o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl soud prvního stupně výrokem I., že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 113 380 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II. byla žaloba co do částky 232 709 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení zamítnuta. Konečně bylo rozhodnuto, že žalobci jsou povinni nahradit žalovaným společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 71 515 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných (výrok III.). Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaní odpovídají za škodu vzniklou žalobcům z důvodu porušení prevenční povinnosti, když neudržovali vodoteč, procházející pozemkem žalobců a dále přes pozemek žalovaných, zanedbali údržbu výpustku (došlo k ucpání potrubí vodoteče kořeny náletové třešně, nacházející se na pozemku žalovaných) tak, jak jim byla uložena stanoviskem příslušného správního úřadu, a na výzvu žalobců nezakročili včas na ochranu jejich práv a nepokusili se odvrátit hrozící újmu (ucpání vodoteče a zaplavení pozemku žalobců). Ta byla poté odstraněna na náklady žalobců. Soud prvního stupně dále dovodil, že dalšími příčinami ucpání vodoteče byl špatný technický stav potrubí a neexistence revizní šachty. Ucpání vodoteče kořeny stromu byla pouze jedna ze tří příčin problémů vodoteče. Proto vyhověl žalobě co do 1/3 žalované částky, po odečtení nákladů na dočasné přemístění psa žalobců v částce 5 950 Kč (které nepovažoval za náklad spojený s obnovou vodoteče s tím, že ani nebyl doložen). Žalobě tak vyhověl co do částky 113 380 Kč s příslušenstvím a co do zbývající žalované částky žalobu zamítl. Právně věc hodnotil dle § [číslo], § [číslo], § 2908 a § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“).

2. Proti výrokům II. a III. tohoto rozsudku podali včasné odvolání žalobci. Uvedli, že nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, že příčinou poruchy odtoku vodoteče byly kromě kořenů náletové třešně též (nebo ve stejné míře) špatný technický stav potrubí a neexistence revizní šachty. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který lze považovat za stěžejní důkaz, vyplývá toliko jediná příčina ucpání vodoteče, tedy kořenový systém vrostlý do potrubí. Pokud znalec v rámci svého výslechu před soudem prvního stupně zmínil ještě další v úvahu přicházející příčiny, pak se dle názoru žalobců jednalo pouze o příčiny hypotetické, když z písemného vyhotovení znaleckého posudku žádná další příčina neplyne. Naopak, pokud jde o stav zatrubnění, ten znalec hodnotil jako„ dobrý“ (strana 6 znaleckého posudku). Pokud znalec zjistil na odkrytém betonovém potrubí nějaké netěsnosti či mezery, pak tyto nebyly v příčinné souvislosti s poruchou. Svůj význam má toto zjištění pouze v tom směru, že i na jiných místech prorůstají kořeny stromů rostoucích na pozemku žalovaných a tedy vznik obdobné poruchy potenciálně hrozil i na jiných místech, aniž by se žalovaní jakkoliv snažili proti tomu postupovat. Absence revizní šachty pak nemůže být příčinou ucpání vodoteče, znalec dle žalobců nic takového na mysli ani neměl, a ze strany soudu prvního stupně byla jeho výpověď neúmyslně zkreslena. I pokud by v posuzovaném případě hypoteticky přicházely v úvahu další příčiny vzniku poruchy, zcela jistě by se nejednalo o příčiny rovnocenné. Na to ostatně nebyl znalec vůbec dotazován. Je tedy na místě, aby byl znalec k těmto otázkám vyslechnut. Je zřejmé, že stěžejní příčinou ucpání zatrubnění vodoteče byly právě kořeny stromů, a není na místě, aby byl nárok žalobce, který byl v ostatním zásadně shledán soudem prvního stupně důvodným a prokázaným, krácen na pouhých 33 % zjištěné výše. Další znalcem zmíněné příčiny mohly mít na vznik poruchy vliv pouze okrajový. Bez toho, že kořeny vrostly do profilu zatrubnění, který zcela ucpaly, by porucha nevznikla. Nárok by měl být přiznán ve zjištěné výši bez jakéhokoliv krácení. Pokud jde o právní kvalifikaci nároku žalobců, dle jejich názoru je přiléhavější použít ustanovení § 2937 odst. 1 o. z., kdy vrůstání kořenů stromu (součást pozemku žalovaných), které způsobilo ucpání zatrubnění a vznik škody na straně žalobců, je škodou, kterou způsobila sama o sobě věc, nad kterou měli mít žalovaní dohled. Žalobci se dále ohrazují proti tvrzení soudu prvního stupně, že částku 5 950 Kč nedoložili, když spolu se žalobou založili dvě smlouvy, ze kterých je zřejmé, v jakém časovém období a za jakou částku bylo nutno v průběhu stavebních prací umístit psa žalobců do psího hotelu. Pokud je snad míněno to, že nedoložili úhradu požadované částky, upozorňují na ustanovení § 2952 o. z., z něhož plyne, že škoda vznikne i tehdy, pokud poškozenému vznikne platební závazek, nikoliv (jako tomu bylo v soudní praxi za předchozí civilní úpravy) teprve ve chvíli, kdy je tato škoda skutečně poškozeným zaplacena. Pokud jde o argument, že nemělo jít o nutný náklad v souvislosti s prováděním opravy, žalobci opakovaně vysvětlovali, proč nebylo možné, aby pes velké rasy (cane – corso) pobýval na pozemku, jehož oplocení je rozebráno, respektive po kterém se pohybují cizí lidé, které pes nezná. Žalobci navrhli, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. tak, že žalobě vyhoví v plném rozsahu a rozhodne o povinnosti žalovaných zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

