o náhradu škody ve výši 351 570,17 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 2. 3. 2023, č. j. 5 C 190/2022-394

1. Rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“), rozhodl [Anonymizováno] (dále jen „soud prvního stupně“) výrokem I., že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 351 570,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Výrokem II. byla žaloba na zaplacení částky 148 716 Kč s příslušenstvím zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 43 840 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok III.). Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na náhradu škody v celkové výši 500 286,17 Kč, kterou tvoří částka 148 716 Kč jako úhrada za právní zastoupení žalobkyně ve věci poškození vzletové a přistávací dráhy, a dále částka 351 570,17 Kč, kterou byla žalobkyně povinna vyplatit vlastníkům letištních pozemků jako náhradu za zřízená věcná břemena provozování letiště, přičemž tyto letištní pozemky nemohla využívat v období od [datum] do [datum] (celkem 487 kalendářních dnů) v důsledku poškození vzletové a přistávací dráhy žalovanou dne [datum]. Vlastníkům pozemků o celkové výměře 37 642,6 m2 takto měla platit 7 Kč za m2 ročně. Soud prvního stupně žalobu zamítl co do požadované částky 148 716 Kč s příslušenstvím (již pravomocný výrok II. rozsudku soudu prvního stupně) a přiznal žalobkyni částku 351 570,17 Kč s požadovaným příslušenstvím, když dovodil, že jsou na straně žalované naplněny veškeré předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu (protiprávní jednání, vznik škody, příčinná souvislost a zavinění). Věc právně kvalifikoval dle ust. § 2910 a § 2951 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od [datum] (dále jen „o. z.“).

2. Proti výroku I. a III. tohoto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Uvedla, že toto řízení je jistým způsobem pokračováním trestního řízení proti žalované. Žalovaná dostála všem povinnostem, které jí byly trestním soudem uloženy. Nelze po ní racionálně požadovat další škodu. Žalovaná v tomto směru odkázala na závěry rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které potvrdil i Nejvyšší soud (dále jen „NS“). Částka 508 938,13 Kč, která byla v trestním řízení přiznána žalobkyni jako škoda, byla žalovanou uhrazena, o čemž svědčí výsledek exekučního řízení, vedeného soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná tak všem svým povinnostem vůči žalobkyni již dostála. Žalovaná nechápe, jak mohl být nárok žalobkyni v tomto řízení částečně přiznán, když se důkazní situace nikterak neliší od dokazování v trestním řízení. Soud prvního stupně přiznal žalobkyni částku 351 570,17 Kč z toho důvodu, že žalobkyně nemohla po dobu 487 kalendářních dnů využívat letištní pozemky o výměře 37 642,6 m2, přičemž výše poskytované náhrady byla 7 Kč za m2 ročně. Celkově tak měla žalobkyně vynaložit uvedenou částku, ač tyto pozemky údajně nemohla fakticky využívat. Dle žalované však nebylo prokázáno, že by mezi vznikem újmy a údajným protiprávním jednáním byla příčinná souvislost. Odkázala na trestní rozsudek [Anonymizováno], ve kterém bylo uvedeno, že úhrada plateb za věcné břemeno není vázaná na možnost, že letištní dráha, ať již z jakýchkoliv důvodů, nebude používána. Jedná se v uvedené rovině z hlediska trestního řízení o následek, který nelze za těchto konkrétních okolností dávat do příčinné souvislosti s jednáním žalované. Dle žalované tak nejsou splněny podmínky k aplikaci § 2910 o. z., neboť není naplněn jeden z předpokladů vzniku povinnosti nahradit újmu, a to příčinná souvislost. Nadto by nemělo být opomíjeno, že letiště spravované žalobkyní jako celek po celou dobu ([datum] až [datum]) fungovalo. Na tom nic nemění tvrzení žalobkyně, že vzletová a přistávací dráha byla zkrácena z celkových 1 380 m na 1 000 m. Tato informace pramení pouze z tvrzení žalobkyně, když žalobkyní předložený protokol [právnická osoba] ze dne [datum] žádný takový údaj neobsahuje. Žalovaná v odvolání uvádí příklady, kdy se v předmětném období na letišti [adresa] konaly různé sportovní i jiné akce. Žalobkyně dokonce aktivně nabízela své služby v podobě možnosti dlouhodobého i krátkodobého hangárování letadel mnoha kategorií, o čemž svědčí nabídka ze dne [datum]. Věcné břemeno přitom není vázáno podmínkou, že by se na pozemku měla nacházet pouze zpevněná dráha, nýbrž je možné provozovat letiště s travnatým vzletovým a přistávacím pásem. Lze tak uzavřít, že letiště jako celek v předmětné době normálně fungovalo. Nadto žalovaná poukázala na jistou spoluúčast žalobkyně na vzniku jí uplatněné škody ve smyslu ust. § 2918 o. z. Lze pochybovat o délce údajné nemožnosti využívat zcela nebo částečně předmětné pozemky. Vzhledem k tomu, že žalobkyní uplatněná částka 351 570,17 Kč je rovněž výsledkem toku času, měl by se soud prvního stupně zabývat rovněž tím, zda žalobkyně učinila vše k včasnému odstranění závad na předmětné ploše. Konečně pak žalovaná uvedla, že považuje odůvodnění nákladového výroku III. za nepřezkoumatelné, neboť není zřejmé, z jakých všech úkonů právní služby bylo vycházeno. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu tak, že žalobu plně zamítne a přizná žalované náhradu nákladů řízení, případně aby jej v napadeném rozsahu zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že odvolání obsahuje řadu nepravdivých tvrzení a je účelové s cílem oddálit splnění povinnosti platby. Je běžným postupem, že poškozený je v trestním řízení zcela nebo částečně odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. NS se pak zabýval pouze částkou 508 938,13 Kč, neboť dovolatelkou byla žalovaná. Její dovolání bylo odmítnuto. [Anonymizováno] v trestní věci ohledně částky 500 286 Kč meritorně vůbec nerozhodoval a pouze žalobkyni odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. V případě trestním soudem přiznané částky 508 938 Kč šlo pouze o přímé náklady spojené s opravou poškozené vzletové a přistávací dráhy. Žalobkyně nesouhlasí se žalovanou, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalované a tím, že musela být vzletová a přistávací dráha letiště [adresa] zkrácena. Ta byla prokázána pravomocným trestním rozsudkem a škoda je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním a zaviněním žalované ve smyslu ust. § 2910 o. z., jak uzavřel i soud prvního stupně. Žalovaná ostatně učinila při jednání dne [datum] nespornou částku 351 570,17 Kč, resp. její zaplacení žalobkyní vlastníkům za věcná břemena. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že se žalovaná dopustila protiprávního jednání a v důsledku tohoto jednání (totální demolice části vzletové a přistávací dráhy) musela být tato dráha zkrácena z 1 380 m na 1 000 m. Přestože nemohla žalobkyně po určitou dobu část letištních pozemků, které jsou zatíženy věcným břemenem, využívat, musela poskytovat vlastníkům těchto pozemků finanční náhradu, a to včetně matky žalované, která v minulosti žalované udělila plnou moc k protiprávnímu jednání. V období od [datum] do [datum] nebyl žádný jiný důvod pro zkrácení dráhy než žalovanou provedená demolice části této dráhy. Letiště v uvedeném období fungovalo v omezené míře právě z důvodu zkrácení uvedené dráhy, kdy na letišti nemohla přistávat a odletět z něj některá letadla. Žalobkyně v tomto směru odkázala na protokol [právnická osoba] ze dne [datum] a na listinu s názvem Podklady pro zveřejnění informací v publikacích [Anonymizováno] ze dne [datum]. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že pozemky nemohly být v důsledku protiprávního jednání žalované využívány pro letecký provoz. Pokud žalovaná poukazuje na nouzové přistání letadla dne [datum], došlo na něm na zkrácené dráze, když letadlo mělo poškozený podvozek a bylo vyloučeno přistání do travnaté dráhy. V každém případě šlo právě o nouzové přistání zkušeného pilota. Dále se žalobkyně vyjádřila k některým na letišti pořádaným akcím, uváděným žalovanou v odvolání. Rovněž uvedla, že nebyl důvod, proč by nemohla veřejnou nabídkou ze dne [datum] nabízet hangáry k pronájmu, zvláště za situace, kdy již [datum] (datum doručení výzvy) vyzvala žalovanou, resp. její matku k uvedení poškozené vzletové a přistávací dráhy do původního stavu. Objasnila dále, že letiště má dvě dráhy, a to zpevněnou (asfaltovou) a travnatou. V rozhodné době bylo využití letiště značně omezeno právě v důsledku zkrácení zpevněné dráhy. Pokud jde o žalovanou tvrzenou spoluúčast žalobkyně na způsobení škody, odkázala na výzvu z [datum], kterou vyzvala žalovanou, resp. její matku, k uvedení povrchu letištního pozemku č. 452/192 v k. ú. [adresa] do původního stavu, a to za splnění všech stavebně-právních předpisů. Podstatná je pak odpověď právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], která je zásadně odmítavá. Přitom Ústavní soud ČR a soud prvního stupně ohledně zastavení exekuce (v případě odstranění dráhy) rozhodovaly již na jaře 2018 (odvolací soud zastavení výkonu rozhodnutí soudem prvního stupně potvrdil v květnu 2019) a [tituly před jménem] [jméno FO] musely být závěry těchto soudů známy. Žalovaná pak do současné doby nevyjádřila sebemenší lítost nad svým jednáním, ani se žalobkyni neomluvila. Naopak tvrdí, že má exekuční titul a chce dále bourat. O tom svědčí i žádost [jméno FO] z [datum], kterou se obrátila na [právnická osoba], o stanovení podmínek pro odstranění dráhy, mj. i na pozemku parc. č. 452/192 v k. ú. [adresa], což žalobkyně prokazuje sdělením tohoto úřadu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. Rozhodnutím tohoto úřadu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo přitom nařízeno zastavení bouracích prací, které byly zahájeny na pokyn žalované. Odvolání matky žalované bylo rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno v celém rozsahu. Již dne [datum] podala matka žalované k soudu prvního stupně žalobu o zrušení věcného břemene provozování letiště (sp. zn. [spisová značka]). Žaloba byla zamítnuta, rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem potvrzeno, a dovolání a ústavní stížnost [jméno FO] odmítnuty. Vzhledem k tomu, že [jméno FO] a její rodinní příslušníci žalobkyni neustále vyhrožovali, že budou v bouracích pracích pokračovat, obrátila se žalobkyně na soud prvního stupně s návrhem na vydání předběžného opatření, které bylo v březnu 2019 vydáno a v červenci 2019 potvrzeno odvolacím soudem. Žalobkyni bylo [Anonymizováno] dne [datum] sděleno, že dne [datum] byla na tento úřad doručena správní žaloba, podaná [jméno FO], v níž se tato domáhá zrušení rozhodnutí [právnická osoba] o zastavení bouracích prací. Řízení bylo vedeno u [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka]. Správní žaloba byla uvedeným soudem v listopadu 2021 zamítnuta a řízení o kasační stížnosti [jméno FO] bylo [Anonymizováno] v březnu 2022 zastaveno. Veškeré tyto informace uvádí žalobkyně z toho důvodu, že v období od [datum] do [datum], resp. mnohem déle, čelila žalobám, kterými se [jméno FO] snažila dosáhnout pokračování výkonu rozhodnutí, tedy bouracích prací. [adresa] lze tedy po žalobkyni požadovat, aby byla oprava dráhy provedena v kratším čase. Dříve tedy žalobkyně k opravě dráhy přistoupit nemohla, když je zapotřebí rovněž zohlednit kapacitní možnosti odborné firmy, jakož i klimatické podmínky. Dokonce i poté, co žalobkyně přistoupila k opravě dráhy, se [jméno FO] opět snažila tuto snahu zmařit podáním [právnická osoba] ze dne [datum] s tím, že jde o stavební činnost v rozporu se zákonem. Žalobkyně však prokazuje sdělením [právnická osoba] ze dne [datum], že provedení těchto prací bylo žalobkyní tomuto úřadu oznámeno předem. Byla to tedy žalovaná, resp. její matka, která způsobila, že žalobkyně mohla přistoupit k opravě dráhy až na přelomu srpna a září 2019. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud prvního stupně jasně definoval, z čeho při jejich přiznání vycházel a jakým poměrem stanovil jejich výši. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu potvrdil a přiznal jí právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Odvolací soud na tomto místě konstatuje, že o odvolání žalované bylo zdejším soudem jako soudem odvolacím již jednou rozhodnuto, a to rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým byl rozsudek soudu prvního stupně změněn v napadeném výroku I. tak, že se žaloba na zaplacení částky 351 570,17 Kč s požadovaným příslušenstvím zamítá; dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud v tomto rozhodnutí dospěl k závěru, že mezi protiprávním zaviněným jednáním žalované a platbami žalobkyně za zřízená věcná břemena není dána příčinná souvislost, byť by bylo prokázáno, že žalobkyně nemohla v rozhodném období předmětné letiště užívat vůbec či omezeně, když se nejedná např. škodu v podobě ušlého zisku apod. Konstatoval, že i kdyby nedošlo k trestné činnosti žalované, žalobkyně by tak jako tak musela tyto náhrady za zřízená věcná břemena vynaložit. Dovodil, že nárok žalobkyně nemůže být z těchto důvodů po právu a žalobu je třeba zamítnout. Věc právně kvalifikoval dle § 2910 o. z. a § 135 odst. 1 o. s. ř.

