o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 17. 12. 2021, č. j. 111 C 12/2019-349, ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 27. 5. 2022, č. j. 111 C 12/2019-369

1. Rozsudkem ze dne 17. 12. 2021, č. j. 111 C 12/2019-349, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 5. 2022, č. j. 111 C 12/2019-369, rozhodl Okresní soud v Berouně (dále jen„ soud prvního stupně“) výrokem I., že se řízení co do zaplacení částky 7 921 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 921 Kč ode dne [datum] do zaplacení zastavuje. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 96 489,60 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 96 489,60 Kč ode dne [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem III. byla žaloba zamítnuta v rozsahu, v němž se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 166 861,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 166 861,40 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Dále bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v částce 49 023,63 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované, a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované v částce 44 125,67 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce vedlejšího účastníka na straně žalované (výrok IV.), a že účastníci jsou povinni nahradit České republice – Okresnímu soudu v Berouně náklady řízení v celkové částce 2 795,55, a to poměrně tak, že žalobce je povinen nahradit tyto náklady ve výši 1 801,17 Kč, žalovaná ve výši 497,19 Kč a vedlejší účastník na straně žalované rovněž ve výši 497,19 Kč, všichni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V.). Předmětem řízení byly nároky žalobce ad 1) až 7), specifikované níže, a to jednak nárok na zaplacení dlužného nájemného, bezdůvodného obohacení, ale rovněž nárok na náhradu škody, ať už majetkové škody, vzniklé na předmětu nájmu, či ušlého zisku, jakož i další škody v podobě zaplaceného vodného, nákladů na kontejner, odvoz a uskladnění suti a odpadu, a nákladů spojených s vyhotovením znaleckých posudků za účelem zjištění výše škody. Soud prvního stupně, po zohlednění kompenzační námitky žalované v podobě nároku na úroky ze složené jistoty, žalobu z větší části zamítl zejména z důvodu spoluúčasti žalobce na vzniku škody. Věc právně posoudil zejména dle § 2201 a násl., § 2894 a násl. a § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“).

2. Proti výrokům III., IV. a V. tohoto rozsudku podal včasné odvolání žalobce. Uvedl, že soud prvního stupně provedl zcela vyčerpávající dokazování. Zásadně však pochybil, pokud v případě újmy na majetku vzniklé vytopením domu dospěl k závěru, že za její vznik nesou spoluodpovědnost žalobce a žalovaná rovným dílem (odst. 60. odůvodnění napadeného rozsudku). Soud prvního stupně se tak ztotožnil s názorem vedlejší účastnice. Dle názoru žalobce však došlo ke vzniku škody na jeho majetku výlučně zaviněním ze strany žalované. Ta měla především uzavřít hlavní přívod vody v domě za situace, kdy voda netekla, jednalo se o základní povinnost žalované. Tu žalovaná porušila, když při odpojování pračky předtím neuzavřela přívod vody do tohoto spotřebiče. Na tuto povinnost nemá vliv skutečnost, zda v danou chvíli v domě voda teče nebo neteče. Nebylo až tak důležité, že žalovaná neuzavřela hlavní přívod vody do domu, ale že neuzavřela, resp. nechala otevřený přívod vody do pračky při jejím odpojení. Je pravdou, že žalobce žalovanou předem neinformoval, že dodávka vody do domu bude obnovena. Vedly jej k tomu velmi vyostřené vztahy účastníků, způsobené zcela svévolným a protiprávním chováním žalované. Nicméně situace, kdy je dodávka vody na nějaký čas přerušena a následně bez předchozího upozornění obnovena, není nikterak neobvyklá (např. při poruchách městského vodovodního řadu, kdy také nejsou odběratelé dodavatelem výslovně upozorňováni, že vodu opět„ pustí“). Žalobce je tak přesvědčen, že se svým jednáním, resp. nejednáním, kdy žalovanou předem neupozornil na obnovení dodávky vody do domu, na vzniku škody nijak nepodílel. Kdyby totiž žalovaná dodržela standardní postup při odpojování pračky, k žádné škodě na majetku žalobce by nedošlo. Pokud by snad odvolací dospěl k závěru, že se přesto žalobce na vzniku škody odílel, rozhodně se nemohlo jednat o spoluzavinění rovným dílem. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku III. tak, že žalobě plně vyhoví a přizná mu náhradu nákladů řízení.

