o zaplacení 36 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 28. 3. 2024, č. j. 17 C 57/2023-84

1. Rozsudkem ze dne 28. 3. 2024, č. j. 17 C 57/2023-84, rozhodl Okresní soud v Nymburce (dále jen „soud prvního stupně“) tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 36 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 36 000 Kč od 21. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 25 942,66 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Nymburce náklady státu v částce 14 162 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), na jejímž základě žalobce při podpisu smlouvy žalovanému předal částku 40 000 Kč, kterou měl žalovaný uhradit ve splátkách po 2 000 Kč, vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje červencem 2022. Žalovaný uhradil pouze červencovou a srpnovou splátku, zářijová splátka již zůstala neuhrazena. Dne 20. 9. 2022 se tak stal splatným celý dluh žalovaného, od 21. 9. 2022 je žalovaný s úhradou svého závazku v prodlení a žalobci proto náleží sjednaný smluvní úrokem ode dne 21. 9. 2022 do zaplacení v souladu s § 1970 o. z. Soud prvního stupně proto uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku včetně příslušenství a zdůraznil unesení důkazního břemene žalobcem stran pravosti listiny nadepsané „Smlouva o zápůjčce finančních prostředků“ (dále jen „Listina“ anebo „Smlouva“) jakožto soukromé listiny.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Namítal, že nikdy výslovně nepotvrdil, že částku ve výši 40 000 Kč při podpisu smlouvy převzal – to žalobce žádným způsobem neprokázal, když pouze uvedl, že byly uhrazeny dvě splátky po 2 000 Kč a doložil pouze potvrzení výpisu z účtu za jeden měsíc. Není prokazatelné, že částka by mohla být splátkou dluhu. Zaplacení splátky 2 000 Kč údajně jím žalobci zaplacenou v hotovosti nebylo prokázáno. Na všech jednáních před soudem prvního stupně konzistentně tvrdil, že Smlouvu nepodepsal. Přestože byla pravost podpisu potvrzena znalcem, dokument jím nebyl podepsán vědomě. U žalobce několik let pracoval a ke konci června 2022 ukončoval pracovní poměr, Smlouva mohla být součástí dokumentů k ukončení pracovního poměru. Nebyl tehdy v dobrém psychickém rozpoložení a s nepozorností podepisoval veškerou dokumentaci, která mu byla předložena.

3. Žalobce ve svém vyjádření k podanému odvolání zdůraznil, že soud prvního stupně správně uzavřel, že smlouvu o zápůjčce podepsal žalovaný, vycházeje ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce z oboru písmoznalectví. Smlouvou o zápůjčce žalovaný potvrdil převzetí částky 40 000 Kč. Žalovaný sám v SMS zprávě žalovanému uvedl, že si je vědom své povinnosti zaplatit žalobci dluh.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., a zjistil, že odvolání žalovaného není opodstatněné.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobce poskytl žalovanému dne 27. 6. 2022 40 000 Kč na základě oběma účastníky podepsané Listiny. V rámci Listiny žalovaný prohlásil, že uvedenou částku 40 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy převzal. Listina obsahovala ujednání o povinnosti žalovaného zápůjčku žalobci uhradit ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně vždy do 20. dne v měsíci. Dále v ní bylo obsaženo ujednání o tom, že neuhradí-li žalovaný byť jen jedinou splátku, stává se splatným celý dluh a pro případ prodlení žalovaného se sjednává úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z dlužné jistiny. Podpis na Listině je vlastnoručním podpisem žalovaného. Žalovaný zaplatil žalobci v měsíci červenci 2022 částku 2 000 Kč a v měsíci srpnu 2022 mu zaslal 2 000 Kč na účet, na zápůjčku ničeho dalšího žalobci neuhradil. Žalobce vyzval žalovaného dne 14. 3. 2023 mimo jiné k úhradě částky 36 000 Kč nejpozději do 31. 3. 2023. Žalovaný tvrzenou pohledávku žalobci popřel.

6. Odvolací soud doplnil dle § 213 odst. 4 o. s. ř. dokazování výpisem o historii transakcí na bankovním účtu č. [č. účtu] za období od 22. 7. 2022 do 1. 9. 2022 ze dne 28. 7. 2023. Žalobce předmětný výpis soudu prvního stupně doložil k podpoře svého tvrzení o úhradě částky 2 000 Kč na jeho účet žalovaným. Soud prvního stupně z informace z výpisu zřejmě vycházel, ale opomenul provést důkaz tímto výpisem. Z výpisu bylo zjištěno, že dne 29. 8. 2022 byla žalobci na účet č. [Anonymizováno] připsána částka 2 000 Kč od osoby „[Anonymizováno]“ jako vklad hotovosti.

7. Se skutkovým stavem věci tak, jak jej zjistil soud prvního stupně, se odvolací soud po výše uvedeném doplnění dokazování ztotožňuje, neboť má v provedeném dokazování oporu.