5. K dovolání žalobkyně rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], tak, že se rozsudek [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Konstatoval, že náklady na náhrady za výkon oprávnění z věcného břemene k pozemkům, na nichž se zčásti nachází letiště, byly (přinejmenším zčásti) vynaloženy zbytečně (byly vynaloženy marně, aniž by bylo dosaženo prospěchu, který byl jimi sledován; tzv. zmařené náklady), a představují proto skutečnou škodu, která vznikla v příčinné souvislosti s jednáním žalované, spočívajícím v úmyslném vybourání části zpevněné přistávací dráhy, v jehož důsledku došlo k omezení provozu letiště. Poukázal na to, že žalobkyně tvrdí, že nemohla užívat letištní pozemky o výměře 37 642 m2, nicméně bylo prokázáno, že žalovaná nechala vybourat vzletovou a příletovou dráhu v délce 33,1 m a šíři 4 a dále v délce 4,4 m a šíři 2 m. Sama žalobkyně pak tvrdí, že došlo ke zkrácení letištní dráhy z 1 380 m na 1 000 m a v důsledku toho došlo k omezení aktivit leteckých škol (sídlících na letišti) a ke snížení počtu letadel, která letiště využívala. Došlo tedy pouze k omezení provozu letiště, nikoliv k jeho úplnému uzavření. To může mít vliv pouze na rozsah náhrady škody (výši nároku), nikoliv na samotnou existenci práva na náhradu škody (základ nároku). Odkázal přitom na § 2952 o. z., včetně komentářové literatury, a dále na příslušnou judikaturu.

6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zrušení věci dovolacím soudem opětovně přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není zásadně důvodné.

7. Zamítavý věcný výrok II. rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvoláním napaden a nabyl tak samostatně právní moci. Nebyl tedy ani předmětem přezkumu odvolacího soudu (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

8. Na základě dokazování, provedeného soudem prvního stupně, bylo zjištěno, že žalobkyně je provozovatelem [právnická osoba] ([Anonymizováno]), které je veřejným vnitrostátním letištěm a je součástí veřejné dopravní infrastruktury (dále jen „předmětné letiště“ či „[Anonymizováno]“), a to dle rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum]. Rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno], č. j. [spisová značka], má žalobkyně zřízené věcné břemeno provozování letiště mimo jiné k pozemkům zapsaným pro k. ú. a obec [adresa] na LV [Anonymizováno] a LV [Anonymizováno]. Za tato věcná břemena platí pravidelnou úplatu, která byla rovněž stanovena citovanými rozsudky. Z podnětu žalované došlo dne [datum] k demolici části vzletové a přistávací dráhy na předmětném letišti těžkou stavební technikou. Žalovaná byla rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], shledána vinnou, že dne [datum] vnikla na předmětné letiště prostřednictvím dodavatelské společnosti [právnická osoba]. s cílem vybourání letecké dráhy v šíři 4 metry a délce 33,1 metrů, v šíři 2 metry a délce 4,4 m, vše do hloubky 0,75 m. Tím způsobila žalobkyni (oprávněné z věcného břemena) škodu ve výši nejméně 1 304 110 Kč, způsobila z nedbalosti obecné nebezpečí tím, že vydala lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví a cizím majetku, nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že se dopustila nebezpečného jednání a spáchala tak takový čin proto, že porušila důležitou povinnost, uloženou jí dle zákona, poškodila cizí věc a způsobila na cizím majetku značnou škodu. Spáchala tím přečin obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1, 2 písmeno b) trestního zákona a přečin poškození věci dle § 228 odst. 1,3 písmeno c, d) trestního zákoníku. Trestní soud zároveň podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku rozhodl o tom, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni jako poškozené škodu ve výši 1 009 224 Kč. [Anonymizováno] změnil citovaný rozsudek a rozhodl v rámci odvolacího řízení rozsudkem dne [datum], č. j. [spisová značka], tak, že žalovanou uznal vinnou z přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1, 2 písmeno b) trestního zákona a přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1, 3 písmeno c), a podle § 228 odst. 1 trestního zákona rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni jako poškozené škodu ve výši 508 938 Kč. Podle § 229 odst. 2 trestního řádu byla poškozená žalobkyně odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Nejvyšší soud poté usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], dovolání žalované odmítl. Žalobkyně vyplatila za období od [datum] do [datum] (dále jen také jako „rozhodné období“) jako náhradu za zřízená věcná břemena oprávněným vlastníkům částku 351 570,17 Kč (37 642,6 m2,7 Kč/m2 ročně, celkem 487 kalendářních dnů), což účastníci učinili nesporným.

9. S takto zjištěným skutkovým stavem věci se odvolací soud zásadně ztotožňuje s tím, že má oporu v dokazování, provedeném před soudem prvního stupně.

10. Žalobkyně byla při jednání odvolacího soudu dne [datum] poučena dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení v tom směru, kterých konkrétních pozemků, dotčených předmětnými věcnými břemeny, jakých parcelních čísel (katastrální území) a o jaké výměře (jednotlivě i celkově), se tvrzené omezení provozu [Anonymizováno] týkalo a navrhla k tomuto rovněž důkazy. Dále byla vyzvána, aby navrhla důkazy ke svému tvrzení o omezení provozu letiště v rozhodné době od [datum] do [datum] s tím, že v opačném případě se vystavuje nebezpečí neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního a procesního neúspěchu ve věci.