3. Žalovaní k odvolání žalobců uvedli, že nesouhlasí s tím, že by byli odpovědni za ucpání potrubí, ačkoliv nerozporují, že kořeny náletové třešně ucpaly spodní trubku potrubí a mohlo se tak jednat o jednu z příčin ucpání stavby potrubí, respektive událost, která spolu s dalšími událostmi vytvořila stav, kdy se potrubí ucpalo. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyl přítomen rozebírání potrubí, účastnil se pouze místních šetření 1. 3. a [datum], na nichž zjistil neprůtočnost stavby potrubí a při nichž došlo pouze k odkrytí potrubí. Samotné rozebrání spodních tří trubek viděl pouze na videu a fotografiích poskytnutých žalobci. Rozebrání zbylé části potrubí znalec neviděl vůbec. Z podrobnějšího popisu ucpání potrubí ve znaleckém posudku, videa předloženého jako důkazní prostředek žalobci, stejně jako z výpovědi znalce vyplývá, že ucpaná byla pouze spodní trubka, druhá trubka odspodu byla volná a třetí trubka odspodu byla opět ucpaná. Je patrné, že třetí trubka odspodu nemohla být ucpána kořeny náletové třešně. Znalecký posudek výslovně uvádí, že prorůstání kořenů do stavby potrubí nebylo mezerami mezi trubkami zjištěno. Je prokázáno, že potrubí bylo ucpáno minimálně ještě na jednom místě, a to nikoliv z důvodu prorůstání kořenů náletové třešně, které ucpaly spodní trubku. Znalecký posudek, kterého se žalobci dovolávají, není přesvědčivým důkazním prostředkem. Validita posudku byla dále zpochybněna i samotným znalcem, který explicitně doplnil během výslechu příčinu uvedenou ve znaleckém posudku o další příčiny, a to stav potrubí a neexistenci revizní šachty. Skutečnost, že stavba potrubí není v dobrém technickém stavu, je výslovně uvedena ve znaleckém posudku, když znalec uvádí, že spoje mezi trubkami byly netěsné, s mezerami mezi trubkami. To zopakoval i při svém výslechu. Z fotografií provedených jako důkaz před soudem prvního stupně (například fotografie [číslo] z [datum], která je přílohou [číslo] znaleckého posudku) je zřejmé, že vyústění stavby potrubí na hranici pozemku žalobců a žalovaných ve tvaru písmene„ V“ je částečně na pozemku žalobců a částečně na pozemku žalovaných, ale není v dobrém stavu. Dále bylo prokázáno, že stavba potrubí nebyla řádně vybudována již v době, kdy vznikla. Žalobci se pokoušeli prokázat, že stavba potrubí není tzv. černou stavbou a připojili mimo jiné stavební povolení ze dne [datum]. To se však netýká stavby potrubí, které je významné pro toto řízení, nýbrž potrubí, které bylo vybudováno pod komunikací na jiném místě. Pokud by potrubí bylo v řádném stavu, kořeny náletové třešně by nemohly řádně toto potrubí ucpat, respektive pokud by do potrubí vyrůstaly, bylo by to na první pohled viditelné a odstranitelné. [jméno] žalobci nerozporují, že potrubí bylo vybudováno jejich právními předchůdci. Nicméně tvrdí, že vyústění potrubí v podobě překladu vybudovali žalovaní. Takový závěr však není pravděpodobný a žalobci k němu ani nepředkládají žádné důkazy. Žalovaní s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu upozornili na skutečnost, že zatrubnění je samostatnou stavbou a samostatným předmětem vlastnického práva. Žalobci proto měli o své vlastnictví řádně pečovat a udržovat je v řádném stavu. Pokud tak nečinili, nelze to přičítat k tíži žalovaných. Za technický stav stavby potrubí (mezery mezi trubkami a stav vyústění potrubí) odpovídají výlučně žalobci jako vlastníci stavby potrubí, byť se tato stavba nacházela malou částí na pozemku žalovaných. Žalobci rovněž odpovídají i za ucpání potrubí kořeny náletové třešně rostoucí na překladu, který byl součástí vyústění stavby potrubí. Pokud třešeň rostla na stavbě žalobců, měli ji žalobci také povinnost odstranit. Nelze proto klást k tíži žalovaných, že došlo k ucpání poslední trubky kořeny třešně. Žalovaní mají za to, že soud prvního stupně nedostatečně zohlednil přiměřenost postupu žalobců, pokud jde o vybudování nového