3. Vedlejší účastnice na straně žalované k odvolání žalobce uvedla, že uplatnila svůj přístup ohledně spoluzpůsobení škody žalobcem již v předsoudní fázi při likvidaci pojistné události. Z provedeného dokazování navíc vyplynulo, že žalobce byl v přímém kontaktu s právním zástupcem žalované, a právě na základě tohoto kontaktu se rozhodl obnovit přívod vody. Nic mu tak nebránilo totožným způsobem vyrozumět právního zástupce žalované o plánovaném obnovení přívodu vody. Žalobce navíc s ohledem na požadované vyklizení nemovitosti žalovanou mohl a měl předpokládat, že žalovaná již započala se stěhováním, a tudíž že v mezidobí byly některé spotřebiče odpojeny. Argumentace možnými haváriemi např. na městském vodovodním řadu není přiléhavá, neboť v takovém případě nelze očekávat odvážení spotřebičů uživateli v důsledku stěhování, jak tomu bylo v daném případě. Dodávka vody byla navíc neoprávněně přerušena v důsledku sporů mezi účastníky a přerušení trvalo po dobu delší než 3 týdny. Ustanovení § 2918 o. z. je tak na tento případ bez dalšího aplikovatelné. Je nezpochybnitelné, že škoda v daném případě vznikla také v důsledku neočekávaného opětovného spuštění vody, tedy v důsledku jednání žalobce. 50 % snížení nároku na náhradu škody je tudíž adekvátní. Vedlejší účastnice navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu potvrzen a žalované a vedlejší účastnici na její straně přiznána náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a o. s. ř., a zjistil, že odvolání žalobce je důvodné.

5. Výroky I. a II. rozsudku soudu prvního stupně nebyly odvoláním napadeny a nabyly tak samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Nebyly tudíž ani předmětem přezkumu odvolacím soudem.

