o zaplacení 21 310,11 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 5. 3. 2025, č. j. 216 C 130/2024-68,

1. Okresní soud v Kladně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. 3. 2025, č. j. 216 C 130/2024-68, zamítl žalobu na zaplacení 21 310,11 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 139,24 Kč od 24. 10. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 970,87 Kč od 11. 1. 2024 do zaplacení (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena Smlouva o sdružených dodávkách elektrické energie (dále také jen „Smlouva“), neboť neobsahovala vlastnoruční podpis žalované a ani její kvalifikovaný podpis elektronický. Dle soudu prvního stupně podpis na smlouvě nemůže být nahrazen mechanickými prostředky, neboť jde o vztah spotřebitelský, kdy požadavek písemné formy je zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele. Žalobkyně tak neprokázala (ač poučena), že by uzavřela Smlouvu právě s žalovanou, a proto jí nelze na základě předložené smlouvy přiznat nárok na plnění ze Smlouvy, včetně sankčních nároků.

2. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalobkyně a namítala, že Smlouva byla žalobkyní se žalovanou uzavřena elektronickým právním jednáním v systému žalobkyně [Anonymizováno] ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Jde o systém založený na propojení elektronického úložiště dokumentů, zákaznického systému [Anonymizováno] a webového rozhraní. Systém automaticky zaznamenává IP adresu jednajícího a log elektronického právního jednání (stisknutí tlačítka) identifikovaného zákazníka, který se prokáže znalostí zákaznických údajů a svých osobních údajů. Princip je obdobný jako v případě e – shopů. Systém rovněž přiděluje dokumentům časová razítka, což garantuje nezaměnitelnost dokumentů. Tato tvrzení žalobkyně prokazovala kopií předložené smlouvy a dalšími smluvními dokumenty, včetně plné moci udělené žalovanou žalobkyni k úkonům směřujícím ke změně dodavatele. Smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena shora uvedeným systémem dne 10. 5. 2023. Žalované byla dne 10. 5. 2023 zaslána nabídka s tím, že je platná do 12. 5. 2023. Žalovaná měla dostatek času si všechny dokumenty projít a řádně se seznámit s jejich obsahem. Doba trvání nabídky je z pohledu žalobkyně přiměřená a nevytváří na zákazníka, v tomto případě žalovanou, žádný časový tlak. Své rozhodnutí tak žalovaná učinila na základě řádného seznámení s podmínkami žalobkyně. Žalovaná na základě telefonického hovoru dne 10. 5. 2023 ve 12:56 hodin obdržela email žalobkyně s odkazem na nabídku, a žalovaná uzavřela Smlouvu téhož dne ve 14:08 hodin (čas opakovaného stisknutí akceptace). Žalobkyně poukázala na ustanovení § 7 o. z. s tím, že byla v dobré víře, že osoba, se kterou smlouvu uzavřela, jednala poctivě a neměla žádné relevantní důvody zpochybňovat její totožnost. Žalovaná doložila užívací titul k odbornému místu a zároveň byly placeny zálohy dle platebních údajů ve smlouvě. Žalobkyně zaslala vyúčtování dodávky elektřiny žalované na sjednanou korespondenční adresu a na tutéž adresu jí byla zaslána i předžalobní výzva doporučeným dopisem. Žalovaná tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala, po celé řízení zůstala pasivní. Žalobkyně poukázala na ustanovení § 6 a § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) s tím, že pokud nejsou žalobcem uvedená tvrzení popřena, měl by je soud vzít za prokázaná. Odkázala na rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 11 Co 209/2017 s tím, že požadovala, aby odvolací soud v souladu s ustanovením § 13 o. z. rozhodl obdobně. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že by neprokázala doručení vyúčtování žalované, neboť má za to, že žaloba samotná je dle ustálené judikatury výzvou k úhradě dluhu. Žalovaná měla možnost se seznámit s vyúčtováními, která byla předložena a provedena k důkazu při jednáních před soudem prvního stupně dne 20. 1. 2025 a 6. 3. 2025, a nejpozději tento den byly žalované doručeny. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a zaváže žalovanou povinností k úhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a neshledal odvolání žalobkyně opodstatněným.