potrubí v nové podobě a kvalitě. Pokud žalobci tvrdí, že jedinou příčinou ucpání potrubí byly kořeny náletové třešně, nemuseli postupovat tak, že rozebrali zbylých 10 až 12 m potrubí, neboť stačilo vyměnit pouze spodní ucpanou trubku. Vodoteč mohla po výměně této spodní ucpané trubky nadále fungovat jako dříve. Skutečnost, že výměna celého potrubí mohla být z hlediska postupu rozumná a hospodárná, nemůže jít k tíži žalovaných, po nichž nelze spravedlivě požadovat, aby financovali vybudování nového potrubí. Navíc v odlišné (nákladnější) podobě oproti potrubí původnímu. Samostatným důvodem pro zamítnutí celé žaloby, respektive potvrzení napadeného rozsudku, je skutečnost, že stavba celého původního ucpaného potrubí je tzv. černou stavbou. Pokud napadený rozsudek konstatuje, že stavba byla řádně povolena, není jasné, jak k takovému závěru soud prvního stupně dospěl. Ze stavebního povolení ze dne [datum] lze dovodit, že v době vydání tohoto stavebního povolení k rodinnému domu žalobců nejenže stavba zatrubnění neexistovala, ale ve stavebním povolení byl dokonce zákaz na předmětném místě potrubí budovat. Pokud žalobci předložili kolaudační rozhodnutí z [datum], to se stavbou potrubí nikterak nesouviselo. V případě vyjádření OŽP ze dne [datum], stavebního povolení z [datum] a kolaudačního rozhodnutí z [datum], které se týkají stavby místní komunikace na pozemku parc. [číslo] jde sice o povolení stavby potrubí, ale z přiloženého technického výkresu je zřejmé, že se jedná o potrubí pod touto komunikací a navíc na zcela jiném místě. Žalovaní poukázali na ustanovení § 6 odst. 2 věta druhá o. z., dle kterého nikdo nesmí těžit z protiprávního stavu, který vyvolal, nebo na kterým má kontrolu. Dále doplnili, že stanovení příčin ucpání potrubí založil soud prvního stupně na výslechu znalce, který tyto příčiny během výslechu výslovně bez jakéhokoliv nátlaku uvedl. Účastníci i soud měli možnost klást doplňující dotazy, avšak vyjádření znalce bylo jednoznačné. Polemiku žalobců s vyjádřením znalce během výslechu považují žalovaní za spekulace. Protokol o výslechu znalce neobsahuje nejednoznačná vyjádření, respektive nevyvolává pochybnosti. Žalovaní považují další výslech znalce za nadbytečný, neboť by se pouze opakovaly již vyjasněné skutečnosti. S příčinami ucpání potrubí, tak jak je znalec vylíčil během výslechu, žalovaní souhlasí a považují je za logické. Špatný stav potrubí způsobil, že do potrubí mohly vrůst kořeny menšího stromu (náletová třešeň). Pokud by vyústění potrubí bylo provedeno řádně a bylo o ně řádně pečováno, k ucpání by nedošlo, neboť kořeny náletové třešně nemohou prorůst kvalitně provedený beton, popřípadě by bylo na první pohled viditelné, že kořeny stromu vrostly do ústí potrubí, a takový stav by byl snadno odstranitelný. Pokud jde o náklady na pobyt psa žalobců v psím hotelu (částka 5 950 Kč), kterou žalobci doložili smlouvami na období 12. 8. až [datum] (12 dní) a 26. 9. až [datum] (5 dní). V odstavci 13 vyjádření žalobců ze dne [datum] omezili tento svůj nárok na první období od 12. 8. do [datum], když zároveň uvedli, že dne [datum] byl plot po celé délce obnoven. Je zřejmé, že požadavek uvedený v žalobě, týkající se druhého období pobytu psa hotelu (v září 2019) je zcela neodůvodněný. V emailu ze dne [datum] žalobci žalovaným sdělují, že plot byl rozebrán až [datum]. Pokud tedy existoval důvod pro umístění psa do psího hotelu, jednalo se o období, kdy byl rozebrán plot (20 až [datum]). Žalovaní mají za to, že v obdobných případech není obvyklé ani nezbytné, aby majitelé odkládali psa do psích hotelů, a nesouhlasí proto s náklady s tím spojenými, když se jedná pouze o zvýšení komfortu, a nikoliv vzniklou škodu. Navrhli, aby byl rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a III. potvrzen a žalovaným přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a o. s. ř., a zjistil, že odvolání je částečně důvodné.

