o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha – východ ze dne 12. 2. 2021, č. j. 10 C 227/2017-298

1. Rozsudkem ze dne 12. 2. 2021, č. j. 10 C 227/2017-298, zamítl Okresní soud Praha – východ (dále jen„ soud prvního stupně“) výrokem I. žalobu, aby žalovaní byli povinni společně a nerozdílně na své náklady:

-) z obou plotů žalovaných v místě napojení na plot žalobkyně (jedná se o dvě místa napojení plotu, která jsou specifikována v zaměření provedeném dne [datum] zakázka [číslo] [rok] [právnická osoba], [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa]), odstranit betonové střešní tašky, jejich podmaltování, které zasahují do plotu žalobkyně

-) vyměnit veškeré trhlinami poškozené tašky na plotě žalobkyně v místě napojení plotu žalovaných do plotu žalobkyně a následně na obou dvou místech napojení plotu žalovaných na plot žalobkyně po celé výšce plotu ze strany žalovaných provést odsekání (odříznutí) omítky a zdiva tak, aby po celé výšce plotu, tj. od základu plotu až po korunu plotu žalovaných vznikla konstrukční spára o tloušťce cca 10 mm mezi odpojenými ploty, konstrukční spáry následně vyplnit materiálem, a to stavební letenkou (zřejmě lepenkou, pozn. odvolacího soudu), polystyrénem, nebo plechem, aby došlo ke kluzkému styku plotu a ploty se nedotýkaly

-) u základu plotu v místě napojení plotu, provést odsekání (odříznutí) základu plotu žalovaných od základu plotu žalobkyně po celé ploše betonového základu, a to i v podzemní části a následně vzniklou konstrukční spáru vyplnit stavební lepenkou, polystyrénem nebo plechem, aby došlo ke kluzkému styku základu plotu a ploty se nedotýkaly

-) provést doložení stříšky svého plotu v místě napojení na plot žalobkyně, tvarově upravenou betonovou taškou, která nebude zasahovat nad plot žalované, přičemž ukončení této betonové tašky musí být provedeno oplechováním takovým způsobem, aby došlo k zamezení stékání dešťové vody do shora uvedené konstrukční spáry mezi ploty

-) opravit trhliny plotové zdi ze strany žalovaných tak, že žalovaní po celé ploše plotu v nadzemní části zdi žalobkyně mezi ploty žalovaných provedou přebandážování pomocí stavebního lepidla a perlinky (jedná se o plot žalobkyně ze strany žalovaných mezi místy napojení plotu, která jsou specifikována v zaměření provedeném dne [datum], zakázka [číslo] [rok] [právnická osoba], [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa]), před provedením této nové vrstvy odstranit z trhlin ve zdivu okraje trhlin, které vystupují nad rovinu tzv. lepidla (šedá barva stěrkové hmoty) před tímto jsou žalovaní povinni z plotu žalobkyně ze strany žalovaných odstranit obklad soklu zdi, který provedli žalovaní.

Dále výrokem II. rozhodl, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně na své náklady doložit zámkovou dlažbu, která je položena mezi ploty žalovaných směrem k plotu žalobkyně a je ukončena stávajícími betonovými obrubníky, a to až k plotu žalobkyně, takže nejprve žalovaní provedou odstranění současných betonových obrubníků a následně doloží zámkovou dlažbu k plotu žalobkyně na štěrkové lože (v celé šíři plotu žalobkyně ze strany žalovaných, a to mezi místy napojených plotu, která jsou specifikována zaměřením provedené dnem [datum] zakázka [číslo] [rok] [právnická osoba], [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa]), dále jsou žalovaní povinni zámkovou dlažbu podél celého plotu žalobkyně mezi ploty žalovaných při pokládce vyspárovat v 1% sklon v délce 50 cm, a to směrem od plotu žalobkyně, žalovaní jsou před tímto povinni zrušit stávající zásyp mezi zámkovou dlažbou a plotovou zdí, a to tak, že zásyp vykopou, odstraní a nahradí štěrkovým ložem po celé délce plotu žalobkyně mezi ploty žalovaných, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Rovněž rozhodl, že žalobkyně povinna uhradit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 22 150 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaných (výrok III.) a že žalovaní jsou povinni uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 834 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně s tím, že v té části, v níž je plněno jedním ze žalovaných, zaniká povinnost k plnění druhého ze žalovaných (výrok IV.). Výrokem V. rozsudku bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna uhradit České republice na náhradě nákladů řízení částku 8 500 Kč, kdy tato částka byla plněna složením zálohy na vypracování znaleckého posudku vedené pod položkou rejstříku [číslo] [rok], [variabilní symbol]. Konečně bylo výrokem VI. rozsudku rozhodnuto, že žalobkyni se vrací záloha uhrazená na vypracování znaleckého posudku ve výši 6 500 Kč, vedená pod položkou rejstříku [číslo] 2019, [variabilní symbol], a to prostřednictvím účtárny Okresního soudu Praha – východ do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Soud prvního stupně vyšel při svém rozhodování z toho, že se žalovaní nedopustili žádného protiprávního jednání ve smyslu ust. § 420 zákon č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a to ani porušení prevenční povinnosti dle § 415 obč. zák. V řízení bylo dle soudu prvního stupně prokázáno, že plot žalobkyně vykazuje určité znaky poškození (praskliny, vlhkost), nebylo však prokázáno, že toto poškození bylo způsobeno stavební činností žalovaných. Soud prvního stupně nicméně uzavřel, že je třeba uložit žalovaným povinnosti uvedené ve výroku II. jeho rozsudku, když se dle jeho názoru ze závěrů soudního znalce [příjmení] [příjmení] podává, že je namístě tyto stavební úpravy provést, aby v době budoucí nedocházelo k destrukci stavby.

