o zaplacení 325 705 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 18. 11. 2024, č. j. 24 C 25/2024-202, ve spojení s opravným usnesením ze dne 6. 5. 2025, č. j. 24 C 25/2024-234,
JUDr. Renáta Lukešová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 26. 11. 2025
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Renáty Lukešové a soudců JUDr. Václava Nekoly a Mgr. Kláry Hrobské ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně]
zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A]
sídlem [Adresa advokátky A]
proti
žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného]
zastoupený advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B]
o zaplacení 325 705 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno], ve spojení s opravným usnesením ze dne [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno],
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 84 022,40 Kč; jinak se v tomto výroku a ve výroku I. potvrzuje.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení 67 288,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.
1. [adresa] (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 325 705 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 325 705 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení 72 019 Kč, k rukám zástupkyně žalovaného, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II).
2. Soud prvního stupně uzavřel, že bylo na žalobkyni, aby tvrdila a prokázala, co bylo předmětem tvrzené ústní smlouvy o dílo a jaké konkrétní povinnosti žalovaný porušil. Následně bylo na žalobkyni, aby prokázala příčinnou souvislost mezi porušením smluvních povinností žalovaným a vznikem škody v tvrzené výši, když žalovaný se měl dle tvrzení žalobkyně ještě označit za odborníka na projekční činnost. Žalobkyně však k obsahu závazku s žalovaným uvedla toliko, že v roce 2020 zahájila spolupráci s žalovaným, který se zavázal pro žalovanou jako odborník projektant poskytovat žalobkyni projektovou činnost. Žalovaný tvrzení žalobkyně odmítl a uvedl, že nedisponuje potřebným vzděláním autorizovaný projektant, bez vědomí žalobkyně se společnosti [Anonymizováno] nikdy nejednal a projektovou dokumentaci, kterou žalovaný fakticky vyhotovil, vždy autorizoval [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně sama k obsahu smluvního závazku s žalovaným nebyla schopna předložit jediný přímý důkaz a odpovědnost žalovaného za obsah (tzn. správnost a úplnost) projektové dokumentace dovozovala toliko z výpovědí svědkyně [jméno FO], svědků [jméno FO] a [jméno FO]. Z výpovědi těchto svědků ani z provedených listinných důkazů však nebylo nepochybně prokázáno, že by se žalovaný žalobkyni prezentoval jako odborník na projekční činnost, natož pak, že by se vůči žalobkyni zavázal k odpovědnosti za výsledek své činnosti, tzn. za správnost a úplnost projektové dokumentace. Vzhledem k případným následkům (objektivní odpovědnost žalovaného za vzniklou škodu) bylo na žalobkyni, aby svoje tvrzení prokázala tak, aby o tvrzeném skutkovém stavu nebyly pochybnosti. Z pouhé skutečnosti, že žalovaný pro žalobkyni fakticky vykonával určitou činnost, nelze dle názoru soudu prvního stupně dovozovat nic z toho, co žalobkyně tvrdí. I kdyby se žalobkyni podařilo svoje tvrzení ohledně obsahu smluvního závazku s žalovaným prokázat, nemohla by být se svojí žalobou žalobkyně úspěšná, neboť podle ustanovení § 2618 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k tomu, aby byla uplatněná reklamace včasná, musí být vady oznámeny „bez zbytečného odkladu“, tj. v řádu několika dní, u složitějšího díla pak maximálně v řádu týdnů. Zde však objednatelka díla, společnost [Anonymizováno], zjistila vady díla až po téměř roce, tvrzení svědka [jméno FO], že vady nebylo možno při převzetí zjistit pak jednoznačně vyvrátil jiný zaměstnance objednatele, svědek [jméno FO], který potvrdil dvou až tříkolovou detailní kontrolu po předání díla objednatelce. Pokud tedy objednatel uplatnil vůči žalobkyni nároky z vad díla opožděně a žalobkyně uplatnila vůči žalovanému nárok z vad díla až následně, soud prvního stupně by případné nároky z vad díla uplatněné žalobkyní k námitce žalovaného jako opožděné zamítnul, i kdyby byla odpovědnost žalovaného za vady díla prokázána
3. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], opravil soud prvního stupně předmětný rozsudek v datu jeho vyhlášení.
4. Proti shora uvedenému rozsudku podala včas odvolání žalobkyně z důvodů dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) f) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když namítala, že ve vztahu k otázce obsahu uzavřené ústní smlouvy o dílo nebyly některé důkazy vůbec soudem prvního stupně provedeny, jiné přes provedené rozsáhlé dokazování nehodnotil soud prvního stupně ve vzájemných souvislostech a nepřihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Žalovaný měl se žalobkyní uzavřenu ústní smlouvu, na jejímž základě zastupoval žalobkyni vůči zákazníkům a komunikoval s nimi ([Anonymizováno]), připravoval samostatně na svou odpovědnost projektovou dokumentaci včetně [Anonymizováno] dle rámcové smlouvy, z níž většina (včetně reklamovaných částí) nebyla a nemusela být autorizována, a po určitou dobu vedl i projekční tým žalobkyně. Vystupoval jako odborník na projekční činnost, projektovou dokumentaci připravoval a účtoval za to adekvátní odměnu. Jeho odpovědnost za kvalitu a úplnost dokumentace je inherentně spojena s výkonem určité profese a obě strany v podnikatelském vztahu ji musí důvodně očekávat. Spolupráce na základě ústní smlouvy je v podnikatelském prostředí naprosto běžná, to však nemůže znamenat naprostou absenci jakékoliv odpovědnosti poskytovatele služeb. Požadavek soudu prvního stupně na to, aby byla prokázána konkrétní formulace smlouvy o tom, že žalovaný takovou odpovědnost přejímá, je v kontextu celé věci zjevně formalistický. Reklamované části projektové dokumentace nebylo nutné autorizovat, [tituly před jménem] [jméno FO] předmětné výkresy nikdy neviděl, žalovaný se pak pokouší přenést odpovědnost na architekta. Soud prvního stupně dále nezohlednil dostatečně předmětnou právní úpravu o. z., zejména ustanovení § 5 ve spojení s ustanovení § 2950 o. z. Žalovaný pro žalobkyni fakticky pracoval a projektovou dokumentaci dobrovolně, ze své iniciativy, samostatně připravoval. S ohledem na dosavadní praxi, vystupování a tvrzení žalovaného neměla žalobkyně důvod o jeho odbornosti pochybovat.
5. Soud prvního stupně se nevypořádal s ustanovením Rámcové smlouvy mezi žalobkyní a společností [Anonymizováno], podle kterého bylo stanoveno, že uvedená společnost je oprávněna reklamovat jakékoliv vady projektové dokumentace bez časového omezení. Svědek [jméno FO] pak potvrdil, že s ohledem na množství zakázek se stávalo, že k objevení vad docházelo až při výstavbě. Dokumentace pro provádění stavby (dále též „[Anonymizováno]“) má desítky, ne-li stovky stran, formálně v ní byly správně uvedeny zkratky [Anonymizováno], případně [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a proto i přes přiměřenou kontrolu a kompletaci podkladů nebylo zjevné, že [Anonymizováno] obsahuje skryté odborné vady. Žalovaný neprovedl přepracování projektové dokumentace z [Anonymizováno] na [Anonymizováno], kdy toto pouze změnil v názvu, avšak vlastní projektování z jednoho kabelu na čtyři se nezměnilo. Žalobkyně je právnickou osobou, tedy subjektem, který může vyjádření vůle či obeznámení s určitou skutečností nabýt pouze prostřednictvím určité fyzické osoby. Tehdejší jediný člen statutárního orgánu [jméno FO] nedisponuje znalostmi ani vzděláním v oboru projekce, ostatní členové týmu měli jinak rozdělenou působnost i odbornost a chyby neměli šanci odhalit. Žalovaný pak byl v konfliktu zájmů a jeho znalosti nemohou být žalobkyni přičitatelné. Soud prvního stupně pak nereflektoval použitelnou judikaturu Nejvyššího soudu na daný případ (zejm. rozhodnutí sp. n. [spisová značka] nebo [spisová značka]) týkající se otázky vědomosti o vadách na stran zhotovitele v době odevzdání díla a nemožnosti namítat opožděnost reklamace. Větší část uplatněného nároku tvoří náhrada škody způsobená vadným plněním žalovaného, na níž se lhůta pro uplatnění „bez zbytečného odkladu“ nevztahuje. S ohledem na výše uvedené navrhla žalobkyně, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a přizná žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení, případně aby rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
6. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně zdůraznil, že se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že nebylo prokázáno, co mělo být přesně obsahem smluvního závazku žalobkyně se žalovaným. Nebylo prokázáno, že předmětem ústní smlouvy o dílo měla být projekční činnost žalovaného a následné nesení odpovědnosti za úplnost a správnost projektové dokumentace (neplyne to z e-mailové komunikace ze dne [datum], [datum], ani ze zápisu o kontrolním dni ze dne [datum]). Žalovaným vystavené faktury svědčí o tom, že žalovaný nerealizoval uvedené zakázky pouze osobně, když fakturoval projekční práce na projektech. Není zde uvedeno, že by fakturoval nějaký celý projekt/zakázku, ale fakturoval pouze část zakázky, neboť na každé realizaci zakázky se podílelo více osob. Pokud by žalobkyně byla přesvědčena o tom, že žalovaný je projektantem a žalovaný nese podle smlouvy odpovědnost za projekty, pak by zajisté nepředkládal projekty [tituly před jménem] [jméno FO]. Není pravdou, že by žalovaný opakovaně žalobkyni deklaroval nebo garantoval projekční odbornost, neboť žalovaný po celou dobu spolupráce se žalobkyní pracoval na pozici projektového manažera. Žalobkyně si musela být vědoma, že žalovaný nedisponuje příslušným vzděláním, aby mohl vykonávat činnost na pozici projektanta ([tituly před jménem] [jméno FO] s ním působil i dříve i u obchodní společnosti [Anonymizováno]). Žalobkyně byla informována, že žalovaný odbornou znalostí týkající projekční odbornosti nedisponuje a studuje [Anonymizováno] obor elektromechanik, která však s projektovou činností nesouvisí. Žalovaný nebyl účastníkem citované rámcové smlouvy žalobkyně se společností [Anonymizováno], nebyla prokázána dohoda se žalovaným, že by vady z projekční činnosti mohla žalobkyně reklamovat bez omezení. Nebylo též prokázáno, že by existovala jakákoliv dohody mezi žalobkyní a žalovaným o smluvních pokutách, jakož i za jaké porušení povinnosti byla ze strany [Anonymizováno] vůči žalobkyni uplatněna. Výpočet, resp. výše žalované částky není oprávněná, když dle předložené e-mailové korespondence bylo 149 000 Kč uhrazeno úplně za jinou zakázku (24 vláknové svazky). S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhl potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.
