o zaplacení 2 851 000 Kč, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 21. 2. 2025, č. j. 13 C 86/2024-297,

1. Okresní soud Praha - západ (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. 2. 2025, č. j. 13 C 86/2024-297, zastavil řízení v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 767 000 Kč (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 084 000 Kč (výrok II.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení v částce 126 650,70 Kč, a to k rukám zástupkyně žalovaného do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.).

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že předpokladem vzniku odpovědnostního vztahu je vždy porušení povinnosti (v daném případě smluvní případně zákonné), způsobení újmy a příčinná souvislost mezi nimi. Jen za splnění všech uvedených předpokladů nastupuje odpovědnost škůdce za vzniklou újmu a jeho povinnost k její náhradě. Soud prvního stupně (při jednání dne 20. 11. 2024) důkladně poučil stranu žalující, že na žalobkyni leží břemeno tvrzení (a břemeno důkazní) mimo jiné ohledně příčinné souvislosti mezi žalobkyní tvrzenou škodou ve výši 2 851 000 Kč a tvrzeným porušením povinnosti žalovaným (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3934/2014 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3144/2005). Výslovně ji vyzval, aby přesně uvedla, z jakého důvodu musely být jednotlivé součásti splaškové a dešťové kanalizace a retenční nádrž kvůli tvrzeným vadám v předmětné dokumentaci vybudovány, a proč přesně, kdyby nebyla předmětná projektová dokumentace vadná, tedy kdyby zohledňovala náležitosti dané lokality, by vybudovány být nemusely, respektive, proč by mohlo být zvoleno levnější řešení, jaké by bylo a kolik přesně by levnější řešení stálo. Žalobkyně se však ve své reakci v podstatě omezila pouze na tvrzení, že po oslovení odborníka bylo shledáno, že u dešťové kanalizace nebylo gravitační napojení proveditelné, avšak u kanalizace splaškové taková možnost reálně existovala. Dále obecně uvedla, že při hledání nějakého optimálnějšího řešení nebyl v daném případě časový a technický prostor, protože ostatní sítě byly již vybudovány. Žalobkyně neupřesnila důvod, pro který u oné splaškové kanalizace nebylo (a nemohlo být v danou dobu) ono tvrzené levnější řešení zvoleno, nerozvedla, jak přesně ona tvrzená vada dokumentace způsobila, že muselo být zvoleno ono dražší řešení. Uvedená tvrzení jsou v tomto ohledu naprosto obecná a zcela nedostatečná, tímto neunesením břemene tvrzení žalobkyně naprosto soudu prvního stupně znemožnila posoudit, zda byla způsobená újma na majetku žalobkyně v příčinné souvislosti s tvrzeným porušením povinnosti žalovaného, či nikoliv. Nebylo tak třeba již se zabývat skutečností, zda opravdu žalovaný povinnost porušil, tedy zda měla předmětná projektová dokumentace zohledňovat konkrétní podmínky dané lokality.

3. Proti výrokům II. a III. shora uvedeného rozsudku podala včas odvolání žalobkyně z důvodů dle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že žalobkyně na základě předmětné výzvy soudu prvního stupně doplnila vyjádřením ze dne 14. 1. 2025 svá vyjádření, kdy mimo jiné doložila zprávu [jméno FO] a zároveň navrhla její výslech. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp, zn. 22 Cdo 4418/2009, může mít vylíčení rozhodných skutečností původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě. To ovšem platí jen tehdy, jestliže žalobce v textu žaloby na takovou listinu výslovně odkáže. Soud prvního stupně tak pochybil, když neprovedl důkazy navržené žalobkyní a zároveň konstatoval, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení. Žalobkyně ani její právní zástupkyně nejsou odborníky v oboru, tudíž požádaly o stanovisko odborníka. Žalobkyně má za to, že soud nemůže bez dalšího rozhodnout o tom, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, aniž by provedl důkazy navržené z její strany. Soud prvního stupně postupoval v rozporu se zásadou ústnosti a přímosti, neboť se omezil na vyhodnocení písemného stanoviska žalobkyně, aniž by v souladu se zmíněnými zásadami navržené důkazy řádně provedl. Dále má žalobkyně za to, že by žalované neměla být přiznána v rámci náhrady nákladů řízení odměna za sepis vyjádření ze dne 15. 11. 2024, neboť žalovaný tím nereagoval na výzvu soudu prvního stupně a všechny tvrzené skutečnosti již mohl uvést ve svých dřívějších podáních, popř. ústně při jenom z ústních jednání. S ohledem na výše uvedené žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku 1 084 000 Kč a přiznal žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

4. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil s tím, že navrhuje potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Poukázal na to, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když zejména neprokázala, že by jí škoda vůbec vznikla (a to ani její případnou výši) a už vůbec neprokázala příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem jakékoliv škody na její straně. Soud prvního stupně provedl všechny důkazy předložené žalobkyní a vyhodnotil je správně. Žalobkyni žádná škoda nevznikla, neboť ze strany žalovaného nedošlo k porušení jakýchkoliv povinností a projektová dokumentace byla vyhotovena v souladu se smlouvou o dílo ze dne 1. 10. 2019. Soud prvního stupně pak správně vyhodnotil otázku nedostatku aktivní legitimace k uplatnění nároku na straně žalobkyně. Z podání žalobkyně ze dne 14. 1. 2025 nevyplývají skutečnosti, k jejichž prokázání a doložení byla žalobkyně vyzvána soudem, když byla poučena o následcích neunesení důkazního břemene. Předmětné vyjádření žalobkyně je poměrně stručné, odkazuje se v něm zejména na zprávu [jméno FO], velmi zhruba a odhadem určuje částku, o kterou žalobkyně bere žalobu částečně zpět. Současně není ani jasně určeno, z čeho se skládá částka 1 084 000 Kč, která měla zůstat předmětem řízení. Vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] nemá podle žalovaného potřebnou kvalitu a formu, jedná se o obecný rozbor, který není možno nijak ověřit. Není zřejmé, co tímto vyjádřením chtěla žalobkyně prokázat, takže výslech [jméno FO] nebylo třeba provádět. Ve zprávě se hovoří o tom, že již v roce 2021 si byla žalobkyně vědoma, že musí zpracovat projektovou dokumentaci na realizaci stavby, kterou také v roce 2022 zpracovala, resp. zpracovala dokumentaci změny stavby před dokončením. Žalobkyně tak věděla, že dle původní projektové dokumentace (zpracované žalovaným) nebylo možné postupovat v realizační fázi stavby. Žalobkyně nezdůvodnila, proč přesně v danou dobu muselo být a bylo zvoleno dražší řešení realizace, a z jakého důvodu se pro toto dražší řešení rozhodla. Retenční nádrž tvořila součást kanalizace dešťové, a proto náklady na její vybudování, stejně jako u nákladů na vybudování vlastní dešťové kanalizace ve výši 372 000 Kč a nákladů na vybudování čerpací stanice dešťové ve výši 695 000 Kč, zcela jistě v příčinné souvislosti s tvrzeným porušením povinnosti být nemohly. Smlouva o dílo pak obsahuje závazek žalovaného jako zhotovitele vypracovat projektovou dokumentaci pro společné územní rozhodnutí a stavební povolení na komunikace a stavební sítě, dále územní rozhodnutí pro parcelizaci a typové domy, což ze strany žalovaného bylo splněno. Postup, kdy je projektová dokumentace zpracovávána pouze pro povolení stavebního záměru, je standardní, když jde o přípravu developerského projektu do určité části, která se následně prodá. Pokud se žalobkyně domnívala, že projektová dokumentace vykazuje vady, měla je bez zbytečného odkladu vytknout žalovanému a požadovat jejich nápravu (daná situace měla být řešena skrze úpravu vad).

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není opodstatněné.

6. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění: Dne 1. 10. 2019 uzavřela společnost [právnická osoba] jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel písemnou smlouvu o dílo č. [adresa]. V této si mimo jiné vymezili „dílo“ jako poskytnutí technické a organizační pomoci pro projekt, zhotovení projektové dokumentace pro projekt a zajištění inženýringu projektu. Dílo obsahuje všechny práce a činnosti, které jsou nutné pro řádné a profesionální provedení díla dle této smlouvy. Součástí díla, za které náleží zhotoviteli sjednaná odměna, jsou plnění: dokumentace ke společnému územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení na komunikace a inženýrské sítě, dokumentace pro územní rozhodnutí parcelizace a typové domy. Pod pojmem „projekt“ se ve smlouvě získání pravomocného společného územního rozhodnutí a stavebního povolení na komunikace a inženýrské sítě, získání pravomocného územního rozhodnutí na parcelizaci a typové domy dle předložených a objednatelem odsouhlasených architektonických návrhů. „Projektová dokumentace“ znamená jednotlivé stupně dokumentace sloužící k získání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Zhotovitel byl mimo jiné povinen při provádění díla jednat s odbornou péčí tak, aby dílo bylo provedeno v souladu s příslušnými zákony, prováděcími právními předpisy, technickými normami, stanovisky, směrnicemi, individuálními správními akty, pokyny objednatele a touto smlouvou. Objednatel byl oprávněn tuto smlouvu, respektive práva a povinnosti z ní vyplývající, převést na třetí osobu ve smyslu ustanovení § 1895 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), s tím, že zhotovitel udělil s jakýmkoliv dalším budoucím postoupením této smlouvy nebo práv a povinností z ní vyplývajících souhlas ve smyslu § 1897 odst. 1 o. z. Předmětná projektová dokumentace byla následně zpracována, přičemž nezohledňovala konkrétní podmínky dané lokality, konkrétně tedy reálné umístění kanalizačního řadu, na který měla být kanalizace napojována.