2. Proti výrokům I., III., IV., V. a VI. tohoto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně. V něm uvedla, že soud prvního stupně nesprávně hodnotil zejména znalecký posudek soudem ustanoveného znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ten byl vypracován nedostatečně a nesprávně. Znalec dostatečně neprovedl zkoumání fyzického stavu propojení plotů (a to jak v nadzemní, tak především v podzemní části plotu). Neprovedl zkoumání na místě v dostatečném rozsahu, neprovedl žádné zkoumání za pomoci výkopů či sond na předmětných pozemcích sousedících s plotem. Naopak znalecký posudek objednaný žalobkyní u soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], byť neprovedený v celém rozsahu z důvodu neposkytnutí součinnosti ze strany žalovaných, potvrzuje nárok uplatněný v žalobě a prokazuje nesprávnost znaleckého posudku [titul] [příjmení]. I přesto však soud prvního stupně nepřistoupil k provedení dalších navrhovaných důkazů a vycházel z tohoto posudku. Nepřihlédl přitom k především k předložené fotodokumentaci plotu. Řízení je stiženo vadou, neboť soud nepřevzal za svou nespornou argumentaci účastníků, k jakým stavebním úpravám na plotě žalobkyně konáním žalovaných došlo, a to mj. provedením nanesení lepidla, perlinky a finálního nátěru po celé jeho ploše, a dále napojením střešních tašek z obou plotů žalovaných do plotu žalobkyně. Soud prvního stupně tedy neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy, jako např. důkaz doplněním znaleckého posudku o zkoumání fyzické stavebnětechnické provázanosti plotů v podzemní části. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

3. Proti výrokům II., III. a IV. se včas odvolali žalovaní. V odvolání uvedli, že napadenými výroky uložil soud prvního stupně oběma žalovaným provést poměrně rozsáhlé úpravy, které ani sám znalec [příjmení] [příjmení] nenavrhoval, a to navíc v situaci, kdy nebyla prokázána příčinná souvislost mezi zámkovou dlažbou žalovaných a údajným poškozením plotové zdi žalobkyně. Znalec naopak uzavřel, že voda z chodníku ve většině odtéká k plotu žalovaných. Rovněž bylo zjištěno, že tašky na plotě žalobkyně jsou vyspádovány na pozemek žalovaných. Není pak (z hlediska znění žalobního návrhu) žádného důvodu, aby žalovaní dokládali zámkovou dlažbu v místě, kde ji v žádném případě nejen nechtějí, nepotřebují, ale zejména v tomto místě z ní nestékají dešťové vody k plotové zdi žalobkyně. Zámková dlažba je v daném případě zakončena obrubníkem uloženým v betonovém loži, což je samo o sobě zábranou, která zamezuje odtoku vody k plotu žalobkyně. Žalobkyně v žalobě sama tvrdí, že zhutněním zámkové dlažby, která byla ohraničena obrubníkem, došlo ke vzniku prasklin k její plotové zdi. Odstranění obrubníků tak může být pro žalobkyni podnětem k podání další žaloby. Výsledkem splnění uložené povinnosti bude paradoxně pouze to, že dojde naopak k odstranění zábrany proti možné stékající dešťové vodě a zatížení plotové zdi žalobkyně, což asi nemá být účelem uložené povinnosti. Žalovaní jsou dále bytostně přesvědčeni, že nejsou povinni likvidovat dešťovou vodu stékající z plotové zdi žalobkyně na jejich pozemek. Povinností uloženou napadeným výrokem II. rozsudku soudu prvního stupně by k tomu však fakticky došlo, na čemž se shodli oba znalci. V každém případě by muselo být najisto postaveno, že nedokončením zámkové dlažby dochází ke vzniku škody na majetku žalobkyně, k čemuž však nedošlo. Za nesprávné a nepřezkoumatelné považují žalovaní rovněž výroky o náhradě nákladů řízení, když mj. nebylo zřejmé, z jakého důvodu nepřiznal soud prvního stupně část nároku na odměnu. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne a přizná žalovaným právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), a zjistil, že odvolání žalobkyně není důvodné a odvolání žalovaných je důvodné.

5. V řízení před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. [číslo] žalovaní pak vlastníky ve společném jmění manželů (dále jen„ SJM“) pozemku parc. [číslo] oba v k. ú. [obec]. Uvedené pozemky mají společnou hranici, sousedí. Žalobkyně svůj pozemek oplotila plotem vystavěným v roce 2007, žalovaní pak plotem, zřízeným v roce 2011 2012 (vedeným mj. směrem k pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] vlastníka [jméno] [příjmení] a směrem k dalším pozemkům, nikoliv ve vlastnictví žalobkyně). Plot žalovaných přiléhá na plot žalobkyně ve dvou místech, dále označovaných jako„ A“ a„ B“. Plot žalobkyně vykazuje místy určité znaky poškození (praskliny, vlhkost), které však nevzniklo v příčinné souvislosti s činností (stavbou plotu) žalovaných.

6. Takto zjištěný skutkový stav věci odpovídá výsledkům dokazování, provedeného soudem prvního stupně, a odvolací soud se s ním plně ztotožňuje.

7. Žalobkyně tvrdí, že stavební činností žalovaných (při výstavbě plotu) jí byla způsobena škoda na jejím plotu, kterou chce odčinit uvedením v předešlý stav, a to prostřednictvím povinností uložených žalovaným, specifikovaných v žalobním petitu (viz výrok I. a II. rozsudku soudu prvního stupně).