7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není opodstatněné.
8. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění: Emailem ze dne [datum] oslovil [adresa] za [Anonymizováno] žalovaného na emailovou adresu [e-mail] s dotazem, zda má zájem a projekční kapacity pro projekční činnost na lokality [adresa] a 17. Žalovaný reagoval „ano, máme zájem“, na to mu bylo sděleno od [adresa], že to objednají a designerem bude pan [jméno FO], následně emailem ze dne [datum] zaslal žalovanému [jméno FO] seznam adres všech tří polygonů s označením [Anonymizováno]. Emailem ze dne [datum] oznámil [jméno FO] žalovanému a [jméno FO], že uvedené polygony ([adresa] a 17) se budou měnit na [Anonymizováno] koncepci. Následně emailem zaslaným dne [datum] žalovanému a [jméno FO] zaslal aktualizovaný seznam ohledně změn na [Anonymizováno] projekty [adresa] a 17. Dne [datum] byla z bankovního účtu žalobkyně odepsána ve prospěch bankovního účtu žalovaného částka 121 000 Kč. Žalobkyně vystavila společnosti [Anonymizováno] dne [datum] fakturu č. [hodnota] za provedení projekčních prací na částku 165 852 Kč a dne [datum] fakturou č. [hodnota] na částku 233 568 Kč. [jméno FO] za [Anonymizováno] reklamoval zakázku [Anonymizováno] u žalobkyně emailem dne [datum] z důvodu, že projekt byl žalobkyní vypracován cca z jedné poloviny jako [Anonymizováno], přestože objednali předělání na [Anonymizováno], požádali o opravu projektové dokumentace do [datum]. Emailem ze dne [datum] reklamoval [jméno FO] za [Jméno žalobkyně]. u žalovaného projekční činnost při zpracování [Anonymizováno] pro projekt [adresa] A s tím, že projekt byl ze strany žalobkyně vyprojektován z části jako [Anonymizováno], přestože byl v průběhu změněn, a požádal o opravu do [datum]. Žalovaný požádal o zaslání objednávky a předávacího protokolu za [Jméno žalobkyně]. Společnost [právnická osoba] vystavila žalobkyni dne [datum] fakturu č. [hodnota] na částku 117 370 Kč za opravu – projekční práce [adresa] a dne [datum] fakturu č. [hodnota] na částku 180 290 Kč za opravu – projekční práce [adresa]. Uvedené částky byly zaplaceny dne [datum] a dne [datum].
9. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], architekt, kontroloval v rozhodné době pro žalobkyni projektovou dokumentaci, kterou vytvořil žalovaný a v začátku asi pan [adresa], potom už to asi jenom žalovaný. Dokumentaci obdržel elektronicky od žalovaného nebo od paní [jméno FO], on měl posoudit, zda je v souladu se stavebním zákonem a zákonem o provádění staveb, posílal k tomu nějaké komentáře. Následně po doladění byla dokumentace vytištěna, on ji autorizoval, neboť má příslušné vzdělání v oblasti technologie řízení staveb a podle stavebního zákona je třeba dokumentaci opatřit razítkem odpovědné osoby. Kontroloval ve stavební dokumentaci pro územní rozhodnutí části A, B, C a D, což jsou v podstatě výkresy technických zařízení, které dokumentují věci, jako například uložení těch sítí v zemi, křížení s dalšími sítěmi a podobné věci. Dále dokumentaci pro provedení stavby pouze v části A, B, C, D, a to podle stavebního zákona a prováděcí vyhlášky. Pokud by v mezidobí došlo ke změně projektu z [Anonymizováno] na [Anonymizováno], šlo to mimo něj, v jím kontrolovaných částech se to neprojevovalo, neboť šlo v podstatě vnitřní strukturu sítě. Pro žalobkyni kontroloval asi 10 akcí, jeho práce spočívala v tom, aby se položily příslušné trubky a toto se ukončilo v těch domech. Výkresy vnitřních sítí v domě nekontroloval ani nerazítkoval, nemusí být autorizovány. Za to, co orazítkuje a podepíše, přebírá odpovědnost a výkresy vnitřních sítí to nebyly, pokud je tam uvedeno jeho jméno, vložil ho tam ten, kdo výkres vypracovával. Svědkyně [jméno FO] pracovala u žalobkyně v letech 2020 a 2021 na pozici projekční team leader a měla na starosti, aby celý tým fungoval, aby jeho členové spolupracovali, a dále komunikovala se zákazníky, primárně s [Anonymizováno] Žalovaný jí byl při nástupu k žalobkyni představen (zřejmě panem [jméno FO]) jako ten, zodpovídá za tvorbu projektů, že tedy měl kreslit ty podklady k jednotlivým projektům pro úřady a pro [Anonymizováno] Byl jediný odborný projektant, kdo tomu rozuměl, nikdo nekontroloval jeho výstupy. Jen určité výstupy, které bylo potřeba autorizovat, kontroloval [tituly před jménem] [jméno FO]. Několikrát ve vztahu k žalovanému řešili, že ty podklady nebyly dodány včas, [Anonymizováno] je vracel nebo tam nebylo něco v pořádku. Muselo se to žádat znovu, znovu „obíhat celé to kolečko“ a několikrát jim byly vyčísleny ze strany [Anonymizováno] vysoké smluvní pokuty, za faktické chyby nebo za prodlení (akce např. v [adresa], [Anonymizováno], [Anonymizováno]). Žalovaný také komunikoval sám s [Anonymizováno], měl přístup do některých částí systému objednatele, kam měli přístup jenom projektanti, ostatní měli přístup do některých částí. Žalovaný měl v jejím týmu na starosti projekční část, paní [jméno FO] byla asistentka, která ze systému tiskla jednodušší podklady a dělala zápisy ze schůzek s [Anonymizováno], pan [jméno FO] objížděl jednotlivé úřady a měl na starosti vydání územního rozhodnutí. [jméno FO] předával podklady k autorizaci buďto žalovaný nebo pan [jméno FO], objednatelce se to zadávalo do systému a vytištěné to vozil asi pan [jméno FO].