7. Dne 10. 1. 2021 uzavřeli společnosti [právnická osoba] a žalovaný smlouvy o postoupení smlouvy o dílo č. [adresa], ve které společnost [právnická osoba] jako postupitelka postoupila předmětnou smlouvu o dílo, práva a povinnosti z ní vyplývající na společnost [právnická osoba] jako na postupníka. Postupník prohlásil, že jsou mu známa veškerá práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo, se kterou se detailně seznámil a od postupitele přijímá předmětnou smlouvu o dílo i práva a povinnosti z ní, zavázal se zaplatit za ní postupiteli úplatu, zhotovitel pak potvrdil udělení souhlasu s postoupením smlouvy o dílo. Dne 14. 6. 2021 společnost [právnická osoba] jako prodávající a žalobkyně jako kupující uzavřely kupní smlouvu, na jejímž základě prodávající na žalobkyni úplatně převedla vlastnické právo k nemovitým věcem specifikovaným v této dohodě úplatně, přičemž tento soubor věcí a práv tvoří konkrétně jednak nemovité věci, a jednak projektová dokumentace, do které spadá mimo jiné i předmětná projektová dokumentace vypracovaná žalovaným. K okamžiku převodu vlastnického práva k nemovitým věcem tímto prodávají postoupil na kupujícího veškerá svá práva současná i budoucí ze zákona i záruční odpovědnosti za vady projektové dokumentace, která mu vyplývají z příslušných právních předpisů a z předmětné smlouvy o dílo, a dále veškerá práva vznikající mu dle předmětné smlouvy o dílo v důsledku porušení kterékoliv povinnosti architekta při odstraňování vady projektové dokumentace, přičemž prodávající dále prohlásil, že architekt udělil souhlas s postoupením výše uvedených práv. V souhrnné technické zprávě z května 2021, podepsané žalovaným, týkající se předmětného projektu je mimo jiné k otázce závěrů a rozborů z provedených průzkumů uvedeno, že průzkumy nebyly provedeny v této fázi projektové přípravy. Před samotným návrhem konstrukční části budou průzkumy provedeny a na jejich základě navržené správné řešení.

8. Následně dne 9. 8. 2021 uzavřely žalobkyně jako objednatelka a společnost [právnická osoba]. smlouvu o dílo, jejímž předmětem plnění bylo zhotovení díla [adresa], přičemž cena prací byla stanovena v celkové výši (včetně DPH) 17 081 933 Kč. V dodatku č. 2 k smlouvě o dílo ze dne 9. 8. 2021, se smluvní strany dohodly, že se smlouva o dílo mění a doplňuje o změny a vícepráce, jelikož v průběhu realizace stavby byly zjištěny závažné vady projektové dokumentace vypracované žalovaným, zejména pak části kanalizace, které si vyžádaly přerušení prací za účelem opravy projektové dokumentace a následného správního projednání změny stavby inženýrských sítí před jejich dokončením. Jelikož z opravené projektové dokumentace vyplynula nutnost změny některých již realizovaných částí kanalizace a její doplnění o nové prvky v souvislosti s nutností změny kanalizačního systému z gravitačního na tlakový. Šlo o tyto práce: „splašková kanalizace: prohloubení, 3 vrstvy zpětného hutněného zásypu, výškové nastavení šachet - 360 000 Kč, 3 x revizní šachta - 69 000 Kč, dešťová kanalizace: prohloubení, 2-3 vrstvy zpětného hutněného zásypu, výškové nastavení - 280 000 Kč, 4 x revizní šachta - 92 000 Kč, čerpací stanice dešťová: zemní práce, dodávka šachty, vystrojení - 695 000 Kč, čerpací stanice splašková: zemní práce, dodávka šachty, vystrojení - 725 000 Kč, retenční nádrže: dodávka nových nádrží (navýšení ceny kvůli hloubce/výšce nádrží) - 480 000 Kč, zemní práce (rozdíl oproti původní projektové dokumentaci) - 150 000 Kč. Celkem tedy změny a vícepráce bez DPH činily 2 851 000 Kč. V soupisu prací s označením víceprací vypracovaném společností [právnická osoba]. je retenční nádrž o minimálním objemu 106 m3 uvedená v části týkající se dešťové kanalizace. Za práce spočívající ve vybudování splaškové kanalizace zaplatila žalobkyně společnosti [Anonymizováno] částku 429 000 Kč, za ty spočívající ve vybudování dešťové kanalizace částku 372 000 Kč, za ty spočívající ve vybudování čerpací stanice dešťové částku 695 000 Kč, za ty spočívající ve vybudování čerpací stanice splaškové 725 000 Kč a za ty spočívající ve vybudování retenční nádrže částku 630 000 Kč.