8. Odvolací soud zopakoval dokazování dle § 213 odst. 2 o. s. ř., a to výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Znalec se vyjadřoval k fotografiím, obsaženým ve spise, které mu byly předestřeny, a ztotožňoval je s faktickou situací v terénu, a to za pomoci obsahu katastrální mapy, s vyznačenými body A a B, která tvoří přílohu II. jeho znaleckého posudku ze dne [datum] (č. l. 190 spisu). Z výslechu znalce bylo zjištěno, že pokud se jedná o napojení plotu žalovaných na plot žalobkyně v bodě A, plot žalovaných je vyšší než plot žalobkyně. Na plotě žalobkyně jsou trhliny. V případě trhliny v napojení bodě A, šlo o trhlinu o šířce asi 20 mm a ve spodní části u základu potom 15 mm, z čehož znalec dovozuje, že v podzemní části by mohlo jít o trhlinu asi 5 mm. Pokud jde o mokrý flek na plotě žalobkyně (fotografie 5e) – příloha žalobkyně), je toho názoru, že toto zvlhčení zdi (vlhkost zde v místě napojení plotu žalovaných na plot žalobkyně) je způsobeno malým přesahem tašek na plotě žalobkyně, kdy voda stéká přímo na plot jako takový. K dotazu pak připustil, že je možné, že by ke zvlhčení zdi mohlo dojít i díky poškozeným taškám na plotě žalobkyně. Pokud jde o postupné snižování plotu žalobkyně mezi body B a A, a zřejmě i dále ve vztahu k pozemku parc. [číslo] toto je dáno svažitým terénem. Trhliny (fotografie č. 4 na č. l. 197 spisu) zřejmě vykreslují zdící materiál a mohly vzniknout tím, že si plot tzv. sesedal a dotvarovával se. Pokud si dobře pamatuje, tyto trhliny se objevují někde zhruba v prostředku mezi bodem A a B plotu žalobkyně. V případě fotografie na č. l. 17 spisu jde o zámkovou dlažbu na pozemku žalovaných, která byla provedena ve směru k plotu žalobkyně, který je na obrázku také zachycen. Mezi zámkovou dlažbou a plotem žalobkyně je 30 cm mezera, je tam nedokončená nopová izolace. Tato mezera je připravena zřejmě na nějakou zeleň nebo tzv. kačírek. Zámková dlažba je směrem k plotu žalobkyně v rovině, spádována je směrem k pozemku parc. [číslo]. K dotazu, co by se stalo, pokud by byla žalovanými dokončena nopová izolace, která dokončena není, znalec uvedl, že prozatím odtéká do té části, kde nopová izolace není, voda ze stříšky plotu žalobkyně. Pokud by tam nopová izolace byla dokončena, odtékala by směrem k pozemku parc. [číslo]. Plot žalobkyně byl poškozen v bodě A, kde byly popraskané tašky na plotě. Mezi bodem A a B byly i trhliny, které dle názoru znalce vznikly dotvarováním po jeho dokončení, kdy si každý plot tzv. dosedá, a trhliny mohou vzniknout. Nebyl schopen uvést, v jakém konkrétním období k tomuto dotvarování došlo. Uvedl, že nevidí přímou souvislost mezi činností žalovaných a škodou, která vznikla na plotě žalobkyně. Otázkou je pak poškození tašek na plotě žalobkyně v bodě A. K tomuto poškození mohlo dojít pouze mechanickou činností, nikoliv podmaltováním, tzv. podmazáním plotu žalovaných, případně k němu mohlo dojít nějakou živelnou událostí jako jsou např. velké kroupy. Je zapotřebí si uvědomit, že plot žalovaných je napojen na plot žalobkyně ve dvou místech, zhruba o šířce 25 až 30 cm na každém z těchto míst, takže plot žalovaných může působit a mít vliv na plot žalobkyně pouze v těchto místech styku. Po délce plotu žalobkyně nemůže pak dojít k žádným jiným věcem. Jedinou otázkou je voda kapající z tašek. Tašky na plotě žalobkyně jsou položeny tak, že voda stéká na pozemek žalovaných. Znalec dále uvedl, že trhliny na taškách neviděl nikde jinde než v bodě A, možná i v bodě B, to už si nevzpomíná. Podmaltování pod taškami není v podstatě vidět, není tím míněno to, co spojuje nebo doplňuje rozdílnou výšku plotu žalobkyně a žalovaných. Podmaltování se dává do maltového lože pod tašky. Buď by tam mělo být oplechování, ukončení plotu žalovaných, anebo by se měly otočit tašky na plotě žalobkyně směrem k jejímu pozemku. Výšku plotů na místě znalec konkrétně neměřil, odhadem je však výška plotu u žalobkyně 1,9 až 2,1 m ze strany žalobkyně a ze strany žalovaných je to 1,6 až 1,9 m s tím, že výškový rozdíl je dán terénem. Pokud jde o výšku plotu žalobkyně v jeho tloušťce, je tam výškový rozdíl zhruba 20 cm, pokud si vzpomíná dobře.

9. Odvolací soud poučil při jednání dne [datum] žalobkyni dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. (soudem prvního stupně nebyla takto poučena), aby navrhla důkazy ke svému tvrzení, že jí vznikla škoda na jejím plotě, a to v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti ze strany žalovaných, respektive v souvislosti s jejich stavební činností, konkrétně výstavbou plotu žalovaných s tím, že je dále povinna prokázat, že práce, které žádá v žalobním petitu vykonat na požalovaných, povedou k odstranění této škody a k uvedení plotu do předešlého stavu před porušením právní povinnosti žalovanými. Žalobkyně byla poučena, že se v opačném případě vystavuje nebezpečí neunesení břemene důkazního, potažmo nebezpečí procesního neúspěchu ve věci, respektive možnému zamítnutí žaloby.