6. Na základě dokazování, provedeného před soudem prvního stupně, bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu věcí nemovitých, na jejímž základě žalobce předal žalované do užívání dům [adresa] v obci [obec] včetně pozemků za sjednané nájemné ve výši 15 000 Kč měsíčně. Součástí smlouvy bylo ujednání o složení jistoty ve výši 15 000 Kč. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum] a v době jeho započetí žalovaná prohlásila, že veškeré vybavení je funkční a nepoškozené s výjimkou závad výslovně uvedených v předávacím protokolu z téhož dne, sepsaném za účasti svědkyně [příjmení]. V něm byl mj. uveden nefunkční radiátor v dolní koupelně. Žalobce současně pořídil fotodokumentaci stavu předmětu nájmu, odpovídající soupisu závad při předání předmětu nájmu do užívání a zachycující též omítky domu, horší stav nátěru a tmelu oken a zrezlá vjezdová vrata, jakož i interiéry domu, včetně sprchového závěsu na tyči a nepoškozeného poklopu sedátka na WC. Následně strany sjednaly dne [datum] novou smlouvu o nájmu (věcí nemovitých) opět na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že žalovaná přistoupila na navýšení jistoty na celkových 30 000 Kč. I v tomto případě byl pořízen předávací protokol (opět za přítomnosti svědkyně [příjmení] a dále nově zástupce žalované) a fotodokumentace, podle nichž nevykazoval předmět nájmu ke dni podpisu smlouvy žádné závady a jeho vybavení bylo funkční a nepoškozené; na svých místech se nacházely i sprchový závěs s tyčí a topný žebřík v koupelně. Podle další průběžně pořizované fotodokumentace došlo ke zhoršení stavu předmětu nájmu až v průběhu roku 2017 a 2018. Protože u žalované opakovaně docházelo k nikoliv zásadnímu, ale přesto častému prodlení s hrazením sjednaného nájemného, a dle evidence žalobce nebyly uhrazeny včas ani všechny platby vodného, žalobce ji na tuto skutečnost opakovaně upozorňoval. Následně ji vyrozuměl o skončení nájmu ke dni [datum] a vyzval ji k vyklizení a předání pronajatých nemovitých věcí s tím, že má od března téhož roku naplánovány opravy a úpravy předmětu nájmu; ten současně na základě smlouvy ze dne [datum] pronajal novému nájemci [jméno] [příjmení] za nájemné ve výši 18 000 Kč měsíčně s účinností od [datum]. Žalovaná však na tyto požadavky žalobce nereagovala a ke konci února 2018 předmět nájmu nevyklidila s tím, že za uvedený měsíc neuhradila ani sjednané nájemné. Nadále tedy nemovitosti užívala bez řádně uzavřené nájemní smlouvy a odmítala je žalobci zpřístupnit, což učinila až po zásahu policie. Žalobce se proto s ohledem na své obavy z navyšování dluhu žalované na vodném rozhodl zajistit prostřednictvím příslušného dodavatele těchto služeb odpojení dodávek vody, což následně pracovník dodavatele dne [datum] také uskutečnil bez předchozího vyrozumění žalované, která se komunikaci se žalobcem vyhýbala a odkazovala jej na svého zástupce. Ten žalobci opakovaně sděloval termíny vyklizení a předání nemovitostí, které se však následně neuskutečnily. Žalobce poté dne [datum] přistoupil – opět prostřednictvím pracovníka dodavatelské společnosti – k obnovení dodávek vody do domu, přičemž sám žalovanou ani jejího zástupce za tímto účelem nekontaktoval a nezdařilo se tak ani přítomnému technikovi dodavatele. V té době se již v domě nenacházely žádné věci patřící žalované, která se zde již od [datum] nezdržovala, neboť si zajistila jiný pronájem ve [obec], a do domu ve [obec] pouze obden dojížděla za účelem přípravy objektu k jeho předání žalobci. Prostřednictvím svého zástupce pak vyrozuměla žalobce o provedení zápočtu složené jistoty na úhradu dlužného nájemného (za únor 2018) a náhrady za užívání za březen 2018. Dne [datum] se žalovaná dostavila do předmětné nemovitosti a zjistila únik vody z neuzavřeného připojení pro kuchyňské spotřebiče do prostor domu. V důsledku této události došlo k vytopení sklepa a přízemí domu a k poškození jeho vybavení, podlah a konstrukcí. O této události pak vyrozuměla svého zástupce, který informaci předal žalobci. Ten se na místo dostavil až dne [datum] a započal se sanačními pracemi. Žalovaná mu předala jednu sadu klíčů od objektu a zbylou si ponechala s tím, že následně řešila likvidaci této škodní události s pracovníkem pojišťovny (vedlejší účastnice na straně žalované). Klíče od nemovitosti poté žalobci fyzicky nepředala, ale vhodila je do domovní schránky domu, který měl patřit žalobci. V rámci šetření a likvidace pojistné události vedlejším účastníkem bylo zjištěno, že po přerušení dodávek vody do nemovitosti žalobcem žalovaná dům vyklidila, přičemž patrně zůstal otevřený přívod k pračce. Z něj pak po obnovení dodávky vody, o němž žalobce žalovanou neinformoval, voda vytékala do domu, který poškodila. Únik vody do domu v rozsahu 56 m3 byl následně žalobci vyúčtován fakturou dodavatele v částce 2 988 Kč, kterou žalobce zaplatil dne [datum]. Dále žalobce uhradil v souvislosti s prováděním sanačních prací a oprav na vytopeném domě náklady za dopravu a pronájem kontejneru a za uložení stavebního a demoličního odpadu v částkách 2 783 Kč a 2 138 Kč. Žalobce v rámci likvidace pojistné události zadal vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění rozsahu a výše škod způsobených vytopením domu. Dalším posudkem pak byla stanovena výše škod způsobených užíváním věcí nemovitých v průběhu nájemního vztahu nad rámec běžného užívání. Ocenění provedl znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], který svým posudkem [číslo] 2018, a po revizi provedené pojišťovnou, stanovil výši majetkové újmy rozpočtem na částku 217 379,04 Kč, k níž dále připočetl ušlý zisk v podobě ušlého nájemného ve výši 18 000 Kč měsíčně za dobu tří měsíců, po kterou nebylo možné dům znovu pronajímat, tj. částku 54.000 Kč, celkem tedy 271 379 Kč. Výše škod zjištěných při ukončení nájemního vztahu následkem užívání domu v podobě zjištěných závad a poškození konstrukcí a stavebního vybavení domu nad rámec běžného opotřebení, včetně neuvedení domu do původního stavu, o jejichž existenci se osobně přesvědčila i svědkyně [příjmení], pak byla stanovena posudkem [číslo] [rok] na celkovou částku 71 173 Kč s tím, že prohlídkou místa samého bylo zjištěno ulomené ovládací táhlo žaluzie na okně v obývacím pokoji a v kuchyni, chybějící část pracovní desky v kuchyni včetně podpěrné konstrukce, chybějící příslušenství sporáku, poškození obkladaček v koupelně po demontáži topného žebříku, chybějící svítidlo, nefunkční přímotop, poškozené kování dveří, v podkroví pak poškozené omítky a malby v nepůvodních barvách, plíseň na stěnách v koupelně, ulomené táhlo žaluzie, poškozené svítidlo, utržený práh dveří a prasklý poklop záchodového prkénka; dům nebyl uklizený, nefungovalo čerpadlo ve studni, a byla poškozena klika u vstupních vrátek. Za vypracování posudků uhradil žalobce znalci dne [datum] částku 10 890 Kč. Na základě uvedených podkladů a provedeného šetření pak vedlejší účastník dovodil spoluodpovědnost obou účastníků za vzniklou škodní událost, spočívající ve vytopení domu, rovnou měrou, a následně vyplatil žalobci jako poškozenému pojistné plnění ponížené o 50 % (z celkové částky 271 379 Kč), tj. částku 135 689 Kč. Žalobce následně vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum] k úhradě částky 282 162 Kč, zahrnující veškeré nároky vzniklé mu vůči ní v souvislosti s nájmem nemovitostí v souhrnné částce 447 851 Kč, oproti níž započetl jednak vyplacené pojistné plnění ve výši 135 689 Kč a dále zaplacenou jistotu ve výši 30 000 Kč. Žalovaná požadovaný obnos žalobci neuhradila a ze složené jistoty vyúčtovala žalobci úrok v sazbách 4,82 % ročně (k únoru 2016) a 3,99 % ročně (k únoru 2017).