9. V e-mailové komunikaci z 3. 12. 2021 [tituly před jménem] [jméno FO]který, jak z komunikace plyne, vystupoval i za žalovaného) komunikoval s panem [jméno FO] (zastupujícím investora při realizaci projektu) ohledně možných variant řešení inženýrských sítí. V emailu ze dne 9. 12. 2021 zástupkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že v průběhu realizace stavby inženýrských sítí na vymezených pozemcích na základě jeho projektu bylo dodavatelem stavby společností [právnická osoba]. zjištěno, že žalovaným navržené vyprojektované dílo, zejména kanalizace, nelze zrealizovat z důvodu odlišných výškových parametrů projektu oproti skutečnosti. Na základě toho byl panem [jméno FO] žalovaný vyzván k vypracování revizního řešení, podklady, které žalovaný dne 8. 12. 2021 žalobkyni zaslal, však požadavky žalobkyně nesplňují a zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k urychlené nápravě tohoto stavu (opětovná žádost ze dne 10. 12. 2021). V komunikaci ze září 2022 pak k žádosti zástupkyně žalobkyně žalovaný zaslal specifikace únosnosti projektované pozemní komunikace v projektu. [tituly před jménem] [jméno FO], podílející se na vypracování dokumentace, má autorizaci pro obor technika, prostředí staveb - vzduchotechnika a vytápění.

10. Ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl k závěru, že projektové dokumentace vykazují značné množství chyb a nedostatků, samotný koncepční návrh oddílné dešťové kanalizace a oddílné splaškové kanalizace je chybný, jelikož není zaručena proveditelnost gravitačního odtoku, výkresy inženýrských sítí vodovodu a kanalizace jsou nepřehledné, nekontrolovatelné a vzájemně si odporují, největším nedostatkem je provedení podélných řezů navržených inženýrských sítí, které neobsahují reálné hodnoty stávajícího, respektive upraveného terénu navržené komunikace. Z toho vyplývá, že návrh těchto sítí byl proveden bez znalosti jejich výškového uspořádání v navržené komunikaci a úrovně napojení na stávající inženýrské sítě vodovodu a kanalizace. Stavba dle této dokumentace je nerealizovatelná, jelikož projektová dokumentace pro stavební povolení vykazuje fatální chyby, zejména se jedná o ověření možnosti gravitačního způsobu odvádění dešťových a splaškových vod. V dopisu ze dne 10. 8. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení 3 031 000 Kč, a to do 10 dnů od doručení této výzvy. Žalovaný v reakci na výzvu ze dne 10. 8. 2023 uplatňovaný nárok neuznal.

11. Odvolací soud shledal zjištěný skutkový stav soudem prvního stupně neúplným ve vztahu k otázce původně plánované varianty splaškové kanalizace i retenční nádrže a možnému řešení nedostatků, a proto zopakoval dokazování ve smyslu § 213 odst. 2 o. s. ř. některými z listinných důkazů. V technické zprávě [adresa] Venkovní vodovod a kanalizace je mimo jiné popsána splašková kanalizace s tím, že do nové revizní šachty [Anonymizováno] na stávající kanalizační stoce bude napojena nová gravitační kanalizační stoka [Anonymizováno] pro novostavby rodinných domů v areálu. Potrubí mělo být vedeno v hloubce cca 1,6 m, mělo být uloženo v pískovém loži a mělo být obsypáno pískem. V rámci dešťové kanalizace ze silnic a parkovacích ploch bylo plánováno svedení veškeré dešťové vody pomocí dešťových vpustí do dvou dešťových gravitačních stok [Anonymizováno] se napojí přes revizní šachty do retenční nádrže o min. objemu 106 m3, opatřené u dna vírovým ventilem a havarijním přepadem. V závěru zprávy bylo výslovně vymezeno, že dokumentace byla zpracována v rozsahu pro stavební povolení. Projekt nezodpovídá za případné vady z použití dokumentace k jiným účelům. Rozhodnutím Městského úřadu ve [Anonymizováno], odboru životního prostředí, ze dne [č. účtu] bylo vydáno stavební povolení k provedení stavby vodního díla „[adresa], vodovod a kanalizace, [Anonymizováno]“, na pozemcích dle KN parc. č. [adresa] [Anonymizováno]. Předmětné vodní dílo zahrnuje mimo jiné splaškovou kanalizaci s druhem stokové sítě gravitační celkovou délkou gravitačních stok 543,0 m. Byla povolena jako kanalizace pro veřejnou potřebu k odvádění splaškových vod z nemovitostí. Předmětem stavby byla nová gravitační stoka pro lokalitu [adresa], kdy mělo dojít k propojení stávající kanalizační sítě v obci s novou lokalitou [jméno FO] Do nové revizní šachty DN 1000 na stávající kanalizační stoce bude napojena nová kanalizační stoka PVC 250 pro novostavby rodinných domů, v hloubce cca 1,6 m. Dále součástí vodního díla byla mimo jiné retenční nádrž jako součást dešťové kanalizace k likvidaci srážkových vod ze silnice a parkovacích stání, o minimálním objemu 106 m3, u dna opatřená vírovým ventilem s maximálním povoleným odtokem 1,1 l/s a s havarijním přepadem u stropu nádrže.