10. Svědek [jméno FO] pracuje pro [Anonymizováno] jako designer optických telekomunikačních sítí, na projednávaných projektech spolupracoval jak se žalobkyní, tak i se žalovaným. Žalobkyně pro komunikaci a spolupráci označila žalovaného a pana [jméno FO], v emailech byla uvedena vždy ještě paní [jméno FO]. Oba tyto projekty byly původně zadány jako [Anonymizováno], což je integrovaná síťová strategie, a dne [datum] se tyto dva projekty změnily na [Anonymizováno], což je jinak dimenzovaná síť. Tuto informaci zasílal žalovanému, panu [jméno FO] a paní [jméno FO]. Z jejich strany je možná kontrola odevzdaného projektu, ale není povinná, není to jejich povinností. Všichni projektanti mívají přístup do tzv. [Anonymizováno], kde si mohou načíst všechny informace, týkající se optických sítí. V průběhu se tam nějaké chyby za oddělení designu našly, některé byly tedy v průběhu opraveny. Smluvní pokuty byly uplatněny za pozdní odevzdání projektu, došlo k tomu i u jiných zakázek ze strany žalobkyně, potažmo žalovaného, ale to si přesně nepamatuje. Se žalovaným změnu z [Anonymizováno] na [Anonymizováno] řešil, posílal k tomu veškeré doklady, tzn. zejména nové adresní body. Předávání projektů, probíhalo jednak v elektronické podobě, pak se předávaly i fyzicky vytištěné na podatelně [Anonymizováno], kde se o tom sepisoval předávací protokol. Je povinností dodavatele dodat projekt v takové kvalitě, aby kontrola nebyla potřeba, aby podle něj mohla proběhnout výstavba. To, že nebyla respektována změna na [Anonymizováno], na první pohled patrné není, musí se to vzít komplexně. Svědek [jméno FO] pracuje pro [Anonymizováno] též jako designer, má na starosti vedení kontrolních dnů s dodavateli optických sítí, dále pracuje na pozici detailní designer. Na zakázkách v [Anonymizováno] byl detailní designer pan [jméno FO], on má informace z kontrolních dnů. Přišel do kontaktu se žalovaným, který přijímal objednávky od investora, řídil průběh projektových prací, účastnil se kontrolních dnů, ze kterých potom vytvářel zápis. V případě změny z [Anonymizováno] na [Anonymizováno] designer zadává a komunikuje detaily těch změn, v tomto případě se jednalo o změnu technického řešení, kdy v rámci kontrolního procesu by mělo být ověřeno, že toto bylo provedeno podle požadavku. Probíhá dvou a tříkolová detailní kontrola, všechny změny se zadávají písemně. Kontrolních dnů za žalobkyní se vesměs účastnil žalovaný a paní [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] se neúčastnil, zná ho jen z projektové dokumentace žalobkyně, neboť prováděl autorizaci projektové dokumentace žalobkyně i od jiných subjektů. Žalovaného zná ještě ze zakázky v [adresa] z roku 2021, kde nejdříve byl na pozici administrativní, tj. přijímal a řídil ty objednávky, řídil projektanty, ti pak nějak v průběhu té zakázky skončili, takže žalovaný začal dělat i projektanta. Stává se, že i v průběhu výstavby dojde k reklamaci. Pokud by nebyla změna v projektové dokumentaci z [Anonymizováno] na [Anonymizováno] provedena správně, mělo by se to v rámci kontrolního procesu odhalit, protože detailní designer má k sobě ještě kolegu, tzv. detailistu, který kompletně prochází opravdu do detailu projektovou dokumentaci.
11. Odvolací soud z důvodu nedostatečných a nepřesných zjištění zejména k otázce uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným na dotčené práce a k otázce reklamace vůči žalovanému zopakoval podle § 213 odst. 2 o. s. ř. dokazování Rámcovou smlouvou č. [hodnota] uzavřenou mezi společností [Anonymizováno] jako objednatelkou a žalobkyní, zastoupenou [jméno FO], jako zhotovitelkou, ze dne [datum] (účinnou k témuž dni), jejímž předmětem bylo vypracování, zhotovení, zařízení, vyřízení a předání dokumentace pro stavbu trasy optické sítě ve smyslu čl. 3 smlouvy, jakož i povedení jiných aktivit pro objednatelku. Dokumentaci dle čl. 3 smlouvy tvoří dokumentace potřebná pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu spolu s pravomocným územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, projektová dokumentace pro provádění stavby, projekt dopravního značení, geodetická dokumentace a zajištění stavebního povolení. V souvislosti s dodáním objednané dokumentace se zhotovitelka zavázala pro objednatelku zajistit vydání stavebního povolení v souladu s příslušnými právnímu předpisy. Zhotovitelka se současně zavázala (čl. 3.3. smlouvy) provádět autorský dozor projektanta nad realizací stavby ve smyslu zákona č. 360/1992 Sb., spočívající v účasti na předání staveniště, na kontrolních dnech stavby, a to na základě pozvánky objednatelky, řešení problémů během výstavby, účasti na předání a převzetí dokončené stavby do provozu a dodání dokladové části v případě změn projektové dokumentace. K realizaci předmětů plnění měl objednatelka vyhotovit objednávku a doručit ji žalobkyni elektronicky na adresu: [e-mail]. [Anonymizováno] stavby měla být dodána od zhotovitelky v papírové (písemné a grafické) podobě ve třech vyhotoveních a v elektronické podobě na datovém CD nosiči ve dvou vyhotoveních, případně po dohodě s objednatelkou i jinou elektronickou formou s obsahem podle technického předpisu objednatelky. Podle čl. 8.2. smlouvy byla objednatelka oprávněna pro případ prodlení zhotovitelky s předáním projektu pro územní rozhodnutí nebo [Anonymizováno] oprávněna vyúčtovat žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny příslušné dokumentace stanovené podle čl. 7.3. této smlouvy za každý i započatý den prodlení Dle čl. 8.4. smlouvy byla objednatelka pro případ prodlení s odstraněním vady v předmětu plnění vyúčtovat žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý i započatý den prodlení. Dle čl. 10.5. smlouvy byla objednatelka povinna uplatnit vadu předmětu plnění bez zbytečného odkladu po jejím zjištění v písemné formě, lhůta pro uplatnění však neuplyne dříve než jeden měsíc po zjištění vady, přičemž není rozhodující, kdy objednatelka měla nebo mohla vadu zjistit. Bez ohledu na to byla objednatelka povinna uplatnit vadu předmětu plnění nejpozději do dvou let ode dne předání/dodání předmětu plnění. Objednávkou ze dne [datum] společnost [Anonymizováno] objednala u žalobkyně projekt pro územní rozhodnutí, [Anonymizováno], geodetickou dokumentaci, autorský dohled a přípravu smluv o smlouvě budoucí na služebnosti dle shora uvedené rámcové smlouvy na zakázku [Anonymizováno], za cenu 267 003 Kč, s termínem dodání do [datum]. Změnou objednávky [Anonymizováno], bylo objednáno řešení [Anonymizováno] s tím, že jde o změnu z [Anonymizováno] na [Anonymizováno], přičemž celková cena měla činit 831 879,50 Kč a termín dokončení [datum]. Obdobně proběhla dne [datum] objednávka na zakázku [Anonymizováno], za cenu 166 536 Kč, s termínem dodání do [datum], která byla změněna na řešení [Anonymizováno] s tím že jde o změnu z [Anonymizováno] na [Anonymizováno], přičemž celková cena měla činit 505 717,34 Kč a termín dokončení [datum]. V emailu ze dne [datum], adresovaném [jméno FO] (v kopii [jméno FO] a přeposláno žalovanému) poukázal [tituly před jménem] [jméno FO] po kontrole dokumentace na část [adresa] na katastrofální úroveň odevzdané prováděcí dokumentace s tím, že toto nemůže a nechce podepsat Doporučil jim, ať si dostudují, jaké náležitosti mají jednotlivé dokumenty mít, k tomu prováděcí předpisy začínající stavebním zákonem. Pokud na to nemají kapacitu nebo know-how, ať se obrátí na odborníky z oboru, kteří je nasměřují nebo jim poradí.
12. Dle potvrzení o provedení prací společnosti [Anonymizováno] došlo dne [datum] za žalobkyni k odevzdává díla – projektové dokumentace ke stavbě „[Anonymizováno], [Anonymizováno]“, kde byl odpovědným projektantem žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], dozor vykonával za investora [tituly před jménem] [jméno FO]. Dodavatelka (žalobkyně) potvrdila, že dílo (3 ks pare včetně 2 ks CD projektové dokumentace pro provedení stavby, 1 ks geodetického zaměření) je dle dodaných podkladů realizovatelné. Za to byla stanovena cena k úhradě ve výši 193 031,83 Kč, po odpočtu zálohy ve výši 76 068,50 Kč a penále za projekt v částce 15 309 Kč. Dle potvrzení o provedení prací společnosti [Anonymizováno] došlo dne [datum] za žalobkyni k odevzdává díla – projektové dokumentace ke stavbě „[Anonymizováno], [Anonymizováno], kde byl odpovědným projektantem žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Dodavatelka potvrdila, že dílo (3 ks pare včetně 2 ks CD projektové dokumentace pro provedení stavby, 1 ks geodetického zaměření) je dle dodaných podkladů realizovatelné. Za to byla stanovena cena k úhradě ve výši 137 068,19 Kč, po odpočtu zálohy ve výši 54 769,32 Kč a penále za projekt v částce 12 736 Kč. Emailem doručením za žalobkyni [jméno FO] dne [datum] vyreklamovat [tituly před jménem] [jméno FO] za [Anonymizováno] projekt na zakázce [Anonymizováno] s tím, že z části byl vyprojektován žalobkyní jako [Anonymizováno] namísto [Anonymizováno][Anonymizováno]a připojil příklad chybných adresných bodů. Žádal o opravu projektové dokumentace dle zadání do [datum]. Žalobkyně uplatnila dopisem své právní zástupkyně ze dne [datum] vůči žalovanému nárok na zaplacení částky 325 705 Kč se splatností do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu s tím, že v souvislosti s výše uvedenými projekty jde o slevu ve výši 90% z ceny, kterou žalovaný za dílo uplatnil ve fakturách č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tedy částku 59 823 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 15 309 Kč a 12 736 Kč uložené ze strany [Anonymizováno] žalobkyni a o náhradu škody spočívající v nákladech na přepracování dotčených projektů ve výši 297 660 Kč.