7. Takto zjištěný skutkový stav věci má svou oporu v provedeném dokazování s tím, že nedoznal změn ani v rámci odvolacího řízení. Odvolací soud na něj tedy plně odkazuje.

8. Podle § 2207 o. z. provádí po dobu nájmu běžnou údržbu věci nájemce, ledaže se k ní zavázal pronajímatel. Ostatní údržbu věci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel, ledaže se k některému způsobu nebo druhu údržby a k opravě některých vad zavázal nájemce. Pronajímatel neodpovídá za vadu, o které v době uzavření nájemní smlouvy strany věděly a která nebrání užívání věci.

9. Podle § 2213 o. z. je nájemce i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

10. Podle § 2217 odst. 1 a § 2218 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Nájemné se platí měsíčně pozadu. Pro nájemné za byt pak platí ustanovení § 2251, dle jehož odstavce 1 nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

11. Podle § 2254 o. z., ve znění účinném do 27. 2. 2017, ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

12. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

13. Podle § 2225 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání.

14. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

15. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

16. Podle § 2918 věta prvá o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží.

17. Podle § 2952 věta prvá o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

18. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Obecnými předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu (újma na jmění) jsou: a) porušení právní (zákonné či smluvní) povinnosti, b) vznik škody, c) příčinná souvislost mezi a) a b), a dále zavinění, které se ve formě nedbalosti předpokládá (srovnej ust. § 2911 o. z.).

22. Odvolací soud na tomto místě rekapituluje, že předmětem řízení byly tyto nároky žalobce:

1) 32 500 Kč – dlužné nájemné za únor 2018 a bezdůvodné obohacení za období [datum] až [datum]

Tato částka byla žalobci přiznána soudem prvního stupně v plném rozsahu (viz již pravomocný výrok II napadeného rozsudku).