12. V odborném vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] (bez podpisu autorky) bylo k „[adresa]“, konstatováno, že původní dokumentace byla vypracována v roce 2021 a na tuto bylo vydáno územní rozhodnutí i stavební povolení. Při započetí realizace se upřesnilo, že původní dokumentace nebrala ohled na hloubku obecní veřejné kanalizace, nebyly k ní doloženy podélné profily kanalizací, ani vodovodu, nerespektovala minimální spády kanalizačního potrubí a přímé úseky mezi jednotlivými šachtami. V únoru 2022 byla zpracována dokumentace změny stavby před dokončením, byly upraveny trasy i výškové řešení jak kanalizace splaškové, dešťové, tak i vodovodu K posouzení možnosti gravitačního napojení kanalizace se autorka vyjádřila tak, že u dešťové kanalizace, na níž je osazena velká retenční nádrž, která má pozdržet odtok dešťových vod z areálu do veřejné kanalizace, je gravitační napojení nereálné. Pokud by se měla tato možnost podrobně prověřit, muselo být provedeno zaměření až ke stávajícím rybníkům ([Anonymizováno] cca 335 m od lokality). U splaškové kanalizace bylo po geometrickém zaměření šachet vedoucích jižně od řešené lokality zjištěno, že nová šachta pro možnost napojení splaškové kanalizace na původní je o 1,94 m níže. Pokud se zvětší dimenze kanalizace, je možné zmenšit spád potrubí. Splaškovou kanalizaci z areálu by bylo možné napojit do této šachty při prodloužení trasy kanalizace po straně komunikace přilehlé k řešenému areálu, čímž by odpadla nutnost přečerpávání. Částečně by byla vedena po pozemku parc. č. [Anonymizováno], který původně nebyl stavbou dotčen.

13. Soud prvního stupně věc právně posoudil o. z.

14. Podle § 1925 o. z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

15. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

16. Podle § 2590 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

17. Podle § 2615 o. z. má dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě (odst. 1). O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli (odst. 2).

18. Podle § 2618 o. z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

19. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

20. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

21. Závěr, že vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže, je výjimkou ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba (§ 79 odst. 1 o. s. ř.) a jako výjimka by měl být aplikován restriktivně. Kromě požadavku, aby z odkazu obsaženého v žalobě, bylo patrno, že připojený listinný důkaz je listinou, která popisuje nárok po skutkové stránce, je uplatnění uvedeného závěru namístě jen tehdy, neobsahuje-li potřebné vylíčení rozhodujících skutečností sama žaloba. Je-li příslušná skutečnost v žalobě vylíčena, pak to, že listinný důkaz připojený k žalobě žalobní tvrzení nepodporuje, nezpůsobuje vadu žaloby, ale může být podkladem pro závěr, že žalobce tímto důkazem tvrzenou skutečnost neprokázal (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Odo 742/2006, uveřejněný pod č. 38/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