4. Soud prvního stupně vyšel z takto zjištěného skutkového stavu. V předložené Smlouvě o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 27. 4. 2023, údajně uzavřené mezi účastníky řízení, je uvedeno místo podpisu žalované „akceptace byla provedena v systému [Anonymizováno] ([Anonymizováno].cz) dne 10. 5. 2023 v 14:08:10 hodin“. Dále byla předložena plná moc podepsaná na dálku dne 10. 5. 2023 a shodně v 14:08:10 hodin, kterou měla žalovaná udělit žalobkyni k provedení veškerých právních jednáních souvisejících se změnou dodavatele elektřiny. Žalobkyně tvrdila, že plnou moc podepsala žalovaná na dálku a zároveň předložila nájemní smlouvu žalované a předpis nájemného k v smlouvě uvedenému odběrnému místu, obě listiny byly opatřeny vlastnoručními podpisy žalované. Dle soudu prvního stupně je prostým pohledem zřejmé, že podpis na Smlouvě se podpisu na plné moci nepodobá. Žalovaná komunikovala se žalobkyní [e-mail] a na tento email byla zaslána nabídka na odběr energie. Žalované byly předepsány zálohy ve výši 1 500 Kč měsíčně za elektřinu a následně zálohy ve výši 3 510 Kč měsíčně za elektřinu.

5. Odvolací soud se s takto zjištěným skutkovým stavem soudem prvního stupně ztotožňuje a považuje jej za dostatečný pro rozhodnutí ve věci.

6. Soud prvního stupně postupoval správně, pokud věc posuzoval podle o. z. a podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon).

7. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona, platného a účinného v období 27. 4. 2023 až 10. 5. 2023, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.

8. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle § 562 odst. 1 a 2 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

10. Z ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona se podává, že v rozhodné době, pokud byla smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny sjednána se spotřebitelem, musela mít písemnou formu. Písemná forma právního jednání vyžaduje zachycení obsahu jednání, identifikace jednajících osob, podpis, tedy projevení vůle jednající osoby ve vztahu ke konkrétnímu obsahu písemnosti, s níž je podpis spojen. Písemný projev musí být vždy podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby. Písemné právní jednání může být zachyceno, jak v listinné, tak elektronické podobě. Existuje úzus, co lze považovat z formálního hlediska za podpis a co již ne. Některé případy, například zjednodušená parafa či podpis tiskacím písmem mohou být hraniční pro posouzení jejich platnosti. Písemná forma jednání je vyhrazena nejdůležitějším druhům právních jednání a užití mechanických prostředků jako náhrady vlastnoručního podpisu je tak v praxi zcela výjimečné, jde-li o podpis spotřebitele.

11. Elektronický podpis je upraven zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu (dále jen „zákon o elektronickém podpisu“, který upravuje různé úrovně elektronického podpisu.

12. Podle § 2 písm. a) zákona o elektronickém podpisu, pro účely tohoto zákona se rozumí elektronickým podpisem údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě,

13. Podle § 3 odst. 1 zákona o elektronickém podpisu, datová zpráva je podepsána, pokud je opatřena elektronickým podpisem. Pokud se neprokáže opak, má se za to, že se podepisující osoba před podepsáním datové zprávy s jejím obsahem seznámila.

14. Podle § 11 odst. 1 a 3 zákona o elektronickém podpisu, k podepisování nebo označování dokumentu v podobě datové zprávy, jehož prostřednictvím se činí úkon vůči a) státu, b) územnímu samosprávnému celku, c) právnické osobě zřízené zákonem, zřízené nebo založené státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem, d) právnické osobě neuvedené v písmenech a) až c) a vykonávající působnost v oblasti veřejné správy, týká-li se dokument této působnosti, e) fyzické osobě vykonávající působnost v oblasti veřejné správy, týká-li se dokument této působnosti, lze použít pouze uznávaný elektronický podpis nebo uznávanou elektronickou značku. Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí a) zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb a obsahujícím údaje, které umožňují jednoznačnou identifikaci podepisující osoby, b) zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném poskytovatelem certifikačních služeb, který je usazen mimo území České republiky, byl-li kvalifikovaný certifikát vydán v rámci služby vedené v seznamu důvěryhodných certifikačních služeb jako služba, pro jejíž poskytování je poskytovatel certifikačních služeb akreditován, nebo jako služba, nad jejímž poskytováním je vykonáván dohled podle předpisu Evropské unie3a).