10. Na uvedené poučení reagovala žalobkyně podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že žalovaní bez jejího souhlasu provedli stavební úpravy, kdy stavbou plotu, resp. stavebně technickým napojením svého plotu na dvou místech, a další stavební činností, došlo k poškození plotu žalobkyně. Za další stavební činnost považuje žalobkyně nanesení stavebního lepidla, perlinky a povrchové barvy po celé ploše plotu ze strany žalovaných, podkopání základů plotu ze strany žalovaných v bodě B a navýšení terénu v bodě A, poškození střešních tašek v místech napojení A a B, stavebně technické napojení plotů v bodě A a B, a to jak v nadzemní, tak v podzemní části, poškození hydroizolace a nedostatečné zabezpečení likvidace povrchové vody po celé délce plotu ze strany žalovaných. Postup, uvedený v žalobním petitu povede dle žalobkyně k odstranění způsobených a tvrzených vad, resp. způsobeného poškození, tj. k uvedení do původního stavu. Žalobkyně k poučení odvolacího soudu navrhla řadu důkazů (viz níže).

11. Z podání vysvětlení 1. žalovaného před Policií ČR bylo zjištěno, že tento dne [datum] vypověděl, že v roce 2010, poté, co začal s výstavbou domu, za ním přišel soused [příjmení], který mu řekl, že plotovou zeď, která se nachází mezi jejich pozemky a kterou [příjmení] vystavěli, mají v úmyslu„ natáhnout lepidlem a potáhnout perlinkou“, poté že si 1. žalovaný může povrchovou úpravu ze své strany zvolit a realizovat dle svého. V říjnu 2012, poté co zjistil, že potažení zdi lepidlem a perlinkou není v takové kvalitě, nechal 1. žalovaný na své vlastní náklady povrch plotu znovu upravit, natáhnout lepidlem a perlinkou, zbrousit, aby bylo vše na povrchovou úpravu připraveno. S tou začali o víkendu [anonymizováno] - [datum] (barvená omítka Weber), kdy se dostavila žalobkyně, která s pracemi nesouhlasila. Proto jí 1. žalovaný sdělil, že o této záležitosti mluvil s jejím manželem v roce 2010 a nebyl vyrozuměn o žádné změně. Práce na oplocení po této události zastavil a do data [datum] neobnovil. Z podání vysvětlení 1. žalovaného před Policií ČR bylo zjištěno, že tento dne [datum] vypověděl, že v roce 2010, kdy byla postavena základová deska jejich domu, mu volali ze stavebního úřadu, že zapomněli obeslat sousedku [příjmení] a že mají nějaký problém s jejich okny. Dále uvedl, že se vyjadřoval k otázce oken na jejich nemovitosti a rozhovoru se sousedem [příjmení] o nich. Uvedl, že s rodinou [příjmení] řeší i jiné spory, mj. ohledně tepelného čerpadla a plotu, který je v současné době u soudu. Z podání vysvětlení 1. žalovaného před Policií ČR bylo zjištěno, že tento dne [datum] vypověděl, že mají s panem [příjmení] v současné době problémy, které začaly někdy v prosinci 2011, spočívající v tom, že se jim nelíbila změna v systému vytápění novostavby žalovaných. Další problém vznikl na podzim roku 2012, kdy [příjmení] podali oznámení o poškození jejich oplocení. Od této doby 1. žalovaný na oplocení neprováděl žádné stavební práce. Nedomnívá se, že praskliny na oplocení souvisí s jejich stavební činností.

12. Z dopisu Městského úřadu - stavebního úřadu [obec] žalobkyni z [datum] bylo zjištěno, že žalobkyni byly poskytnuty informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. K tepelnému čerpadlu žalovaných bylo uvedeno, že studie šíření hluku z provozu tohoto čerpadla obsahovala všechny nezbytné údaje a lze ji považovat za dokumentaci ve smyslu stavebního zákona, stavební úřad tedy udělil souhlas se změnou stavby a při závěrečné kontrolní prohlídce rozpor s odsouhlasenou dokumentací neshledal. Pokud jde o stavbu oplocení, stavební úřad provedl kontrolu a neshledal rozpor s projektovou dokumentací ani poškození sousední stavby. Dále sdělil, že stavebníci [příjmení] na stavebním úřadě jménem a za paní [příjmení] nikdy nejednali.

13. Z dopisu Městského úřadu - stavebního úřadu [obec] žalobkyni z [datum] bylo zjištěno, že stavební úřad opravil zřejmou nesprávnost ve své písemnosti z [datum] s tím, že správně mělo být uvedeno, že povolil stavbu rodinného domu žalovaných rozhodnutím o umístění stavby a stavebním povolení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], a užívání stavby pak rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]. Dále se v přípisu uvádí, že žalobkyně neprokázala právní zájem nebo jiný vážný důvod k tomu, aby jí byl zpřístupněn spis, vedený ohledně tohoto stavebního řízení.