22. Žalobkyně jako právní nástupkyně původní objednatelky se žalobou podanou u soudu prvního stupně domáhala náhrady škody na žalovaném jako autorizovaném architektu a zhotoviteli projektové dokumentace pro projekt výstavby sítí a komunikací v rámci developerského projektu, který na základě uvedené dokumentace žalobkyně realizovala. Poukazovala na to, že žalovaným vyhotovená projektová dokumentace trpěla vadami, které způsobily, že projekt musel být v průběhu jeho realizace měněn, kdy bylo nezbytné projektovou dokumentaci přepracovat (s náklady ve výši 180 000 Kč) a bylo nezbytné zvolit dražší řešení dešťové a splaškové kanalizace, než které by se v případě řádného vypracování nabízelo (o 2 851 000 Kč). Žalovaný se žalobou od počátku nesouhlasil s tím, že předmětem díla dle smlouvy o dílo ze dne 1. 10. 2019 bylo vypracovat projektovou dokumentaci ve zjednodušené podobě, pro společné územní rozhodnutí a stavební povolení, nikoliv pro vlastní realizaci stavby. Dále namítal, že dílo bylo provedeno a předáno, právním předchůdcem žalobkyně bylo převzato a nebyl vytčeny jeho vady včas, vlastní nárok žalobkyně je pak promlčen. Bylo tedy na žalobkyni, aby tvrdila a v návaznosti na to i prokazovala porušení smluvní povinnosti žalovaného, tj. že nebylo dosaženo oprávněného očekávání věřitele o odborném provedení díla založeného na smlouvě (příp. porušení zákonné povinnosti), vznik majetkové újmy a příčinnou souvislost mezi tímto porušením a újmou. V průběhu řízení vzala žalobkyně zpět žalobu co do částky 180 000 Kč nárokované jako náklady na přepracování projektu po zjištění jeho nerealizovatelnosti a v této části bylo řízení zastaveno. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že mezi žalovaným jako zhotovitelem a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) byla uzavřena písemná smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo vypracování projektové dokumentace ke společnému územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení na komunikace a inženýrské sítě, dokumentace pro územní rozhodnutí pro parcelizaci pozemků a typové domy, poskytnutí technické pomoci a organizační pomoci pro získání uvedených rozhodnutí. Žalovaný uvedenou dokumentaci vypracoval a objednateli předal, v návaznosti na ni byla vydána správními orgány příslušná rozhodnutí a na základě této dokumentace byla zahájena mimo jiné realizace - výstavba zmíněného vodního díla (včetně splaškové a dešťové kanalizace), byť tato dokumentace obsahovala výslovné upozornění zhotovitele, že k vlastní realizaci vodního díla neslouží a bude potřeba navrhnout řešení odpovídajíc terénním podmínkám (viz souhrnná technická zpráva, technická zpráva DSP). Dle tvrzení žalobkyně však tato dokumentace vyhotovená žalovaným měla dle smlouvy navrhovat řešení dotčených inženýrských sítí, které by bylo realizovatelné, což se nestalo. Tvrzené škoda v částce 2 851 000 Kč pak představovala náklady žalobkyně, který musela vynaložit navíc ve prospěch zhotovitele sítí - [právnická osoba]., v rámci náhradního řešení (po změně projektu jako vícepráce a náklady na změny), aby bylo dosaženo funkčního řešení odvodu splaškových a dešťových vod do veřejné kanalizace, jak bylo původně plánováno. Bylo tedy na žalobkyni, aby tvrdila a prokazovala, jaká levnější funkční varianta se u řešení dešťové kanalizace včetně retenční nádrže a splaškové kanalizace nabízela a jaká musela být jako náhradní řešení realizována v důsledku nesplnění očekávání žalobkyně žalovaným, že jako odborník navrhne v dokumentaci funkční. Dále bylo na žalobkyni, aby tvrdila a prokazovala hodnotu této levnější varianty, tj. aby tvrdila a prokázala požadovanou výši škody v podobě rozdílu celkové ceny realizovaného díla inženýrských sítí a ceny, za kterou mohlo být realizováno při správném řešení.