11. Na toto poučení reagovala žalobkyně podáním ze dne [datum] (č. l. 545 spisu). Jednak uvedla přehled všech rozhodnutí soudů, která se týkají stanovení výše náhrady za zřízené věcné břemeno tím, že tato činí 7 Kč/m² ročně a uvedené věcné břemeno se týká jednak pozemků ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], a jednak pozemků ve vlastnictví [jméno FO]. Odkázala dále na fotokopii geometrického plánu č. [hodnota], včetně vyjádření výměr, který byl vyhotoven právě pro vymezení rozsahu věcného břemene k částem pozemků, a fotokopii geometrického plánu č. [hodnota], včetně vyjádření výměr, vyhotoveného rovněž pro vymezení rozsahu věcného břemene k částem pozemků. Rozsah těchto věcných břemen je patrný rovněž z katastru nemovitostí. Doplnila, že v důsledku protiprávního jednání žalované nebylo možné v rozhodném období využívat v podání uvedené pozemky nebo jejich části, k nimž má žalobkyně zřízená věcná břemena provozování letiště a jejichž výměra je uvedena v souladu s uvedenými geometrickými plány a geodetem určených výměr. Tyto pozemky v katastrálním území [adresa] pak v tomto podání vyjmenovává s tím, že se jedná o celkovou výměru 37 641,8 m². Rozhodné období tvoří 487 kalendářních dnů ([datum] až [datum]). Roční výše poskytnuté náhrady za nevyužívané pozemky činí 263 492,60 Kč. Škoda vznikla provozovateli letiště [adresa]. Za 1 den činí 721,90 Kč, za 487 dní pak 351 565,30 Kč. Zkrácení asfaltové vzletové a přistávací dráhy letiště z původní délky 1 380 m na 1 000 m mělo zásadní dopad na provozní způsobilost letiště a znemožnilo provoz celé řadě letounů, které dráhu o původní délce běžně využívaly nebo mohly využívat. Rozdíl pak představuje téměř 30 % (zkrácení) dostupné plochy. Délka dráhy určená pro vzlet a přistání letadla není arbitrární, ale je stanovena výrobcem letadla v letové příručce ([Anonymizováno]) pro ideální podmínky, tedy za předpokladu suché dráhy, standardní atmosféry ([Anonymizováno]) nulového větru a optimální reakce pilota. V reálném provozu se na tuto hodnotu pak přepočítávají další provozní přirážky (mokrá dráha, vysoké teploty, nadmořská výška a podobně). Podle nařízení komise (EU) č. [Anonymizováno], (part – [Anonymizováno]) je provozovatel letadla, respektive jeho pilot, povinen zajistit, že použité letiště má dostatečnou délku dráhy pro přistání a vzlet daného typu letounu s přihlédnutím k provozním podmínkám, včetně příslušných korekcí. Letiště o délce dráhy 1 380 m bylo schopné přijmout výcvikové lety na komplexních letounech s vícemotorovým turbovrtulovým pohonem. S ohledem na parametry zkrácené vzletové a přistávací dráhy někteří dosavadní uživatelé nemohli letiště využívat po dobu 16 měsíců. Z hlediska legislativy i praxe platí, že provoz letounu na dráze, která je kratší než doporučená přistávací délka dráhy s provozní rezervou, je nepřípustný. Odpovědnost nesou jak provozovatel letadel, tak provozovatel letiště. Jde o zásadní omezení provozní způsobilosti. To se nevztahuje pouze na izolovaný případ jednoho letounu, ale postihuje celou kategorii strojů, včetně výcvikových provozů aerotaxi a podobně. Dráha potřebná pro bezpečné přistání se liší podle váhy letadla, nadmořské výšky letiště, teploty, směru a síly větru a stavu dráhy (mokrá, zasněžená a podobně). Žalobkyně odkázala na požadavky stanovené v nařízení (EU) [Anonymizováno] o společných pravidlech v oblasti civilního letectví. V příloze I. je výslovně uvedeno, že letištní infrastruktura musí odpovídat typům provozovaných letadel. Z tohoto důvodu muselo dojít k dočasné změně kódového označení letiště z [Anonymizováno] na [Anonymizováno]. Letiště tedy bylo v důsledku protiprávního jednání žalované přeřazeno do jiné nižší kategorie (viz [Anonymizováno] ze dne [datum]). O změně kategorie letiště rozhodl [právnická osoba] (dále jen „[Anonymizováno]“). Protiprávní jednání žalované z [datum] bylo mimořádnou událostí, které náležitou péči věnoval i tento úřad. Řada opatření byla konzultována s jeho pracovníky, a to s [tituly před jménem] [adresa], tehdejším ředitelem odboru letišť, a s [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucím leteckého stavebního úřadu. Pokud by měl odvolací soud pochybnosti o tvrzení žalobkyně, navrhla žalobkyně výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který je zároveň znalcem z oboru doprava, odvětví doprava letecká, specializace, posuzování provozu letiště, a z oboru doprava, odvětví doprava letecká, specializace provozování letecké bezpečnosti - provozní bezpečnost. Opatření, která musela žalobkyně přijmout, jsou prokázána mimo jiné i vydáním tzv. [Anonymizováno] (informace pro piloty), které vydává provozovatel letiště a zveřejňuje [Anonymizováno]. [Anonymizováno] obsahuje zkratky jako [Anonymizováno] - použitelná délka rozjezdu, [Anonymizováno] - použitelná délka vzletu, [Anonymizováno] - použitelná délka přerušeného vzletu, [Anonymizováno] - použitelná délka přistání. Dále žalobkyně v tomto podání uvedla příkladmo společnosti, které působí na letišti [adresa]. Zdůraznila, že žalovaná žádným způsobem nereagovala na výzvy žalobkyně k uvedení poškozené dráhy do původního stavu. Dokonce se snažila zabránit aktivitám žalobkyně, které v roce 2019 směřovaly k opravě dráhy a podáním z [datum] se [jméno FO] obrátila na [Anonymizováno] s výzvou ohledně zastavení prací, které žalobkyně zahájila v souvislosti s opravou zdemolované části dráhy. Žalobkyně se pak ohradila vůči tvrzení žalované, že využívá letiště ke konání neleteckých akcí. Nic takového nepořádá ani neorganizuje, ani v době zkrácené vzletové a přistávací dráhy neorganizovala. Jediným příjmem žalobkyně jsou tedy pouze přistávací poplatky. Z nich pak žalobkyně hradí náhrady za zřízená věcná břemena, opravy a údržbu vzletových a přistávacích drah a přilehlých stripů a podobně. Tvrzení žalované svědčí o neznalosti leteckých předpisů, kdy je nutno vycházet z geometrických plánů na zaměření věcného břemene provozování letiště. Provozovatel letiště si nemůže svévolně upravovat délky drah a stripů, ty jsou dány leteckým předpisem [Anonymizováno] - letiště, který upravuje délky stripu i v podélné ose vzletové a přistávací dráhy, a od těchto rozměrů se nemůže provozovatel letiště odchýlit. Žalobkyně v rámci doplnění tvrzení také do spisu založila jako přílohu a) ač c) k č. l. 545 spisu tabulku s přehledem letadel s uvedením použitelné délky pro rozjezd ([Anonymizováno]).

12. Žalovaná na toto doplnění tvrzení a důkazů reagovala podáním ze dne [datum] na č. l. 567 spisu. Poukazovala na rozpor ve výměře, uváděné žalobkyní – dříve výměra 37 642,6 m2, v současné době 37 641,8 m2. Dále uváděla, že žalobkyně má k dispozici 2 vzletové a přistávací dráhy, kdy omezení dle [Anonymizováno] se týká pouze asfaltové [Anonymizováno]. Travnatá mohla být v rozhodném období ([datum] – [datum]) využívána. Jedná se o pozemky v k. ú. [adresa], 452/190, 452/191, 452/199, 452/208, 452/209, 452/222, 452/223, 452/236, 452/237 a 452/239, a dále p. č. 452/238 a 452/241, ty však žalobkyně neuvádí. Není pak zřejmé, jak byla travnatá plocha využívána před i po škodné události. Dále namítala, že po náhledu do katastrální mapy není na pozemcích 452/2,193,196, 197, 201, 202, 203, 225, 226, 227, 228, 230, 232 a 233 v k. ú. [adresa] umístěna asfaltová dráha, ale jedná se o pozemky s travním porostem. Z žádného důkazu pak není patrné, jaká letadla měla v době před [datum] na letišti přistávat. Navíc v rozhodném období nedošlo dle sdělení [Anonymizováno] k odebrání či pozastavení povolení žalobkyně k provozování [právnická osoba]. V tabulce, předložené žalobkyní (příloha a) žalobkyně k č. l. 545 spisu) jsou uváděna i letadla, která nebyla schopna přistát ani na dráze o délce 1 380 m, tj. za normálního provozu (např. [Anonymizováno]). Žalovaná tvrdí, že všechna letadla užívaná na [Anonymizováno] by byla schopna na dráze o délce 1 000 m přistát – viz jí předložená tabulka letadel (č. l. 569 p. v. a 570 spisu), nabízených [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (v případě stop vyšla žalovaná z přepočtu 1 m =3,28 stop). Bylo vycházeno z předpokladu teploty cca 30 stupňů Celsia ([Anonymizováno] leží ve výšce 466 m nad mořem). I např. model [Anonymizováno], uváděný žalobkyní, by přistál na dráze o délce 406 m. Dle očitých svědků [Anonymizováno] fungovalo v rozhodném období normálně, létalo se zde (viz protokol o hlavním líčení ze dne [datum], proběhlém ve věci [adresa] sp. zn. [spisová značka]). Dále žalovaná namítala, že žalobkyně v rozhodném období prosperovala (viz výkaz zisku a ztrát z let 2018-2020).