2) 71 173 Kč – škoda, která měla žalobci vzniknout na předmětu nájmu nad rámec obvyklého opotřebení v důsledku porušení právní povinnosti žalovanou

Z této částky bylo žalobci soudem prvního stupně přiznáno celkem 69 183 Kč a žaloba byla co do částky 1 990 Kč zamítnuta. Částka 1 990 Kč představuje náklady na pořízení elektrického nástěnného přímotopného konvektoru v koupelně v přízemí ve výši 1 720 Kč a náklady na jeho montáž v částce 270 Kč, kdy dle soudu prvního stupně nejsou tyto náklady škodou žalobce. Vycházel přitom z předávacího protokolu ze dne [datum], v němž je uvedena závada spočívající v nefunkčním topidle, které mělo být opraveno, a poté (dle výpovědi žalobce), když byla zjištěno, že topidlo je neopravitelné, bylo toto žalobcem demontováno. Škoda v podobě chybějícího topného žebříku znaleckým posudkem zjištěna ani oceněna nebyla (v této souvislosti pouze znalec hodnotil poškození obkladů, v nichž zůstaly otvory po odstraněném topidle). Soud prvního stupně proto tuto položku neuznal a nárok na náhradu škody žalobci co do částky 1.990 Kč nepřiznal.

3) 135 690 Kč – škoda způsobená vytopením předmětu nájmu v celkové výši 217 379 Kč + ušlý zisk (ušlé nájemné) za období 3 měsíců v částce 54 000 Kč (3x18 000), celkem tedy 271 379 Kč ½ této částky ve výši 135 690 Kč nebyla žalobci vyplacena vedlejší účastnicí na straně žalované z důvodu jí tvrzené 50 % spoluúčasti žalobce na způsobení uvedené škody

V této části (co do částky 135 690 Kč) byla žaloba soudem prvního stupně zcela zamítnuta ze stejného důvodu, který tvrdila vedlejší účastnice na straně žalované (spoluúčast žalobce v rozsahu 50 %).

4) 54 000 Kč – ušlý zisk za období červenec až září 2018 (3x18 000). V této části vzal žalobce svou žalobu zpět co do částky 3 000 Kč (duplicitně požadované ušlé nájemné za období [datum] až [datum] – viz nárok ad 3)) za souhlasu žalované a řízení bylo co do této částky s příslušenstvím již pravomocně zastaveno výrokem I. rozsudku soudu prvního stupně. Předmětem žaloby tak nadále byla částka 51 000 Kč.

Soud prvního stupně přiznal žalobci ½ této částky ve výši 25 500 Kč, když zohlednil jeho 50 % spoluúčast na způsobení škody vytopením předmětu nájmu - obdobně jako ad 3).

5) 2 988 Kč – žalobcem zaplacené vodné za vodu vyteklou do předmětu nájmu v důsledku uvedeného vytopení

Soud prvního stupně přiznal žalobci ½ této částky ve výši 1 494 Kč, když zohlednil jeho 50 % spoluúčast na způsobení škody vytopením předmětu nájmu - obdobně jako ad 3) a 4).

6) 10 890 Kč – náklady na pořízení znaleckých posudků za účelem zjištění škody

Žalobce tuto částku učinil předmětem žalobního nároku a požadoval tyto náklady jako škodu z hmotněprávního důvodu. Soud prvního stupně však podřadil tyto náklady pod náklady řízení a o uvedené částce (dle odvolacího soudu nesprávně) z hlediska předmětu žaloby nerozhodoval.

7) 4 921 Kč – náklady na odvoz a uskladnění odpadu

Žalobce vzal žalobu co do této částky zpět a řízení bylo v této části již pravomocně zastaveno výrokem I. rozsudku soudu prvního stupně.