5. Výrok I. rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvoláním napaden a nabyl tak samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

6. V řízení před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že žalobci jsou výlučnými vlastníky (SJM) nemovitostí p. [číslo] včetně rodinného domu [adresa] v k. ú. a obci [obec]. Žalovaní jsou vlastníky (SJM) nemovitostí p. [číslo] včetně rodinného domu [adresa] v k. ú. a obci [obec]. Nemovitosti spolu bezprostředně sousedí. Přes pozemky prochází bezejmenná vodoteč (otevřené koryto), které ústí do zatrubnění. To vede pod zpevněnou plochou podél hranic pozemků účastníků a na pozemku žalovaných ústí do zabudovaného výpustku a dále opět do otevřeného koryta. Vodoteč zajišťuje odvodnění pozemků od srážkové vody a její ucpání způsobuje zaplavení pozemku žalobců (opakovaně při přívalových deštích) naposledy) v červnu 2018 (viz škodná událost). Žalobci se proto obrátili na odbornou firmu, která doporučila výměnu potrubí. Žalovaní trvali na zachování dosavadní trasy potrubí, což si vyžádalo nákladnější variantu včetně vybudování kontrolní šachty. Po odkrytí stávajícího potrubí stanovil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] příčinu ucpání zatrubnění – kořeny stromu (náletové třešně) na pozemku žalovaných [parcelní číslo] (na hranici pozemku s pozemkem [parcelní číslo]). Průtok vody znemožňoval chuchvalec kořenů, který nebylo možné odstranit bez destrukce části potrubí. Odstranění kmene stromu při ponechání pařezu s kořeny nemohlo vést k nápravě stavu. Žalobci tedy přistoupili k totální obnově zatrubnění, včetně zabetonování trubek a výstavby šachty. V souvislosti s obnovou vodoteče vynaložili náklady v celkové výši 346 089 Kč (cena za vypracování projektu a víceprací 43 462 Kč, cena stavební prací 228 609 Kč, cena za obnovu dlažby Kč 54 600 Kč, pořízení znaleckého posudku 13 468 Kč, a náklady na dočasné umístění psa mimo stavbu 5 950 Kč). Žalovaní byli vyzváni k úhradě náhrady škody dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum], a to ve lhůtě do [datum], a dále pak předžalobní výzvou; to však žalovaní odmítli.