13. Žalobkyně reagovala ještě podáním ze dne [datum] na č. l. 585 spisu. Pokud jde o namítaný rozpor ve výměře, původně byl do soupisu pozemků, které nebylo možno v důsledku protiprávního jednání žalované užívat, zahrnut omylem i pozemek parc. č. 452/250 v k. ú. [adresa] o výměře 0,8 m2. Ten byl pak v rámci podání ze dne [datum] odebrán. Dále uváděla, že na pozemcích uvedených žalovanou se travnatá dráha [Anonymizováno] nenachází. Ta se nachází zcela jinde. Ani pozemky p. č. 452/238 a 452/241 tam nepatří, nejsou ani součástí [Anonymizováno]. Žalobkyně netvrdila a netvrdí, že by travnatou dráhu nemohla v rozhodném období užívat. V případě pozemků p. č. 452/2,193,196, 197, 201, 202, 203, 225, 226, 227, 228, 230, 232 a 233 v k. ú. [adresa] se jedná o přilehlé travnaté stripy k asfaltové dráze (zřízeno věcné břemeno). Dále doplnila, že na [Anonymizováno] mohly přistávat před rozhodným obdobím všechny typy letadel dle jejich manuálu, ale především vzletu z dráhy, jejíž jmenovitá délka vzletu je více než 1 017 m. Po zkrácení [Anonymizováno] na 1000 m byla zkrácena jmenovitá délka vzletu na 737 m. Odkaz žalované na zprávu [Anonymizováno] považuje za vrchol arogance. Protiprávní jednání žalované nemohlo být důvodem pro zahájení správního řízení před [Anonymizováno] ohledně odnětí či pozastavení provozování letiště žalobkyní. Žalobkyně v ničem nepochybila, naopak byla poškozena jednáním žalované. Vzhledem k tomu, že v podání žalované jsou nesprávná tvrzení ohledně technických podmínek pro rozjezd, vzlet, přerušený vzlet a přistání některých typů letadel, navrhla žalobkyně opětovně výslech svědka [tituly před jménem] [adresa]. Významnější než délka dráhy pro přistání, je délka dráhy pro vzlet. Některá letadla by tak mohla přistát, ale už by nevzletěla. Dále uvedla, že za „očité svědky“ považuje žalovaná zřejmě svědka [jméno FO] a svědka [jméno FO], vyslechnuté v trestní řízení. Ti se vyjadřovali k období od [Anonymizováno] do [datum], poté došlo k přesunu bouracího kladiva mimo neveřejný prostor letiště. Oba chtěli pomoci obžalované [Jméno žalované], jedná se o laiky, pro projednávanou věc je jejich výpověď bez významu. V řízení bylo prokázáno, že došlo k totální demolici části vzletové a přistávací dráhy [Anonymizováno] a asfaltovou dráhu bylo možné využívat pouze ve zkrácené délce. Není pak pravdivé tvrzení o prosperitě žalobkyně v rozhodném období. Z výkazu zisku a ztráty se za rok 2018 podává ztráta 8 000 Kč, v roce 2019 pak zisk 2 000 Kč, což nelze považovat za prosperitu. Až v roce 2020 dosáhla [Anonymizováno] skokového zisku 161 000 Kč.

14. Odvolací soud částečně zopakoval dokazování dle § 213 odst. 2, 3 o. s. ř. a dále doplnil dokazování podle § 213 odst. 4 o. s. ř.

15. Takto zjistil z rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že ve prospěch žalobkyně bylo zřízeno věcné břemeno provozování letiště k pozemkům zde uvedeným v katastrálním území [adresa], zapsaným na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], spočívající v zajišťování provozování letiště a potřeb leteckého provozu v souladu se zákonem č. 49/1999 Sb., ve znění novel, v zajišťování možnosti pro přistávání a vzlety letadel, pohyb letadel, v zajišťování ochrany a ošetřování letadel, v zajišťování a uskutečňování leteckých činností, v zajišťování pořádku, bezpečnosti, záchranné hasičské služby na letišti, v zajišťování ochrany před protiprávními činy ohrožujícím bezpečnost civilního letectví, v zajišťování údržby a rozvoje letiště podle podmínek stanovených pro provozování letiště, a to v rozsahu daném geometrickým plánem vyhotoveným [adresa], č. [hodnota], a dle geometrického plánu vyhotoveného [adresa], č. plánu [Anonymizováno], které jsou součástí rozsudku. Věcné břemeno bylo zřízeno za náhradu a po dobu, kdy žalobkyně bude držitelem oprávnění provozování letiště [adresa]. Tato náhrada činí 7 Kč /m² a rok, násobeno m² dotčené plochy (78 824 m²), tj. 551 768 Kč ročně[Anonymizováno]

16. Z rozsudku [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], odvolací soud zjistil, že ve prospěch žalobkyně jako provozovatele letiště [adresa] bylo zřízeno věcné břemeno provozování letiště k pozemkům v katastrálním území [adresa] zapsaným na LV č. [hodnota] u [právnická osoba], vlastníka [právnická osoba], spočívající v zajišťování stejných činností jako uvedeno shora, za náhradu a po dobu, kdy žalobkyně bude držitelem oprávnění provozování letiště [adresa], v rozsahu dle geometrického plánu vyhotoveného [adresa], č. [hodnota], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku s tím, že žalobkyně je povinna uvedené společnosti platit za věcné břemeno náhradu v roční výši 32 151 Kč, to je ve výši 7 Kč za m² a rok při výměře pozemků 4 593 m².

17. Dále bylo takto zjištěno z rozsudku [Anonymizováno] a ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že bylo zřízeno věcné břemeno provozování letiště ve prospěch žalobkyně k pozemkům v katastrálním území [adresa], zapsaným na LV č. [hodnota] u [právnická osoba], ve vlastnictví [jméno FO], a to za náhradu a po dobu, kdy žalobkyně bude držitelem oprávnění k provozování letiště [adresa]. Náhrada pak činí 94 220 Kč ročně, konkrétně 7 Kč/m² a rok při výměře pozemků 13 460 m².

18. Odvolací soud provedl důkaz rovněž geometrickým plánem zhotovitele [adresa] č. plánu [Anonymizováno], včetně evidence vlastníků, popřípadě správců nemovitostí v pořadí podle parcel a vyjádření výměry parcel, a dále geometrickým plánem zhotovitele [adresa], č. plánu [Anonymizováno], včetně vyjádření výměry věcných břemen. Z těchto geometrických plánů, jakož i z výpisu z katastru nemovitostí pro k. ú. [adresa], LV č. [hodnota], odvolací soud ověřil čísla parcelní pozemků dotčených věcným břemenem provozování letiště ve prospěch žalobkyně (a dle tvrzení žalobkyně zasažených škodnou událostí dne [datum]), včetně její výměr tak, že souhrnná výměra činí 37 641,8 m².

19. Dále bylo z listin s názvem [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) zjištěno, že tento formulář byl vydán postupně ve dnech [datum] (2x), [datum] (2x), [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Takto bylo zjištěno, že původcem podkladů je [Jméno žalobce]., tedy žalobkyně. Doklady jsou podepsány vedoucí letového provozu [Jméno advokátky], opatřeny razítkem žalobkyně. Pokud jde o text jednotlivých tzv. [Anonymizováno], [datum] bylo uvedeno „[Anonymizováno] uzavřena, poškození dráhy“, dále text „Omezuje se použití [Anonymizováno] v režimu [Anonymizováno] přílet a [Anonymizováno] vzlet, překážka na dráze. Práh [Anonymizováno] posunut na úroveň prahu [Anonymizováno]. Dbejte zvýšené opatrnosti!“. Dne [datum] je uveden text „[Anonymizováno] - dočasná změna kódového čísla dráhy na [Anonymizováno]. Nově vyhlášené délky [Anonymizováno] 1 000 m, [Anonymizováno] 1 030 m. [Anonymizováno] 1 000 m, [Anonymizováno] 980 m, [Anonymizováno] 1 000 m, [Anonymizováno] 1 030 m, [Anonymizováno] 1 000 m, [Anonymizováno] 0 m“. Téhož dne je pak uveden v dalším [Anonymizováno] tento text: „[Anonymizováno] posunuta severněji o 10 m. Souhrnná informace o překážkách na [Anonymizováno]: překážka 1 - stavební mechanizace, [Anonymizováno], [Anonymizováno] 454 m, denní značení. Překážka 2 - plot, [Anonymizováno], max [Anonymizováno],[právnická osoba] 467 m. Překážky před [Anonymizováno] a [Anonymizováno] musí být přelétávány v bezpečné výšce! Zvýšená opatrnost nutná!“. Z [Anonymizováno] z [datum] byla pak zejména zjištěna dočasná změna kódového čísla letiště na [Anonymizováno] a dále nově vyhlášené délky, a to [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Dále je zde uveden záznam: „Dbejte zvýšené opatrnosti. [Anonymizováno], [Anonymizováno],[právnická osoba]“. Z [Anonymizováno] z [datum] bylo zjištěno, že obě dráhy, jak příletová, tak vzletová, byly uzavřeny z důvodu odstraňování překážek z [Anonymizováno] těžkou technikou. Z [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že u obou drah [Anonymizováno] a [Anonymizováno] probíhá údržba a je nutno dbát zvýšené opatrnosti. Stejné skutečnosti byly zjištěny i z [Anonymizováno] z [datum]. Z [Anonymizováno] z [datum] byl zjištěn text podkladu „[Anonymizováno] č. [Anonymizováno] se prodlužuje takto: [Anonymizováno]“. Z e-mailových zpráv bylo zjištěno, že [Jméno advokátky] zasílala uvedené [Anonymizováno] na e-mailovou adresu [e-mail] s žádostí o zveřejnění.

20. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně [jméno FO], [jméno FO] a firmě [právnická osoba]. ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že v souvislosti s jednáním [datum] bylo oznámeno způsobení škod a jmenovaní byli vyzváni k uvedení povrchu letištního pozemku č. parcelní 452/192 v k. ú. [adresa] do původního stavu s tím, že pokud takto nebude učiněno do [datum], přistoupí provozovatel letiště k vymáhání povinnosti uvést svévolně poničenou vzletovou a přistávací dráhu do původního stavu soudní cestou. Na uvedenou výzvu reagoval právní zástupce [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO] dopisem ze dne [datum], z něhož bylo zejména zjištěno, že jmenovaná odmítla vyhovět výzvě a poskytnout součinnost s odkazem na jednotlivá soudní rozhodnutí.

21. Z dopisu žalobkyně z [datum], adresovaného [Anonymizováno], odvolací soud zjistil, že byly oznámeny nezbytné úpravy k odstranění havarijního stavu části [Anonymizováno] [právnická osoba] ([Anonymizováno]), které se týkaly pozemku parcelní č. 452/192, případně přilehlých pozemků v k. ú. [adresa], zahájení v září 2019, dokončení v říjnu 2019 dle možností zhotovitele a klimatických podmínek v souladu s protokolem [Anonymizováno] ze dne [datum]. Účelem nezbytných úprav je uvedení [Anonymizováno] [právnická osoba] ([Anonymizováno]) do stavu před totální demolicí části [Anonymizováno], aby mohla být [Anonymizováno] využívána v plné délce (1 380 m). Z doručenky datové zprávy bylo zjištěno, že tento dopis byl [Anonymizováno] doručen [datum].

22. Z dopisu právního zástupce [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], adresovaného úřadu [Anonymizováno] bylo zjištěno, že [jméno FO] oznámila [Anonymizováno], že považuje jakoukoliv stavební činnost na svých pozemcích prováděnou třetími osoby v rozporu se zákonem, ale i citovanými pravomocnými a vykonatelnými rozsudky soudů, pokud jde o stavební činnost probíhající mimo jiné na pozemku č. parc. 452/192 v k. ú. [adresa], a proto žádá [Anonymizováno] o okamžitou nápravu, zastavení stavebních prací a podání zprávy o výsledcích šetření.

23. Z dopisu [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento reagoval na shora uvedené dopisy [jméno FO] a žalobkyně. Na základě těchto podnětů vykonal dne [datum] ohledání v místě samém, tj. na [právnická osoba], a zjistil, že část dráhy pro vzlety a přistání letadel [Anonymizováno] na pozemku parc. č. 452/192 v k. ú. [adresa], poškozená neoprávněným a nezákonným zásahem třetí osoby dne [datum] je v plném rozsahu opravena. Opravená část dráhy, včetně neodklizené stavební sutě, je označena jako překážka. Z ohledání na místě byla [Anonymizováno] pořízena fotodokumentace. Oprava dráhy byla zajištěna provozovatelem letiště. Před zahájením opravy a po celou dobu jejího provádění bylo provozovatelem letiště zajištěno zveřejnění příslušné informace [Anonymizováno] podle leteckých předpisů. [Anonymizováno] posoudil stavební činnost provozovatele letiště související s opravou poškozené dráhy [Anonymizováno] jako odstranění překážky omezující provozování letiště, které je v souladu s ustanovením § 42 zákona o civilním letectví. Dle dodejky datové zprávy byl tento dopis doručen žalobkyni dne [datum].

24. Z dopisu právního zástupce [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jmenovaná žádala tento úřad o vydání podmínek pro vykonání exekuce - odstranění stavby částí [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na [právnická osoba] na pozemcích zde uvedených v k. ú. [adresa] ve vlastnictví [jméno FO] s dotazem, jaká opatření byla podniknuta ve věci s odkazem na zde uvedená soudní rozhodnutí.

25. Z dokumentu nazvaného [právnická osoba] bylo zjištěno, že se na letišti nacházejí vzletové a přistávací dráhy pod označením [Anonymizováno] asfalt 1380 x 30 a dále [Anonymizováno] tráva 1 000 x 18. Letiště se nachází 6 km od [Anonymizováno] v nadmořské výšce 466 m, mohou na něm přistávat letouny, vrtulníky, kluzáky a ultralehká letadla. Provozovatelem letiště je žalobkyně, vedoucí letového provozu pak [Jméno advokátky].

26. Z informace o pozemku bylo zjištěno, že pozemek parc. č. 452/192 v k. ú. a obci [adresa] o výměře 1 384 m², zapsaný na LV č. [hodnota], je ve vlastnictví [jméno FO] a vázne na něm věcné břemeno (podle listiny).

27. Z výkazu zisků a ztráty ke dni [datum] a ke dni [datum] bylo odvolacím soudem zjištěno, že žalobkyně za rok 2018 vykázala ztrátu 8 000 Kč a v roce 2020 pak zisk 160 000 Kč.

28. Z dopisu ÚCL právnímu zástupci žalované z [datum] v rámci poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., bylo zjištěno, že v období od července 2015 do července 2025 byl letový provoz na letišti [adresa] (LKPM) průběžně částečně omezován v návaznosti na jednotlivé právní skutečnosti a provozní důvody. Obecně se informace o aktuálních omezeních letového provozu vyhlašují formou poskytnutí informace o stavu letiště službou rádio, zpráv NOTAM nebo dočasnou úpravou VFR příručky. K odebrání nebo pozastavení povolení k provozování LKPM vydaného jeho provozovateli v předmětném období nedošlo. V období od června 2018 do září 2019 úřad eviduje částečné omezení letového provozu LKPM z důvodu zjištěného vstupu osob a techniky do prostoru vzletové a přistávací dráhy 24L/06R, respektive nenahlášené demolice její části. V souvislosti s tím byl provozovatelem LKPM formou NOTAM provoz omezen od [datum]. Kontrola na místě provedená úřadem téhož dne konstatovala nezpůsobilost dráhy 24L/06R v plné délce a požadovala po provozovateli letiště odstranění překážek, respektive tomu odpovídající omezení provozu vhodným provozním opatřením. Provozovatel letiště následně přistoupil k dočasnému zkrácení předmětné dráhy, respektive dalším dočasným omezováním provozu (například přítomnost další překážky, mobilní oplocení v další části dráhy dne [datum] a podobně). Stav s omezeními trval do srpna 2019, kdy probíhala stavební aktivita (omezení provozu byla vyhlašována prostřednictvím NOTAM). Dne [datum] bylo ze strany ÚCL v rámci jeho výkonu tehdejší působnosti speciálního stavebního úřadu pro letecké stavby provedeno ohledání na místě, během kterého bylo konstatováno, že se jedná o práce k odstranění překážky. Dokončení prací následně umožnilo ukončení platnosti omezení ze souvisejících NOTAM a přechod na běžný provozní režim.

29. Z protokolu o hlavním líčení ve věci Okresního soudu v Příbrami sp. zn. [spisová značka], konaném dne [datum], odvolací soud zejména zjistil, že šlo o [podezřelý výraz] věc proti obžalované [Jméno žalované] pro [podezřelý výraz] obecného ohrožení z nedbalosti a [podezřelý výraz] poškození cizí věci. Při tomto hlavním líčení byl mimo jiné vyslechnut svědek [jméno FO], který vypověděl, že byl na letišti, aby hlídal stavební techniku a stavební parcelu. Jeho práce trvala, dokud se neodvezl bagr, který tam stál. Takto hlídal pracovní techniku přibližně dva týdny, dokud se bagr neodvezl, potom se tam už nepracovalo. Neví, proč tam bagr zůstal, jeho práce byla ukončena, když bagr odvezli. Řekli mu, že už ho tam nepotřebují a vyplatila se faktura. Byla tam letištní dráha. Dále byl při tomto hlavním líčení vyslechnut svědek [jméno FO]. Ten vypověděl, že zhruba od roku 2015 věc řešil s otcem paní [jméno FO] a ve chvíli, kdy přišlo rozhodnutí Ústavního soudu, tak jej paní [adresa] kontaktovala, podepsal s ní smlouvu o dílo. S pracemi na staveništi začali [datum]. Dále vypověděl, že do dnešního dne nepochopí, proč nebyl zastaven provoz na letišti, když mu tak usilovně bránili tím strojem na té ploše. Pak tam ten stroj stál ještě 14 dní, tuší, a létalo se dál. Domnívá se, že specializovaný stavební úřad, což je [právnická osoba], v tomhle případě tři roky nebo ještě déle nevydal technické podmínky k odstranění letiště a z podobného důvodu asi nekonal nic dalšího.

30. Žalovaná dále předložila webovou nabídku Aerotaxik.cz s online kalkulacemi cen za pronájem letadel, ze kterých odvolací soud zjistil, že jsou zde fotografie jednotlivých typů letadel s uvedením cen. Konkrétně se jedná o typy Cirrus, SR22, Pilatus PC-12, Cessna 172SP, včetně technických údajů.

31. Rovněž žalovaná předložila výpis z webových stránek [právnická osoba], z nějž bylo zjištěno, jaká letadla jsou na tomto letišti k dispozici pro vyhlídkové lety. Konkrétně pak jde o letadla Argo DirectFly, Blaník L23, Cessna 152, Cessna 172, Cessna 208 Caravan, [jméno FO], [jméno FO] 28 a VL3.