23. Soud prvního stupně správně vedl žalobkyni při ústním jednání za pomoci poučovací povinnosti dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a návrhů důkazů v tomto směru a poučil ji v odpovídajícím rozsahu o následcích případného neunesení důkazního břemen a břemen tvrzení na možný výsledek celého soudního řízení. Žalobkyně v písemném podání ze dne 14. 1. 2025 v návaznosti na uvedené poučení poukázala na to, že oslovila [tituly před jménem] [jméno FO], autorizovanou inženýrku [Anonymizováno] s autorizací na stavby vodního hospodářství a krajinné inženýrství, která po prověření možností stavby dospěla k závěru, že u dešťové kanalizace nebylo gravitační napojení proveditelné, avšak u kanalizace splaškové taková možnost reálně existovala. K tomu jako důkazy výslovně navrhla zprávu [tituly před jménem] [jméno FO] a výslech [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále uvedla, že by došlo pouze k prodloužení kanalizačního potrubí o 87,91 m, což znamená pro rok 2024 navýšení o cca 750 000 Kč až 900 000 Kč dle použité [Anonymizováno]Průměrné ceny dopravní a technické infrastruktury obcí“ aktualizace 2023. S ohledem na realizaci stavby v roce 2002 a inflaci ve stavebnictví v roce 2022 ve výši 12,3 % a v roce 2023 ve výši 6,0 %, pak lze počítat s tím, že by se cena tohoto díla začátkem roku 2022 pohybovala v rozmezí 630 000 Kč až 750 000 Kč. K těmto tvrzením navrhla k důkazu uvedenou příručku [Anonymizováno]. Poté provedla výpočet, že když dle dodatku č. 2 se společností [právnická osoba]. byla cena za tlakovou dešťovou kanalizaci 1 067 000 Kč, při navýšení o cca 700 000 Kč za prodloužení kanalizačního potrubí se jedná o náklady ve výši 1 767 000 Kč, a v této částce pak navrhla zastavení řízení (zpětvzetí žaloby). Proto s ohledem na celkové náklady na změnu kanalizace ve výši 2 851 000 Kč dosáhla způsobená škoda 1 084 000 Kč a tuto požadovala nadále přiznat, když škoda byla sice vyšší (zastavení stavby na cca 6 měsíců, nárůst režijních nákladů atd.), ale tu dle žalobkyně nelze účinně vymáhat. Pokud soud prvního stupně ani po tomto doplnění neshledal dostatečná tvrzení ve vztahu k otázce výše škody (po omezení v částce 1 084 000 Kč) v důsledku vybudování dražší varianty splaškové kanalizace a zejména k příčinné souvislosti mezi tvrzenou vadou žalovaným vypracované projektové dokumentace a uvedenou částkou, pak nepochybil. Žalobkyně sice svá tvrzení doplnila (viz citovaný text podání), ale nikoliv dostatečně určitě a konkrétně, aby bylo možnost posoudit vlastní nárok a vést k jednotlivým tvrzením dokazování. Nelze se ztotožnit s tvrzením žalobkyně, že doplnění požadovaných tvrzení (odborné povahy) učinila odkazem na listinu, kterou předložila k důkazu, když v uvedeném podání chybí výslovný odkaz na dotčené písemné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] jako na listinu, která popisuje - doplňuje nárok žalobkyně po skutkové stránce (tj. že žalobkyně doplňuje svá tvrzení nejen v textu podání, ale i textem tohoto listinného důkazu). Naopak zpráva [tituly před jménem] [adresa] – technický popis – fin“ (nedatovaná a nepodepsaná) byla navržena výslovně jen mezi důkazy. Nejde o to, že by měla žalobkyně doslovně opisovat obsah uvedeného důkazu do svého písemného podání, ale stačilo na něj v tomto směru výslovně odkázat a dále požadované rozhodné skutečnosti by z něj musely být seznatelné (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 4994/2016, uveřejněný pod číslem 31/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V tomto směru by dotčená listina stejně splnila uvedenou úlohu jen částečně, když obecně vymezila jen možnost realizace gravitační varianty splaškové kanalizace. Doplnění tvrzení pak v žádném případě nelze provést odkazem na výslech svědka jako na jinou než písemnou formu důkazů, když nelze bez dalšího nahrazovat břemeno tvrzení důkazními prostředky.

24. Žalobkyně tak sice obecně uvedla, jaká levnější varianta se podle zjištění [tituly před jménem] [jméno FO] nabízela u varianty gravitační splaškové kanalizace, jejíž cenu však stanovila jen hrubým odhadem („cca 700 000 Kč“) a po odečtení nákladů na dešťovou kanalizaci pak vyčíslila škodu jako rozdíl mezi nabízející se levnější „odhadnutou“ variantou a náklady skutečně vynaloženými na realizovanou řešení na částku 1 084 000 Kč. Z provedeného dokazování je však mimo jiné patrné, že v celkové částce 2 851 000 Kč vynaložené na základě dodatku č. 1, která má dle žalobkyně představovat celkové náklady na realizaci změněného díla (po přepracování dokumentace), jsou obsaženy i náklady na retenční nádrž v částce 630 000 Kč, která byla plánována i podle projektu žalovaného (v rozsahu min. 106 m3) a souvisela s dešťovou kanalizací, nikoliv splaškovou kanalizací. Tento rozpor (ani přes upozornění soudu prvního stupně při jednání) žalobkyně nijak nevysvětlila. Žalobkyně tak nijak blíže nespecifikovala, proč nepřistoupila k realizaci podle ní nabízející se levnější gravitační varianty splaškové kanalizace (kromě obecného tvrzení o „nedostatku času), proč v nákladech na dražší variantu splaškové kanalizace zjevně požaduje i náklady či zvýšené náklady na retenční nádrž, která s ní nesouvisí. Žalobkyně tak v důsledku nedostatečných tvrzení znemožnila soudu prvního stupně posoudit jak výši majetkové újmy vzniklé při výstavbě splaškové kanalizace, tak i otázku existence adekvátní příčinné souvislosti mezi tvrzenými nedostatky projektu vypracovaného žalovaným jako odborníkem v oboru, tj. porušením povinnosti při provedení díla zhotovitelem, a vynaloženými náklady na realizovanou dražší variantou vodního díla, tj. majetkovou újmou žalobkyně. Za této situace bylo nadbytečné provádět dokazování dalšími navrženými důkazy, zejména výslechem [tituly před jménem] [jméno FO], která poskytla i citované písemné vyjádření.