7. Odvolací soud se s takto zjištěným skutkovým stavem věci zásadně ztotožňuje s tím, že má oporu v provedeném dokazování.

8. Dle ust. § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil odvolací soud dokazování.

9. Takto zjistil z dodatku [číslo] ze dne [datum] znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], že jej Ing. [jméno] [příjmení] vypracoval k žádosti žalobců. Úkolem znalce bylo vysvětlit rozdíl mezi příčinou vzniku neprůtočnosti zatrubnění vodoteče, uvedenou ve znaleckém posudku [číslo] příčinami vzniku problémů, uvedenými v protokolu jednání před soudem prvního stupně v této věci dne [datum] při jeho znaleckém výslechu. Znalec uvedl, že v uvedeném znaleckém posudku byly jako příčina neprůtočnosti zatrubnění vyhodnoceny kořeny stromu, který rostl nad zatrubněním na pozemku par. [číslo] u plotu na hranici s pozemkem parc. [číslo] to konkrétně ptačí třešeň. Existence šachty má umožňovat kontroly, revize a případné snažší čištění zatrubnění, tedy bezproblémovou údržbu a provozování zatrubnění. Její existence či neexistence neměla žádný vliv na vrůstání kořenů do zatrubnění a nemohla být příčinou neprůtočnosti zatrubnění. Ani technický stav potrubí nemohl být příčinou neprůtočnosti potrubí, kterou způsobily kořeny stromu. Technický stav potrubí mohl pouze umožnit zarůstání kořenů do zatrubnění, nebyl ale jeho příčinou, tou je strom, který svými kořeny vrůstal do zatrubnění. Znalec uzavřel, že trvá na závěru svého písemného znaleckého posudku [číslo] s tím, že příčinou ucpání zatrubnění byly kořeny stromu na pozemku [parcelní číslo] u plotu na hranici s pozemkem [parcelní číslo] v blízkosti dolní výusti. Kořeny byl zcela ucpaný profil potrubí a zděné části zatrubnění pod náletovou třešní, a byl tak znemožněn průtok vody zatrubněním.

10. Ve smyslu ust. § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval odvolací soud dokazování výslechem Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady, obor stavebnictví, odvětví stavby vodní.