32. Dále žalovaná předložila odvolacímu soudu výpis z webových stránek OK AVATION, z nichž odvolací soud zjistil, jaká je nabídka letadel této firmy k prodeji, včetně technických parametrů, pokud jde o přistání.

33. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [adresa] odvolací soud zjistil, že právní zástupkyni žalobkyně zná ze svého působení na [právnická osoba], kde pracoval jako ředitel odboru letišť a leteckých staveb. Zároveň působí jako znalec v oboru provozní bezpečnost letiště, heliportů, letecké stavby. Pro žalobkyni takto prováděl znalecké posudky. Situaci na LKPM znal v období od roku 2002 roku 2022 velmi dobře. Je tedy informován, i pokud jde o událost dne [datum]. Nikdy se ve své praxi, kdy pracoval na ÚCL téměř 20 let, nesetkal s tím, aby někdo zboural část dráhy a tímto způsobem ohrozil bezpečnost. Došlo k bourání zpevněné dráhy, která je nosným prvkem letiště. V okamžiku, kdy někdo naruší celistvost dráhy, znamená to velký problém, podle rozsahu buď dojde uzavření celého letiště nebo omezení provozu. V daném případě byla přivolána Policie ČR a svědek na místo vyslal své kolegy na místní šetření. V první fázi tam bylo opomenuto bourací mobilní kladivo, asi 14 dní nebo tři týdny, provoz letiště tak nebyl způsobilý kvůli této překážce na dráze. Byly vydány tzv. NOTAM, což jsou oznámení pro leteckou veřejnost a byla tam zkrácená dráha do té doby, než byla dráha vrácena do původního stavu. Na tomto letišti jsou dvě paralelní dráhy, které se nachází vedle sebe, přiléhají k sobě. Nezpevněná - travnatá, která má menší únosnost a zpevněná – asfaltová, která má vyšší únosnost, je způsobilá pro těžší typy letadel. Některé typy letadel preferují přistání do trávy, protože má významně nižší valivý odpor, typicky letadla do 450 kg. Nicméně z hlediska vzletu je spíše preferován zpevněný povrch, protože ten umožňuje menší opotřebení pneumatik. K dotazu, zda zkrácení přistávací a vzletové dráhy znamenalo nějakou významnou změnu z hlediska přistávání některých konkrétních typů letadel, svědek uváděl, že ano. Tehdy to dopočítával, protože díky tomu, že přišli o téměř 300 m dráhy, se změnilo kódové značení letiště, což je systém, který zavedla Mezinárodní organizace pro civilní letectví na to, aby hodnotila dráhy a jejich způsobilost ve vztahu k výkonnosti letadel. Kódové značení má čtyři kódová čísla, nejvyšší kódové číslo je čtyři, např. [adresa], letiště kódového čísla tři jsou tovární jako jsou [adresa], ty jsou už s kratší dráhou. Nejrozšířenější jsou letiště pro všeobecné letectví, to jsou dvojková nebo jedničková, ale to už jsou víceméně aeroklubová letiště pro dominantní ultralehký provoz. Pokud je letiště kódového značení 2, znamená to, že může přijmout významně širší objem provozu než 1. Zpevněné dráhy jsou oceňovány tím, že umožňují delší dobu provozu. Standardní provozní doba v České republice u vnitrostátních veřejných letišť je od 15. 4. do 15. 10., pak už přicházejí problémy, které u nezpevněných letišť způsobuje třeba podmáčení nebo snížená únosnost. U zpevněných drah toto nehrozí a umožňuje to delší dobu provozu. Jak se mění povětrnostní podmínky posledních 10 let, nejsou tak těžké zimy, a je možné používat letiště už před dubnem a třeba až do konce listopadu. V daném případě došlo ke změně označení letiště z 2B na 1B. Zkrácení dráhy pak znamená, že tam, kde dříve mohl přistát nějaký objem letadel, které potřebují pro svoji činnost délku nezpevněné dráhy, tak ta letadla tam nemohla přistát. Svědek dále uvedl, že je znalec na infrastrukturu, nikoliv na výkonnost letadel. Každé letiště, vzletová a přistávací dráha, má tzv. čtyři vyhlášené délky, délku pro rozjezd, pro vzlet, pro přistání a pro přerušený vzlet. Podle manuálu a podle předpisové základny se říká, že letiště se hodnotí podle délky vzletu. Když letadlo vzlétá, spotřebovává palivo. Při přistání je nárok na přistávací délku mnohonásobně menší. Vzlet nebo provedení vzletu je ve své podstatě základní parametr ke každé dráze. Může se stát, že letadlo na letišti může přistát, ale už neodletí, protože délka pro vzlet je vždy významně delší než po přistání. K tomu existuje metodika, která je uveřejněna v dokumentu 9157 ICAO, které proto, aby letiště po celém světě byla srovnatelná, zavádí systém, který je odvozený od mezinárodních standardních atmosfér. Ve své podstatě říká, že nulové podmínky jsou 0 m nad mořem, 15 °C, bezvětří a standardní tlak. Dále jsou zde korekční činitelé (např. nadmořská výška, tlak, teplota apod.), které se přepočítávají a které vstupují do výpočtu jmenovité délky dráhy vzletu letounu. Každý z těchto parametrů, pokud je navýšen, říká, že dráha pro vzlet musí být významně delší, to znamená třeba dráha v Příbrami umožňuje nějaký typ provozu, ale pokud by se stejná dráha umístila třeba do [adresa], což je o 300 m výše, už by se tam zkracovala a použitelnost by byla menší. Délka fyzická a délka dráhy není to samé jako parametr jmenovitá délka dráhy vzletu letounu, což je parametr, se kterým pracuje ministerstvo dopravy a mezinárodní organizace. Pokud bylo letiště kódového č. [hodnota], znamenalo to, že jmenovitá délka vzletu letounu musela být po přepočtu (koeficient tlaku, výšky, sklonu dráhy) více jak 1200 m. Jednička pak znamená, že to je hodnota do 800 m po přepočtu. To znamená, že tam je rozdíl více než 400 m. Osobní názor svědka, je, že ultralighty mohly používat dráhu do 1 km celkem bez problémů. Jednomístná či dvoumístná letadla asi ano, ale možná s nějakým omezením, např. že nemohla třeba startovat s plnými palivovými nádržemi. U čtyřmístných letadel záleží na výkonnosti. Nejznámějším letadlem tohoto typu, i když to už je pětimístné, je L 200 Morava, tam už by svědek považoval kilometr za málo. [právnická osoba] je veřejné, vnitrostátní, a má povinnost přijímat všechna letadla v rámci své provozní a technické způsobilosti. V případě veřejných letišť si o způsobilosti k přistání a ke vzletu rozhoduje provozovatel letadla, potažmo pilot. Pilot je poslední instance, která je odpovědná za bezpečné provedení vzletu. To znamená, že pokud např. potřebuje odvézt šest lidí z Příbrami, přistane, pak najednou zjistí, že si špatně udělal předletovou přípravu, že nemá k dispozici 1300 m, ale jen kilometr, tak mu tam dva lidi třeba zůstanou. Svědkovi byla předložena tabulka – příloha žalobkyně k č. l. 545, označená a) až c). K té uvedl, že vstupní hodnoty a základní koeficienty, které mají být použity pro přepočet, jsou v ní uvedeny. Pokud jde o letadla, uvedená v této tabulce, některé typy nezná, ale co se týká českých výrobců, nejčastěji L 410 UPV, to jsou těžší varianty, tak by to mohlo odpovídat. Provozovatel letiště neví předem, jaké letadlo na letišti přistane nebo hodlá přistát. [právnická osoba] není letiště, které by mělo tzv. slotovou koordinaci (jako např. [adresa]), kdy jde o koordinované letiště, kde každý vzlet a každé přistání je předmětem souhlasu speciálního koordinačního orgánu. Druhý případ je neveřejné letiště (ať už neveřejné mezinárodní nebo neveřejné vnitrostátní), kdy provozovatel musí dát doslovně souhlas s použitím letiště. U veřejných vnitrostátních a u veřejných mezinárodních letišť v okamžiku, kdy je publikována tzv. provozní doba (v letecké informační příručce, tzv. VFR příručce), je provozovatel povinen přijmout jakékoliv letadlo, které z hlediska svých parametrů a své výkonnosti může na takovém letišti přistát nebo vzlétnout. K dotazu, zda může mít zkrácení dráhy o 380 m vliv na rozhodnutí pilotů upustit od záměru na letišti přistát poté, co zjistí, že je dráha zkrácená, svědek uvedl, že zcela určitě, protože v rámci předletové přípravy každý pilot, který zamýšlí provést let na dotčené letiště, je povinen si zjistit základní aktuální parametry (mapa ADC z VFR příručky) a k tomu je povinen si zjistit z veřejně dostupných informací (tzv. NOTAM), zda zde nejsou nějaké další informace, např. že je letiště zavřeno. VFR příručka je speciální část letecké informační příručky České republiky, kterou zajišťuje ministerstvo dopravy cestou řízení provozu, jsou to oficiální letecká data, která jsou dostupná pro uživatele českého vzdušného prostoru anebo pro jakéhokoliv uživatele, který zamýšlí proletět, přistát nebo vzletět z České republiky. Poté, co Česká republika přistoupila k Schengenskému prostoru, je možné využít LKPM jako vnitrostátní letiště jakýmkoliv letadlem nebo personálem, který vzlétá nebo přistává v rámci Schengenského prostoru. Stále platí, že pokud chce opustit vnější hranice Schengenského prostoru, nikoliv státní hranice České republiky, musí použít státem nebo vládou schválené letiště, které má schválený celní přechod a kde je cizinecká pohraniční policie. Existují samozřejmě letiště např. jako je [adresa], které je veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní, které spojuje možnost letů v rámci Schengenského prostoru i mimo Schengenský prostor. [právnická osoba] je pouze veřejné vnitrostátní, to znamená, že je možné na něj provádět tzv. vnitřní lety pouze ze zemí Schengenského prostoru. Základním prvkem každé letištní infrastruktury je dráha. Žádným předpisem není uvedena minimální délka dráhy. V případě LKPM šlo o původní vojenské letiště, které mělo dráhu o délce téměř 2 km. Každá dráha musí být minimálně o šířce 18 m, čím vyšší je úroveň kódového čísla, tím je dráha širší, aby umožnila přistání právě u větších letadel i v rámci všeobecného letectví. Aby byla dráha provozuschopná, musí mít kolem sebe zajištěný tzv. strip neboli pás dráhy, což je bezpečnostní prostor, který minimalizuje nebezpečí v případě např. poruchy hlavního podvozku. Dále existují tzv. přesahy stripů, což jsou úrovně, kde je práh dráhy, což je mez, od které mohou letadla přistát. Před prahem a za prahem dráhy je vždy ještě další bezpečnostní plocha, protože už se několikrát stalo, že letadlo nebylo schopno zabrzdit v celé délce dráhy a vyjelo. Pokud není strip, nelze provozovat dráhu. Pokud je dráha poškozena, je zapotřebí ji zkrátit, a ta část, která je za tímto poškozením nebo od začátku tohoto poškození, je pro letectví nepoužitelná. Pro provozovatele je to mrtvá plocha. Dráha tak, jak je publikovaná v letecké informační příručce, je zaměřená a určená souřadnicemi. Je dokonce uvedena nadmořská výška, což je správně, protože podle předpisu musí být každá úroveň dráhy takto označená. Pokud by byla protažena dráha, je zapotřebí protáhnout přiměřeně i strip. A tam je problém v tom, že dráhy jsou paralelní nebo k sobě sousedící. I na strip je stejný požadavek, musí tam být plynulý přechod a ve stripu dráhy nesmí být jakákoliv překážka. Jedinou výjimkou jsou vizuální prostředky. Ale pokud je na stripu např. jáma nebo zbouraný beton, cizí objekty, tak nelze dráhu prodloužit, protože není zajištěn požadavek na kvalitu stripu. Poškození zpevněné dráhy v té prvé fázi, kdy tam byl umístěn stavební bourací mechanismus, mělo dopad i na tu nezpevněnou dráhu. To znamená, že bylo možné z té nezpevněné provádět pouze vzlety s tím, že překážku měli za sebou. Standardní únosnost travnaté dráhy je zhruba do 5 700 kg. Na daném letišti byl vznik nezpevněné dráhy podmíněn tím, že je zde plachtařský provoz. Za bezpečnost provozu je odpovědný provozovatel. Pokud provozovatel sdělí, že má nějaké nápravné opatření a toto předloží ÚCL, žádné omezení provozu se nevydává. I kdyby např. dráha měla 500 m a provozovatel to považoval za ekonomické, je to jeho problém, nikoliv problém státního dozoru. Pokud je letiště nastavené na kódové značení jedna, znamená to dle svědka, že to je prostě takové to hobbistické létání. U dvojky už je možné provést let, nikoliv za úplatu, ale let s dalšími osobami na palubě. Rozvoj technologií a letounů tohoto typu šel za posledních 15 let neuvěřitelně nahoru. Podobnou tabulku s přehledem letadel včetně délky vzletu a přistání zpracovával znalec pro Letiště [adresa], k dotazu nebyl již schopen přesně stanovit, v jaké nadmořské výšce se toto letiště nachází, odhaduje do 200 m. Pokud jde o NOTAM, ty jsou nejpoužívanějším nástrojem pro publikace nestandardních nebo nouzových situací na každém letišti nebo heliportu. Základní sazba leteckých dat je publikována v letecké informační příručce. Jakékoliv odchylky, např. nefunkčnost osvětlení, překážky na dráze, nerovnosti, kluzkost na dráze, je provozovatel povinen bezodkladně publikovat cestou NOTAM, což je mezinárodní systém pro sdělování informací k leteckým stavbám, do kterých vstupuje každý provozovatel letiště nebo heliportu, který má přidělenou ICAO značku. V České republice je to řešeno systémem, který pro provozovatele letiště umožňuje dvě varianty podání. Může to být datovou schránkou, e-mailem, nebo vlastním systémem, které toto řízení provozu vyvinulo. NOTAM je omezen na tři měsíce, pak informace přechází do suplementu v VFR příručce.

34. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

35. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

36. Podle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

37. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

38. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

39. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán [podezřelý výraz] čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

40. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci odvolací soud konstatuje ve smyslu ust. § 2910 o. z., že na straně žalované došlo k protiprávnímu jednání, za které byla pravomocně odsouzena shora citovanými trestními rozsudky, jimiž je ostatně soud v projednávané věci vázán v rozsahu ust. § 135 odst. 1 o. s. ř. V důsledku tohoto jejího protiprávního zaviněného jednání došlo dne [datum] k poškození vzletové a přistávací dráhy na předmětném letišti, jež žalobkyně oprávněně provozuje. Nárok na zaplacení přímé škody (náklady na opravu uvedené dráhy, resp. její uvedení do původního stavu), která vznikla žalobkyni v souvislosti s tímto poškozením, byl již žalobkyni přiznán v rámci adhezního řízení, a to ve výši 508 938 Kč. V řízení bylo prokázáno (a mezi účastníky to ani nebylo sporné), že za věcná břemena, zřízená v souvislosti s provozem předmětného letiště, platí žalobkyně vlastníkům dotčených pozemků (mj. i matce žalované) pravidelnou náhradu, a to v prokázané výši 7 Kč/m2/rok.

41. Předmětem přezkumu odvolacího soudu byl nárok žalobkyně na náhradu škody, která jí měla vzniknout protiprávním jednáním žalované. Ta nechala vybourat část vzletové a příletové dráhy v délce 33,1 a šířce 4 a dále v délce 4,4 m a šíři 2 m. Došlo ke zkrácení vzletové a přistávací dráhy z 1 380 m na 1 000 m. Žalobkyně pak tvrdila, že v důsledku tohoto protiprávního jednání žalované nemohla užívat pozemky o celkové výměře (žalobkyní nově tvrzeno) 37 641,8 m2, došlo k omezení provozu letiště v podobě omezení aktivit leteckých škol (sídlících na letišti) a ke snížení počtu letadel, která letiště využívala. Požadovaná škoda pak představuje úplatu za zřízená věcná břemena (7 Kč za m2 a rok) v rozsahu výměry pozemků, které takto nemohly být využívány, a to po rozhodné období 487 dnů ([datum] až [datum]).

42. Nejvyšší soud dal soudům nižší instance závazný právní názor v tom směru, že základ nároku je zásadně dán a je třeba zkoumat a prokazovat výši škody (viz shora).

43. Po rozsáhlém dokazování bylo dle názoru odvolacího soudu prokázáno jednak protiprávní jednání žalované, vznik škody na straně žalobkyně, příčinná souvislost mezi tímto, jakož i zavinění žalované, v daném případě dokonce ve formě úmyslu. Žalobkyně nemohla v tvrzeném a prokázaném rozsahu užívat letiště právě a pouze v důsledku trestné činnosti žalované, náhradu za věcná břemena však přesto nadále platila i v tomto rozhodném období. Při zohlednění kritérií uvedených ve zrušovacím rozhodnutí Nejvyššího soudu lze uzavřít, že žalobkyni takto vznikla škoda v požadované výši (s výjimkou níže). Příčinnou souvislost pak lze shledat v tom, že náklady v podobě náhrad za zřízená věcná břemena se staly zbytečnými, resp. byly vynaloženy marně, aniž bylo dosaženo prospěchu, který jimi byl sledován (tzv. zmařené náklady). Přitom se může jednat o náklady, které by poškozený vynaložil tak jako tak, nicméně právě v důsledku škodní události nemohl určitých majetkových práv, na které byly náklady vynaloženy, užívat. V řízení bylo přitom prokázáno, že pro zkrácení vzletové a přistávací dráhy na LKPM v rozhodném období nebyl dán žádný jiný důvod než právě protiprávní jednání žalované, konkrétně demolice části dráhy. O tom, že k této demolici došlo, a to v tvrzeném rozsahu, svědčí nejen uvedená [podezřelý výraz] rozhodnutí, ale rovněž následné dokumenty po [datum] jako např. protokol ÚCL ze dne [datum] a jednotlivé NOTAM, vydané v rozhodném období. Těmito listinami, jakož i výslechem svědka [tituly před jménem] [jméno FO], bylo rovněž prokázáno, že v důsledku žalovanou zadané demolice části dráhy došlo ke zkrácení vzletové a přistávací dráhy z 1380 na 1000 m. Svědek [tituly před jménem] [adresa], který po dobu téměř 20 let pracoval jako ředitel odboru letišť a leteckých staveb na ÚCL a který zároveň působí jako znalec v oboru provozní bezpečnost letiště, heliportů, letecké stavby, dle odvolacího soudu přesvědčivě objasnil pravidla, chod a specifika leteckého provozu s přihlédnutím k podmínkám přímo na LKPM, kdy je zřejmé, že v důsledku zkrácení dráhy nemohly být využívány pozemky v tvrzeném rozsahu 37 641,8 m2, když ke vzletové a přistávací dráze přináleží rovněž příslušné stripy, práh dráhy, další bezpečnostní plochy apod. s tím, že ubouráním části dráhy je zásadně narušena její celistvost. To vše má pak logicky dopad i na možnosti používání dráhy, potažmo na provoz letiště jako celku. V rámci rozhodného období bylo kódové označení LKPM změněno přechodně z 2B na 1B, což mělo vliv na možnost přistávání letadel na letišti, když ne všechna letadla jsou homologována na travnatou dráhu. Svědek [tituly před jménem] [adresa] vysvětlil při své výslechu, z jakého důvodu je zpevněná asfaltová dráha preferována. Rovněž se vyjádřil k tomu, co je důležité pro vzlet a přistání letadel. Ke znovuzprovoznění letiště v plném rozsahu pak došlo až [datum].