23. Od částky, kterou považoval za oprávněnou v rámci žalobního nároku, tj. od částky 128 677 Kč, pak soud prvního stupně odečetl jednak jistotu v celkové výši 30 000 Kč, složenou žalovanou, a dále kompenzační námitkou žalované požadovaný úrok z této jistoty ve výši 2 187,40 Kč (4,82 % ročně z částky 15 000 Kč za období od [datum] do [datum], tj. 774 dnů, a 3,99 % ročně z částky 15 000 Kč za období od [datum] do [datum], tj. 399 dnů). Po odečtení celkové částky 32 187,40 Kč tak přiznal žalobci (již pravomocným výrokem II. rozsudku soudu prvního stupně) částku 96 489,60 Kč s příslušenstvím, a co do částky 166 861,40 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl. Řízení pak co do částky 7 921 Kč (3 000+4 921) zastavil již pravomocným výrokem I. napadeného rozsudku. Jak již bylo řečeno, v uvedených částkách (celkem 271 272 Kč s příslušenstvím) není započtena a zohledněna částka ad 6) ve výši 10 890 Kč. S tou pak předmět řízení tvoří celkem 282 162 Kč s příslušenstvím.

24. Odvolací soud dále konstatuje a připomíná, že výroky I. a II. rozsudku soudu prvního stupně již nabyly právní moci a nejsou tedy předmětem přezkumu odvolacího soudu, a dále že v rámci argumentace v odvolání žalobce napadá v podstatě pouze krácení jeho nároků ad 3) až 5) o uvedených 50 % z důvodu spoluúčasti žalobce na vzniku škody na předmětu nájmu jeho vytopením. Proti dalším důvodům zamítnutí žaloby žalobce fakticky nebrojí. Z hlediska právní jistoty (a vzhledem k rozsahu odvolacího návrhu) však odvolací soud konstatuje, že se plně shoduje se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně, pokud jde o zamítnutí žaloby co do částky 1 990 Kč (nárok ad 2)), a pokud jde o kompenzační námitku žalované ve výši 2 187,40 Kč, kterou považuje rovněž za oprávněnou a důvodnou. V tomto směru odkazuje odvolací soud na správné závěry soudu prvního stupně, uvedené v odstavci 59., a dále odstavci 65. ve spojení s odstavcem 26., na něž pro stručnost odůvodnění tohoto rozsudku plně odkazuje.

25. Předmětem posouzení odvolacího soudu tak byla otázka, zda se žalobce nějakým způsobem spolupodílel na vzniku škody vytopením předmětu nájmu ve smyslu ust. § 2918 o. z.

26. Soud prvního stupně dovodil, že spoluúčast žalobce na vzniku škody je zapotřebí spatřovat v tom, že jednak nechal bez předchozího upozornění dne [datum] přerušit dodávku vody do předmětné nemovitosti (patrně za účelem urychlení vystěhování žalované z předmětné nemovitosti), a poté ji nechal dne [datum] obnovit, bez toho aniž by na tuto obnovu dodávky vody upozornil žalovanou, případně jejího právního zástupce, resp. bez toho aniž by se přesvědčil o připravenosti odběrného místa na obnovení dodávky vody, tj. o tom, zda jsou uzavřeny všechny přívody. Tento jeho postup hodnotil soud prvního stupně jako lehkovážný. Z uvedených důvodů krátil tedy jeho (jinak oprávněné) nároky o 50 %.

27. Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud přesvědčen, že podmínky pro aplikaci ust. § 2918 o. z. v daném případě splněny nejsou. Je třeba si předně připomenout, že to byla žalovaná, kdo porušil hned vícero právních povinností. Jednak nehradila řádně nájemné za užívání předmětu nájmu, tak jak bylo sjednáno. Po ukončení nájmu ke dni [datum] nevyklidila předmět nájmu a v období od [datum] do [datum] (kdy se odstěhovala a v nemovitosti již nebydlela) bydlela v nemovitosti bez právního důvodu a odmítala ji vyklidit. I poté však stále měla k dispozici klíče od nemovitosti a do nemovitosti obden dojížděla za účelem přípravy nemovitosti k jejímu předání žalobci. Klíče měla takto k dispozici ještě dne [datum], kdy zjistila vytopení objektu, a teprve poté je vhodila do schránky žalobce. Na nemovitosti za dobu užívání způsobila majetkovou škodu nad rámec obvyklého opotřebení v celkové výši přes 200 000 Kč. V kontextu těchto událostí, kdy mezi účastníky naprosto vázla komunikace, se žalobce pokusil urychlit vyklizení žalované z předmětných nemovitostí, a dne [datum] (tedy v době, kdy žalovaná užívala nemovitost již bez právního důvodu) nechal pozastavit dodávku vody do nemovitosti, což samo o sobě nelze v kontextu zjištěných, shora uvedených, skutečností považovat za postup protiprávní. Naopak bylo povinností žalované, která měla po skončení nájmu nemovitost řádně vyklidit a předat žalobci (§ 2225 o. z.), aby nemovitost jako její uživatelka při jejím vyklízení zajistila proti možným škodám. To však neučinila, když odpojila spotřebič (pračku, příp. myčku), aniž by uzavřela přívod vody do tohoto spotřebiče, a to bez ohledu na to, zda do něj v době demontáže voda tekla či nikoliv. Tím jednoznačně porušila svou povinnost předcházet škodám ve smyslu ust. § 2900 o. z. V důsledku tohoto porušení zákonné povinnosti žalovanou (v příčinné souvislosti s ním) pak žalobci vznikla škoda v podobě žalobních nároků ad 3, 4) a 5). Dle přesvědčení odvolacího soudu se pak na vzniku této škody žalobce žádným způsobem nepodílel a výlučně za ni odpovídá žalovaná.

28. Lze tedy uzavřít, že žalovaná odpovídá za škodu vzniklou žalobci v plném rozsahu (bez zohlednění spoluzpůsobení škody žalobcem ve smyslu ust. § 2918 o. z.) a žalobní nárok je oprávněný, vyjma částky 4 177,40 Kč (1 990 Kč – nárok ad 2) + 2 187,40 Kč – důvodná kompenzační námitka žalované), pro kterou byla žaloba správně zamítnuta. Žalobci je tak ještě zapotřebí přiznat částku 135 690 Kč (nárok ad 3)), 25. 500 Kč (nárok ad 4)) a 1 494 Kč (nárok ad 5)). Stejně tak je jeho žaloba důvodná co do částky 10 890 Kč (nárok ad 6)), kterou žalobce uhradil znalci dne [datum] za znalecké posudky, kterými byla zjišťována výše škody, způsobená na předmětných nemovitostech žalovanou. Tento náklad považuje odvolací soud za účelně vynaložený výdaj v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti na straně žalované, tedy za oprávněný nárok na náhradu škody.

29. Pokud pak jde o příslušenství žalobního nároku, žalobce požadoval úroky z prodlení až od data podání žaloby ([datum]), byť právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě škody již dopisem ze dne [datum], ve kterém stanovil k plnění lhůtu do [datum] (§ 1968 o. z.) Odvolací soud tedy nemohl jít nad rámec žalobního petitu a přiznal žalobci z nově přiznané jistiny 173 574 Kč ve smyslu ust. § 1970 o. z. a ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení.

30. Ze všech uvedených důvodů změnil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 220 odst. 1 (a částečně jej fakticky potvrdil dle § 219 o. s. ř.) v napadeném věcném výroku III. tak že je žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 173 574 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a že se žaloba co do částky 4 177,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítá (viz výrok I. tohoto rozsudku). Pro úplnost pak objasňuje, že byť byl zamítavý věcný výrok III. rozsudku soudu prvního stupně co do částky 4 177,40 Kč se shora uvedeným příslušenstvím fakticky potvrzen, odvolací soud pro odstranění pochybností znovu o této částce zamítavě rozhodl. Je tomu tak proto, že soud prvního stupně nesprávně zařadil částku 10 890 Kč mezi náklady řízení žalobce, ačkoliv ji žalobce učinil předmětem řízení a požadoval tuto částku jako škodu v hmotněprávním smyslu.

31. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně rozsudku soudu prvního stupně, rozhodl odvolací soud ve smyslu ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. i o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, a to dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. Předmětem řízení před soudem prvního stupně byla částka 282 162 Kč. Žalobce měl úspěch co do celkem přiznané částky 270 063,60 Kč (173 574+96 489,60), tedy v rozsahu 96 %, žalovaná a vedlejší účastnice na její straně pak co do zamítnuté částky 4 177,40 Kč (1 990+2 187,40) a co do částky 7 921 Kč, ohledně níž bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby (procesní zavinění žalobce), tj. celkem 12 098,40 Kč, tedy v rozsahu 4 %. Žalobce má tedy vůči žalované a vedlejší účastnici na její straně nárok na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně v rozsahu 92 % (96 -4).