14. Ze znaleckého posudku [titul] [příjmení] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že byl vyhotoven pro objednatelku – žalobkyni pro účely tohoto soudního řízení, a je opatřen doložkou dle § 127a o. s. ř. Znalec měl dle zadání provést výškové zaměření předmětného zděného plotu od stávajícího terénu mezi pozemky parc. [číslo] (žalobkyně) a parc. [číslo] (žalovaní), a dále mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] ([jméno] [anonymizováno]). Dále měl zodpovědět celkem 6 otázek zadaných žalobkyní (viz níže). Znalec neprováděl sondy do konstrukcí, vše zjišťoval vizuálně, a provedl fotodokumentaci. Měření výšek plotové zdi žalobkyně probíhalo buď z veřejného prostranství nebo z pozemku parc. [číslo]. Součástí posudku je polní náčrt vynesení naměřených výškových hodnot (příloha P2), které se pohybují v rozmezí od 170 do 280 cm. Znalec z uvedeného měření dovozuje, že muselo dojít k dodatečným terénním úpravám na pozemku žalovaných parc. [číslo] které změnily poměry v daném místě a měly vliv na plot na pozemku žalobkyně parc. [číslo] který zde byl postaven žalobkyní před výstavbou rodinného domu žalovaných. Znalec uvedl, že vliv změny terénu na parc. [číslo] (zřejmě správně [číslo] –„ poznámka odvolacího soudu“) na předmětný plot je takový, že místy došlo k odkopání plotu a k snížení nezámrzné hloubky plotu, dále k tomu, že původní hydroizolace zděného plotu přestala plnit svou funkci, protože se dostala výškově pod úroveň nově upraveného terénu. Dále místy došlo k přetížení opěrné zdi navezenou zeminou až do výšky 110 cm, což ovlivnilo statiku plotové zdi, protože ta nebyla dimenzována jako opěrná zeď (přesné statické posouzení musí provést statik, znalec k tomu nemá znalecké oprávnění). Dále znalec k otázkám žalobkyně uvedl, že vloženou nopovou izolací předmětného plotu ze strany žalovaných byla zhoršena situace oproti původnímu stavu, protože nopová izolace je provedena chybně a zavádí dešťovou vodu přímo do základů plotové zdi. Kdyby se místo ní použil jíl, byla by v podstatě provedena hydroizolace z přírodního materiálu, která se užívá stovky let (studny, hnojiště, suché WC). Nopová izolace pak musí být uchycena speciální lištou na zeď, aby mohlo probíhat odvětrání, ale nesmí do spáry zatékat voda. Na 100 % pak dochází k odtoku dešťové vody po plotu za uvedenou nopovou izolaci, když vítr nažene dešťovou vodu na zeď. Tato plocha se nachází směrem západním až jihozápadním a převládající směr větrů v ČR je západní. K otázce stékání dešťové vody ze strany žalovaných ze střešních tašek, které tvoří korunu plotové zdi, do základů předmětného plotu, znalec uvedl, že k němu dochází ve vzdálenosti cca 14-15 cm, a to k okapu do zeminy ve vzdálenosti 10-15 cm od líce plotové zdi. Další„ osud“ dešťové vody záleží na tom, jak vanou v době deště větry, tj. z jakého směru. Plot žalobkyně má po celém svém obvodu z pozemku parc. [číslo] provedenu hydroizolaci mezi základy a vlastním plotovým zdivem. Na základě fotografie (č. 6), předložené žalobkyní, pak znalec uzavřel, že byla na předmětný plot použita jen jedna vrstva síťoviny (tzv. perlinka). Znalec shrnul, že došlo ke změně konfigurace původního terénu před výstavbou domu žalovaných a k zásahům do tzv. pokojného stavu ohledně plotové zdi žalobkyně (viz shora). Terénní úpravy u rodinného domu žalovaných (použitím násypů) jsou pak zřejmé i z fotografie, založené v posudku pod č. 5, na kterém je zobrazen rodinný dům žalovaných.

15. Žalobkyně ve svém podání z [datum] navrhla i další důkazy, které však již odvolací soud neprováděl. Jednak se jednalo jednak o důkazy již provedené (podnět ke kontrole z [datum] – již na č. l. 149, protokol z kontrolní prohlídky dne [datum] (již na č. l. 164 či 180), či znalecké posudky [titul] [příjmení] z června a července 2019 a [titul] [příjmení] z července 2013 včetně dodatků z února 2018 a července 2019).

16. Za důkaz pak nelze považovat listiny, které obsahují vyjádření žalobkyně (č. l. 387, 403, 421, 438 a 443 spisu); v daném případě se jedná o tvrzení žalobkyně, nikoliv důkazní prostředek jako takový. Za důkaz rovněž nelze v daném případě považovat ani další listiny jako je protokol o jednání odvolacího soudu v této věci ze dne [datum], vyjádření žalovaných k žalobě, a žádost žalobkyně o vyjádření protistrany včetně negativní odpovědi na tuto žádost. Odvolací soud neprovedl k důkazu ani informace z webových stránek (ať už s uvedením odkazu na zdroj či bez něj), týkají se pojmu„ malta“ (č. l. 411),„ základy, hydroizolace“ (419),„ konstrukční řez“ (425),„ plot, hydroizolace“ (428),„ nopová fólie“ (429),„ nopová fólie a lišta“ (431), dále foto s obrázkovou přílohou (430), návod na instalaci tepelného čerpadla (433) a nákres s popisy (437). Tyto důkazy považuje zejména za nadbytečné, neboť k věci se již po odborné stránce vyjadřovali celkem dva znalci, kteří byli i vyslechnuti soudem. V případě těchto důkazů se navíc jedná o informace, podané bez kontextu k celku, a zejména bez kontextu ke specifickým okolnostem projednávané věci. U některých těchto listin pak ani není zřejmé, odkud (z jakého zdroje) jsou informace čerpány, kdo nákresy a popisy k nim vyhotovil, a na základě jakých podkladů. V případě návodu na instalaci tepelného čerpadla jde o důkaz, který nemá pro rozhodnutí ve věci žádného významu.

17. Na návrhy důkazů ze strany žalobkyně reagovali svými návrhy důkazů rovněž žalovaní.

18. Takto bylo zjištěno z dopisu Městského úřadu - stavebního úřadu [obec] ze dne [datum], že byl prošetřen podnět žalobkyně a dne [datum] provedena prohlídka předmětného oplocení za účasti [titul] [jméno] [příjmení] a účastníků řízení. [titul] [příjmení] poskytl poté stavebnímu úřadu stanovisko, které stavební úřad převzal do svého vyjádření. Uvádí se v něm, že plot mezi pozemkem parc. [číslo] (žalovaní) a parc. [číslo] ([jméno] [anonymizováno]) nevykazuje žádné deformace (trhliny, uvolněná omítka apod.). Plot je svislý a není vychýlen ze svislého směru. Plot žalovaných není napojen na plot na pozemku parc. [číslo] (žalobkyně), neboť tyto ploty odděluje svislá spára o tloušťce 15-20 mm. Plot žalovaných neovlivňuje v této části plot žalobkyně.