44. Pokud pak jde o žalovanou namítané spoluzpůsobení škody žalobkyní v intencích § 2918 o. z., žalobkyně dle názoru odvolacího soudu přesvědčivě prokázala, že to byla naopak žalovaná, která předně nereagovala na výzvy žalobkyně na uvedení dráhy do původního stavu (viz dopis žalobkyně ze dne [datum]). Poté, co žalovaná toto odmítla, musela žalobkyně dráhu opravit sama. Dále pak žalovaná, případně její matka [jméno FO] (obě zastoupené stejným právním zástupcem), různými právními jednáními v rozhodném období zpochybňovaly oprávnění žalobkyně letiště provozovat či jinak bránily znovuobnovení dráhy (viz např. žaloba o zrušení věcného břemene, podaná dne [datum] u soudu prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka], kdy bylo rozhodováno rozsudkem soudu prvního stupně z [datum], rozsudkem odvolacího soudu z [datum], a dále pak v rámci dovolání a ústavní stížnosti v roce 2021; podání správní žaloby [jméno FO] o zrušení rozhodnutí ÚCL o zastavení bouracích prací dne [datum], dopis právního zástupce [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO] ÚCL ze dne [datum] apod.). Ostatně ještě dne [datum] se právní zástupce [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO] obrátil na ÚCL a žádal tento úřad o vydání podmínek pro vykonání exekuce - odstranění stavby částí RWY 06/24 a TWY na [právnická osoba] na pozemcích zde uvedených v k. ú. [adresa] ve vlastnictví [jméno FO] s dotazem, jaká opatření byla podniknuta ve věci. Lze tedy přisvědčit žalobkyni, že tato v rozhodném období i po něm čelila různým žalobám, jimiž se vlastnice pozemků dotčených věcným břemenem snažila dosáhnout pokračování výkonu rozhodnutí, resp. bouracích prací. I vzhledem k dalším rozhodnutím (rozhodnutí odvolacího soudu o zastavení výkonu rozhodnutí z [datum], rozhodnutí odvolacího soudu o nařízení předběžného opatření z [datum] a rozhodnutí soudu prvního stupně o zrušení věcného břemene z [datum]) tak žalobkyně k opravě přistávací a vzletové dráhy fakticky přistoupit nemohla. Opravu dráhy pak mohla provést pouze odborná firma za dobrých klimatických podmínek. Rozsah rozhodného období od [datum] do [datum] byl tak žalobkyní rovněž prokázán s tím, že žalobkyně provedla opravu dráhy v nejbližším možném termínu. Podmínky pro aplikaci § 2918 o. z. tak splněny nejsou.

45. Odvolací soud dále konstatuje, že žalobkyně důkazy navrženými po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. prokázala nejen vznik, ale i rozsah a výši požadované škody (s výjimkou náhrady za výměru, o níž v rámci doplnění svého tvrzení omezila výměru pozemků, zasažených protiprávní činností žalované z původních 37 642,6 na 37 641,8 m2). Výše náhrady za věcná břemena je stanovena soudem a činí 7 Kč/m2 a rok (viz shora citované rozsudky o zřízení věcného břemene). Rozsah těchto věcných břemen pak byl založen geometrickými plány z roku 2014 a 2015, včetně vyjádření výměr, rovněž provedenými k důkazu a shora uvedenými. V řízení bylo prokázáno, které pozemky, jakých parcelních čísel, v jakém rozsahu a o jaké výměře nemohly být takto používány v rozhodném období v důsledku protiprávní činnosti žalované a že šlo o žalobkyní vyjmenované pozemky v podání ze dne [datum] (č. l. 545 spisu) v k. ú. [adresa] o celkové výměře 37 641,8 m2. Roční náhrada za věcná břemena činí při uvedené výměře 263 492,60 Kč (37 641,8x7), denní náhrada 721,8975 Kč (263 492,60:365), částka za rozhodné období, tedy výše škody, pak 351 564 Kč (721,8975x487).

46. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, pokud žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 351 564 Kč a přiznal žalobkyni dle § 1970 o. z. i zákonné úroky z prodlení, jejichž běh je odvozen od předžalobní upomínky žalobkyně ze dne [datum], doručené žalované dne [datum], ve které byla k plnění stanovena lhůta 10 dnů od doručení této předžalobní výzvy. Ta uběhla dne [datum], od [datum] je tedy žalovaná v prodlení. Požadovaná výše úroku z prodlení 15 % ročně pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud však vyhověl žalobě rovněž co do částky 6,17 Kč s požadovaným příslušenstvím, není jeho rozhodnutí správné, jak u podání z poslední věty bodu č. [hodnota] tohoto rozsudku.

47. Ze všech těchto důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném věcném výroku I. změnil podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobu co do částky 6,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítl, a jinak jej v tomto výroku jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil (výrok I. tohoto rozsudku).

48. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně rozsudku soudu prvního stupně, rozhodl odvolací soud ve smyslu ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. i o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok [jméno FO]. tohoto rozsudku), a to dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla úspěch 70 % (přiznána částka 351 564 Kč s příslušenstvím), žalovaná měla úspěch 30 % (žaloba zamítnuta co do celkové částky 148 722,17 Kč). Žalobkyně má tak nárok na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně v rozsahu 40 % (70-30).

49. Náklady řízení žalobkyně před soudem prvního stupně tvoří náklady právního zastoupení, a to odměna za celkem [hodnota] úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu prvního stupně dne [datum] a [datum]), vše dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „AT“), při hodnotě 10 340 Kč za úkon právní služby (tarifní hodnota 500 286,17 Kč) dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6. AT, odměnu za 3 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast při jednání odvolacího soudu dne [datum], sepis vyjádření k dovolání ze dne [datum]) ve výši 9 740 Kč za úkon právní služby (tarifní hodnota 351 570,17 Kč), celkem odměna 91 260 Kč, 9 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 2 700 Kč, cestovné na trase [adresa] a zpět (celkem [hodnota] km) k jednání odvolacího soudu dne [datum] ve výši 1 100,50 Kč, náhrada za promeškaný čas za 6 půlhodin po 100 Kč, tj. 600 Kč, 21 % DPH z částky 95 660,50 Kč ve výši 20 088,70 Kč, a zaplacené soudní poplatky 25 015 Kč (za žalobu) a 14 000 Kč (za dovolání), celkem tedy 154 764,20 Kč; z toho 40 % činí 61 906 Kč po zaokrouhlení. Při stanovení výše cestovného vycházel odvolací soud z údajů ve velkém technickém průkazu použitého vozidla (druh a spotřeba pohonných hmot) a z vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů (cena pohonných hmot, výše základní náhrady).

50. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, v tomto stádiu řízení postupoval odvolací soud podle § 142 odst. 3 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a přiznal výrokem III. tohoto rozsudku žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení proti žalované, když neúspěch žalobkyně byl vzhledem k celkovému předmětu odvolacího řízení (351 570,17 Kč s příslušenstvím) pouze marginální (žaloba byla zamítnuta co do částky 6,17 Kč s příslušenstvím).

51. Tyto náklady žalobkyně pak tvoří odměna za 6,5 úkonu právní služby (účast při jednání odvolacího soudu dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], účast při jednání odvolacího soudu dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], účast při jednání odvolacího soudu dne [datum] – delší než 2 hodiny, tedy 2 úkony právní služby, účast při vyhlášení rozhodnutí odvolacího soudu dne [datum] – zde odměna ve výši ½) při hodnotě 9 740 Kč za úkon právní služby dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 odst. 6. AT, účinného od [datum] (dále jen „[IBAN]“) z tarifní hodnoty 351 570,17 Kč, tj. 63 310 Kč, 7x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 odst. 4 [IBAN], tj. 3 150 Kč, cestovné k jednání odvolacího soudu (celkem [hodnota] km) ve výši 1 189,97 Kč x 4 jednání, tj. 4 759,88 Kč, náhrada za promeškaný čas za 24 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 3 [IBAN], tj. 3 600 Kč, a 21 % DPH z částky 74 819,88 Kč ve výši 15 712,17 Kč, celkem tedy 90 532 Kč po zaokrouhlení. Odvolací soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon právní služby „další porada s klientem“, která nebyla nikterak doložena. Při stanovení výše cestovného vycházel odvolací soud z údajů ve velkém technickém průkazu použitého vozidla (druh a spotřeba pohonných hmot) a z vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů (cena pohonných hmot, výše základní náhrady).

52. K plnění náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů stanovil odvolací soud lhůtu v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Platební místo těchto nákladů je pak určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně, která je advokátkou.