32. Náklady řízení žalobce před soudem prvního stupně tvoří náklady jeho právního zastoupení za celkem 15 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy ze dne [datum], sepis žaloby, sepis vyjádření k výzvě soudu prvního stupně ze dne [datum] a dále ze dne [datum], a dále účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum] - zde delší než 2 hodiny, tj. 2 úkony právní služby, dne [datum], dne [datum] - zde delší než 2 hodiny, tj. 2 úkony právní služby, dne [datum], dne [datum] a dne [datum] - zde delší než 2 hodiny, tj. 2 úkony právní služby, jakož i podání ze dne [datum] – částečně zpětvzetí žaloby), vše dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění - dále jen„ AT“ - při hodnotě 9 460 Kč za úkon dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6. AT (tarifní hodnota 282 162 Kč), tj. 141 900 Kč, odměna za 1 úkon právní služby (účast při jednání soudu prvního stupně dne [datum]) dle § 11 odst. 1, § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6. AT v hodnotě 9 420 Kč za úkon (tarifní hodnota 274 241 Kč po částečném zpětvzetí žaloby), 16 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 4 800 Kč, 21 % DPH z částky 156 120 Kč ve výši 32 785,20 Kč, jakož i zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 14 109 Kč, celkem tedy 203 014,20 Kč; z toho 92 % činí částku 186 773 Kč po zaokrouhlení (viz výrok II. tohoto rozsudku). Odvolací soud konstatuje, že právní zástupce žalobce nikterak nevyčíslil ani nedoložil případné jízdné z [obec] do [obec] a zpět, a nevyčíslil ani náhradu za ztrátu času, stráveného dobou jízdy k jednáním soudu prvního stupně a zpět. Odvolací soud tak tyto náklady nemohl žalobci přiznat.

33. České republice vznikly v rámci řízení před soudem prvního stupně náklady ve výši 2 795,55 Kč v podobě znalečného, vyplaceného z rozpočtových prostředků soudu prvního stupně. Vzhledem k procesnímu úspěchu stran sporu rozhodl odvolací soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., že žalobce je povinen zaplatit 4 % těchto nákladů, tj. částku 112 Kč, a žalovaná a vedlejší účastnice na její straně pak společně a nerozdílně 96 % těchto nákladů, tj. částku 2 684 Kč (viz výrok III. tohoto rozsudku).

34. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, v tomto stádiu řízení bylo opět rozhodováno dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Předmětem odvolacího řízení byla částka 177 751,40 Kč (166 861,40 + 10 890). Žalobci byla přiznána částka 173 574 Kč, měl tedy procesní úspěch v rozsahu 98 %, žaloba byla zamítnuta co do částky 4 177,40 Kč, úspěch žalované a vedlejší účastnice na její straně tak činil 2 %. Žalobce má tedy vůči žalované a vedlejší účastnici na její straně nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu 96 % (98-2).

35. Náklady odvolacího řízení žalobce pak konkrétně tvoří odměna jeho právního zástupce za celkem 2 a ½ úkonu právní služby (sepis odvolání, účast při jednání odvolacího soudu dne [datum] a účast při vyhlášení rozsudku odvolacího soudu dne [datum] – zde odměna ve výši ½) při hodnotě 8 220 Kč za úkon dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. AT (tarifní hodnota 177 751,40 Kč), tj. 20 550 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 900 Kč, 21 % DPH z částky 21 450 Kč ve výši 4 504,50 Kč, a zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 8 344 Kč, celkem tedy 34 298,50 Kč; z tohoto 96 % tvoří částku 32 927 Kč po zaokrouhlení (viz výrok IV. tohoto rozsudku).

36. K plnění přiznané částky jistiny, příslušenství i náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů stanovil odvolací soud lhůtu v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Platební místo nákladů řízení je pak určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce, který je advokátem.