o zaplacení 49 715,60 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 15. 4. 2024, č. j. 25 C 9/2024-88

1. Okresní soud v Kladně (dále jen „soud prvního stupně“) uložil rozsudkem ze dne [15. 4. 2024], č. j. [25 C 9/2024-88], žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [49 715,60 Kč] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [49 715,60 Kč] od [4. 5. 2022] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Dále uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [4 167 Kč] k rukám jejího právního zástupce v téže lhůtě (výrok II.). Soud prvního stupně nákladový výrok rozsudku odůvodnil tím, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná [§ 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] a že žaloba byla podána na ustáleném vzoru opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech [§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „AT“)]. Z celkové přiznané částky náhrady nákladů řízení činila náhrada zaplaceného soudního poplatku [1 989 Kč].

2. Proti shora uvedenému rozsudku, avšak pouze proti nákladovému výroku II., podala včasné odvolání žalobkyně. Soud prvního stupně jí nesprávně přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši [1 989 Kč], ačkoliv jí byl soudní poplatek vyměřen ve výši [2 486 Kč] a ve stejné výši jí byl také uhrazen. Zdůraznila, že proti aplikaci § 14b AT v rámci napadeného rozsudku svým odvoláním nebrojí. Navrhla, aby odvolací soud výrok II. napadeného rozsudku změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [4 664 Kč], a požádala, aby jí byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

3. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek v napadeném výroku II. dle § 212 a § 212a odst. 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.

4. Výrok I. rozsudku nebyl odvolacím soudem přezkoumáván a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 3 o. s. ř.).

5. Předmětem přezkumu byl pouze nákladový výrok II. Žalobkyni bylo v plném rozsahu vyhověno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně v tomto řízení domáhala splnění povinnosti, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení rovněž zkoumat, zda byl žalovaný v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. před podáním žaloby vyzván k plnění. Žalobkyně spolu s žalobou doložila, že žalovaného k plnění vyzvala upomínkou dne [6. 12. 2022]. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má tak podle § 142a odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

6. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně nejprve zaplatila za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši [1 989 Kč]. Následně byla věc převedena do rejstříku C a žalobkyni byl vyměřen doplatek soudního poplatku ve výši [497 Kč], jenž byl následně žalobkyní také zaplacen.

7. Podle § 14b odst. 1 AT v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [50 000 Kč] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do [10 000 Kč] částku [200 Kč], přes [10 000 Kč] do [30 000 Kč] částku [300 Kč] a přes [30 000 Kč] do [50 000 Kč] částku [500 Kč].

8. Podle bodu 1. písm. b) položky 1 Přílohy SOP činí poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než [20 000 Kč] do [40 000 000 Kč], 5 % z této částky.

9. Podle bodů 1. písm. c) a 2. položky 2 Přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SOP“) činí poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než [20 000 Kč] 4 % z této částky. Pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.

10. Odvolací soud nejprve přezkoumal, zda soud prvního stupně správně v dané věci aplikoval ustanovení § 14b AT, a dospěl ke kladnému závěru. Jelikož žádný z účastníků proti aplikaci § 14b AT v napadeném rozsudku nebrojil, odvolací soud k tomuto toliko stručně konstatuje, že je tomu tak proto, že žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu opakovaně ve skutkově i právně obdobné věci na ustáleném vzoru, přičemž předmětem řízení byla (vyjma příslušenství) částka [49 715,60 Kč], tedy částka nižší než [50 000 Kč].

11. Jelikož bylo řízení, v jehož rámci byl vydán napadený rozsudek, zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyní, byl této nejprve v souladu s bodem 1. písm. c) položky 2 Přílohy SOP vyměřen soudní poplatek ve výši [1 989 Kč]. Následně byla věc převedena do rejstříku C, tedy elektronický platební rozkaz nebyl vydán a bylo pokračováno v řízení, a proto byl žalobkyni v souladu s bodem 2. položky 2 Přílohy SOP doměřen poplatek do nominální výše odpovídající pětiprocentní sazbě dle bodu 1. písm. b) položky 1 Přílohy SOP, tedy do celkové výše [2 486 Kč]. V této celkové výši byl žalobkyní rovněž také zaplacen. Soud prvního stupně však tuto skutečnost opomněl reflektovat v rámci vyčíslení výše náhrady nákladů řízení, na níž má žalobkyně vůči žalovanému právo, a proto napadený výrok II. předmětného rozsudku nemohl ve svém původním znění obstát.

12. Náklady žalobkyně, které jí je neúspěšný žalovaný povinen nahradit, tak tvoří zaplacený soudní poplatek včetně doplatku ([2 486 Kč]) a náklady právního zastoupení (odměna advokáta za tři úkony právní služby po [500 Kč] dle § 14b odst. 1 AT ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT – převzetí věci, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), tři paušální náhrady hotových výdajů po [100 Kč] dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a dále náhrada ve výši [378 Kč] odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a § 14a odst. 1 AT, jelikož právní zástupce žalobkyně doložil, že advokátní kancelář, jejímž prostřednictvím vykonává advokacii, je jejím plátcem) celkem [4 664 Kč].

13. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek v napadeném výroku II. o náhradě nákladů řízení dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. v rozsahu výše náhrady nákladů řízení změnil tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení a ve zbylém rozsahu jej pak dle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť soud prvního stupně správně rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni přiznanou náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta první o. s. ř.) a k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř., § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení v plném rozsahu. Náklady odvolacího řízení přiznané úspěšné žalobkyni tvoří náklady právního zastoupení (odměna advokáta za jeden úkon právní služby [1 550 Kč] dle § 7 bod 5 AT ve spojení s § 8 odst. 1 AT a dále ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c) AT – odvolání nikoliv ve věci samé, jedna paušální náhrada hotových výdajů [300 Kč] dle § 13 odst. 4 AT a dále náhrada ve výši [388,50 Kč] odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a § 14a odst. 1 AT, jelikož právní zástupce žalobkyně doložil, že advokátní kancelář, jejímž prostřednictvím vykonává advokacii, je jejím plátcem). Celkem tak výše účelně vynaložených nákladů vzniklých žalobkyni v odvolacím řízení činí po zaokrouhlení na celé koruny [2 239 Kč] a tuto částku uložil odvolací soud výrokem II. tohoto usnesení žalovanému zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).