19. Z dopisu Městského úřadu - stavebního úřadu [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl prošetřen podnět žalobkyně ze dne [datum], týkající se umístění tepelného čerpadla u rodinného domu žalovaných [adresa] [ulice] úřad sdělil, že pro stavbu uvedeného rodinného domu, včetně tepelného čerpadla, byl vydán souhlas s užíváním stavby ze dne [datum]. Při kontrolní prohlídce dne [datum] nebyla zjištěna změna dokončené stavby (nebyl zjištěn rozpor umístění venkovní jednotky tepelného čerpadla oproti dokumentům, na jejichž základě byl vydán souhlas s užíváním stavby).

20. Rovněž byly k důkazu provedeny fotografie, předložené žalobkyní (č. l. 399 – 400, 404, 418 – má dle žalobkyně prokazovat stav plotu k datu vyhotovení hlukové studie v prosinci 2011, č. l. 420, 423, 424, 427, 432, 439 a 444 spisu), a dále fotografie, předložená žalovanými (č. l. 469). Uvedené fotografie nejsou datovány a je na nich zobrazeno předmětné oplocení a rodinný dům žalovaných, včetně detailů oplocení; některé z nich již byly k důkazu provedeny a jsou rovněž součástí k důkazu provedených znaleckých posudků.

21. Podle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

22. V daném případě mělo dle žalobkyně dojít k porušení právní povinnosti na straně žalovaných v době výstavby plotu, tj. v letech 2011 až 2012, v důsledku čehož měla žalobkyni vzniknout tvrzená škoda. Soud prvního stupně tak na věc ve smyslu shora uvedených ustanovení o. z. správně aplikoval obč. zák.

23. Podle § 415 obč. zák. každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

24. Podle § 420 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti (odst. 1). Škoda je způsobena právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena (odst. 2). Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil (odst. 3).

25. Podle § 442 odst. 2 obč. zák. škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.

26. Odvolací soud dospěl po jím zopakovaném a doplněném dokazování, se zohledněním dokazování, provedeného soudem prvního stupně, k závěru, že žalobkyně ani po poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neunesla důkazní břemeno, a neprokázala, že škoda na předmětném plotě vznikla v důsledku protiprávního jednání žalovaných. I kdyby se jí však tato její tvrzení podařila prokázat, v žádném případě neprokázala (ač byla rovněž v tomto směru poučena odvolacím soudem), že by povinnosti, které žádá uložit žalovaným žalobou, resp. navrhovaným žalobním petitem (výrokem rozsudku), vedly k odstranění tvrzené škody, resp. k uvedení plotu do předešlého stavu před tvrzeným porušením právní povinnosti žalovanými.

27. Na tomto místě odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně po poměrně rozsáhlém dokazování dospěl ke správnému skutkovému závěru, že neexistuje příčinná souvislost mezi zjištěným poškozením plotu v podobě prasklin, případně zvlhčení na straně jedné, a stavební činností žalovaných na straně druhé, a že žalovaní žádnou právní povinnost neporušili, v [anonymizováno] čehož ani nemohou odpovídat za škodu, vzniklou žalobkyni, ve smyslu ust. § 420 a násl. obč. zák. Přesto však žalovaným uložil povinnosti, specifikované ve výroku II. napadeného rozsudku. Pro uložení těchto povinností neshledává odvolací soud žádného právního důvodu. Žalobkyně se domáhala svého nároku z titulu náhrady škody. Mezi základní předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu (újmu) patří porušení právní povinnosti, vznik škody (újmy), příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody (újmy), a dále zavinění, které se v nedbalostní formě předpokládá. V řízení však neprokázala, že jí škodu na předmětném plotě způsobili žalovaní, resp. neprokázala protiprávní jednání žalovaných, a už vůbec ne příčinnou souvislost jejich jednání se vznikem škody. Pokud tedy nejsou naplněny tyto základní předpoklady, nemohou žalovaní za škodu odpovídat a nelze jim ukládat povinnosti, směřující k reparaci této škody uvedením v předešlý stav. V tomto směru tedy není rozhodnutí soudu prvního stupně (výrok II. napadeného rozsudku) správné. Nadto pak odvolací soud uvádí, že pokud již soud prvního stupně uložil žalovaným povinnosti výrokem rozsudku, v němž odkazuje na jinou listinu, konkrétně zaměření, provedené dnem [datum], zakázka [číslo] [rok], [právnická osoba], [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], měla být tato listina nedílnou součástí uvedeného rozsudku. Jak však již odvolací soud uzavřel, tento postup nebude namístě v situaci, když rozhodnutí soudu prvního stupně nebylo správné, neboť žaloba nebyla v této vyhovující části po právu.

