k rukám právního zástupce žalovaného, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).