11. Takto zjistil z výslechu znalce, že dodatek [číslo] k původnímu znaleckému posudku vyhotovil z toho důvodu, aby vysvětlil rozpory uvedené ve znaleckém úkolu. Trvá na svém původním znaleckém posudku a jeho závěrech. Pokud ve znaleckém posudku uváděl, že délka potrubí je 13 m, mínil tím délku zatrubnění od úseku 2, 3 a 4 až po výpusť, stejně jako na schématu na č. l. 58 spisu, nikoliv tedy ještě další zatrubnění na pozemku žalovaných a na pozemku žalobců, označené body 6, 7 případně 8. Na místě byl celkem 3x. Jednou tam byl v březnu 2019, kdy to ještě bylo neprůtočné, a voda odtékala provizorním příkopem. Poté tam byl v srpnu 2019, kdy už byla třešeň odstraněna a zbyl z ní jen pařez. V tom srpnu 2019 byla na místě technika, odpovídají tomu fotografie [číslo] přílohy jeho znaleckého posudku, které jsou ze dne [datum] večer, protože technika [datum] ještě nic nekopala. Dne [datum] večer došlo k odkopání zeminy v rozsahu tak, jak je zachyceno na fotografiích [číslo] až 7, nebylo však ještě rozebráno zatrubnění. K vykopání potrubí, kde byla ucpávka, došlo později, konkrétně dne [datum]. To již shlédl na videu. Odpovídá tomu dokumentace jednak v podobě tohoto videa a jednak v podobě fotografií [číslo] až 13. Potrubí znalec fyzicky viděl již dne [datum], tomu odpovídají fotografie [číslo] až 9 znaleckého posudku. Pokud jde o vrůst kořenů přímo do potrubí, na té části odkryté dne [datum] to vidět nebylo, tyto trubky jsou po vykopání vidět na fotografii [číslo]. Pokud jde o obrázek [číslo] tato fotografie se vztahuje k potrubí, které se nachází v úseku [číslo] schématu na č. l. 58 spisu, a to v jeho spodní části. Kořeny třešně byla ucpána poslední trubka, další trubka byla volná, voda z ní volně vytekla. Kromě toho zde byl zřízen provizorní kanál na odvod vody Za poslední trubkou, která byla ucpána kořeny třešně, byla zbylá část a překlad, tam zřejmě došlo k zárůstu kořenů do potrubí (viz str. 6 v závěru a str. 7 jeho znaleckého posudku).

12. Podle § 3028 odst. 1 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle § 3079 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

14. V daném případě mělo dojít k porušení zákonné povinnosti na straně žalovaných v roce 2018, je tedy zapotřebí použít režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014.

15. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

16. Podle § 2901 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci, nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví, nebo musí vědět, že hrozící závažností zřejmě převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

17. Podle § 2908 o. z. kdo odvracel hrozící újmu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu újmy, kterou přitom utrpěl i proti tomu, v jehož zájmu jednal, nanejvýš však v rozsahu přiměřeném tomu, co odvrátil.

18. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

19. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

20. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

21. Podle § 495 o. z. souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.

22. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

23. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

24. Odvolací soud uzavírá, že dokazováním bylo zjištěno, že žalovaní porušili svou prevenční povinnost ve smyslu ust. § 2900 o. z., resp. zakročovací povinnost dle § 2901 o. z., pokud nepečovali řádně o stromy a o výpust potrubí vodoteče na svém pozemku, v důsledku této jejich pasivity (v příčinné souvislosti s tímto porušením povinnosti) došlo k prorůstání kořenů těchto stromů do části potrubí vodoteče a k jeho ucpání včetně zaplavení pozemku žalobců. Ve smyslu ust. § 2910 o. z. tak zásadně odpovídají za škodu, která tímto jejich porušením zákonné povinnosti žalobcům vznikla s tím, že nedbalostní zavinění se předpokládá (§ 2911 o. z.).