25. Odvolací soud se i k námitce žalobkyně zabýval správností výroku II. rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení účastníků. Soud prvního stupně při jejich stanovení vyšel správně z ustanovení § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, jelikož řízení bylo co do částek 180 000 Kč a 1 767 000 Kč zastaveno v důsledku procesního zavinění žalobkyně, protože zpětvzetí nebylo učiněno pro chování žalovaného, a co do zbývající částky 1 084 000 Kč byl žalovaný zcela ve věci úspěšný. Soud prvního stupně přitom ve věci neshledal předpoklady pro aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Do nákladů žalovaného zahrnul náklady na zastoupení advokátem, tvořených odměnou stanovenou podle ustanovení § 6, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), a to za 2 úkony právní služby učiněné před částečným zpětvzetím žaloby ze dne 9. 8. 2024 (tarifní hodnota 3 031 000 Kč) ve výši 20 460 Kč za 1 úkon spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, respektive v poloviční výši 10 230 Kč za 1 úkon spočívající v účasti na jednání dne 9. 8. 2024, při kterém nedošlo k zahájení jednání ve věci samé (srov. § 11 odst. 2 písm. g) a § 11 odst. 3 advokátního tarifu), dále pak za 3 úkony právní služby učiněné po shora uvedeném částečném zpětvzetím žaloby ze dne 9. 8. 2024 ve výši 19 740 Kč za úkon (tarifní hodnota 2 851 000 Kč), a to za úkony spočívající v sepisu vyjádření ze dne 15. 11. 2024, v účasti na jednání dne 20. 11. 2024 a v sepisu vyjádření ze dne 15. 1. 2025, a dále pak za 1 úkon právní služby učiněný po shora uvedeném doručení částečného zpětvzetí žaloby ze dne ze dne 14. 1. 2025 (tarifní hodnota 1 084 000 Kč) ve výši 12 660 Kč za úkon spočívající v účasti na jednání u soudu dne 21. 2. 2025. Dále se přiznané náklady sestávají z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za každý z výše uvedených 6 úkonů podle, a to po 300 Kč za 4 výše uvedené úkony učiněné do 31. 12. 2024 a po 450 Kč za 2 úkony učiněné již v roce 2025. Celkem stanovil účelně vynaložené náklady žalovaného v řízení na částku 126 650,70 Kč.

26. Pokud žalobkyně namítala, že úkon právní služby spočívající v písemném vyjádření právní zástupkyně žalovaného datovaném 15. 11. 2024 (doručeném soudu 15. 11. 2024) nepředstavoval úkon pro účelné uplatňování nebo bránění práva a neměla být za něj poskytnuta náhrada, pak je třeba zohlednit skutečnost, že k vlastní žalobě se vyjadřoval písemně sám žalovaný jako v té době nezastoupený účastník dne 23. 4. 2024 a za toto nebyla z jeho strany požadována jakákoliv náhrada. Na uvedené písemné podání pak reagovala žalobkyně podáním ze dne 5. 8. 2024. Nelze proto považovat za neúčelné jednání k obraně práva klienta, když právní zástupce v návaznosti na podání svého klienta a písemné vyjádření protistrany vyjádří kvalifikovaně postoj klienta k věci a reaguje na stav dříve nastolený i podáními protistrany. Další písemné podání právní zástupkyně žalovaného ze dne 15. 1. 2025 již reagovalo na poučení ve smyslu § 118a o. s. ř., které se žalovanému dostalo při ústním jednání. Odvolací soud naopak v odůvodnění nákladů řízení shledal nesprávnost, když ústní jednání dne 20. 11. 2024 trvalo dle protokolu od 9:30 do 12:02 hodin, tj. 3 hodiny a 27 minut, v takovém případě náležela právní zástupkyni žalovaného odměna za dva úkony právní služby po 19 740 Kč a dva paušály po 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu (úkonem právní služby je účast při jednání soudu za každé dvě započaté hodiny). Odvolací soud tak shledal, že po připočtení odměny za uvedený úkon právní služby a režijní paušál činí účelně vynaložené náklady žalovaného v řízení před soudem prvního stupně 151 080,60 Kč.

27. Odvolací soud s odkazem na shora uvedené rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. o náhradě nákladů řízení účastníků změnil v částce těchto nákladů podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve zbytku a v meritorním výroku I. jej dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

28. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v odvolacím řízení plně úspěšný, proto mu náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají odměny advokáta stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve výši 12 660 Kč za každý z dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu (sepis vyjádření k odvolání, účast na odvolacím jednání dne 10. 9. 2025) a dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (ve znění od 1. 1. 2025). Celkem činí tyto náklady 31 726,20 Kč včetně DPH.