13. Dle výučního listu vystaveného Vyšší odbornou školou informačních studií a střední školou elektrotechniky, multimédií a informatiky, [adresa], žalovaný ukončil dne [datum] úspěšně vzdělávací program středního vzdělání v oboru „Elektromechanik pro zařízení a přístroje“. V e-mailu ze dne [datum], adresovaném právní zástupkyni žalobkyně, v kopii [jméno FO] a [jméno FO], žalovaný reagoval na online jednání z předchozího dne se společností [Anonymizováno] a žádal o podrobnější podklady jeho nesoučinnosti, aby mohl pracovat na zlepšení a případně společně s týmem kolegů pod vedením paní [jméno FO] předcházet nepříjemným chvílím. Dále uvedl, že za jednání s úřady jsou zodpovědní kolegové [Anonymizováno] a [jméno FO], v jeho kompetenci jsou sice výkresy a s tím spojené tabulky pozemků, ale pouze u vybraných projektů. Také u akvizic se snaží pomoci a řešit ty objekty, které je nezbytné navštívit v rámci zpracování technologického projektu. Mají dohodnuty jen určité projekty a například problematické projekty [adresa] pro žalobkyni zpracovává externí projektant, kde on při zadání a převzetí zpět nebyl.
14. Z dokumentace pro provádění stavby na projektu [adresa], Výstavba optické sítě ze dne [datum] plyne, že jako dodavatel je uvedena žalobkyně, jako projektant žalovaný ([Jméno žalovaného]) a autorizováno [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno], přičemž na úvodní straně projektu, v částech [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], spadajících pod polohopisnou část je umístěno kulaté razítko a podpis [tituly před jménem] [jméno FO], inženýra pro technologická zařízení. V průvodní zprávě k tomuto projektu je jako zpracovatel dokumentace [Anonymizováno] a [Anonymizováno] uvedena žalobkyně, hlavní projektant [tituly před jménem] [jméno FO], projektant žalovaný (email [e-mail]). V mikrotrubičkovém plánu, vláknovém plánu a trubkovém plánu k tomuto projektu je jako ten, kdo dokumenty vypracoval, uveden žalovaný. Obdobně je tomu i v průvodní zprávě k projektové dokumentaci na projekt [Anonymizováno] ze dne [datum]. U návrhu vnitřních rozvodů (zjevně obrázek ze softwarové aplikace) je jako zpracovatel u obou staveb uveden žalovaný. V dokumentu „Dimenzování distribuční sítě[Anonymizováno][Anonymizováno] v [Anonymizováno] pro stavby [Anonymizováno]“ (z databáze [Anonymizováno], zakázka [Anonymizováno], adresa objektu [adresa], je jako zpracovatel k datu [datum] uveden za žalobkyni žalovaný s tím, že v objektu je 18 jednotek bytových, flexibilně použitelná vlákna 4, dále obsahuje teoreticky vypočtené hodnoty, potřebný materiál k zapojení a schéma zapojení.
15. Odvolací soud doplnil dokazování k otázce obsahu tvrzené ústní smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dle § 213 odst. 4 o. s. ř. dříve navrženým účastnickým výslechem [jméno FO], člena představenstva žalobkyně, který potvrdil, že smlouva se žalovaným byla uzavřena v ústní podobě, byť byla nabízena i písemná smlouva, která měla ohraničovat body, co bude žalovaný pro žalobkyni dělat. Žalovaný měl na starosti vedení týmu a dohled nad projekty. Součástí dohody bylo, že do budoucna si dodělá vzdělání a bude on sám projektantem, kde bude kreslit s plnou odpovědností. Věděli, že chodí na střední školu, kde se učí projektovat elektronické sítě nebo sítě elektronických komunikací, ale žalovaný na ně působil, že věci rozumí. Byla to dle zástupce žalobkyně jeho motivace, že se bude zdokonalovat. Žalovaný zaměstnal nebo přivedl další kolegy do svého týmu, někteří byli v rámci zaměstnaneckého poměru, další na IČO, protože měli i jiné aktivity. Na podzim 2020 (původně dle výpovědi již při získání dotčených projektů v březnu 2020) se žalovaný přesunul na pozici projektanta, projektant [adresa] pracoval pro žalobkyni na IČO, jemu žalovaný ukončil spolupráci a převzal si tu jeho práci pod sebe. Současně byla přijata nová vedoucí projekčního týmu paní [jméno FO]. V té době byl nedostatek odborníků na trhu, žalovaný v minulosti dělal ve společnosti telekomunikační, optické sítě apod, vůči žalované vždy vystupoval jako odborník na danou problematiku (dříve pracoval v [Anonymizováno] a možná i chvíli v [právnická osoba]). Postupem času se akcionáři žalobkyně rozhodli, že žalobkyně nebude pokračovat v projekční činnosti, s každým z členů projekčního týmu byla uzavřena dohoda na dokončení rozdělaných projektů. Žalovaný písemnou dohodu odmítl podepsat, ústně se dohodli na dodělání čtyř projektů, předmětné dva v Liberci skončily problematicky. [Anonymizováno] posílal žalobkyni zakázky, žalovaný zakázku zkontroloval a sdělil, zda žalobkyně má zájem, od toho se odvíjely prvotní práce. Přijal i zakázky [adresa], byly u nich provedeny změny zadání, což žalovaný objednateli potvrdil, ale nezapracoval. Dle [jméno FO] pak dokumentaci pro územní rozhodnutí a pokud byla třeba i [Anonymizováno] kreslil žalovaný. V první fázi jako vedoucí týmu měl domluvenou fixní měsíční platbu za vykonanou práci, následně byly domluveny částky podle realizovaných dílčích částí projektů. Rámcovou smlouvu s [Anonymizováno] žalovaný znal, vyjednával její obsah, na jejím základě připravoval i rámcový byznysový plán. [adresa] [tituly před jménem] [adresa] bylo autorizovat projekty, aby splňovaly požadavky zákona, nikoliv detailní řešení (např. počty optických vláken). Za kontrolu vypracovaného projektu do jisté míry odpovídal žalovaný, byl jedinou osobou, která dokázala dokument otevřít a říci, co je jeho obsahem. Nikdo z vedení společnosti nedokázal posoudit správnost projektu, žalovaný uváděl, že je projekt v pořádku, [Anonymizováno] jej pak do několika dnů rozebral na problematické části. Nicméně vždy dokázali projekty ve finále dodat, byly zákazníkem akceptovány a šly do výstavby. Pouze u zmíněných dvou k opravám vůbec nedošlo, byli pod tlakem i finančním, museli si co nejrychleji najít náhradu za žalovaného, s nímž nebyla dohoda na termínu opravy. Opravovala to společnost [právnická osoba], [tituly před jménem] [jméno FO], a ti napsali, že je to na předělání celého. K ukončení spolupráce se žalovaným došlo někdy v lednu nebo v únoru 2023, přesně si to nepamatuje. Fyzicky za žalobkyni zakázky [Anonymizováno] odevzdávala paní [Anonymizováno] z pozice koordinátorky. [jméno FO] byla vedoucí týmu, zajišťovala, aby jednotliví členové spolupracovali, v kritických situací byla jediná, která dokázala s [Anonymizováno] najít řešení.
16. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že [jméno FO] poznal za svého působení u společnosti [Anonymizováno] v říjnu 2018, kdy tam působil jako konzultant, následně jej oslovil, zda by nepokračoval na projektu vytvoření projekční kanceláře, která bude spolupracovat s [Anonymizováno] při realizaci optických sítí, stavěných společností [Anonymizováno]. Tato kancelář byla nakonec po změně vlastnický struktur založena u žalobkyně od [datum] a on do ní nastoupil jako lídr projekčního týmu. Šlo o projekt na dva roky (2020 a 2021) s tím, že následně měla být převedena pod [Anonymizováno]. Součástí týmu byli [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] [adresa], který uměl projekty vypracovat a předával je autorizované osobě. [tituly před jménem] [jméno FO] však měl specializaci na pozemní stavitelství, bylo proto třeba změnit v tomto směru odborníka, a doporučen byl [tituly před jménem] [jméno FO]. Projekty z března 2020 začal vypracovávat pan [adresa], řešili je s kolegy [jméno FO] a [jméno FO], první se začaly odevzdávat v prosinci 2020, kdy nastal problém, že jsou nekvalitně udělané. Od ledna 2021, kdy ukončili spolupráci s panem [jméno FO], se proto snažili nalézt novou osobu projektanta nebo toho, kdo by pomáhal kreslit (připravující většinu výkresové dokumentace), což se nepodařilo. Chtěl situaci zachránit, proto se od ledna 2021 začal učit s příslušným software a opravovat chyby, které jim [Anonymizováno] vracel (přesně je objednatelka popsala). Dokumentace projektů byly rozjeté, on opravoval chyby, první věc dopadla tragicky (viz email [tituly před jménem] [adresa]). Vždy pracoval jako projektový manažer, což pan [jméno FO] věděl. Dělal jen tyto přípravné výkresy, předával je dál do týmu a panu [tituly před jménem] [jméno FO], který je kontroloval. Nikdy nemohl za žalobkyni jednat, nic podepisovat, objednávky podle rámcové smlouvy chodily na předem danou e-mailovou adresu. Takto pracoval do konce roku 2021, kdy vypršela jejich ústní dohoda, následně se zavázal dodělat ještě opravy na začátku roku 2022, aby žalobkyně splnila své závazky vůči [Anonymizováno] Řešilo se v té době nějaké dopodepsání smlouvy mezi ním a žalobkyni s právní zástupkyní žalobkyně, on s návrhem dohody nesouhlasil. Nakonec byla uzavřena ústní dohoda o skončení spolupráce a o dokončení zakázek. Od února 2022 již u žalobkyně nepracoval, jen něco na základě požadavku paní [jméno FO] dodělával vzdáleně. Na dotčené projektové dokumentaci odevzdané v prosinci 2022 dělal ještě drobnou grafickou úpravu v září 2022, pak to muselo jít k autorizaci. Žalovaný potvrdil, že výkresy pro dokumentaci [adresa] vypracovával, popřel, že by navrhoval technické řešení, to musel dle něj dělat [tituly před jménem] [jméno FO] nebo ještě pan [adresa]. On ten návrh přenesl jen do správného formátu. Popřel, že by vypracovával vnitřní rozvody v objektech, neví, kdo tak činil. Nekreslí je ani ve svém současném zaměstnání, u společnosti [právnická osoba]. pracuje jako projektový manažer. Pro územní rozhodnutí podklady vypracovával pan [adresa], on byl územním rozhodnutím vázán, kreslil jen k patě domu. Tuto práci pro žalobkyni neodmítl, protože se nepodařilo sehnat zkušenou osobu, začal se to učit a opravoval chyby po panu [jméno FO].