8. Soud prvního stupně postupoval správně, pokud na řešenou věc aplikoval ustanovení o. z.

9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Zápůjčka je tzv. reálným závazkovým vztahem, čímž je míněno, že k tomu, aby vznikl, nepostačuje „jen“ existence právního titulu (řádně uzavřené smlouvy o zápůjčce, v daném případě Smlouvy), nýbrž k této skutečnosti musí přistoupit ještě i faktické poskytnutí určitého plnění (předmětu zápůjčky). To, že žalovanému byla v hotovosti částka 40 000 Kč skutečně poskytnuta, má odvolací soud za prokázané závěry o skutkovém stavu učiněnými v rámci předmětného řízení před soudem prvního stupně na základě vyhotoveného znaleckého posudku z oboru písmoznalectví (žalovaný podepsal Smlouvu) ve spojení s obsahem Smlouvy (je v ní deklarováno, že žalovanému byla předána částka 40 000 Kč v hotovosti při podpisu Smlouvy a že se zavazuje tuto částku splácet ve výši 2 000 Kč měsíčně bezhotovostním převodem na bankovní účet č. [č. účtu] vždy ke 20. dni v měsíci) a dále ve spojení s obsahem výpisu o historii transakcí na bankovním účtu č. [Anonymizováno] za období od 22. 7. 2022 do 1. 9. 2022 ze dne 28. 7. 2023 (osoba „[Anonymizováno]“ dne 29. 8. 2022 vložila hotovost ve výši odpovídající ve Smlouvě sjednané výši splátky na účet žalobce, jenž byl ve Smlouvě sjednán jako platební místo). Skutková zjištění získaná z důkazních prostředků shrnutých v tomto bodu tohoto rozsudku pak ve svém souhrnu přímo vyvracejí skutkovou verzi žalovaného v tom smyslu, že by mu byla Smlouva k podpisu úskočně „podstrčena“ v rámci podpisu jiných listin v souvislosti s ukončováním pracovního poměru mezi žalobcem a žalovaným. Odvolací soud navíc konstatuje, že podpis žalovaného se nachází těsně za předtištěným slovem „dlužník“ a je tak nepochybné, že nemohlo při podpisu listiny dojít ze strany žalovaného k omylu o tom, jakou listinu podepisuje. Byla prokázána skutková verze žalobce a nevznikla proto potřeba poučovat žalovaného podle § 118a odst. 3 o. s. ř. stran jeho důkazního břemene k jím tvrzené skutkové verzi. Lze shrnout, že žalobci se podařilo prokázat, že zapůjčil žalovanému částku 40 000 Kč, z níž mu žalovaný uhradil pouze 36 000 Kč a žalobce má právo na zaplacení žalované částky včetně příslušenství.

13. Odvolací soud se ztotožňuje s právním posouzením věci učiněným soudem prvního stupně, když dospěl oproti soudu prvního stupně k rozdílnému právnímu závěru stran okamžiku, kdy nastala splatnost celé dlužné částky, neboť výše uvedeným doplněním dokazování bylo zjištěno, že se žalovaný dostal do prodlení již se srpnovou splátkou zápůjčky (uhradil ji až 29. 8. 2022), proto se celá nesplacená dlužná splátka stala v souladu Čl. II. odst. 4 Smlouvy splatnou již ke dni 21. 8. 2022. Je však věcí žalobce určit od kdy se příslušenství splatné jistiny domáhá.

14. Dle odvolacího soudu soud prvního stupně nesprávně nepřiznal žalobci náhradu nákladů právního zastoupení za úkon právní služby v podobě sepisu (předžalobní) výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „AT“), jenž mu dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 bod 5 AT náleží ve výši 2 540 Kč, ani paušální náhradu hotových výdajů spjatých s tímto úkonem ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, ani dílčí část daně z přidané hodnoty připadající na součást těchto dvou složek nákladů právního zastoupení ve výši 596,40 Kč. Ve zbývajícím rozsahu však stran stanovení výše nákladů řízení žalobce nikterak nepochybil, a proto odvolací soud pro stručnost v tomto zbývajícím rozsahu pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku obsažené v jeho bodu 18. Celkem tak soud prvního stupně žalobci přiznal částku o 3 436,40 Kč nižší, než jakou činí výše žalobcem účelně vynaložených nákladů řízení, celková výše náhrady nákladů řízení tak činí po zaokrouhlení na celé koruny 29 379 Kč (25 942,66 Kč + 3 436,40 Kč). Soud prvního stupně správně přiznal plně úspěšnému žalobci nákladovým výrokem II. napadeného rozsudku plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) správně stanovil lhůtu k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), i platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

15. Soud prvního stupně správně rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti v řízení plně neúspěšného žalovaného nahradit České republice z rozpočtu uhrazenou náhradu nákladů řízení na znalečném ve výši 14 162 Kč.

16. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. co do výše náhrady nákladů řízení dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil, ve zbylém rozsahu tohoto výroku a ve výrocích I. a III. jej pak dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř., § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení v plném rozsahu. Náklady odvolacího řízení, které žalobci vznikly, tvoří náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokáta za dva úkony právní služby po 2 540 Kč dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 bod 5 AT a dále ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g), k) AT – vyjádření k odvolání, účast na jednání před odvolacím soudem konaném dne 2. 10. 2024, dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, cestovné za cestu [adresa] ve výši 948,64 Kč (132 km, základní náhrada 5,60 Kč/km, průměrná spotřeba Vozidla 4,1 l NM/100km, průměrná cena PHM NM 38,70 Kč/l) dle § 13 odst. 5 AT ve spojení s § 1 písm. b) Vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024 (dále jen „Vyhláška o cestovném“) ve spojení s § 4 písm. c) Vyhlášky o cestovném, náhrada za šest půlhodin promeškaného času po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT a dále náhrada ve výši 1 518,01 Kč odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a § 14a odst. 1 AT, jelikož právní zástupce žalobkyně doložil, že je jejím plátcem). Celkem tak výše nákladů vzniklých žalobci v odvolacím řízení činí po zaokrouhlení na celé koruny 8 747 Kč a tuto částku uložil odvolací soud žalovanému zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.)