25. Na základě všech shora zjištěných skutečností považuje odvolací soud nárok žalobců za důvodný co do ½. Tento rozsah shledává přiměřeným a spravedlivým vzhledem k poměrům v místě a k okolnostem případu. Při stanovení rozsahu oprávněnosti žalobního nároku, nevychází odvolací soud z tří příčin ucpání potrubí a vzniku škody, tak jak učinil soud prvního stupně, ale z toho, zda náklady na obnovení„ původního stavu“ (je žalován nárok na náhradu škody) byly účelně vynaložené, resp. zda je spravedlivé, aby je v plném rozsahu nesli právě a pouze žalovaní. Dle odvolacího soudu nelze dovodit, že pokud obrostly a vrostly kořeny ze stromu na pozemku žalovaných do 1 až 3 posledních trubek směrem od výpusti nahoru (3-4 m), měli by žalovaní odpovídat za škodu v rozsahu vybudování zcela nového potrubí včetně revizní šachty, která se v místě předtím nenacházela. Byť lze připustit, že žalobci odkrytím a rozebráním celého potrubí cílili na případné další závady, vrůst kořenů stromu z pozemku žalovaných do uvedeného potrubí byl zjištěn pouze na jednom místě, a to na samém začátku rozebírání potrubí po jeho odkrytí v celé délce (ve spodní části), kdy i dle znalce [příjmení] [příjmení] a jeho posudku po odstranění těchto kořenů voda odtekla. I když je zapotřebí vzít v potaz, že uvedená vodoteč slouží nemovitostem ve vlastnictví obou sporných stran (odvod srážkové vody) a chrání i pozemky žalovaných, její větší (delší) část leží na pozemku žalobců (celkem 13m, a dále pokračování na pozemku [parcelní číslo] za garáží žalovaných) a tyto„ obsluhuje“ významněji. Výstavbou nového potrubí na tomto pozemku došlo navíc k jeho kvalitativní změně, když se předtím zcela evidentně jednalo o potrubí staré, na některých místech netěsné, bez revizní šachty, prostřednictvím níž se v současnosti dá potrubí (vodoteč) lépe udržovat a lze také lépe zjišťovat případné závady. Lze lidsky pochopit, že žalobci nechtěli po předchozích zkušenostech celou záležitost řešit provizorně, ale chtěli (i po doporučení odborníků – projektant, stavební firma apod.) zbudovat vodoteč novou, kvalitní tak, aby mohla bezproblémově sloužit další dobu. Nicméně i vzhledem k závažnosti porušení právních předpisů ze strany žalovaných (porušení preventivní povinnosti v podobě neodstranění kořenů náletové třešně z potrubí, a to na jeho konci před výpustí) nelze akceptovat, že by měli veškeré náklady s tímto spojené nést právě žalovaní, a to i s přihlédnutím k ust. § 2951 odst. 1 o. z. Pokud by žalovaní uváděli potrubí do„ předchozího stavu“, nebudovali by v daném případě zcela novou vodoteč, ale pouze by odstranili příčinu ucpání vodoteče (kořeny), kterou by samozřejmě museli nejdříve odhalit a objevit (tj. odkrýt zemi nad potrubím tak, jak to učinili i žalobci). Je tedy zapotřebí zohlednit příčinu ucpání potrubí a vzniku škody v tomto konkrétním případě v červnu 2018. Na straně druhé lze přisvědčit žalobcům, že se na pozemku žalovaných nacházejí další stromy a keře, jejichž kořeny by mohly obdobným způsobem prorůst do potrubí a ucpat jej. K tíži žalobců je však třeba přičíst technický stav a stáří potrubí, který by tento vrůst umožnil. Jak se vyjádřil i znalec, spoje mezi trubkami byly netěsné, byly zde mezery (znalec se v tomto směru vyjadřoval také k životnosti betonových trubek a k jejich nevýhodám ve vztahu k trubkám plastovým).

26. Odvolací soud tak považuje za spravedlivé přiznat žalobcům částku 173 044,50 Kč, odpovídající 50 % z celkově požadovaného nároku. Žalobci řádně doložili vynaložení uvedených nákladů ve výši 43 462 Kč (cena za vypracování projektu a víceprací), 228 609 Kč (cena stavební prací), 54 600 Kč (cena za obnovu dlažby), 13 468 Kč (pořízení znaleckého posudku), i skutečnost, že jim dle uzavřených smluv vznikla povinnost zaplatit částku 5 950 Kč jako nákladů na dočasné umístění jejich psa do psího hotelu. Žalobci správně ve svém odvolání poukazují na ust. § 2952 o. z., dle nějž (ve spojení s § [číslo] odst. 1 a § 495 o. z.)„ škoda jakožto materiální újma je definována jako újma na jmění. Jmění je pak souhrn majetku (aktiv) a dluhů (pasiv) poškozeného. Jde tudíž o širší pojem než je majetek. Ke zmenšení jmění poškozeného, a tudíž ke skutečné škodě jakožto újmě na jeho jmění, dojde již vznikem dluhu, nikoliv až jeho splněním poškozeným… Poškozený se tudíž může domáhat náhrady vzniklé škody bez ohledu na to, zda vzniklý dluh splnil (či v budoucnu splní), a judikatura k obč. zák. dovozující opak (např. 25 Cdo 986/2001, 25 Cdo 987/2001 Rc 14/2005) se nadále neuplatní…Poškozený má volbu, zda bude požadovat, aby jej škůdce dluhu zprostil, nebo zda bude požadovat peněžitou náhradu ve výši odpovídající vzniklému dluhu… (srovnej [obec], J., [anonymizováno], M., [příjmení], V. a kol., Občanský zákoník, § [číslo], Komentář, 1. vydání, [obec]: C. H. [příjmení], 2017, [číslo] s.). Je tak evidentní, že skutečná škoda může spočívat i ve vzniku dluhu. Odvolací soud pak považuje i tento náklad za důvodný a oprávněný nárok vzhledem k rase a velikosti psa žalobců, organizačním důvodům a bezpečnosti osob na pozemku v době provádění stavebních prací.

27. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně přiznal žalobcům pravomocným výrokem I. již částku 113 380 Kč s žalovaným příslušenstvím, rozhodl odvolací soud o přiznání další částky 59 664,50 Kč.

28. Kromě jistiny v uvedené výši přiznal žalobcům dle § 1968 a § 1970 o. z. i úrok z prodlení z přiznané jistiny od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Běh tohoto úroku z prodlení odvodil od předžalobní výzvy žalobců žalovaným, tj. dopisu ze dne [datum], odeslaného dne [datum], ve kterém byla určena lhůta k plnění do [datum].

29. Ze všech těchto důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II. změnil podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 59 664,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu zamítavý výrok II. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil (výrok I. tohoto rozsudku).

30. Vzhledem k tomu, že došlo k částečné změně rozsudku soudu prvního stupně, rozhodl odvolací soud ve smyslu ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. i o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, a to dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Předmětem řízení před soudem prvního stupně byla částka 346 089 Kč s příslušenstvím. Žalobcům byla přiznána celkem částka 173 044,50 Kč s příslušenstvím, tedy polovina žalované částky, co do další poloviny byla žaloba zamítnuta. Úspěch a neúspěch obou stran sporu byl tak shodný. Z uvedeného důvodu rozhodl odvolací soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok II. tohoto rozsudku). Odvolací soud neshledal důvodů pro aplikaci ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když znalec v daném případě neurčoval výši plnění, ale příčinu vzniku škody.

31. Pokud jde o náhradu nákladů odvolacího řízení, předmětem řízení byla již pouze částka 232 709 Kč s příslušenstvím. Žalobci byli v tomto řízení úspěšní co do částky 59 664,50 Kč, tj. 26 %, žalovaní pak co do zamítnuté částky 173 044,50 Kč, tj. 74 %. Dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. mají tak žalovaní vůči žalobcům právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu 48 % ([číslo]). Náklady odvolacího řízení žalovaných tvoří odměna za celkem 2,5 úkonu právní služby, a to za sepis vyjádření k odvolání, jednání odvolacího soudu dne [datum], vyhlášení rozhodnutí dne [datum] – zde odměna ve výši ½ dle § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ AT“), při hodnotě 7 408 Kč za úkon a každého ze žalovaných dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6. a § 12 odst. 4 AT, tj. 37 040 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 900 Kč, a 21% DPH z částky 37 940 Kč ve výši 7 967,40 Kč, celkem tedy 45 907,40 Kč; 48 % pak tvoří částku 22 036 Kč po zaokrouhlení. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo těchto nákladů podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaných, který je advokátem (výrok III. tohoto rozsudku).

32. České republice vznikly v rámci odvolacího řízení náklady ve výši 900 Kč v podobě znalečného, vyplaceného znalci [příjmení] [příjmení], a to z rozpočtových prostředků odvolacího soudu. Výrokem IV. a V. tohoto rozsudku bylo dle § 148 o. s. ř. rozhodnuto, že účastníci jsou povinni zaplatit tyto náklady státu na účet odvolacího soudu v rozsahu svého neúspěchu v rámci tohoto stádia řízení, tj. žalobci v rozsahu 74 % v částce 666 Kč a žalovaní v rozsahu 26 % v částce 234 Kč.