17. [jméno FO] věděl, jakou školu studuje, chtěl se tam též přihlásit, kolega [jméno FO] se tam dokonce přihlásil, ale nedostudoval. Školu studoval, aby mohl pracovat s „elektrikou“, kreslení těchto sítí se tam neučili. Na dobu dvou let měl žalovaný domluvené, že bude účtovat měsíční paušál jako konzultant nebo projektový manažer 80 000 Kč, následně 100 000 Kč měsíčně, v důsledku [Anonymizováno] došlo ke snížení na 50 000 Kč měsíčně. Za únor a březen 2022 mu bylo umožněno dovyfakturovat za práce, které dodělával. Po zadání zakázky od [Anonymizováno] se vypracovávala tzv. akviziční tabulka ([jméno FO]), která se nahrála do systému zákazníka a průběžně se aktualizovala, podle ní se pak vypracovávala dokumentace. Pravděpodobně pokud byla v dokumentaci chyby, byla chyby v akviziční tabulce. Nepopírá, že byla vada ve vztahu k projetu [Anonymizováno], ale ve vztahu k akviziční tabulce, která je zadáním chyba, nebyla. Změna objednávky byla v kompetenci [jméno FO], která dělal akviziční tabulky. Nikdy se neoznačoval v dokumentaci jako projektant, ale že ji vypracoval, a že odpovědný projektant je [tituly před jménem] [jméno FO].
18. Po poučení ze strany odvolacího soudu dle § 118a odst. o. s. ř. o potřebě navrhnout důkazy k prokázání tvrzení, že předmětem tvrzené ústní smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní jako objednatelnou a žalovaným jako zhotovitelem bylo vypracování projektové dokumentace včetně dokumentace k provedení stavby na zakázky [Anonymizováno] došlo v tomto směru k prolomení koncentrace řízení i neúplné apelace a žalobkyně navrhla celou řadu listinných důkazů. Odvolací soud doplnil dokazování ve smyslu § 213 odst. 4 o. s. ř. čestným prohlášením [jméno FO] ze dne [datum], kde tato prohlásila, že od [datum] byla zaměstnankyní žalobkyně na pozici asistentky kanceláře, pravidelně spolupracovala se žalovaným, který od března 2021 převzal v návaznosti na ukončení spolupráce s panem [adresa] odpovědnost za přípravu a kvalitu projektové dokumentace zakázek. Od uvedené doby žalovaný jako jediná osoba v týmu v plném rozsahu na projektové dokumentaci [Anonymizováno] pro zmíněné dvě zakázky pracoval, a to včetně výkresů B, E, F, G, H, J i vnitřních rozvodů a byl odpovědný za jejich kvalitu. Mezi ní a žalovaným probíhala četná e-mailová komunikace, kdy byla informována, že žalovaný nahrál projektovou dokumentaci do složek sdíleného disku, nebo jednotlivé části [Anonymizováno] posílal e-mailem a ona je nahrála na sdílený disk tak, jak je převzala. V čestném prohlášení ze dne [datum] [jméno FO] (na obdobně předtištěném textu, se stejnými formulacemi jako u [jméno FO]) potvrdila, že od [datum] byla zaměstnankyní a poté spolupracovnicí žalobkyně na pozici projektové manažerky týmu, že nejpozději od března 2021 žalovaný převzal samostatně odpovědnost za přípravu a kvalitu projektové dokumentace shora uvedených zakázek a garantoval v tomto směru své dostatečné odborné schopnosti, několik jiných zakázek pro [Anonymizováno] úspěšně dokončil. Žalovaný byl jedinou osobou v týmu, která pracovala v plném rozsahu na projektové dokumentaci [Anonymizováno] pro zmíněné dvě zakázky pracoval, a to včetně výkresů B, E, F, G, H, J i vnitřních rozvodů a byl odpovědný za jejich kvalitu. Dne [datum] byla ze strany [Anonymizováno] oznámena změna charakteru zakázek z typu [Anonymizováno] na [Anonymizováno], včetně podrobného přehledu změn panem českým, žalovaný byl jedním z adresátů e-mailu a byl jedinou osobou týmu odpovědnou za odpovídající úpravu [Anonymizováno] zakázek.
19. Ze zápisu z kontrolních dnů s [Anonymizováno] ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] plyne, že se těchto kontrolních dnů za žalobkyni účastnil výlučně žalovaný, kontrolního dne [datum] se účastnila [jméno FO], žalovaný a [jméno FO]. V e-mailu ze dne [datum] sdělil žalovaný [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [právnická osoba], [právnická osoba] a [jméno FO] (osobám užívajícím e-mailové adresy žalobkyně), v kopii [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], že došlo k ukončení spolupráce s [adresa], žádal o nepřidělování další práce a nevystavování objednávek. Bude s ním dotažena dohoda, která mu umožní vyfakturovat leden 2021, jinak už má zrušen přístup do objektu [adresa] i do interního úložiště, byl mu odepřen přístup, nedošlo k předávce pracovních prostředků.
20. V návrhu smlouvy na ukončení spolupráce (nepodepsaném), jejímiž stranami měla být žalobkyně a žalovaný se mimo jiné konstatuje, že strany zahájily v lednu roku 2020 spolupráci na základě ústní smlouvy o dílo, která byla následně potvrzena pravidelnými objednávkami služeb spočívajícími v řízení projekčních činností žalobkyně na vybraných projektech žalovaným jako odborníkem a zkušeným podnikatelem. Služby zahrnovaly především koordinaci osob účastnících se na daném projektu, zajištění přípravy potřebné projektové dokumentace a její kvality, kontrolu dodržování termínů a dalších podmínek s klientem žalobkyně. Strany se dohodly na kompletním ukončení spolupráce ke dni [datum] s tím že žalobkyně měla doplatit žalovanému po 50 000 Kč + DPH za měsíce leden a únor 2022. Žalovaný měl mimo jiné ode dne ukončení spolupráce ukončit jakoukoliv komunikaci s klienty žalobkyně, bez předchozího souhlasu či pozvání žalobkyně nenavštěvovat kanceláře žalobkyně ani místa výkonu projektů klientů, nepoužívat interní systémy, software a e-maily žalobkyně, měl vrátit vybavení, předměty apod. poskytnuté pro výkon jeho služeb do 7 dnů. Žalovaný měl být zavázán poskytnout maximální možnou součinnost žalobkyni a jí určeným zaměstnancům v předání rozpracovaných projektů, dokončit a předat veškeré podklady, výstupy a ze strany [Anonymizováno] finálně schválenou dokumentaci, za které je žalovaný odpovědný, mimo jiné na projektech [adresa], s uvedením konkrétních listin (zejm. kynety, mikrotrubičkový plán, trubkový plán, technická zpráva). V e-mailu ze dne [datum] zaslal žalovaný právní zástupkyni žalobkyně revidovanou verzi smlouvy o ukončení spolupráce s tím, že se objevují stále nové požadavky nad rámec dohody, a proto doplnil rozsah přímo do smlouvy. Již dohodnutý rozsah ve smlouvě je nad časový rámec do [datum], nabídku na úhradu dalších 50 000 Kč + DPH s termínem [Anonymizováno] [datum] rád využije. Dále se vyjádřil k dalším požadavkům nad projednaný a přislíbený rozsah prací. Tento e-mail reagoval na předchozí komunikaci, kdy v e-mailu ze dne [datum] žalovaný právní zástupkyni žalobkyně sdělil, že dohodnuté úkoly budou splněny a na uzavřeném rozsahu jejich smlouvy se z jeho strany nic nemění. Zpracováno a odevzdáno (již nelze stihnout do [datum], proto bude na dokumentacích pracováno i po tomto čase) [Anonymizováno] akce [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] projektu [adresa], [Anonymizováno] projektu [adresa] a [Anonymizováno] projektu [adresa]. V e-mailu z [datum] [jméno FO] zaslala žalovanému odkazy na složku [adresa] s tím, že povinný dne [datum] sdělil, že „to tam má“ (z předmětné e-mailové korespondence).