28. Soud prvního stupně dle názoru odvolacího soudu správně hodnotil provedené důkazy, když za přesvědčivé označil závěry znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [příjmení] [příjmení], který (na rozdíl znalce [příjmení] [příjmení], objednaného žalobkyní) provedl místní šetření rovněž z pozemku žalovaných. Znalec řádně zdůvodnil a vysvětlil svůj závěr, že ploty účastníků nejsou v bodě jejich dvou styků (A. a B.) v nadzemní části propojeny a lze důvodně předpokládat, že nejsou propojeny ani v podzemní části. Byť je plot žalovaných v bodě A. vyšší než plot žalobkyně a dochází k odtoku vody do styků plotů, označil znalec jako další zdroj zatékání vody rovněž popraskané střešní tašky na plotě žalobkyně. Odvolací soud v tomto směru zdůrazňuje, že nebylo prokázáno, že by k poškození těchto tašek došlo v důsledku činnosti, resp. jednáním žalovaných. Ve spoji v bodě B jsou pak ploty účastníků pouze přisazeny, nikoliv propojeny. Plot žalovaných byl proveden v souladu s projektovou dokumentací, pouze s jinou stříškou. Znalec [příjmení] [příjmení] pak dospěl k závěru, že příčinou trhlin, vzniklých na plotě žalobkyně, je s největší pravděpodobností tzv. dotvarování konstrukce plotu těsně po jeho realizaci, nikoliv stavební činnost žalovaných. K tomuto dotvarování, resp. sesedání plotu, dochází rovněž v situaci, kdy plot stojí na jílovém podloží, jako v tomto případě. Vzhledem ke spádu tašek na plotě žalobkyně, dochází naopak k odtoku vody z tohoto plotu směrem na pozemek žalovaných (v tomto závěru se znalec [příjmení] [příjmení] shoduje se znalcem [příjmení] [příjmení]). Dešťová voda z pozemku žalovaných však na plot žalobkyně působí pouze malou částí. Pokud se na plotě žalobkyně nacházely vlhké stopy (zjištěno z fotografií), dovodil znalec, že může jít rovněž o následek krátkého přesahu tašek na plotě žalobkyně, kdy dochází ke vzlínání vody skrze kapiláry do omítky. Jestliže by i v bodě A. a B. napojení plotů účastníků, byly tašky na plotě žalobkyně vyspádovány na druhou stranu, tj. směrem k pozemku žalobkyně, k zatékání by dle znalce [příjmení] [příjmení] nedocházelo (vyjma zatékání z důvodu prasklých tašek na plotě žalobkyně – viz shora). Pokud jde o znalecký posudek [titul] [příjmení] a jeho následný výslech u soudu prvního stupně, znalec své závěry neobhájil. Navíc prováděl místní šetření pouze z pozemku žalobkyně, případně z veřejného prostranství; na pozemku žalovaných nebyl. Při svém výslechu uváděl, že není schopen říct, zda jsou ploty propojeny pod zemí, jak došlo k poškození tašek v místě styku plotů, jak došlo ke vzniku trhlin. Za možné příčiny zatékání a vzniku mokrých skvrn na plotu žalobkyně pak označil prosakování vody přes praskliny. Také on dospěl k závěru, že tašky na plotě žalobkyně by měly být vyspádovány na pozemek žalobkyně, neboť každý by si měl likvidovat dešťovou vodu na svém pozemku. V ostatním hodnocení obou znaleckých posudků pak odvolací soud odkazuje na správné závěry soudu prvního stupně, obsažené v odstavci 38. odůvodnění napadeného rozsudku. Za nepřesvědčivý a neprůkazný je pak třeba považovat i nový znalecký posudek [titul] [příjmení] ze dne [datum], objednaný a předložený žalobkyní po poučení odvolacího soudu dle § 118a o. s. ř. Tento znalecký posudek předně neodpovídá na otázku, co je potřeba učinit (pro případ, že by bylo prokázáno, že žalobkyni na plotě vznikla škoda a že byla způsobena žalovanými), aby byl plot uveden do původního stavu před tímto poškozením (porušením právní povinnosti žalovanými), tedy aby došlo k odstranění škody (ostatně ani ostatní, žalobkyní navržené důkazy, její žalobní tvrzení, promítnuté do žalobního petitu, tj. důvodnost a účelnost povinností, které mají být žalovaným uloženy výrokem rozsudku, neprokazují). Protiprávní jednání žalovaných dovozuje tento nový znalecký posudek Ing. [příjmení] v podstatě pouze z měření výšky plotů a z dalších, často spekulativních premis, včetně spekulace o tom, jakým směrem proudí větry v České republice. Některé z důkazů, které pak žalobkyně navrhla a předložila po poučení dle § 118a o. s. ř., svědčí naopak ve prospěch žalovaných (např. dopisy Městského úřadu - stavebního úřadu [obec] žalobkyni ze dne [datum] a ze dne [datum], podpořené nakonec i důkazy navrženými žalovanými, tj. dopisy Městského úřadu - stavebního úřadu [obec] ze dne [datum] a ze dne [datum]), když prokazují, že ani stavební úřad neshledal na straně žalovaných ze stavebního hlediska žádné závady, stavbu řádně povolil a kolaudoval s tím, že je provedena v souladu s projektovou dokumentací.

29. Ze všech těchto důvodů tak odvolací soud dospěl k závěru, že žalobní nárok nebyl ze strany žalobkyně ani po poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. prokázán.

30. Soud prvního stupně tedy rozhodl správně, pokud žalobu na náhradu škody uvedením v předešlý stav jako nedůvodnou výrokem I. zamítl, neboť nárok žalobkyně není dán. V případě napadeného výroku II. však jeho rozhodnutí není správné (viz shora).

31. Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím věcném výroku II. změnil podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobu na uložení povinností žalovaným, uvedených v tomto výroku, zamítl (výrok II. tohoto rozsudku). Podle ust. § 219 o. s. ř. pak rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém věcném výroku I. potvrdil, a to výrokem III. tohoto rozsudku.

32. Pokud jde o odvolání žalobkyně proti výroku VI. rozsudku soudu prvního stupně, kterým byla žalobkyni vrácena část zaplacené a nespotřebované zálohy na provedení důkazu ve výši 6 500 Kč, toto odvolání odvolací soud výrokem I. svého rozsudku odmítl, neboť proti tomuto výroku (usnesení podřazené pod výrok rozsudku) není odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř.).

33. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně rozsudku soudu prvního stupně, rozhodl odvolací soud výrokem IV. tohoto rozsudku ve smyslu ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. i o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení byli plně úspěšní žalovaní. Náklady řízení žalovaných před soudem prvního stupně tvoří náklady právního zastoupení za celkem 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne [datum] a [datum], účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum], [datum], [datum], [datum] – delší než 2 hodiny, tedy 2 úkony právní služby, a dne [datum]), vše dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění - dále jen„ AT“ - při hodnotě 1 200 Kč za úkon právní služby a každého z žalovaných (tj. celkem 2 400 Kč za úkon právní služby) dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 12 odst. 4 AT, tj. 24 000 Kč, 10 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 3 000 Kč, cestovné k celkem 6 jednáním soudu prvního stupně na trase [obec] – [obec] a zpět (jedna zpáteční cesta 96 km) a v rámci místního ohledání na trase [obec] – [obec] a zpět (celkem 50 km) v celkové výši 3 945 Kč, náhrada za ztrátu času za celkem 32 půlhodin po 100 Kč, tj. 3 200 Kč, a 21 % DPH z částky 34 145 Kč ve výši 7 170,45 Kč, celkem tedy 41 315 Kč po zaokrouhlení. Při určení výše cestovného vycházel odvolací soud z údajů uvedených ve velkém technickém průkazu použitého vozidla a ceny pohonných hmot včetně výše sazby základní náhrady dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. (cestovné v roce 2018), vyhlášky č. 333/2018 Sb. (cestovné v roce 2019), vyhlášky č. 358/2019 Sb. (cestovné v roce 2020) a vyhlášky č. 589/2020 Sb. (cestovné v roce 2021). Odvolací soud nepřiznal žalovaným, resp. jejich právnímu zástupci, odměnu za úkony právní služby za celkem 3 jednání s protistranou (2x bez uvedení data, 1x [datum]), když podle § 11 odst. 1 písm. i) AT by muselo jít vždy o jednání delší než dvě hodiny, což nebylo doloženo. Stejná situace je v případě úkonu právní služby – jednání u mediátora dne [datum] (zde analogicky dle § 11 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 11 odst. 3 AT). Konečně pak odvolací soud nepřiznal ani odměnu za úkony právní služby – další porady s klientem ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Kromě pochybnosti o účelnosti minimálně některých z těchto porad, konstatuje odvolací soud, že žalovaní, resp. jejich právní zástupce, nedoložili konání ani jedné z těchto porad, které by navíc dle § 11 odst. 1 písm. c) AT skutečně přesahovaly jednu hodinu. Vzhledem k tomu, že nebylo doloženo jednání s protistranou dne [datum], nepřiznal odvolací soud žalovaným ani náhradu za ztrátu času a cestovné v souvislosti s tímto úkonem. V případě místního šetření za účasti znalce dne [datum], byla žalovaným přiznána náhrada cestovného jejich právního zástupce k tomuto šetření (trasa [obec] – [obec] a zpět) a náhrada za ztrátu času, nikoliv však odměna za úkon právní služby, když toto právo z ust. § 11 AT nevyplývá.

34. V případě odvolacího řízení byli opět procesně plně úspěšní žalovaní. Mají tedy podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení proti žalobkyni. Tyto náklady pak tvoří 5,5 úkonu právní služby v hodnotě 2 400 Kč za úkon (viz předchozí odstavec), a to za sepis odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, účast při jednání odvolacího soudu dne [datum] – delší než 2 hodiny, tj. 2 úkony právní služby, sepis vyjádření z [datum], účast při jednání odvolacího soudu dne [datum], a sepis vyjádření k odvolání žalobkyně ve věci návrhu na vydání předběžného opatření (zde ½ úkonu právní služby dle § 11 odst. 2 písm. c) AT), tj. 13 200 Kč, 6x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 1 800 Kč, cestovné k jednáním odvolacího soudu v celkové výši 1 316 Kč (615 Kč – jednání [datum], 701 Kč – jednání [datum]), doložené parkovné dne [datum] ve výši 80 Kč, náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 3 AT za celkem 8 půlhodin po 100 Kč, tj. 800 Kč, 21 % DPH z částky 17 196 Kč ve výši 3 611,16 Kč, a zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč, celkem tedy 22 807 Kč po zaokrouhlení. V tomto směru také odvolací soud rozhodl výrokem V. tohoto rozsudku. Nepřiznal pak žalovaným úkon právní služby – další porada s klienty dne [datum], a to ze stejných důvodů jako v řízení před soudem prvního stupně.

35. Pokud jde o náklady řízení státu – České republiky, ty v řízení před soudem prvního stupně nevznikly (jak nesprávně uzavírá soud prvního stupně v rámci výroku V. napadeného rozsudku a jeho odůvodnění). Znalečné, vyplacené znalci [příjmení] [příjmení] v celkové výši 8 500 Kč, bylo zcela pokryto zálohou na provedení důkazu, složenou žalobkyní dne [datum] ve výši 15 000 Kč. Nepoužitý zbytek této zálohy ve výši 6 500 Kč byl žalobkyni vrácen výrokem VI. napadeného rozsudku (odvolání žalobkyně proti němu bylo odmítnuto výrokem I. rozsudku odvolacího soudu). V odvolacím řízení pak vznikly náklady státu v celkové výši 1 250 Kč (znalečné vyplacené z rozpočtových prostředků odvolacího soudu). Vzhledem k výsledkům řízení má stát dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu těchto nákladů odvolacího řízení vůči žalobkyni. Proto bylo výrokem VI. tohoto rozsudku rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Praze náhradu nákladů odvolacího řízení 1 250 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

36. K plnění náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů stanovil lhůtu v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Platební místo těchto nákladů je pak určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaných, který je advokátem, případně na účet odvolacího soudu, který náklady řízení vynaložil.