15. Ze shora uvedených zákonných ustanovení zákona o elektronickém podpisu se podává, že písemné právní jednání v elektronické podobě nelze podepsat jakýmkoliv prostým elektronickým podpisem, ale pouze zaručeným podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu. K podpisu právního jednání v elektronické podobě tedy nepostačuje ani takový elektronický podpis, který je „zaručeným elektronickým podpisem (jen „obyčejným zaručeným“ bez shora uvedených atributů), neboť objektivně ani podle § 3 odst. 2 zákona o elektronickém podpisu, respektive § 11 zákona o elektronickém podpisu, neumožňuje ověřit totožnost podepsané osoby, a to osoby uvedené na kvalifikovaném certifikátu. Takový zaručený elektronický podpis ve skutečnosti zaručuje pouze integritu podepsaných dat (tedy lze zjistit jakoukoliv změnu dat po podpisu), ale nezaručuje identitu podepsané osoby, neboť neobsahuje žádný požadavek na důvěryhodný certifikát, o který se podpis opírá. Užití elektronického podpisu s kvalifikovaným certifikátem umožňuje dosáhnout vyšší úrovně jistoty o totožnosti podepsané osoby než v případě vlastnoručního podpisu. Lze tak zjistit jednoznačně, zda osoba na listině uvedená je totožná s osobou, která ji podepsala.

16. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou nebyla uzavřena platně, neboť neobsahovala vlastnoruční podpis žalované ani elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně nemá za prokázané, že telefonický hovor s žalobkyní vedla právě žalovaná, že s ní komunikovala prostřednictvím e-mailové korespondence, a že to byla žalovaná, kdo elektronicky Smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny podepsal a následně částečně prostřednictvím složenek typu A uhradil.

17. Odvolací soud doplnil dokazování sdělením podstatného obsahu smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a [právnická osoba], ze které bylo zjištěno, že byt se nachází na adrese odběrného místa. Odvolací soud konstatuje, že v řízení před soudem prvního stupně ke koncentraci řízení nedošlo. Proto přihlédl k tvrzení žalobkyně doložené seznamem hrazených plateb složenkou typu A na jméno žalované v celkové výši 3 500 Kč. Nicméně tento důkaz nevedl ke zjištění, kdo byl ve skutečnosti osobou, která platila složenky určené žalobkyni.

18. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně má důvodnou pochybnost o tom, kdo Smlouvu se žalobkyní ve skutečnosti uzavřel, neboť nebylo prokázáno, že by to byla jednoznačně žalovaná. Z toho důvodu nebylo možno vyhovět nároku žalobkyně ani z titulu bezdůvodného obohacení. Ani skutečnost, že odběrné místo bylo shodné s bydlištěm uvedeným ve smlouvě o nájmu bytu uzavřené se žalobkyní, nesvědčí jednoznačně tomu, že smlouvu uzavřela právě žalobkyně, za situace, kdy předmětný byt obývalo více osob a z toho některé zletilé.

19. K odvolací námitce žalobkyně, že soud prvního stupně měl postupovat podle § 6 ve spojení s § 120 odst. 3 o. s. ř. odvolací soud odkazuje na shora uvedené závěry, ze kterých se podává, že nebyla dodržena písemná forma Smlouvy se zákonem předpokládanými náležitostmi elektronického podpisu (případně vlastnoručního podpisu), a proto nebylo možno považovat žalobkyní uvedené skutečnosti za nesporné. Pokud se žalobkyně domáhala, aby odvolací soud ve smyslu ustanovení § 13 o. z. rozhodl obdobně jako Krajský soud v Ostravě ve věci pod sp. zn. 11 Co 209/2017, nemůže se k tomuto rozhodnutí odvolací soud vyjádřit, neboť žalobkyně toto rozhodnutí ke svému odvolání nepřiložila.

20. Odvolací soud s odkazem na shora uvedené rozsudek soudu prvního stupně jako správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně správného rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a úspěšné žalované žádné náklady řízení před soudem prvního stupně nevznikly.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a 151 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšné žalované náklady odvolacího řízení nevznikly.