21. Z daňových dokladů č. [hodnota] až [Anonymizováno] vystavených žalovaným plyne, že žalovaný účtoval žalobkyni za práce v lednu až září 2020, konkrétně za poradenství v oblasti telekomunikací 100 000 Kč + 21 % DPH měsíčně. Dokladem č. [hodnota] účtoval za stejnou činnost v listopadu 2020 částku 35 000 Kč + DPH, dokladem č. [hodnota] pak za prosinec 2020 částku 65 000 Kč + DPH. Daňovým dokladem č. [hodnota] ze dne [datum] žalovaný vyúčtoval žalobkyni za projekční práce na projektech [adresa], [Anonymizováno], [Anonymizováno] částku 150 000 Kč + DPH, dokladem č. [hodnota] ze dne [datum] za projekční práce na projektech [adresa] – projekty [adresa] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], [adresa] - oblasti 16, 17, a 18 částku 50 000 Kč + DPH, dokladem č. [hodnota] ze dne [datum] za projekční práce na projektech [adresa] – projekty [adresa] [Anonymizováno] a [adresa] - oblasti 16, 17, a 18 částku 50 000 Kč + DPH, dokladem č. [hodnota] ze dne [datum] za projekční práce na projektech [adresa] – projekty [adresa] - [adresa] - oblasti 16, 17, a 18 částku 50 000 Kč + DPH, dokladem č. [hodnota] ze dne [datum] za projekční práce na projektech [adresa], 17, 18 a [adresa], 4 a 6 částku 50 000 Kč + DPH, dokladem č. [hodnota] ze dne [datum] za projekční práce na projektech [adresa], 17 a [adresa], 3 a 5 částku 50 000 Kč + DPH, dokladem č. [hodnota] ze dne [datum] za projekční práce na projektech [adresa], 2, 3 a 4 částku 100 000 Kč + DPH, dokladem č. [hodnota] ze dne [datum] za projekční práce na projektech [adresa] částku 100 000 Kč + DPH, a dokladem č. [hodnota] ze dne [datum] za projekční práce na projektech [adresa] částku 50 000 Kč + DPH.
22. Soud prvního stupně postupoval správně, pokud na řešenou věc aplikoval ustanovení o. z.
23. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.
24. Podle § 1925 o. z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.
25. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
26. Podle § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.
27. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.
28. Podle § 2615 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě (odst. 1). O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli (odst. 2).
29. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.
30. Podle § 2950 o. z. kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.
31. V případě, že se jedná o právní úkon učiněný v ústní formě či konkludentně, je při sporu jen obtížně zjistitelné, jak strany tohoto úkonu zamýšlely upravit svá práva a povinnosti. Přihlédne-li soud k následnému chování účastníků, jež vyloží v souladu se zásadami logiky a při zohlednění toho, jak by za daných okolností obvykle postupovali jiní racionální účastníci právního úkonu, není důvodu tomuto postupu cokoliv vytýkat. Trvat za všech okolností na vyčerpávajícím doložení přesného znění daného smluvního ujednání by znamenalo v podstatě popření možnosti uzavírání smluv v jiné než písemné podobě i v případě, kdy ji zákon nevyžaduje. I v rámci soudního řízení je pak třeba uzpůsobit nároky kladené na prokázání smluvního ujednání dikci zákona a společenské realitě (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
32. Vzhledem k tomu, že pro závěr o povaze právního vztahu je rozhodný - jak uvedeno výše - skutečný obsah právního jednání, i když má (podle vůle účastníků smlouvy) zůstat skryt třetím osobám, měly soudy přihlédnout k tomu, že podle skutkových zjištění byl na základě Smlouvy o dodávce předtiskových prací ze dne [datum] mezi žalobcem a právním předchůdcem žalovaného nastolen vztah nadřízenosti právního předchůdce žalovaného a podřízenosti žalobce a že žalobce vykonával práce podle pokynů právního předchůdce žalovaného a jeho jménem, jakož i k tomu, že předmětem smlouvy byla opětující se činnost ("práce"), kterou byl žalobce povinen vykonávat osobně a pouze pro právního předchůdce žalovaného (jinak jen "se souhlasem pověřeného pracovníka" právního předchůdce žalovaného a žalovaného), po předem stanovenou dobu a za sjednanou "úplatu" (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
33. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu prvního stupně domáhala na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 325 705 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, sestávající se z celkem tří nároků. Konkrétně z částky ve výši 59 823 Kč představující slevu z ceny díla – vypracované projektové dokumentace, které měl žalovaný pro žalobkyni vadně odvést, tj. z nároku z odpovědnosti za vady, dále z částky 28 045 Kč jako náhrady škody za smluvní pokuty, které musela žalobkyně zaplatit svému klientovi, společnosti [Anonymizováno], za pozdní odevzdání díla – projektové dokumentaci k projektům [adresa] (původně dle žaloby za vady tohoto díla). Poslední částka 265 882 Kč pak dle žalobkyně představuje náhradu škody, která vznikla v souvislosti s vadným plněním žalovaného, a to jako náklady na přepracování žalovaným odevzdané projektové dokumentace k uvedeným zakázkám, zaplacené třetímu subjektu. Žalobu vystavěla na tvrzení, že nejpozději v lednu roku 2020 byla mezi žalobkyní jako objednatelkou a žalovaným jako zhotovitelem uzavřena ústní smlouva o dílo (původně částečně ústní a částečně písemná), na jejímž základě se měl žalovaný podílet (předmět díla) na vedení projekčního týmu, zastupování žalobkyně vůči zákazníkům a přípravě projektové dokumentace včetně [Anonymizováno] (viz zejména písemné doplnění žaloby ze dne [datum]). Žalovaný od počátku popíral zejména, že by byl způsobilý vystupovat ve smluvním vztahu k žalobkyni jako projektant a za projektovou dokumentaci nést z této pozice odpovědnost, když se podílel jen na přípravě této dokumentace v rámci týmu lidí. Dále popíral, že by projekt vnitřních rozvodů optických sítí v domech na zakázkách [Anonymizováno] vůbec vyhotovil.
34. S ohledem na rozložení břemene tvrzení a břemene důkazního, kdy žalobkyně odvozovala všechny své nároky od právního vztahu založeného smlouvou (z odpovědnosti za vady dle § 2615 ve spojení s § 2106 o. z., z odpovědnosti za škodu dle § 1925 o. z. ve spojení s § 2913 příp. 2950 o. z.), bylo na žalobkyni, aby prokázala uzavření dotčené smlouvy o dílo, zejména její předmět, tj. že se žalovaný zavázal na vlastní náklad a na vlastní nebezpečí pro žalobkyni zhotovit projektovou dokumentaci (zejména [Anonymizováno]) v rámci žalobkyní zpracovávaných zakázek [adresa], od nichž jsou uvedené nároky žalobkyně odvozovány. Soud prvního stupně z provedeného dokazování shledal, že nebylo prokázáno, že by se žalovaný vůči žalobkyni prezentoval jako odborník a že by na sebe převzal odpovědnost za úplnost a správnost projektové dokumentace, když k obsahu smluvního vztahu nebyl předložen jediný přímý důkaz, tj. neshledal uzavření smlouvy mezi účastníky v tomto směru. K tomto závěru by však mohl dospět až po vyčerpání relevantních důkazních návrhů žalobkyně v tomto směru (důkazů způsobilých prokazovat obsah smlouvy a průběh kontraktačního procesu) a po poskytnutí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., které mělo žalobkyni avizovat neunesení důkazního břemene v tomto směru. V tomto směru však bylo dokazování ze strany soudu prvního stupně neúplné a v těchto závěrech následně rozhodnutí pro žalobkyni překvapivé. Odvolací soud proto přistoupil v rámci odvolacího řízení jak doplnění dokazování důkazy dříve navrženými (výslechem čelena představenstva žalobkyně a žalovaného, kteří ústní smlouvu zjevně uzavírali), tak i k poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nezbytnosti doplnění břemene důkazního k prokázání uzavření smlouvy ve vztahu k předmětným projektům (tj. na vyhotovení projektové dokumentace žalovaným pro žalobkyni). Pokud pak žalobkyně změnila svá tvrzení v odvolacím řízení, zjevně i v návaznosti na účastnické výslechy, s tím, že na začátku roku 2021, kdy došlo k ukončení spolupráce s [tituly před jménem] [adresa] jako osobou připravující projektovou dokumentaci pro žalobkyni, došlo k rozšíření předmětu smlouvy o dílo, pak s ohledem na koncentraci daného řízení a zásadu neúplné apelace nemohl odvolací soud k tomuto nově a nepřípustně uplatněnému tvrzení přihlížet (předmětným poučením dle § 118a odst. 3 o. s. ř. byla prolomena koncentrace řízení jen ve věci břemene důkazního, nikoliv pro nezbytnost doplnění tvrzení tvrzení). Lze přisvědčit žalobkyni, že prokazování uzavření ústní smlouvy je z hlediska důkazní situace účastníka nesoucího břemeno tvrzení a důkazní náročnější než u formalizované písemné smlouvy a nelze trvat na prokázání všech parametrů dohody, ale základní náležitosti smlouvy jako je její předmět, rozsah činnosti smluvních subjektů, dohoda o úplatě nebo způsobu jejího určení apod. musí být alespoň v základních rysech tvrzeny a byť nepřímými důkazy též prokázány.
35. Z doplněného a rozšířeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně v rozhodném období vykonávala podnikatelskou činnost mimo jiné v oblasti zhotovení projektové dokumentace pro stavbu tras optických sítí (pro vydání územního rozhodnutí i [Anonymizováno]), zajištění příslušných povolení a souhlasů pro tuto stavbu i v oblasti autorského dohledu při realizaci, a to dominantně pro společnost [Anonymizováno] Tuto činnost vykonávala na základě rámcové smlouvy o dílo, prostřednictvím týmu lidí, které měla v zaměstnaneckém poměru nebo kteří konali na základě smluvního vztahu (vztah podnikatel – podnikatel), případně prostřednictvím externího dodavatele (viz email žalovaného ze dne [datum], výpověď [jméno FO]). Na počátku roku 2020 došlo ke vzniku právního vztahu založeného smlouvou mezi žalobkyní a žalovaným, na jehož základě vykonával pro žalobkyni činnost jak ve vztahu k jejímu týmu zajišťujícímu projekční činnost – vystupoval a jednal jako vedoucí projekčního týmu, tak i ve vztahu k dotčenému zákazníku – vystupoval a jednal za žalobkyni ve vztahu k jednotlivým projektům se zaměstnanci [Anonymizováno] (viz zejm. shodné výpovědi [jméno FO] jako osoby jednající v pozici statutárního zástupce žalobkyně a žalovaného, zápisy o kontrolních dnech s [Anonymizováno] roku 2020). Za tuto činnost také žalovaný pravidelně měsíčně účtoval paušální odměnu v rámci svého živnostenského podnikání, která mu byla žalobkyní proplácena (viz faktury žalovaného z roku 2020, fakturace „poradenství v oblasti telekomunikací“). Uvedená činnost (jak sjednaná, tak i fakticky vykonávaná) žalovaného pro žalobkyni však nepředstavovala samostatné provádění „díla“, tj. zhotovení věci nebo zachycení jiného výsledku činnosti (nejvíce se blížící zhotovení projektové dokumentace), za jejíž vady měl dle žalobkyně žalovaný samostatně odpovídat, ale spíše měla charakter obstarání záležitosti za jiného – zde žalobkyni, podřaditelné pod závazkový vztah ze smluv příkazního typu (§ 2430 o. z.). V té době měla žalobkyně k dispozici jinou osobu zajišťující vypracování vlastní projektové dokumentace ([adresa]), konkrétně do ledna 2021, kdy s ním byla ukončena spolupráce. K převzetí zakázek a projektech [Anonymizováno] a [Anonymizováno] došlo právě v tomto období, konkrétně [Anonymizováno], resp. [datum], s původním termínem dokončení ke dni [datum]. Je tak patrné, že žalovaný neuzavřel se žalobkyní v roce 2020 smlouvu o dílo nebo jinou obdobnou, ať již rámcovou s navazujícími objednávkami, nebo konkrétní na tyto projekční práce, na jejímž základě by pak převzal závazek mimo jiné k vyhotovení dokumentace k provedení stavby v rámci těchto zakázek a nesl by odpovědnost za jejich správnost a úplnost. Žalovaný ani prokazatelně do počátku roku 2021 žádnou projekční činnost v podobě zhotovení návrhů výkresů pro žalobkyni nevyvíjel (viz zmíněná fakturace žalovaného za rok 2020, výpověď žalovaného, e-mail ze dne [datum], ale i např. čestné prohlášení [jméno FO]). Z tohoto rámce dokazování zjevně vybočovala výpověď [jméno FO], který počátek vlastní projekční činnosti žalovaného pro žalobkyni vztahoval nejdříve k okamžiku převzetí dotčených zakázek (březen 2020), následně na podzim 2020. Stejně tak vybočuje i návrh dohody na ukončení spolupráce z počátku roku 2022, který byl zjevně vypracován právní zástupkyně žalobkyně za situace, kdy spolupráci stran bylo potřeba s ohledem na předchozí ústní formu určitou formalizovanou podobu, proto obsahoval i deklaraci o uzavření smlouvy o dílo v roce 2020 a o její obsahu, což však s dalším dokazováním nekoresponduje a nelze z ní v tomto směru vycházet. Žalovaný tuto dohodu nepodepsal a nepřijal ji, neodmítl sice při jednání o ní uvedenou deklaraci skutečností nastalých v minulosti (viz email ze dne [datum]), ale zjevně se při jejím připomínkování zabýval hlavně věcnou stránkou, tj. jednotlivými rozdělanými zakázkami a závazky z nich pro něj.
36. Následně pak na počátku roku 2021 začal žalovaný vykonávat prokazatelně projekční činnost na dotčených rozpracovaných projektech, nikoliv však zjevně vlastním jménem, na vlastní nebezpečí a na vlastní náklad, jak vyžaduje smlouva o dílo, a tím i na vlastní odpovědnost jako zhotovitele (subdodavatele žalobkyně). Tuto činnost, spočívající v kreslení či úpravách jednotlivých výkresů, technické specifikaci řešení apod. zjevně vykonával až do ukončení spolupráce v únoru 2022. Přestože žalovaný popíral, že by „kreslil“ plány rozvodů optických sítí v jednotlivých domech u dotčených zakázek a navrhoval jejich technické řešení, zohlednil odvolací soud zejména skutečnost, že od ledna 2021 nebyla v projekčním týmu žalobkyně jiná osoba, která by takovou činnost mohla vykonávat. Tuto skutečnost potvrdili nejen členové týmu (viz výpověď [jméno FO] jako nové vedoucí projekčního týmu), tak i na věci nezávislí svědci – [jméno FO] [adresa] [jméno FO]. Sám žalovaný připustil určitou činnost na projektech v tomto směru („opravy chyb po panu [jméno FO], vyhotovení „přípravných výkresů“), o faktické projekční činnosti však svědčí ať již přímo, nebo nepřímo další skutečnosti, např. uvedení jeho osoby jak toho, kdo jednotlivé části dokumentace vyhotovil, odsouhlasení rozsahu činnosti návrhu dohody o skončení spolupráce, kde se o odevzdání dokumentace též hovoří, žalobkyní předložené záznamy ze software [Anonymizováno], kde je žalovaný uveden jako zpracovatel technického řešení sítě v domě za žalobkyni, změna předmětu a rozsahu fakturace žalovaného v roce 2021 atd. Na tom nic pak nemění, že případně dopracovával či upravoval projekty dříve rozpracované někým jiným (zejm. panem [jméno FO]). Je tedy patrné, že postavení žalovaného v rámci projekčního týmu se od prvního čtvrtletí roku 2021 změnilo, a to zjevně na základě konsenzu žalobkyně a žalovaného.
37. Odvolací soud se dále zabýval povahou předmětného závazkového vztahu žalobkyně a žalovaného, který se navenek jevil jako vztah dvou samostatných podnikatelů (dle tvrzení žalobkyně založený smlouvou o dílo), ale dle jeho skutečného obsahu – práv a povinností smluvních stran – zjevně se blížící právnímu vztahu ze závislé činnosti (pracovněprávnímu závazku). Žalovaný od počátku vykonával pro žalobkyni činnost v rámci její hlavní činnosti (nikoliv jako „subdodavatel“), kdy nejdříve vedl tým jejích lidí v zaměstnaneckých nebo jiným smluvních vztazích, zjevně podle pokynů žalobkyně, resp. jejího statutárního zástupce, minimálně od počátku roku 2021 do března 2022 pak v rámci týmu, kde funkci vedoucí převzala [jméno FO]. Existoval tak vztah nadřízenosti žalobkyně a podřízenosti žalovaného, v němž žalovaný vykonával práce podle pokynů zástupce žalobkyně a jejím jménem, nikoliv samostatně (viz vystupování žalovaného navenek – ve vztahu k zaměstnancům [Anonymizováno] prostřednictvím e-mailu s doménou žalobkyně, označení jako projektový manažer žalobkyně v prvním období atd.). K činnosti pro žalobkyni, která měla být „podnikatelskou“ činností žalovaného, prokazatelně využíval pracovních prostředků žalobkyně (docházel do její kanceláře, měl mít zapůjčené pracovní prostředky, mohl vstupovat do databáze koncového zákazníka, což bylo dáno rámcovou smlouvou pro žalobkyni, viz např. návrh dohody o ukončení spolupráce). Předmětem smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným pak byla opětující se činnost („práce“), kterou byl žalovaný povinen vykonávat osobně. Mezi žalobkyní a žalovanou tak nevznikl závazkový vztah dvou podnikatelů ze smlouvy o dílo nebo jiný obdobný, v němž by byl žalovaný plně odpovědný za výsledek své činnosti. Není v tomto směru rozhodné, že žalovaný účtoval za vykonanou práci pro žalobkyni prostřednictvím daňového dokladu, když šlo nejdříve o měsíční paušální částku, následně podle rozsahu vykonané práce, tj. šlo o odměňování zjevně bližší mzdě než hrazení ceny díla, byť zálohovému nebo dílčímu. Na tomto závěru nemohou změnit nic čestná prohlášení [jméno FO] a [jméno FO], o převzetí odpovědnost za přípravu a kvalitu projektové dokumentace zakázek žalovaným, tedy dalších členek „projekčního týmu“, které nebyly účastny jednání o uzavření či změně smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným a potvrzovaly skutečnost (na zjevně předepsané a „odborně“ formulované listině), jak vnímaly žalovaného z hlediska jeho zařazení a postavení u žalobkyně (v rámci jejich týmu). V takovém případě se tak neuplatní na straně žalovaného smluvní odpovědnost za vady ve smyslu § 2615 o. z., potažmo podle § 1914 o. z., a na ni navazující odpovědnost za škody v režimu § 1925 o. z. a 2913 o. z., neboť šlo o vztah minimálně se blížící tzv. „[Anonymizováno]“ (v rozporu s § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Za této situace by bylo možné uvažovat o odpovědnosti za škodu „zaměstnance“ vůči „zaměstnavateli“, avšak za zcela jiného prokázaného skutkového stavu věci (viz § 250 a násl. zákoníku práce), v případě, že by dotčené disimulované právní jednání bylo shledáno z pohledu pracovněprávní úpravy platným a určitým.
38. Lze přisvědčit žalobkyni v tvrzení, že žalovaný vůči ní vystupoval jako odborník ve smyslu § 5 o. z., když zcela neodmítl jakoukoliv činnost na vlastní projekční činnosti žalobkyně, tuto přijal, zjevně ji i v určitém rozsahu vykonával při vědomí nedostatku znalostí a zkušeností (viz výpověď žalovaného, že se doučoval opravy dokumentace „za pochodu“, e-mail [tituly před jménem] [adresa] ze dne [datum]) a pobíral za ni odměnu, kdy toto jde k jeho tíži. Nebylo povinností žalobkyně podrobně zkoumat rozsah vzdělání nebo zkušeností a znalostí žalovaného. Na druhou stranu žalobkyně o nedostatku odborného vzdělání žalovaného v tomto směru věděla, bez důvodu hodného zřetele spoléhala na to, že si žalovaný dokončí své vzdělání v přiměřené době a bude mít odpovídající odbornou způsobilost. Tento stav však nastal až po skončení spolupráce žalobkyně a žalované (ta byla dle žalovaného již předem plánována na dva roky) a žalovaným skončený učební obor nezahrnoval vzdělávání v oboru dané projekční činnosti. Vůči koncovému zákazníkovi žalobkyně uvedený stav řešila částečnou autorizací výsledku činnosti svého projekčního týmu, kde jako zhotovitel byl uváděn žalovaný, ze strany autorizované osoby - [tituly před jménem] [jméno FO], který jemu předkládanou část kontroloval a nesl tím odpovědnost za její správnost a proveditelnost. U žalobkyně i přes zjevné nedostatky v hlavní činnosti její projekční části – navrhování technického řešení a vyhotovování projektové dokumentaci (ukončení spolupráce s projektantem [jméno FO] pro nedostatky v jeho práci, zmíněný e-mail [tituly před jménem] [jméno FO] vytýkající nedostatky překládané projektové dokumentace, zjištěné nedostatky zákazníkem na jiných zakázkách), a vědomosti o nedostatečnosti vzdělání žalovaného, absentovaly jakékoliv kontrolní mechanismy. Vysoce odbornou práci žalovaného nikdo nekontroloval (s výjimkou autorizovaných částí – stavebních), nikdo další jí v projekčním týmu žalobkyně evidentně jí nerozuměl a žalobkyně si nezajistila ani případnou externí kontrolu před odevzdáním.
39. Žalobkyně se ve vztahu k předmětným nárokům z náhrady škody domáhala též aplikace § 2950 o. z. jako zvláštního typu odpovědnosti, když zde škoda v částce 297 660 Kč jako nákladů na přepracování projektové dokumentace, měla vzniknout v důsledku nesprávného provedení dotčené dokumentace žalovaným, který vůči žalobkyni vystupoval vždy jako odborník v projekční činnosti a činil tak za odměnu v záležitosti této jeho dovednosti. Podle judikatury Nejvyššího soudu (viz rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) není tato odpovědnost vázána na existenci smlouvy mezi poskytovatelem a adresátem informace či rady. Zde se však žalobkyně domáhala náhrady škody způsobené jí v souvislosti s odevzdaným vadným plněním žalovaného v podobě hmotně zachyceného výsledku jeho činnosti („díla“ či „práce“). Nešlo tak o škodlivou „radu“, tj. doporučení, jak má druhý – žalobkyně jednat a jaké prostředky má užít, nebo o nesprávnou informaci, tj. zprávu (sdělení), která je v rozporu se skutečností nebo v sobě obsahuje nepravdivé nebo klamavé údaje (viz Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, k § 2950). Tento typ odpovědnosti dopadá na jiné případy porušené povinnosti odborníkem, než které mělo dle žalobkyně nastat při činnosti žalovaného a z něhož jí měla vzniknout škoda.
40. S ohledem na výše uvedené nebyl ani jeden z uplatněných nároků žalobkyně důvodným a soud prvního stupně žalobu žalobkyně jako celek správně zamítl. Otázkou včasnosti uplatnění nároku z odpovědnosti za vady pak bylo s ohledem na výše uvedené nadbytečné se zabývat. Nad rámec výše uvedeného je třeba poukázat ještě na skutečnost, že pokud jde o tvrzený nárok na slevu z ceny díla, přes vyčíslení této slevy absentovala odpovídající tvrzení žalobkyně, na základě čeho stanovila svůj nárok v rámci odměn společně uplatněných prostřednictvím měsíčních faktur za různé projekty, tedy jak stanovila vymezené poměry z fakturovaných částek a výší slevy 90 % (např. [Anonymizováno] vymezil chybovost v dotčené dokumentaci zhruba z poloviny). Stejně tak v případě škody z uplatněných smluvních pokut za pozdní odevzdání díla je patrné, že k odevzdání došlo až po skončení spolupráce účastníků (změna zakázky k oznámena [datum], ukončení spolupráce v únoru či březnu 2022, dohodnutý termín dokončení [datum], určitá činnost žalovaného ještě v září 2022, odevzdání [datum]) a není z důkazů patrné, jak a jakou měrou se na tomto opožděném odevzdání měl podílet žalovaný.
41. Odvolací soud se dále zabýval (z moci úřední) správností výroku II. rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení účastníků (viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). Soud prvního stupně při jejich stanovení vyšel správně z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, když žalovaný byl zcela ve věci procesně úspěšný. Odvolací soud přitom ve věci neshledal předpoklady pro aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Do nákladů žalovaného soud prvního stupně zahrnul náklady na zastoupení advokátem, tvořených odměnou stanovenou podle ustanovení § 6, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), a to za 6 úkonů právní služby (tarifní hodnota 325 705 Kč) ve výši 9 620 Kč za úkon. Právní zástupkyně žalovaného dle obsahu spisu a jejího vyúčtování však poskytla v řízení před soudem prvního stupně svému klientovi celkem [hodnota] úkonů právní služby, spočívajících v převzetí a přípravě zastoupení, podání odporu a jeho odůvodnění, písemném vyjádření ve věci dne [datum], účast při jednáních před soudem prvního stupně ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] (podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu). Dále se účelně vynaložené náklady žalovaného sestávají z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za každý z výše uvedených 7 úkonů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do [datum]. Celkem tak účelně vynaložené náklady žalovaného v řízení před soudem prvního stupně správně činí 84 022,40 Kč včetně 21 % DPH.
42. Odvolací soud s odkazem na shora uvedené rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. o náhradě nákladů řízení účastníků změnil v částce těchto nákladů podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř., dále jej ve zbytku a v meritorním výroku I. jej dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.
43. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v odvolacím řízení plně úspěšný, proto mu náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají odměny advokáta stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu, ve výši 9 620 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. d), g) a k) advokátního tarifu (sepis vyjádření k odvolání, písemné podání ve věci ze dne [datum], účast na odvolacích jednáních dne [datum] – 2 úkony, [datum]) a jeden ve výši 4 810 Kč (dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu – účast při vyhlášení rozsudku) a šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (ve znění od [datum]). Celkem činí tyto náklady 67 288,10 Kč včetně 21 % DPH.
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím [Anonymizováno]. Dovolání je přípustné v případě, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.